2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
vštěvě Altony a že byl tu v družině její na-
hražen vrchním obřadníkem, pokládá se za
předzvěsť definitivního pádu jeho.
Altona
6
article
Americký militarism.
Republika severoamerická shromáždila na
starém bojišti Bullrunu ve Virginii k manévrům
největší až posud počet řadového vojska, jakýž
stál za míru pod jejími prapory: 30 000
mužů. Velí jim generál Corbin. Manévrů zúčastn
se všichni cizí vojenští attaché.
Garibaldi o příští válce německo-francouzské.
Ricciotli Garibaldi uveřejnil v americké
revui »International Quarlerly« studii o mezi
národních poměrech. Zmiňuje se v ní mimo
jiné o výroku, kterýž učinil nedávno k němu
francouzský ministr vnějších věcí pan Deleassé;
»Za případné války německo francouzské byly
by čaky obou států skorem stejné.« Garibaldi
dokládá k tomu: »Podpora loďstva francouz
ského naklonila by jistě vážky na prospěch
Francie, kdyby v den nebezpečí tato nalezla
muže jednoho neb několik, kteří by dovedli
národ uchvátiti k rozmachu sil.« Garibaldi po-
kládá srážku mezi oběma státy k definitivnímu
vyřízení otázky elsasko-lotrinské za neodvratnou
a dokládá: »Vlastenectví neubývá ve Francii a
nikdy ještě myšlenka odvety neměla tolik stou-
penců jako právě nyní. Kdyby Francie necítila
ještě několik mraků ve sblížení nedávno usku-
tečněném (s Italií, s Anglií), byla by již vyrov
nala účet svůj s Německem.«
Corbin
Garibaldi
Deleassé
Virginie
Francie
Anglie
Německo
International Quarlerly
Italia
7
article
Oproti tomuto mínění nadšeného Itala dlužno
uvésti ovšem soud chladného Francouze, po-
slance a bývalého ministra Mahya, kterýž ještě
tyto dny vyslovil v rozmluvě jedné své polito-
vání, že Francie jest ku případné
válce s Německem jak v osadách
tak zvláště na východní hranic
naprosto nepřipravena, okolnost to,
jež, jak známo, zavdala podnět k demissi gene-
rála Negriera, když nynější vláda francouzská
jeho volání po lepši obraně východní hraniee
nevyhověla. Důvěra ve věe Francie jest Garibal-
dovi zajisté ke cti, ale zajisté nic není nebez-
pečnějšího národům, nežli oddávati se optimismu
a příjemným illusím, jak právě i nynější válka
na Východě dokazuje.
Ostatně listy německé napadly Ricciotla
za jeho projev vášnivými výpady a zvláště ber
linský »Post«, blízký zahraničnímu úřadu, viní
jej, že zaslepen jest prý dědičnou frankofiliil
Italos
Francouz
Mahya
Negrier
Francie
Německo
8
article
Anglické rejdy na arabském pobřeží.
Angličané vykořisťují nynějších nesnázi
Ruska — zcela na rozdíl od někdejšího pas
sivního chování se ruského při anglických
katastrofách v jižní Africe — způsobem nej-
bezohlednějším. Vyvolají, nešetříce pranic sféry
ruských zájmů, spor na spor, aby mohli jeho
»uklizením« své vlivy a síly z indického stře-
diska svého na všechny strany rozpinati. Činí
tak v Tibetu, Siamu, Afganistanu, Belu-
džistanu, Persii a nyní štvou i arabské kmeny
v Arabistanu, na důležitém to tedy pobřeži
perskěho zálivu. Štvou je proti sobě,
aby měli příčinu míchati se do sporů jejich a
snad i vojsko v krajích těch vysaditi. Po ne-
pokojích arabských kmenů proti perské vládě
povstal koncem června arabský kmen guneiský
a odepřel poplatek, kterýž ale přece zapravil,
když přitrhlo 7000 mužů.
Na to vznikly spory mezi kmeny džeilským,
berským a alkosirským. Šejk jiného kmene, jenž
si tyto tři kmeny chtěl podrobiti, poštval je proti
sobě. Došlo ke krvavému boji, při němž mužstvo
zmíněného šejka mělo pušky nejnovějších vzorů.
Angličan
Rusko
jižní Afrika
Siam
Afghánistán
Bela
Persie
Arabistan
perskě záliv
9
article
Jak se proslýchá, podněcuje šejka anglieký konsui
v Mokamerchu, aby podrobil sí ostatní kmeny
arabské a aby pak přijal protektorůt
anglický. Průběh sporů těch závíseti bude
z velké části ovšem též od zakročení nově jme-
tři čtvrti hodiny cesty od Vlašími vzdálené
poutnické místo, sestávající z nevelikého kostela,
zbudovaného asi v témž slohu, jako proslulý
chrám v italském městě Loreto, pak z jedno-
patrového hostince pro poutníky a domu pro
hajného nebo fořta, vše uprostřed krásného
lesa na rozlehlém temeni nevysoké hory. O
Vlašimi jde se k Loretě pěknou erárni sil-
nicí, jež bývala vroubena nádhernými pyra-
midami šťavnatě zelených topolů, které však
počátkem let šedesátých ustoupiti musily stro-
mům švestkovým. Silnice tato je částí pra-
staré »vojenské silnice«, vedoucí z Prahy přes
Benešov, Vlašim, Pelhřimov, Jihlavu a tak
dále na Vídeň, stoupá od Vlašimi mírně, ale
stále a zatáčí se u skvostné knížecí obory na
levo kolem lesnatého vrchu, na němž právě
Loreta se nalezá. Před touto odbočkou na pravo
objevuje se chodci nebo poutníku luzný, roz-
košný obraz: krásný, temně zelený a ostře do
vrchu stoupající les rozevírá či rozstupuje se
tu po celé své výši a mezi jeho nyní rozsmek
nutými boky prostírá se světlezelený, jako sma-
ragdový, mnoho sáhů široký pruh svěžího tráv-
niku, od úpati až k vrcholu hory, kdež rozhled
věnčí a spolu uzavírá malebný italský kostel,
obehnaný po této straně spodem silnou zdl.
mezi níž dvěma vinutými oblouky kamenné
schody k svatyni vedou. Před těmito schody,
tedy zrovna v ose celé světlé mýtiny a dosti
hluboko pod kostelem stojí kamenná kazatelna,
s kteréž je překrásný rozhled po celém jasně
zeleném svahu, spadajícím odtud ostře dolů
mezi přesně rovnými čarami lesních okrajů.
Vlašim
Loreta
Praha
Benešov
Pelhřimov
Jihlava
Vídeň
10
article
Po obou stranách mýtiny vinou se modřiny
vroubené cesty, po kterýchž arci jenom pěší
vzhůru kráčeti aneb dolů sestupovati mohou.
Kočáry a vůbec povozy musí vrch objiždět, aby
z protější, jižní strany ke kostelu se dostaly.
Na východní straně kostela rozkládá se lesem
vrodbené velké prostranství, na němž se konsjí
poutní trhy. Za kostelem, na jižní straně, je
volný, ale také lesem vroubený prostor pro
koně a povozy.
Loreta slaví letos jubileum svého dvousto-
letého trvání. Roku 1704 dal pan z Weissen
wolfů, pán na Vlašimi, vystavěti na tak zvaném
Spáleném vrchu nynější kostel a založil při
něm nadaci, dle níž kněží vlašimského děkan-
ství povinni byli od počátku května až do dne
sv. Václava každou středu a sobotu mší slou-
žiti, začež jim z nadace plynula a dosud asi
plyne roční odměna 300 zlatých. Zároveň pak
Kočár
svatý . Václav
Vlašim
11
article
novaného guvernéra pro Arabistan Mersi Kaly
Alia, jenž dlí ještě v Teheranu a nepochybně
tam rozhodující pokyny doslane.
Všemoravský sjezd studentstva
v Mor. Ostravě.
(Pův. zpráva »Národních Listůe.)
Na tři dni, 3., 4. a 5. září, projektovaný sjezd
odbyt ve dvou dnech. V sobotu odpoledne konala
se krajinská schůze, na níž podány referáty
o školských poměrech na Ostravsku, o dělnictvu
jeho sociálním stavu, o poměrech na Kravařsku,
poměrech na Těšínsku, o českopolské shodě, na ko-
nec pak o organisaci krajinské práce na Lašsku.
Před polednem v neděli byla slavnostní schůze ma-
nifeslační s referáty: Svozilovým o moravské uni-
versitě, dra. Chalupného: Student a dělník, o socia!
ních poměrech studentstva v Brně a Praze refero-
vali Kyjovský a Vavrečka. Důvěrná schůzka stu-
dentstva a mladé pokrokové intelligence moravské
místo v pondělí dopoledne odbyta již za nedělníhe
odpoledne, současně se slavností zahradní. Oproti
původnímu rozvrhu a programu utrpěl sjezd mno-
hým uskrovněním. Prakticky nejdůležitější částí
sjezdovou měla býti důvěrná schůzka studentstva
s mladou pokrokovou intelligencí moravskou. T
měla býti vyvrcholením sjezdu a duhu míru skle-
nouti nad spojením různých smůrů Mladé Moravy.
Sjezd zahájen v sobotu po 3. hod. odpol. kra-
jinskou schůzí ve dvoraně Palackého v Národním
domě moravsko-ostravském. Dr. Jar. Pluhaí
z Marianských Hor jako svolavatel zahájil schůzi
dal zvoliti předsednictvo. Byli zvoleni dr. Zahál ka
z Místku předsedou, za místopředsedy naduč. Va-
culík ze Zábřeha nad Odrou a prof. Kubis z Mor.
Ostravy; zapisovateli pp. Mikeska, Podešva
a Soukup.
Svozilův
Chalupný
Kyjovský
Vavrečka
Zahál
profesor
Kubis
Mor
Mikeska
Podešva
Soukup
Morava
Ostrava
Ostravsko
Kravařsko
Těšínsko
Lašsko
Brno
Praha
Virginie
Zábřeh nad Odra
Arabistan Mersi Kala
Alia
národní Listů
Palacký
národní dům moravskýostravský
ka z Místek
12
article
Bez vítacího úvodu dr. Zahálka dal slovo
jur. st. Dorazilovi, jenž vytknul, že sjezd bude
embryem další práce krajinské a že hlavním cha
rakterem studentské práce musí býti útočnost.
Prof. Kubis o školství na Ostravsku morav
ském a slezském vylíčil obraz neutěšený, neboť ne
možno jinsk, kde české školství je ve jhu germani-
sační politiky velkokapitálu, a podal některé návrhy
kterými mělo by býti zlu, jak na moravské, tak i na
slezské straně odpomoženo.
Redaktor soc, dem. »Ducha Času« Prokes
toužil, aby studentstvo s vrstvami dělnickými se se-
znamovalo a pracovalo na vzdělání dělnictva.
Referáty o Místecku a o klerikalismu odpadly
Předsednictvo sdělilo, že referenti se nedostavili.
O Kravařsku podal zprávu odb. uč. K lvaň
z Přibora. Všecko nebezpečí germanisace vyvstalo
nám jako hrůzná příšera na očích, co jsme tu sly-
šeli. Nebezpečí je tu větší než na Ostravsku samém.
Ke zprávě p. Klvaně dodal stud. Matula přání
aby učitelstvo lépe vychovávalo dorost náš.
Snůškou fakt charakterisoval poměry na Těšínsku
českém red. Smýkal.
Českopolské shodě platil referát dra. Jar. Plu-
haře. Řešil otázku, má li ke shodě dojít a za ja-
kých podmínek. Stanovení hranic mezi územím če-
ským a polským jest jednou z hlavních podmnínek.
Otázka není filologická, nýbrž politická. Shody jest
třeba, nemá-li se radovati — třetí, Němec. Přednáška
vzbudi nepochybně vážnou diskusi, neboť pan dr.
Pluhař vyjádřil v přednášce své krajní mez úslupků
českých territoriálních, a vytkl, že shoda jest více
v zájmu Poláků než Čechů. Poznámkami inž. Va-
vrečky a red. Smýkala dáno na jevo, že dis-
posice pro shodu jsou nesnadnější než dřive.
doktor
Zahálka
Dorazil
Kubis
Prokes
Klvaň
Matula
Smýkal
Pla
Němec
Pluhař
Čecho
Ing
Ostravsko
Místecko
Kravařsko
Těšínsko
Virginie
13
article
Organisaci krajinské práce na Lašsku navrhl re-
ferent Dorazil, jak učinil již dřive v Místku
vypracování plastického znázornění kulturního stavu
Ostravska a kulturní ankety k řízení práce krajinské.
Navržená resoluce přijata. Zní: Intelligence a stu-
dentstvo shromážděné na první schůzi všemorav-
ského sjezdu studentského v Mor. Ostravě dne 3. záři,
usneslo se jednohlasně na této resoluci: Plně jsoue
si vědomo důležitosti školství pro výchovu lidu zde
na Lašsku, žádá: 1. aby zrušeno bylo nařízení
zemské školní rady slezské ze dne 16. ledna 1873
2. aby uzákoněna byla zásada: české dítě patří do
české školy; 3. aby zrušena byla ustanovení o úlevě
v návštěvě školy; 4. aby zřízen byl samoslatný
český učitelský ústav v Polské Ostravě — obee
polskoostravskou žádáme, aby v této otázce převzala
iniciativu a práci; 5. aby sestátněny resp. seze m-
štěny byly české střední ústavy v Moravské Ostravě
a v Mistku.
Předseda dr. Zahálka ukončil schůzi několika
pokyny k obsahu a formě studentské práce mezi
lidem.
Večer následovala ve velké dvoraně Národního
domu umělecká akademie a po ní večírek na uvítanou.
Slavnostní schůze manifestační zahájena se spo-
zděním třičtvrtihodinným a nechutnou šarvátkou dvou
studentských proudů o volbu předsednictva. Svola-
vatel schůze dr. Šavrda z Mor. Ostravy prohlásil
za zvoleny: prot. Kubice předsedou, dra. Ša-
vrdu a nadučitele Beneše místopředsedy a zapi-
vateli Dorazila, Javůrka a Pišťáka.
stanoveno, že se má tam vždy dne 8. září ko
nati slavnostní pout.
Poněvadž tedy Lorela k vlašimskému ko-
stelu náleží, byl můj otec, jakožto ředitel vla-
šimského kůru také povinen obstarávati o pouli
na Loretě při velké mši hudbu se zpěvem. T
však byla tak zvláštní, že stojí za bližší a po-
drobnější zmínku.
doktor
Zahálka
Šavrda
Mor
Beneš
Dorazil
Javůrek
Pišťák
Místek
Ostravsko
Morava
Ostrava
Kubice
šo
národní dom
14
article
Ke kůru loretského kostela vedou úzké
točité kamenné schůdky. Kůr sám je podlouhlá,
úzká, klenutá kobka s okrouhlým oknem, do
kteréž se jenom několik málo osob vejde; na-
lezá se — nikoli v kostele, nýbrž — mimo lo
chrámovou, jsouc od této oddělena silnou ka-
mennou zdí. Co do polohy nalezá se po levé
straně hlavního oltáře, vysoko nad ním. Do zdi,
jež kůr od lodi chrámové odděluje, je uměle
vysekáno několik střílnám podobných, asi metr
dlouhých a tak šikmo jdoucích štěrbin, že jieh
lid v kostele shromážděný viděti, ba ani zpozoro-
vati nemůže, tak že nikdo v kostele o existenei
nějakého kůru nemá ani potuchy. Řečenými štér-
binami je z kůru, když se tvář k některé z nich
přiloží, vidět dolů na hlavní oltář, ale nikam
jinam, takže lid v kostele žádného kůru a hu-
debníci na kůru žádného kostela ani lidu nevidí.
Ježto se na kůr jenom několik osob vejde,
hrálo nás nejvýše pět nebo šest u několika vedle
sebe postavených pulpitů a kdo na housle
braču (altoviolu) hráli, musili zároveň také zpl-
vati. Mše nebo píseň byla upravena tak, aby
zněla prostě a efřektně. Jenom několik nás hrálo
a zpívalo, ale v těsné kůrové kobce byla reso-
nance velmi silná; dole pak v kostele projímal
poutníky zrovna mráz: byloť jim, jakoby nad
ollářem hrál a pěl neviditelný sbor duchů či ja-
koby se byl vzduch sám v kostele rozezvučel
ve vroucí, lahodný chvalozpěv. Že by to byí
odraz hudby, vnikající do kostela neviditelnými
štěrbinami ve vrchní části levé zdi, dovídali se
poutníci teprv od nás nebo od lidí, kteří to
kouzlo již znali.
15
article
Před velkou mší kázal obyčejně nějaký po-
zvaný cizí kazatel s mohutným hlasem s ka-
menné, shora dotčené kazatelny venku u paty
chrámu a měl vždy na zeleném sklonu hory
tisíce posluchačů — pravé to horské kázání!
Za dob mého útlého mládí, až do šestého
decennia minulého století, byla Loreta poutni-
ckým místem velkolepě navštěvovaným; dochá-
zelať tam o pouti silná procesí až z Moravya
Haliče, ba i z alpských zemí rakouských a širé
okolí vlašimské dávalo si tam, hlavně odpůldne
Red. Svozil o moravské universitě tlumočil
svůj názor jak jí dobývat, když Němci z olázky uči-
nili záležitost politické moci, také z naší strany jako
věc politickou. Universita jest jediná svobodná škola
v Rakousku a proto již ji musíme chtít. Potřebujeme
kulturního střediska v Brně, aby jednou bylo více
než pouhou filiálkou Vídně. Náš život národní na
Moravě má být nacionálně ostřejší než v království.
Z university má vyjít oživení a zdokonalení samo-
správy. Záležet nám musí také na doplnění a uce-
lení české vysoké školy technické v Brně. Pak bude
moci vyrůsti život moravský z domácí půdy a Mo-
rava stane se vítanějším spojencem Čechám. Za jeden
z úkolů nebo účinků zřízení moravské university
v Brně předvídá, vlastně přeje si red. Svozil, aby
odčinila nynější tříštění studentstva a způsobila větší
součinnost pokrokových stran na Moravě. Stud.
Svozil
Němec
Moravya Halič
Reda
Rakousko
Brno
Vídeň
Morava
Čechy
vysoký škola technický v Brno
moravský univerzita v Brno
16
article
Žáček polemisoval s red. Svozilem a mínil, že my
sami z otázky universitní činíme otázku politickou.
Heinrichův referát: Student v kulturním životě
národním odpadl a místo dra. Bartoška referoval
o thematu: Student a dělník dr. Chalupný, k čemuž
úzce se pojily referáty Kyjovského a Vavrečkův o so-
ciálních poměrech studentstva v Brně a Praze.
Odpoledne v zahradě Národního domu byla velká
národní slavnost. Současně v málé dvoraně ko-
nána důvěrná schůze sjezdová. Svolavatelema
předsedou byl dr. Bendl z Polské Ostravy.
O Mladé Moravě referoval red. Svozil a
v zásadě nezaujal nepřátelského stanoviska k dohodě
mezi stranou lidovou a stoupenci pokrokovými na
Moravě, v určitých otázkách bylo by lze pracovati
společně tak, že by živly pokrokově radikálním vy-
stupováním nutily stranu lidovou k energičtějšímu
postupu. Sirany mladé nemají bagatelisovat práci
starých, neboť ze starých vyšli a také sestárnou.
Dr. Kalabis nechce nové strany, pokrokově
živly nechť zůstanou ve svých frakeích, ale ať mezi
sebou vytvoří kruh praktických otázek k praktickému
řešení. Odmitá spojení se stranou lidovou na
Žáček
Svozil
Heinrichův
Bartošek
doktor
Chalupná
Kyjovský
Vavrečkův
Bendl
Kalabis
Brno
Praha
Ostrava
Mladá Morava
Morava
národní dom
17
article
Moravě.
Stranu tuto a dr. Stránského obraňuje F. X.
Hodač. Svozil ujišťuje, že dr. Stránský nebéře
rozbití dohody tragicky. Dr. Fischer z Olomouce
vzhledem k nastavajícímu zahájení moravského
sněmu chce společnou manifestaci proti nespravedli-
vému volebnímu řádu. Jar. Stránský vytkl, že
tak zv. Mladá Morava vnucuje studentstvu svá sta-
noviska, s nimiž toto ve většině nesouhlasí.
Mluvili ještě o pokrokové organisaci dr. Kala
bis, dr. Derka z Nov. Jičína, dr. Zahál ka
a red. Policar a ze všeho pronikalo, že jest víc
zatím touhy než možnosti spojení pokrokových
živlů, že jediným opravdovým pojítkem jest nepřátel-
ství ke straně lidové. Inž. kand. Vavrečka nelibě
nesl, že schůze jest schůzí stranníků realistick ých
a radikálně-pokrokových a ne schůzi sludentstva.
Jar. Stránský vyslovil určitě, že jmenované obě
strany verbují stoupence a že si k tomu vzaly za
stafáž velký studentský sjezd. — Po výzvě dr.
Fajírlíka, aby schůze neskončila bez positivního
usnesení, přijat návrh red. Svozila a zvolen pěti-
členný výbor: dr. Kalandra, Dorazil, Skývala, dr
Zahálka, dr. Bendl a dr. Šavrda a resolucí uloženo
jim vykonat přípravy k organisaci pokrokových stran
a živlů na Moravě.
Půl páté hodiny debalováno. Výsledku docíle-
ného mohlo býti dosaženo jindy a jinde při menším
aparátě komparsním. Tomu se uzavřiti nelze.
V Ostravě touto schůzkou zaseto mnoho rozkolu.
Zklamání zdá se, že zbývá na všech stranách
sjezdových.
V pondělí studentstvo, pokud zbylo v Ostravě
věnovalo čas prohlídce závodů ostravských a vitko
vických.
Stránský
Hodač
Svozil
doktor
Fischer
Kala
Derka
Zahál
Policar
Ing
Vavrečka
Fajírlík
Kalandra
Dorazil
Skýval
Zahálka
Bendl
Šavrda
Morava
Olomouc
Jičín
Ostrava
18
article
Výsledek závodů při Il. sletu slovin-
ském Sokolstva v Lublani.
Při velkolepém sletu v bílé Lublani konány téi
závody, kteréž zabraly též hlavní hod pořadu sleto-
vého a vyzněly jak svým počelným účastenstvím,
tak i krásnými výsledky v pravou so ko l s ko
Olympiadu. Závody tyto rozděleny byly v zá-
vody hostí, v kteréžto skupině závodili Češía
Chorvaté a v závody domácí, kdež závodili Slo-
vinci. Rozdělení jich pak bylo na oddělení vyšší a
nižší a to družstev i jednotliveů, kteří nuceni byl
se podrobiti 2 cvikům na hrazdě, bradlech, na koni
na šíř, dále na koni na dél a ve šplhu na laně
7 m. dlouhém. Českých závodníků zúčastněno byl
celkem 376 a to 146 ve vyšším oddělení ve 23 druž-
stvech a 230 v nižším oddělení ve 32 družstvech,
Chorvatů pak 30 s 1 družstvem vyšším a 4 družstvy
oddělení nižšího, Slovinci pak zařaděny byli v
3 družstvech oddělení vyššího a v 7 družstvech od-
dělení nižšího se 69 borci. Celkem tedy závodilo
475 borců ve 27 družstvech oddělení vyššího, 12
jednotlivců a 47 družstev oddělení nižšího se43
jednotlivci.
Chorvat
Slovinec
Lublaň
19
article
slavnostní dostaveníčko. Dopoledne náleželo bo-
hoslužbám čili pobožnosti, druhá část dne pak
zábavě a trhu.
Trh o loretské pouti býval jakýmsi vele
trhem svého druhu. Prodávalo a kupovalo se
tam všechno cenné, méně cenně a bezcenné
zboží, jež vídati lze na všech jarmarcích a pou-
tích, ale kromě toho také drahé a volmi cenné
zboží druhu jiného. Jezdívali totiž k pouti na
Lorelu a vykládali tam své zboží také zlatníci
a stříbrníci z Prahy, z Brna a Jihlavy, obchod-
níci s hedvábnými látkami i hotovým zbožím
hedvábným, soukenníci a kožešníci, obchodníci
s poreulánem, se zbožím galanterním a tak dále.
a všichni mívali hojný, výnosný odbyt, ježto si
tu zámožnější rodiny nakupovaly nejenom po-
třeby na zimu a masopust, nýbrž také výbavy
pro svoje dcerynevěsty. Život na loretském
trhu byl tedy velmi šumný a obrat peněz velmi
značný.
Praha
Brno
Jihlava
20
article
Však bývalo to také putování, nehledě an
k církevním průvodům čili processím! Den pře
pouti rachotily po silnici a vozových cestách
od svítání až skoro do večera k Loretě všeh
druhu vozy a vozíky obchodníků a kramářů,
v den pouti pak hemžila se velká erární silnice
dopoledne pestrými zástupy pěších chodeů a po
poledni uháněly a předháněly se po ní od Vla-
šimi celé roje kočárů, faetonů a bryček, takže
za sušší povětrnosti tuto cestu označovaly z da-
leka viditelné, vzduchem se vlekoucí oblaky
prachu.
Ano, lorelská pouť bývala svého druhu
velkolepá, živá, šumná, ba hlučná a při tom
přece, abych tak řekl, jaksí aristokraticky vzne-
šená: žádné zázraky, žádné votivni tabulky, žádná
věnování, žádné obětiny . . . nic, než slavnostní
kázáni pod širým nebem a obvyklé sváteční
bohoslužby v kostele, do něhož se dostal jenom
nějaký malý zlomek lidu, jenž se toho dne
Lorety byl shromáždil. Okolnost tato způsobila
asi hlavně, že velká část ne-li většina účastníku
loretskou pouť považovala jenom za jakýsi slav
nostní každoroční výlet, nebo za návštěvu skvě
lého trhu.
Prodlením času loretská pouť stále ocha
bovala, upadala a stala se posléz slavností snac
už jenom okresní — proč, nejsem ani s to po
vědět. Při letošní oslavě jejiho dvoustoletéh
trvání očekává prý se začátek nového vzestupu.
zdali právem, uvidí moji mili rodáci — ve
čtvrtek.
Loreta
Vl
21
article
Výsledek pak jest tento:
A. Družstva:
1. Vyšší oddíl;
a) Slovinci:
I. družstvo: Celje (vedoucí Smertnik Joseí
182 75 bodů, t. j. 76 14 procent.
II. družstvo: Lublaň (vedoucí Kandare) 169 bodů
t. j. 70.41 procent.
III. družstvo: Kranj (vedoucí Rupert C.) 161.50
bodů, t. j. 67.29 procent.
b) Hosté:
I. družstvo: Král, Vinohrady (vedoue
Míla Jirsák) 207. 25 bodů, t. j. 86.35 procent.
II. družstvo: Župa Severomoravská (vedoue
Balcar Václav) 198.75 bodů, t. j. 82.81 procent.
III. družstvo: Brno (vedoucí Žežula Jos.) 198
bodů, t. j. 82 50 procent.
2. Nižší oddíl:
a) Slovinci:
I. družstvo: Gorica (vedoucí Zadel J.) 170 bodů
t. j. 70 83 procent.
II. družstvo: Idrija (vedoucí Pivk L.) 169 bodů
t. j. 70. 41 procent.
III. družsívo: Lublaň (vedoucí GregoreF.
166.5 bodů, t. j. 69.37 procent.
b) Hosté:
I. družstvo: župa »Husova« (vedoucí Sobota J.
213 bodů, t. j. 88.75 procent.
II. družstvo: župa východo - moravsko - slezská
(vedoucí Smiřák) 210.25 bodů, t. j. 87.60 procent.
III. družstvo: Smíchov (vedoucí Rejzek Frant
203.25 bodů, t. j. 84.68 procent.
B. Jednollivci:
Rupert
Král
Míl Jirsák
Václav
Husův
Sobota
František 203.25
Lublaň
Kranj
Brno
východnímoravskýslezský
Smíchov
Gorica
22
article
I. Vyšší oddíl:
a) Slovinci:
1. Smertnik Jos. (Celje) 39.25 bodů, t. j. 98.12 pro
2. Kukec Vilém (Celje) 37.25 bodů, t. j. 93.12 pro
3. Rupert Celestýn (Krajina) 35.50 bodů, t.i
88.75 procent.
b) Hosté:
1. Honzátko Bohuš (Praha—III.) 40 bodů, t.j
100 procent.
2. Erben Franta (Plzeň) 39 bodů, t. j. 97.50 pro
3. Žabka Jindra (Praha—III.) 37.75 bodů, tj
94.37 procent.
(Všichni účastníci závodů v Arrasu.)
II. Nižší oddíl.
a) Slovineit
1. Pivk Leopold (Idrije) 35 50 bodů, t. j. 83.75 pro
cent.
2. Gregora Frantíšek (Lublaň) 33 bodů, t j
82. 50 procent.
3. Tuječ Evžen (Idrije) 31.25 bodů, t. j. 78.12 pro
cent.
b) Hosté:
1. Sommer Jindř. (Vítkovice, Morava) 38.25 bodů,
t. j. 95.62 procent.
2. Hyhnar Frant. (České Budějovice) 37.75 bodů
t. j. 94. 37 procent.
3. Brož Bedřich (České Budějovice) 37.25 bodo
t. j. 93.12 procent.
Tím skončeny krásné sny našich borců a Sokol
stvo může býti opětně spokojeno s takovým výsled-
kem, který, ač konal se daleko od matičky Prahy, ne
zaleknul borce naše, vzdor velké únavě při panujícím
vedru, ani na milém slovanském jihu v jícnu Slovin-
ska — v Bílé Lublani.
Smertnik
Kukec
Rupert Celestýn
Honzátko
Erben
Žabka
Pivk
Gregor Frantíšek
Evžen
Sommer
František
Brož
Celje
Praha
Plzeň
Arras
Lublaň
Idrija
Vítkovice
Morava
Český Budějovice
Slovinsko
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Krajský sjezd důvěrníků strany svo-
bodomyslné pro kraj chrudimský. Přípravný ko-
mitét, zvolený důvěrníky národní strany svo-
bodomyslné při sjezdu dne 5. června v Pardu-
bicích, svolává krajský sjezd důvěrníků strany
svobodomyslné pro kraj chrudimský na neděli
dne 25. září o 10. hodině dopolední do sálu
na „Veselce“ v Pardubicích. Pozvání důvěrní-
kům podle nového katastru strany ve všech mě-
stech a venkovských obcích celého krajského
obvodu důvěrníky nově provedeného a ostat-
ním účastníkům, zejmena též dotyčným pánům
poslancům budou v nejbližších dnech rozeslána.
Na pořadu sjezdu nalezají se referáty o politice
české a o organisaci strany, o nichž se provede
jednání, stanou se příslušná usnesení resoluční
a organisační. K tomuto krajskému sjezdu bu-
dou sezváni všichni důvěrníci národní strany
svobodomyslné ze všech měst a venkovských
obcí celého kraje, vyjímaje Lanškrounsko,
z něhož se zvou pouze zástupci českých men-
šin, všichni poslanci zemští a říšští tohoto kraj-
ského obvodu, zástupcové samosprávných úřadů
a jiných důležitých institucí a korporací kraje
jakož i zástupci žurnalistiky kraje, pokud ke
straně náležejí. Pozván bude též výkonný výbor
strany, pokud se týče jeho předsednictvo a před-
sednictvo klubu poslaneckého, pokud by si přáli
zúčastniti se sjezdu. Kdožkoli z pánů poslaneů
krajského obvodu chrudimského, tvořicího po-
dle řádu sjezdového povinnou součásť sjezdo-
vou, by ze závažných důvodů se sjezdu zúčast-
niti nemohl, nechť laskavě v čas ohlásí důvod
takový, aby mohl býti sjezdu sdělen.
Pardubice
Lanškrounsko
26
article
— Útoky na posl. dra. Herolda, předsedu
Národní rady, najednou objevily se v časopisech
pražských i krajinských. Nevšíml si jich dr.
Herold a vážný tisk nevěnoval jim pozornost,
v přesvědčení, že před soudnou veřejností není
třeba obírati se šerednými zjevy, kterými bez
příčiny a důvodu ostouzí se muž, jehož vynika-
jící schopnosti a neúmornou práci na prospěeh
veřejných zájmů původci pomluv a osobních
útoků nedovedou ani posouditi, neřku-li oce-
niti. Nejnověji olomoucký časopis „Pozorý“,
v němž škodolibí závistníci a neuznaní výteč-
nici rádi ukládají své klepy, obvinil dra. He-
rolda ze zištnosti a pondělní orgán dra. Rašína
vyslovil své podivení, že „Národní Listy“ posud
nepovšimly si těchto útoků, učiněných na dra.
Herolda, jako předsedu Národní rady. Nepotře-
bujeme ani dokládat, že pro jiné povinnosti
ke svému čtenářstvu, neradi obíráme se nieot-
nými nepravdami. Či měli jsme hájiti dra. He-
rolda proti výtce mnohoobročnictví, když pisalel
tohoto útoku na konec nedovedl uvésti než, že
dr. Herold má dvě placené funkce, t. j. zem-
ské výborství a účastenství ve správě banky
„Slavie“? Od kdy remunerace, kterou požívají
členové zemského výboru jest sinekurou? Vždy
zasedali v zemském výboru nejpřednější politi-
kové, jak českého, tak německého národa, byl
čieny zemského výboru dr. Rieger, dr. Slad-
kovský, A. O. Zeithammer, dr. Jakub Škarda,
dr. Kučera, dr. Eduard Grégr, s německé strany
pak dr. Waldert, dr. Schmeykal, dr. Volkelt aj
a u těch plat roční nebyl sinekurou a u dra
Herold
Rašín
doktor
Rieger
Slad
A O
Zeithammer
Škarda
Kučera
Grégr
Waldert
Schmeykal
Volkelt
He
národní rada
Slavia
27
article
Herolda ji je? Věru, kdyby dr. Herold úřad svů
jako člen zemského výboru nekonal svědomitě.
kdyby nebylo známo, že rozsáhlý svůj referá
ovládá úplně a zcela samostatně, od úřadniciva
neodvisle, kdyby nebylo známo, že dr. Herold
ve věcech svého úřadování koná nejplatnějších
služeb českému národu a zejmena obeím č-
ským, snad by byla aspoň zdánlivá oprávně-
nost k výtkám. A že vykonává svědomitě sve
povinnosti, toho důkazem jest, že v době lelni
svěřeno jest mu i řízení prosidia výboru zem-
ského. Při tom ale mustme konečně konstate-
vati, aby byla učiněna jednou pro vždy přílrš
všem pomluvám, že dr. Herold od počátku, kiy
stal se přísedícím zemského výboru, plat
téhož věnuje cele účelům politi-
ckým, národním a humanním. Ovšem
pendělní list vytýká, že jest též říšským poslan-
cem. Oproti tomu konstatujeme, že dr. Herol
při volbě své za přísedicího zemského výboru
od té doby nejednou žádal za svolení, aby
mohl složiti mandát říšský a že výkonný výba
povolení to neudělil, v přesvědčení, že takove
síly politické na říšské radě je třeba a že př.
slovečná pracovitost dra. Herolda přemůže i
úbytek času, ve Vídni ztraceného. Ovšemd
Herold je ve správě banky „Slavie“ a má ta
tiému z čistého výtěžku a to jest ten velký jeh
hřích, zejmena v očích dopisovatele „Pozoru“
který by se rád do správní rady této banky do
stal. Jest dobře, že konečně přistoupil pisatel
k vypočtění této tantiemy. Loňského roku ob-
nášel čistý zisk banky „Slavie“ 156.755 k.
doktor
Herold úřad
Herold
Herol
Vídeň
Slavia
28
article
Obnášela tudíž tantiema člena správní rady
775 K a ředitele 2023 K. A co když není vý-
těžek žádný neb nepatrný? Je snad 2800 k
nějakým honorářem přiměřeným k těžké, každo-
denní zodpovědnosti, jakou přejímají ředitelé
ústavu, jemuž svěřeny jsou milliony? A tir
jsme se sinekurami dra. Herolda hotovi. Máme
snad vyvracovati lež o příjmech komisako
Zemské banky a intendanta, kteréž funkce jsou
spojeny s oddělením, které dr. Herold u zem-
ského výboru řídí a nejsou vůbec hono-
rovány? Či ta okolnost, že každý intendant
má úřadní loži, právě u dra. Herolda je zá-
vadou, který úřad intendanta vede s největ.
znalostí věci a za jehož úřadování pro divadlo
vykonaly se věci neocenitelné? Jmenujeme zde
úplné znovuzřízení jeviště, stavbu zvláštní ma-
lírny, umělecké vyzdobení foyeru, dokončení
divadla trigami atd. Že má místodržitel, nej-
vyšší maršálek, policejní ředitel úřadní loži, je
v pořádku, intendant ji míti nesmi, zejmena,
když je te dr. Herold! Či měli jsme se obirat
sinekurou bezplatného komisařství
Hypoteční banky, když je přecs známo,
že komisařem jest dr. Škarda a že dr. Herol
na zvláštní žádost zemského výboru přijal
třeti náhradnictví, aby v nepřítomnosti komi-
saře neb náhradníků v době jich dovolené
agenda Hypoteční banky nebyla zastavená a že
také v době prázdnin nezištně i ten úřad vede?
Herold
doktor
Herol
29
article
Měli jsme vyvracet tvrzení, že dr. Herold
jako člen výboru Svazu českých spoři-
telen požívá honoráře, když je přece známo,
že Svaz tento je spolkem ochranným a nikoliv
finančním a tudíž funkce tato funkcí naprosto
čestnou, tedy nehonorovanou? A jestli pi-
satel měl na mysli, že dr. Herolď jest členem
Ústřední banky českých spořitelen, upozorňu-
jeme na § 43. stanov, dle kterého správ ní
rada vykonává své pláce zdarmal
Měli jsme vyvraceti 1ež, že dr. Herold je čle-
nem správní rady Společnosti pro slévání písem,
když se každý může přesvědčiti, že není ani
akcionářem, tím méně členem správy
tohoto podniku? Jestli ale dru. Heroldovis
i advokacie vyčítá jako sinekura, pak ovšem
každý zbaven jest polemiky. Nejlépe charakteri-
suje dotyčný útok v „Pozoru“, že i advokaeii
dr. Herold rozděluje dle zastupování jednotli-
vých stran a že pisatel uvádí lživé, pře-
mrštěné sumy, o jichž nepravdivosti sám jest
přesvědčen. Měli jsme konečně vyvraceti l ež,
že dr. Herold při Městské spořitelně vinohradské
provádí všechny konverse a půjčky, když jest
známo, že u této spořitelny každá strana knihov-
ní provedení zápůjčky neb převodu obstarási
sama, jak jí libo? Kdo zná poměry české advo-
kacie, ví nejlépe, že muž, jakým jest dr. He-
rold, který voškorý svůj čas věnuje zájmům
veřejným, nemůže kanceláři své věnovatit
péče a že každá funkce veřejná vyžaduje, abysi
pro kancelář zjednal náhradníka, čímž
ovšem režic značně vzroste. A přece jest známo,
že právě dr. Herold ochotně ve všech otázkách
národních bezplatně poskytuje právní
pomoc, že prostřednictvím svého personálu vy-
řizuje ohromnou korrespondene: v
záležitostech národních i politi.
doktor
Herold
He
svaz český spor
30
article
ckých a že kdokoliv se naň obráti s důvěrou,
že mu pomoci neodepře. Jen s největším
opovržením odmítnouti musíme pomluvu a nk-
kou lež, šířenou tím, jehož „věhlas“ právnickj
asi méně je vyhledáván, jakoby dr. Herold svého
veřejného postavení využitkoval ve prospěch své
advokacie; naopak, advokátní kancelář jeho
slouží ochotně záležitostem všeobecným. Míěl
jsme posléze vyvraceti lži o vykonáváni funkce
předsedy Národní rady vůči faktu, že dr. Herol
to byl, který svou energii tuto důležitou insti-
tuci uvedl v život a nyní ji řídí tak, že všechny
obtíže, které zdály se nepřekonatelnými, jsou
odstraněny. Ostatně Národní rada sama svým
včerejším prohlášením k veřejnosti vyvrátilalž
utrhače v „Pozoru“, který právě při této přl-
ležitosti svoji anonymitu prozradil a veřejnost
mohla se přesvědčiti z čistě soukromé té zá-
ležitosti vyklubal se známý advokát ze Žítn
ulice... Kdo zná dra. Herolda z působeni jeho,
ví, že jest to muž obětavý, který nešetři času,
ani peněz, ani práce ve prospěch národa. Neni
národního podniku, k němuž by značně nepři
spíval. Povinnosti své representační koná způ-
sobem, že by tak mnohým mohl býti vzorem.
doktor
Herold
Herol
Žítn ulice
národní rada
31
article
— Národní kolek. Známkou dobrovolné
národní daně opatřila vstupenky do divadelniko
představení Akademická čtenářská jednota v J-
číně. Dále použito národního kolku na lístky do
akademie, pořádané studenistvem v Českém
Brodě. Jest jenom nutno upozorniti, aby ve ve
řejných zprávách, na plakátech po případě i n
vstupenkách bylo už předem podotknuto,že
vstupné zvýšeno o národní kolek a při listeích
zvláště, aby byly brány poměrné summy tedy
2 K 2 h, 4 K 4h, 6 K 6h, 8 K 8h, 10
K 10 h, 20 K 20 h. — Mimo dosud uvedené
prodejny pražské p. Chabraba, II., Vladislavská
ul. č. 20, p. E. Trunška, II., Marianská ulice
č. 2 a sl. K. Šrámkova, tabáční prodejna, II.
Myslíkova ul. č. 22, zřízeny dosudi: Prahia II.,
E Trunška
K Šrámkův
Jčína
Český Brod
Vladislavský ulice
marianský ulice
Myslíkův ulice
II
Prahia II