ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a08519d0-71e1-11dc-8392-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 91, person 121, org 16, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
7. září 1904.
4 masthead
Císlo 247.
5 article
vštěvě Altony a že byl tu v družině její na- hražen vrchním obřadníkem, pokládá se za předzvěsť definitivního pádu jeho.
Altona
6 article
Americký militarism. Republika severoamerická shromáždila na starém bojišti Bullrunu ve Virginii k manévrům největší až posud počet řadového vojska, jakýž stál za míru pod jejími prapory: 30 000 mužů. Velí jim generál Corbin. Manévrů zúčastn se všichni cizí vojenští attaché. Garibaldi o příští válce německo-francouzské. Ricciotli Garibaldi uveřejnil v americké revui »International Quarlerly« studii o mezi národních poměrech. Zmiňuje se v ní mimo jiné o výroku, kterýž učinil nedávno k němu francouzský ministr vnějších věcí pan Deleassé; »Za případné války německo francouzské byly by čaky obou států skorem stejné.« Garibaldi dokládá k tomu: »Podpora loďstva francouz ského naklonila by jistě vážky na prospěch Francie, kdyby v den nebezpečí tato nalezla muže jednoho neb několik, kteří by dovedli národ uchvátiti k rozmachu sil.« Garibaldi po- kládá srážku mezi oběma státy k definitivnímu vyřízení otázky elsasko-lotrinské za neodvratnou a dokládá: »Vlastenectví neubývá ve Francii a nikdy ještě myšlenka odvety neměla tolik stou- penců jako právě nyní. Kdyby Francie necítila ještě několik mraků ve sblížení nedávno usku- tečněném (s Italií, s Anglií), byla by již vyrov nala účet svůj s Německem.«
Corbin Garibaldi Deleassé Virginie Francie Anglie Německo International Quarlerly Italia
7 article
Oproti tomuto mínění nadšeného Itala dlužno uvésti ovšem soud chladného Francouze, po- slance a bývalého ministra Mahya, kterýž ještě tyto dny vyslovil v rozmluvě jedné své polito- vání, že Francie jest ku případné válce s Německem jak v osadách tak zvláště na východní hranic naprosto nepřipravena, okolnost to, jež, jak známo, zavdala podnět k demissi gene- rála Negriera, když nynější vláda francouzská jeho volání po lepši obraně východní hraniee nevyhověla. Důvěra ve věe Francie jest Garibal- dovi zajisté ke cti, ale zajisté nic není nebez- pečnějšího národům, nežli oddávati se optimismu a příjemným illusím, jak právě i nynější válka na Východě dokazuje. Ostatně listy německé napadly Ricciotla za jeho projev vášnivými výpady a zvláště ber linský »Post«, blízký zahraničnímu úřadu, viní jej, že zaslepen jest prý dědičnou frankofiliil
Italos Francouz Mahya Negrier Francie Německo
8 article
Anglické rejdy na arabském pobřeží. Angličané vykořisťují nynějších nesnázi Ruska — zcela na rozdíl od někdejšího pas sivního chování se ruského při anglických katastrofách v jižní Africe — způsobem nej- bezohlednějším. Vyvolají, nešetříce pranic sféry ruských zájmů, spor na spor, aby mohli jeho »uklizením« své vlivy a síly z indického stře- diska svého na všechny strany rozpinati. Činí tak v Tibetu, Siamu, Afganistanu, Belu- džistanu, Persii a nyní štvou i arabské kmeny v Arabistanu, na důležitém to tedy pobřeži perskěho zálivu. Štvou je proti sobě, aby měli příčinu míchati se do sporů jejich a snad i vojsko v krajích těch vysaditi. Po ne- pokojích arabských kmenů proti perské vládě povstal koncem června arabský kmen guneiský a odepřel poplatek, kterýž ale přece zapravil, když přitrhlo 7000 mužů. Na to vznikly spory mezi kmeny džeilským, berským a alkosirským. Šejk jiného kmene, jenž si tyto tři kmeny chtěl podrobiti, poštval je proti sobě. Došlo ke krvavému boji, při němž mužstvo zmíněného šejka mělo pušky nejnovějších vzorů.
Angličan Rusko jižní Afrika Siam Afghánistán Bela Persie Arabistan perskě záliv
9 article
Jak se proslýchá, podněcuje šejka anglieký konsui v Mokamerchu, aby podrobil sí ostatní kmeny arabské a aby pak přijal protektorůt anglický. Průběh sporů těch závíseti bude z velké části ovšem též od zakročení nově jme- tři čtvrti hodiny cesty od Vlašími vzdálené poutnické místo, sestávající z nevelikého kostela, zbudovaného asi v témž slohu, jako proslulý chrám v italském městě Loreto, pak z jedno- patrového hostince pro poutníky a domu pro hajného nebo fořta, vše uprostřed krásného lesa na rozlehlém temeni nevysoké hory. O Vlašimi jde se k Loretě pěknou erárni sil- nicí, jež bývala vroubena nádhernými pyra- midami šťavnatě zelených topolů, které však počátkem let šedesátých ustoupiti musily stro- mům švestkovým. Silnice tato je částí pra- staré »vojenské silnice«, vedoucí z Prahy přes Benešov, Vlašim, Pelhřimov, Jihlavu a tak dále na Vídeň, stoupá od Vlašimi mírně, ale stále a zatáčí se u skvostné knížecí obory na levo kolem lesnatého vrchu, na němž právě Loreta se nalezá. Před touto odbočkou na pravo objevuje se chodci nebo poutníku luzný, roz- košný obraz: krásný, temně zelený a ostře do vrchu stoupající les rozevírá či rozstupuje se tu po celé své výši a mezi jeho nyní rozsmek nutými boky prostírá se světlezelený, jako sma- ragdový, mnoho sáhů široký pruh svěžího tráv- niku, od úpati až k vrcholu hory, kdež rozhled věnčí a spolu uzavírá malebný italský kostel, obehnaný po této straně spodem silnou zdl. mezi níž dvěma vinutými oblouky kamenné schody k svatyni vedou. Před těmito schody, tedy zrovna v ose celé světlé mýtiny a dosti hluboko pod kostelem stojí kamenná kazatelna, s kteréž je překrásný rozhled po celém jasně zeleném svahu, spadajícím odtud ostře dolů mezi přesně rovnými čarami lesních okrajů.
Vlašim Loreta Praha Benešov Pelhřimov Jihlava Vídeň
10 article
Po obou stranách mýtiny vinou se modřiny vroubené cesty, po kterýchž arci jenom pěší vzhůru kráčeti aneb dolů sestupovati mohou. Kočáry a vůbec povozy musí vrch objiždět, aby z protější, jižní strany ke kostelu se dostaly. Na východní straně kostela rozkládá se lesem vrodbené velké prostranství, na němž se konsjí poutní trhy. Za kostelem, na jižní straně, je volný, ale také lesem vroubený prostor pro koně a povozy. Loreta slaví letos jubileum svého dvousto- letého trvání. Roku 1704 dal pan z Weissen wolfů, pán na Vlašimi, vystavěti na tak zvaném Spáleném vrchu nynější kostel a založil při něm nadaci, dle níž kněží vlašimského děkan- ství povinni byli od počátku května až do dne sv. Václava každou středu a sobotu mší slou- žiti, začež jim z nadace plynula a dosud asi plyne roční odměna 300 zlatých. Zároveň pak
Kočár svatý . Václav Vlašim
11 article
novaného guvernéra pro Arabistan Mersi Kaly Alia, jenž dlí ještě v Teheranu a nepochybně tam rozhodující pokyny doslane. Všemoravský sjezd studentstva v Mor. Ostravě. (Pův. zpráva »Národních Listůe.) Na tři dni, 3., 4. a 5. září, projektovaný sjezd odbyt ve dvou dnech. V sobotu odpoledne konala se krajinská schůze, na níž podány referáty o školských poměrech na Ostravsku, o dělnictvu jeho sociálním stavu, o poměrech na Kravařsku, poměrech na Těšínsku, o českopolské shodě, na ko- nec pak o organisaci krajinské práce na Lašsku. Před polednem v neděli byla slavnostní schůze ma- nifeslační s referáty: Svozilovým o moravské uni- versitě, dra. Chalupného: Student a dělník, o socia! ních poměrech studentstva v Brně a Praze refero- vali Kyjovský a Vavrečka. Důvěrná schůzka stu- dentstva a mladé pokrokové intelligence moravské místo v pondělí dopoledne odbyta již za nedělníhe odpoledne, současně se slavností zahradní. Oproti původnímu rozvrhu a programu utrpěl sjezd mno- hým uskrovněním. Prakticky nejdůležitější částí sjezdovou měla býti důvěrná schůzka studentstva s mladou pokrokovou intelligencí moravskou. T měla býti vyvrcholením sjezdu a duhu míru skle- nouti nad spojením různých smůrů Mladé Moravy. Sjezd zahájen v sobotu po 3. hod. odpol. kra- jinskou schůzí ve dvoraně Palackého v Národním domě moravsko-ostravském. Dr. Jar. Pluhaí z Marianských Hor jako svolavatel zahájil schůzi dal zvoliti předsednictvo. Byli zvoleni dr. Zahál ka z Místku předsedou, za místopředsedy naduč. Va- culík ze Zábřeha nad Odrou a prof. Kubis z Mor. Ostravy; zapisovateli pp. Mikeska, Podešva a Soukup.
Svozilův Chalupný Kyjovský Vavrečka Zahál profesor Kubis Mor Mikeska Podešva Soukup Morava Ostrava Ostravsko Kravařsko Těšínsko Lašsko Brno Praha Virginie Zábřeh nad Odra Arabistan Mersi Kala Alia národní Listů Palacký národní dům moravskýostravský ka z Místek
12 article
Bez vítacího úvodu dr. Zahálka dal slovo jur. st. Dorazilovi, jenž vytknul, že sjezd bude embryem další práce krajinské a že hlavním cha rakterem studentské práce musí býti útočnost. Prof. Kubis o školství na Ostravsku morav ském a slezském vylíčil obraz neutěšený, neboť ne možno jinsk, kde české školství je ve jhu germani- sační politiky velkokapitálu, a podal některé návrhy kterými mělo by býti zlu, jak na moravské, tak i na slezské straně odpomoženo. Redaktor soc, dem. »Ducha Času« Prokes toužil, aby studentstvo s vrstvami dělnickými se se- znamovalo a pracovalo na vzdělání dělnictva. Referáty o Místecku a o klerikalismu odpadly Předsednictvo sdělilo, že referenti se nedostavili. O Kravařsku podal zprávu odb. uč. K lvaň z Přibora. Všecko nebezpečí germanisace vyvstalo nám jako hrůzná příšera na očích, co jsme tu sly- šeli. Nebezpečí je tu větší než na Ostravsku samém. Ke zprávě p. Klvaně dodal stud. Matula přání aby učitelstvo lépe vychovávalo dorost náš. Snůškou fakt charakterisoval poměry na Těšínsku českém red. Smýkal. Českopolské shodě platil referát dra. Jar. Plu- haře. Řešil otázku, má li ke shodě dojít a za ja- kých podmínek. Stanovení hranic mezi územím če- ským a polským jest jednou z hlavních podmnínek. Otázka není filologická, nýbrž politická. Shody jest třeba, nemá-li se radovati — třetí, Němec. Přednáška vzbudi nepochybně vážnou diskusi, neboť pan dr. Pluhař vyjádřil v přednášce své krajní mez úslupků českých territoriálních, a vytkl, že shoda jest více v zájmu Poláků než Čechů. Poznámkami inž. Va- vrečky a red. Smýkala dáno na jevo, že dis- posice pro shodu jsou nesnadnější než dřive.
doktor Zahálka Dorazil Kubis Prokes Klvaň Matula Smýkal Pla Němec Pluhař Čecho Ing Ostravsko Místecko Kravařsko Těšínsko Virginie
13 article
Organisaci krajinské práce na Lašsku navrhl re- ferent Dorazil, jak učinil již dřive v Místku vypracování plastického znázornění kulturního stavu Ostravska a kulturní ankety k řízení práce krajinské. Navržená resoluce přijata. Zní: Intelligence a stu- dentstvo shromážděné na první schůzi všemorav- ského sjezdu studentského v Mor. Ostravě dne 3. záři, usneslo se jednohlasně na této resoluci: Plně jsoue si vědomo důležitosti školství pro výchovu lidu zde na Lašsku, žádá: 1. aby zrušeno bylo nařízení zemské školní rady slezské ze dne 16. ledna 1873 2. aby uzákoněna byla zásada: české dítě patří do české školy; 3. aby zrušena byla ustanovení o úlevě v návštěvě školy; 4. aby zřízen byl samoslatný český učitelský ústav v Polské Ostravě — obee polskoostravskou žádáme, aby v této otázce převzala iniciativu a práci; 5. aby sestátněny resp. seze m- štěny byly české střední ústavy v Moravské Ostravě a v Mistku. Předseda dr. Zahálka ukončil schůzi několika pokyny k obsahu a formě studentské práce mezi lidem. Večer následovala ve velké dvoraně Národního domu umělecká akademie a po ní večírek na uvítanou. Slavnostní schůze manifestační zahájena se spo- zděním třičtvrtihodinným a nechutnou šarvátkou dvou studentských proudů o volbu předsednictva. Svola- vatel schůze dr. Šavrda z Mor. Ostravy prohlásil za zvoleny: prot. Kubice předsedou, dra. Ša- vrdu a nadučitele Beneše místopředsedy a zapi- vateli Dorazila, Javůrka a Pišťáka. stanoveno, že se má tam vždy dne 8. září ko nati slavnostní pout. Poněvadž tedy Lorela k vlašimskému ko- stelu náleží, byl můj otec, jakožto ředitel vla- šimského kůru také povinen obstarávati o pouli na Loretě při velké mši hudbu se zpěvem. T však byla tak zvláštní, že stojí za bližší a po- drobnější zmínku.
doktor Zahálka Šavrda Mor Beneš Dorazil Javůrek Pišťák Místek Ostravsko Morava Ostrava Kubice šo národní dom
14 article
Ke kůru loretského kostela vedou úzké točité kamenné schůdky. Kůr sám je podlouhlá, úzká, klenutá kobka s okrouhlým oknem, do kteréž se jenom několik málo osob vejde; na- lezá se — nikoli v kostele, nýbrž — mimo lo chrámovou, jsouc od této oddělena silnou ka- mennou zdí. Co do polohy nalezá se po levé straně hlavního oltáře, vysoko nad ním. Do zdi, jež kůr od lodi chrámové odděluje, je uměle vysekáno několik střílnám podobných, asi metr dlouhých a tak šikmo jdoucích štěrbin, že jieh lid v kostele shromážděný viděti, ba ani zpozoro- vati nemůže, tak že nikdo v kostele o existenei nějakého kůru nemá ani potuchy. Řečenými štér- binami je z kůru, když se tvář k některé z nich přiloží, vidět dolů na hlavní oltář, ale nikam jinam, takže lid v kostele žádného kůru a hu- debníci na kůru žádného kostela ani lidu nevidí. Ježto se na kůr jenom několik osob vejde, hrálo nás nejvýše pět nebo šest u několika vedle sebe postavených pulpitů a kdo na housle braču (altoviolu) hráli, musili zároveň také zpl- vati. Mše nebo píseň byla upravena tak, aby zněla prostě a efřektně. Jenom několik nás hrálo a zpívalo, ale v těsné kůrové kobce byla reso- nance velmi silná; dole pak v kostele projímal poutníky zrovna mráz: byloť jim, jakoby nad ollářem hrál a pěl neviditelný sbor duchů či ja- koby se byl vzduch sám v kostele rozezvučel ve vroucí, lahodný chvalozpěv. Že by to byí odraz hudby, vnikající do kostela neviditelnými štěrbinami ve vrchní části levé zdi, dovídali se poutníci teprv od nás nebo od lidí, kteří to kouzlo již znali.
15 article
Před velkou mší kázal obyčejně nějaký po- zvaný cizí kazatel s mohutným hlasem s ka- menné, shora dotčené kazatelny venku u paty chrámu a měl vždy na zeleném sklonu hory tisíce posluchačů — pravé to horské kázání! Za dob mého útlého mládí, až do šestého decennia minulého století, byla Loreta poutni- ckým místem velkolepě navštěvovaným; dochá- zelať tam o pouti silná procesí až z Moravya Haliče, ba i z alpských zemí rakouských a širé okolí vlašimské dávalo si tam, hlavně odpůldne Red. Svozil o moravské universitě tlumočil svůj názor jak jí dobývat, když Němci z olázky uči- nili záležitost politické moci, také z naší strany jako věc politickou. Universita jest jediná svobodná škola v Rakousku a proto již ji musíme chtít. Potřebujeme kulturního střediska v Brně, aby jednou bylo více než pouhou filiálkou Vídně. Náš život národní na Moravě má být nacionálně ostřejší než v království. Z university má vyjít oživení a zdokonalení samo- správy. Záležet nám musí také na doplnění a uce- lení české vysoké školy technické v Brně. Pak bude moci vyrůsti život moravský z domácí půdy a Mo- rava stane se vítanějším spojencem Čechám. Za jeden z úkolů nebo účinků zřízení moravské university v Brně předvídá, vlastně přeje si red. Svozil, aby odčinila nynější tříštění studentstva a způsobila větší součinnost pokrokových stran na Moravě. Stud.
Svozil Němec Moravya Halič Reda Rakousko Brno Vídeň Morava Čechy vysoký škola technický v Brno moravský univerzita v Brno
16 article
Žáček polemisoval s red. Svozilem a mínil, že my sami z otázky universitní činíme otázku politickou. Heinrichův referát: Student v kulturním životě národním odpadl a místo dra. Bartoška referoval o thematu: Student a dělník dr. Chalupný, k čemuž úzce se pojily referáty Kyjovského a Vavrečkův o so- ciálních poměrech studentstva v Brně a Praze. Odpoledne v zahradě Národního domu byla velká národní slavnost. Současně v málé dvoraně ko- nána důvěrná schůze sjezdová. Svolavatelema předsedou byl dr. Bendl z Polské Ostravy. O Mladé Moravě referoval red. Svozil a v zásadě nezaujal nepřátelského stanoviska k dohodě mezi stranou lidovou a stoupenci pokrokovými na Moravě, v určitých otázkách bylo by lze pracovati společně tak, že by živly pokrokově radikálním vy- stupováním nutily stranu lidovou k energičtějšímu postupu. Sirany mladé nemají bagatelisovat práci starých, neboť ze starých vyšli a také sestárnou. Dr. Kalabis nechce nové strany, pokrokově živly nechť zůstanou ve svých frakeích, ale ať mezi sebou vytvoří kruh praktických otázek k praktickému řešení. Odmitá spojení se stranou lidovou na
Žáček Svozil Heinrichův Bartošek doktor Chalupná Kyjovský Vavrečkův Bendl Kalabis Brno Praha Ostrava Mladá Morava Morava národní dom
17 article
Moravě. Stranu tuto a dr. Stránského obraňuje F. X. Hodač. Svozil ujišťuje, že dr. Stránský nebéře rozbití dohody tragicky. Dr. Fischer z Olomouce vzhledem k nastavajícímu zahájení moravského sněmu chce společnou manifestaci proti nespravedli- vému volebnímu řádu. Jar. Stránský vytkl, že tak zv. Mladá Morava vnucuje studentstvu svá sta- noviska, s nimiž toto ve většině nesouhlasí. Mluvili ještě o pokrokové organisaci dr. Kala bis, dr. Derka z Nov. Jičína, dr. Zahál ka a red. Policar a ze všeho pronikalo, že jest víc zatím touhy než možnosti spojení pokrokových živlů, že jediným opravdovým pojítkem jest nepřátel- ství ke straně lidové. Inž. kand. Vavrečka nelibě nesl, že schůze jest schůzí stranníků realistick ých a radikálně-pokrokových a ne schůzi sludentstva. Jar. Stránský vyslovil určitě, že jmenované obě strany verbují stoupence a že si k tomu vzaly za stafáž velký studentský sjezd. — Po výzvě dr. Fajírlíka, aby schůze neskončila bez positivního usnesení, přijat návrh red. Svozila a zvolen pěti- členný výbor: dr. Kalandra, Dorazil, Skývala, dr Zahálka, dr. Bendl a dr. Šavrda a resolucí uloženo jim vykonat přípravy k organisaci pokrokových stran a živlů na Moravě. Půl páté hodiny debalováno. Výsledku docíle- ného mohlo býti dosaženo jindy a jinde při menším aparátě komparsním. Tomu se uzavřiti nelze. V Ostravě touto schůzkou zaseto mnoho rozkolu. Zklamání zdá se, že zbývá na všech stranách sjezdových. V pondělí studentstvo, pokud zbylo v Ostravě věnovalo čas prohlídce závodů ostravských a vitko vických.
Stránský Hodač Svozil doktor Fischer Kala Derka Zahál Policar Ing Vavrečka Fajírlík Kalandra Dorazil Skýval Zahálka Bendl Šavrda Morava Olomouc Jičín Ostrava
18 article
Výsledek závodů při Il. sletu slovin- ském Sokolstva v Lublani. Při velkolepém sletu v bílé Lublani konány téi závody, kteréž zabraly též hlavní hod pořadu sleto- vého a vyzněly jak svým počelným účastenstvím, tak i krásnými výsledky v pravou so ko l s ko Olympiadu. Závody tyto rozděleny byly v zá- vody hostí, v kteréžto skupině závodili Češía Chorvaté a v závody domácí, kdež závodili Slo- vinci. Rozdělení jich pak bylo na oddělení vyšší a nižší a to družstev i jednotliveů, kteří nuceni byl se podrobiti 2 cvikům na hrazdě, bradlech, na koni na šíř, dále na koni na dél a ve šplhu na laně 7 m. dlouhém. Českých závodníků zúčastněno byl celkem 376 a to 146 ve vyšším oddělení ve 23 druž- stvech a 230 v nižším oddělení ve 32 družstvech, Chorvatů pak 30 s 1 družstvem vyšším a 4 družstvy oddělení nižšího, Slovinci pak zařaděny byli v 3 družstvech oddělení vyššího a v 7 družstvech od- dělení nižšího se 69 borci. Celkem tedy závodilo 475 borců ve 27 družstvech oddělení vyššího, 12 jednotlivců a 47 družstev oddělení nižšího se43 jednotlivci.
Chorvat Slovinec Lublaň
19 article
slavnostní dostaveníčko. Dopoledne náleželo bo- hoslužbám čili pobožnosti, druhá část dne pak zábavě a trhu. Trh o loretské pouti býval jakýmsi vele trhem svého druhu. Prodávalo a kupovalo se tam všechno cenné, méně cenně a bezcenné zboží, jež vídati lze na všech jarmarcích a pou- tích, ale kromě toho také drahé a volmi cenné zboží druhu jiného. Jezdívali totiž k pouti na Lorelu a vykládali tam své zboží také zlatníci a stříbrníci z Prahy, z Brna a Jihlavy, obchod- níci s hedvábnými látkami i hotovým zbožím hedvábným, soukenníci a kožešníci, obchodníci s poreulánem, se zbožím galanterním a tak dále. a všichni mívali hojný, výnosný odbyt, ježto si tu zámožnější rodiny nakupovaly nejenom po- třeby na zimu a masopust, nýbrž také výbavy pro svoje dcerynevěsty. Život na loretském trhu byl tedy velmi šumný a obrat peněz velmi značný.
Praha Brno Jihlava
20 article
Však bývalo to také putování, nehledě an k církevním průvodům čili processím! Den pře pouti rachotily po silnici a vozových cestách od svítání až skoro do večera k Loretě všeh druhu vozy a vozíky obchodníků a kramářů, v den pouti pak hemžila se velká erární silnice dopoledne pestrými zástupy pěších chodeů a po poledni uháněly a předháněly se po ní od Vla- šimi celé roje kočárů, faetonů a bryček, takže za sušší povětrnosti tuto cestu označovaly z da- leka viditelné, vzduchem se vlekoucí oblaky prachu. Ano, lorelská pouť bývala svého druhu velkolepá, živá, šumná, ba hlučná a při tom přece, abych tak řekl, jaksí aristokraticky vzne- šená: žádné zázraky, žádné votivni tabulky, žádná věnování, žádné obětiny . . . nic, než slavnostní kázáni pod širým nebem a obvyklé sváteční bohoslužby v kostele, do něhož se dostal jenom nějaký malý zlomek lidu, jenž se toho dne Lorety byl shromáždil. Okolnost tato způsobila asi hlavně, že velká část ne-li většina účastníku loretskou pouť považovala jenom za jakýsi slav nostní každoroční výlet, nebo za návštěvu skvě lého trhu. Prodlením času loretská pouť stále ocha bovala, upadala a stala se posléz slavností snac už jenom okresní — proč, nejsem ani s to po vědět. Při letošní oslavě jejiho dvoustoletéh trvání očekává prý se začátek nového vzestupu. zdali právem, uvidí moji mili rodáci — ve čtvrtek.
Loreta Vl
21 article
Výsledek pak jest tento: A. Družstva: 1. Vyšší oddíl; a) Slovinci: I. družstvo: Celje (vedoucí Smertnik Joseí 182 75 bodů, t. j. 76 14 procent. II. družstvo: Lublaň (vedoucí Kandare) 169 bodů t. j. 70.41 procent. III. družstvo: Kranj (vedoucí Rupert C.) 161.50 bodů, t. j. 67.29 procent. b) Hosté: I. družstvo: Král, Vinohrady (vedoue Míla Jirsák) 207. 25 bodů, t. j. 86.35 procent. II. družstvo: Župa Severomoravská (vedoue Balcar Václav) 198.75 bodů, t. j. 82.81 procent. III. družstvo: Brno (vedoucí Žežula Jos.) 198 bodů, t. j. 82 50 procent. 2. Nižší oddíl: a) Slovinci: I. družstvo: Gorica (vedoucí Zadel J.) 170 bodů t. j. 70 83 procent. II. družstvo: Idrija (vedoucí Pivk L.) 169 bodů t. j. 70. 41 procent. III. družsívo: Lublaň (vedoucí GregoreF. 166.5 bodů, t. j. 69.37 procent. b) Hosté: I. družstvo: župa »Husova« (vedoucí Sobota J. 213 bodů, t. j. 88.75 procent. II. družstvo: župa východo - moravsko - slezská (vedoucí Smiřák) 210.25 bodů, t. j. 87.60 procent. III. družstvo: Smíchov (vedoucí Rejzek Frant 203.25 bodů, t. j. 84.68 procent. B. Jednollivci:
Rupert Král Míl Jirsák Václav Husův Sobota František 203.25 Lublaň Kranj Brno východnímoravskýslezský Smíchov Gorica
22 article
I. Vyšší oddíl: a) Slovinci: 1. Smertnik Jos. (Celje) 39.25 bodů, t. j. 98.12 pro 2. Kukec Vilém (Celje) 37.25 bodů, t. j. 93.12 pro 3. Rupert Celestýn (Krajina) 35.50 bodů, t.i 88.75 procent. b) Hosté: 1. Honzátko Bohuš (Praha—III.) 40 bodů, t.j 100 procent. 2. Erben Franta (Plzeň) 39 bodů, t. j. 97.50 pro 3. Žabka Jindra (Praha—III.) 37.75 bodů, tj 94.37 procent. (Všichni účastníci závodů v Arrasu.) II. Nižší oddíl. a) Slovineit 1. Pivk Leopold (Idrije) 35 50 bodů, t. j. 83.75 pro cent. 2. Gregora Frantíšek (Lublaň) 33 bodů, t j 82. 50 procent. 3. Tuječ Evžen (Idrije) 31.25 bodů, t. j. 78.12 pro cent. b) Hosté: 1. Sommer Jindř. (Vítkovice, Morava) 38.25 bodů, t. j. 95.62 procent. 2. Hyhnar Frant. (České Budějovice) 37.75 bodů t. j. 94. 37 procent. 3. Brož Bedřich (České Budějovice) 37.25 bodo t. j. 93.12 procent. Tím skončeny krásné sny našich borců a Sokol stvo může býti opětně spokojeno s takovým výsled- kem, který, ač konal se daleko od matičky Prahy, ne zaleknul borce naše, vzdor velké únavě při panujícím vedru, ani na milém slovanském jihu v jícnu Slovin- ska — v Bílé Lublani.
Smertnik Kukec Rupert Celestýn Honzátko Erben Žabka Pivk Gregor Frantíšek Evžen Sommer František Brož Celje Praha Plzeň Arras Lublaň Idrija Vítkovice Morava Český Budějovice Slovinsko
23 article
cent. cent.
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Krajský sjezd důvěrníků strany svo- bodomyslné pro kraj chrudimský. Přípravný ko- mitét, zvolený důvěrníky národní strany svo- bodomyslné při sjezdu dne 5. června v Pardu- bicích, svolává krajský sjezd důvěrníků strany svobodomyslné pro kraj chrudimský na neděli dne 25. září o 10. hodině dopolední do sálu na „Veselce“ v Pardubicích. Pozvání důvěrní- kům podle nového katastru strany ve všech mě- stech a venkovských obcích celého krajského obvodu důvěrníky nově provedeného a ostat- ním účastníkům, zejmena též dotyčným pánům poslancům budou v nejbližších dnech rozeslána. Na pořadu sjezdu nalezají se referáty o politice české a o organisaci strany, o nichž se provede jednání, stanou se příslušná usnesení resoluční a organisační. K tomuto krajskému sjezdu bu- dou sezváni všichni důvěrníci národní strany svobodomyslné ze všech měst a venkovských obcí celého kraje, vyjímaje Lanškrounsko, z něhož se zvou pouze zástupci českých men- šin, všichni poslanci zemští a říšští tohoto kraj- ského obvodu, zástupcové samosprávných úřadů a jiných důležitých institucí a korporací kraje jakož i zástupci žurnalistiky kraje, pokud ke straně náležejí. Pozván bude též výkonný výbor strany, pokud se týče jeho předsednictvo a před- sednictvo klubu poslaneckého, pokud by si přáli zúčastniti se sjezdu. Kdožkoli z pánů poslaneů krajského obvodu chrudimského, tvořicího po- dle řádu sjezdového povinnou součásť sjezdo- vou, by ze závažných důvodů se sjezdu zúčast- niti nemohl, nechť laskavě v čas ohlásí důvod takový, aby mohl býti sjezdu sdělen.
Pardubice Lanškrounsko
26 article
— Útoky na posl. dra. Herolda, předsedu Národní rady, najednou objevily se v časopisech pražských i krajinských. Nevšíml si jich dr. Herold a vážný tisk nevěnoval jim pozornost, v přesvědčení, že před soudnou veřejností není třeba obírati se šerednými zjevy, kterými bez příčiny a důvodu ostouzí se muž, jehož vynika- jící schopnosti a neúmornou práci na prospěeh veřejných zájmů původci pomluv a osobních útoků nedovedou ani posouditi, neřku-li oce- niti. Nejnověji olomoucký časopis „Pozorý“, v němž škodolibí závistníci a neuznaní výteč- nici rádi ukládají své klepy, obvinil dra. He- rolda ze zištnosti a pondělní orgán dra. Rašína vyslovil své podivení, že „Národní Listy“ posud nepovšimly si těchto útoků, učiněných na dra. Herolda, jako předsedu Národní rady. Nepotře- bujeme ani dokládat, že pro jiné povinnosti ke svému čtenářstvu, neradi obíráme se nieot- nými nepravdami. Či měli jsme hájiti dra. He- rolda proti výtce mnohoobročnictví, když pisalel tohoto útoku na konec nedovedl uvésti než, že dr. Herold má dvě placené funkce, t. j. zem- ské výborství a účastenství ve správě banky „Slavie“? Od kdy remunerace, kterou požívají členové zemského výboru jest sinekurou? Vždy zasedali v zemském výboru nejpřednější politi- kové, jak českého, tak německého národa, byl čieny zemského výboru dr. Rieger, dr. Slad- kovský, A. O. Zeithammer, dr. Jakub Škarda, dr. Kučera, dr. Eduard Grégr, s německé strany pak dr. Waldert, dr. Schmeykal, dr. Volkelt aj a u těch plat roční nebyl sinekurou a u dra
Herold Rašín doktor Rieger Slad A O Zeithammer Škarda Kučera Grégr Waldert Schmeykal Volkelt He národní rada Slavia
27 article
Herolda ji je? Věru, kdyby dr. Herold úřad svů jako člen zemského výboru nekonal svědomitě. kdyby nebylo známo, že rozsáhlý svůj referá ovládá úplně a zcela samostatně, od úřadniciva neodvisle, kdyby nebylo známo, že dr. Herold ve věcech svého úřadování koná nejplatnějších služeb českému národu a zejmena obeím č- ským, snad by byla aspoň zdánlivá oprávně- nost k výtkám. A že vykonává svědomitě sve povinnosti, toho důkazem jest, že v době lelni svěřeno jest mu i řízení prosidia výboru zem- ského. Při tom ale mustme konečně konstate- vati, aby byla učiněna jednou pro vždy přílrš všem pomluvám, že dr. Herold od počátku, kiy stal se přísedícím zemského výboru, plat téhož věnuje cele účelům politi- ckým, národním a humanním. Ovšem pendělní list vytýká, že jest též říšským poslan- cem. Oproti tomu konstatujeme, že dr. Herol při volbě své za přísedicího zemského výboru od té doby nejednou žádal za svolení, aby mohl složiti mandát říšský a že výkonný výba povolení to neudělil, v přesvědčení, že takove síly politické na říšské radě je třeba a že př. slovečná pracovitost dra. Herolda přemůže i úbytek času, ve Vídni ztraceného. Ovšemd Herold je ve správě banky „Slavie“ a má ta tiému z čistého výtěžku a to jest ten velký jeh hřích, zejmena v očích dopisovatele „Pozoru“ který by se rád do správní rady této banky do stal. Jest dobře, že konečně přistoupil pisatel k vypočtění této tantiemy. Loňského roku ob- nášel čistý zisk banky „Slavie“ 156.755 k.
doktor Herold úřad Herold Herol Vídeň Slavia
28 article
Obnášela tudíž tantiema člena správní rady 775 K a ředitele 2023 K. A co když není vý- těžek žádný neb nepatrný? Je snad 2800 k nějakým honorářem přiměřeným k těžké, každo- denní zodpovědnosti, jakou přejímají ředitelé ústavu, jemuž svěřeny jsou milliony? A tir jsme se sinekurami dra. Herolda hotovi. Máme snad vyvracovati lež o příjmech komisako Zemské banky a intendanta, kteréž funkce jsou spojeny s oddělením, které dr. Herold u zem- ského výboru řídí a nejsou vůbec hono- rovány? Či ta okolnost, že každý intendant má úřadní loži, právě u dra. Herolda je zá- vadou, který úřad intendanta vede s největ. znalostí věci a za jehož úřadování pro divadlo vykonaly se věci neocenitelné? Jmenujeme zde úplné znovuzřízení jeviště, stavbu zvláštní ma- lírny, umělecké vyzdobení foyeru, dokončení divadla trigami atd. Že má místodržitel, nej- vyšší maršálek, policejní ředitel úřadní loži, je v pořádku, intendant ji míti nesmi, zejmena, když je te dr. Herold! Či měli jsme se obirat sinekurou bezplatného komisařství Hypoteční banky, když je přecs známo, že komisařem jest dr. Škarda a že dr. Herol na zvláštní žádost zemského výboru přijal třeti náhradnictví, aby v nepřítomnosti komi- saře neb náhradníků v době jich dovolené agenda Hypoteční banky nebyla zastavená a že také v době prázdnin nezištně i ten úřad vede?
Herold doktor Herol
29 article
Měli jsme vyvracet tvrzení, že dr. Herold jako člen výboru Svazu českých spoři- telen požívá honoráře, když je přece známo, že Svaz tento je spolkem ochranným a nikoliv finančním a tudíž funkce tato funkcí naprosto čestnou, tedy nehonorovanou? A jestli pi- satel měl na mysli, že dr. Herolď jest členem Ústřední banky českých spořitelen, upozorňu- jeme na § 43. stanov, dle kterého správ ní rada vykonává své pláce zdarmal Měli jsme vyvraceti 1ež, že dr. Herold je čle- nem správní rady Společnosti pro slévání písem, když se každý může přesvědčiti, že není ani akcionářem, tím méně členem správy tohoto podniku? Jestli ale dru. Heroldovis i advokacie vyčítá jako sinekura, pak ovšem každý zbaven jest polemiky. Nejlépe charakteri- suje dotyčný útok v „Pozoru“, že i advokaeii dr. Herold rozděluje dle zastupování jednotli- vých stran a že pisatel uvádí lživé, pře- mrštěné sumy, o jichž nepravdivosti sám jest přesvědčen. Měli jsme konečně vyvraceti l ež, že dr. Herold při Městské spořitelně vinohradské provádí všechny konverse a půjčky, když jest známo, že u této spořitelny každá strana knihov- ní provedení zápůjčky neb převodu obstarási sama, jak jí libo? Kdo zná poměry české advo- kacie, ví nejlépe, že muž, jakým jest dr. He- rold, který voškorý svůj čas věnuje zájmům veřejným, nemůže kanceláři své věnovatit péče a že každá funkce veřejná vyžaduje, abysi pro kancelář zjednal náhradníka, čímž ovšem režic značně vzroste. A přece jest známo, že právě dr. Herold ochotně ve všech otázkách národních bezplatně poskytuje právní pomoc, že prostřednictvím svého personálu vy- řizuje ohromnou korrespondene: v záležitostech národních i politi.
doktor Herold He svaz český spor
30 article
ckých a že kdokoliv se naň obráti s důvěrou, že mu pomoci neodepře. Jen s největším opovržením odmítnouti musíme pomluvu a nk- kou lež, šířenou tím, jehož „věhlas“ právnickj asi méně je vyhledáván, jakoby dr. Herold svého veřejného postavení využitkoval ve prospěch své advokacie; naopak, advokátní kancelář jeho slouží ochotně záležitostem všeobecným. Míěl jsme posléze vyvraceti lži o vykonáváni funkce předsedy Národní rady vůči faktu, že dr. Herol to byl, který svou energii tuto důležitou insti- tuci uvedl v život a nyní ji řídí tak, že všechny obtíže, které zdály se nepřekonatelnými, jsou odstraněny. Ostatně Národní rada sama svým včerejším prohlášením k veřejnosti vyvrátilalž utrhače v „Pozoru“, který právě při této přl- ležitosti svoji anonymitu prozradil a veřejnost mohla se přesvědčiti z čistě soukromé té zá- ležitosti vyklubal se známý advokát ze Žítn ulice... Kdo zná dra. Herolda z působeni jeho, ví, že jest to muž obětavý, který nešetři času, ani peněz, ani práce ve prospěch národa. Neni národního podniku, k němuž by značně nepři spíval. Povinnosti své representační koná způ- sobem, že by tak mnohým mohl býti vzorem.
doktor Herold Herol Žítn ulice národní rada
31 article
— Národní kolek. Známkou dobrovolné národní daně opatřila vstupenky do divadelniko představení Akademická čtenářská jednota v J- číně. Dále použito národního kolku na lístky do akademie, pořádané studenistvem v Českém Brodě. Jest jenom nutno upozorniti, aby ve ve řejných zprávách, na plakátech po případě i n vstupenkách bylo už předem podotknuto,že vstupné zvýšeno o národní kolek a při listeích zvláště, aby byly brány poměrné summy tedy 2 K 2 h, 4 K 4h, 6 K 6h, 8 K 8h, 10 K 10 h, 20 K 20 h. — Mimo dosud uvedené prodejny pražské p. Chabraba, II., Vladislavská ul. č. 20, p. E. Trunška, II., Marianská ulice č. 2 a sl. K. Šrámkova, tabáční prodejna, II. Myslíkova ul. č. 22, zřízeny dosudi: Prahia II.,
E Trunška K Šrámkův Jčína Český Brod Vladislavský ulice marianský ulice Myslíkův ulice II Prahia II