ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a3533b30-66ef-11dc-b8b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: place 29, person 44, work 2, org 3
1 title
Denní zprávy.
2 article
všecky divochy vychovávátev propagandě jich domorodé kněze a pro 200.000 Čechů vídeňských ne- máte ani jediného duchovního?e Toto energické a v pravdě kavalírské vystou- pení pro naši menšinu smířilo mě s hr. Har- rachem a nepovažuju-li ho za »nejčeštějšího kavalíra«, vážím si ho přece jakožto spravedli- vého a obětavého šlechtice. Po mém náhledu netřeba pro tento případ útočiti zase na všechnu českou šlechtu. Můžemet (a měli jsme již dávno) zaříditi si vhodně své chování k ní beze velikého rozčilování. Již před několika lety vytýkal jsem v přítomnosti tří poslanců dobromyslnou slabost našim rozhodujícím kruhům, které v každé sněmovní komisi, ve výborech, ve spolcích atd. vyhražo- vali místa předsednická aneb aspoň místa přední pravidelně šlechticům. Poukazoval jsem k tomu, že každý mla- dičký hrabě a baronek musí vlastním přičiněním a zásluhami dopracovati se takových čestných míst. Dovozoval jsem také, že právě takovýmto způsobem šlechtici se zhýčkávají a stávají se domýšlivými na rodové výsady. A ejhle, po ně- kolika lotech vidíme zase pravý opak. Dnes zase žádalo by se, aby šlechtici odevšad byli vylu- čováni. Samý extrém. Řekněme si však dnes upřímně, že naše obecenstvo samo zavinilo z velké části ten smutný fakt, že máme tak málo českých šlech- ticů, kteří by po česku myslili a mluvili. Vždye my sami ještě živíme tuto beznárodnost či tento kosmopolitismus šlechty. Vizme jen, jak se chová naše intelligence vstupující do služeb šlechti- ckých, ať je to již technik, lesník a oekonom anebo lékař a kněz! Jako studenti byli samý oheň, samé vlastenectví a tu, kde mají ukázat svoji českost a rázovitost, tam vpravují se na- mnoze sami do jakéhosi stavu nevolnictví, třeba toho na nich nikdo ani nežádá.
Haro
3 article
Znám mnoho takových odborníků, kteříse snažili (i k pohoršení svého chlebodárce), aby se co nejdříve na jejich český původ zapo- mnělo! Jak vysoko stojí nad nimi lesmistr Ne beský (přijatý do služeb od korunního prince Rudolfa) v Schönbrunně (pochází z Malé Jenče u Unhoště), který při sčítání v r. 1890 dal sebe a mladšího bratra zanésti s obcovací řečí českou, ačkoli celé okolí bylo německé a celá ta společnost nelibě nesla jednání Nebeského Bohužel že máme tak málo Nebeských. A naši obchodníci, průmyslníci a vůbe obecenstvo pěstující styk se šlechtou domnívá se patrně, že s němčinou docílí vždy většího úspěchu. Proto každý s takovým zápalem šva- droní německy a láme tu nebohou němčinu, až trapno poslouchati. Za takových poměrů musí ovšem míti ta- kový šlechtic jazyk německý za vyvýšenější nad naši českou Popelku, ke které se nehlásí před šlechticem namnoze ani naše intelligence, ani obchodnictvo a vůbec lid samostatný a neod- vislý. Císaři Josefu II. zprotivili jazyk český nešťastní gramatikáři a učitelé jazyka českého Šimek Pohl a V. Rosa a našim šlechticům překáží jich otrocké okolí! Pak se ještě divme. že naše šlechta nepřilnula k jazyku českému.
Rudolf Josef II Šimek Pohl V Rosa Jeneč Unhošť český Popelka Schönbrunna
4 article
Týž smutný a trapný zjev pozorujeme při styku našeho lidu s důstojnictvem (viz Pardu- bice a Třeboň). Naši živnostníci a ob- chodníci zvláště starají se trestu- hodným způsobem o to, aby ani ten nejmladší důstojníček nemu- sil se za dlouholetého pobytu v Čechách přiučiti jazyku česk- mu. V Bosně naučí se německý důstojník srbsky, mezi Rumuny rumunsky, v jižním Ty- rolsku vlasky, avšak v Čechách nenaučí se ani za celý život česky, poněvadž toho nemá potřebí. Téhle starosti a trochu duševní námahy sprošťuje ho naše národní slabost. Hlasme se každý vždy a všude ke své národnosti, mluvme s ka- ždým svým mateřským jazykem (v němž také jedině dovedeme své myšlenky řádně a správně pronésti) a pak bohdá do- nutíme i naši šlechtu, aby si ja- zvka českého více vážila! Když může dítě českého šlechtice učiti se německy, francouzsky a anglicky, můžeme právem od něho žádati, aby je otec dal především naučiti řádně jazyku českému. To je zákon přirozený a káže tak i zákon slušnosti.
Rumun Třeboň Čechy Boseň
5 article
— Don Miguel de Cervantes Saavedra byl v jistém městečku provincie la Manchy ne- lidsky zbit a tamními surovci ke všemu uvržen do vězení. Za to odsloužil se řečené provincii nesmrtelností, přiloživ její jméno jakožto pre- dikát svému přeslavnému a důmyslnému rytíři donu Quixotovi de la Mancha. Jest známo, jaké zásluhy si zjednal Cervantes o všechny lidi, kteří mají míti své vlastní originální myšlenky a nemají jich. První, který si jeho dona Quixota vypůjčil ještě za autorova života, byl A. F. de Avellaneda ;°slavného tohoto příkladu během sta let následovalo nesčetně mnoho a mnoho lidí, jímž Cervantes a jeho rytíř byli v nejvyšší nouzi vítanými pomocníky. Tento Avellaneda po- cházel z Arragonie, jeho následovníci, moderní citátoři z Cervanta, pak z největší části z — Arroganie, této pravlasti hrdých duchů.
Cervantes Saavedra Cervantes A F Avellaneda Arragonie Quixot jít le Manch
6 article
Nechceme tím ovšem říci, že z toho kraje po- chází také muž, který dnes ráno v německé »Politik« velice a nevšedně originálním způso- bem přirovnal náš boj proti moravským smiřo- vačkám zápasu panice z Manchy s větrnými mlýny. Neboť tentokráte přihodila se věc ne každodenní, že tohoto obrazu užilo totiž pero, Cervantovu brku kongeniální, proti tomu tedy není výtek . . . Znamenají-li však smiřovačky v této líbezné allegorii větrné mlýny, myslíme, že v brzku přestanou sváděti k bojům šlechetné rytířstvo svými kotoulejícími rameny. Jak se ukazuje, dojde jim brzy melivo, vzdor tomu, že na cestách k těmto mlýnům lze ještě ne- ustále pozorovati zrovna celé houfy soumarů, donášejících materiál. Jedné věci by se byl však don Quixote nebyl za živý svět dopustil, aby byl totiž zapřel barvy své milostné Dulciney z Tobosy. Pozorujeme k nevýslovné své lítosti, že se k něčemu podobnému odhodlala »Politik«. Prohlašuje totiž dnes nad míru slavně, že jí ani nenapadlo stotožňovati se s jakýmikol punktačními návrhy (tudíž i staročesko- mladočeskými !) a že zaujímá jednoduše stano- visko, aby vyjednávání nebylo přerušeno. Ry- tířské to není, ale vzdor tomu možno gratulo- vati »Politik« k tomu, že se už nestotožňuje ani s českými návrhy punktačními, pro něž vy- lila tolika potu. Myslíme totiž, že »potem« roz- umí »Politik« onu »jinou jak voda jasnou te- kutinu«, o níž tvrdí, že z ní »prýští, je-li brá- nice její příliš velkým zkouškám vystavena !e Doufáme, že i tentokráte bude »Politik« celá mokrá!
Cervantův
7 article
— O to musí býti v národě českém po- staráno, aby nikdo, kdo se k němu hlásí, ne- zapomněl, nikomu aby nevymizelo z mysli, co stalo se mu dne 17. října 1899. Tento černý den, toto datum zůstaniž každému Čechu hlu- boce vryto v duši jako bodavá vzpomínka na pokoření, jakého se nám dostalo, když po více než třicetiletém zápasu domohli jsme se — části práva. V národní naší povaze jest, snadno zapomínati i to nejhorší, co na nás bylo spá- cháno. Je to stinný přívlastek náš a snažme se zbaviti se ho. Naopak rodiče své děti měli by o tom poučovat a v ten den, jenž opět se blíží, měl by všechen lid náš oddati se úvahám o svém osudu. Řeklo se, že nynější mini- sterstvo v jazykové otázce ničeho více neučiní, všechno že zůstati musí v tom stavu, v jakém se záležitosti jazykové nalezaly, když nastoupilo.
Čech
8 article
Agendy veřejné správy jsou ale tak četnéa rozvětvené, že nemožno je všechny a ve všem kontrolovati a my víme ostatně, jak jiní do- držují své sliby. Nás docházejí aspoň zprávy ze všech stran, že poněmčuje se dále, ba že jsou Němci nyní již ve valné výhodě oproti době před vydáním jazykových nařízení. A ku podivu: nejvíce stesků dochází na ony úřady, v nichž zaměstnáno snad poměrně nejvíce Čechů: na úřady poštovní. Soudy, které se do po- slední doby nejstatečněji vzpíraly němčině, dnes jsou již šmahem podrobeny, jakkoli každý, kdo k nim přísluší, opásán je privilejem nedotknutel- nosti. Měli jsme těchto dnů v ruce německý přípis okr. soudu ve městě, v němž nebyl napočtěn ani jediný Němec, místnímu úřadu v obci, v níž rovněž nebyl zjištěn v roce 1900 ani jediný příslušník druhébo kmene, a přípis ten byl — německý. To je přímo skandál, když uváží se, že soudové z Trentina jiných než vlaských podání na vlastní zodpovědnost nepřijímají. A zá- kony, patenty a nařízení, jimiž se upravují jazykové poměry v zeměpanských úřadech tohoto území, nejsou co do němčiny jiné, než u nás, co do vlaštiny nemá tam jazyk ten afe daleko oněch garancií jako jazyk náš v Čechách a na Mo- ravě. A přece tam docela jinak. A stejně má
Němec Čecho Čechy
9 article
se to u nás v ohledu školském. V poslední době jeví se snad poněkud větší ochota k nám, však což to u porovnání se školami německými ! Jakých obětí ukládá tu obcím našim, chtějí-li míti nějakou školu! Musí budovu školní vysta- věti neb aspoň věnovati zadarmo stavební po- zemek ke stavbě, udržovati ji, vytápěti, osvětlo- vati atd. Ve mnohých místech jest stát dokonce tak bezohledným, že vybírá příspěvky na hotovosti od chudých obcí, které jsou tak pošetilé mu je platiti. Toho všeho Němci neznají. Takové jsou u nás poměry. A tu věru jest na místě tázati se, jak dlouho že mají trvati ? — Ku sporu česko-polskému ve Slezsku. Lvovský »Dziennik Polski« vystupuje proti agi- taci známého redaktora Friedla, který štve sou- stavně Poláky proti Čechům na Těšínsku. Zmí- něný list praví, že není vhodným svolávati sjezd Poláků slezských do Fryštátu, který tam 24. t. m. konati se má a žádati připojení polských okresů Těšínska k Haliči.9 Spory vzniklé mezi
Němec Dziennik Polski Friedl Polák Čecho Slezsko Těšínsko Fryštát Halič
10 article
Poláky a Čechy o národnostní hranice mají prý rozhodnouti repraesentanti obou národností na konferenci za účelem tím svolané. Z české strany mají však prý býti okříknuti čeští ševi- nisté ve Slezsku, aby třetí — Němci — neměl ze sporů těchto radost. — Hlas tento nutno ovšem se zadostučiněním uvítati, neboť konečně i se strany polského listu uznává se nutnostsvolání konference česko- polské, tak jak jsme to několikráte již navrhovali. Musíme se však znova ohraditi proti tomu, aby jakákoliv vina byla svalována ve příčině sporů těchto na českou stranu. Ani polská strana Friedlova nemůže popříti, že před přivandrováním polských robotníků z Haliče do uhelné pánve ostravsko-karvínské byl celý nyní sporný kraj českým. Nečiněny tedy se strany české zhola žádné výpady do državy polské, nýbrž naopak a tudíž není třeba, aby »čeští šovinisté ve Slezsku« byli českými vedoucími kruhy politickými napomínáni k mírnosti. Se strany české činěny stále ústupky Polákům, od- stupována dobrovolně či po násilí osada za osadou a každá takřka taková osa da česká dobyta Poláky, v krátké době se poněmčila. Vidíme to na Hru- šově, Vrbici, Pudlově, Bohumíně atd. »Polski Dziennik« má tedy pravdu, že nutno dáti pozor, aby někdo třeti — Němec — neměl radost. Žel však, že Němec tuto radost měl už mnoho- kráte. Napomenouti k mírnosti nutno, ale polské výstředníky na Těšínsku stojící za »Glosem ludu slaskiego«. — Zemské barvy a naše armáda. Píše se nám z Litomyšle ze dne 22. srpna: Dnes vtáhlo do našeho města 1600 mužů pěš. pluku č. 36 pod velením plukovníka Brůžka. Obec naše postarala se o řádné ubytovánía ochotně vykonala všechny žádané přípravy.
Polák Čecho Němec Friedlův Vrbica Glos Brůžek Slezsko Halič Pudlov Bohumín Těšínsko Litomyšl Polski Dziennik
11 article
Mimo jiné upravila hlavní stráž, k čemuž si vypůjčila od sboru ostrostřeleckého hrazdu pro pušky, náhodou červeněa bíle natřenou. Ačkoliv před tím několik generálů kolem toho záhadného hrazdění se procházelo a žádnému z nich nápadným anebo dokonce snad nepřistojným se nezdálo, musilo. býti s náležitým urychlením o d- straněno, jakmile statečný pluk 36. do mě- sta udatně vtrhl. »Sofort weg damit !« zněl rozkaz a na rychlo zrobeno hrazdění ze starých prkének a latí. Co je to? Je to urážka našich barev národních anebo není? Kam jsme to klesli, když ani nehlesnem, takto-li se náš ná- rod zbytečně uráží? — Osobní. Ministr vyučování potvrdil usnesení senátu vysokých škol ve Štyrském Hradci a jmenoval skriptora universitní knihovny ve Št. Hradci dra. . Peiskera, bývalého ammanuensa universitní knihovny pražské, docentem sociálních a hospodář- ských věd na universitě ve Štynském Hradci. — Pan P. František Knap, katecheta měšť. školy chlapecké v Holicích u Pardubic jmenován aktivním c. a k. vojenským kaplanem II. třídy v Praze.
Peisker P Knap Štyrský Hradec Hradec Štynský Hradec Holice Pardubice Praha
12 article
— Rodinné zprávy. Mag. pharm. pan Rudolf Peterson, knihkupec v Příbrami a paní Emilie Petersonová roz. Kocianova z Humpolce slavili sňatek svůj v úterý dne 20. t. m. v chrámu sv. Jindřicha v Praze. — Slečna Ždeňka Šeydo va, dcera obchodníka a pan Ludvík Kurel!, pokladník společnosti pro výrobu kyseliny uhličité, oddáni bu- dou v neděli dne 25. t. m. o půl 12. hod. dopolední v chrámu u sv. Petra na Novém městě pražském. — Úmrtí. Rodina pana Josefa Marušky, před- sedy spolku »Komenského« ve Vidni, stihla bolestná rána úmrtím čtyřletého, jediného dítka Josefa Ma- vušky. Pohřeb konal se včera odpol. z domu smutku, IX. okres, Schwarzspanierstrasse č. 15. — Ministr dr. Ant. Rezek dnes ráno odjel s minist. koncipistou Greifem z Prahy na své letní sídlo St. Gilgenn u Išlu. — Zádušních bohoslužeb za zesnulého dra. Kaizla zúčastnilí se také ministr dr. Rezek a předseda českého odboru rady zemědělské posl. p. H. Janda.
Mag Peterson Petersonová Kocianův svatý . Jindřich Ždeněk Šeydo Kurel Petro Maruška Komenský ma doktor Antonín Rezek Greif Kaizl H Janda Příbram Humpolec Praha Gilgenn u Išlu sed spolek český odbor rada zemědělský posl