ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a079ebb0-71e0-11dc-97b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 43 celkem · entity: person 31, place 68, org 8, work 13
1 masthead
6. srpna 1904. Císlo 216.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
Strana 5
4 article
Portě všecky běžné záležitosti, katolíků se týka- jící. Čekají prý tam. Turci budou prý rádi, že se protektorátu francouzského zbaví.
Turek
5 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Schůzky panovnické. Z Išlu, 5. srpna. (C.-B) Císař odjel pro- vázen generálním pobočníkem hr. Paarema křidelním pobočníkem majorem šl. Aposem do Lendu. Ze Salopurku, 5. srpna. (C. B) Cisat přijel sem zvláštním vlakem dráhy přes Solnou komoru a po krátkém pobytu odjel dále do Lendu. Z Lázní Gastýnských, 5. srpna. (C.-B.) Saský král Jiří a princezna Matylda odjeli odtud o 8. hod. 15 min. ráno. Vzhled a stav králův jsou mnohem lepší, než byly v době, kdy král sem přibyl. Z Lende, 5. srpna. Císař přibyl sem dnes dopoledne o půl 11. hodině. Když vjel vlak do stanice, odebral se k vozu, v němž dlel král Jiří saský. Uvitání bylo velmi srdečné; oba mocnáři dvakráte se objali. Když byl císař králi saskému představil okresního hejtmana, odebrali se oba mocnáři do čekárny, kdež rokovali až do odjezdu vlaku. Císař děkoval králi, jsa očividně setkáním potěšen. V 10 hodin 50 minut nastoupena spo- lečná cesta do Salepurku. V Lende byly všechny domy ozdobeny prapory. Ze Salopurku, 5. srpna. Císař přibyl sem ve 12 hodin 30 minut v poledne v průvodu krále Jiřího saského a princezny Matyldy. Byli uvitán zemským presidentem hr. St. Julien- Wallseem a místním velitelem generál -majorem Eschem Když byl dvorní vlak sestaven, vstoupil král sa- ský do vozu, rozloučiv se s císařem. Při od- jezdu císařově k nádraží išelskému prolomil jistý rolník špalír a odevzdal mu kleče prosbu jakous. Jméno tohoto muže není dosud zjištěno. Císai odjel neprodleně do Islu.
Jiří Matylda Jiří saský Uvitání Stanislav Wallsee Esch Išlu Salepurk lázeň Gastýnský
6 article
Báňské akademie v Příbrami a Lubně. Z Vídně, 5. srpna. (C.-B.) Nejvyšším roz- hodnutím ze dne 31. července t. r. byly schvá- leny nové stanovy po báňské akademie v Pří- brami a Lubně, které nabudou platnost počátkem příštího studijního roku. Dle těchto stanov budou se tyto ústavy vyučovací na přiště nazývati „báňské vysoké školy“, čím ráz jejich jakožto vysokých škol má býti zvláště vyznačen. Dále dlužno jako nejzávažnější změny v ustano- veních o těchto školách platících vytknouti, že na nich bude trvati pravidelná doba studijní místo dřívějších tří let, čtyři léta a sice pokud běží o obor báňský nebo hutnický a že k absolvo- vání obou těchto odborných škol bude třeba ne jako dříve čtyř, nýbrž pěti let; zavádí se též prvni čili všeobecná státní zkouška ze základ- ních a všeobecně technických disciplin a ko- nečně nyní již předepsaná druhá čili odborná státní zkouška bude příště sestávati z praktické a theoretické zkoušky. Novými stanovami dostává se báňským vy- sckým školám právo udíleti promoci na doktora báňských věd dle předpisů, které budou ještě vydány. Rektorové škol těchto budou míti titul „magnificence“ a ministr orby byl zmocněn, uděliti jim právo, aby rektorové jejich při akade- mických slavnostech směli nositi zlatý řetěz. ozdobený obrazem císařovým, když byly by před tím potřebné k tomu prostředky zabez pečeny.
Příbram Lubno Vídeň báňský akademie
7 article
Posl. Posch zemřel. Z Mostu nad M., 5. srpna. (C. B.) Říšský poslanee Alois Posch zemřel dnes o poledníp delší nemoci. Z uherské sněmovny. Z Pešti, 5. srpna. (C. B.) Poslanecká sně movna rokovala dnes dále o rozpočtu mini- sterstva honvédů. Posl. Bakonyi prohlásil jménem strany neodvislosti, že vojenská politika vlády jest dosud zahalena hlubokým temnem. Strana jeho bude vždy hotovou, oproti neopráv něným požadavkům vlády zvednouti nový ná- rodní boj. Řečník pak zevrubně pojednáváo národních snahách Uher ve vojenství. Uhry byly vždy jen k tomu povolány tahati kaštany z cizince z ohně, jak dělo se i v příčině vyučo- vací řeči na prospěch Chorvatův a rakouských národností. Přimlouvá se, by honvědům dostalo se i technických sborů a dělostřelectva, a žádá, aby hřebčince přikázány byly do správy hon- védů. Vytýká vládě, že po zdánlivý ch přípravách ke dvouleté době slu- žební, opět od věci té upustila (Ministr hon- védů Nyiri vrtí záporně hlavou.), a dále, že správa vojenská nezabývá se vojenským právem trestním, zvláště jeho materialní části. (Ministr Nyiri: Prohlásil jsem, že vojenská správa za- bývá se předmětem tímto!) Bakonyi prohlašuje na konec, že odmitá vojenský rozpočet a po- dává návrh, v němž žádá zřízení samostatného uherského vojska. Posl. Udvary (lidová strana) stěžuje si na ducha v armádě vládnoucího a žádá za rov- nosť pro Uhry v generálním štábu.
Posl Posch Uher Chorvatův Most Pešť Uhry uherský sněmovna
8 article
Ministr honvedů Nyiri zmiňuje se o vy- vodech různých referentů i prohlašuje,že z ohledu na smýšlení sněmovny a na to, že se již velice často o věci té jednalo, a při revisi samého zákona znovu o ní jednati se bude, mluviti bude jen stručně. Na výtku poslance Bakonyia o temné vojenské politice vládní praví ministr, že byla vláda zřízena ve znamení svého vojenského programu a že ho provede co nej- spolehlivěji, nejpečlivě a nejloyálněji. Vláda ne- uzavírá se před veřejností v příčině úmyslů svých. V příčině té nezasluhuje ni nejmeněe výtky. Opposice nesmí ale žádati náhlého spl- nění tohoto programu. O vojenském trestním řádu podala vláda závazné prohlášení, že tuto otázku do roka rozřeší. Vláda uherská přijala v poslední době řadu nadací pro společné vojsko od společného ministerstva vojenství do vlastní správy. V příčině revise branného zákona nent účelno přetřásati otázku ještě projednávanou, pckud není zralá pro veřejné rozpravy. V kaž- dém případě vláda dle své povinnosti po zakon- čení přípravných prací zpraví veřejnost co nej- důkladněji o stavu otázky. Co minil Bakony s poznámkou svou o tahání kaštanů z ohně pro Chorvaty a rakouské národnosti, ministr neví. protože uherské nadace síliti mají jen uherský živel ve vojsku. Na žaloby o zanedbávání ma- darštiny v armádě poukazuje řečník na obrovský pokrok, zjednaný posledním nařízením ministra vojenství o vyučování maďarštině v ústavech
Bakonyia Bakon Chorvat
9 article
Od štábních důstojníkův honvédů žádá se zna- lost němčiny z věcné účelnosti, rovněž proto jen učí se němčině v akademii »Ludovica«. Přejmutí hřebčineův se nyní nařízuje, zásadních potíží tu ostatně není. Co se dvouleté služby vojenské týče, vláda nezanechala otázky a nový branný zákon bude státi na této basi, což ale neznamená, že 2letá služba bude míti v zápětí velké výhody vojenské a hospodářské. Správa vojenská musí se snažiti, aby i potom udržela moc vojska a jeho kvalitu na stejné úrovni. Průpravu k vojenskému vzdě- lání v občanských ústavech pokládá ministr za zdravou myšlenku, již chce podporovati. Co s týče vojenského trestního práva, poukazuje mi- nistr na dubnové své prohlášení. Co se jazyka týče, bude míti uherská vláda jistě odvahu práva maďarštiny v trest- ním řízení vojenském uplatniti Ministr žádá, aby návrh Bakonyiův na samo- statnou uherskou armádu byl zamítnut. Ž uherský živel není ve vojenské škole resp v gen. štábu úplně zastoupen, lituje i minislr. Tomuto nedostatku má se odpomoci zřízením nových nadačních míst.
Ludovica
10 article
Co se týče transferování od společného vojska k honvédům, bylo nutno v dřívějších dobách a tu mohlo se státi, že jednotliví dů- stojníci maďarštiny úplně neovládali. Ale i t bývali vyvoleni vždy nejlepší živlové, kteří pro honvédy znamenají skutečný zisk. Ministr dopo- ručuje rozpočet ku přijetí. (Živá pochvala v pravo.) Po závěrečném slovu Bakonyiově byl pak rozpočet ministerstva toho všeobecně schválen velikou většinou a návrh Bakonyiův odmítnut Na to projednána předloha o zří- zení nových vojenských nadač- ních míst. Posl. Bakonyi není pro ni, poněvadž se jí prokazuje veliká služba pouze společné armádě, aniž se práva uherská zabezpečují. Na to rokování o věci té odročeno n zejtřek. Ministr orby Tallian poukazuje na svá dotýčná prohlášení a dodává, že není i dnes ještě s to, výroky své doplniti. Bánffy ví ještě z doby, kdy sěm byl ministr presidentem, že jsou otázky, jichž veřejné projednávání mnohem větší škodu způsobiti může, nežli případná infor- mace obecenstvu může prospěti. Uherská vláda nemá ničeho tajiti a učiní potřebná opatření zcela veřejně. (Živá pochvala v pravo.) Sněmovna přijímá odpověď na vědomí. Baron Bánffy odůvodňuje na to pilný dotaz svůj o nedostalku píce a dovozuje, že opatření, sdělená ministry obchodu a orby, ne- pokládá za dostatečná. Také případný zákaz vývozu píenin a snižení sazeb dopravních na kukuřici nepokládal by za dostatečné, nýbrž musí vláda podporovati zámořský dovoz kuku- řice. Táže se vlády, nepokládá-li za nutno, by se sněmovna orientovala v příčině oněch opatření, jimiž může se nouze o píci zmírniti.
Bakonyiův Posl Tallian Baron Bánffa
12 article
Z Cařihradu, 4. srpna. (C.-B.) Situace v sandžaku mušském a vilajetě erzerumském zhoršila se v poslední době. Vyslanci ruský, anglický a francouzský domlouvali v těchto dnech Portě, aby zabránila výtržnostem proti Arménům. Konflikt Francie s Vatikánem. Z Paříže, 5. srpna. (C.- B. »Journal« zvěděl prý z nejlepšího pramene, že Vílém II. dal za- slati kardinálu státnímu tajemníku notu, ve které prosí, aby zabránil, by Německo bylo vpleteno do nesnází, které mohly by nastati mezi Vati- kánem a katolickými státy. Z Paříže, 5. srpna. (C. B.) Některé listy upozornily na to, že mezi dokumenty, otiště- nými v úřadním listě v příčině konfliktu s Va- tikánem schází depeše státního tajemníka Merya del Vala, poslaná pařížskému nuneiu 10. června Nola »Agence Havas« vysvětluje, že text depeše té nebyl proto uveřajněn, že první řádky doku- mentu toho vzbudily mínění, že Vatikán nepřál by si uveřejnění její. »Temps« sděluje z Říma Biskup dijonský jest hotov zříci se svého úřadu biskupského, začež by ho Vatikán ponechalv držení jeho biskupských privilegií a o jeho exi- stenci by se staral.
Armén Vílý II Nol Havas Cařihrad Francie Vatikán Paříž Německo Virginie Řím Merya del Vala
13 article
Z anglické sněmovny. Z Londýna, 4. srpna. (C.-B.) V podrobném rokování o rozpočtu námořnictva v dolní sně movně Edmond Robertson poukazoval při po- ložce »stavba lodí« na rozmnožení námořních výdajů, kdežto ve Francii se zmenšují. Ačkoliv bylo by beztaktním poukazovati ke ztrátám lodí, Anglie musí si přece povšimnouti posledníeh události. Řečník táže se, může li admiralita dáti nějakou naději na zmenšení výdajů v budouc- nosti. Dilke (liberál) miní, že Anglie musí uva- žovati o rozmnožení loďstev Německa a Ame- riky. — Parlamentní tajemník Pretyman prohla- šuje, že činitelé, o nichž zmínil se Robertson, nepouštějí se se zřetele. V tomto roce počnes se stavbou 2 bitevních lodí o 16 500 tunách. s rychlosti 18 mil a 4 křižáků o 14. 600 tu nách a s rychlostí 23 mil. Parlamentní tajem ník prohlásil ve své řeči, že Německo předčilo v poslední době ve stavbě lodí Britanii. Z Londýna, dne 5. srpna. (C. B.) Oproti tvrzení lorda Newtona, že kroky, učiněné ruským a rak.-uher. vyslanectvem v příčině roz- množení důstojníkův četnických na Balkáně staly se za zády jiných státův, prohlásil státní tajem- ník pro věci vnější v horní sněmovně, že dle informace vlády není důvodů souditi, že by se kroky ty byly staly tímto způsobem. V Make- donii se poměry celkem zlepšily a zlepšení to pokračuje zvolna ale podstatně. Cizinci v Anglii. Z Londýna, 5. srpna. (C-B) Časopisy oti- skují list předsedy ministerstva Balfoura jistému členu dolní sněmovny, ve kterém praví, že po- kládá zákonodárství o cizincích za velmi důle- žité a nebude ztráceti času při překonávání ob- tíží, které mu překážejí.
Robertson Pretyman Newton anglický sněmovna Londýn Francie Anglie Německo ame Británie Balkán ministerstvo Balfour dolní sněmovna Dilke
14 article
Unie a Turecko. Z Washingtonu, 5. srpna. (C. B.) Americký vyslanec v Cařihradě sděluje, že nedostal oče kávané odpovědi sultánovy v příčině práv ame riekých občanů v Turecku. Během dalšího vy jednávání zůstanou možná americké lodi válečné v Gibraltaru, aby k podpoře vyslance při vy jednávání tom byly po ruce. Marocká otázka. Z Paříže, 5. srpna. Z Tangeru se tele- grafuje: Marocký guvernér učinil opatření, aby zamezil obnovení útoků, jímž jsou vydáni fran- couzští námořníci se strany marockých vojínů Národní hospodář. Žeň v Uhrách. Z Pešti, 5. srpna. (C.B.) Zpráva mini- sterstva orby o stavu obilnin konstatuje. že dle nynějšího stavu pšenice končí výtěžkem zabezpečujícím existenci, kdežto mimo oves, je vící horší stav, výtěžek ječmene a žila, ač ne- uspokojuje úplně, nemůže býti čítán mezi nej horší léta. Zpráva konstatuje s politováním, že letošní výtěžek kukuřice až na malé výjimky bude špatný a že plodina ta v celkovém prů- měru pokračuje dále ke zkáze, jakož i že luka a pastviny pro nedostatek dešťů jeví smutný Tím důležitějším jest úkol náš, ohrožený stav dobytka všemi prostředky vytrvalosti a spo- řivosti chrániti. Jednotlivě pršelo jen v ně- kterých krajích a to skrovně, vydatněji jen v Sedmihradsku, zvláště ve východních župách. Letní i zimní pšenicí osetá půda činí bez ohledu na škody vzniklé 6,031.547 kat. jiter. Výtěžek pšenice činiti bude celkem, jak řečeno, 35.62 mill. m. ctů., oproti loňským 44.07 mill. m. ctů.
Turecko Washington Cařihrad Gibraltar Paříž Tanger Uhry Pešť Sedmihradsko
15 article
Slámy jest celkem méně než loni. K označení kvality pšenice se uvádí, že jest sotva kraj. kde by kvalita nevážila 76—78 kg., kdežto v četných krajích váží 80, 82, ano i 83 kg- Zimní i letní žita jsou už skorem všude sklizena. Kvalita jest převážně uspokojivá, oproti tomu sláma žitná jest nepřiznivější vůči loňsku Celkem výtěžek se páčí na 11.67 mil. metr. centů (oproti 12.91 mill. loni). Zimní ječmen jest už vymlácen. V mno- hých krajích žaluje se na kvalitu, velmi slabou totiž. Výtěžek páčí se na 10.40 mil. (loni 14 mil.) Oves sklizen všude mimo horské kraje. Celkem oves ze všech obilnin jeví kvali- tativně i kvantitativně výtěžek nejslabší at celkem 8.84 mill. (loni 12.67 mill., tudíž jeví se zhoršení 42procentní). Kukuřice trpí neustále suchem a velikým vedrem. Za takých okolností jsou vyhlídky tak nízké, jako již od let dlouhých nebyly. Zemáky skytají v hornatých krajích a tam, kde mezi tím sprchlo, ještě nějaké naděje na sklizeň, průměrem jeví ale stav slabý. Zeleniny a zelí rovněž jsou velmi slaby. Luštěniny a boby. rovněž, tak u nich jest ale jakost dobrá. Tabák se opozdil ve vzrůstu. Konopí a len jsou slaby, píce opozdila se, vinná réva potřebuje velice deště, neboť čáky na sklizeň počínají slibovati horší výsledek. Ovocné stromy pro vedra a sucha se zpozdily.
Sláma kg
17 article
Zdražení raffinády. Z Vídně, 5. srpna. »N. Fr. Pressue oznamuje, že zejtra se ceny cukerní raffinády bezpochyby o 2 K zvýší. Nové místní dráhy. Z Vídně, 5. srpna. Vláda hodlá předložiti hned, jakmile se sejde říšská rada, zákono místních drahách, kterým se zajišťuje stavba několika místních drab, mezi nimiž také nalezá se trať z Kremže do Volar a Neuthalu. st. Z Pešti, 5. crpna. (Zvl. tigr. »Nár. Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 75.000 metr. centů pšenice o 5 haléřů dráže. Zna- menala: nová pšenice tisská 80 k K 11 35, 795 kg K 11.075, 79 kg K 11.— 78 kg K 10.90, stolno-bělehradská 80 kgK 11.—, z okoli Pešti 82.5 kg K 11.25, 80 lg K 11.20, 79.5 kg K 11.124. 79 kg K 10.95, 78 kg K 10079, bačská 76 kg K 10.90, törökbečská 77.5 kg K 10.9214, bulharská 78 kg K 10.571, srbská 79 kg K 10.75, rumunská 81 kg K 11 20, stará pšenice skladní 76 ks K 10.70; žito (++ 15 h) staré K 7..90, nové K 8.—, 8.05; ječmen K 7.25; kukuři ce (+ 5 b) K 7.15, 7.25; oves K 7 30. Na terminovém trhu ceny stou- paly na trvalé suché počasl. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10 73, na duben K 1098, žito na říjen K 841, na duben K 8.65, oves na říjen K 7.35, na duben K 7.60, kukuřice na srpen K 7.14, na záři K 7 23, na květen 1905 K 7. 31. řepka na srpen K 11.15. Na plodinovém trhu bez obchodu ceny nezměněny. Počasí parné. Z Nověho Yorku, 5. srpna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo ustálené. Znamenala: pše- nice na září 104.—, na prosinec 100.75, kukuřice na září 571/4, cukr (Fair Muscovados) 31e, bavlna 16.15. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu vleklé.
Vídeň Kremže Volary Pešť Nově York kg K 7
18 article
Zemědělské průmysly král. českého v roce minulém. Zemským statistickým úřadem vydána právě obširná publikace o výsledku sklizně ao stavu zemědělských průmyslů v roce loňském. Ze zajímavé a velmi přehledně zpracované knihy uvádíme některé momenty: Výroba piva v Če- chách ve výrobní době 1902/3 (t. j. v době o 1. září 1902 do 31. srpna 1903) činila dle úřad- ních dat spolu s pivem z dodalečné daně vy- plývajícím celkem 8,763.780 hektolitrů, t. j. na jednoho obyvatele 139 litrů. Vypočtěná dotyčná potravní daň obnášela se stálou přírážkou erárni a s daní dodatečnou úhrnem 30,765.150 K, tudiž průměrem K 3.51 z hektolitru. U srovnání s pře- dešlým rokem bylo v této výrobní době piva o 407 520 hektolitrů čili o více než 4 procenta méně navařeno a potravní daně o 1,361.216 méně zapraveno. Nejvíce piva navařeno v měsíei červenci a nejměně v měsíci prosinci. Ve výrobní době 1902/3 navařily piva nejvíce finanční okresy: pražský (2,110.090 hektolitrů) a plzeň- ský (1,858.092 hektolitrů). Naproti tomu nej- méně okresy: čáslavský (257.197 hektolitrů) a táborský (399.658 hektolitrů). Na jeden pivo- var připadá největší množství navařeného piva v finančních okresích: plzeňském (20 644), praž- ském (19.720) a chomutovském (16.202); nej- menší ve finančních okresích: čáslavském (6430) táborském (9516) a chrudimském (9616 hektol.
19 article
Největší počet pivovarů vykazují finanční okresy pražský 107, plzeňský 90 a litoměřický 63 nejméně pak připadá jich na finanční okresy chomutovský 47, táborský 42 a čáslavský 40. Proti předešlému roku 1901—1902 zmenšil se počet činných pivovarů o 8 závodů. Ze 617 pivovarů ve výrobní době 1902—1903 v čin- nosti se nalezajících bylo 205 závodů, jež přes 10.000 hektolitrů piva navařily. Těchto 205 pi- vovarů zabírá svoji výrobou 87 proc. veškeré výroby piva v zemí. Na závody, vyrábějící méně než 10.000 hl. připadá 412 pivovarů čili 67 proc. s výrobou 1,131.629 hl. čili 13 proc. veškeré výroby. Stojí tudíž počet pivovarů k vý- robě v obráceném poměru. Výroba piva v Čechách až včetně do roku 1900 stále stoupala, ale od roku toho jí pořád ubývá. — Průmysl liho- varský: Ve výrobním roce 1902—1903 ohlá- šeno v království českém k zdanění 41,548. 411 hektolitrových stupňů lihu čili 415.484 hekto- litrů (po 100 proc.), tudíž o 42.359 hl. čilio něco přes 9 proc. méně než roku minulého. V měsíci lednu bylo největší a v černu nejmenší množství hektolitrových stupňů lihu k zdanění ohlášeno. Nejvíce hektolitrových stupňů lihu ohlásil finanční okres pražský 11,263.445 hl , — nejméně finanční okres chebský 91.800 hlo Množství lihu za spotřební daň dle sazby 90h. za hektolitrový stupeň (kontingent) dopravená činila: do rafinerii za svobodná skladiště pro- hlášených 22,141.780 hl° a do svobodných skladišť 674.504 hi°, úhrnem tedy 22,816.284 hl°.
Čechy hektolitr
20 article
Dle sazby 1 K 10 h za hl° (mimo kontingent) byla dopravena tato množství: do rafinerii z svobodná skladiště prohlášených 8,358.030 hl a do svobodných skladišť 29.843 hl°, úhrnem tedy 8,387.873 hi°. Ve výrobním roce 1902 až 1903 zaplaceno spolřební daně dle sazby 90 h za hlo a sice podniky: lihovarů 6,062.591 K, za svobodná skladiště prohlášených rafineri 14,286.261 K a svobodných skladišť 1,317.592 K, dohromady tedy 21,666.444 K, s připočtením daně dodatečné 21.135 K, úhrnem 21,687 579 K. Likérové továrny zaplatily hotově 475.676 Ka na úvěr 1,051.381 K, dohrom. tudíž 1,527.057 K. Co počtu lihovarů vůbec se týče, bylo ve vý- robní době 1902—1903 v Čechách v činnosti 266 závodů, z nichž 245 bylo spotřební dani podrobeno a to 231 hospodářských (jeden z těchto zařízen spolu na výrobu droždí) a 14 ne hospodářských (4 závody zařízeny zároveň na výrobu droždí). Z lihovarů spotřební dani pod- lehajících zpracovávaly 2 kukuřici, 5 jiné obilní druhy, 139 bramb., 91 bramb. a obilí a 14 melasu. Výrobní dani podrobeno bylo 21 lihovarů, z nichž 19 závodů platilo daň na základě paušálu dle výkonnosti přístroje překapovacího, 1 podnik daň zapravil na základě dohodnutí a 1 na zá- kladě údajů kontrolního měřidla. Nejvíce liho- varů připadá na finanční okresy: Tábor 92, Čáslav 49 a Plzeň 44; kdežto finanční okresy Praha 24, Budějovice 23, Chrudim 20, Jičín7,
Čechy Tábor Čáslav Plzeň Praha Budějovice Chrudim Jičín hi
21 article
Litoměřice 3, Cheb a Chomutov po 2 lihovarech vykazují. Cukrovarství: Ve výrobní době 1902—1903 bylo v Čechách dle úřadních dat 127 továren na řepový cukr v činnosti. Velkým průměrem připadá na jeden cukrovar 12.700 metr. centů konsumního a 20.371 metr. centů surového cukru, tudiž 34.482 metr. centů v hod- notě surového cukru. Co do jednotlivých ber- ních okresů vykazují nejvyšší číslice hodnoty surového cukru následující okresy: mladobole- slavský (293.813 metr. ctů)., benálecký (205. 209), velvarský (200.101), lounský (194.672), slánský (189 750), karlínský (183 808), brandýsský (168.365), poděbradský (161.231), ehrudimský (150 452), čáslavský (148.045), českobrodský (140217), kouřimský. (136.109), kolinský (130.380), královéměstecký (127.755), mělnický (126 510), mostecký (115.804) a roudnický (102 352 metr. centů). Pouhých raffinerií bylo ve výrobní době 1902—1903 v činnosti 9. Jich výroba činila metr. contů : Český Lípa 28.659, Domažlice 55.246, Doudleby 56.735, Krásné Březno 1,020.790, Nestomice 738.403, PečkyI 406.167, Rosice (u Pardubic) 201.764, Skři- vany 467.999, Ústi n. L. 418.877.
Litoměřice Cheb Chomutov Čechy Domažlice Krásná Březno Rosice Pardubice Český Lípa 28.659 Doudleby 56.735 kouřimský PečkyI 406.167
22 article
Opětné stoupání cen obilních v Praze. Cenový vzestup se v Pešti ještě nezastavil a také obraty tamější stále ještě vzrůstají. Toto pevně smýšlení přenáší se i na trhy ostatní. Na včerejší pražské burse byla po pšeni ci živá poptávka. Ačkoli se spotřeba chovala při nižších cenách zdrželivě, opouští nyní následkem stálého sucha své dosavadní stanovisko a ku- puje ochotně za cen značně stouplých. Za sta- rou pšenici placeno 10.90 až 11.15, 78 kg doeílila z nádraží cís. Fr. Jos. v Praze 11.15; nová pšenice těší se neustálému vzestupu ceno- vému a bylo včera dosaženo nejvyšší dosud ceny 11.50 z Prahy. Ceny žita stouply opět o 10 až 15 hal.; 73 kg prodáno z Vlašimi z K 725, 74 kg z Březnice za 7.50. Nemá-li cenový vývoj ječmene utrpěti, jest nutno, aby byla plavba po řekách opětně zahájena.
František Jos Praha Pešť Vlašim K 725 Březnice kg
23 article
Nejlepší druhy stavem daným ovšem netrpí. pokud nejsou kupovány, jsou ochotně ukládány. aby po zahájení plavby se objevily na trhu. Jinak jest tomu u středních druhů. Druhy tylo nosnesou větší režie a vývoz počítá s dopravou jich po železnici, což by mohlo působiti na ceny nepříznivě. Včera byly nejjemnější a prima nezměněně pevny; také jiné druhy cenově ne- klesly, leč smýšlení bylo přece jen poněkud klidnější. Nabídka ovsa jest mírna, ceny stouply o 5—15 hal., prodavači jsou zdrželivi. Možno se nadíti obchodu do zemí alpských. Velmi živým byl obchod řepkový; ceny zde stouply i včera a znamenají 12.50 až 12 75 z Prahy. Co do ostatních předmětů byly ob- chody normálními a ceny se nezměnily; pouze nový český mák dodatelný příštím týdnem z Kolína prodán za 27 5 K. Ke stavu českého průmyslu mlynářského. Píše se nám: Trvalá sucha způsobila českým vodním mlýnům neobyčejné škody. Nejen že jsou nuceny zastaviti práci v době, kdy se ob- chody s moukou poněkud lépe rozvíjely a sli- bovaly jakés takés zlepšení i v budoueno, nýbrž nejsou často ani s to, aby vyhověíy svému zá- kaznictvu. Za těchto poměrů má ovšem uherská soutěž otevřené pole a nutno přiznati, že dané příležitosti bezohledně využívá. Ale jak už to bývá: i doby tísně mají své dobré důsledky. Jak se dovídáme, zařídili se dva mlynáři táboršt na elektrický pohon a četné jiné mlýny ven- kovské chystají se zabezpečiti si vedle vodní sily i parní pohon.
Praha Kolín
24 article
Výroba, spotřeba a vývoz pšeniční a ku- kuřiční Spojených států severo-amerických. Není tomu dávno, co jsme oznámili, že do král. českého došlo letos k dovozům americké pšenice. Důsledky paren a sucha se tedy na obilním trhu již dostavují. Ještě více než obiliny postiženy píeniny. A stojí tedy naše dobytkářství před po- třebou dovozu jich, speciálně pak kukuřice. Při špatné sklizni uherské a po vývozním zákazu rumunském, upírají se zraky zvláště k Americe. Vzhledem k tomu nebude nezajímavo podati některá data o vývozu a spotřebě americké. Kukuřice vypěstěno, spotřebeno a vyvezeno ze Spojených států (v bushelich): spotřeba vývoz roku sklize vývoz
spojený stát severo Amerika spojený stát
25 article
852,001.762 1.85 1867 867,946 295 16,026 947 755,876.744 16 768,320. 000 12,493.522 898,329.148 0 91 906,527.000 8.286. 665 872,269.041 0 24 874,320.000 2,140.487 1.083,689.471 10,676.873 1.094,255.000 3 60 991,898. 000 35,727.010 956 229.558 3.67 40,154.374 1.052,626.162 1 092,719.000 3.86 896,364 169 35 985.834 932,274. 000 30.025.036 820,161.562 3.53 850,1448.500 1.271,210.264 3.85 50,910.532 1.321,069.000 1 211,205.791 1.283,827.500 72,652. 611 6.49 1 255,379.313 1.342,558 000 87,192.110 6.33 1.300,367.727 87.884.892 1.388,218 750 6 43 99,572. 329 1.44,388 337 1.547,901.790 1.623,861.551 1.717,434 543 93,648.147 1.150,644.938 44,340.683 1.194.916.000 41,655.653 1.575,395.46 1.617,025 100 1.504,813.183 46,258.606 1 551,066.895 2 95 1.742,656 051 1.795,528.000 52,876 456 3.35
626.162 069.000
26 article
1868 1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 5.46 2 99
27 article
1881 3.71 1882 2.28 1883 1884 1885
28 article
1.871,362 487
30 article
1.936,176.000 64,829.617 2 48 1.665,441.000 41,368 584 1.624. 102 952 1.74 1.456 161.000 25,360 869 1.430,837.624 3.57 1.987.790.000 7U,841.673 1.916.900.728 103.418.709 2.009.474 917 4 85 2.112,892. 000 32,041 529 1.457,930.582 2.15 1.489,970.000 3.72 1.983,557.274 76,602.285 2.060,154.000 2.89 1.581,343.987 1.628,464.000 47,121.894 66.489.529 1.553,008.801 1.619,496.131 28,585.405 1.184.201 222 2 36 1212,770.052 4.70 2.050,042.543 2.151,138.580 101,100.375 7 83 2.105,064.032 2.283,875.165 178,817.417 212,005 543 1.690,915.807 11.14 1.902,967.933 1.746,932.305 177,255.046 1924 184.660 1.865,023.001 10.30 213.123.412 2.078,143.933 2.923,702.212
213.123 . 412 2.078
31 article
1897 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900
32 article
181,405.473 2.105, 102.516 1.84 1.522,519.891 28,028 688 1.494.508.441 3.04 2523,648.312 76,639.261 2.417.049. 470 Obdobné poměry pšeniční jsou tyto (spotřeba a vývoz mouky i zrní): vývoz spotřebeno vypěstěno vyvezeno v proc. 8.32 141,172.185 151.999. 906 12,646.941 11.90 188,929. 330 25,284303
141,172
33 article
1901 1902 1903 roku 1867 1868
34 article
212,441.40u 13.27 29.717.201 195,723.006 224,036.600 53,900.780 207,020.141 20 72 260,146. 900 183.683.269 22 30 235,884.700 52,580 111 16 88 193,135.873 230,722.400 38,995.755 10 80 52,014.715 199,292.418 249,997.100 91,510.398 190,836.698 32 04 281,254.700 236,258.073 23 60 72,912.817 309,102.700 25.58 217,628.495 74,750.682 292,136.000 19.73 232,312.564 57,043.935 289,356 500 272,167.828 25 29 364,196 146 92.071.720 420,122.400 150,502.506 269.869.776 35 82 180,304.180 268,452 450 40.18 448,756.630 312,286.019 37 38 498,519.868 186,321.514 31.82 261,547.560 383,280.090. 121,892.389 504. 185.470 147.811 316 356.486.785 29 33 309,551. 978 26.49 111,534.18 421,086.160 380,194.634 25.86
35 article
1869 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884
36 article
132,570.366 512,765.000 26.48 357,112.000 94,565.793 262,587.115 457,218.00 153.804.969 303,413.031 33 66 119.624.344 336,796.196 26.23 426,329.00 88,600.742 327,267.258 21. 31 415,868.000 381,129.533 109,430.467 490,560.000 22.31 293,080.684 399,262 000 106,181 316 386,737.724 611,780.000 225,665.812 36 88 37.20 515,949 000 191,912.635 324.431.740 396,131. 725 164.,283.129 232,815.041 460,267.416 144,812.718 316,344.305 467.102.947 126,443 968 340,658. 979 27 07 145,124 972 282,601 700.
293,080
37 article
33 93 427,684.346 217,306.004 313,021.235 530,149 168 675,148.705 222,618.420 452,470.332 32.97 547,303.846 186,095.762 361,229.920 34.00 306,173 421 41.36 522,229.505 215,990.07 513,762 741 31.37 748,460.218 234.772.515 1903 670,063.008 202,905 598 466,975.913 30. 28 Data tato poskytují plný rozhled i po tendenci vývozu v obou směrech. Stav bavlny. Oddělení pro zemědělské pro- dukty ve Washingtonu uveřejňuje právě měsiční zprávy o bavlně. Dle ní činil průměrný stav všeobecný 1. srpna t. r. 91.6 proti 88 procen- tům 1. července t. r. 79 7 proc. v červenci loni, 81.9 proc. v r. 1902, 77 2 proc. v r. 1901 a 76 proc. r. 1900. Jeví se tedy za červenec opětné zlepšení o 3 6 proc. proti měsíci před- chozímu a o 11.9 proc. oproti 1. srpnu loni. Podrobnosti ještě budou sděleny. Stav rakouského prámyslu mlynářského. Píše s nám z Vídně: Od kteréhosi vyníkajícího odborníka dostává „W. W. C.“ následující zprávu: Situace ra- kouských mlýnů není v dané době přízniva. Pro mlýny jest neobyčejně důležito zjistiti, je-li stoup- nutí obilin zdůvodněno skutečným stavem sklizně čili nic. Dnes ovšem není ještě možno učiniti si v tom směru konečný závěr, ale dle všech přístupných zná- mek soudě, není tomu tak. Uherská sklizeň pšeniční a žitná nebyla přízniva a co se týče obav o schodku předlitavské sklizně, jest výše udávána přemrštěně.
W W C Washington Vídeň
38 article
Ale i kdyby byl schodek co do množství skutečně tak veliký, jak se z některých stran líčí, bude jakostí letoš- ního obilí z valné části vyrovnán. Denně docházejí vzorky, které náležejí přímo k zvláštnostem. Ačkoli má normální pšenice specifickou váhu (t. j. 1 hl.) asi 70 kg, stoupá letošní průměrná váha až na 852%, co slibuje o 18—20% zvýšený výnos mlecí. Z těchto a četných jiných důvodů nutno miti za to, že jsou sou- časně tržní děje peštské výsledkem spekulačních vý- střelků, proti nimž není u nás ochrany. Když v minu- lém témdni veliký válcový mlýn koupil poprve rumun- skou pšenici, což zdrželo vzestup cen, ozval se z peštské bursy veliký hluk a dotčenému mlýnu vy- čitáno nevlastenecké jednání. O sobě nemá dnešní ce- nový vzestup pro mlýny valného významu, protože se mlýny engagují jen potud, pokud jsou nuceny svými sjednávkami mouky, takže rozdíly cenové nespadají na ně, nýbrž na další odběratele. V dalších důsied- cích budou ovšem jimi i mlýny postiženy, protože již nyní nutno počitati s podstatným obmezením spo- třeby, čímž opět poklesne zaměstnanost mlýnů. Dojde k tomu tím spíše, protože následkem prodejů a po- ražení dobytka, nedostatkem píce přivoděných, ceny masa pravděpodobně poklesnou, zjev to, který snad
kg
39 article
nebude jen přechodným. Také platební poměry vzbu- zují do budoucna obavy, protože inkasso již nyní jest chabé. Snad naleznou mlýny náhradu v obchodu s krmivy. Ač i zde snad následkem zákazu rumun- ského se přehánělo, nutno za všech okolností počítati s nedostatkem píce. K tomu druží se ještě to, že velmi četní interessenti kupují ze strachu značné zásoby krmiva, kterých ani nebudou potřebovati. Rovněž jest nesprávno, že se usuzuje na lepší zužitkování chiebo- vin následkem možnosti užiti některých druhů muk jako krmiva, z čeflož se opět konstruuje haussovní motiv pro obilí; faktem ale jest, že se téměř celý obchod velkomlýnů soustřeďuje na otruby a některé krmné druhy mouky. Jest také velkomlýnům známo, že četní obchodníci prodali ze spekulativních důvodů několik set vagonů otrub, aniž mají úhrady, takže není vyloučeno, že dojde snadno k opětnému vzestupu, až budou nuceni se krýti — a to může se státi náhle. Malého podnětu obchodního dostalo se velkomlýnům i proto, že byly četné vodní mlýny nedostatkem vody donuceny zastaviti výrobu a že kryly svou potřebu koupí. To jest ale zjev mimořádný a dochází k němu rok za rokem, zvláště v zimě, kdy tyto mlýny nemohou pracovati. Letošní iéto jest ovšem výjimečně příliš chudo na vodu a sucho příliš dlouho trvů. Co se týče
40 article
1885 1886 1887 1888 1889 1890 26.60
41 article
1891 1892 1893 1894 41.47 31 46
42 article
1895 1896 1897 40 91
43 article
1898 1899 1900 1901 1902