3
masthead
22. července 1908. Císlo 200.
4
article
Státní dráha je podnik státu, vydržovaný daněmi
všech národů, tedy i Slovinců. Ale zadává-li se
v slovinském kraji kus chleba při této
státní dráze, smí státní úřadník odpověděti slo-
vinskému uchazeči, že ten kus chleba smí ob-
držeti jon Němec. Jest možno, aby takové po-
měry na jižních tratích státních drah se udržely
i za nynějšího lidového parlamentu, v němž
Slované mají polovinu hlasů?
Z Turč. sv. Martina, 20. červenco. (No v
musejníbudova.) Dne 5. srpna bude slav-
nostně vysvěcena nová budova slovenského mu-
soa v Sv. Martině. Budova stála 85.000 K, jež
opatřeny sbírkami. Na slavnost musejní při-
budou do Martina všichni slovenští poslancis
ečekává se také hojná návštěva hostí ze sou-
sedních zemí slovanských.
Ze Záhřeba, 19. července. (Bánovy ce-
sty. — Prof. Manojlovič.) Bar. Rauch.
jenž se nedávno vrátil z okružní eesty po jižním
Chorvatsku, kdež ho obyvatelstvo vítalo s tako-
vým „nadšením“, že v některých obcích svému
automobilu musil uvolniti cestu pomocí revol-
veru, chystá se opět na cestu po Zagorjí (severo-
západní části Chorvatska). Bán doufá, že za této
cesty spadno na něho méně shnilých vajec, než
v Lice, poněvadž v Zagorjí mají většinu pří-
vrženci Frankovy čisté strany práva, kdežto Lika
je celá koaliční. — V nejbližších dnech očekává
se rozhodnutí vlády ve věci prof. Manojlo-
viče, jenž byl suspendován proto, že jako po-
slanec podepsal prohlášení samostatné srbské
strany, hájící se proti bánovi, který ji obvini
z velezrádných úmyslů. Proslýchá se, že disei
plinární řízení, zavedené proti prof. Manojloviči,
bude zastaveno, čímž suspendovaný profosoe
bude rehabilitován.
Němec
Slovan
Martino
profesor
Manojlovič
Rauch
Frankův
Manojt
svazek . Martin
Záhřeb
Chorvatsko
Zagorja
Lika
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 21. července.
Praha
7
article
Srbsko a Černá Hora.
Na Balkáně to opět vře. Velmoci připra
vují nový plán upokojení Makedonie, z Bosny
docházejí zprávy o drakoniekých rozsudeích,
Rakousko se připravuje ke slavbě pazarské
dráhy, v tureckém vojsku nabývá nebezpečného
rázu mladoturecké bnutí; Arnauti se zdvihají
táboří po tisíeích v kosovském vilajetě a v tutéž
dobu Srbsko a Černá Hora nemají nic moudřej-
šího na práci, než vyrovnávat své drobné účty-
Srbský »Trgovin. Glasnik« ukazuje svým rodá-
kům v Srbsku i na Černé Hoře na blížící se
bouři a připomíná jim, že není nyní čas na
vzájemné osočování. »Ponechte stranou —
volá — čím je kdo komu povinen a zapo-
meňte na vzájemné urážky. Dnes poslouží své
vlasti, Srbstvu i Slovanstvu ten, kdo prvý od-
hodi vše na stranu a vyjde vstřic svému bratru.
Evropské velmoci vyhledávají spojence, všude
se jeví snahy spojiti se proti třetímu; zdaliž to
nemají činiti státy, jichž národy jsou jedné
krve, víry i jazyka, jež pojí i totožné zájmy
Není teď okamžik, aby se pátralo po vinníku,
neboť největším hřichem bylo by rozdvojení dvou
bratrských států srbských. Srbsko a Černá Hora
nesměji se dáti nikým rozdvojiti, právě nyní
mají býti oporou, pevně spojenou bratrskou lá-
skou a srdečným přátelstvím. Toho od nich
pčekává celé Srbstvo, zvláště oni bratří, kteří
strádají dosud v rabství tureckém. Kéž jejich
úpění vrátí rozum našim státníkům . . .«
Jsou to rozumná slova a bylo by si přáti,
aby došla povšimnutí jak v Bělehradě, tak i na
Cetyní.
Srbsko
Černá Hora
Balkán
Makedonie
Bosna
Rakousko
Černá hoře
Bělehrad
8
article
Evropský státní spolek.
Sir Max Wichter přijat byl nyní i králem
dánským, který mu vyslovil své sympatie pro
jeho snahy o federaci evropských státův. Těšilo
by jej prý, kdyby se plán ten provedl.
friumfální cesta Naslova.
Z vazby propuštěný bývalý italský ministn
vyučování Nasí odjel již z Řima do Trapani
i ostatních měst sieilských. 400 občanů trapan-
ských vyjelo mu vstřic. Později navštiví Nas
Wichter
Nasit
Řima
Trapani
Naso
9
article
Tunis i Ameriku, kam byl pozván přátel
svými.
Harden o nemocném Eulenburgovi.
K dopisovateli »Matinu« vyjádřil se Harden
že věří v nemoc Eulenburgovu, ale že tuši
hned, že on způsobí komedii odročení procesu,
jakmile tento nabude nepříznivého rázu. Lituje
prý Eulenburga jako každého obžalovaného, ale
v boji nelze prý nad raněným dáti se do pláče.
Kistler pokusil se Ernsta svésti ke křivé při-
saze ještě po druhé v únoru 1908, dav mu ku
přečtení list od knížete, ale tento mu ihned
potom odebral a knížeti opět vrátil. I svědek
Brand mohl prý učiniti sensační výpovědío
souvislosti procesu kancléře Bülowa proti Bran-
dovi a procesu Brandeburgova. Korespondent
tázal se na konec, nelituje-li Harden své kam-
paně, která tolik špiny německé provalila. Harden
odtušil, že nikoliv a že prý sám »největší Ně-
mec« našeho věku Bismark přál si takové
očisty. Harden byl ovšem největším zbožňova-
telem Bismarka, ale mnozí publicisté tvrdili o
něm, že nikoliv — zadarmo.
Nebezpečné povstání. — Guvernér zajal.
Ve španělské Quineji v Africe vypuklo po-
vstání a to v celé osadě. Vinna jest prý špatná
správa tamního guvernéra, který byl také po-
vstalci do zálohy vlákán a zraněn, ač n
konec přece unikl,
Spojené sláty chtějí opět anektovat?
Nepravdivou se ukázala zpráva, že povstán
v Hondurasu, republice středoamerické, jest po-
tlačeno. Povstalci v sev. Hondurasu chtějíse
nejen vlády zmoeniti, ale vniknouti dále take
do republiky Nikarague. Povstalci v jižním
Hondurasu znepokojují republiku Salvador. Unie
dala vládě hondurasské na jevo, že bude po pří-
padě odhodlána aneklovati nepokojné sousedni
státy středoamerické.
Harden
Matin
Kistler
Ernst
Brand
Bülow
Brandeburgův
Tunis
Amerika
Bran
Afrika
Honduras
Nikaragua
Salvador
10
article
Šach se opevňuje.
Šach opevňuje tábor svůj Bagša před Tehe-
ranem. Tislc jezdců tam přibylo. Před Tavriz
posláno nové vojsko s rozkazem, aby revolucio-
náře za každou cenu zdrtilo.
Tavriz v rukou revolncionářů.
»Times« sdělují z Tavrízu: Město jes
úplně v rukou revolucionářů. Obyvatelstvo jest
nesmírně rozčileno. Pěší pluk, jenž sem byl
z Teheranu vyslán proti povslaleům, zahodi
své zbraně a výzbroj a desertoval en masse
V sobotu shromáždili se vůdcové lidu v jedné
mešitě a rozhodli se napadnouti čtvrť šacho-
vých stoupenců. Zároveň v mešitách vydávány
pobuřující proklamace. Generální konsul ruský
telegrafoval šachovi o amnestii prý s výsledkem.
Plenění a pouliční boje trv jí ale
podnes; stoupenci šachovi zabíjeni na
ulici, kde lidu do rukou přijdou.
Také vrchní kat Rachim, při tižen.
byv na ulici, byl davy zavražděn
»Novoje Vremja« píše: Události v Tavrizu
odehrály se jako v operelé; Jeden den tele-
grafovali revolucionáři šachovi svou poniženou
oddanost a druhý den pak uprchlo
vojsko šachovo před nimi v divoké
panice, zanechavši děl i pužek. Mezitím
stoupenci šachovi uprchli do domu ruských
úřadníků bankovních, mezi nimiž i Hadží Ibra-
hum, jenž byl vůdcem vyslání Rachima chana.
Na dopisovatele »Nového Vremene«, když spěchal
na konsulát pro kozáky k obraně bankovního
domu, bylo na ulici často stříleno. Na konsu-
látu ruském jest ale jen 15 kozáků; ostatní
odebrali se dřive už s konsulem na letní jeho
sídlo.
Protiněmecká nálada v Anglii
jest stále podněcována onou částí tisku, která
nevěří v mirumilovné ujišťování Německa, na-
opak se obává nejhoršího od Němců a vidí
Tavriz
Němec
na ulice
Nový Vremen
Anglie
Německo
Novoj Vremja
Hadží Ibra
11
article
Anglii prolezlou německými vyzvědači. Naproti
tomu některé žurnály píší příznivě pro Německ
a protestují proti šíření zpráv o nepřátelských
úmyslech Německa. Jistý žurnál londýnský
s velkým důrazem prohlašuje, že protiněmecká
agitace nenajde půdy v anglické veřejnosti, jež
prý si přeje přátelské soutěžení s Německem
a rozumní Angličané nevěří již, že Německ
má vůbec nějakých nepřátelských úmyslů proli
Velké Britanii. Zaznamenáváme tyto projevy
jako důkazy do jaké míry dostouplo podráždění
anglického smýšlení, když je nutno je takovými
prolesty chlácholiti.
Starobní pense v anglické sněmovně lordů.
Předlohu o starobních pensích posuzova
v horní sněmovně s finančního stanoviska lor
Gromer. Řečník prohlásil, že teď je nejpřed
nější povinností vlády hospodařiti se svými po-
mocnými zdroji a připravovati se všemožně na
evropský konflikt, jenž by mohl nastati
dříve nežlí uplyne několik let. V době naší je
vliv jednotlives omezen. Jde-li o národn
zájmy a jsou-li vášně rozpoutány
je nebezpečí, že strhne se srážka,
třeba vlády maji sebemírumilov-
nější úmysly. Lord Rosebery rovněž
podrobil kritice zákon. Lord Landsdo w ne
kritisoval též zákon, zejména možné jeho ná-
sledky pro pomocné finanční zdroje v zemi
prohlásil však, že nebude hlasovati proti zá-
konu, za nějž je zodpovědna výhradné jen vláda.
Lord Crewle pravil, že vláda nemá si dovolovati
mimořádné výlohy, poněvadž to může míti ne-
příznivý vliv na obranu říše. z
kon byl schválen ve druhém čtení 123 hlasy
proli 16.
Angličan
Německ
Rosebery
Crewle
Anglie
Německo
Velká Británie
12
article
Francouzský hlas o Dernburgově cestě.
Cesta německého státního sekreláře Dern
burga po Africe vzbuzuje pochopitelnou po-
zornost francouzského lisku. »Le Temps« při-
náší zajímavý dopis z Johannesburgu, pojedná-
vající o návštěvě Dernburgově. Při hanketu, po-
řádaném na jeho počest v. Johannesburgu, neby
přítomen nikdo z úřadních zástup e
země, ani lord Selborne ani Botha
K hostině se dostavili jen finančníci a obchod-
níci, na něž učinila rozvážná řeč Dernburgova
velký dojem. Méně příznivý byl dojem řeči,
kterou Dernburg pronesl dva dny pozdějí v Pre-
torii, kde přiliš energicky mluvil pro německý
vliv v jižní Africe. »Temps« uznává jeho obrat-
nost, ale pozastavuje se nad jeho přílhišnou hor-
livostí, s jakou se snaží posilniti v jižní Africe
německý živel a utvořiti německé ovzdušl.
Dernburgův
Selborne
Both
Dernburg
Afrika
Johannesburg
Pre
jižní Afrika
Le Temps
13
article
Anglo-ruská dohoda o Makedonii.
(Pův. dopis „Nár. L. -
Jak se dalo očekávati, vedla schůze v Re
velu k dohodě mezi Anglií a Ruském o Make
donii. Otázka tato jest nanejvýš aktuální a nad
to panovaly v té věci posud mezi Anglií a Ru
skem velmi různé názery. V Asii nebylo třeb
ujednávati ničeho nového, Anglie má totiž za
potřebi volného postupů. v Afganistanu a Rusk
v Persii, bylo pak přirozno, že se obě mocnost
vzájemně shodly o tomto volném postupu i kdy
by je k tomu nezavazovala nedávno uzavřená
smlouva. O Asii se tedy v Revelu mnoho ne-
mluvilo, za to však zavdávaly dosti podnětu
k rozhovoru záležitosti evropské a předevšín
Makedonic, o níž nebylo posud žádné zvláštn
dohody.
Aby se mohl pochopiti dosah toho, co bylo
usneseno v Revelu, nutno prve přehlédnouti si-
tuaci, v jaké se nalézala otázka makedonská po
dvojí události, totiž oznámení o zřízení železn
dráhy sandžacké a odminutí Porty, přijati re-
formu soudnictví, navrženou rusko-rakouskou
dohodou a podporovanou ostatními velmocemi.
Tou dobou reformní akce úplně vázla a důvěr
mezi velmocemi byla otřesena. Velmoci nepre-
jevily vůči odporu Turecka stejně energickou
jednomyslnost, jakou projevily v jiných záleži-
tostoch, na příklad pokud se týče reformy finan-
ční. Neshoda velmoci způsobila nezdar reformy
Makedonie
Anglie
Asie
Afghánistán
Rusk
Persie
Revel
Turecko
14
article
soudnictví nebo aspoň průtah akce, směřujíeí
k tomu, aby reforma byla Portou přijata. Sou
časně zpráva o sandžacké dráze otřásla důvěrou
Ruska v Rakousko, poněvadž jednak vzbuzovala
domněnku, že Rakousko, chtějíc dosáhnouti od
Turecka zvláštních výhod, tajně slíbilo, že ne-
bude již činiti tak silného nátlaku na Turecko
v otázce oprav jako dříve, jednak byla důkazem.
že Rakousko míní sledovati své zvláštní zájmy
Po zprávě o sandžacké dráze musilo se Rusko
domnívati, že Rakousko upouští od politiky zdr
želivosti, která jedině mohla věsti ke svorno
akci s Ruskem v otázce makedonské a proto
Rusko nemohlo již počítati s nezištností Rakou-
Bylo nebezpečí, že colá záložitost oprav
utuchne, takže úsilí několika let skončí ústupem
Evropy v této otázce a zároveň že místo nyněj
šího klidného poměru mezi velmocemi vzhledem
k Makedonii nastane možnost vážných konfliktů.
Rusko
Rakousko
Turecko
Evropa
Makedonie
15
article
Rusko však chtělo onergicky, jako posud, způso-
biti zlepšení pro obyvatelstvo Makedonie a míi
mezi velmocemi. Jeho plán se nalézal v kritické
situaci a za těchto okolností vypracovalo svůj
nový projekt, jenž měl zachrániti, co se ještě
zachrániti dalo a obnoviti, pokud možno, stav
jaký trval před událostmi na počátku roku. No
vým návrhem zdůraznilo Rusko opět otázku
oprav, stanovic jako první podmínku úspěchu
opravu soudnictví, která byla skoro již oběto
vána, aby pak docílilo mezi velmocemi shody
přimělo je k enorgické a jednomyslné akci, upu
stilo od podmínky, na níž pevně trvala dřívější
rusko-rakouská doboda mürzstegská, totiž za-
chování mezinárodní povahy úřadníků a důst j-
níků, jmenovaných velmocemi kontrolním
orgány oprav. Rusko svolilo v novém návrhu
aby tito úřadníci a důstojníci vstoupili do služel
tureckých, doufajíc, že takto uspokojí mocnosti
Turecku přátelské, ba z částí i Turecko a pohne
je, aby působily společně s ostatními velmocemi
na sultána, aby přijal reformu soudnictví. Aby
zároveň upevnilo shodu na straně velmocí Tu
recku nepřátelských, na příklad Anglie, oběto-
valo Rusko svůj monopol s Rakouskem a na
vrhlo nahraditi jej evropským koncertem. Tín
deufalo zároveň předejíti případným jednostran
ným výstřelkům se strany Rakouska.
Tín
Rusko
Makedonie
Turecko
Anglie
Rakousko
16
article
Takový smysl měl ruský návrh, jehož hlav-
nín. důvodem bylo vytrvati stůj so stůj př
díle oprav, z nichž nejdůležitější jest oprava
soudnictví. Budou-li opravy postupně prováděny.
nastane uklidnění Makedonie samo sebou. Ru-
sku jest otázka oprav hlavní, otázka uklidnění
vedlejší. Anglie zaujala zcela jiné slanovisko, j
jest naopak otázka uklidnění hlavní a otázka
oprav vedlejší. V tom smyslu nutno přijati slova
sira Eduarda Greye, který prohlásil, že to, co
se posud dělalo v Makedonii, nemá žádného vý-
sledku a bude-li se pokračovati tímto směrem.
že to bude marná práce. Především nutno pro-
vésti pacifikaci a tou rozumí Anglie učiniti ko-
nec bojům čet. Za účelem pacifikace navrhla
jmenování generálního guvernéru, nezávislého
na Portě, aby se akce proti četám sjednotilaa
energicky prováděla. Proto také navrhovala
zmenšení počtu tureckého vojska a přiměřené
rozmnožení četnictva, neboť turecké vojsko, po
tlačujíe povstání krutým způsobem, znemožňuje
uklidnění a poněvadž rozpočet nestačí na udržo
vání silného vojska i četnictva, chtěla Anglie ra
ději snížiti stav vojska, aby četnictvo mohlo být
rozmnoženo. Snad při tom měla ještě jiné ve
dlejší úmysly, ale takto odůvodňovala svůj ná-
vrh oficiálně před velmocemi.
Grey
Makedonie
Anglie
17
article
Přihlédneme-li k nynější dohodě revelské
vidíme, pokud stanovisko anglické zvítězilo
pokud se uplatnilo stanovisko ruské. Anglie pro-
sadíla, že vedle zásady oprav byla při-
jata také zásada pacifikace. Nedosáhla při
jetí návrhu na jmenování generálního guver-
néra, ale bylo ji dáno na srozuměnou, že částe-
éně lze dosáhnouti výsledku rozmnožením moei
Hilmia paše. Nebyla také přijta zásada zmen-
šení stavu tureckého vojska, ale rozhodnutím.
že příjmů z Makedonie má býti použito přede-
vším na potřeby této provincie, což se dosu
již v zásadě uznávalo, byla dána možnost, že
do pojmu „potřeb“ makedonských lze zahrnouti
také rozmnožení četnictva. Nemluví se o evrop
ska.
Anglie
Makedonie
18
article
ských důstojnících, nýbrž o důstojnících otto-
manských, ale poněvadž dle ruského návrhu
mají evropští důstojníci vstoupiti do služeb tu-
reckých, není tu vlastně rozdílu
Jak z řečeného viděti, je pravda, že Rusk
sice přijalo podmínky anglické, ale cum grano
salis, což dovoluje také ostatním mocnostem
je přijati a tím přispěti, pokud možno, k jich
provedení. Ruská diplomacie provedla takto vel-
ké dílo, sloučivši stanoviska, jež zdála se nesmí-
řitelný mi.
Od té doby se poměr mezi Vídní a Petro-
hradem zlepšil. Baron Aehrenthal projevil vel-
kou ochotu vyhověti všem požadavkům ruské
diplomacie a usnadniti jí její dohodu s Anglií,
což se v Pyrohradě s povděkem uznává. Prote
nepřekvapuje, že oficiální communiqué rakou-
ské projevilo ochotu Rakouska, uznati dohodu
revelskou, tím více však, překvapuje chování
Německa, jež se beze všeho důvodu staví, jako
by se cítilo ohroženým a hrozí opět ostalním.
Jest patrno, že Německo hledí stůj co stůj za-
brániti veškeré dohodě mezi Anglií a Ruskem
v aktuálních politiekých otázkách a pod zámin-
kou, že chrání mír, snaží se naopak způsobiti
konflikty
Rusk
Baron
Prot
Vídeň
Anglie
Rakousko
Německo
Rusko
Petrahrad
19
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Proroctví o neklidném červenci, byť zúplna
se nesplnila, přece doznala jisté satisfakce vče-
rejškem, kdy podzimní takřka nečas, provázený
citelným chladem a větrem vzbudil v nás před-
stavu, tak že to asi bude vypadat v posledních
dnech výslavy, arci, s příslušnou a krásnou
dekoraef žloutnoueích stromů a keřin.
Reaumur prováděl od rána do večera po-
divně skoky, brzo stoupaje, brzo klesaje. Jako
vše vrtkavé — i tyto rozmary počasí působily
nevlídně na návštěvu a s ní i náladu. Několik
tisíe hostů, z velké části z venkova, v tom
průvody školních dítek, ztratily se zůplna v pa-
vilonech a stalo se mnohdy, že na některé
cestě na dohled nebylo živého člověka.
Nelze se vyhnout takovým nepříznivým
dnům, kdy dle odborné terminologie »prší de-
fieit«; smlouvu na krásné počasí uzvavříti nelze.
Ze snah, novou nějakou atrakcí buditi
zájem obecenstva, jistě dobrou je ona s »pada-
jieimi hvězdami«. Od středu zadního traktu
průmyslového paláce, pěti, z hvězdy světel se
rozbihajících paprsků, k loubí nad bývalou fon-
tánou směřujících, »padají« různobarevné hvězdy
— rozuměj — jedna žárovka za druhou
rychlým tempem se rozzařuje a opět uhaslná,
takže iluse »létavic« je úplná.
Hezký motivek dal by se ještě doplníti —
a mohl by být náhradou za světelnou fontánu
— kdyby paprsků bylo více a kdyby vedeny
byly ještě dále, přes všechna poschodí pergoly
nad rybníčkem. Celkový obraz by činil před-
stavu světelného vodopádu — a tím by novým
způsobem byla nahražena Křižikova fontaine
illuminaise.
jítfieit
Křižikův
živnostenský komora
20
article
Dnešek na výslavě. Program dnešního dne: Pro
menádní koncerty od 4 do 10 hod. před průmyslovým
palcem kapely žižkovského „Sokola“ řízením p.
Hermanna, před býv. fontánou kapely c. a k. pěš.
pluku č. 102.
V 7 hod. večer v koncertní síni populární symfo-
nický večer výstavního orchestru. Dirigent dr. Vilém
Zemánek
V 9 hod. večer umělecký kabaret pí. M. Ziegle-
rové v koncertní síni.
Slavnostní osvětlení od 9—1/2 10
.. Hromadné návštěvy na výstavišti. Výstavu
navštívilo věerá 25 žáků průmyslové pokračovací
školy ze Žirovnic za vedení p. ned. Václava. Krásy
21 žáků obecné školy v Nahošanech, okres Nov
Město n. M., s 8 průvodci, 32 žáků obecně školy
v Stražišti a Ouči, okres Mnichovo Hradiště, za ve-
dení správce šboly Miloše Horáka, 11 žáků plzeňsté
pokračovací školy průmyslové za vodení p. učitele
V. Krausa, 17 žáků pokračovací školy průmyslov
stav. odbor. za vedení dvou učitelů
. Na milion dvouhalélů na slavbu nové české
školy Nár. jednoty pošumavské (uprostřed levého
křída průmyslového paláce) sebráno bylo dne 20
července 12.987 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud
441.767 dvouhatéřů.
Hermann
doktor
Zemánek
M Ziegl
Václav
Krása
Horák
V Kraus
Žirovnice
Stražiště
Ouč
mnichův Hradiště
Sokol
okres Nova město můj
21
article
dílo má pečeť buď slovanského, buď orientálního
rázu, dle povahy zvoleného námětu. Někdy obe
splývá v jednom výtvoru jako v Glinkově „Ru-
slanu“ nebo v Borodínově „Knížeti lgoru“.
Vedle hlubokého proniknutí a poznání sku-
tečného života ruského a uvědomění ideje ná-
rodnosti zvláště tříleté plavba na „Almazu“ ko-
lem světa zůstavila hlubokou stopu v duši a
ve tvorbě Rimského-Korsákova. Střídavé dojmy
šedých mlh půlnoci a opět modrého nebe jihu,
plavba klidným i rozbouřeným okeánem a za-
stávky na pevnině, ledová temena hor a zelene
nižiny, zimní metelice a žár poledního slunce:
to vše posilovalo a unúšelo obraznou mysl Rim-
ského-Korsákova od šedi potrohradského života
po celý věk v oblast snů a krásných vzpomínek.
Glinkův
RimskijKorsákův
22
article
Odtud jeho záliba pozorovati a ličiti vnější svět
vedle ruského i jiné národy, odtud jeho, rados
ze života a nadšené uctívám životodárného slun
ce, odtud jeho unášivá, ličitelská vloha, její vý
značný lyriko-epický ráz. V novoruské národní
škole Rimskij-Korsákov jest bez odporu největ-
ším, unášivým „zkazočníkem“, vypravovatelen
a líčitelem skutečného rusko-orientálního a ubraz-
ností vysněného, fantastického, pohádkového
světa. V této oblasti jest a zůstane pro všecky
časy největším umělcem netoliko v kruhu Balá-
kirevově, ale v celé ruské hudbě devatenáctého
věku. Jako je Rimskij-Korsákov převážně umě-
lec-malíř, oslňující zevně více skvělosti a sou-
ladem živých, výrazných barev nežli jasnou, ve
všem určitou kresbou, tak i niterně v projevech
citu on, výborný pozorovatel vnějšího světa, se
zálibou skrývá za ním svoji osobnost. Není tak
vzrušený, do rozeitlivění a slz tklivý, jako nej-
větší ruský pěvec muk „něžné vášně“ a strasti.
rozčarování a bolu, jeho vrstevník P. J. Čajkov-
skij. Jeho cit dýše mužnou, ale něžností zjemně-
lou, nikoli však sženštilou láskou. Ve svých vel-
mi četných, náladami čarujících písních sálá
srdečným teplem, laskavosti, dobrotou duše, ač
nejde do nejskrytějších hlubin srdce a neroze-
zvučí nejjemnějších strun nitra v prudkých po-
ryvech vášně a strasti.
Rimskij
Čajkov
novoruský národní škola RimskijKorsákov
23
article
Obrazností a dojmy přírody od mládí silně
živená tvůrčí síla Rimského-Korsákova přirozeně
nenalezla žirné půdy pro vyklíčení svého jádra
v oblasti pouhých, s jinými představami nesdru-
žených zněn, ve „hře zvuky“. Soběstačná hudba
se svými časově měřickými poměry, se svým
formami a thématickou architektonikou tísnila
rozmach jeho obrazotvornosti, jako v Čechách
jeho staršího, ale duchovně velmi blizkého
vrstevníka, B. Smetanu. Rimskij-Korsákov, jako
Smelana, byl především básník v tónech a tedy
programista. Jeho první, E-moll, a třetí, C-du
symfonie, pak jeho symfonietta A-moll, nehledě
na mnohé vzorné a mistrné části v cyklickém
rámci, neuplatňují se v novodobém umění plnou
měrou právě svým hudebně samostatným, for-
málním a architektonickým živlem. Tu jej před-
stihli dva jeho soudruzi z „pětice“ — Borodin
a zvláště Balákirav, vyrovnavší svojí tvorbou
stejně ideje národně ruského novoromantismu,
jako novoklasicismu.
Smetan
Rimskij
Korsákov
Smelan
Borodin
Balákirav
Čechy
24
article
V symfonii Rimskij Korsákov mohl ubázat
ještě svoje velikolepé umění mísiti a svérázné
sladiti barvy instrumentální. Jeho skvělá palet
slaví ho mezi největší vládce a virtuosy orchestru
všech dob a národů. Za to v hudbě komorní,
kde jeho malebné prostředky byly vždy ome-
zeny, kde vyniká zvláště pevná, výrazná a jasná
kresba v linileh jednotlivých hlasů, byl tísněn
ještě více. Jako jeho soudruzi z kruhu Baláki-
revova, i Rimskij-Korsákov vyhýbal se tomuto
poli hudební tvorby málem úplně. Toliko počát-
kem let sedmdesátých jako nový profesor kon-
servatoře a ředitel »Carské hudební bezplatné
školy«, kdy pohroužil se ve studia klasiků, pod-
lehl jejich vlivu ve své tvorbě. Záhy však po-
znal bludný svod na scestí a odbočení v jiné,
sobě cizé oblasti tvorby. Vrátil se pak trvale
zase k ruslanismu na soudobém základě novo-
romantickém a ustoupil v komorní hudbě na
Rusi prvenství Čajkovskému a zvláště českému
vrstevníku, Ant. Dvořákovi.
Kde mohl však uplatniti s hudbou sdružený
živel básnický, jako ve své druhé symfonii, vla-
stně orientální suitě »Antaru« a »Šeheregadě«
v symfonických básních »Sadku«, »Zkazce«,
velikonoční ouvertuře »Vzkřísení« a v »Noci na
Triglavě«, strmi vysoko k nebi do výšin, do-
stopných toliko nemnohým vyvolencům. Stojí tu
vedle Berlioza a Liszta, svých velikých vzorů.
Západnímu Evropanu je podivno, že Rimskij-
Korsákov nezvolil si za svůj vzor také třetího
ze zakladatelů novoromantismu, vedle Berlioz
a Liszta také tvůrce hudebního dramatu, bay-
reuthského reformátora Wagnera. Sám Wsgner
Rimskij
Korsákov
Rus
Čajkovský
Antonín
Dvořák
Antar
Šeheregad
Sadek
Berlioza
Liszt
Evropan
Berlioz
Wagner
Rimskij Korsákov
25
article
etil a jeho vlivem nezůstal nedotknut. Se zá-
libou užil často leitmolivů ve svých dvanáct
celovečerních operách a dvou aktovkách. Vy
týkalo se mu to odpůrci jako zrada ruské ná-
rodnosti.
Hlásal, jako Wagner, dokonalý soulada
shodu pravdy hudebního výrazu s dramatickou
poesií. A přece vlastní Wagnerovy tvůrčí snaby
v její třetim období, vytvořiti hudební, drama
— neuznával. Jako v Čechách Smetana, i o
»neschvaloval ani nesledoval Wagnera nikdy až
k oněm krajnostem dramatického slohu, kde
hudba vzdává se hudebních prostředků a ustu-
pujíe za pouhé slovo, v dramatickém rozechvěn
takčka sama přetrhává své struny . . . I v za
cházení s melodií, vůbec s hudební myšlenkou
cítil v posledních dílech Wagnerových již na-
mnoze přílišnost . . .« *)
Tento se Smetanou souhlasný, úplně shodný
názor na hudební drama vyplynul u Rimského
Korsákova částečně z povahy jeho osobnosti,
částečně z vývoje ruské opery vůbec. Wagne
našel na Rusi mezi vrstevníky Rimského Korsá-
kova horlivého, zaníceného hlasatele ve sklada-
teli a kritiku A. N. Sěrovu, hudebníku osvice
ném, ale v názorech, žel, vrtkavém, takže
konci života sám úplně zradil obhajovaný wag
nerismus, vrátiv se k uetívání italské opery
Sěrov v počátku činnosti novoruské národní
školy vášnivě potíral její snahy, obrodit Glinkův
»ruslanism« ideami novoromantiků.
Wagner
Wagnerův
Rimskij
Rus
A N
Sěrův
Glinkův
Čechy Smetan
26
article
To vzbudilo přirozený protitlak, zápor snal
Sěrovových kruhem Balákirevovým, vědomým
životnosti národně pokrokových idejí Glinkových.
Ještě jiný případ posílil »ruslanisty«. V roee
1869, v lednu, zemřel mladší vrstevník Glin-
kův, A. S. Dargomyžskij, zůstaviv ruskému ná-
rodu nedokončené hudební drama, Puškinova
»Kamenného hosta«, dílo geniální, psané pod
vlivem idejí Wagnerových a Sěrovových ve přis
ném slohu deklamačním. Novoruská škola, z vy-
soké úcty k zesnulému tvůrci »Kamenného ho
sta«, ujala se zůstaveného díla. Vokální část
v konci složil Cés Kjui a celou instrumentaci
napsal Rimskij-Korsákov. Snaha novoruské
školy provésti pohrobní dílo Dargomyžského na
jevíšti nezůstala marna. Veřejnými sbírkami
* El. Krásnohorská: Bedřich Smetana
Hudební rozpravy, čís. 7, str. 26.
sebrány potřebné tisíce a »Kamenný host« před
veden obecenstvu. Ale zvláštní věc: geniáln
výtvor neměl úspěchu a nezapostil podnes ko
řenů života v ruské společnosti. Ona pohlí
žela a posud pohliží na dílo jako na mrtvě na
rozené robátko. A ještě jedna zkušenost po
učila Rimského-Korsákova nerušiti vývoje umění
násilnými převraty. Jeho druh a spolubydlitel.
M. P. Musprgskij, odhodlal se kráčeti směle
neúchylně drahou, již na Rusi razil Dargomyž-
skij právě »Kamenným hosleme.
Ve svém prvém díle dramatickém, dialo
gické opeře »Soročinský jarmark« kráčel M-
sorgskij za hranici, naznačenou tvůrcem ruskéh
»Dona Juana«. Vlivem Rimského-Korsákova však
poznal sám krajnosti svých tvůrčích zásad.
»Soročinského jarmarku« — již nedokončil.
Sěrovový
Balákirevův
Glinkův
A S Dargomyžskij
Puškinův
Wagnerův
Cés Kjui
Rimskij
Korsákov
Dargomyžský
Smetan
Musprgskij
Juan
Glina
Rus
27
article
Rimskij-Korsákov i tu jevil se rozhodným po-
krokovcem, hlasatelem zásady vývoje, prohlu-
bitelem ruslanismu, evolucionářem. Rozvrat, ná-
silí a s nimi popření zákona vývoje potíral však
nadobro. A přece znalec jeho tvorby nemůže
popříti, že jeho hudebně-básnickému veleduchu
nedostávalo se výrazné, moené, mnohdy snad
hrubé, ale činorodé sily — pružiny pravé
dramatičnosti. Již osobně byl Rimskij- Korsákov
povahou smírný, měkký, vyrovnaný a tedy sná-
šelivý. Jeho duše vyhýbala se vždy srážkám,
krajnostem a sporům v lidském jednání —
podstatě dramatičnosti. I v kruhu přátel mírnil
kritickou zaujatost Kjutovu proti Čajkovskému.
stavě se mezi ně do středu. A tak povahou
lyrikoepický básník, Rimskij-Korsákov ne jako
operní skladatel, ale jako hudebn
dramatik postupuje v kruhu ruských skla-
datelů palmu prvenství největšímu dramatiku
ruskému devatenáctého věku — svému příteli
M. P. Musorgskému.
Ne přisné, dle zákonů příčinnosti rozvíje-
jící se a jednající povahy lidské, jako spíše je-
jich cítění, střídavost nálad, jejich dojmy zevní
a životní, různosti ovzduší, času a místa vlá-
kaly obraznost Rimského-Korsákova v oblas
divadelní tvorby. Proto pohádky, zkazky, fanta-
sticko-romantické náměty, kde často nadpřiro-
zené síly zasahují v osud lidský, a obrazy bytu
lidu ruského z minulosti a přítomnosti, nežli
novodobé psyehologické drama jsou čarovnou,
vůní opojnou zahradou jeho mnohotvárné opern
tvorbv.
Rimskij
Korsákov
Čajkovský
Musorgský
28
article
Český hudební svět, odchovaný a proniklý
osvětou západní, zvláště v hudbě názory něme-
ekými, vycítil zehy, ne tak v »Májové noci«,
jako v opeře »Carské nevěstě« a v jarní zkazee
»Sněhurce« tuto vlastnost divadelní tvorby Rim-
ského-Korsákova. Česká kritika v něklerých
představitelich vytkla mu ji otevřeně, kdesi
drsně a nešetrně a v ohledu národnosti s ma-
lou znalostí a pochopením. Jako všichni jemní
umělci, i Rimskij-Korsákov byl také citlivý.
»Ve Vašem dopisu projevené obecné mínění
pražské kriiky *) pokládám nespravedlivým« —
posteskl si v dopisu do Prahy. »Jako vždy,
kritika přehliží a nepozoruje toho, co sku-
tečně jest a jako vždy, řídí se v dané
době ustáleným, obecným aesthetickým míně-
ním a zásadami, v této chvili — bayreuth-
skými« (rozuměj vlastní reformou Wagnero-
vou třetí doby jeho činnosti). Poměr Rimského-
Korsákova k Wagnerovi a jeho českým noh-
sledům je tu jasně vyložen.
Sněhurka
Rimskij
Korsákov
Korsákův
Wagner
Praha
Český hudební svět
29
article
Mnohem bolestněji dotkla se ruského umělce
výtka zpronevěření zásadám národní ho
ducha ruského, ruslanismu, zvratem
v »italismy«, ve skutečnosti ovšem domnělé.
Tu mistr nad touto nespravedlivosti očividně již
horli: »V poměru k »Carské nevěstě« i k mé
ostatní činnosti, pražská kritika propustila období
více než dvaceti let mezi »Májovou noci«a
»Carskou nevěstou«, ve kterém napsal jsem
mnoho různorodého — a ona mluví
o mých krocích zpět! — ale vždy národ-
ního. V poslední věci jsem povolanějším
znalcem nežli pražská kritika. Ona by měl
přijat na víru vše, co dávám a ne odsuzovat
mne, přijímajíc zpěvnost a ohled na
povahu lidského hlasu za příznaky —
italismů. V ohledu na formy pražská kritika
také nezpozorovala, že »Májová noc« je napsána
v témž slohu oddilných a ucelených částí,
jako »Carská nevěsta«. Proto tato opera nemůž
býti ústupem vzad. Kroků nazad jsem
nikdy nedělal, ale ve slepé uličky
bez východu jsem nerad chodi!«...
30
article
Bolesl. Kalenský.
Kalenský
31
article
*) Po předčasném uložení »Carské nevěstr
v archiv Nár. divadla v r. 1902
národní . divadlo