1
masthead
V Praze, v pátek dne 23. srpna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
ná měsíc 3 K 80k
Naka
5
article
SlI
Nl
apledívnr.
SlI
Nl
apledívnr.
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Předpla ceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 23. srpna. Nové volby do
sněmu království českého vykonají
se v druhém týdnu říjnovém. Nov
sněm sejde se však teprve koncem
tohoto roku po kampani vídeň-
ského parlamentu, jež bude zahá-
jena počátkem listopadu.
»Pryč od Říma« — v Praze.
mz Vídně 23. srpna. »O stdeu-
sche Rundschau« sděluje: Jak se
dovídáme ze spolehlivého pramene, přestou-
pily v Praze od 1. ledna 1899 do 20.
srpna 1901 k protestantismu 164
osoby.
K tomu dodává list: Tato nepatrná čí-
slice jest pro Němce pražské oproti ostatním
krajům v německých Čechách, ano i oproti
Vídni, ovládané křesťanskými sociály, opravdu
hanbou.
Což pak jest Němectvo starého města
Lucemburků opravdu už jenom výstavním
předmětem?
Ministr války prý odstoupí.
Z Pešti, 23. srpna. »N. Pester
Journal« sděluje ze spolehlivého prý
pramene, že jedním z nejhlavnějších před-
mětů, o nichž jednáno v išelských po-
radách, jichž se zúčastnili oba ministerští
předsedové, bylo nastávající odstoupení
společného ministra vojenství
bar. Krieghammra. Za jeho nástupce
jest prý vyhlédnut polní zbrojmistr baron
Waldstätten.
Car a německý císař.
Z Berlína, 23. srpna. Spor mezi
Kielem a Gdánskem, kde vlastně se bude
konati schůze dvou císařů, trvá dále.
Jak se zdá, zůstane vítězem Gdánsko.
»Danziger Zeitung« se dovídá, že ne-
jisté jest toliko datum schůzky,
jinak však že zůstane při dřívějších dispo-
sicích, dle kterých se car sejde s císařem
Vilémem v Gdánsku.
Carští manželé do Francie.
Z Paříže, 23. srpna. Dnešní minister
ská rada bude se zabývati zvláště návště-
vou carských manželů ve Francii.
protože před odjezdem presidenta Loubeta
do Montelimaru musí býti učiněny všechny
disposice.
Němec
N Pester
Waldstätten
Vilém
Loubet
Montelimar
Vídeň
Řím
Praha
Čechy
Lucemburk
Pešť
Berlín
Kiel
Gdánsko
Francie
Paříž
Danziger Zeitung
7
article
Spor francouzsko-turecký.
Z Paříže, 23. srpna. Zde se mnoho
nerozčilují z diplomatického sporu ture-
cko-francouzského. Ministr zahranič-
ních záležitosti Delcassé, jak se zdá, souhlasí
úplně s vyslancem Constansem. Offidiosní
nota prohlašuje, že přerušení diplo-
matických styků, vyslovené Con-
stansem, jest prozatím toliko osobním či-
nem vyslancovým, kterýž musí byti
teprve ministerstvem schválen, aby se stal
officiosním. To by se stalo, kdyby sultán do
několika dnů neuznal závazků, jež převzal.
Jakmile by byly přerušeny diplomatické styky
mezi Francií a Tureckem, odejde vyslanec
s veškerým personálem vyslanectva z Caři-
hradu a odevzdá správu vyslanectva podří-
zenému kancelářskému úřadníkovi.
Vyslanec turecký v Paříži není té doby
ve Francii. Proto by nebylo nutno vyzvati
jej vrácením pověřovacích listin, aby Francii
opustil, avšak byl by mu dán pokyn, aby se
nevrátil na své místo, dokud nena-
stanou mezi oběma státy opět normální po-
měry diplomatické.
V tomto okamžiku nepomýšlí se na de-
monstraci loďstva, kteráž by
byla provedena, kdyby sultán
setrval na svém odpor u.
Není nemožno, že Francie bude jednati
po příkladu Rakouska, které v podobném
případě skonfiskovalo v některých ture-
ckých přístavech clo. Také jinak měla
by francouzská vláda dosti prostředků, aby
způsobila sultánovi a jeho vládě rozpaky.
Paříž
Francie
Turecko
Rakousko
carhrad
8
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Nový redaktor vídeňského úřad
ního listu.
Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) Císař jme
noval professora na gymnasiu terezianské
akademie ve Vídni dra. Eugena Gugliu
vládním radou a chéf-redaktorem »Wiener
Zeitungu«.
Schválené zákony.
Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) Císař udě-
lil nejvyšší sankci sněmem králo vstv
českého usnesené osnově zákona ve pří-
čině změny posledního odstavce § 3. vo-
lebního řádu do sněmu král. českého,
jakož i osnově zákona ve příčině změny
četných ustanovení volebního řádu do
sněmu království českého.
Císař
Guglia
Vídeň
terezianský akademie
Wiener Zeitung
9
article
Car jako prostředník mezi Anglií
Car jako prostředník mezi Anglií
a Bury.
Z Brusselu, 22. srpna. (C.-B.) Tele-
gram »Independence Belge« oznamuje z Ko-
daně: V ruských kruzích koluje pověst, že
se císař Mikuláš rozhodl pojed-
nati s císařem Vilémem o otázce
jihoafrické války. Císař Mikuláš
má prý za to, že by bylo na místě bez
dalšího otálení přátelsky v této
záležitosti zakročiti. Proslýchá se,
že se v té příčině něco připravuje, co se
však nedá ještě přesně pověděti.
»Independence Belge« dodává však s vý-
hradou k tomu, že císař Mikuláš přijme
za svého pobytu ve Francii presidenta
Krügra v soukromém slyšení, aby se-
znal pravdu o nynější situaciv
jižní Africe.
Mikuláš
Vilém
Krügr
Anglie
Bura
Brusel
Tela
ko
Francie
jižní Afrika
Independence Belge
Independence Belge
10
article
Kosmopolitismus české šlechty.
(Napsal JUC. Jos. Podolák.)
Kosmopolitismus české šlechty.
(Napsal JUC. Jos. Podolák.)
Mnohé naše listy registrují (některé s pa-
trnou pochoutkou) nedávné obojaké jednání
hrabat: Jana Harracha a Jaroslava Thuna.
Ježto pak mě jeden list přímo apostrofuje, co
prý říkám tomuto činu českých šlechticů (po-
užívá toho jako zbraně proti mé brožůrce »Po-
litika pro davy«), pokládám za svou povinnost
přičiniti k této afféře některé své poznámky.
Především konstatuji veřejně, že jsem jme-
nované 2 šlechtice nikdy za opravdové Čechy
nepokládal. Jmenovitě nenáležel jsem k těm
naivním lidičkám, kteří měli hraběte Harracha
za »nejčeštějšího kavalíra«. Právě naopak byl
jsem v r. 1891 již odhodlán promluviti v »Ná-
rodních Listech« o stálém němčení hraběte
Harracha (v soukromém životě) a jenom na
přímluvu hraběte Zdeňka Kolovrata jsem od
toho upustil.
Učinil jsem tak pro jeho veliké zásluhy
o Čechy vídeňské. Mne aspoň mocně a radostně
dojala zpráva o audienci hraběte Harrachau
vídeňského arcibiskupa v zájmu české boho-
služby ve Vídni. Průběh té návštěvy byl asi
tento: Když byl přednesl hr. Harrach svoji
důtklivou žádosť, aby Čechům vídeňským hlá-
salo se konečně slovo boží v mateřském jazyku,
odbýval jej zněmčilý hierarcha výmluvou, že
ani vídeňská obecní správa ani vláda tomu ne-
přejí a vůbec že věc ta je nemožna.
Na to odvětil hr. Harrach s rozhorlením:
»Tak, pro černochy a vůbec pro
Podolák
Harrach
Thun
Kolovrat
Harrachau
Čecho
Vídeň
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
son
12
article
Zas kvete vřes.
č n
Napsala Eva Ješí ns ká.
Léto v plném rozmachu svých krás.
Vše dýchá teplem, vzduch tetelí se pod
žhavými paprsky slunečními. V té době roz-
kvétá vřes a něžnými květy svými jako nej-
krásnějším hávem zakrývá místa jinak pustá,
roviny i holé stráně.
Vyšli si do přírody. On ulomil několik
větévek vřesových; ona s díkem je přijalaa
zastrčila za pás.
»Kolikrát ještě, dítě moje sladké, kolikrát
ještě pokvete vřes, než staneme u cíle? Doufám
pevně, že nebude to již mnohokrát!«
Vděčný pohled oka oddaného byl odpověd
čitelnou, že sladkou jest ta útěcha té, jež lpěla
na něm veškerou duší.
Kráčeli vřesovištěm; mnohý květ sotv
rozvitý pošlapán nohou jejich.
»Věř, je mi tak líto těch květů, po nichž
šlapeme,« zahovořila; »připadá mi, že podobně
děje se i s našimi nadějemi. I z téch mnohé
osud nelítostný zašlape a rozmrhá.«
»Neupadej v trudné myšlenky ! Hled
mnohý květ, který sklonil se pod nohou naší
pozvedne se opět a podobně i osud dá nám
náhradu za naděje zmařené.«
»Snad; ale věř, je mi nesmírně smutno.
Proč právě teď, kdy vše jest tak teplé, tak zá-
řivé, proč upadám v tak hrozný stav duševní.
z něhož mne ani blízkost tvoje nedovede po-
vznésti?!«
Přitulila se k němu, jakoby u něho hle-
dala ochranu před chmurnými myšlenkami.
Vždyť má jeho; on, co slíbil, splní; vždyť věří
v něj, věří bezmezně.
A on ji utišil, vyvrátil všecky její pochyb-
nosti a ona s duší zkonejšenou odcházela k do-
movu.
Zastrčila doma květy vřesu za obrázek, by
připomínaly jí sliby jeho lásky, by pohledem na
ně sílila se v odporu proti vlastním myšlenkám,
které velmi často našeptávaly jí, že mnohokrát
ještě pokvete vřes, ale že nikdy snad nepřijde
doba, kdy pokvete naposled před dospěním
k cíli.
Eva Ješit
13
article
Minul rok.
Zas kvete vřes
Vyšli do přírody. Přitulile se k němu
mladá jeho žena.
»Hleď, jaké množství vřesu! A já jej mám
tak ráda! Dovol, natrhám si ho!« A s dětin-
skou dovádivostí pobíhala s místa na místo.
trhala vřes a vázala jej v kytici.
On, předstíraje únavu, usedl a pohrouži
se v myšlenky. Vzpomínal.
Před rokem, v tutéž dobu trhal vřes
s dívkou milovanou; dnes je tu s ním žena
jeho, jemu téměř lhostejná.
Co vše změní se za rok! V době té stržen
byl s výšin ideálu do nížin všednosti.
Stále viděl laní oči dívky milované, ty oči
plné bolu, které na něm utkvěly, když jí sdě-
loval, že rodiče jeho jsou na pokraji úpadkua
že není jiné pomoci, než že musí obětovati
sebe, že musí jim pomoci penězi, které vyžení.
Viděl ten záchvěv rtů, se kterých slíbal
první pel, viděl je, jak se chvěly, když pra-
vila: »Nuže, vracím vám slovo vaše, odstu-
puji!«
Vrátila mu vše, co od něho měla, i ty
již uschlé kvítky vřesu, jež byl tehdy pron
natrhal.
A stále mu svědomí vyčítalo: mohl jsi
obětovati sebe, ale zdali směl jsi obětovati ji,
tu bytost drahou, která na tobě lpěla; zda měl
jsi právo, strhnouti ji do zoufalství a v bez-
naděj?
»A přece jsem tehdy, před rokem,« po-
vzdychl, »přece jsem tehdy myslil, že než
znova pokvete vřes, budeme svoji navždy.
A ona byla tak smutna tehdy, jakoby byla
tušila, co jí chystá nelítostný osud. Byly ty na-
děje naše jako květy, které pošlape noha lidská,
ale které nikdy více se nezvednou !«