ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3f07250-75a5-11dc-b026-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 43, person 110, org 13, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 22. července 1909.
Praha
3 masthead
nž raee
4 masthead
min
5 masthead
lloomná
6 masthead
sine
7 masthead
tno
8 masthead
Číslo 200.
9 article
Na ranní a odrol. HIsty předpláeí nar v Praze v alalnislraci tvrt tta.. . 6 K —h s dvojí donázkou k čtrit 1ta . . . . 7 K 50h ve flIalkáchu 9Ka0 na mě i te . Poštou : na: . . : kh s dvojí zísšlkou n. . . K
Praha
10 article Blížicí se zkoušky.
Blížicí se zkoušky. Výsledky posavadního období všeobec- ným hlasovacím právem obrozené rady říš- ské jsou vedle vlády spokojení i Němci. Titc zvláště proto, že za ministerstva Beckova a trvání domnělého status quo — posavadního stavu, ve věcech jazykových a národnost ních se jim podařilo ve skutečnosti obmeziti platnost jazyka našeho u soudů, že se ho- vělo jejich požadavkům co do obsazování uprázdněných míst úřadnických a že zkrátka vláda ve všech sporných záležitostech sliby soukromými dovedla je udržeti v dobré míře. Tak stalo se, že ústy dra. Chiara v před poslední schůzi minulého zasedání rady říš ské se prohlásili i pro opravu jednacího řádu sněmovny, čemuž se dosud vzpírali.
Němec Chiara
11 article
Není proto divu, že i časopisectvo jejich přímo se přiznává ke spokojenosti, jakaž za- vládla v řadách jejich. »Zeit« na př. píše: »Ačkoliv přesně obmezili svůj souhlas ke změně jednacího řádu, znamená to mnoho, že se spřátelili s tímto záměrem. Osvědčujío tím, že nabyli opětně důvěry ve veřejné po- měry, že se pokládají jak svým zastoupením v radě koruny, tak svým postavením v parla- mentě za dostatečně zabezpečené, že považují období národních překvapení za ukončené a věří v upevněný pořádek. Nežije se již ve válečném táboře, v němž nutno býti stále po- hotově, kdyby se ozval poplašný signál. Vra- címe se ke zvyklostem a pocitům pravidel ného života? Okolnosti, jak se německé strany zachovaly v otázce změny řádu jednacího, dá se souditi na uklidnění myslí, což jest samo o sobě kusem parlamentní a státní kon solidace.« Podobně si libuje orgán německých agrárníků: Němečtí poslanci z Čech mohou se ubírati s uklidněnou myslí na prázdniny Co se dalo pro voličstvo dosíci na politických. národních a hospodářských výhodách, to pro- vedli. Oni nezápasili jen za své voličstvo. ale i pro sebe dosáhli něco, co se nedá zvo- nivou mincí vyvážiti — vlastní sebevědomí.
Čechy
12 article
Těmito hlasy srozumitelně jest charakte- risován vůdčí duch nynější vlády, ony spolu předstihují i další postup politiky předsedy jejího, bar. Becka. Jimi vystižen směr, jakým provádí svůj program, z něhož, jak známo, zbývá vyplniti ještě třetí hlavní oddil, upra- vení poměrů národnostnícha Jsou mnozí, kdož se domnívají, že předseda ministerstva již v podzimním zasedání přímo k němu při- kročí; my máme za to, že se neukvapí a i na dále bude se vyhýbati této hlavní »zkoušce státníkově«, že ji bude obcházeti jako doposud, že i budoucně si bude vypo- máhati neveřejnými sliby a pokyny, za nichž věc německá bude síliti a postupovati, aniž by vedení neněmeckých národů se odhodlalo »nedržeti siluaci«. A tak již se v politických kruzích po- čítá s tím, že ač posavadní vládní většina vlastně nijakou vládní stranou není, i na příště jednotlivé, nynější vládní soustavu podporující skupiny parlamentní samy o to budou míti péči, aby společné akce nebyly nijakými náhodami znemožněny a aby byl zabezpečen jejich společný postup, jako do- posud. Těžka práce, ktera na podzim jest přichystána pro parlament, sama prý svou důležitostí semkne společné vládu podporující
Beck
13 article
skupiny v hutnější, vyslovenější vládní většinu. Tato vyslovenější vládní většina zřídí i svůj zvláštní pracovní výbor, jenž se as záhy promění v její vlastní orgán výkonný A jak podle návrhu dra. Chiara ve při čině změny jednacího řádu rady říšské bez pečně se dá souditi, bude asi pořadu vládou chystaného obsáhlého programu další činnosti sněmovny právě tato změna předcházeti Provedena bude pak dle všech posavadních zkušeností tak, aby s ní byly strany německé spokojeny a aby postavení a vliv, ježsi zjednaly, ani na příště nikterak neutrpěly. V rozsáhlém seznamu vládních návrhů nachází se návrh jazykového zákona až na místě předposledním, za ním následuje již jenom reforma správy s krajským zřízením. I to dokazuje, že předseda ministerstva nemá na spěch s upravením poměrů národ- nostních a jazykových, a přikročí-li někdy přece k němu, že se to stane až v oka mžiku, kdy nynější sněmovna tak se vžije se svými úkoly, že návrhem jažykového zá kona se nedá již vymknouti z vyjetých kolejí. Tím samo sebou jest dáno, že změna jednacího řádu sněmovny jest politicky nej významnější úkol doby nejbližší, a že opa- tření, jakéž učiní, podmínky, jež ustanoví volnost podnětu, jakouž jednotlivým stranám vymezí, budou zároveň opatřeními, aby za- bezpečena byla snad na mnohá léta nynější vládní soustava, jež Němce dovedla uspoko- jiti, aniž by byla v něčem podstatném vyšla vstříc potřebám a požadavkům ostatních. zejména slovanských národů. Vždyť již opě troufaleji se počinají ozývati hlasy po ně- mecké státní řeči pro všecky korunní země bez rozdílu. Nelze prý připustiti, aby v ně které z nich byla jiná řeč státní, ani Čechy nevyjímaje. Jest nám tu snad činiti s ukázkou ná vrhu jazykového zákona, jejž chystá bar. Becl a před nímž má se především vyříditi změno jednacího řádu?
Chiara Němec Čecho
14 article
Hle, opět jeden z momentů, jenž do- svědčuje důležitost této změny a jenž vybízí neněmecké poslance k největší opatrnosti. Již nyní se pře dpokládá, že jádrem příští hutnější a pevnější většiny vládní budou křesťanští sociálové a dle spokojenosti v ta boře německém se jevící i ony německ strany, jež hlasovaly pro návrh Chiarův. Tím jest i slovanským stranám učiněno zřejmým, že se musejí v čas seřaditi v obranný tábor, jenž nemůže ve středu svém postrádati veškerých opravdu svobodo- myslných, pokrokových živlů. K organisaci jejich zbývá ještě času do podzimu. U nas v Čechách do té doby sejde se náš spěm, jemu jest zvláště vyříditi volební opravu, tu jest na stoupencích zásad svobodomysl- ných, aby posílili své postavení upřímnou ochotou k důstojnému zastoupení širokých národních vrstev, dosud volebního práva pro volby sněmovní těžce postrádajících. Byl by to nejen čin, plynoucí z ryzí svobodomyslné myšlenky, ale i vážný krok k uskutečnění usnesení právě odbytých, po vznášejících porad slovanského sjezdu pří- pravného, jenž se nadšeně vyslovil pro vol- nost, rovnost, bratrství všech národů slo vanských. Všicci naši velicí mužové z dob národ- ního obrození pokládali a prohlašovali my- šlenky opravdu svobodomyslné, ideály svobody a volného rozvoje za nezbytný základ vývoje našeho národa; nuže, blíží se okamžik, kde bude se osvědčiti ve skutečnosti, zda náro- dové slovanští uhájí si rovnost svou a svého jazyka na parlamentním foru rady říšské jež jim k tomu chystá příležitost nejen změ nou svého jednacího řádu ale i návrhem jazykového zákona, vládou chystaným. Na nás Češích pak jest zvláště, aby chom při těchto příležitostech nezůstaliza nadějemi a důvěrou ostatními národy slovan skými v nás kladenými!
Chiarův Čech Čechy
15 article Říšská rada.
Říšská rada. jn ner Panská cněmovna, Ve Vídni, 21. července. (Původní telel. zpráva»Nár. Listů«.) Panská sněmovna je svolána, by d dnes zejíra povolila něktéré zákoffy poslaneckou sně movnou vyřízené a vykonala r volby do delegaei Některé osnovy zákonů poslaneckou sněmovnou přijaté nechá panská sněmovna ležeti; tal zejména zákon o pomoenicích obchodních. Ne vime, proč se pairové svezli právě na těto reformě, na které sociálním demokratům jiste záleží. Ještě méně je pochopitelno, proč polo- žen na jednací pořad zejířejší schůze návrh rozpočtové komise panské sněmovny, by se ne povolilo snížení dané cukerni, na kteréms poslanecká sněmovna usnesla, když povoloval rakousko-uherské vyrovnání. To jest druhiá zlo- myslnost proti sociálním demokratům. Připo čteme-li ještě, že nebyl zvolen do praesidi poslanecké sněmovny zástupce sociálně-demokra- tického svazu poslanec Pernerstorfen součet tři momentů právě uvedených jest do statečný, aby soeiální demokraty do krajní míry popudil. Je-li toto snad zájmem několika páne z panské sněmovny, kteří byli zarputilými ne přáteli rovného práva hlasovacího, není to záj mem ani vlády, ani stran ve sněmov č posla necké. Panská sněmovna provozuje proti sněmovné poslanecké jakousi politiku liněvu a podráždě nosti, která ve svých následcích nemůže do padnouti ve prospěch komory, záležející z členo vesměs jmenovaných nebo dědičných.
Pernerstorfen Vídeň panská sněmovna poslanecký sněmovna
16 article
Dnešní schůze sněmovny panské byla na vštívena nad očekávání bojně. Všichní pairově byli z domovů telegrafieky povoláni. Doslavilise (aké počtem překvapujícím. Z českých lordo byli přítomni: dr. Mattuš, dr. Černý, prol dr. Hlava, president Wohanka, dr. K ri žík a dr. Mettal. Pozorováno, že k vojen ským předlohám promluvili pouze členové t. zv. strany střední. Ohlášky, jež učinil pro dobe nejbližšl za vojenskou správu ministr zeměbrany podmaršálek Georgi, zasluhují všeobecné p zornosti. Panská sněmovna zvolila svých 20 zásťupe do delegaci. Jest mezi nimi jediný Čech dr Mettal, Poláci však tři. Namitáno, že pravice jmenovala mezi svými kandidáty také br. Clam- Martiníce a hr. Sternberga. Jakkoliv jsme jisti, že oba tilo velkostatkáři a šlechiticov nepodniknou nic proti právům jazykovým národa českého, myslíme přece, že jest náramný rozdi mezi hr. Wodzickým a hr. Clam Martinicem. Presidenlem rakouské delegace, zvolené k vyřízení rozpočtu na r. 1909, stano se, jak se v panské sněmovně dnes vypravovalo první minisir obchodu v kabineté Thunové dr Baerenreither ne Z Vídně, 21. července. (K. k) Předseda kníže Windisch-Graetz zaháj schůzi ve 3.25 hod. a věnoval dojemnou vzpomlnku 1 hr. Baworowskému. Zákon o úrazovém a nemocenském pojišťován dělníků přikázán zvlášlnímu 15člennému výboru, jen zvolí se v příští schůzi Kn. Dietrichstein referoval o zvýšené kontingentu zeměbraneckých nováčko na r. 1908.
Mattuš doktor Černá Wohanka Mettal George Polák Sternberg Wodzický Martinic Windisch Dietrichstein Martinit Vídeň Kněžná
17 article
Kn. Sehönburg vytkl, že panská sněmovn má se zabývati touto předlohou v době důležitých vojenských olázek, jako 2lelé služby a požadavk uhensského pariamenlu. Panská sněmovna má tu slát bděle na stráži. Zavedení dvoulelé služby má býl spojeno s nějakými podminkami. Podstatné zvýšen stavu mužstva v mku u zeměbrany i stálého vojsk bude možno až se bude zaváděti dvouletá presenční služba. Při úpravě nynějšího neudržitelného stavu mužstva v námořnictvu nelze zapomínati na oko- nost, že vojenská správa nesní býti nucena splnit požadavky, které by se mohly vymstíli na společn armádě. V nejužší souvislosti s olázkou vojenskou jes olázka spojenecká Spojenectví s Německem nejsilnější to vojenskou mocí na pevnině, je nejpod statnější vojenskou polřebou a řečník chová skálo povnou důvéru ve vzájemnou spojeneckou věrnos obou států. Armádu rakousko uherskou vidí raděj spojenou s armádou Německa, než s ostalními armá dami na celé povnině ovropské dohromady. (Hluční pochvala) Hr. Rud. Traun lituje, že zvýšení braneckéh kontingentu bylo ještě provedeno a nezbytná reforme branného zákona neslala se dosud skutkem. Trpěli vost s Uhrami mohla by mít jednou konec, kdyby
Německo Hradec Traun Uhry
18 article
Rakousko stále dostávalo políčky; obyvatelstvo Ra kouska mohlo by býti svedeno, aby se pokusilo pro saditi svou vůli prostředky, které, bohudíky, dosu nebyly známy. Řečník bude hlasovali pro předlohu zvláště proto, že se tím poněkud posiluje brann moc. Přeje si, by paslední branné cvičení bylo zru šeno i pro důstojníky a kadety. Ostalně by býva! raději viděl, kdyby se byla stala opatření k úprav společné armády a námornictva. (Hlučná pochvala Kn. Orsini-Rosenberg přimlouval se z premie pro podůstojníky, kteří by setrvali u vojska Nejraději by byl, kdyby Rakousko k nejpřirozeněj- šímu svému spojenci, Uhrám, mohlo chovafi se tak aby nebylo třeba vydržovali zvláštní armády, jako honvédy a zeměbranu a aby byla umožněna stejno- měrná společná armáda. Ministr zerské obrany šl. Georgi: V posledn době ozývají se ve vořejnosli při různých příležito- stech, na př. odvodech a j hlabsy, které nejsou vojstku příznivy. Protivojenskiá propaganda s různých stra pokouší se vniknouti do kasáren. Tomu třeba opříl se všemi prostředky Ministerstvo zemské obrany omezilo se na n j menší míru při svých požadavcích. Rozmnožení no váčků u zeměbrany prospěje nepřímo také vojsku Uherské honvédtvo cílí jako my a — bude-li třeba — bude pro společné cíle postupovati s námi ruku v r ce Sanace, vytčená ve vládní předloze, má nám dáti co nám dosud scházelo.
Orsini Rosenberg George Rakousko Kněžná Uhry
19 article
Měli jsme všude nedoslalek lidí. Ku pr jednávání nového branného zákona dojde bezpochy. by na podzim. Na osvobození záložních důstojníke od vojenských cvičení v 11. a 12. služebním roee nepomýšlí se. Kdy někdo z nich v tomto roce podí zvlášť zdůvedněnou žádosl, bývá též osvobozen. Ka- ždá setnina, kvalitativně správně složená, musí ml v míru nejméně 80 m. U zeměbrany budu jich mít 60 m. a proto při přístí příležitosti vynasna žím se doslat 80 m. Prosím pány za přispění, bych pěchotu uve nyní při nejmenším na 60 m., zachoval organisaci tr v horách rozložených oluků a mohl definitivně zřídit 16 zeměbraneckých baterií dělostřeleckých. Dokud ne- mám mužstva, spokojím se s dvěma bateriemi, ale ty Iřeba zřídit u zeměbrany definitivně. Dále chtěl byci dáti všem škadronám zeměbranecké jizdy po 85 m V drobném Prodeji: anní čisla o sobž odpsledni :. . n t Ve mlialkách na vezkovs ranní čtalo. . . . . . odpolední : . . . . . . . 4 h Inseráf plati se hotové nnpřel Předplacení a inserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachárají sa též rešskoe Uskárns a ezpedice „ Narodnich Listu“ Bukopisy so novracejí.
Ka
20 article
Proto prosím, by sněmovna povolila rozmnožení no- váčků pro zeměbranu Předloha přijala ve 2. a 3. člení. Předloha o záložnících (ref. šl. Metttal přijata bez debaly. Rovněž předlohy o slancvení lihovéh kontingentu pro výrobní období. 1908/9 (ref. Plener), o zcizení zatížení objektů nemovitého st. vlastnictví, o přechodných ustanoveních stran vyměřování domovní daně v některých ob- cích, sousedících s Prahou pro případ, kdyby se Prahou spojily, o prodloužení působnosti zákona dočasném osvobození od domovní daně činžovní pro přestavby, jež mají býti provedeny v obvodu královéhradeckém; o berních úlevách pro Lublaň, o pupilární jistotě dílčích dlužních úpisů III. dalmatské půjčky melioračního fondu, o pupilární jistolě černovické měslské půjčky a o pupilární jistotě vkladních knížek, vyslavených haličskou zemskou bankou Do delegace zvoleni členy: markýz Bacque- hem. dr. Baerenreither, hr. Lalour, hr. Jindř. Clam- Martinic, Droher, Exner, bar. Gaulsch, ryt. Jenderz- jowicz, ryt. Madeyski, hr. Merveldt, Mettal, hr. Erví Nostitz-Rieneck, bar. Oppenheimer, Schindler, kn. Al. Schönburg. bar. Schwegel, hr. Sternberg, h. Stürgkh, hr. Walterskirchen a hr. Wodzicki- náhradníky: hr. R. Abensberg Traun, br. L. Auersporg, ryt. Czyhlarz, dr. Rust, ryt. Schoeller kn. Karel Schwarzenberg. hr. Sladnicki, kn. Starhen- berg. Wohanka a Zschokke Příšti schůze bude zejtra odpoledne.
Plener Bacque doktor Baerenreither Lalour Jindřichův Martinic Droher Exner bar Madeyski Merveldt Mettal Nostitz Rieneck Oppenheimer Schindler Schönburg Schwegel Stürgkh Walterskirchen L Auersporg Rust Schwarzenberg Wohanka Zschokke Praha Lublaň Sternberg
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. července. (Německé pro- tostní schůze.) Druhá řada profestních schůzí v německých městech, konaná minulou neděli, byla sice opět radikálná, ale nevyzněla už ani z daleka tak ostře proti německým mini- strům a poslancům, jako řada první. Páni po- slanci měli čas osobně promluviti s pořadateli schůzí a účinky jich chlácholivého působení byly patrny. Dle „Zeitu“ voliči i poslanci sešli se na střední čáře, která ovšem zjevně směřuje k nacionálnímu radikalismu. Řečnili většinou poslanci, rozumí se radikálně a v resolucích se vyslovil požadavek, že německá přání se musejí splniti. Požadavek ten začne se prováděti v nej- bližším, záříjovém zasodání zemského sněmu če- ského, jehož činnost má býti směrodatnou pro další rozvoj věcí na říšské radě.
Praha
22 article
Dosti bouřlivá byla schůze v Hartmani- elch na Šumavě. Tam se utkali němečtí agrár- níci s křesťanskými sociály, jimž vyčtli nedávnou doplňovací říšskou volbu na Javornicku ve Slez- sku. Dr. Schreiner přímo obvinil křesťa- ské sociály, že při užší volbě dali své hlasy soci- álnímu demokratu a tím přivodili porážku agrár- Z Lublaně, 20. července. (Zelezničním úřadnikem smí býli jen Němec.) Železniční ředitelství v Běláku v Korutanech za- dává uprázdněná místa jen Němeům a zadatel Slovinee odmítá jen profo, že nejsou Němci. „Slov. Nar.“ uvádí připady podobného odmrště- ní slovinských žádostí. Inspektor Bergmei- ster pravil do oči dobře kvalifikovanému Slo- vinci, který se ucházel o želozniční místoa osobně se přišel představiti, že je sice uprázdněno několik míst, ale že Slovince nepři- 1Imá ze zásady. Těch několik míst obsadi se prý Němci, kteří uměji tolik slovinsky, kolik budou ve službě potřebovat. Když pak uchazeč přišel k vrehnímu inspektoru Schallerovi, okdržel od něho tutéž odpověď: „Slovinee nepřijmeme; u nás se místa zadá- vají jen Něme . ml“ K ředitelství bělackému náležejí trati stát- níeh drah, probíhající krajem ryze slovinským. níka.
Schreiner Němec Slovinec Schaller Hartman Šumava Javornicko Lublaň Bělák Korutany Nara ml
23 article FEUILLETON
FEUILLETON Nikolaj Andrejevič Himskij- Korsákov. Na počátku šedesátých lel minulého věku dvě veliké politické události rozpoutaly mnobo posuo skrytých a nátlakem vládnoucích kruhů tlume- ných duchovních sil národů slovanských: v Ra- kousku zavedení ůstavy a na Rusí současné zrušení nevolnictví. Jako ve všech obo- rech osvělné činnosti Slovanů, tak i v jejich hu- debním umění nastal netušený rozmach. Čechům vrácen do ciziny povolaný mistr Smelana. S usn- mostatněním divadla založil národu vlastní samobytné hudební umění. Za ním záhy vystou- pili na veřejnost jeho velici, málem mladsi vrstevníci Dvořák a Fibich, by na západním slevanském obzoru svítili ve skvělém trojhvězdí A na východě slovanském zaleskla se velikolep plejnda, „pětice“, jak v Německu nazváno drem H. Riemannem sdružení umělců, skupených ko- lem M. A. Balákireva: novoruská národ ní škola, M. A. Balákirev, M. A. Musorgskij A. P. Borodin, C. A. Kjuj a N. A. Rimskij Korsákov, proti ní s druhé strany její protivnik N. A. Sěrov a mezi nimi nezávislý, novoruské škole však pliže stojící samostatný vrstevník, Petr J. Čajkovskij.
Andrejevič Himskij Čecho Fibich H Riemann Balákirev Musorgský Borodin C A Kjuj Rimskij Sěrov J Čajkovský Německo Slovan Korsákov
24 article
Vyjímaje trojici: vlastního zakladatele vůdce novoruské školy, M. A. Balákireva, jeho staršího soudruha, generála C. A. Kjui a Benjn mina mezi všemi, N. A. Rimského- Korsákova všecky prvořadné hvězdy slovanského nebe, na Západě i na Východě, zašly v dálavy věčnost ještě koncem minulého věku. mslen V noci na den 21. června letošního roku svém zátiší na Ljubonsku zašlu za obzori ze zby- lého trojhvězdí, svítícího daleko do dvaeátéhe věku, stálice skvělého jasu: Nikolaj An- drejevič Rimskij-K orsáko v. Ochrnut erdce ve třetím záchvatu záduchy, po posledních slovech: „Morfia, rychleji morfia“, ne nepodob- ných Goetheovu symbolickému zvolání: „Světla více světla,“ vyrvalo z rodinného kruhu žrece životodárného slunce. Skonal umělec, z jehož tvorby po celý život svílilo jasné světlo a sálalo hřejivé teplo. Teprve s posledním výdechem života vypadl z rukou jeho prapor „ruslanismu“, jejž zachytit a znova zdvilnout je souzeno n- únavnému kmetu-apoštolu a vůdei jeho, MI.A Balákirovu.
Balákirev Kjui Rimskij Korsákův Goetheův Nikolaj Ana drejevič Rimskij
25 article
Býti hudebníkem z povolání nebylo Rimské nu-Korsákovu v mladých letech sudhou želáno Starosvětští a nábožní rodiče, sídlící na vlast. ním statku v Tichvíně u Niž. Novgorodu, v srdei svérázné, čisté Veliké Rusi, předurčilí Nikolaje Andrejeviče, který uzřel světlo a z oken rodného domu širé, nedozírné pláně blíže stoku Oky s mobutnou Volhou za ranní vesny roku 1844, povolání námořniekému. V rodině byl věnován ovšem čas i místo hudbě. Bylo to požadavkem doby a dobrého vkusu dvorjanstva. Již v dětství zasedl Nikolaj Andrejevič za klavír. Rodiče strýc, Pavel Petrovič, znamenitý pianista, po- zději dvě domácí učitelky, slečny Unkovskáa Olga Felová, pomáhali rozvíjeti skvělé hudební vlohy svého žáčka. Také domácí malý orchestr rodičů, sestavený z houslistů, cymbalistů a bu- benníků, odhalil mu, jako kdysi Glinkovi, mnohe stránky a zvláštnosti hudebních nástrojů. Hudba však byla přece jen věcí vedlejší.
Rimská Korsákův Andrejevič Pavel Petrovič Unkovská Felová Glinka Novgorod Volha
26 article
Po vůli rodičů Rimskij-Korsákov vstoup v roce 1856 do petrohradské námořní akademie jako kdysi jeho strýe a starší bratr. Zde Nikol Andrejevič nenašel druhů nadšených pro hudbu V nečetných svobodných chvílích, zvláště v ne děli odpoledne, váben touhou v oblast zvěn, RimskijKorsákov hledal v ní osvěžení a zdoko- nalení mimo ústav. Tu člen orchestru Aleksan- drinského divadla, Uhlich, po čtyři léta a po něm Feodor Canille dali dobrý základ jeho touze po hudebním vzdělání. Ale již po prvých skladatelských pokusech Rimského- Korsákova poznal Canille, že jeho učitelské síly na skladbu dále nostačí. A když Rimskij-Korsákov ukázal mu svůj první větší skladatelský pokus: třídílnou symíenii Es-moll, Canille pocítil již slabost svoji. Doporučil kadetu-námorníku známost s M. A. Balákirevem, svěřiv mu další vedení svého žáka.
Rimskij Korsákov Andrejevič Canille Balákirev námořní akademie Aleksan drinský divadlo Uhlich
27 article
M. A. Balákirev, mladý hudebník silné, v trvalé vůle a neobyčejně záhy vyjasněných cílů v hudebním umění, byl již tehdy horlivým, pře- svědčeným a přesvědčivym hlasatelem „rusla- nismu“. Tak nazváno jím úsilí zakladatele ruské národní hudby, M. J. Glinky, vytvořiti umělecky samobytnou národní hudbu ruskou a orientální v osobitém projevu, odlišnou od hudby západo evropské na základě prostředků, daných světo vým vývojem umění vůbec. Hleslo národno sti vystoupilo tu v evropském umění poprv celou silou ne jako náhoda, ale jako uvědomělá zásada, cíl. Úsilí to, označivší na Rusi zvlášti prvou polovinu hudby XIX. věku, projevil Glink nejryzeji a nejvšestranněji v mocném, osobitén výrazu operou „Ruslan a Ludmila“ roku 1842 Snahy Glinkovy stililo však v ruské vzdělané společnosti úplně neporozumění. Teprve po zději, málem o dvě desotiletí, student kazansk university, M. A. Balákirev, vycitil a pozna tvůrči, umělecký význam snah Glinkových Vzkřísiti v ruské společnosti „růslanism“ stale se ellem jeho životních snah. Vývojem hudebního umění do let šedesátých našel Balákirev na Západě poměry změněné. Moený vývoj hudby poklasické od posledního období. Becthovenova tvoření, díla romantiků Schuberta, Schumanna, Chopina, zvláště pal novoromantiků Berlioza a Liszta změnila poža davky a vkus. To správně, prvý na Rusi, po- střohl Balákirev. „Ruslanism,“ rusko-orientáln národní ráz hudby nemohl hlásati starými pro středky doby Glinkovy. Prozíravý a pokrokový umělec, Balákirev, jako v Čechách jeho vrstev ník B. Smetana, ohrodil ideu národnosti pro středky vývojově nejpokročilejšího no vo- romantismu doby.
Balákirev M J Glinka Rus Ruslan Ludmila Glinkův Becthovenův Schubert Schumann Chopin Berlioza Liszt Smetan Čechy
28 article
Soustřediv kolem sebe pod prapor „rusl nismu“ z přátel a žáků svých kruh nadšenců Balákirev rozvinul ruské umění v nové období období snah a činnosti novoruské národní školy Rimskij-Korsákov, od roku 1861 její nejmladš člen, slal se záhy zvláště vý značným, přesvědče ným „ruslanistou Po roční známosti s Balákirevem, rozšiři a doplniv jeho opravami vlastní symfonie sv hudební poznatky, byl však z kruhu členů novo ruské národní školy odloučen povoláním. V roce 1862 opůstil s výborným prospěchem námořn akademii a nasloupil hned, v hodnosti důstoj níka, na vojenské lodi „Almaz“ tříletou plavbu kelem svěla. Proplul baltickým a severním mo řem kolem Anglie, žil delší čas v Londýně, obe plul celé východní pobřeží severní a jižní Ame riky se zastávkami v Novém Yorku a Rio Ja neiru, pak poznal jižní Evropu a severní Afriku za plavby kolem Středozemního moře a poby v Nizze, Benátkách, Cařihradě, Alexandrii aji ných městech. V době plavby, ve chvílie prázdně, vracel se ke vé symfonii, posílaje petrohradským soudruhům znovu přepracovane a v instrumentaci dohotovené jednotlivé věty tu allegro, transponované na radu Balákirevovu do E-moll, o půl stupně výše, pak zase andante nebo scherzo. Po návratu Rimského-Korsakovt do Petrohradu, v roce 1865, provedl Balákire v koncertu „Carské bezplatné hudební školy“ tuto symfonii, první ruskou symfonii dobou vzniku vůbec, se skvělým úspěchem. Každému bylo tu zjevno, že ve dvacetiletém námořníku skladateli vyrůstá Rusi umělec z boží milost skvěle nadaný, na své umělecké poslání dobro školu důkladně vzdělaný a do budouenost mnoslibný, nehledě na mnohé nedostatky tohot květy jara obrostlého prvého díla jeho.
Balákirev Rimskij Rus Anglie Londýn Nový York Rio Evropa severní Afrika Nizza Benátky Cařihrad Alexandrie Petrohrad novoruský národní škola RimskijKorsákov národní škola Almaz Emoll
29 article
Úspěchy zůstaly Rimskému-Korsákovu věr ny. V r. 1871 byl již tak znám a vysoko ceněn že bylo mu nabídnuto místo profosora skladby a instrumentace na petrohradské konservatoři v ústavě, jehož mnozí členové sboru učitelského ještě nedávno zírali na něj a celou národn novoruskou školu s posměchem jako na „bro mádku“ neschopných samouků, která v umění ničeho nedocílí. Učitelské povolání svedlo Rim ského-Korsakova s námořní dráhy. Mohl se od dati milenému umění nyní cele. O dvě léta po zději, v roce 1873, po přání velikého knížele Konstantina Nikolajeviče, přijal ještě hodnost dozorce vojenských orchestrů loďstva a záhy na to po Balákirevu, který rozrušením čiv po bojích s odpůrci snah novoruské národní školy byl lékaři donucen vzdáti se na mnohá léta ve- řejné, učitelské i tvůrčí činnosti, také správu „Carské bezplatné hudební školy“ a řízení jejíel symíonických koncertů. Stanuv u cíle svých tu- žeb, Rinskij Korsákov zůstal sám sepou ještě nespokojen. V té době prohluboval dále úsilně své vzdělání a znalost budebních literatur s po divitelnou horlivostí. Zaujali jej zvláště klasi- kové. Od roku 1884 věnoval se výlučně tvorbě umělecké a výchově svýcb žáků. Byl jim vždy netoliko učitelem, ale i příltelem, otcem. Po válce rusko-japonské, v roce 1904, za prudkých bouří domácích, domáhal se lidumilnějších svobodomyslnějších změn domácího řádu chovan- ců petrohradské konservatoře. Láska hudební mládeže ruské k velikému učiteli a umělci změ- nila se tehdy v nadšené uetívání. Ale v jejím zápalu pro velikého umělce i dobrého člověka
Rimskij Korsákův Konstantinos Nikolajevič Balákirevo Stanův Láska
30 article
slunko úspěchů, Rimskému-Korsákovu posu vždy věrných, zastřele se poprvé mrakem nemi- losti: správa petrohradské konservatoře poslala umělci v neproziravosti společenských poměrů obrozené, úslavní Rusi — „list na odpočinek“. Rimskij-Korsákov oddal se nyní výlučně tvorbě. Umělecký svět celé Evropy mohl tu opakovat s -nalou změnou slova o akademiku Lemono- sovu: „Rámského-Korsákova možno myslitisi bez konservatoře, ale konservatoř boz Rimského- Korsákova mysliti si nelze.“ Na usmířenía dostiučinění po docílených změnách, Rimskij- Korsákov zvolen ředitelem ústavu, z něhož byl vyloučen ...
Rimskij Korsákův Korsákov Evropa
31 article
O Velikonocích letošního roku stihl Rim- ského-Korsákova následkem mnoholeté usedavé práce záchvat záduchy. Lékaři veleli mu klid a oddech na venkovském zátiší od napínavé du- ševní námahy. Po krátkém zotavení náhlý skon uzavřel pozemskou dráhu tohoto umělce.. Vrozenou vlohu a tvorbu Rimského - Korsá- kova vyznačuje především mocná obraznost, silná básnická mysl. Rimskij-Korsákov jest od přírody vyvoleným básníkem v oblasti zvěn. Šťastný vývoj životní dráhy toto předurčení umělcovo ještě uychlil a posílil, Bezprostřední poznání bytu velikoruského lidu, jeho svérázných dějin a společenských poměrů, jeho velikolepých bylin, nesčetných zkazek a množství duchom starobylosti provanutých písní mělo již v mládí na jemnou mysl Rimského-Korsákova mocný vliv. Známost s Balákirevem dala této lásce k domácímu lidovému umění včasně pečeť sil- ného uvědomění, směr a cil. Rimskij-Korsákov hned v prvém roce známosti s vůdcem novo- ruské národní školy stal se horlivým vyznava- čem Glinkova ruslanismu a „národníkem“, ru- ským vzdělancem, kter, v upřímném demokra- tismu snažil se obrodit ruskou vzdělanou spo- lečnost návratem k lidu. Tvoře svá tónová díla málem vždy nerozlučně s určitým básnickým námětem, představou neb obrazem ze života lidstva a přírody, Riniskij-Korsákov rád hlásal své umělecké vyznání: „Vně národnosti není umění“. Je z nejsilnějších a nejuvědomělejších „národniků“, které zrodilo ruské umění vlivem filosofických idejí Hagelových v letech čtyřicá- tých a šodesátých minulélio věku. Každě jeho
Rimskij Korsákův Korsákov Hagelův Balákirev ruský národní škola Glinkův ruslanismus a RimskijKorsá