1
masthead
6. srpna 1904. Císlo 216.
4
article
Portě všecky běžné záležitosti, katolíků se týka-
jící. Čekají prý tam. Turci budou prý rádi, že
se protektorátu francouzského zbaví.
Turek
5
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Schůzky panovnické.
Z Išlu, 5. srpna. (C.-B) Císař odjel pro-
vázen generálním pobočníkem hr. Paarema
křidelním pobočníkem majorem šl. Aposem do
Lendu.
Ze Salopurku, 5. srpna. (C. B) Cisat
přijel sem zvláštním vlakem dráhy přes Solnou
komoru a po krátkém pobytu odjel dále do
Lendu.
Z Lázní Gastýnských, 5. srpna. (C.-B.)
Saský král Jiří a princezna Matylda odjeli odtud
o 8. hod. 15 min. ráno. Vzhled a stav králův
jsou mnohem lepší, než byly v době, kdy král
sem přibyl.
Z Lende, 5. srpna. Císař přibyl sem dnes
dopoledne o půl 11. hodině. Když vjel vlak do
stanice, odebral se k vozu, v němž dlel král Jiří
saský. Uvitání bylo velmi srdečné; oba mocnáři
dvakráte se objali. Když byl císař králi saskému
představil okresního hejtmana, odebrali se oba
mocnáři do čekárny, kdež rokovali až do odjezdu
vlaku. Císař děkoval králi, jsa očividně setkáním
potěšen. V 10 hodin 50 minut nastoupena spo-
lečná cesta do Salepurku. V Lende byly všechny
domy ozdobeny prapory.
Ze Salopurku, 5. srpna. Císař přibyl sem
ve 12 hodin 30 minut v poledne v průvodu krále
Jiřího saského a princezny Matyldy. Byli uvitán
zemským presidentem hr. St. Julien- Wallseem
a místním velitelem generál -majorem Eschem
Když byl dvorní vlak sestaven, vstoupil král sa-
ský do vozu, rozloučiv se s císařem. Při od-
jezdu císařově k nádraží išelskému prolomil jistý
rolník špalír a odevzdal mu kleče prosbu jakous.
Jméno tohoto muže není dosud zjištěno. Císai
odjel neprodleně do Islu.
Jiří
Matylda
Jiří saský
Uvitání
Stanislav
Wallsee
Esch
Išlu
Salepurk
lázeň Gastýnský
6
article
Báňské akademie v Příbrami a Lubně.
Z Vídně, 5. srpna. (C.-B.) Nejvyšším roz-
hodnutím ze dne 31. července t. r. byly schvá-
leny nové stanovy po báňské akademie v Pří-
brami a Lubně, které nabudou platnost
počátkem příštího studijního roku. Dle těchto
stanov budou se tyto ústavy vyučovací na přiště
nazývati „báňské vysoké školy“, čím ráz jejich
jakožto vysokých škol má býti zvláště vyznačen.
Dále dlužno jako nejzávažnější změny v ustano-
veních o těchto školách platících vytknouti, že
na nich bude trvati pravidelná doba studijní
místo dřívějších tří let, čtyři léta a sice pokud
běží o obor báňský nebo hutnický a že k absolvo-
vání obou těchto odborných škol bude třeba ne
jako dříve čtyř, nýbrž pěti let; zavádí se též
prvni čili všeobecná státní zkouška ze základ-
ních a všeobecně technických disciplin a ko-
nečně nyní již předepsaná druhá čili odborná
státní zkouška bude příště sestávati z praktické
a theoretické zkoušky.
Novými stanovami dostává se báňským vy-
sckým školám právo udíleti promoci na doktora
báňských věd dle předpisů, které budou ještě
vydány. Rektorové škol těchto budou míti titul
„magnificence“ a ministr orby byl zmocněn,
uděliti jim právo, aby rektorové jejich při akade-
mických slavnostech směli nositi zlatý řetěz.
ozdobený obrazem císařovým, když byly by
před tím potřebné k tomu prostředky zabez
pečeny.
Příbram
Lubno
Vídeň
báňský akademie
7
article
Posl. Posch zemřel.
Z Mostu nad M., 5. srpna. (C. B.) Říšský
poslanee Alois Posch zemřel dnes o poledníp
delší nemoci.
Z uherské sněmovny.
Z Pešti, 5. srpna. (C. B.) Poslanecká sně
movna rokovala dnes dále o rozpočtu mini-
sterstva honvédů. Posl. Bakonyi prohlásil
jménem strany neodvislosti, že vojenská politika
vlády jest dosud zahalena hlubokým temnem.
Strana jeho bude vždy hotovou, oproti neopráv
něným požadavkům vlády zvednouti nový ná-
rodní boj. Řečník pak zevrubně pojednáváo
národních snahách Uher ve vojenství. Uhry byly
vždy jen k tomu povolány tahati kaštany z
cizince z ohně, jak dělo se i v příčině vyučo-
vací řeči na prospěch Chorvatův a rakouských
národností. Přimlouvá se, by honvědům dostalo
se i technických sborů a dělostřelectva, a žádá,
aby hřebčince přikázány byly do správy hon-
védů. Vytýká vládě, že po zdánlivý ch
přípravách ke dvouleté době slu-
žební, opět od věci té upustila (Ministr hon-
védů Nyiri vrtí záporně hlavou.), a dále, že
správa vojenská nezabývá se vojenským právem
trestním, zvláště jeho materialní části. (Ministr
Nyiri: Prohlásil jsem, že vojenská správa za-
bývá se předmětem tímto!) Bakonyi prohlašuje
na konec, že odmitá vojenský rozpočet a po-
dává návrh, v němž žádá zřízení samostatného
uherského vojska.
Posl. Udvary (lidová strana) stěžuje si
na ducha v armádě vládnoucího a žádá za rov-
nosť pro Uhry v generálním štábu.
Posl
Posch
Uher
Chorvatův
Most
Pešť
Uhry
uherský sněmovna
8
article
Ministr honvedů Nyiri zmiňuje se o vy-
vodech různých referentů i prohlašuje,že
z ohledu na smýšlení sněmovny a na to, že se
již velice často o věci té jednalo, a při revisi
samého zákona znovu o ní jednati se bude,
mluviti bude jen stručně. Na výtku poslance
Bakonyia o temné vojenské politice vládní praví
ministr, že byla vláda zřízena ve znamení svého
vojenského programu a že ho provede co nej-
spolehlivěji, nejpečlivě a nejloyálněji. Vláda ne-
uzavírá se před veřejností v příčině úmyslů
svých. V příčině té nezasluhuje ni nejmeněe
výtky. Opposice nesmí ale žádati náhlého spl-
nění tohoto programu. O vojenském trestním
řádu podala vláda závazné prohlášení, že tuto
otázku do roka rozřeší. Vláda uherská přijala
v poslední době řadu nadací pro společné vojsko
od společného ministerstva vojenství do vlastní
správy.
V příčině revise branného zákona nent
účelno přetřásati otázku ještě projednávanou,
pckud není zralá pro veřejné rozpravy. V kaž-
dém případě vláda dle své povinnosti po zakon-
čení přípravných prací zpraví veřejnost co nej-
důkladněji o stavu otázky. Co minil Bakony
s poznámkou svou o tahání kaštanů z ohně pro
Chorvaty a rakouské národnosti, ministr neví.
protože uherské nadace síliti mají jen uherský
živel ve vojsku. Na žaloby o zanedbávání ma-
darštiny v armádě poukazuje řečník na obrovský
pokrok, zjednaný posledním nařízením ministra
vojenství o vyučování maďarštině v ústavech
Bakonyia
Bakon
Chorvat
9
article
Od štábních důstojníkův honvédů žádá se zna-
lost němčiny z věcné účelnosti, rovněž proto
jen učí se němčině v akademii »Ludovica«.
Přejmutí hřebčineův se nyní nařízuje, zásadních
potíží tu ostatně není.
Co se dvouleté služby vojenské týče, vláda
nezanechala otázky a nový branný zákon bude
státi na této basi, což ale neznamená, že 2letá
služba bude míti v zápětí velké výhody vojenské
a hospodářské. Správa vojenská musí se snažiti,
aby i potom udržela moc vojska a jeho kvalitu
na stejné úrovni. Průpravu k vojenskému vzdě-
lání v občanských ústavech pokládá ministr za
zdravou myšlenku, již chce podporovati. Co s
týče vojenského trestního práva, poukazuje mi-
nistr na dubnové své prohlášení. Co se jazyka
týče, bude míti uherská vláda jistě
odvahu práva maďarštiny v trest-
ním řízení vojenském uplatniti
Ministr žádá, aby návrh Bakonyiův na samo-
statnou uherskou armádu byl zamítnut. Ž
uherský živel není ve vojenské škole resp
v gen. štábu úplně zastoupen, lituje i minislr.
Tomuto nedostatku má se odpomoci zřízením
nových nadačních míst.
Ludovica
10
article
Co se týče transferování od společného
vojska k honvédům, bylo nutno v dřívějších
dobách a tu mohlo se státi, že jednotliví dů-
stojníci maďarštiny úplně neovládali. Ale i t
bývali vyvoleni vždy nejlepší živlové, kteří pro
honvédy znamenají skutečný zisk. Ministr dopo-
ručuje rozpočet ku přijetí. (Živá pochvala
v pravo.)
Po závěrečném slovu Bakonyiově byl pak
rozpočet ministerstva toho všeobecně schválen
velikou většinou a návrh Bakonyiův odmítnut
Na to projednána předloha o zří-
zení nových vojenských nadač-
ních míst.
Posl. Bakonyi není pro ni, poněvadž
se jí prokazuje veliká služba pouze společné
armádě, aniž se práva uherská zabezpečují.
Na to rokování o věci té odročeno n
zejtřek.
Ministr orby Tallian poukazuje na svá
dotýčná prohlášení a dodává, že není i dnes
ještě s to, výroky své doplniti. Bánffy ví ještě
z doby, kdy sěm byl ministr presidentem, že
jsou otázky, jichž veřejné projednávání mnohem
větší škodu způsobiti může, nežli případná infor-
mace obecenstvu může prospěti. Uherská vláda
nemá ničeho tajiti a učiní potřebná opatření
zcela veřejně. (Živá pochvala v pravo.)
Sněmovna přijímá odpověď na vědomí.
Baron Bánffy odůvodňuje na to pilný
dotaz svůj o nedostalku píce a dovozuje, že
opatření, sdělená ministry obchodu a orby, ne-
pokládá za dostatečná. Také případný zákaz
vývozu píenin a snižení sazeb dopravních na
kukuřici nepokládal by za dostatečné, nýbrž
musí vláda podporovati zámořský dovoz kuku-
řice. Táže se vlády, nepokládá-li za nutno, by
se sněmovna orientovala v příčině oněch opatření,
jimiž může se nouze o píci zmírniti.
Bakonyiův
Posl
Tallian
Baron Bánffa
12
article
Z Cařihradu, 4. srpna. (C.-B.) Situace
v sandžaku mušském a vilajetě erzerumském
zhoršila se v poslední době. Vyslanci ruský,
anglický a francouzský domlouvali v těchto
dnech Portě, aby zabránila výtržnostem proti
Arménům.
Konflikt Francie s Vatikánem.
Z Paříže, 5. srpna. (C.- B. »Journal« zvěděl
prý z nejlepšího pramene, že Vílém II. dal za-
slati kardinálu státnímu tajemníku notu, ve které
prosí, aby zabránil, by Německo bylo vpleteno
do nesnází, které mohly by nastati mezi Vati-
kánem a katolickými státy.
Z Paříže, 5. srpna. (C. B.) Některé listy
upozornily na to, že mezi dokumenty, otiště-
nými v úřadním listě v příčině konfliktu s Va-
tikánem schází depeše státního tajemníka Merya
del Vala, poslaná pařížskému nuneiu 10. června
Nola »Agence Havas« vysvětluje, že text depeše
té nebyl proto uveřajněn, že první řádky doku-
mentu toho vzbudily mínění, že Vatikán nepřál
by si uveřejnění její. »Temps« sděluje z Říma
Biskup dijonský jest hotov zříci se svého úřadu
biskupského, začež by ho Vatikán ponechalv
držení jeho biskupských privilegií a o jeho exi-
stenci by se staral.
Armén
Vílý II
Nol
Havas
Cařihrad
Francie
Vatikán
Paříž
Německo
Virginie
Řím
Merya del Vala
13
article
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 4. srpna. (C.-B.) V podrobném
rokování o rozpočtu námořnictva v dolní sně
movně Edmond Robertson poukazoval při po-
ložce »stavba lodí« na rozmnožení námořních
výdajů, kdežto ve Francii se zmenšují. Ačkoliv
bylo by beztaktním poukazovati ke ztrátám lodí,
Anglie musí si přece povšimnouti posledníeh
události. Řečník táže se, může li admiralita dáti
nějakou naději na zmenšení výdajů v budouc-
nosti. Dilke (liberál) miní, že Anglie musí uva-
žovati o rozmnožení loďstev Německa a Ame-
riky. — Parlamentní tajemník Pretyman prohla-
šuje, že činitelé, o nichž zmínil se Robertson,
nepouštějí se se zřetele. V tomto roce počnes
se stavbou 2 bitevních lodí o 16 500 tunách.
s rychlosti 18 mil a 4 křižáků o 14. 600 tu
nách a s rychlostí 23 mil. Parlamentní tajem
ník prohlásil ve své řeči, že Německo předčilo
v poslední době ve stavbě lodí Britanii.
Z Londýna, dne 5. srpna. (C. B.) Oproti
tvrzení lorda Newtona, že kroky, učiněné
ruským a rak.-uher. vyslanectvem v příčině roz-
množení důstojníkův četnických na Balkáně staly
se za zády jiných státův, prohlásil státní tajem-
ník pro věci vnější v horní sněmovně, že dle
informace vlády není důvodů souditi, že by se
kroky ty byly staly tímto způsobem. V Make-
donii se poměry celkem zlepšily a zlepšení to
pokračuje zvolna ale podstatně.
Cizinci v Anglii.
Z Londýna, 5. srpna. (C-B) Časopisy oti-
skují list předsedy ministerstva Balfoura jistému
členu dolní sněmovny, ve kterém praví, že po-
kládá zákonodárství o cizincích za velmi důle-
žité a nebude ztráceti času při překonávání ob-
tíží, které mu překážejí.
Robertson
Pretyman
Newton
anglický sněmovna
Londýn
Francie
Anglie
Německo
ame
Británie
Balkán
ministerstvo Balfour
dolní sněmovna
Dilke
14
article
Unie a Turecko.
Z Washingtonu, 5. srpna. (C. B.) Americký
vyslanec v Cařihradě sděluje, že nedostal oče
kávané odpovědi sultánovy v příčině práv ame
riekých občanů v Turecku. Během dalšího vy
jednávání zůstanou možná americké lodi válečné
v Gibraltaru, aby k podpoře vyslance při vy
jednávání tom byly po ruce.
Marocká otázka.
Z Paříže, 5. srpna. Z Tangeru se tele-
grafuje: Marocký guvernér učinil opatření, aby
zamezil obnovení útoků, jímž jsou vydáni fran-
couzští námořníci se strany marockých vojínů
Národní hospodář.
Žeň v Uhrách.
Z Pešti, 5. srpna. (C.B.) Zpráva mini-
sterstva orby o stavu obilnin konstatuje.
že dle nynějšího stavu pšenice končí výtěžkem
zabezpečujícím existenci, kdežto mimo oves, je
vící horší stav, výtěžek ječmene a žila, ač ne-
uspokojuje úplně, nemůže býti čítán mezi nej
horší léta. Zpráva konstatuje s politováním, že
letošní výtěžek kukuřice až na malé výjimky
bude špatný a že plodina ta v celkovém prů-
měru pokračuje dále ke zkáze, jakož i že luka
a pastviny pro nedostatek dešťů jeví smutný
Tím důležitějším jest úkol náš, ohrožený
stav dobytka všemi prostředky vytrvalosti a spo-
řivosti chrániti. Jednotlivě pršelo jen v ně-
kterých krajích a to skrovně, vydatněji jen
v Sedmihradsku, zvláště ve východních župách.
Letní i zimní pšenicí osetá půda činí bez ohledu
na škody vzniklé 6,031.547 kat. jiter. Výtěžek
pšenice činiti bude celkem, jak řečeno, 35.62
mill. m. ctů., oproti loňským 44.07 mill. m. ctů.
Turecko
Washington
Cařihrad
Gibraltar
Paříž
Tanger
Uhry
Pešť
Sedmihradsko
15
article
Slámy jest celkem méně než loni. K označení
kvality pšenice se uvádí, že jest sotva kraj.
kde by kvalita nevážila 76—78 kg., kdežto
v četných krajích váží 80, 82, ano i 83 kg-
Zimní i letní žita jsou už skorem všude
sklizena. Kvalita jest převážně uspokojivá, oproti
tomu sláma žitná jest nepřiznivější vůči loňsku
Celkem výtěžek se páčí na 11.67 mil. metr.
centů (oproti 12.91 mill. loni).
Zimní ječmen jest už vymlácen. V mno-
hých krajích žaluje se na kvalitu, velmi slabou
totiž. Výtěžek páčí se na 10.40 mil. (loni
14 mil.)
Oves sklizen všude mimo horské kraje.
Celkem oves ze všech obilnin jeví kvali-
tativně i kvantitativně výtěžek nejslabší at
celkem 8.84 mill. (loni 12.67 mill., tudíž jeví
se zhoršení 42procentní). Kukuřice trpí neustále
suchem a velikým vedrem. Za takých okolností
jsou vyhlídky tak nízké, jako již od let dlouhých
nebyly.
Zemáky skytají v hornatých krajích a tam,
kde mezi tím sprchlo, ještě nějaké naděje na
sklizeň, průměrem jeví ale stav slabý. Zeleniny
a zelí rovněž jsou velmi slaby. Luštěniny a boby.
rovněž, tak u nich jest ale jakost dobrá. Tabák
se opozdil ve vzrůstu. Konopí a len jsou slaby,
píce opozdila se, vinná réva potřebuje velice
deště, neboť čáky na sklizeň počínají slibovati
horší výsledek. Ovocné stromy pro vedra a sucha
se zpozdily.
Sláma
kg
17
article
Zdražení raffinády.
Z Vídně, 5. srpna. »N. Fr. Pressue
oznamuje, že zejtra se ceny cukerní raffinády
bezpochyby o 2 K zvýší.
Nové místní dráhy.
Z Vídně, 5. srpna. Vláda hodlá předložiti
hned, jakmile se sejde říšská rada, zákono
místních drahách, kterým se zajišťuje stavba
několika místních drab, mezi nimiž také nalezá
se trať z Kremže do Volar a Neuthalu.
st. Z Pešti, 5. crpna. (Zvl. tigr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 75.000
metr. centů pšenice o 5 haléřů dráže. Zna-
menala: nová pšenice tisská 80 k
K 11 35, 795 kg K 11.075, 79 kg K 11.—
78 kg K 10.90, stolno-bělehradská 80 kgK
11.—, z okoli Pešti 82.5 kg K 11.25, 80 lg
K 11.20, 79.5 kg K 11.124. 79 kg K 10.95,
78 kg K 10079, bačská 76 kg K 10.90,
törökbečská 77.5 kg K 10.9214, bulharská 78 kg
K 10.571, srbská 79 kg K 10.75, rumunská
81 kg K 11 20, stará pšenice skladní 76 ks
K 10.70; žito (++ 15 h) staré K 7..90, nové
K 8.—, 8.05; ječmen K 7.25; kukuři ce
(+ 5 b) K 7.15, 7.25; oves K 7 30.
Na terminovém trhu ceny stou-
paly na trvalé suché počasl.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 73, na duben K 1098, žito na říjen
K 841, na duben K 8.65, oves na říjen
K 7.35, na duben K 7.60, kukuřice na srpen
K 7.14, na záři K 7 23, na květen 1905 K 7. 31.
řepka na srpen K 11.15.
Na plodinovém trhu bez obchodu
ceny nezměněny.
Počasí parné.
Z Nověho Yorku, 5. srpna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo ustálené. Znamenala: pše-
nice na září 104.—, na prosinec 100.75,
kukuřice na září 571/4, cukr (Fair
Muscovados) 31e, bavlna 16.15.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
vleklé.
Vídeň
Kremže
Volary
Pešť
Nově York
kg
K 7
18
article
Zemědělské průmysly král. českého v roce
minulém. Zemským statistickým úřadem vydána
právě obširná publikace o výsledku sklizně ao
stavu zemědělských průmyslů v roce loňském.
Ze zajímavé a velmi přehledně zpracované knihy
uvádíme některé momenty: Výroba piva v Če-
chách ve výrobní době 1902/3 (t. j. v době o
1. září 1902 do 31. srpna 1903) činila dle úřad-
ních dat spolu s pivem z dodalečné daně vy-
plývajícím celkem 8,763.780 hektolitrů, t. j. na
jednoho obyvatele 139 litrů. Vypočtěná dotyčná
potravní daň obnášela se stálou přírážkou erárni
a s daní dodatečnou úhrnem 30,765.150 K, tudiž
průměrem K 3.51 z hektolitru. U srovnání s pře-
dešlým rokem bylo v této výrobní době piva
o 407 520 hektolitrů čili o více než 4 procenta
méně navařeno a potravní daně o 1,361.216
méně zapraveno. Nejvíce piva navařeno v měsíei
červenci a nejměně v měsíci prosinci. Ve výrobní
době 1902/3 navařily piva nejvíce finanční
okresy: pražský (2,110.090 hektolitrů) a plzeň-
ský (1,858.092 hektolitrů). Naproti tomu nej-
méně okresy: čáslavský (257.197 hektolitrů)
a táborský (399.658 hektolitrů). Na jeden pivo-
var připadá největší množství navařeného piva v
finančních okresích: plzeňském (20 644), praž-
ském (19.720) a chomutovském (16.202); nej-
menší ve finančních okresích: čáslavském (6430)
táborském (9516) a chrudimském (9616 hektol.
19
article
Největší počet pivovarů vykazují finanční okresy
pražský 107, plzeňský 90 a litoměřický 63
nejméně pak připadá jich na finanční okresy
chomutovský 47, táborský 42 a čáslavský 40.
Proti předešlému roku 1901—1902 zmenšil se
počet činných pivovarů o 8 závodů. Ze 617
pivovarů ve výrobní době 1902—1903 v čin-
nosti se nalezajících bylo 205 závodů, jež přes
10.000 hektolitrů piva navařily. Těchto 205 pi-
vovarů zabírá svoji výrobou 87 proc. veškeré
výroby piva v zemí. Na závody, vyrábějící
méně než 10.000 hl. připadá 412 pivovarů čili
67 proc. s výrobou 1,131.629 hl. čili 13 proc.
veškeré výroby. Stojí tudíž počet pivovarů k vý-
robě v obráceném poměru. Výroba piva
v Čechách až včetně do roku 1900
stále stoupala, ale od roku toho
jí pořád ubývá. — Průmysl liho-
varský: Ve výrobním roce 1902—1903 ohlá-
šeno v království českém k zdanění 41,548. 411
hektolitrových stupňů lihu čili 415.484 hekto-
litrů (po 100 proc.), tudíž o 42.359 hl. čilio
něco přes 9 proc. méně než roku minulého.
V měsíci lednu bylo největší a v černu nejmenší
množství hektolitrových stupňů lihu k zdanění
ohlášeno. Nejvíce hektolitrových stupňů lihu
ohlásil finanční okres pražský 11,263.445 hl ,
— nejméně finanční okres chebský 91.800 hlo
Množství lihu za spotřební daň dle sazby 90h.
za hektolitrový stupeň (kontingent) dopravená
činila: do rafinerii za svobodná skladiště pro-
hlášených 22,141.780 hl° a do svobodných
skladišť 674.504 hi°, úhrnem tedy 22,816.284 hl°.
Čechy
hektolitr
20
article
Dle sazby 1 K 10 h za hl° (mimo kontingent)
byla dopravena tato množství: do rafinerii z
svobodná skladiště prohlášených 8,358.030 hl
a do svobodných skladišť 29.843 hl°, úhrnem
tedy 8,387.873 hi°. Ve výrobním roce 1902
až 1903 zaplaceno spolřební daně dle sazby
90 h za hlo a sice podniky: lihovarů 6,062.591 K,
za svobodná skladiště prohlášených rafineri
14,286.261 K a svobodných skladišť 1,317.592 K,
dohromady tedy 21,666.444 K, s připočtením
daně dodatečné 21.135 K, úhrnem 21,687 579 K.
Likérové továrny zaplatily hotově 475.676 Ka
na úvěr 1,051.381 K, dohrom. tudíž 1,527.057 K.
Co počtu lihovarů vůbec se týče, bylo ve vý-
robní době 1902—1903 v Čechách v činnosti
266 závodů, z nichž 245 bylo spotřební dani
podrobeno a to 231 hospodářských (jeden z
těchto zařízen spolu na výrobu droždí) a 14 ne
hospodářských (4 závody zařízeny zároveň na
výrobu droždí). Z lihovarů spotřební dani pod-
lehajících zpracovávaly 2 kukuřici, 5 jiné obilní
druhy, 139 bramb., 91 bramb. a obilí a 14 melasu.
Výrobní dani podrobeno bylo 21 lihovarů, z nichž
19 závodů platilo daň na základě paušálu dle
výkonnosti přístroje překapovacího, 1 podnik
daň zapravil na základě dohodnutí a 1 na zá-
kladě údajů kontrolního měřidla. Nejvíce liho-
varů připadá na finanční okresy: Tábor 92,
Čáslav 49 a Plzeň 44; kdežto finanční okresy
Praha 24, Budějovice 23, Chrudim 20, Jičín7,
Čechy
Tábor
Čáslav
Plzeň
Praha
Budějovice
Chrudim
Jičín
hi
21
article
Litoměřice 3, Cheb a Chomutov po 2 lihovarech
vykazují. Cukrovarství: Ve výrobní době
1902—1903 bylo v Čechách dle úřadních dat
127 továren na řepový cukr v činnosti. Velkým
průměrem připadá na jeden cukrovar 12.700
metr. centů konsumního a 20.371 metr. centů
surového cukru, tudiž 34.482 metr. centů v hod-
notě surového cukru. Co do jednotlivých ber-
ních okresů vykazují nejvyšší číslice hodnoty
surového cukru následující okresy: mladobole-
slavský (293.813 metr. ctů)., benálecký (205. 209),
velvarský (200.101), lounský (194.672), slánský
(189 750), karlínský (183 808), brandýsský
(168.365), poděbradský (161.231), ehrudimský
(150 452), čáslavský (148.045), českobrodský
(140217), kouřimský. (136.109), kolinský
(130.380), královéměstecký (127.755), mělnický
(126 510), mostecký (115.804) a roudnický
(102 352 metr. centů). Pouhých raffinerií bylo
ve výrobní době 1902—1903 v činnosti 9. Jich
výroba činila metr. contů : Český Lípa 28.659,
Domažlice 55.246, Doudleby 56.735, Krásné
Březno 1,020.790, Nestomice 738.403, PečkyI
406.167, Rosice (u Pardubic) 201.764, Skři-
vany 467.999, Ústi n. L. 418.877.
Litoměřice
Cheb
Chomutov
Čechy
Domažlice
Krásná Březno
Rosice
Pardubice
Český Lípa 28.659
Doudleby 56.735
kouřimský
PečkyI 406.167
22
article
Opětné stoupání cen obilních v Praze.
Cenový vzestup se v Pešti ještě nezastavil a
také obraty tamější stále ještě vzrůstají. Toto
pevně smýšlení přenáší se i na trhy ostatní.
Na včerejší pražské burse byla po pšeni ci
živá poptávka. Ačkoli se spotřeba chovala při
nižších cenách zdrželivě, opouští nyní následkem
stálého sucha své dosavadní stanovisko a ku-
puje ochotně za cen značně stouplých. Za sta-
rou pšenici placeno 10.90 až 11.15, 78 kg
doeílila z nádraží cís. Fr. Jos. v Praze 11.15;
nová pšenice těší se neustálému vzestupu ceno-
vému a bylo včera dosaženo nejvyšší dosud
ceny 11.50 z Prahy. Ceny žita stouply opět
o 10 až 15 hal.; 73 kg prodáno z Vlašimi z
K 725, 74 kg z Březnice za 7.50. Nemá-li
cenový vývoj ječmene utrpěti, jest nutno,
aby byla plavba po řekách opětně zahájena.
František
Jos
Praha
Pešť
Vlašim
K 725
Březnice
kg
23
article
Nejlepší druhy stavem daným ovšem netrpí.
pokud nejsou kupovány, jsou ochotně ukládány.
aby po zahájení plavby se objevily na trhu.
Jinak jest tomu u středních druhů. Druhy tylo
nosnesou větší režie a vývoz počítá s dopravou
jich po železnici, což by mohlo působiti na
ceny nepříznivě. Včera byly nejjemnější a prima
nezměněně pevny; také jiné druhy cenově ne-
klesly, leč smýšlení bylo přece jen poněkud
klidnější. Nabídka ovsa jest mírna, ceny
stouply o 5—15 hal., prodavači jsou zdrželivi.
Možno se nadíti obchodu do zemí alpských.
Velmi živým byl obchod řepkový; ceny
zde stouply i včera a znamenají 12.50 až 12 75
z Prahy. Co do ostatních předmětů byly ob-
chody normálními a ceny se nezměnily; pouze
nový český mák dodatelný příštím týdnem
z Kolína prodán za 27 5 K.
Ke stavu českého průmyslu mlynářského.
Píše se nám: Trvalá sucha způsobila českým
vodním mlýnům neobyčejné škody. Nejen že
jsou nuceny zastaviti práci v době, kdy se ob-
chody s moukou poněkud lépe rozvíjely a sli-
bovaly jakés takés zlepšení i v budoueno, nýbrž
nejsou často ani s to, aby vyhověíy svému zá-
kaznictvu. Za těchto poměrů má ovšem uherská
soutěž otevřené pole a nutno přiznati, že dané
příležitosti bezohledně využívá. Ale jak už to
bývá: i doby tísně mají své dobré důsledky.
Jak se dovídáme, zařídili se dva mlynáři táboršt
na elektrický pohon a četné jiné mlýny ven-
kovské chystají se zabezpečiti si vedle vodní
sily i parní pohon.
Praha
Kolín
24
article
Výroba, spotřeba a vývoz pšeniční a ku-
kuřiční Spojených států severo-amerických.
Není tomu dávno, co jsme oznámili, že do král.
českého došlo letos k dovozům americké pšenice.
Důsledky paren a sucha se tedy na obilním trhu
již dostavují. Ještě více než obiliny postiženy
píeniny. A stojí tedy naše dobytkářství před po-
třebou dovozu jich, speciálně pak kukuřice. Při
špatné sklizni uherské a po vývozním zákazu
rumunském, upírají se zraky zvláště k Americe.
Vzhledem k tomu nebude nezajímavo podati
některá data o vývozu a spotřebě americké.
Kukuřice vypěstěno, spotřebeno a vyvezeno
ze Spojených států (v bushelich):
spotřeba vývoz
roku sklize
vývoz
spojený stát severo
Amerika
spojený stát
25
article
852,001.762 1.85
1867 867,946 295 16,026 947
755,876.744 16
768,320. 000
12,493.522
898,329.148 0 91
906,527.000
8.286. 665
872,269.041
0 24
874,320.000
2,140.487
1.083,689.471
10,676.873
1.094,255.000
3 60
991,898. 000
35,727.010
956 229.558
3.67
40,154.374
1.052,626.162
1 092,719.000
3.86
896,364 169
35 985.834
932,274. 000
30.025.036
820,161.562
3.53
850,1448.500
1.271,210.264
3.85
50,910.532
1.321,069.000
1 211,205.791
1.283,827.500
72,652. 611
6.49
1 255,379.313
1.342,558 000
87,192.110
6.33
1.300,367.727
87.884.892
1.388,218 750
6 43
99,572. 329
1.44,388 337
1.547,901.790
1.623,861.551
1.717,434 543
93,648.147
1.150,644.938
44,340.683
1.194.916.000
41,655.653
1.575,395.46
1.617,025 100
1.504,813.183
46,258.606
1 551,066.895
2 95
1.742,656 051
1.795,528.000
52,876 456
3.35
626.162
069.000
26
article
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
5.46
2 99
27
article
1881
3.71
1882
2.28
1883
1884
1885
30
article
1.936,176.000
64,829.617
2 48
1.665,441.000
41,368 584
1.624. 102 952
1.74
1.456 161.000
25,360 869
1.430,837.624
3.57
1.987.790.000
7U,841.673
1.916.900.728
103.418.709
2.009.474 917
4 85
2.112,892. 000
32,041 529
1.457,930.582
2.15
1.489,970.000
3.72
1.983,557.274
76,602.285
2.060,154.000
2.89
1.581,343.987
1.628,464.000
47,121.894
66.489.529
1.553,008.801
1.619,496.131
28,585.405
1.184.201 222
2 36
1212,770.052
4.70
2.050,042.543
2.151,138.580
101,100.375
7 83
2.105,064.032
2.283,875.165
178,817.417
212,005 543
1.690,915.807
11.14
1.902,967.933
1.746,932.305
177,255.046
1924 184.660
1.865,023.001
10.30
213.123.412
2.078,143.933
2.923,702.212
213.123 . 412 2.078
31
article
1897
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
1898
1899
1900
32
article
181,405.473
2.105, 102.516
1.84
1.522,519.891 28,028 688
1.494.508.441
3.04
2523,648.312 76,639.261
2.417.049. 470
Obdobné poměry pšeniční jsou tyto
(spotřeba a vývoz mouky i zrní):
vývoz
spotřebeno
vypěstěno
vyvezeno
v proc.
8.32
141,172.185
151.999. 906
12,646.941
11.90
188,929. 330
25,284303
141,172
33
article
1901
1902
1903
roku
1867
1868
34
article
212,441.40u
13.27
29.717.201
195,723.006
224,036.600
53,900.780
207,020.141
20 72
260,146. 900
183.683.269
22 30
235,884.700
52,580 111
16 88
193,135.873
230,722.400
38,995.755
10 80
52,014.715
199,292.418
249,997.100
91,510.398
190,836.698
32 04
281,254.700
236,258.073
23 60
72,912.817
309,102.700
25.58
217,628.495
74,750.682
292,136.000
19.73
232,312.564
57,043.935
289,356 500
272,167.828 25 29
364,196 146
92.071.720
420,122.400
150,502.506
269.869.776 35 82
180,304.180
268,452 450 40.18
448,756.630
312,286.019 37 38
498,519.868
186,321.514
31.82
261,547.560
383,280.090.
121,892.389
504. 185.470
147.811 316
356.486.785
29 33
309,551. 978
26.49
111,534.18
421,086.160
380,194.634
25.86
35
article
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
36
article
132,570.366
512,765.000
26.48
357,112.000
94,565.793
262,587.115
457,218.00
153.804.969
303,413.031
33 66
119.624.344
336,796.196
26.23
426,329.00
88,600.742
327,267.258
21. 31
415,868.000
381,129.533
109,430.467
490,560.000
22.31
293,080.684
399,262 000
106,181 316
386,737.724
611,780.000
225,665.812
36 88
37.20
515,949 000
191,912.635
324.431.740
396,131. 725
164.,283.129
232,815.041
460,267.416
144,812.718
316,344.305
467.102.947
126,443 968
340,658. 979
27 07
145,124 972
282,601 700.
293,080
37
article
33 93
427,684.346
217,306.004
313,021.235
530,149 168
675,148.705 222,618.420
452,470.332 32.97
547,303.846 186,095.762
361,229.920 34.00
306,173 421 41.36
522,229.505 215,990.07
513,762 741 31.37
748,460.218 234.772.515
1903 670,063.008 202,905 598
466,975.913 30. 28
Data tato poskytují plný rozhled i po tendenci
vývozu v obou směrech.
Stav bavlny. Oddělení pro zemědělské pro-
dukty ve Washingtonu uveřejňuje právě měsiční
zprávy o bavlně. Dle ní činil průměrný stav
všeobecný 1. srpna t. r. 91.6 proti 88 procen-
tům 1. července t. r. 79 7 proc. v červenci
loni, 81.9 proc. v r. 1902, 77 2 proc. v r. 1901
a 76 proc. r. 1900. Jeví se tedy za červenec
opětné zlepšení o 3 6 proc. proti měsíci před-
chozímu a o 11.9 proc. oproti 1. srpnu loni.
Podrobnosti ještě budou sděleny.
Stav rakouského prámyslu mlynářského. Píše s
nám z Vídně: Od kteréhosi vyníkajícího odborníka
dostává „W. W. C.“ následující zprávu: Situace ra-
kouských mlýnů není v dané době přízniva.
Pro mlýny jest neobyčejně důležito zjistiti, je-li stoup-
nutí obilin zdůvodněno skutečným stavem sklizně čili
nic. Dnes ovšem není ještě možno učiniti si v tom
směru konečný závěr, ale dle všech přístupných zná-
mek soudě, není tomu tak. Uherská sklizeň pšeniční
a žitná nebyla přízniva a co se týče obav o schodku
předlitavské sklizně, jest výše udávána přemrštěně.
W W C
Washington
Vídeň
38
article
Ale i kdyby byl schodek co do množství skutečně tak
veliký, jak se z některých stran líčí, bude jakostí letoš-
ního obilí z valné části vyrovnán. Denně docházejí
vzorky, které náležejí přímo k zvláštnostem. Ačkoli
má normální pšenice specifickou váhu (t. j. 1 hl.) asi
70 kg, stoupá letošní průměrná váha až na 852%, co
slibuje o 18—20% zvýšený výnos mlecí. Z těchto a
četných jiných důvodů nutno miti za to, že jsou sou-
časně tržní děje peštské výsledkem spekulačních vý-
střelků, proti nimž není u nás ochrany. Když v minu-
lém témdni veliký válcový mlýn koupil poprve rumun-
skou pšenici, což zdrželo vzestup cen, ozval se
z peštské bursy veliký hluk a dotčenému mlýnu vy-
čitáno nevlastenecké jednání. O sobě nemá dnešní ce-
nový vzestup pro mlýny valného významu, protože
se mlýny engagují jen potud, pokud jsou nuceny svými
sjednávkami mouky, takže rozdíly cenové nespadají
na ně, nýbrž na další odběratele. V dalších důsied-
cích budou ovšem jimi i mlýny postiženy, protože
již nyní nutno počitati s podstatným obmezením spo-
třeby, čímž opět poklesne zaměstnanost mlýnů. Dojde
k tomu tím spíše, protože následkem prodejů a po-
ražení dobytka, nedostatkem píce přivoděných, ceny
masa pravděpodobně poklesnou, zjev to, který snad
kg
39
article
nebude jen přechodným. Také platební poměry vzbu-
zují do budoucna obavy, protože inkasso již nyní jest
chabé. Snad naleznou mlýny náhradu v obchodu
s krmivy. Ač i zde snad následkem zákazu rumun-
ského se přehánělo, nutno za všech okolností počítati
s nedostatkem píce. K tomu druží se ještě to, že velmi
četní interessenti kupují ze strachu značné zásoby
krmiva, kterých ani nebudou potřebovati. Rovněž jest
nesprávno, že se usuzuje na lepší zužitkování chiebo-
vin následkem možnosti užiti některých druhů muk
jako krmiva, z čeflož se opět konstruuje haussovní
motiv pro obilí; faktem ale jest, že se téměř celý
obchod velkomlýnů soustřeďuje na otruby a některé
krmné druhy mouky. Jest také velkomlýnům známo,
že četní obchodníci prodali ze spekulativních důvodů
několik set vagonů otrub, aniž mají úhrady, takže
není vyloučeno, že dojde snadno k opětnému vzestupu,
až budou nuceni se krýti — a to může se státi náhle.
Malého podnětu obchodního dostalo se velkomlýnům
i proto, že byly četné vodní mlýny nedostatkem vody
donuceny zastaviti výrobu a že kryly svou potřebu
koupí. To jest ale zjev mimořádný a dochází k němu
rok za rokem, zvláště v zimě, kdy tyto mlýny nemohou
pracovati. Letošní iéto jest ovšem výjimečně příliš
chudo na vodu a sucho příliš dlouho trvů. Co se týče
40
article
1885
1886
1887
1888
1889
1890
26.60
41
article
1891
1892
1893
1894
41.47
31 46
42
article
1895
1896
1897
40 91
43
article
1898
1899
1900
1901
1902