ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a3f50630-75a5-11dc-9470-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 94, place 72, org 10, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. července 1908. Císlo 200.
4 article
Státní dráha je podnik státu, vydržovaný daněmi všech národů, tedy i Slovinců. Ale zadává-li se v slovinském kraji kus chleba při této státní dráze, smí státní úřadník odpověděti slo- vinskému uchazeči, že ten kus chleba smí ob- držeti jon Němec. Jest možno, aby takové po- měry na jižních tratích státních drah se udržely i za nynějšího lidového parlamentu, v němž Slované mají polovinu hlasů? Z Turč. sv. Martina, 20. červenco. (No v musejníbudova.) Dne 5. srpna bude slav- nostně vysvěcena nová budova slovenského mu- soa v Sv. Martině. Budova stála 85.000 K, jež opatřeny sbírkami. Na slavnost musejní při- budou do Martina všichni slovenští poslancis ečekává se také hojná návštěva hostí ze sou- sedních zemí slovanských. Ze Záhřeba, 19. července. (Bánovy ce- sty. — Prof. Manojlovič.) Bar. Rauch. jenž se nedávno vrátil z okružní eesty po jižním Chorvatsku, kdež ho obyvatelstvo vítalo s tako- vým „nadšením“, že v některých obcích svému automobilu musil uvolniti cestu pomocí revol- veru, chystá se opět na cestu po Zagorjí (severo- západní části Chorvatska). Bán doufá, že za této cesty spadno na něho méně shnilých vajec, než v Lice, poněvadž v Zagorjí mají většinu pří- vrženci Frankovy čisté strany práva, kdežto Lika je celá koaliční. — V nejbližších dnech očekává se rozhodnutí vlády ve věci prof. Manojlo- viče, jenž byl suspendován proto, že jako po- slanec podepsal prohlášení samostatné srbské strany, hájící se proti bánovi, který ji obvini z velezrádných úmyslů. Proslýchá se, že disei plinární řízení, zavedené proti prof. Manojloviči, bude zastaveno, čímž suspendovaný profosoe bude rehabilitován.
Němec Slovan Martino profesor Manojlovič Rauch Frankův Manojt svazek . Martin Záhřeb Chorvatsko Zagorja Lika
5 title
Politické zprávy zahraničné.
6 article
V Praze, 21. července.
Praha
7 article
Srbsko a Černá Hora. Na Balkáně to opět vře. Velmoci připra vují nový plán upokojení Makedonie, z Bosny docházejí zprávy o drakoniekých rozsudeích, Rakousko se připravuje ke slavbě pazarské dráhy, v tureckém vojsku nabývá nebezpečného rázu mladoturecké bnutí; Arnauti se zdvihají táboří po tisíeích v kosovském vilajetě a v tutéž dobu Srbsko a Černá Hora nemají nic moudřej- šího na práci, než vyrovnávat své drobné účty- Srbský »Trgovin. Glasnik« ukazuje svým rodá- kům v Srbsku i na Černé Hoře na blížící se bouři a připomíná jim, že není nyní čas na vzájemné osočování. »Ponechte stranou — volá — čím je kdo komu povinen a zapo- meňte na vzájemné urážky. Dnes poslouží své vlasti, Srbstvu i Slovanstvu ten, kdo prvý od- hodi vše na stranu a vyjde vstřic svému bratru. Evropské velmoci vyhledávají spojence, všude se jeví snahy spojiti se proti třetímu; zdaliž to nemají činiti státy, jichž národy jsou jedné krve, víry i jazyka, jež pojí i totožné zájmy Není teď okamžik, aby se pátralo po vinníku, neboť největším hřichem bylo by rozdvojení dvou bratrských států srbských. Srbsko a Černá Hora nesměji se dáti nikým rozdvojiti, právě nyní mají býti oporou, pevně spojenou bratrskou lá- skou a srdečným přátelstvím. Toho od nich pčekává celé Srbstvo, zvláště oni bratří, kteří strádají dosud v rabství tureckém. Kéž jejich úpění vrátí rozum našim státníkům . . .« Jsou to rozumná slova a bylo by si přáti, aby došla povšimnutí jak v Bělehradě, tak i na Cetyní.
Srbsko Černá Hora Balkán Makedonie Bosna Rakousko Černá hoře Bělehrad
8 article
Evropský státní spolek. Sir Max Wichter přijat byl nyní i králem dánským, který mu vyslovil své sympatie pro jeho snahy o federaci evropských státův. Těšilo by jej prý, kdyby se plán ten provedl. friumfální cesta Naslova. Z vazby propuštěný bývalý italský ministn vyučování Nasí odjel již z Řima do Trapani i ostatních měst sieilských. 400 občanů trapan- ských vyjelo mu vstřic. Později navštiví Nas
Wichter Nasit Řima Trapani Naso
9 article
Tunis i Ameriku, kam byl pozván přátel svými. Harden o nemocném Eulenburgovi. K dopisovateli »Matinu« vyjádřil se Harden že věří v nemoc Eulenburgovu, ale že tuši hned, že on způsobí komedii odročení procesu, jakmile tento nabude nepříznivého rázu. Lituje prý Eulenburga jako každého obžalovaného, ale v boji nelze prý nad raněným dáti se do pláče. Kistler pokusil se Ernsta svésti ke křivé při- saze ještě po druhé v únoru 1908, dav mu ku přečtení list od knížete, ale tento mu ihned potom odebral a knížeti opět vrátil. I svědek Brand mohl prý učiniti sensační výpovědío souvislosti procesu kancléře Bülowa proti Bran- dovi a procesu Brandeburgova. Korespondent tázal se na konec, nelituje-li Harden své kam- paně, která tolik špiny německé provalila. Harden odtušil, že nikoliv a že prý sám »největší Ně- mec« našeho věku Bismark přál si takové očisty. Harden byl ovšem největším zbožňova- telem Bismarka, ale mnozí publicisté tvrdili o něm, že nikoliv — zadarmo. Nebezpečné povstání. — Guvernér zajal. Ve španělské Quineji v Africe vypuklo po- vstání a to v celé osadě. Vinna jest prý špatná správa tamního guvernéra, který byl také po- vstalci do zálohy vlákán a zraněn, ač n konec přece unikl, Spojené sláty chtějí opět anektovat? Nepravdivou se ukázala zpráva, že povstán v Hondurasu, republice středoamerické, jest po- tlačeno. Povstalci v sev. Hondurasu chtějíse nejen vlády zmoeniti, ale vniknouti dále take do republiky Nikarague. Povstalci v jižním Hondurasu znepokojují republiku Salvador. Unie dala vládě hondurasské na jevo, že bude po pří- padě odhodlána aneklovati nepokojné sousedni státy středoamerické.
Harden Matin Kistler Ernst Brand Bülow Brandeburgův Tunis Amerika Bran Afrika Honduras Nikaragua Salvador
10 article
Šach se opevňuje. Šach opevňuje tábor svůj Bagša před Tehe- ranem. Tislc jezdců tam přibylo. Před Tavriz posláno nové vojsko s rozkazem, aby revolucio- náře za každou cenu zdrtilo. Tavriz v rukou revolncionářů. »Times« sdělují z Tavrízu: Město jes úplně v rukou revolucionářů. Obyvatelstvo jest nesmírně rozčileno. Pěší pluk, jenž sem byl z Teheranu vyslán proti povslaleům, zahodi své zbraně a výzbroj a desertoval en masse V sobotu shromáždili se vůdcové lidu v jedné mešitě a rozhodli se napadnouti čtvrť šacho- vých stoupenců. Zároveň v mešitách vydávány pobuřující proklamace. Generální konsul ruský telegrafoval šachovi o amnestii prý s výsledkem. Plenění a pouliční boje trv jí ale podnes; stoupenci šachovi zabíjeni na ulici, kde lidu do rukou přijdou. Také vrchní kat Rachim, při tižen. byv na ulici, byl davy zavražděn »Novoje Vremja« píše: Události v Tavrizu odehrály se jako v operelé; Jeden den tele- grafovali revolucionáři šachovi svou poniženou oddanost a druhý den pak uprchlo vojsko šachovo před nimi v divoké panice, zanechavši děl i pužek. Mezitím stoupenci šachovi uprchli do domu ruských úřadníků bankovních, mezi nimiž i Hadží Ibra- hum, jenž byl vůdcem vyslání Rachima chana. Na dopisovatele »Nového Vremene«, když spěchal na konsulát pro kozáky k obraně bankovního domu, bylo na ulici často stříleno. Na konsu- látu ruském jest ale jen 15 kozáků; ostatní odebrali se dřive už s konsulem na letní jeho sídlo. Protiněmecká nálada v Anglii jest stále podněcována onou částí tisku, která nevěří v mirumilovné ujišťování Německa, na- opak se obává nejhoršího od Němců a vidí
Tavriz Němec na ulice Nový Vremen Anglie Německo Novoj Vremja Hadží Ibra
11 article
Anglii prolezlou německými vyzvědači. Naproti tomu některé žurnály píší příznivě pro Německ a protestují proti šíření zpráv o nepřátelských úmyslech Německa. Jistý žurnál londýnský s velkým důrazem prohlašuje, že protiněmecká agitace nenajde půdy v anglické veřejnosti, jež prý si přeje přátelské soutěžení s Německem a rozumní Angličané nevěří již, že Německ má vůbec nějakých nepřátelských úmyslů proli Velké Britanii. Zaznamenáváme tyto projevy jako důkazy do jaké míry dostouplo podráždění anglického smýšlení, když je nutno je takovými prolesty chlácholiti. Starobní pense v anglické sněmovně lordů. Předlohu o starobních pensích posuzova v horní sněmovně s finančního stanoviska lor Gromer. Řečník prohlásil, že teď je nejpřed nější povinností vlády hospodařiti se svými po- mocnými zdroji a připravovati se všemožně na evropský konflikt, jenž by mohl nastati dříve nežlí uplyne několik let. V době naší je vliv jednotlives omezen. Jde-li o národn zájmy a jsou-li vášně rozpoutány je nebezpečí, že strhne se srážka, třeba vlády maji sebemírumilov- nější úmysly. Lord Rosebery rovněž podrobil kritice zákon. Lord Landsdo w ne kritisoval též zákon, zejména možné jeho ná- sledky pro pomocné finanční zdroje v zemi prohlásil však, že nebude hlasovati proti zá- konu, za nějž je zodpovědna výhradné jen vláda. Lord Crewle pravil, že vláda nemá si dovolovati mimořádné výlohy, poněvadž to může míti ne- příznivý vliv na obranu říše. z kon byl schválen ve druhém čtení 123 hlasy proli 16.
Angličan Německ Rosebery Crewle Anglie Německo Velká Británie
12 article
Francouzský hlas o Dernburgově cestě. Cesta německého státního sekreláře Dern burga po Africe vzbuzuje pochopitelnou po- zornost francouzského lisku. »Le Temps« při- náší zajímavý dopis z Johannesburgu, pojedná- vající o návštěvě Dernburgově. Při hanketu, po- řádaném na jeho počest v. Johannesburgu, neby přítomen nikdo z úřadních zástup e země, ani lord Selborne ani Botha K hostině se dostavili jen finančníci a obchod- níci, na něž učinila rozvážná řeč Dernburgova velký dojem. Méně příznivý byl dojem řeči, kterou Dernburg pronesl dva dny pozdějí v Pre- torii, kde přiliš energicky mluvil pro německý vliv v jižní Africe. »Temps« uznává jeho obrat- nost, ale pozastavuje se nad jeho přílhišnou hor- livostí, s jakou se snaží posilniti v jižní Africe německý živel a utvořiti německé ovzdušl.
Dernburgův Selborne Both Dernburg Afrika Johannesburg Pre jižní Afrika Le Temps
13 article
Anglo-ruská dohoda o Makedonii. (Pův. dopis „Nár. L. - Jak se dalo očekávati, vedla schůze v Re velu k dohodě mezi Anglií a Ruském o Make donii. Otázka tato jest nanejvýš aktuální a nad to panovaly v té věci posud mezi Anglií a Ru skem velmi různé názery. V Asii nebylo třeb ujednávati ničeho nového, Anglie má totiž za potřebi volného postupů. v Afganistanu a Rusk v Persii, bylo pak přirozno, že se obě mocnost vzájemně shodly o tomto volném postupu i kdy by je k tomu nezavazovala nedávno uzavřená smlouva. O Asii se tedy v Revelu mnoho ne- mluvilo, za to však zavdávaly dosti podnětu k rozhovoru záležitosti evropské a předevšín Makedonic, o níž nebylo posud žádné zvláštn dohody. Aby se mohl pochopiti dosah toho, co bylo usneseno v Revelu, nutno prve přehlédnouti si- tuaci, v jaké se nalézala otázka makedonská po dvojí události, totiž oznámení o zřízení železn dráhy sandžacké a odminutí Porty, přijati re- formu soudnictví, navrženou rusko-rakouskou dohodou a podporovanou ostatními velmocemi. Tou dobou reformní akce úplně vázla a důvěr mezi velmocemi byla otřesena. Velmoci nepre- jevily vůči odporu Turecka stejně energickou jednomyslnost, jakou projevily v jiných záleži- tostoch, na příklad pokud se týče reformy finan- ční. Neshoda velmoci způsobila nezdar reformy
Makedonie Anglie Asie Afghánistán Rusk Persie Revel Turecko
14 article
soudnictví nebo aspoň průtah akce, směřujíeí k tomu, aby reforma byla Portou přijata. Sou časně zpráva o sandžacké dráze otřásla důvěrou Ruska v Rakousko, poněvadž jednak vzbuzovala domněnku, že Rakousko, chtějíc dosáhnouti od Turecka zvláštních výhod, tajně slíbilo, že ne- bude již činiti tak silného nátlaku na Turecko v otázce oprav jako dříve, jednak byla důkazem. že Rakousko míní sledovati své zvláštní zájmy Po zprávě o sandžacké dráze musilo se Rusko domnívati, že Rakousko upouští od politiky zdr želivosti, která jedině mohla věsti ke svorno akci s Ruskem v otázce makedonské a proto Rusko nemohlo již počítati s nezištností Rakou- Bylo nebezpečí, že colá záložitost oprav utuchne, takže úsilí několika let skončí ústupem Evropy v této otázce a zároveň že místo nyněj šího klidného poměru mezi velmocemi vzhledem k Makedonii nastane možnost vážných konfliktů.
Rusko Rakousko Turecko Evropa Makedonie
15 article
Rusko však chtělo onergicky, jako posud, způso- biti zlepšení pro obyvatelstvo Makedonie a míi mezi velmocemi. Jeho plán se nalézal v kritické situaci a za těchto okolností vypracovalo svůj nový projekt, jenž měl zachrániti, co se ještě zachrániti dalo a obnoviti, pokud možno, stav jaký trval před událostmi na počátku roku. No vým návrhem zdůraznilo Rusko opět otázku oprav, stanovic jako první podmínku úspěchu opravu soudnictví, která byla skoro již oběto vána, aby pak docílilo mezi velmocemi shody přimělo je k enorgické a jednomyslné akci, upu stilo od podmínky, na níž pevně trvala dřívější rusko-rakouská doboda mürzstegská, totiž za- chování mezinárodní povahy úřadníků a důst j- níků, jmenovaných velmocemi kontrolním orgány oprav. Rusko svolilo v novém návrhu aby tito úřadníci a důstojníci vstoupili do služel tureckých, doufajíc, že takto uspokojí mocnosti Turecku přátelské, ba z částí i Turecko a pohne je, aby působily společně s ostatními velmocemi na sultána, aby přijal reformu soudnictví. Aby zároveň upevnilo shodu na straně velmocí Tu recku nepřátelských, na příklad Anglie, oběto- valo Rusko svůj monopol s Rakouskem a na vrhlo nahraditi jej evropským koncertem. Tín deufalo zároveň předejíti případným jednostran ným výstřelkům se strany Rakouska.
Tín Rusko Makedonie Turecko Anglie Rakousko
16 article
Takový smysl měl ruský návrh, jehož hlav- nín. důvodem bylo vytrvati stůj so stůj př díle oprav, z nichž nejdůležitější jest oprava soudnictví. Budou-li opravy postupně prováděny. nastane uklidnění Makedonie samo sebou. Ru- sku jest otázka oprav hlavní, otázka uklidnění vedlejší. Anglie zaujala zcela jiné slanovisko, j jest naopak otázka uklidnění hlavní a otázka oprav vedlejší. V tom smyslu nutno přijati slova sira Eduarda Greye, který prohlásil, že to, co se posud dělalo v Makedonii, nemá žádného vý- sledku a bude-li se pokračovati tímto směrem. že to bude marná práce. Především nutno pro- vésti pacifikaci a tou rozumí Anglie učiniti ko- nec bojům čet. Za účelem pacifikace navrhla jmenování generálního guvernéru, nezávislého na Portě, aby se akce proti četám sjednotilaa energicky prováděla. Proto také navrhovala zmenšení počtu tureckého vojska a přiměřené rozmnožení četnictva, neboť turecké vojsko, po tlačujíe povstání krutým způsobem, znemožňuje uklidnění a poněvadž rozpočet nestačí na udržo vání silného vojska i četnictva, chtěla Anglie ra ději snížiti stav vojska, aby četnictvo mohlo být rozmnoženo. Snad při tom měla ještě jiné ve dlejší úmysly, ale takto odůvodňovala svůj ná- vrh oficiálně před velmocemi.
Grey Makedonie Anglie
17 article
Přihlédneme-li k nynější dohodě revelské vidíme, pokud stanovisko anglické zvítězilo pokud se uplatnilo stanovisko ruské. Anglie pro- sadíla, že vedle zásady oprav byla při- jata také zásada pacifikace. Nedosáhla při jetí návrhu na jmenování generálního guver- néra, ale bylo ji dáno na srozuměnou, že částe- éně lze dosáhnouti výsledku rozmnožením moei Hilmia paše. Nebyla také přijta zásada zmen- šení stavu tureckého vojska, ale rozhodnutím. že příjmů z Makedonie má býti použito přede- vším na potřeby této provincie, což se dosu již v zásadě uznávalo, byla dána možnost, že do pojmu „potřeb“ makedonských lze zahrnouti také rozmnožení četnictva. Nemluví se o evrop ska.
Anglie Makedonie
18 article
ských důstojnících, nýbrž o důstojnících otto- manských, ale poněvadž dle ruského návrhu mají evropští důstojníci vstoupiti do služeb tu- reckých, není tu vlastně rozdílu Jak z řečeného viděti, je pravda, že Rusk sice přijalo podmínky anglické, ale cum grano salis, což dovoluje také ostatním mocnostem je přijati a tím přispěti, pokud možno, k jich provedení. Ruská diplomacie provedla takto vel- ké dílo, sloučivši stanoviska, jež zdála se nesmí- řitelný mi. Od té doby se poměr mezi Vídní a Petro- hradem zlepšil. Baron Aehrenthal projevil vel- kou ochotu vyhověti všem požadavkům ruské diplomacie a usnadniti jí její dohodu s Anglií, což se v Pyrohradě s povděkem uznává. Prote nepřekvapuje, že oficiální communiqué rakou- ské projevilo ochotu Rakouska, uznati dohodu revelskou, tím více však, překvapuje chování Německa, jež se beze všeho důvodu staví, jako by se cítilo ohroženým a hrozí opět ostalním. Jest patrno, že Německo hledí stůj co stůj za- brániti veškeré dohodě mezi Anglií a Ruskem v aktuálních politiekých otázkách a pod zámin- kou, že chrání mír, snaží se naopak způsobiti konflikty
Rusk Baron Prot Vídeň Anglie Rakousko Německo Rusko Petrahrad
19 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Proroctví o neklidném červenci, byť zúplna se nesplnila, přece doznala jisté satisfakce vče- rejškem, kdy podzimní takřka nečas, provázený citelným chladem a větrem vzbudil v nás před- stavu, tak že to asi bude vypadat v posledních dnech výslavy, arci, s příslušnou a krásnou dekoraef žloutnoueích stromů a keřin. Reaumur prováděl od rána do večera po- divně skoky, brzo stoupaje, brzo klesaje. Jako vše vrtkavé — i tyto rozmary počasí působily nevlídně na návštěvu a s ní i náladu. Několik tisíe hostů, z velké části z venkova, v tom průvody školních dítek, ztratily se zůplna v pa- vilonech a stalo se mnohdy, že na některé cestě na dohled nebylo živého člověka. Nelze se vyhnout takovým nepříznivým dnům, kdy dle odborné terminologie »prší de- fieit«; smlouvu na krásné počasí uzvavříti nelze. Ze snah, novou nějakou atrakcí buditi zájem obecenstva, jistě dobrou je ona s »pada- jieimi hvězdami«. Od středu zadního traktu průmyslového paláce, pěti, z hvězdy světel se rozbihajících paprsků, k loubí nad bývalou fon- tánou směřujících, »padají« různobarevné hvězdy — rozuměj — jedna žárovka za druhou rychlým tempem se rozzařuje a opět uhaslná, takže iluse »létavic« je úplná. Hezký motivek dal by se ještě doplníti — a mohl by být náhradou za světelnou fontánu — kdyby paprsků bylo více a kdyby vedeny byly ještě dále, přes všechna poschodí pergoly nad rybníčkem. Celkový obraz by činil před- stavu světelného vodopádu — a tím by novým způsobem byla nahražena Křižikova fontaine illuminaise.
jítfieit Křižikův živnostenský komora
20 article
Dnešek na výslavě. Program dnešního dne: Pro menádní koncerty od 4 do 10 hod. před průmyslovým palcem kapely žižkovského „Sokola“ řízením p. Hermanna, před býv. fontánou kapely c. a k. pěš. pluku č. 102. V 7 hod. večer v koncertní síni populární symfo- nický večer výstavního orchestru. Dirigent dr. Vilém Zemánek V 9 hod. večer umělecký kabaret pí. M. Ziegle- rové v koncertní síni. Slavnostní osvětlení od 9—1/2 10 .. Hromadné návštěvy na výstavišti. Výstavu navštívilo věerá 25 žáků průmyslové pokračovací školy ze Žirovnic za vedení p. ned. Václava. Krásy 21 žáků obecné školy v Nahošanech, okres Nov Město n. M., s 8 průvodci, 32 žáků obecně školy v Stražišti a Ouči, okres Mnichovo Hradiště, za ve- dení správce šboly Miloše Horáka, 11 žáků plzeňsté pokračovací školy průmyslové za vodení p. učitele V. Krausa, 17 žáků pokračovací školy průmyslov stav. odbor. za vedení dvou učitelů . Na milion dvouhalélů na slavbu nové české školy Nár. jednoty pošumavské (uprostřed levého křída průmyslového paláce) sebráno bylo dne 20 července 12.987 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 441.767 dvouhatéřů.
Hermann doktor Zemánek M Ziegl Václav Krása Horák V Kraus Žirovnice Stražiště Ouč mnichův Hradiště Sokol okres Nova město můj
21 article
dílo má pečeť buď slovanského, buď orientálního rázu, dle povahy zvoleného námětu. Někdy obe splývá v jednom výtvoru jako v Glinkově „Ru- slanu“ nebo v Borodínově „Knížeti lgoru“. Vedle hlubokého proniknutí a poznání sku- tečného života ruského a uvědomění ideje ná- rodnosti zvláště tříleté plavba na „Almazu“ ko- lem světa zůstavila hlubokou stopu v duši a ve tvorbě Rimského-Korsákova. Střídavé dojmy šedých mlh půlnoci a opět modrého nebe jihu, plavba klidným i rozbouřeným okeánem a za- stávky na pevnině, ledová temena hor a zelene nižiny, zimní metelice a žár poledního slunce: to vše posilovalo a unúšelo obraznou mysl Rim- ského-Korsákova od šedi potrohradského života po celý věk v oblast snů a krásných vzpomínek.
Glinkův RimskijKorsákův
22 article
Odtud jeho záliba pozorovati a ličiti vnější svět vedle ruského i jiné národy, odtud jeho, rados ze života a nadšené uctívám životodárného slun ce, odtud jeho unášivá, ličitelská vloha, její vý značný lyriko-epický ráz. V novoruské národní škole Rimskij-Korsákov jest bez odporu největ- ším, unášivým „zkazočníkem“, vypravovatelen a líčitelem skutečného rusko-orientálního a ubraz- ností vysněného, fantastického, pohádkového světa. V této oblasti jest a zůstane pro všecky časy největším umělcem netoliko v kruhu Balá- kirevově, ale v celé ruské hudbě devatenáctého věku. Jako je Rimskij-Korsákov převážně umě- lec-malíř, oslňující zevně více skvělosti a sou- ladem živých, výrazných barev nežli jasnou, ve všem určitou kresbou, tak i niterně v projevech citu on, výborný pozorovatel vnějšího světa, se zálibou skrývá za ním svoji osobnost. Není tak vzrušený, do rozeitlivění a slz tklivý, jako nej- větší ruský pěvec muk „něžné vášně“ a strasti. rozčarování a bolu, jeho vrstevník P. J. Čajkov- skij. Jeho cit dýše mužnou, ale něžností zjemně- lou, nikoli však sženštilou láskou. Ve svých vel- mi četných, náladami čarujících písních sálá srdečným teplem, laskavosti, dobrotou duše, ač nejde do nejskrytějších hlubin srdce a neroze- zvučí nejjemnějších strun nitra v prudkých po- ryvech vášně a strasti.
Rimskij Čajkov novoruský národní škola RimskijKorsákov
23 article
Obrazností a dojmy přírody od mládí silně živená tvůrčí síla Rimského-Korsákova přirozeně nenalezla žirné půdy pro vyklíčení svého jádra v oblasti pouhých, s jinými představami nesdru- žených zněn, ve „hře zvuky“. Soběstačná hudba se svými časově měřickými poměry, se svým formami a thématickou architektonikou tísnila rozmach jeho obrazotvornosti, jako v Čechách jeho staršího, ale duchovně velmi blizkého vrstevníka, B. Smetanu. Rimskij-Korsákov, jako Smelana, byl především básník v tónech a tedy programista. Jeho první, E-moll, a třetí, C-du symfonie, pak jeho symfonietta A-moll, nehledě na mnohé vzorné a mistrné části v cyklickém rámci, neuplatňují se v novodobém umění plnou měrou právě svým hudebně samostatným, for- málním a architektonickým živlem. Tu jej před- stihli dva jeho soudruzi z „pětice“ — Borodin a zvláště Balákirav, vyrovnavší svojí tvorbou stejně ideje národně ruského novoromantismu, jako novoklasicismu.
Smetan Rimskij Korsákov Smelan Borodin Balákirav Čechy
24 article
V symfonii Rimskij Korsákov mohl ubázat ještě svoje velikolepé umění mísiti a svérázné sladiti barvy instrumentální. Jeho skvělá palet slaví ho mezi největší vládce a virtuosy orchestru všech dob a národů. Za to v hudbě komorní, kde jeho malebné prostředky byly vždy ome- zeny, kde vyniká zvláště pevná, výrazná a jasná kresba v linileh jednotlivých hlasů, byl tísněn ještě více. Jako jeho soudruzi z kruhu Baláki- revova, i Rimskij-Korsákov vyhýbal se tomuto poli hudební tvorby málem úplně. Toliko počát- kem let sedmdesátých jako nový profesor kon- servatoře a ředitel »Carské hudební bezplatné školy«, kdy pohroužil se ve studia klasiků, pod- lehl jejich vlivu ve své tvorbě. Záhy však po- znal bludný svod na scestí a odbočení v jiné, sobě cizé oblasti tvorby. Vrátil se pak trvale zase k ruslanismu na soudobém základě novo- romantickém a ustoupil v komorní hudbě na Rusi prvenství Čajkovskému a zvláště českému vrstevníku, Ant. Dvořákovi. Kde mohl však uplatniti s hudbou sdružený živel básnický, jako ve své druhé symfonii, vla- stně orientální suitě »Antaru« a »Šeheregadě« v symfonických básních »Sadku«, »Zkazce«, velikonoční ouvertuře »Vzkřísení« a v »Noci na Triglavě«, strmi vysoko k nebi do výšin, do- stopných toliko nemnohým vyvolencům. Stojí tu vedle Berlioza a Liszta, svých velikých vzorů. Západnímu Evropanu je podivno, že Rimskij- Korsákov nezvolil si za svůj vzor také třetího ze zakladatelů novoromantismu, vedle Berlioz a Liszta také tvůrce hudebního dramatu, bay- reuthského reformátora Wagnera. Sám Wsgner
Rimskij Korsákov Rus Čajkovský Antonín Dvořák Antar Šeheregad Sadek Berlioza Liszt Evropan Berlioz Wagner Rimskij Korsákov
25 article
etil a jeho vlivem nezůstal nedotknut. Se zá- libou užil často leitmolivů ve svých dvanáct celovečerních operách a dvou aktovkách. Vy týkalo se mu to odpůrci jako zrada ruské ná- rodnosti. Hlásal, jako Wagner, dokonalý soulada shodu pravdy hudebního výrazu s dramatickou poesií. A přece vlastní Wagnerovy tvůrčí snaby v její třetim období, vytvořiti hudební, drama — neuznával. Jako v Čechách Smetana, i o »neschvaloval ani nesledoval Wagnera nikdy až k oněm krajnostem dramatického slohu, kde hudba vzdává se hudebních prostředků a ustu- pujíe za pouhé slovo, v dramatickém rozechvěn takčka sama přetrhává své struny . . . I v za cházení s melodií, vůbec s hudební myšlenkou cítil v posledních dílech Wagnerových již na- mnoze přílišnost . . .« *) Tento se Smetanou souhlasný, úplně shodný názor na hudební drama vyplynul u Rimského Korsákova částečně z povahy jeho osobnosti, částečně z vývoje ruské opery vůbec. Wagne našel na Rusi mezi vrstevníky Rimského Korsá- kova horlivého, zaníceného hlasatele ve sklada- teli a kritiku A. N. Sěrovu, hudebníku osvice ném, ale v názorech, žel, vrtkavém, takže konci života sám úplně zradil obhajovaný wag nerismus, vrátiv se k uetívání italské opery Sěrov v počátku činnosti novoruské národní školy vášnivě potíral její snahy, obrodit Glinkův »ruslanism« ideami novoromantiků.
Wagner Wagnerův Rimskij Rus A N Sěrův Glinkův Čechy Smetan
26 article
To vzbudilo přirozený protitlak, zápor snal Sěrovových kruhem Balákirevovým, vědomým životnosti národně pokrokových idejí Glinkových. Ještě jiný případ posílil »ruslanisty«. V roee 1869, v lednu, zemřel mladší vrstevník Glin- kův, A. S. Dargomyžskij, zůstaviv ruskému ná- rodu nedokončené hudební drama, Puškinova »Kamenného hosta«, dílo geniální, psané pod vlivem idejí Wagnerových a Sěrovových ve přis ném slohu deklamačním. Novoruská škola, z vy- soké úcty k zesnulému tvůrci »Kamenného ho sta«, ujala se zůstaveného díla. Vokální část v konci složil Cés Kjui a celou instrumentaci napsal Rimskij-Korsákov. Snaha novoruské školy provésti pohrobní dílo Dargomyžského na jevíšti nezůstala marna. Veřejnými sbírkami * El. Krásnohorská: Bedřich Smetana Hudební rozpravy, čís. 7, str. 26. sebrány potřebné tisíce a »Kamenný host« před veden obecenstvu. Ale zvláštní věc: geniáln výtvor neměl úspěchu a nezapostil podnes ko řenů života v ruské společnosti. Ona pohlí žela a posud pohliží na dílo jako na mrtvě na rozené robátko. A ještě jedna zkušenost po učila Rimského-Korsákova nerušiti vývoje umění násilnými převraty. Jeho druh a spolubydlitel. M. P. Musprgskij, odhodlal se kráčeti směle neúchylně drahou, již na Rusi razil Dargomyž- skij právě »Kamenným hosleme. Ve svém prvém díle dramatickém, dialo gické opeře »Soročinský jarmark« kráčel M- sorgskij za hranici, naznačenou tvůrcem ruskéh »Dona Juana«. Vlivem Rimského-Korsákova však poznal sám krajnosti svých tvůrčích zásad. »Soročinského jarmarku« — již nedokončil.
Sěrovový Balákirevův Glinkův A S Dargomyžskij Puškinův Wagnerův Cés Kjui Rimskij Korsákov Dargomyžský Smetan Musprgskij Juan Glina Rus
27 article
Rimskij-Korsákov i tu jevil se rozhodným po- krokovcem, hlasatelem zásady vývoje, prohlu- bitelem ruslanismu, evolucionářem. Rozvrat, ná- silí a s nimi popření zákona vývoje potíral však nadobro. A přece znalec jeho tvorby nemůže popříti, že jeho hudebně-básnickému veleduchu nedostávalo se výrazné, moené, mnohdy snad hrubé, ale činorodé sily — pružiny pravé dramatičnosti. Již osobně byl Rimskij- Korsákov povahou smírný, měkký, vyrovnaný a tedy sná- šelivý. Jeho duše vyhýbala se vždy srážkám, krajnostem a sporům v lidském jednání — podstatě dramatičnosti. I v kruhu přátel mírnil kritickou zaujatost Kjutovu proti Čajkovskému. stavě se mezi ně do středu. A tak povahou lyrikoepický básník, Rimskij-Korsákov ne jako operní skladatel, ale jako hudebn dramatik postupuje v kruhu ruských skla- datelů palmu prvenství největšímu dramatiku ruskému devatenáctého věku — svému příteli M. P. Musorgskému. Ne přisné, dle zákonů příčinnosti rozvíje- jící se a jednající povahy lidské, jako spíše je- jich cítění, střídavost nálad, jejich dojmy zevní a životní, různosti ovzduší, času a místa vlá- kaly obraznost Rimského-Korsákova v oblas divadelní tvorby. Proto pohádky, zkazky, fanta- sticko-romantické náměty, kde často nadpřiro- zené síly zasahují v osud lidský, a obrazy bytu lidu ruského z minulosti a přítomnosti, nežli novodobé psyehologické drama jsou čarovnou, vůní opojnou zahradou jeho mnohotvárné opern tvorbv.
Rimskij Korsákov Čajkovský Musorgský
28 article
Český hudební svět, odchovaný a proniklý osvětou západní, zvláště v hudbě názory něme- ekými, vycítil zehy, ne tak v »Májové noci«, jako v opeře »Carské nevěstě« a v jarní zkazee »Sněhurce« tuto vlastnost divadelní tvorby Rim- ského-Korsákova. Česká kritika v něklerých představitelich vytkla mu ji otevřeně, kdesi drsně a nešetrně a v ohledu národnosti s ma- lou znalostí a pochopením. Jako všichni jemní umělci, i Rimskij-Korsákov byl také citlivý. »Ve Vašem dopisu projevené obecné mínění pražské kriiky *) pokládám nespravedlivým« — posteskl si v dopisu do Prahy. »Jako vždy, kritika přehliží a nepozoruje toho, co sku- tečně jest a jako vždy, řídí se v dané době ustáleným, obecným aesthetickým míně- ním a zásadami, v této chvili — bayreuth- skými« (rozuměj vlastní reformou Wagnero- vou třetí doby jeho činnosti). Poměr Rimského- Korsákova k Wagnerovi a jeho českým noh- sledům je tu jasně vyložen.
Sněhurka Rimskij Korsákov Korsákův Wagner Praha Český hudební svět
29 article
Mnohem bolestněji dotkla se ruského umělce výtka zpronevěření zásadám národní ho ducha ruského, ruslanismu, zvratem v »italismy«, ve skutečnosti ovšem domnělé. Tu mistr nad touto nespravedlivosti očividně již horli: »V poměru k »Carské nevěstě« i k mé ostatní činnosti, pražská kritika propustila období více než dvaceti let mezi »Májovou noci«a »Carskou nevěstou«, ve kterém napsal jsem mnoho různorodého — a ona mluví o mých krocích zpět! — ale vždy národ- ního. V poslední věci jsem povolanějším znalcem nežli pražská kritika. Ona by měl přijat na víru vše, co dávám a ne odsuzovat mne, přijímajíc zpěvnost a ohled na povahu lidského hlasu za příznaky — italismů. V ohledu na formy pražská kritika také nezpozorovala, že »Májová noc« je napsána v témž slohu oddilných a ucelených částí, jako »Carská nevěsta«. Proto tato opera nemůž býti ústupem vzad. Kroků nazad jsem nikdy nedělal, ale ve slepé uličky bez východu jsem nerad chodi!«...
30 article
Bolesl. Kalenský.
Kalenský
31 article
*) Po předčasném uložení »Carské nevěstr v archiv Nár. divadla v r. 1902
národní . divadlo