ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a350ca30-66ef-11dc-94b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 28, person 18, org 5, work 1
1 masthead
V Praze, v pátek dne 23. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 232.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední spříl. („Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách
Praha
4 article NAk
NAk na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou ná měsíc 3 K 80k
Naka
5 article SlI Nl apledívnr.
SlI Nl apledívnr. Číslo v Praze za 2b a na venkově za 3h Předpla ceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Praha
6 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 23. srpna. Nové volby do sněmu království českého vykonají se v druhém týdnu říjnovém. Nov sněm sejde se však teprve koncem tohoto roku po kampani vídeň- ského parlamentu, jež bude zahá- jena počátkem listopadu. »Pryč od Říma« — v Praze. mz Vídně 23. srpna. »O stdeu- sche Rundschau« sděluje: Jak se dovídáme ze spolehlivého pramene, přestou- pily v Praze od 1. ledna 1899 do 20. srpna 1901 k protestantismu 164 osoby. K tomu dodává list: Tato nepatrná čí- slice jest pro Němce pražské oproti ostatním krajům v německých Čechách, ano i oproti Vídni, ovládané křesťanskými sociály, opravdu hanbou. Což pak jest Němectvo starého města Lucemburků opravdu už jenom výstavním předmětem? Ministr války prý odstoupí. Z Pešti, 23. srpna. »N. Pester Journal« sděluje ze spolehlivého prý pramene, že jedním z nejhlavnějších před- mětů, o nichž jednáno v išelských po- radách, jichž se zúčastnili oba ministerští předsedové, bylo nastávající odstoupení společného ministra vojenství bar. Krieghammra. Za jeho nástupce jest prý vyhlédnut polní zbrojmistr baron Waldstätten. Car a německý císař. Z Berlína, 23. srpna. Spor mezi Kielem a Gdánskem, kde vlastně se bude konati schůze dvou císařů, trvá dále. Jak se zdá, zůstane vítězem Gdánsko. »Danziger Zeitung« se dovídá, že ne- jisté jest toliko datum schůzky, jinak však že zůstane při dřívějších dispo- sicích, dle kterých se car sejde s císařem Vilémem v Gdánsku. Carští manželé do Francie. Z Paříže, 23. srpna. Dnešní minister ská rada bude se zabývati zvláště návště- vou carských manželů ve Francii. protože před odjezdem presidenta Loubeta do Montelimaru musí býti učiněny všechny disposice.
Němec N Pester Waldstätten Vilém Loubet Montelimar Vídeň Řím Praha Čechy Lucemburk Pešť Berlín Kiel Gdánsko Francie Paříž Danziger Zeitung
7 article
Spor francouzsko-turecký. Z Paříže, 23. srpna. Zde se mnoho nerozčilují z diplomatického sporu ture- cko-francouzského. Ministr zahranič- ních záležitosti Delcassé, jak se zdá, souhlasí úplně s vyslancem Constansem. Offidiosní nota prohlašuje, že přerušení diplo- matických styků, vyslovené Con- stansem, jest prozatím toliko osobním či- nem vyslancovým, kterýž musí byti teprve ministerstvem schválen, aby se stal officiosním. To by se stalo, kdyby sultán do několika dnů neuznal závazků, jež převzal. Jakmile by byly přerušeny diplomatické styky mezi Francií a Tureckem, odejde vyslanec s veškerým personálem vyslanectva z Caři- hradu a odevzdá správu vyslanectva podří- zenému kancelářskému úřadníkovi. Vyslanec turecký v Paříži není té doby ve Francii. Proto by nebylo nutno vyzvati jej vrácením pověřovacích listin, aby Francii opustil, avšak byl by mu dán pokyn, aby se nevrátil na své místo, dokud nena- stanou mezi oběma státy opět normální po- měry diplomatické. V tomto okamžiku nepomýšlí se na de- monstraci loďstva, kteráž by byla provedena, kdyby sultán setrval na svém odpor u. Není nemožno, že Francie bude jednati po příkladu Rakouska, které v podobném případě skonfiskovalo v některých ture- ckých přístavech clo. Také jinak měla by francouzská vláda dosti prostředků, aby způsobila sultánovi a jeho vládě rozpaky.
Paříž Francie Turecko Rakousko carhrad
8 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Nový redaktor vídeňského úřad ního listu. Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) Císař jme noval professora na gymnasiu terezianské akademie ve Vídni dra. Eugena Gugliu vládním radou a chéf-redaktorem »Wiener Zeitungu«. Schválené zákony. Z Vídně, 23. srpna. (C.-B.) Císař udě- lil nejvyšší sankci sněmem králo vstv českého usnesené osnově zákona ve pří- čině změny posledního odstavce § 3. vo- lebního řádu do sněmu král. českého, jakož i osnově zákona ve příčině změny četných ustanovení volebního řádu do sněmu království českého.
Císař Guglia Vídeň terezianský akademie Wiener Zeitung
9 article Car jako prostředník mezi Anglií
Car jako prostředník mezi Anglií a Bury. Z Brusselu, 22. srpna. (C.-B.) Tele- gram »Independence Belge« oznamuje z Ko- daně: V ruských kruzích koluje pověst, že se císař Mikuláš rozhodl pojed- nati s císařem Vilémem o otázce jihoafrické války. Císař Mikuláš má prý za to, že by bylo na místě bez dalšího otálení přátelsky v této záležitosti zakročiti. Proslýchá se, že se v té příčině něco připravuje, co se však nedá ještě přesně pověděti. »Independence Belge« dodává však s vý- hradou k tomu, že císař Mikuláš přijme za svého pobytu ve Francii presidenta Krügra v soukromém slyšení, aby se- znal pravdu o nynější situaciv jižní Africe.
Mikuláš Vilém Krügr Anglie Bura Brusel Tela ko Francie jižní Afrika Independence Belge Independence Belge
10 article Kosmopolitismus české šlechty. (Napsal JUC. Jos. Podolák.)
Kosmopolitismus české šlechty. (Napsal JUC. Jos. Podolák.) Mnohé naše listy registrují (některé s pa- trnou pochoutkou) nedávné obojaké jednání hrabat: Jana Harracha a Jaroslava Thuna. Ježto pak mě jeden list přímo apostrofuje, co prý říkám tomuto činu českých šlechticů (po- užívá toho jako zbraně proti mé brožůrce »Po- litika pro davy«), pokládám za svou povinnost přičiniti k této afféře některé své poznámky. Především konstatuji veřejně, že jsem jme- nované 2 šlechtice nikdy za opravdové Čechy nepokládal. Jmenovitě nenáležel jsem k těm naivním lidičkám, kteří měli hraběte Harracha za »nejčeštějšího kavalíra«. Právě naopak byl jsem v r. 1891 již odhodlán promluviti v »Ná- rodních Listech« o stálém němčení hraběte Harracha (v soukromém životě) a jenom na přímluvu hraběte Zdeňka Kolovrata jsem od toho upustil. Učinil jsem tak pro jeho veliké zásluhy o Čechy vídeňské. Mne aspoň mocně a radostně dojala zpráva o audienci hraběte Harrachau vídeňského arcibiskupa v zájmu české boho- služby ve Vídni. Průběh té návštěvy byl asi tento: Když byl přednesl hr. Harrach svoji důtklivou žádosť, aby Čechům vídeňským hlá- salo se konečně slovo boží v mateřském jazyku, odbýval jej zněmčilý hierarcha výmluvou, že ani vídeňská obecní správa ani vláda tomu ne- přejí a vůbec že věc ta je nemožna. Na to odvětil hr. Harrach s rozhorlením: »Tak, pro černochy a vůbec pro
Podolák Harrach Thun Kolovrat Harrachau Čecho Vídeň
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. son
12 article
Zas kvete vřes. č n Napsala Eva Ješí ns ká. Léto v plném rozmachu svých krás. Vše dýchá teplem, vzduch tetelí se pod žhavými paprsky slunečními. V té době roz- kvétá vřes a něžnými květy svými jako nej- krásnějším hávem zakrývá místa jinak pustá, roviny i holé stráně. Vyšli si do přírody. On ulomil několik větévek vřesových; ona s díkem je přijalaa zastrčila za pás. »Kolikrát ještě, dítě moje sladké, kolikrát ještě pokvete vřes, než staneme u cíle? Doufám pevně, že nebude to již mnohokrát!« Vděčný pohled oka oddaného byl odpověd čitelnou, že sladkou jest ta útěcha té, jež lpěla na něm veškerou duší. Kráčeli vřesovištěm; mnohý květ sotv rozvitý pošlapán nohou jejich. »Věř, je mi tak líto těch květů, po nichž šlapeme,« zahovořila; »připadá mi, že podobně děje se i s našimi nadějemi. I z téch mnohé osud nelítostný zašlape a rozmrhá.« »Neupadej v trudné myšlenky ! Hled mnohý květ, který sklonil se pod nohou naší pozvedne se opět a podobně i osud dá nám náhradu za naděje zmařené.« »Snad; ale věř, je mi nesmírně smutno. Proč právě teď, kdy vše jest tak teplé, tak zá- řivé, proč upadám v tak hrozný stav duševní. z něhož mne ani blízkost tvoje nedovede po- vznésti?!« Přitulila se k němu, jakoby u něho hle- dala ochranu před chmurnými myšlenkami. Vždyť má jeho; on, co slíbil, splní; vždyť věří v něj, věří bezmezně. A on ji utišil, vyvrátil všecky její pochyb- nosti a ona s duší zkonejšenou odcházela k do- movu. Zastrčila doma květy vřesu za obrázek, by připomínaly jí sliby jeho lásky, by pohledem na ně sílila se v odporu proti vlastním myšlenkám, které velmi často našeptávaly jí, že mnohokrát ještě pokvete vřes, ale že nikdy snad nepřijde doba, kdy pokvete naposled před dospěním k cíli.
Eva Ješit
13 article
Minul rok. Zas kvete vřes Vyšli do přírody. Přitulile se k němu mladá jeho žena. »Hleď, jaké množství vřesu! A já jej mám tak ráda! Dovol, natrhám si ho!« A s dětin- skou dovádivostí pobíhala s místa na místo. trhala vřes a vázala jej v kytici. On, předstíraje únavu, usedl a pohrouži se v myšlenky. Vzpomínal. Před rokem, v tutéž dobu trhal vřes s dívkou milovanou; dnes je tu s ním žena jeho, jemu téměř lhostejná. Co vše změní se za rok! V době té stržen byl s výšin ideálu do nížin všednosti. Stále viděl laní oči dívky milované, ty oči plné bolu, které na něm utkvěly, když jí sdě- loval, že rodiče jeho jsou na pokraji úpadkua že není jiné pomoci, než že musí obětovati sebe, že musí jim pomoci penězi, které vyžení. Viděl ten záchvěv rtů, se kterých slíbal první pel, viděl je, jak se chvěly, když pra- vila: »Nuže, vracím vám slovo vaše, odstu- puji!« Vrátila mu vše, co od něho měla, i ty již uschlé kvítky vřesu, jež byl tehdy pron natrhal. A stále mu svědomí vyčítalo: mohl jsi obětovati sebe, ale zdali směl jsi obětovati ji, tu bytost drahou, která na tobě lpěla; zda měl jsi právo, strhnouti ji do zoufalství a v bez- naděj? »A přece jsem tehdy, před rokem,« po- vzdychl, »přece jsem tehdy myslil, že než znova pokvete vřes, budeme svoji navždy. A ona byla tak smutna tehdy, jakoby byla tušila, co jí chystá nelítostný osud. Byly ty na- děje naše jako květy, které pošlape noha lidská, ale které nikdy více se nezvednou !«