1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 6. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předy lácí set
v Praze v administraci
zs něsle
ntrrtleta. . . S K —
s dvojí denšškoi
nně . .. 7 K 9k
n dtnt lota .
ve Hisá K30
ta nétíe .
Poštou:
nkia . . . . Ko0n
s dvají zázilkoe
a mi
nt čtvrt leta
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 5. srpna. (V 9 hodin
10 minut večer.) [Původní telegram zvláštního
dopisovatele »Nár. Listů«.] Důstojnícl štáb
generálního míní, že této ch víle
započal prý útok na Por
Artur. Výsledky oče kávají se se zne-
pokojením.
Mužstvo, zajaté vladivostockým
loďstvem, dotvrdilo, že 18. července
ruské křižáky potopily dvě
torpédové lodi japonsk é;
jiné japonské lodi torpédové setkaly
se s vlastní eskadrou japonskou, jež
jich nepoznala a střílela na ně a tři
z nich poškodila.
»Novoje Vremja« sděluje z Vla-
divostoku, že kořistní soud rozhod
21. července, že se zabaviti má část
nákladu »Arabie«, loď sama ale že
se má vydati. (Viz o tom i telegram s jiné
strany. Pozn. red.)
Kapitán »Knight Commanderue
doznal, že loď ta byla potopena po
právu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi
na straně 4.)
Artur
Knight Commanderue
Petrohrad
Vl
Arabia
Novoj Vremja
6
article
Nové schůze panovnické.
Nové schůze panovnické.
Včera setkal se panovník v Lendu s králem
saským Jiřím, jenž se vrací z pobytu svého
v Gastýně, lázní, jež zvláště pilně rok co rok
navštěvoval zesnulý sjednolitel říše německé,
císař Vílém I. Dne 16. t. m. odebere se pa-
novník k návštěvě anglického krále Edvard
v Marianských Lázních. Obě schůzky ličí se
vládní žurnalistikou jakožto pouhé akty mezi
národní zdvořilosti a opětování návštěv oběma
královskými hosty panovníkovi dříve již učině
ných, jimž prý jinak hlubšího mezinárodníh
významu nelze připisovati.
Že obě schůze se konají na území rakousko
uherském a že panovník nepodnikl odvetné ná
vštěvy do Saska pokud se týče do Anglie, stalo
se prý po přání obou hostí ze šetrného ohledu
k vysokému stáři císařovu, kterýž by zejmena
dalekou cestou do Arglie mohl býti příliš stížen.
Takový jest tedy průvod vysvětlivek těcht
sehůzí, vyhýbající se všemožně bližšímu styku
s poměry mezinárodními, jež jsou dle všeobee-
ného mínění právě nyní ve stavu neobyčejně
napína věm.
Jiří
Lend
Gastýn
Sasko
Anglie
Vílý I . den 16
7
article
Přes to či právě proto věnuje se oběma
schůzím již nyní neobyčejná pozornost a činí
se k nim výklady mnohem pronikavější, než
jsou ony časopisectva vládního.
Předně jest pozoruhodno, že ještě nedávno
se zcela určitě oznamovalo, že panovník pod-
nikne cestu do Londýna, na to se oznamovalo.
že cesta tato odročena na dobu pozdější a nyni
s ní úplně sešlo z důvodu zajisté velmi váž-
ného — pro stáří panovníkovo — a tento důvod
zároveň nabývá významu zásadního pro bu-
doucnost a pro jiné, dosud nevyřízené návštěvy
Takovou jest zvláště po dlouhou dobu již od
kládaná návštěva — do Italie. Možno tudíž
v důsledku onoho závažného důvodu za jisto
pokládati, že na návštěvu italskou již ne-
dojde a. v.
Co se však týče schůzí v Lendu a v Ma
řianských Lázních, poskytují nejen velikou pří-
ležitost k politickým kombinaeím, ale i k váž-
ným vzpomínkám z minulosti.
Londýn
Ma
8
article
Sasko zaujímalo do doby sjednocení Ně-
mecka postavení známě, a proto jest zajímavo.
čteme-li ve vídeňských listech, zejmena pak
v orgánu blízkém zahraničnímu ministerstvu,
»Fremdb.«, že »touto odvelnou návštěvu za
lonskou návštěvu saského krále, oznamujícího
své náštoupení na trůn, na novo se osvědčuje, že
»dávné, těsné styky mezi dynastií Habsburků
Wettinů trvají neoslabeny, styky to, jež trvají
po staletí, jejichž sousedská vřelost nikdy ne-
byla zkalena, a v nichž se nyní vyjadřuje
pevnost poměru spojeneckého, jakýž jednol
Rakousko-Uhersko s říší německou.
Nenapadá nám ovšem, pochybovati o tomto
novém utužení spojeneckého poměru k Ně-
mecku, ač ovšem jsme toho mínění, že král
saský není jeho mezinárodním representantem
v Německu. Aspoň drážďanské listy píší o schůz
té, že »saský národ provází toto setkání
s nadějí, že sdělením osobních citů obou mon-
archů dostane se nového utužení a povznesení
vzájemným stykům obou národů.«
Mluví-li drážďanský list pouze o saském
národě, může to býti sice zvláštním osvědčením
saského patriotismu, aniž by se chtělo zapomí-
nati na ostatní Němce, ale nepopíratelné to není.
Katolická dynastie saská může býti dosti
vážným činitelem v době, kdy nastala roztržka
mezi Římem a Francií a kdy německá vláda se
snaží dosíci proteklorátu nad katoliky, kteří do-
sud na Východě požívali ochrany Francie, ale
zároveň prý Německo vyslovilo papežské kuri
přání, aby roztržka s Francií neprojevíla účinky
své i v Německu . . .
Wettin
Němec
Sasko
Rakousko
Uhersko
Německo
Řím
Francie
9
article
Ještě zajímavější domněnky a vzpomínky
vzbuzuje schůze v Marianských Lázních. Na tuto
schůzi — prostřednictvím další cesty panovníkovy
do Karlových Varů — připíná se vzpomínka, jak
před čtyřiceti lety, r. 1864, se tam sešel panov-
ník se zesnulým králem pruským, potomním
císařem německým Vilémem I., kde se stala dů-
ležitá ujednání proti Anglii, když se tvářila, jako
by chtěla přispěti na pomoc Dánům, sevřeným
»bok o bok« se opírajícím vojskům rakouským
a pruským. Anglie sice nezakročila, ale co ná-
sledovalo po dvou letech, ještě je v dobré paměti
Tato vzpomínka snad tedy chce oslabiti dojem,
jako by z nynější schůze s králem anglickým
mohlo vzniknouti těsnější sblížení Rakousko
Uherskaa Anglie, ale nevylnčuje rovněž, že oster
vzpomínky může mířiti též jinam.
Náhodou také nyní haraší Anglie palašem
jako v r. 1864, ale tentokráte neplatí hrozby
její Rakousko- Uhersku jakožto spojenci Německa
ale platí Rusku, jež utkalo se s anglickým spo-
jencem — s Japonskem.
Nedávno vyložili jsme na tomto místě,že
Anglie nemá dosti pozemního vojska, aby mohlu
opravdově přikročiti od protiruských svých hrozek
k činu, dokud nenalezne spojence s vydatnou
silou vojska pozemního.
Dále jest též pozoruhodno, že Německo v
válce rusko japonské čím dále tím nápadněj
osvědčuje svou neutralitu, přizni v o
Rusku, kdežto Anglie všemožně Japoncům na-
pomáhati (dopravou válečného kontrabandu a j.
a Rusům překážeti se snaží.
Vzpomínka na r. 1864 se tedy nehodí na
nynější schůzi v Marianských Lázních a přece
jen se pustila do světa!
Dán
Uherskaa
Japonec
Rus
Karlová Vary
Anglie
Rakousko
RakouskoUhersko
Německo
Rusko
Japonsko
10
article
Neméně zajímavo jest, že z týchž Drážďan
odkud projeveny takové naděje v účinky schůze
v Lendu, ozývá se již nyní varovný hlas, na-
miřený proti Anglii; vždyť prý nepochybný ak
mezinárodní zdvořilosti jest nieméně událostí,
jež ve spojitosti s mezinárodními poměry a svě-
tovou situací poskytuje příležitost, »věnovati
pobled stykům anglorakouským, kteréž při utvá-
ření poměrů mezi evropskými mocnostmi na
mnoze hrály vážnou úlohu a až dosud ji hrají«
Jisto jest, že Anglie, jak o tom svědčí jej
dějiny, vždy se snažila, aby s nejmenšími vlast
ními obětmi dosáhla největších úspěchů z mezi
národních zmatků a že nerada vybírala vlast
níma rukama horké kaštany.
Anglie zvláště se snaží kde koho podnítit
proti Rusku, ale »pokud se týká Německa, do-
spěli v Londýně ku přesvědčení, že musí na
dobro vzdáti se myšlénky, mobilisovati německou
moc válečnou proti Rusům«.
Od roku 1897 panuje dohoda rusko
rakouská ve příčiné Balkánu a tato dohoda
nejvíce prý pálí Angličany, kteří by rádi nepo-
koji balkánskými zaseli nedůvěru mezi Rakousko-
Uhersko a Rusko. Stejně mají bouře arménské
podněcované týmiž Angličany, způsobiti zlou vol
mezi Ruskem a Tureckem.
Zvláště se dle německého názoru leká Anglie
myšlénky, že by ze shody rusko rakouské na
Balkáně, jíž prý Německo přeje, mohl vzniknouii
nový trojspolek tří clsařství.
Můžeme se dle těchlo ukázek nadíti,že
poměr Anglie a Rakousko-Uherska bude nyní
stále přetřásán a že na schůzi v Marianskýeh
Lázních v nastávajících dnech naváže se bohat
žeň politických kombinací, domněnek a před-
pokladů.
Rus
Ruska
Angličan
Drážďany
Anglie
Rusko
Německo
Londýn
Balkán
RakouskoUhersko
Turecko
Rakousko
Uhersko
11
article
Co se bude díti dále?
Co se bude díti dále?
Prorokovati jest zaměstnání velice nevděčné
a platí-li kde slova, že je největším uměním
státi se prorokem doma, pak je příslovi to na
svém místě především v Rakousku. V tomto
státě dávno již sesazena s trůnu logika, zde
zákony správného posudku a závěrku dávno již
přestaly býti platnými, zde co ráno přikazem,
večer slane se zločinem a co pravda dnes, to
zejtra pranýřuje se jako lež.
Rozevříti závoj budolicnosti tohoto státu
nahlednouti v taje, příštích dnů, je smělost.
kterou z pravidla průběh událostí citelně ztreslá.
v tomto státě je nejrozumnější taktikou, ponecha“
událostem, aby nás překvapily.
Co nevidět bude po krásných dnech aran-
juezských, po periodě, ve které i nejpilnější.
nejčilejší politik ležel na trávě a oddával se
divaje se do modra nebes, kontemplativnému
dumání, i nastane opět doba, kteréž u nás ří-
kají — doba politické práce.
Rakousko
12
article
Cítime již předzvěsti nastávající činnosti
poněvadž se tvrdí už pátý rok — teď že ale
zcela jisté to prasknouti musí — předpovídá
se také letos, že dojde konečně k rozhodné
akci a že rozťat bude gordieký uzel vnitřní po-
litiky rakouské, který rozmotat marně by se
pokoušely i nejdovednější prsty.
A jak vypadati to bude v tomto státě po
tom katastrofálním »prasknutí« ? Otázkou touto
zabývají se tak mnozi političtí zvědavci a ku po
divu, že řešení její, přes různost stanovisek ře-
šitelů, je až nápadně si podobné, ba ve mno-
hém totožné. Není totiž nikdo mezi nimi, kdo
by byl tak naivní domnívati se, že veliký pro-
blém, jak uspořádati tuto říši, aby konala své
poslání, bude rozhodnut; všicci, kteří věcí tou
se zaměstnávají, jsou za jedno, že veliká udá-
lost nestane se žádná, naopak, že jako obyčejně
zalepí se trhlina obvyklou náplastí, a že pra-
skne-li něco, bude to opět nějaký ten »státn
princip«, jakých má Rakousko v zásobě na vy
branou a jimiž udržuje se chvilkově nad vodou.
jako plování neznalý pomocí nafouklých mě
chýrů.
O tom, že by se nalezl nějaký genius, jenž
by silnou a smělou paží státní loď rakouskou
obrátil ze zhoubného nynějšího směru ve směr
Rakousko
13
article
zdravý, není naprosto žádné naděje, kurs zů-
stane i po katastrofě asi týž jako dosud: kurs
germanisační a centralistický, snad že s nějakým
novým přištipkem v oboru politiky sociální a
hospodářské. Jest totiž známo, že ku »princi-
pům státním«, o nichž jsme se zmínili, náleži
především ten, že třeba v tomto státě řešením
otázek sociálně-politických a ekonomických ubít
myšlenku národní.
Dr. Körber svolá, jako na podzim z pra-
vidla, také letos říšskou radu. Tentokráte snad
o několik neděl dřív, než jiná léta. Ne ale
k vůli tomu, že by měl naději na její dělnost.
V situaci, v jaké dnes se nalezá vláda, by si
snad ani »dělného« parlamentu nepřála, nýbra
za tím jediným účelem, aby jej, jako nezpůso-
bilý k ústavnímu jednání po několika dnec
rozpustil a získal tím formální oprávněnost ku
použilí paragrafu čtrnáclého.
Pomoci paragrafu toho provedeno bude, co
by jinak spojeno bylo s velikými oblížemi.
najmě provedeny budou ohlášené již finanční
operace, zejmena famosní půjčka, kterou vo-
jenský fiskus ze svých »úspor« ve dvacel
létech splatí. To ostatní beztoho pro Vídet
nemá cenu.
Jak dlouho vystačí s touto třeba že proti
zákonnou, dojista ale velmi pohodlnou methodou.
nevíme, nám Čechům do jisté míry je to lhostejno.
doktor
Körber
Čecho
14
article
Nám »ústavní« život a »korrektní« parlamentní
procedura byla zrovna tak málo na prospěeh
v ohledu národním — a o otázky národní jde nám
v první řadě — jako manipulace se čírnáctkou.
takže pohlížeti můžeme na smělé experi
menty činitelů vládnoucích s jistým oprávněným
fatalismem. Hůř nám být nemůže a proto ne-
zbývá nám jiné taktiky, než všechno jak možno
zdržovat a mařit. Čím zuřivěji se k vůli této
naší, zrušením jazykových nařízení jedině možné
taktice na nás stoupenci tak zvané »plodné
práce« vrhají, tím pro nás nalehavější příkaz,
v taktice této pokračovat.
Tím okamžikem, kdy přestal býti tento
stát státem právním, přestaly také všechny
mravní závazky, jež k němu máme. Tím oka
mžikem, kdy vrchní ředitelstvo toho státu
proklamovalo, že mu směrodatnou jedině vůle
našich úhlavních nepřátel, nuceni jsme byl
jednati tak, jak jednáme dnes a jednati budem
i na dále. Jiné odpovědí nám nezbylo. Co
činiti bude v příštích dnech vláda, nevíme.
Proskakují zprávy o opposici německé, jež se
proti dru. Körbrovi k vůli slezským paralelkám
a k vůli známé »koncessi« právníkům, absol-
vovaným na záhřebské universitě, chystá. Však
nepřikládáme těmto bouřliváčkům naprosto
žádného významu, blýská se sice, ale jenom »na
časy«. Panstvo se najde v okamžiku opět, kdy
o naši půjde kůži.
Co činiti budeme my? Pokračovat v tom,
čím jsme byli počali. Víme, že při tom dobře
dařiti se nám nebude, víme, že krutě na nás
dopadati bude nepřízeň Vídně a zášť a mstivost
našich německých nepřátel, však povinností naší
je trpěti a vytrvati.
Vídeň
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. srpna. (Německá pěchota
bez artilerie.) Od té doby, co dr. Körben
dal ve Vídni známou odpověď delegátům něme-
ckých poslanců ze Slezska, ve velkých denní-
kách německých nápadně ochladl žár, roznicený
slovanskými pobočkami. Německé listy otiskuj
z ochoty resoluce různých schůzí proti poboč-
kám i hrozby proti dru. Körbrovi, ale v redakční
části listu zabývají se vším možným, jen ne
slezskými věcmi. Má to svou dobrou příčinu.
Dr. Körber vzal německý tisk, nejen vídeňský
nýbrž z velké části i venkovský do svých služeb.
doktor
Körben
Körber
Praha
Slezsko
16
article
V drobném prodeji:
raaní čsle o sobě . . . a2h
odpolední
Ve dlislkách na venkovš-
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově zapře.
Fiečplacení a inserty přijímá zdmíni-
strace v Míarianské ulici č.3.
Tams nacházejí se též redake
tiskárna a expedice „Národnich Listě“.
Eukopisy zo novracsjí.
Míarianský ulice
17
article
A ježto tisk v politickém životě hraje nyní úkol
dělostřelectva, kdežto politické strany jsou pouze
pěchotou, může dr. Körber klidně pohlížeti na
slezskou agitaci, poněvadž ví, že strojené ně-
mecké rozčilení bez podpory časopisecké roz-
plyne se v krátkém čase samo sebou. „Hr. Ba-
dena a hr. Thuna — píše v té věci „Slowo pol-
skie“ — německá levice povalila, poněvadž ve-
škeren německý tisk, vyjma katolické časopisy,
vytáhl v pevném šiku na pomoc německým stra-
nám. Zprávy o bohatýrských křiklounských vý-
konech německých poslanců v parlamentě zapla-
vovaly každý den všechny německé kraje, pod-
něcovaly zápal v širokých massách lidu a týto
navzájem elektrisovaly poslance, dodávajíce jim
odvahy k novým uličnickým kouskům. Dnes ta-
ková součinnost německého tisku s opposičními
německými stranami jest vyloučena. Stručný
rozkaz předsedy byrokratického kabinetu stačí,
aby německý tisk buď úplně zamlknul, aneb se
své povinnosti zhostil několika mdlými, neurčí-
tými frásemi. Rozmanité, ale vždy pevné svazky,
pojící onen tisk s nynějším kabinetem, způsobily
už nyní, že jak vídeňské, tak i větší venkovské
časopisy nevyzývají k ostrému boji proti vládě,
nýbrž berouce na dosti lehkou váhu opposiční
posy některých německých poslanců, omlouvají
kabinet, slovem, ponechávají poslance jich vlast-
nímu osudu. Páni poslanci pak, až vykonají
svou řečniekou povinnost ke svým voličům, brzo
si také celou věc rozmyslí a ještě v čas zapome-
nou na své hrozby opposicí . ..
doktor
Körber
Thun
Hradec
Slowo polo
18
article
V Praze, 5. srpna. (Uherské vojen-
ské nadace.) Uherská sněmovna zahájila
již jednání o úvěru ministerstva honvédů, při
kteréžto příležitosti se projedná též vládní návrh
na zřízení 1073 nových státních nadací pro uher-
ské příslušníky, vzdělávající se na různých vo-
jenských ústavech. Těmito nadacemi má se,
jak již známo, vyhověti přání Maďarů, abyv
uherské části společné armády byli jen
uherští důstojníci. Dosud slouží ve společném
vojsku 4418 uherských a chorvatských důstoj-
níků,jest jích však pro uhersko-chorvatskou
čásť armády třeba 7400. Dosavadní počet uher-
ských důstojníků musí se tedy rozmnožiti o
3000. Aby se urychlilo doplňování důstojni-
ckého stavu uherskými poddanými, navrhuje
vláda, aby se dosavadních 350 státních vojen-
ských nadací rozmnožilo o dalšich 1073, z nichž
93 jsou určena pro akademie, 180 pro vojenské
školy reálné a 800 pro kadetky. Pro vojenské
ústavy jsou zřízeny také společné říšské nadace,
jež se uhražují z rozpočtu ministerstva vojen-
ství. Teké na tyto společně vojenské nadace
uherská vláda obrátila svou pozornost a vymohla
si na vojenské správě, že tyto říšské nadace bu-
dou se zadávati příslušníkům obou států dle
poměru kvotového, tak že na každých
65 rakouských stipendiátů má přijíti 35 sti-
pendiátů z Uher a z Chorvatska. Náklad na
uherské vojenské nadace bude obnášeti ročně
Maďar
Praha
Uhry
Chorvatsko
19
article
621.000 K; této výše dosáhne však teprve po
třech létech a bude se na ní držeti tak dlouho,
dokud nepřibude o 3000 uherských důstojníků,
aby se mohla obsaditi všechna důstojnická místa
v uherských plucích a sborech. Pak se počet
nadací opět sníží, ale jen tak, aby bylo vždy
postaráno o náhradu za důstojníky, odcházející
do výslužby.
Vedle uherského příslušenství Maďarům zá-
leží ovšem i na tom, aby uherští důstojníci byli
znalí jazyka maďarského. Tomu se vyhoví re-
formou vojenských ústavů, do nichž už po-
čátkem příštího školního roku bude uvedena ma-
darština jako vyučovací jazy k aspoň při
některých předmětech. Dle výnočtů „Bud.
Tagbl.“ ze 4418 uherských důstojníků mluví
už nyní 2638 dokonale maďarsky, 866 vy-
hovuje požadavkům maďarské služební řeči,
914 vůbec nezná maďarského jazyka. Z 12.816
důstojníků, kteří jsou příslušníky rakouskými,
Maďar
Buda
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze Splitu a okolí.
Podává Blažena Stržínko vá.
Split je zkamenělá historie Dalmalska
Břehu mořskému vévodí palác Dioeletianův, pa-
mátník moci a bohatství římských imperatorů.
V sousedství Nový Split se stavbami renaissaně
ními, památkou bývalého benátského panslv
doplňuje stavbu v podivnou směs starožitnosti
a novodobého života.
Bloudíme úzkými uličkami paláce, v jehož
středu na vyvýšeném místě hlavní chrám, kdys
pohanský. Nádherné hlavice sloupů korintských,
nesoucí na mohutných obloucích zdobné řecké
limsy — a mezi tím dole otvírá se krámek
s pohlednicemi, na šňůrách visí prádlo, švadlena
šije na stroji a prosaické nové lampy osvěcují
podivnou romantiku. Hlavicemi sloupů derous
z oken modní story, tu tam vykukuje hlavička
s pařížským účesem. Vrcholem bizarrního střetu
dob od sebe jinak tolik vzdálených je splitský
dóm. Historie krutým žertem — zde proměnil
stavbu největšího protivníka Kristova v křesťan-
ský chrám. Zvenčí budova jednoduchá, s půdo-
rsem šestiůhelníka. Moderní lustr osvětluje zá-
dumčivou staroklenbu, mezi korintským slou-
povím a nádhernými římsami umístěny dřevěné
lvice, nad oltářem gothický baldachýn a před
nímn kněz v ornátě a pobožný dnešní lid. Starý
pohanský chrám, červené, aksamitové pokrývky
antipendium s národním slovanským ornamen
lem, na olláři zlacené sošky... Podobně pře
kvapuje i baptisterium, bývalý chrám Aesku-
hapův.
Stržínko
Dioeletianův
Split
21
article
Do paláce na pobřeží uchyloval se císai
za horkých dnů. Jinak sídlil v nedaleké Saloně,
jejíž trosky skytají tolik památek pohanských
i slarokřesťanských. Prohlidka sbírek ve zdej-
šimo museu je plna zajímavosti. Neúhledné dvě
mistnosti chovají krásné sochy a sarkofagy-
Nové město je vzdušnější, ozdobeno rozto-
ailou radnici slohu benátského. Od ni řida
výslavnějších budov až k Ilotelu de la vílle,
s pěknou kašnou. Ale tu již zase orient! Uličky
úzké, nedlážděné, zanešené bílým prachem, kli-
katí se mezi bídnými domky, vzhůru dolů. Ně-
kde tulí se ke střeše vlaštovčí hnízdo, jinde pří-
roda sama ozdobila domek bujnou květenou.
Nová město
Ilotel jít le vílle
22
article
Zevšad dýše dalmatská chudoba. Zabočíme ke
břehu. Je tam trh na dřívi. Několik plachetníků.
jako vodní ptáci plují po hladině přístavů. Na
trhu, divná věc, prodávají pouze dlouhé, ne-
rovné větve. Však i takové dříví v holém, bez-
lesém Krasu je drahocenný zjev. Opodál naklá-
dají do beček sušené třešně, z nichž vyrábí se
proslulý maraskýn, dalmatská specialita. Polo-
ostrov, vybíhající do moře, pokryt je cypřiším.
pod nímž uloženi k věčnému spánku Spliťané.
kolebáni uklidňující hymnou moře. Z jara je
hřbitov asi překrásný, všechen téměř pokryt rů-
žemi. V srpnu je arci smutný a vyprahlý-
Cestou do tržnice ryb upoutal nás rozto-
milý obrázek. Hošík, sedě na zemi, drží za pro-
vázek malého beránka, ukusuje z jedné housku
a z druhé stříbrnou rybičku. Chutná výtečně
malému kudrnáči. V rybí tržnici zaujímá mnoho
druhů rybiny zvláště masití tuňáci, ale více nás
upoutaly skupiny rázovitých Dalmatinek a sta-
tečných Dal — málem už bylo by vyklouzlo z
péra: statečných Dal-tatinků, ve slohu autor
„Nastaveného stolu“ — prodavačů, pestřících se
zde ve svém národním kroji, jemuž barva červená
tak nápadně udává tón.
Do Salony, dalmatských Pompejí, není-l
příliš parný den, je příjemná pěši procházka.
Vykopaníny zdejší, ač znamenité a pro odbor-
nika pozoruhodné, neposkytují laikovi dost pře-
kvapujících momentů, aby podlehl mohutnému
dojmu. Stopy někdejších budov, veřejných i sou-
kromých, chrámů, divadel, lázní, pohřebišť atd.
ač zcela zřetelné a plné zajímavých dokladů
půdorysů, profilů, nápisů i jednotlivostí, velmi
pěkně zachovalých, nejsou přece celkově tak
imposantní, aby na první pohled si podrobily
diváka.
Procházka sem je rozkošná podél zátoky
mořské, mezi vinohrady, s pozadím holých di-
narských hřbetů. Procházíme vesnici Novou
Salonu, překročujeme můstkem potok Jader, po
Pompeje
holý di
23
article
němž má moře svoje jméno a obdivujeme prvn
a poslední louku v Dalmacii, dokonce i několik
vrb, ba i pasoucí se krávy! Zde pohled nesmírně
vzácný.
Ke Staré Saloně vlastnímu nalezišti jde
cesta „krasovím“, plnou ostrých kamenů, mezi
keři ostružin a chudými políčky, kde se jež
kukuřice, při plotech krčí se fíky a mezi ka-
mením na slunku se mihají zmije. Třeba po-
zorně našlapovati.
Z daleka upoutal naši pozornost starokře-
sťanský sarkofág, připomínající poněkud hrob
na Starém židovském městě v Praze. Vlastně
kamenná postel; v nohách a ve hlavách veliké
obdélníky konči vztyčenými trojůhelníky. Celek
již valně porouchán, pouze přední čásť přebohatě
je ozdobena kamennými reliefy. Latinský nápie
a znaky jako hieroglyíy oznamují jméno i stav
někdejšího obyvatele, jehož tělesné zůstatky ho-
stila kamenná schránka. Ryba ve znaku byla
prvním křesťanům symbolem tichého vyznání.
Stoupáme vzhůru k malé ville, obydlí dra.
Dalmacie
Praha
24
article
Bulice, ředitele objevných prací. V domkuje
umístěno i malé museum. Procházíme kol hlav-
ních částí odkrytého města, rozeznávám lázeň,
basiliku, tu a tam trčí ze země sloup, viděti dlá-
ždění, jinde řady náhrobků se představí — — —
Celkem však nelze si obraz města s plnou tva-
rebností představiti,
Nejzřetelněji jeví se tvary amfitheatru. Kru
hová zeď kolem je ovšem velmi prolámána, po-
bořena, místy zeela se zemí srovnána, prostou-
pená polem kukuřičným a skupinami fíků. S ko-
losálním dojmem amfithentru v Pulji nedají s
ty zdejší zbytky ani srovnat.
Zapadající slunce, zbarvivši pusté stíny
horské na obzoru, kynulo k návratu. Silnice
splitská oživla. Vesele cvakají podkůvky oslíků
a mezků, na jichž hřbetu Dalmatinci svážejí sve
potřeby na trh aneb sami si na nich hovi svým
protáhlým údům. Málo kdo zde pěšky chodí.
Dost udiveně pohlížeji na nás, že se tak trmá-
címe tvrdou cestou. Není zdejší silnice věru
sdělána pro měkké podešve. Jezdeům, zdá se,
sedí se dost pohodlně na dřevěných sedlech, na-
šim posadám slepičím ne nepodobných.
Proti nám se valí obrovská kupa trávy
Když se přiblížíme, rozeznáváme strašidlo.
malý oslík, který pod svým nákladem zcela mizí.
Roztomilé zvířátko. Zde se člověk zamiluje do
jeho čipernosti, pracovitosti a — spolehlivosti.
Běží často sám po silnici a koná věrně svoji po-
vinnost, co si pán jeho bůh ví kde hoví nebo po-
píjí. Sotva chuďas na cestu vidí pod zelenou
horou, kterou mu na drobný hřbítek navalili a
ještě mu na ni přiložili kabáty. V zadu za ná-
kladem jako nezbedný přídavek dřepí i hocha
věrného sluhu nemilosrdně stále pohání kla-
ckem! Jiný osel nese těžké pytle po obou bo-
cích, ohromný náklad, ale také se mu ještě do
zadního týla posadil malý trýznitel.
zelený hora
25
article
Před námi jde žena. Na hlavě žlutý, vlajíe
šátek, u košile široké rukávy, modrý živůtek, tma
vou sukni a zástěru, v ruce ohromný, zelený me-
loun a na hlavě košík s vrchem trávy! Některé
ženy odívají se úplně černě. Jaká asi útrapa
tom vedru. Za chůze i za jizdy ženy nelení, Chor
vatky a Černohorky pletou, Dalmatinky předou
v levé kužel, v pravé vřeteno. Někteří muži maj
úplný, překrásný kroj, jiní při šatu černém spo
kojují se červenou čepicí a červeným pásem
Rukávy mají široké a kabát spouštějí s ramene
Pěkné divadlo cestou! Ani nepozorujíce, do
stihli jsme za večerního chládku splitských ulie
Pěkný je výlet parníkem ze Splitu do sou
sedního Trogiru, velmi malebně rozloženého
starého přístavního městečka.
Parník zahýbá kolem hřbitova na vysokém
ostrohu, jenž z daleka se hlásí černými cypřiši.
Vjíždíme do úžiny mezi ostrov Bráč a pevninu.
Jako zelený klín do modré hladiny moře vybíhá
tu rovinka pevniny, městečko Vranjca, jako male
Benátky shlíží se ve vlnách a v pozadi zvedá se
horská tvrz Clissa jako orlí hnízdo ve stěně hor,
uzavírajících obzor Salony s opevněním starých
Sedmikaštělů, někdejší obrany města proli
Turkům.
Již se zůžilo moře jako pouhá řeka a n
pravo upoutala pohled skupina krásných, sta-
rých věží, v pozadí trosky hradu — Trogir!
Město starožitné s památkami z doby pan-
ství benátského. Zříme tu uměleckou výzdobu
Černohorka
Dalmatinka
Vranjca
Turek
Split
Trogir
Benátky
zelený I
26
article
chrámů a tvrze mohutné na obranu proti ně-
kdejším nájezdům tureckým. Město je obklopeno
úzkým průlivem, leží vlastně na ostrově, což
nemálo přispívá jisté romantičnosti obrazu. Zá-
padní výběžek ostrova hájí šedá tvrz, dosud dosti
zachovalá. Jindy snad významné, je dnes mě-
stečko dosti sešlé. Zdejší „první hótel“ Pastorův
může vyhověti jen nejskromnějším požadavkům.
Bloudíme za městem skupinami cypřišů,
akacií a divokých aloi. Moře kolem je tiché jako
rybník. Tepla je dost a moskytů více. Vracíme
se do města po dřevěném mostě. Za mostem
procházíme branou se sochou sv. Jana, někdej-
šího biskupa a patrona trogirského. Za branou
jsme na trhu. Prodávali tu domácí pečivo,
opravdu nezničitelně tvrdé, 10 fíků za sold
(krejear), krásné, ale drahé broskve a j. v. Nej-
více se nám líbily kroje. Z trhu dále úzkými, kli-
katými, ale čistými uličkami. Mnohé domy tro-
girské ozdobeny jsou balkony, plnými květin.
Pastorův
Tepl
svatý . Jan
27
article
Hlavní ozdobou náměsti je chrám, dílo vzácné
krásy s bohatou výzdobou ornamentální i figu-
Nad oltářem uvnitř je rakev s ostatky sv.
Jana. Na pravo nad vchodem zvedá se vysoká,
třípatrová campanilla s gothickými okny. S hora
pěkná vyhlídka na město, úpravné parky kolem
a šedý hrad. Vedle chrámu radnice, hostí též
čitaonicu (čítárna) chorvatskou. Naproti stará
věž s ohromnými hodinami a pěknou „vijeéni-
cou“ (loggia). Na stěně benátský lev, obklopen
krásnými sochařskými pracemi.
Návrat opět parníkem. Trogirští nakládají
zde celé náruče uschlých chrysanthém, jež roz-
tlučeny, slouží účelům známého „Zacherlinova
prášku“. Nese městu slušný užiteček ročních
40.000 zl.!
Na zpáteční cestě bavím se na paluběr
okoli lodní kuchyně. Dějí se právě přípravy k ve-
čeři. Kuchtík čistí drobné rybičky. Vzal malou
sepii, stáhl jí s těla obratně vak, vyloupl očia
hodil netvora k ostatní přípravě. Dobré chutnáníl
Není radno nakukovati do tajemstov žádné
kucbyně, ani — lodníl
svatý . Jan
Zacherlinův