1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 22. července 1909.
Praha
9
article
Na ranní a odrol. HIsty
předpláeí nar
v Praze v alalnislraci
tvrt tta.. . 6 K —h
s dvojí donázkou
k čtrit 1ta . . . . 7 K 50h
ve flIalkáchu
9Ka0
na mě i te .
Poštou :
na: . . : kh
s dvojí zísšlkou
n. . . K
Praha
10
article
Blížicí se zkoušky.
Blížicí se zkoušky.
Výsledky posavadního období všeobec-
ným hlasovacím právem obrozené rady říš-
ské jsou vedle vlády spokojení i Němci. Titc
zvláště proto, že za ministerstva Beckova a
trvání domnělého status quo — posavadního
stavu, ve věcech jazykových a národnost
ních se jim podařilo ve skutečnosti obmeziti
platnost jazyka našeho u soudů, že se ho-
vělo jejich požadavkům co do obsazování
uprázdněných míst úřadnických a že zkrátka
vláda ve všech sporných záležitostech sliby
soukromými dovedla je udržeti v dobré míře.
Tak stalo se, že ústy dra. Chiara v před
poslední schůzi minulého zasedání rady říš
ské se prohlásili i pro opravu jednacího
řádu sněmovny, čemuž se dosud vzpírali.
Němec
Chiara
11
article
Není proto divu, že i časopisectvo jejich
přímo se přiznává ke spokojenosti, jakaž za-
vládla v řadách jejich. »Zeit« na př. píše:
»Ačkoliv přesně obmezili svůj souhlas ke
změně jednacího řádu, znamená to mnoho,
že se spřátelili s tímto záměrem. Osvědčujío
tím, že nabyli opětně důvěry ve veřejné po-
měry, že se pokládají jak svým zastoupením
v radě koruny, tak svým postavením v parla-
mentě za dostatečně zabezpečené, že považují
období národních překvapení za ukončené
a věří v upevněný pořádek. Nežije se již ve
válečném táboře, v němž nutno býti stále po-
hotově, kdyby se ozval poplašný signál. Vra-
címe se ke zvyklostem a pocitům pravidel
ného života? Okolnosti, jak se německé strany
zachovaly v otázce změny řádu jednacího, dá
se souditi na uklidnění myslí, což jest samo
o sobě kusem parlamentní a státní kon
solidace.«
Podobně si libuje orgán německých
agrárníků: Němečtí poslanci z Čech mohou
se ubírati s uklidněnou myslí na prázdniny
Co se dalo pro voličstvo dosíci na politických.
národních a hospodářských výhodách, to pro-
vedli. Oni nezápasili jen za své voličstvo.
ale i pro sebe dosáhli něco, co se nedá zvo-
nivou mincí vyvážiti — vlastní sebevědomí.
Čechy
12
article
Těmito hlasy srozumitelně jest charakte-
risován vůdčí duch nynější vlády, ony spolu
předstihují i další postup politiky předsedy
jejího, bar. Becka. Jimi vystižen směr, jakým
provádí svůj program, z něhož, jak známo,
zbývá vyplniti ještě třetí hlavní oddil, upra-
vení poměrů národnostnícha Jsou mnozí, kdož
se domnívají, že předseda ministerstva již
v podzimním zasedání přímo k němu při-
kročí; my máme za to, že se neukvapí a
i na dále bude se vyhýbati této hlavní
»zkoušce státníkově«, že ji bude obcházeti
jako doposud, že i budoucně si bude vypo-
máhati neveřejnými sliby a pokyny, za nichž
věc německá bude síliti a postupovati, aniž
by vedení neněmeckých národů se odhodlalo
»nedržeti siluaci«.
A tak již se v politických kruzích po-
čítá s tím, že ač posavadní vládní většina
vlastně nijakou vládní stranou není, i na
příště jednotlivé, nynější vládní soustavu
podporující skupiny parlamentní samy o to
budou míti péči, aby společné akce nebyly
nijakými náhodami znemožněny a aby byl
zabezpečen jejich společný postup, jako do-
posud. Těžka práce, ktera na podzim jest
přichystána pro parlament, sama prý svou
důležitostí semkne společné vládu podporující
Beck
13
article
skupiny v hutnější, vyslovenější vládní většinu.
Tato vyslovenější vládní většina zřídí
i svůj zvláštní pracovní výbor, jenž se as
záhy promění v její vlastní orgán výkonný
A jak podle návrhu dra. Chiara ve při
čině změny jednacího řádu rady říšské bez
pečně se dá souditi, bude asi pořadu vládou
chystaného obsáhlého programu další činnosti
sněmovny právě tato změna předcházeti
Provedena bude pak dle všech posavadních
zkušeností tak, aby s ní byly strany německé
spokojeny a aby postavení a vliv, ježsi
zjednaly, ani na příště nikterak neutrpěly.
V rozsáhlém seznamu vládních návrhů
nachází se návrh jazykového zákona až na
místě předposledním, za ním následuje již
jenom reforma správy s krajským zřízením.
I to dokazuje, že předseda ministerstva
nemá na spěch s upravením poměrů národ-
nostních a jazykových, a přikročí-li někdy
přece k němu, že se to stane až v oka
mžiku, kdy nynější sněmovna tak se vžije
se svými úkoly, že návrhem jažykového zá
kona se nedá již vymknouti z vyjetých
kolejí.
Tím samo sebou jest dáno, že změna
jednacího řádu sněmovny jest politicky nej
významnější úkol doby nejbližší, a že opa-
tření, jakéž učiní, podmínky, jež ustanoví
volnost podnětu, jakouž jednotlivým stranám
vymezí, budou zároveň opatřeními, aby za-
bezpečena byla snad na mnohá léta nynější
vládní soustava, jež Němce dovedla uspoko-
jiti, aniž by byla v něčem podstatném vyšla
vstříc potřebám a požadavkům ostatních.
zejména slovanských národů. Vždyť již opě
troufaleji se počinají ozývati hlasy po ně-
mecké státní řeči pro všecky korunní země
bez rozdílu. Nelze prý připustiti, aby v ně
které z nich byla jiná řeč státní, ani Čechy
nevyjímaje.
Jest nám tu snad činiti s ukázkou ná
vrhu jazykového zákona, jejž chystá bar. Becl
a před nímž má se především vyříditi změno
jednacího řádu?
Chiara
Němec
Čecho
14
article
Hle, opět jeden z momentů, jenž do-
svědčuje důležitost této změny a jenž vybízí
neněmecké poslance k největší opatrnosti.
Již nyní se pře dpokládá, že jádrem příští
hutnější a pevnější většiny vládní budou
křesťanští sociálové a dle spokojenosti v ta
boře německém se jevící i ony německ
strany, jež hlasovaly pro návrh Chiarův.
Tím jest i slovanským stranám učiněno
zřejmým, že se musejí v čas seřaditi
v obranný tábor, jenž nemůže ve středu
svém postrádati veškerých opravdu svobodo-
myslných, pokrokových živlů. K organisaci
jejich zbývá ještě času do podzimu. U nas
v Čechách do té doby sejde se náš spěm,
jemu jest zvláště vyříditi volební opravu,
tu jest na stoupencích zásad svobodomysl-
ných, aby posílili své postavení upřímnou
ochotou k důstojnému zastoupení širokých
národních vrstev, dosud volebního práva
pro volby sněmovní těžce postrádajících.
Byl by to nejen čin, plynoucí z ryzí
svobodomyslné myšlenky, ale i vážný krok
k uskutečnění usnesení právě odbytých, po
vznášejících porad slovanského sjezdu pří-
pravného, jenž se nadšeně vyslovil pro vol-
nost, rovnost, bratrství všech národů slo
vanských.
Všicci naši velicí mužové z dob národ-
ního obrození pokládali a prohlašovali my-
šlenky opravdu svobodomyslné, ideály svobody
a volného rozvoje za nezbytný základ vývoje
našeho národa; nuže, blíží se okamžik, kde
bude se osvědčiti ve skutečnosti, zda náro-
dové slovanští uhájí si rovnost svou a svého
jazyka na parlamentním foru rady říšské
jež jim k tomu chystá příležitost nejen změ
nou svého jednacího řádu ale i návrhem
jazykového zákona, vládou chystaným.
Na nás Češích pak jest zvláště, aby
chom při těchto příležitostech nezůstaliza
nadějemi a důvěrou ostatními národy slovan
skými v nás kladenými!
Chiarův
Čech
Čechy
15
article
Říšská rada.
Říšská rada.
jn
ner
Panská cněmovna,
Ve Vídni, 21. července.
(Původní telel. zpráva»Nár. Listů«.)
Panská sněmovna je svolána, by d dnes
zejíra povolila něktéré zákoffy poslaneckou sně
movnou vyřízené a vykonala r volby do delegaei
Některé osnovy zákonů poslaneckou sněmovnou
přijaté nechá panská sněmovna ležeti; tal
zejména zákon o pomoenicích obchodních. Ne
vime, proč se pairové svezli právě na těto
reformě, na které sociálním demokratům jiste
záleží. Ještě méně je pochopitelno, proč polo-
žen na jednací pořad zejířejší schůze návrh
rozpočtové komise panské sněmovny, by se ne
povolilo snížení dané cukerni, na kteréms
poslanecká sněmovna usnesla, když povoloval
rakousko-uherské vyrovnání. To jest druhiá zlo-
myslnost proti sociálním demokratům. Připo
čteme-li ještě, že nebyl zvolen do praesidi
poslanecké sněmovny zástupce sociálně-demokra-
tického svazu poslanec Pernerstorfen
součet tři momentů právě uvedených jest do
statečný, aby soeiální demokraty do krajní míry
popudil. Je-li toto snad zájmem několika páne
z panské sněmovny, kteří byli zarputilými ne
přáteli rovného práva hlasovacího, není to záj
mem ani vlády, ani stran ve sněmov č posla
necké. Panská sněmovna provozuje proti sněmovné
poslanecké jakousi politiku liněvu a podráždě
nosti, která ve svých následcích nemůže do
padnouti ve prospěch komory, záležející z členo
vesměs jmenovaných nebo dědičných.
Pernerstorfen
Vídeň
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
16
article
Dnešní schůze sněmovny panské byla na
vštívena nad očekávání bojně. Všichní pairově
byli z domovů telegrafieky povoláni. Doslavilise
(aké počtem překvapujícím. Z českých lordo
byli přítomni: dr. Mattuš, dr. Černý, prol
dr. Hlava, president Wohanka, dr. K ri
žík a dr. Mettal. Pozorováno, že k vojen
ským předlohám promluvili pouze členové t. zv.
strany střední. Ohlášky, jež učinil pro dobe
nejbližšl za vojenskou správu ministr zeměbrany
podmaršálek Georgi, zasluhují všeobecné p
zornosti.
Panská sněmovna zvolila svých 20 zásťupe
do delegaci. Jest mezi nimi jediný Čech dr
Mettal, Poláci však tři. Namitáno, že pravice
jmenovala mezi svými kandidáty také br. Clam-
Martiníce a hr. Sternberga. Jakkoliv
jsme jisti, že oba tilo velkostatkáři a šlechiticov
nepodniknou nic proti právům jazykovým národa
českého, myslíme přece, že jest náramný rozdi
mezi hr. Wodzickým a hr. Clam
Martinicem. Presidenlem rakouské delegace,
zvolené k vyřízení rozpočtu na r. 1909, stano
se, jak se v panské sněmovně dnes vypravovalo
první minisir obchodu v kabineté Thunové dr
Baerenreither
ne
Z Vídně, 21. července. (K. k)
Předseda kníže Windisch-Graetz zaháj
schůzi ve 3.25 hod. a věnoval dojemnou vzpomlnku
1 hr. Baworowskému.
Zákon o úrazovém a nemocenském pojišťován
dělníků přikázán zvlášlnímu 15člennému výboru, jen
zvolí se v příští schůzi
Kn. Dietrichstein referoval o zvýšené
kontingentu zeměbraneckých nováčko
na r. 1908.
Mattuš
doktor
Černá
Wohanka
Mettal
George
Polák
Sternberg
Wodzický
Martinic
Windisch
Dietrichstein
Martinit
Vídeň
Kněžná
17
article
Kn. Sehönburg vytkl, že panská sněmovn
má se zabývati touto předlohou v době důležitých
vojenských olázek, jako 2lelé služby a požadavk
uhensského pariamenlu. Panská sněmovna má tu slát
bděle na stráži. Zavedení dvoulelé služby má býl
spojeno s nějakými podminkami. Podstatné zvýšen
stavu mužstva v mku u zeměbrany i stálého vojsk
bude možno až se bude zaváděti dvouletá presenční
služba. Při úpravě nynějšího neudržitelného stavu
mužstva v námořnictvu nelze zapomínati na oko-
nost, že vojenská správa nesní býti nucena splnit
požadavky, které by se mohly vymstíli na společn
armádě.
V nejužší souvislosti s olázkou vojenskou jes
olázka spojenecká Spojenectví s Německem
nejsilnější to vojenskou mocí na pevnině, je nejpod
statnější vojenskou polřebou a řečník chová skálo
povnou důvéru ve vzájemnou spojeneckou věrnos
obou států. Armádu rakousko uherskou vidí raděj
spojenou s armádou Německa, než s ostalními armá
dami na celé povnině ovropské dohromady. (Hluční
pochvala)
Hr. Rud. Traun lituje, že zvýšení braneckéh
kontingentu bylo ještě provedeno a nezbytná reforme
branného zákona neslala se dosud skutkem. Trpěli
vost s Uhrami mohla by mít jednou konec, kdyby
Německo
Hradec
Traun
Uhry
18
article
Rakousko stále dostávalo políčky; obyvatelstvo Ra
kouska mohlo by býti svedeno, aby se pokusilo pro
saditi svou vůli prostředky, které, bohudíky, dosu
nebyly známy. Řečník bude hlasovali pro předlohu
zvláště proto, že se tím poněkud posiluje brann
moc. Přeje si, by paslední branné cvičení bylo zru
šeno i pro důstojníky a kadety. Ostalně by býva!
raději viděl, kdyby se byla stala opatření k úprav
společné armády a námornictva. (Hlučná pochvala
Kn. Orsini-Rosenberg přimlouval se z
premie pro podůstojníky, kteří by setrvali u vojska
Nejraději by byl, kdyby Rakousko k nejpřirozeněj-
šímu svému spojenci, Uhrám, mohlo chovafi se tak
aby nebylo třeba vydržovali zvláštní armády, jako
honvédy a zeměbranu a aby byla umožněna stejno-
měrná společná armáda.
Ministr zerské obrany šl. Georgi: V posledn
době ozývají se ve vořejnosli při různých příležito-
stech, na př. odvodech a j hlabsy, které nejsou vojstku
příznivy. Protivojenskiá propaganda s různých stra
pokouší se vniknouti do kasáren. Tomu třeba opříl
se všemi prostředky
Ministerstvo zemské obrany omezilo se na n j
menší míru při svých požadavcích. Rozmnožení no
váčků u zeměbrany prospěje nepřímo také vojsku
Uherské honvédtvo cílí jako my a — bude-li třeba —
bude pro společné cíle postupovati s námi ruku v r
ce Sanace, vytčená ve vládní předloze, má nám dáti
co nám dosud scházelo.
Orsini
Rosenberg
George
Rakousko
Kněžná
Uhry
19
article
Měli jsme všude nedoslalek lidí. Ku pr
jednávání nového branného zákona dojde bezpochy.
by na podzim. Na osvobození záložních důstojníke
od vojenských cvičení v 11. a 12. služebním roee
nepomýšlí se. Kdy někdo z nich v tomto roce podí
zvlášť zdůvedněnou žádosl, bývá též osvobozen. Ka-
ždá setnina, kvalitativně správně složená, musí ml
v míru nejméně 80 m. U zeměbrany budu jich mít
60 m. a proto při přístí příležitosti vynasna žím se
doslat 80 m.
Prosím pány za přispění, bych pěchotu uve
nyní při nejmenším na 60 m., zachoval organisaci tr
v horách rozložených oluků a mohl definitivně zřídit
16 zeměbraneckých baterií dělostřeleckých. Dokud ne-
mám mužstva, spokojím se s dvěma bateriemi, ale ty
Iřeba zřídit u zeměbrany definitivně. Dále chtěl byci
dáti všem škadronám zeměbranecké jizdy po 85 m
V drobném Prodeji:
anní čisla o sobž
odpsledni
:. . n t
Ve mlialkách na vezkovs
ranní čtalo. . . . . .
odpolední : . . . . . . . 4 h
Inseráf
plati se hotové nnpřel
Předplacení a inserty přijímá admini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachárají sa též rešskoe
Uskárns a ezpedice „ Narodnich Listu“
Bukopisy so novracejí.
Ka
20
article
Proto prosím, by sněmovna povolila rozmnožení no-
váčků pro zeměbranu
Předloha přijala ve 2. a 3. člení.
Předloha o záložnících (ref. šl. Metttal
přijata bez debaly.
Rovněž předlohy o slancvení lihovéh
kontingentu pro výrobní období. 1908/9 (ref.
Plener), o zcizení zatížení objektů nemovitého
st. vlastnictví, o přechodných ustanoveních stran
vyměřování domovní daně v některých ob-
cích, sousedících s Prahou pro případ, kdyby se
Prahou spojily, o prodloužení působnosti zákona
dočasném osvobození od domovní daně
činžovní pro přestavby, jež mají býti provedeny
v obvodu královéhradeckém; o berních úlevách pro
Lublaň, o pupilární jistotě dílčích dlužních úpisů
III. dalmatské půjčky melioračního fondu, o pupilární
jistolě černovické měslské půjčky a o pupilární jistotě
vkladních knížek, vyslavených haličskou zemskou
bankou
Do delegace zvoleni členy: markýz Bacque-
hem. dr. Baerenreither, hr. Lalour, hr. Jindř. Clam-
Martinic, Droher, Exner, bar. Gaulsch, ryt. Jenderz-
jowicz, ryt. Madeyski, hr. Merveldt, Mettal, hr. Erví
Nostitz-Rieneck, bar. Oppenheimer, Schindler, kn.
Al. Schönburg. bar. Schwegel, hr. Sternberg, h.
Stürgkh, hr. Walterskirchen a hr. Wodzicki-
náhradníky: hr. R. Abensberg Traun, br.
L. Auersporg, ryt. Czyhlarz, dr. Rust, ryt. Schoeller
kn. Karel Schwarzenberg. hr. Sladnicki, kn. Starhen-
berg. Wohanka a Zschokke
Příšti schůze bude zejtra odpoledne.
Plener
Bacque
doktor
Baerenreither
Lalour
Jindřichův
Martinic
Droher
Exner
bar
Madeyski
Merveldt
Mettal
Nostitz
Rieneck
Oppenheimer
Schindler
Schönburg
Schwegel
Stürgkh
Walterskirchen
L Auersporg
Rust
Schwarzenberg
Wohanka
Zschokke
Praha
Lublaň
Sternberg
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. července. (Německé pro-
tostní schůze.) Druhá řada profestních
schůzí v německých městech, konaná minulou
neděli, byla sice opět radikálná, ale nevyzněla
už ani z daleka tak ostře proti německým mini-
strům a poslancům, jako řada první. Páni po-
slanci měli čas osobně promluviti s pořadateli
schůzí a účinky jich chlácholivého působení
byly patrny. Dle „Zeitu“ voliči i poslanci sešli
se na střední čáře, která ovšem zjevně směřuje
k nacionálnímu radikalismu. Řečnili většinou
poslanci, rozumí se radikálně a v resolucích se
vyslovil požadavek, že německá přání se musejí
splniti. Požadavek ten začne se prováděti v nej-
bližším, záříjovém zasodání zemského sněmu če-
ského, jehož činnost má býti směrodatnou pro
další rozvoj věcí na říšské radě.
Praha
22
article
Dosti bouřlivá byla schůze v Hartmani-
elch na Šumavě. Tam se utkali němečtí agrár-
níci s křesťanskými sociály, jimž vyčtli nedávnou
doplňovací říšskou volbu na Javornicku ve Slez-
sku. Dr. Schreiner přímo obvinil křesťa-
ské sociály, že při užší volbě dali své hlasy soci-
álnímu demokratu a tím přivodili porážku agrár-
Z Lublaně, 20. července. (Zelezničním
úřadnikem smí býli jen Němec.)
Železniční ředitelství v Běláku v Korutanech za-
dává uprázdněná místa jen Němeům a zadatel
Slovinee odmítá jen profo, že nejsou Němci.
„Slov. Nar.“ uvádí připady podobného odmrště-
ní slovinských žádostí. Inspektor Bergmei-
ster pravil do oči dobře kvalifikovanému Slo-
vinci, který se ucházel o želozniční místoa
osobně se přišel představiti, že je sice uprázdněno
několik míst, ale že Slovince nepři-
1Imá ze zásady. Těch několik míst obsadi
se prý Němci, kteří uměji tolik slovinsky, kolik
budou ve službě potřebovat. Když pak uchazeč
přišel k vrehnímu inspektoru Schallerovi,
okdržel od něho tutéž odpověď: „Slovinee
nepřijmeme; u nás se místa zadá-
vají jen Něme . ml“
K ředitelství bělackému náležejí trati stát-
níeh drah, probíhající krajem ryze slovinským.
níka.
Schreiner
Němec
Slovinec
Schaller
Hartman
Šumava
Javornicko
Lublaň
Bělák
Korutany
Nara
ml
23
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Nikolaj Andrejevič Himskij- Korsákov.
Na počátku šedesátých lel minulého věku dvě
veliké politické události rozpoutaly mnobo posuo
skrytých a nátlakem vládnoucích kruhů tlume-
ných duchovních sil národů slovanských: v Ra-
kousku zavedení ůstavy a na Rusí současné
zrušení nevolnictví. Jako ve všech obo-
rech osvělné činnosti Slovanů, tak i v jejich hu-
debním umění nastal netušený rozmach. Čechům
vrácen do ciziny povolaný mistr Smelana. S usn-
mostatněním divadla založil národu vlastní
samobytné hudební umění. Za ním záhy vystou-
pili na veřejnost jeho velici, málem mladsi
vrstevníci Dvořák a Fibich, by na západním
slevanském obzoru svítili ve skvělém trojhvězdí
A na východě slovanském zaleskla se velikolep
plejnda, „pětice“, jak v Německu nazváno drem
H. Riemannem sdružení umělců, skupených ko-
lem M. A. Balákireva: novoruská národ
ní škola, M. A. Balákirev, M. A. Musorgskij
A. P. Borodin, C. A. Kjuj a N. A. Rimskij
Korsákov, proti ní s druhé strany její protivnik
N. A. Sěrov a mezi nimi nezávislý, novoruské
škole však pliže stojící samostatný vrstevník,
Petr J. Čajkovskij.
Andrejevič Himskij
Čecho
Fibich
H Riemann
Balákirev
Musorgský
Borodin
C A Kjuj
Rimskij
Sěrov
J Čajkovský
Německo
Slovan
Korsákov
24
article
Vyjímaje trojici: vlastního zakladatele
vůdce novoruské školy, M. A. Balákireva, jeho
staršího soudruha, generála C. A. Kjui a Benjn
mina mezi všemi, N. A. Rimského- Korsákova
všecky prvořadné hvězdy slovanského nebe, na
Západě i na Východě, zašly v dálavy věčnost
ještě koncem minulého věku. mslen
V noci na den 21. června letošního roku
svém zátiší na Ljubonsku zašlu za obzori ze zby-
lého trojhvězdí, svítícího daleko do dvaeátéhe
věku, stálice skvělého jasu: Nikolaj An-
drejevič Rimskij-K orsáko v. Ochrnut
erdce ve třetím záchvatu záduchy, po posledních
slovech: „Morfia, rychleji morfia“, ne nepodob-
ných Goetheovu symbolickému zvolání: „Světla
více světla,“ vyrvalo z rodinného kruhu žrece
životodárného slunce. Skonal umělec, z jehož
tvorby po celý život svílilo jasné světlo a sálalo
hřejivé teplo. Teprve s posledním výdechem
života vypadl z rukou jeho prapor „ruslanismu“,
jejž zachytit a znova zdvilnout je souzeno n-
únavnému kmetu-apoštolu a vůdei jeho, MI.A
Balákirovu.
Balákirev
Kjui
Rimskij
Korsákův
Goetheův
Nikolaj Ana
drejevič Rimskij
25
article
Býti hudebníkem z povolání nebylo Rimské
nu-Korsákovu v mladých letech sudhou želáno
Starosvětští a nábožní rodiče, sídlící na vlast.
ním statku v Tichvíně u Niž. Novgorodu, v srdei
svérázné, čisté Veliké Rusi, předurčilí Nikolaje
Andrejeviče, který uzřel světlo a z oken rodného
domu širé, nedozírné pláně blíže stoku Oky
s mobutnou Volhou za ranní vesny roku 1844,
povolání námořniekému. V rodině byl věnován
ovšem čas i místo hudbě. Bylo to požadavkem
doby a dobrého vkusu dvorjanstva. Již v dětství
zasedl Nikolaj Andrejevič za klavír. Rodiče
strýc, Pavel Petrovič, znamenitý pianista, po-
zději dvě domácí učitelky, slečny Unkovskáa
Olga Felová, pomáhali rozvíjeti skvělé hudební
vlohy svého žáčka. Také domácí malý orchestr
rodičů, sestavený z houslistů, cymbalistů a bu-
benníků, odhalil mu, jako kdysi Glinkovi, mnohe
stránky a zvláštnosti hudebních nástrojů. Hudba
však byla přece jen věcí vedlejší.
Rimská
Korsákův
Andrejevič
Pavel Petrovič
Unkovská Felová
Glinka
Novgorod
Volha
26
article
Po vůli rodičů Rimskij-Korsákov vstoup
v roce 1856 do petrohradské námořní akademie
jako kdysi jeho strýe a starší bratr. Zde Nikol
Andrejevič nenašel druhů nadšených pro hudbu
V nečetných svobodných chvílích, zvláště v ne
děli odpoledne, váben touhou v oblast zvěn,
RimskijKorsákov hledal v ní osvěžení a zdoko-
nalení mimo ústav. Tu člen orchestru Aleksan-
drinského divadla, Uhlich, po čtyři léta a po
něm Feodor Canille dali dobrý základ jeho
touze po hudebním vzdělání. Ale již po prvých
skladatelských pokusech Rimského- Korsákova
poznal Canille, že jeho učitelské síly na skladbu
dále nostačí. A když Rimskij-Korsákov ukázal
mu svůj první větší skladatelský pokus: třídílnou
symíenii Es-moll, Canille pocítil již slabost
svoji. Doporučil kadetu-námorníku známost s M.
A. Balákirevem, svěřiv mu další vedení svého
žáka.
Rimskij
Korsákov
Andrejevič
Canille
Balákirev
námořní akademie
Aleksan
drinský divadlo
Uhlich
27
article
M. A. Balákirev, mladý hudebník silné, v
trvalé vůle a neobyčejně záhy vyjasněných cílů
v hudebním umění, byl již tehdy horlivým, pře-
svědčeným a přesvědčivym hlasatelem „rusla-
nismu“. Tak nazváno jím úsilí zakladatele ruské
národní hudby, M. J. Glinky, vytvořiti umělecky
samobytnou národní hudbu ruskou a orientální
v osobitém projevu, odlišnou od hudby západo
evropské na základě prostředků, daných světo
vým vývojem umění vůbec. Hleslo národno
sti vystoupilo tu v evropském umění poprv
celou silou ne jako náhoda, ale jako uvědomělá
zásada, cíl. Úsilí to, označivší na Rusi zvlášti
prvou polovinu hudby XIX. věku, projevil Glink
nejryzeji a nejvšestranněji v mocném, osobitén
výrazu operou „Ruslan a Ludmila“ roku 1842
Snahy Glinkovy stililo však v ruské vzdělané
společnosti úplně neporozumění. Teprve po
zději, málem o dvě desotiletí, student kazansk
university, M. A. Balákirev, vycitil a pozna
tvůrči, umělecký význam snah Glinkových
Vzkřísiti v ruské společnosti „růslanism“ stale
se ellem jeho životních snah.
Vývojem hudebního umění do let šedesátých
našel Balákirev na Západě poměry změněné.
Moený vývoj hudby poklasické od posledního
období. Becthovenova tvoření, díla romantiků
Schuberta, Schumanna, Chopina, zvláště pal
novoromantiků Berlioza a Liszta změnila poža
davky a vkus. To správně, prvý na Rusi, po-
střohl Balákirev. „Ruslanism,“ rusko-orientáln
národní ráz hudby nemohl hlásati starými pro
středky doby Glinkovy. Prozíravý a pokrokový
umělec, Balákirev, jako v Čechách jeho vrstev
ník B. Smetana, ohrodil ideu národnosti pro
středky vývojově nejpokročilejšího no vo-
romantismu doby.
Balákirev
M J Glinka
Rus
Ruslan
Ludmila
Glinkův
Becthovenův
Schubert
Schumann
Chopin
Berlioza
Liszt
Smetan
Čechy
28
article
Soustřediv kolem sebe pod prapor „rusl
nismu“ z přátel a žáků svých kruh nadšenců
Balákirev rozvinul ruské umění v nové období
období snah a činnosti novoruské národní školy
Rimskij-Korsákov, od roku 1861 její nejmladš
člen, slal se záhy zvláště vý značným, přesvědče
ným „ruslanistou
Po roční známosti s Balákirevem, rozšiři
a doplniv jeho opravami vlastní symfonie sv
hudební poznatky, byl však z kruhu členů novo
ruské národní školy odloučen povoláním. V roce
1862 opůstil s výborným prospěchem námořn
akademii a nasloupil hned, v hodnosti důstoj
níka, na vojenské lodi „Almaz“ tříletou plavbu
kelem svěla. Proplul baltickým a severním mo
řem kolem Anglie, žil delší čas v Londýně, obe
plul celé východní pobřeží severní a jižní Ame
riky se zastávkami v Novém Yorku a Rio Ja
neiru, pak poznal jižní Evropu a severní Afriku
za plavby kolem Středozemního moře a poby
v Nizze, Benátkách, Cařihradě, Alexandrii aji
ných městech. V době plavby, ve chvílie
prázdně, vracel se ke vé symfonii, posílaje
petrohradským soudruhům znovu přepracovane
a v instrumentaci dohotovené jednotlivé věty
tu allegro, transponované na radu Balákirevovu
do E-moll, o půl stupně výše, pak zase andante
nebo scherzo. Po návratu Rimského-Korsakovt
do Petrohradu, v roce 1865, provedl Balákire
v koncertu „Carské bezplatné hudební školy“
tuto symfonii, první ruskou symfonii dobou
vzniku vůbec, se skvělým úspěchem. Každému
bylo tu zjevno, že ve dvacetiletém námořníku
skladateli vyrůstá Rusi umělec z boží milost
skvěle nadaný, na své umělecké poslání dobro
školu důkladně vzdělaný a do budouenost
mnoslibný, nehledě na mnohé nedostatky tohot
květy jara obrostlého prvého díla jeho.
Balákirev
Rimskij
Rus
Anglie
Londýn
Nový York
Rio
Evropa
severní Afrika
Nizza
Benátky
Cařihrad
Alexandrie
Petrohrad
novoruský národní škola RimskijKorsákov
národní škola
Almaz
Emoll
29
article
Úspěchy zůstaly Rimskému-Korsákovu věr
ny. V r. 1871 byl již tak znám a vysoko ceněn
že bylo mu nabídnuto místo profosora skladby
a instrumentace na petrohradské konservatoři
v ústavě, jehož mnozí členové sboru učitelského
ještě nedávno zírali na něj a celou národn
novoruskou školu s posměchem jako na „bro
mádku“ neschopných samouků, která v umění
ničeho nedocílí. Učitelské povolání svedlo Rim
ského-Korsakova s námořní dráhy. Mohl se od
dati milenému umění nyní cele. O dvě léta po
zději, v roce 1873, po přání velikého knížele
Konstantina Nikolajeviče, přijal ještě hodnost
dozorce vojenských orchestrů loďstva a záhy
na to po Balákirevu, který rozrušením čiv po
bojích s odpůrci snah novoruské národní školy
byl lékaři donucen vzdáti se na mnohá léta ve-
řejné, učitelské i tvůrčí činnosti, také správu
„Carské bezplatné hudební školy“ a řízení jejíel
symíonických koncertů. Stanuv u cíle svých tu-
žeb, Rinskij Korsákov zůstal sám sepou ještě
nespokojen. V té době prohluboval dále úsilně
své vzdělání a znalost budebních literatur s po
divitelnou horlivostí. Zaujali jej zvláště klasi-
kové. Od roku 1884 věnoval se výlučně tvorbě
umělecké a výchově svýcb žáků. Byl jim vždy
netoliko učitelem, ale i příltelem, otcem. Po
válce rusko-japonské, v roce 1904, za prudkých
bouří domácích, domáhal se lidumilnějších
svobodomyslnějších změn domácího řádu chovan-
ců petrohradské konservatoře. Láska hudební
mládeže ruské k velikému učiteli a umělci změ-
nila se tehdy v nadšené uetívání. Ale v jejím
zápalu pro velikého umělce i dobrého člověka
Rimskij
Korsákův
Konstantinos Nikolajevič
Balákirevo
Stanův
Láska
30
article
slunko úspěchů, Rimskému-Korsákovu posu
vždy věrných, zastřele se poprvé mrakem nemi-
losti: správa petrohradské konservatoře poslala
umělci v neproziravosti společenských poměrů
obrozené, úslavní Rusi — „list na odpočinek“.
Rimskij-Korsákov oddal se nyní výlučně tvorbě.
Umělecký svět celé Evropy mohl tu opakovat
s -nalou změnou slova o akademiku Lemono-
sovu: „Rámského-Korsákova možno myslitisi
bez konservatoře, ale konservatoř boz Rimského-
Korsákova mysliti si nelze.“ Na usmířenía
dostiučinění po docílených změnách, Rimskij-
Korsákov zvolen ředitelem ústavu, z něhož byl
vyloučen ...
Rimskij
Korsákův
Korsákov
Evropa
31
article
O Velikonocích letošního roku stihl Rim-
ského-Korsákova následkem mnoholeté usedavé
práce záchvat záduchy. Lékaři veleli mu klid
a oddech na venkovském zátiší od napínavé du-
ševní námahy. Po krátkém zotavení náhlý skon
uzavřel pozemskou dráhu tohoto umělce..
Vrozenou vlohu a tvorbu Rimského - Korsá-
kova vyznačuje především mocná obraznost,
silná básnická mysl. Rimskij-Korsákov jest od
přírody vyvoleným básníkem v oblasti zvěn.
Šťastný vývoj životní dráhy toto předurčení
umělcovo ještě uychlil a posílil, Bezprostřední
poznání bytu velikoruského lidu, jeho svérázných
dějin a společenských poměrů, jeho velikolepých
bylin, nesčetných zkazek a množství duchom
starobylosti provanutých písní mělo již v mládí
na jemnou mysl Rimského-Korsákova mocný
vliv. Známost s Balákirevem dala této lásce
k domácímu lidovému umění včasně pečeť sil-
ného uvědomění, směr a cil. Rimskij-Korsákov
hned v prvém roce známosti s vůdcem novo-
ruské národní školy stal se horlivým vyznava-
čem Glinkova ruslanismu a „národníkem“, ru-
ským vzdělancem, kter, v upřímném demokra-
tismu snažil se obrodit ruskou vzdělanou spo-
lečnost návratem k lidu. Tvoře svá tónová díla
málem vždy nerozlučně s určitým básnickým
námětem, představou neb obrazem ze života
lidstva a přírody, Riniskij-Korsákov rád hlásal
své umělecké vyznání: „Vně národnosti není
umění“. Je z nejsilnějších a nejuvědomělejších
„národniků“, které zrodilo ruské umění vlivem
filosofických idejí Hagelových v letech čtyřicá-
tých a šodesátých minulélio věku. Každě jeho
Rimskij
Korsákův
Korsákov
Hagelův
Balákirev
ruský národní škola
Glinkův ruslanismus a
RimskijKorsá