ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a06db6b0-71e0-11dc-979f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 38 celkem · entity: person 139, place 87, org 10, work 2
1 masthead
6. srpna 1904. Číslo 215.
2 masthead
ODNÁ LISTY-
3 masthead
Strana3.
4 article
hájení nebylo lze ani pomysliti. Kdo mohl co odněsti. odnesl, ale bylo toho velmi málo. Na střeše stavení svého sedí muž a chce hájiti majetek svůj proti hroz- nému živlu. Šlehne plamen a kouř — a muž kácí se mrtev se střechy. Jinde běží žena do stavení, aby vy- nesla, co do ruky uchytí. Dým s plameny ji zahaluj a klesá mrtva k zemi. Tak přišli o život 4 lide a někteří jsou popáleni, z nichž prý dnešního dne také již jeden dokonal. Šli jsme druhého dne podívat se na dilo zkázy. Z bývalé vesnice ční pouze v dým za- halené komíny a učazené zdi. Tu a tam na dvoře dohořívají stohy slámy! Stromy jsou spáleny. Před spáleništi obydli svých stojí lidé naříkajíce a lemíce rukama. Přišli o všecko své jmění i o živobytí na zimu. Okolo vsi rozloženy mají rodiny majetek, který zachránily. Několik peřin, namnoze opálených, šatstvo popálené, někde u vozu uvázána kravka, jinde pobíhá opálené prase. To vše ale jsou jenom zachráněné tro- sky majetku. Ze stavení, kde lidé byli na poli, ne- vyneseno vůbec nic. Zničeno vše v několika minutách! Manželé Turkovi, chtějíce zachrániti něco z majetku svého, zahynuli oba v plamenech. Zanechali prý4 dílky! Neštěstí toto stihlo zvláště třídu chudšía chudou. Kde budou ubožáci bydleti? Čím budou živi? Kdo máš srdce a můžeš pomoci, pomoz! — V Čer- ném Kostelci bylo občanstvo ve čtvrtek dne4. srpna o 8. hod. večerní vyburcováno poplašnou zprá- vou o požáru. Hořelo skutečně a to stavení obuvníka p. Kaňkury v Nové ulici. Oheň vznikl nad půdou jmenovaného živnostníka. Nebezpečenství vzhledem k hrozným vedrům a nahromadění budov v sousedství bylo veliké. Však rychlému zakročení místního sboru hasičského a sousedů podařilo se požár v půlhodině omeziti na jediný dům a to ještě tak, že vyhořel pouz kryt budovy a jen střední její čásť byla poškozena.
Turek Kostelec Nová ulice
5 article
Poplach ohněm způsobený vzrušil ovšem celé okolí. což v době nynějšího sucha a častých požárů je po- chopilelno. — Dne 2. t. m. o 31/2 hod. odpolední vznikl v hospodářském stavení čp. 7 ve Strakách, Josefu Bláhovi náležejícím, požár, který zničiv rychle celou tuto usedlost, rozšířil se na stavení Josefa Krejčíka čp. 76 a ztrávil i toto úplně. Rodina Bláhova ztratila ohněm vše, obydlí, zásoby píce, obilí, nářadí, nábytek i šaty a jest proti škodě, čítající 3000 K jenom částkou 1000 K u Rolnické pojišťovny v Praze pojištěna. Jose Krejčík trpí škodu 5000 K, která jest pouze pojištěním v částce 2520 K a sice 1800 K na stavení a 720 K na píci u První české pojišťovny v Praze hražena. O loka- lisování dravého živlu starali se vydatně sousední hasičské sbory s vojáky dělostřeleckého pluku č. 25, právě ve Strakách ubytovanými. — V tutéž hodinu téhož dne shořel Josefu Dytrychovi čp. 6 v Malých Kostomlatech stoh obilí. Poškozený čítá si škodu na 1000 K a jest jenom na 300 K u První české poji- šťovny v Praze pojištěn. V obou případech není původ ohně znám — Srážka na elektrické dráze v Košířích. Koč František Pokorný, zaměslnaný u pekaře p. Frant. Kodeta v Hostivicích č. 84 jel včera po bělohorské silnici ke Košířům. Nedaleko restaurace »Klamovky« zahýbal s vozem na Plzeňskou třídu, ale vjel do přijiždějícího motorového vozu č. 170. Přední ploši- nou byl vůz odhozen stranou, kočí sletěl s kozlíku. ale nenblížil si. Voj a náprava vozu se zlámaly.
Bláha Krejčík Bláhův Jose Krejčík Dytrych Koč Pokorná František Kodet Praha Košíře Hostivice Klamovka
6 article
Případ ten měl v zápětí značný sběh lidu. — Oheň na Letně. Na svahu Lelné, nedaleko h- navského pavillonu vzňala se včera ve velké výměře svchá tráva a částečně od ní shořely keře a stromy. Hostinský p. Václav Brož s dvěma strážníky jal se oheň hasiti. Záhy přijeli malostranští hasiči, pomocí jichž oheň úplně utlumen. Jak vznikl, nedalo se vy- světliti, ale nejspíše od odhozeného oharku z doutníku. — Chladírny a ledárny staroměstské tržnice. Za nesnesitelných veder letošních bude zajímati, že máme ve středu Prahy místnost, kde možno náležitě a snád až příliš se ochladiti. Jsou to chladírny a le- dárny staroměstské tržnice, jež konají v letošním par- ném lětě znamenitě svoji službu. Stačí sestoupiti do těchto podzemních místností, účelně zařízených k konservování masa, uzenín a drůbeže, kde neustále jest temperatura blízká bodu mrazu v ledárně až i 4 stupně pod nulou. Dlužno však před návštěvou důkladně upnouti kabát a ohnouti límec, nechce-li návštěvník odnésti si při nejmenším důkladnou rýmu.
Lelný Brož Praha
7 article
Zařízení strojové a vůbec celého chladícího systému překvapí. Vejde-li se do tržnice směrem z Ovocné ulice, jsou kolelna a strojovny po pravé ruce, zřetel- nými nápisy jasně označeny. Kotelna je rozsáhlá o drou velikých ležatých kollích; vedlejší strojovna velmi úpravná a čisťounká za řízení vrchního stroj- níka p. Vakoče jest uslavičně v chodu. Dvě veliké rychloběžky, každá o síle 60—70 kořských sil, jsou zdrojem všeho dalšího „zimotvorného procesu“. Po- mocí kyseliny uhličitě, stlačené do kompressorů až za 70 almosfér a odpařováním téže dělá se umělé chladno a led. Ve strojírně vidíme, jak roury vy- bíhající z kompressorů obaleny jsou jinovatkou. Že strojovny žene se ochlazený vzduch do kondensátorů. nesčíslných to rour, přes které neustále stéká voda, opatřovaná z vlastní sludny, ze které se čer-i parní pumpou. Místnost, kde kondensátory jsou umístěny a rozsáhlý vodní basin pod nimi, nachází se ve zvláštní věži, kolem do kola opatřené dřevěnými žaluziemi.
Vakoč
8 article
lřipomíná pivovarské chladící „štoky“. Pražská staro- městská tržnice má svou vlastní elektrárnu, jež do- dává elektrické osvětlení pro 23 obloukové lampy a veliký počet žárovek. Elektrárna opatřena jest dvěma rychloběžkami o 25 koňských silách. dvěma dynamy a reservní 60článkovou batterií akkumuláforů, jichž počet možno ještě rozmnožili. Z télo mísinosti při- chází se již k ledárnám a chladirnám. Z konden- sáforů přichází ochlazený vzduch do regenerátorů, odkudž pak vycházejí již zimolvorně roury, uložené ve zvláštních místnostech — ledárnách. Tylo, jakož i chladírny nacházejí se pod zemí. Při otevření dveří do ledáren zavane vstříc mrazivý chlad. Roury nad sehou umístěné obaleny jsou kolem do kola ledem, mezi nimi pak tvoří se kusy umělého ledu. I na výrobu toholo jsou ledárny staroměstské tržnice za- Hízeny. Z ledárny, kde je temperatura — 4°. vedou roury do rozsáhlých chladíren, počtem jedenácti jež vělšinou mají trvale pronajaté velcí řezníci a uzenáři pražští. Několik oddělení zařízeno jest ke konservo- vání drůbeže a pořízeny tu klece, jež se pronajímaji prodavačům denně za mírný poplatek. Chladíci appa- rály umístěny jsou v chladírnách na stropech. Zde jesl temperatura, již mírnější, nepřesahuje však +4
9 article
Některé z chladírer opatřeny jsou isolovanými stě- nami. Kromě lodáren a chladíren nacházejí se pod zemí rozsáhlá skladiště. Zodpovědnou a obtížnou správu staroměstské tržnice obstarává správce pan Kulhan se třemi úřadníky, dále jsou tu dozorci, tři vrální a několik dělníků. Trhy venkovské a dozor nad nimi obstarávají čtyři dozorcové, podléhající správě tržnice. Technický personál jest pod dozorem správy vodarenské. K výrobě ledu spotřebuje se denně dese „lemb“, jak nazývají v běžné mluvě strojníci známě kovové láhve, jež s kondensovanou kyselinou uhliči- bu dodává hlubočepská chemická továrna pro vý- robu kyseliny uhličité. Chladírny a ledárny jsou jednou tejzajímavější částí mohutné této budovy, jež v nej- pčíhodnějším místě Prahy zbudována byla v r. 1897. — Změny držebnosti. Majetník realit na Král Vinohradech pan JUC Jan Weinert koupil od paní Malildy Köbkové z Hamburku dílec domů č. p. 490 rároží Jungmannovy třídy a Skrětovy ul. na Král Vinohradech za 48.500 K. Pan R. Devidels koupil o firmy Wolrab a Devideles dům č. 895 v Zbraslavské El. na Smíchově za 88.000 K. — Exskuční dražba domů. U c. k. okresního soudu v Karlíně kopala se včera exekuční dražba čomu č. 514 blíže Čuprových lázní v Libni. Koupil jej obchodník z Libně p. Arnold Rubin za 43.000 K. Odhadní cena obnášela 45.894 K. Předepsané vadium složilo pět kupců.
Kulhan Weinert Malilda Köbková Jungmannův R Devidels Čuprův Rubin Praha Hamburk Skrětův ulice Královský Vinohrady Smíchov Karlín Libeň Wolrab Devidele dům El
10 article
— Následky surového žertu. Dne 1. t. m. jel kočí Josef Vojtěchovský z Klecánek u Karlína na koni, kterého chtěl ve Vllavě vykoupat. Cestou setkal se s dělníkem Josefem Slavíkem, jenž z roz- pustilosti koně udeřil. Ten se vzpjal a převalil se i s jezdcem. Vojtěchovský dostal se pod koně ulrpěl vážné vnitřní zranění. — Oběť babského léčení. Za podezřelých okol- noslí zemřela těchto dnů služka Růžena Vostřábov z Vedochod, sloužící na zdibském velkostatku Klecan. Z nařízení státního zastupitelství provedl sondní lékaři dři. Slavík a Prokop pitvu, při které shledino, že Vostřábova zemřela následkem léčení jisté pomocnice ku porodu z Prahy. S bábou zave- čeno bylo trestní řízení. — Cikánské krádeže v okolí Prahy. Poslední dohou páchají cikání, v okolí Prahy se potloukající, smělě krádeže. Tak v noci na včerejšek spáchána byla odvážlivá krádež na statku p. J. Kasalického, bratra vrchního rady zem. soudu v Praze, v Kl- čanech v okresu karlínském. O vloupání sděluje se toto: Záhy po půlnoci připlížili se ke statku tři mužově, opalření zlodějskými pomůckami, páčidly, železnými háčky a seehorem, jenž pořízen byl z roz- porky u vozu. Timto pokoušeli se zloději vypáčiti silnou mříž okenní, ale pokus se jim nedařil, jelikož mříž byla velice pevna. Páčidlo při tom se jim pře lomilo ve dva kusy. Po tomto nezdaru vymáčkli zloději několik okenních tabulek a pomocí železných háčků přitáhli si ze dvou postelí čtyři velké peřiny. které pak protáhli skrze mříže. Krádež tato prove- dena byla bez nejmenšího šramotu, takže ve vedlejšt světnicí spící neměli ani tušení, jakou návštěvu měli.
Vojtěchovský Slavík Vostřábov Klecan Prokop Klecánek u Karlín Vedochody Praha Klement
11 article
Teprve z rána, když služka p. Kasalického vkročil do vykradeného pokoje, přišlo se na krádež, jež ihned oznámena četnictvu. Četnický strážmistr z Klecan Václav Rubáš ohledal místo činu a nabyi nezvratného přesvědčení, že krádež nespáchal nikdo jiný než cikáni. Nasvědčovaly tomu četné okolnosti. jež zkušeného strážmistra uvedly záby na stopu. Cikáni, aby své stihatele spletli, rozsypali směrem k Vodolce na cestu peří, ale pronásledovatele tím neoklamali. K 8. hodině ranní zjistil již klecanský strážmistr, že ke 3. hodině ranní byli vídění tři ci- káni, jak směrem ke Kobylisům chvatně odcházeli nesli na zádech veliké uzle, dle všeho ukradené pe- říny. Statkář Kasalický vsedl se dvěma přátelia strážmistrem do kočáru a uháněl tryskem v ozna- čenou stranu. V lese u Ladví strážmistr vystoupil a dal se s četnickým závodčím Charválem z Vodolky do prohledávání okolí. Štěstí nad obyčej jim přálo Z nenadání vkročili jim do cesty dva během uřícení cikáni, kteří se na zavolání strážmistrovo zastavili. Již zevnějšek nasvědčoval tomu, že měli s peřím co dělat, neboť byli celí popeření. Když strážmistr je zatýkal, přiběhly dvě cikánky a nechtěly muže dát. Také oba cikáni se vzpírali, ale když viděli marnost pokusu uprchnout, dali si připnouti želízka a odvěstí se k okresnímu soudu v Karlíně. Cikání částečně se přiznali, avšak třetího spolupachatele nechtěli udati. Jeden ze zatčených cikánů jest 28letý Jiří Růžička z Čisté a druhý 5!letý Josef Zajíček z Půblovic. Ukradené peřiny, jež mají cenu 400 korun, nebyly dosud nalezeny, ač čelnictvem prohledáno bylo celé okoli.
Rubáš Cikán Růžička Zajíček Klecany Kobylisy Karlín
12 article
— Dědečkovi na krk. Stařičký kovář Matěj Wirth v Košířích, k práci již neschopný invalida, jenž úrazem přišel o jednu nohu a živoří teď, maje od úrazovny roční podporu 60 zlatých, nemálo byl včera ráno pře- kvapen, když cizí lidé přivedli mu z Břevnova čtyř- letého vnuka a pětiletou vnučku, se vzkazem od ro- dičů, aby se o ně postaral, Stařec, který sár nemá na růžích ustláno a chystá se dnes odejíti na chmel za výdělkem, nevěděl si s dětmi jiné rady, než že odvedl je na městský úřad s prosbou, aby se o jeho vnoučata postarali. Při dotazech na rodinné poměry vyprávěl, že obě děti jsou nemanželské a že pochá- zejí z jeho nemanželského syna Emanuela Vodičky, který je má s jakousi Marií Pechovou z Mirošova u Rckycan. Matka prý před nějakým týdnem odešla do porodnice, aby dala život třetímu dítěti, olec pak po jejím odchodu děti opustil a šel na chmel. V Břev- nově se jich dobří lidé ujali, dali jim najísti a odvedli je do Košíř k dědečkovi, aby se o ně staral. Zjistilo se, že matka v porodnici se nenachází a že dle všeho byla s mužem svým srozuměna a dětem utekla. Na městském úřadě se dětí ujalí a dali je až do zjištění příslušnosti matčiny prozatím do obecního dvora. Dě- deček se slzami v očích odcházel a loučil se s dětmi, které má dle všeho radši než jejich rodiče. — Jiný ořrázek z bídy lidské měli v témž úřadě městském předvčírem. Do obce bylo dopraveno děvčátko asi sedmileté, jménem Marie Bourova, jež nalezeno na ulici. Na dotaz po rodičích sdělila, že umřeli, ale že oba byli z Košíř. Při dalším vyptávání děvčátka vyšlo na jevo, že matka neumřela, nýbrž dítě navedla, aby řeklo, že umřela a pak mu utekla, zanechavši je osudu.
Wirth Vodička Pechův Rckycan Bourův Košíře Břevnov Mirošov Břve
13 article
— Strojem zmrzačena. Včera dopoledne těžkou pohromou byla stižena G6letá stařenka Anna Lhotová, zaměstnaná u rolníka p. Slanislava Rubeše v Male- sicích. Nakládala do řezací stolice slámu a dostala se levou rukou mezi nože tak nešťastně, že až po předloktí jí byla úplně odříznuta. Těžce zraněná sta- řena byla odvezena do všeobecné nemocnice. — Podlehla otravě. V židovské nemocnici zemřela včera 31letá žena dělníka Antonie Zálezská, příslušná do Draheniček, jež před několika dny v sebevražedněm úmyslu vypila roztok s fosforových sire«. Mrtvola její byla dopravena do pathologického ústavu. — Tonula. Včera dopoledne hrála si dcera poslu- hovačky, 10letá žačka obecné školy na Vyšehradě Albina Haškova, se dvěma hochy na uvázané lodičce u Vyšehradu. Chlapci loďku rozhoupali, děvčátko vzale převahu a spadlo do Vltavy. Šťastnou náhodou ve- sloval v okolí holič Antonín Červenka, jenž, zpozoro- vav co se stalo, rychle přibližil se k místu, kde děvče pod hladinou vody zmizelo. Podařilo se mu zachyliti je za lem šatu a dopraviti na břeh. Děvče bylo již bez vědomí, ale podařilo se je po delší době vzkřísiti. Přívolaný lékař dr. Kvasnička poskytl dítěti potřebné pomoci a ponechal je v domácím ošetřování. — Utopila se v odpadkové jámě. Terezie Došlá, 53letá manželka rolníka Josefn Došlého v čp. 57 ve Skrchlebích, byla již delší dobu zádumčivou. Pred několika dny nalezl ji manžel v odpadkově jámě na dvoře své usedlosti ulopenou. Přivolaný obvodní lékař p. MUDr. Josef Kubin z Nymburka zjistil, ž se tu stala sebevražda, spáchaná v návalu choro- myslnosti.
Lhotová Slanislava Rubeš Zálezská Albin Haškův Červenka doktor Kvasnička Terezia MUDr Kubin Mala Vyšehrad Vltava Nymburk všeobecný nemocnice
14 article
— Vražda? Z Brna se nám oznamuje: Dnes o 6. hodině ranní nalezena byla v bylě prokuristy pana Jana Kašpárka na Údolní ulici číslo 47 v prv ním poschodí ve světnici pro služebně zaměstnaná tam služka Štěpánka Sedláříkova ve své postel mrtva. Nalezla ji chůva Anna Krčalová. Dle naleze- ných bodných ran na krku mrivoly a objevených krvavých skvrn v téže světnici, jakož i v sousední kuchyni a na chodbě, zdá se, že na Sedláříkově spáchána byla vražda. Pachatel jest neznámý a ne- byl dosud vypátrán. — Vražedný pokus proti děkanovi. Z Polské Ostravy se telegrafuje, že na děkanství v Moravce u Frýdku včera v noci vnikl jakýs lupič, jež 73letého děkana Humplíka rdousiti se jal, aby pak nepochybně pokladnu jeho vyloupil. Děkan volal zoufale o po- moc. Přikvapivší dva kaplani a služebnictvo útočníka zahnali. — Náhlé úmrtí. Dnes dopoledne o 10. hodině ze- mřel náhle v domě č. 32 na Starém městě v Kaprové ulici 52letý, ženatý obchodník Karel Sternschuss. 1'ři- volaní lékaři dr. Brumel a policejní lékař dr. Palmus nemohli příčinu smrti zjistiti a nařídili převezení mrtvoly do pathologického ústavu. — Vážným zraněním stížen byl pražský inženýn p. Vilém Fischer, bytem na Václavském náměstíč 7. Meškal včera v Trutnově, kde sklouzl na chodníku upadl a roztříštil si čečel (olenní jablko) na pravě noze. Byl odvezen o 1. hodině odpolední vlakem české severní dráhy na Františkovo nádraží, odkudž vozem záchranné slanice převezen byl do všeobecné ne- mocnice.
Jan Kašpárek Štěpánek Sedláříkův Krčalová Humplík Sternschuss doktor Brumel Palmus Fischer Brno Ostrava Moravec Frýdek Kapr ulice Trutnov Františkův nádraží
15 article
— Zlomyslnost. Ze svévole zapálilo včera několi hochů vyschlou trávu na pozemku majitele dvorap. Karla Šablína v Košířích u domu č. 204 v Třebízského ulici. Když oheň nabyl vělších rozměrů hoši utekli. Jelikož v blízkosti nalézají se již obilná pole a byla obava, že by oheň mohl i na tato se rozšířiti, povo- láni hasiči košířští, kteří záhy oheň uhasili. Po ne- zvedencích se pátrá. — Pod vozem. Rozčilující výjev udál se včera ol- poledne ve Vodičkově ulici. Kolovrátkář Otokar Po slršný, 31 let starý z domu č. 309 na Malé straně chtěl přeběhnouti jízdní dráhu, ale vběhl zrovna pod keně drožky, který ho srazil k zemi a přejel. Kolo- vrátkář utrpěl zranění na hlavě a vnitřní a byl z na- řízení lékaře odnesen v obecní truhle do všeobecné nemocnice. — Učeň se pohřešuje. Přod několika dny zmize z Chocně 16letý číšnický učeň Karel Svoboda z obce Vavřince na Kutnohorsku. Nerozloučil se s nikýma zmizel, jako když se země pod ním propadne. Pá- tráno po příčinách jeho náhlého odchodu a tu číšník Čebiš, přišel na to, proč asi Svoboda zmizel. Pohřešil totiž své stříbrné hodinky a revolver a když se s tím pochlubil panu „vrchnímu“ Krejzovi, poznal tento. že si vzal Svoboda jeho peníze v obnosr 25 korun. Také domovník v hostinci pohřešil hodinky a boly Po zmizelém a nenechavém uční pátrá nyní čet- nictvo a protože stopa jeho vede do Prahy, bylo telegrafováno i sem — Z léčebného ústavu orthopaedického p. MUDra. K. M. Schwarze na Václavském náměstí čís. 17 se oznamuje, že v léčem nenastala žádná přestávkaa
Šablín Otokar Učeň Svoboda Vavřinec Čebiš Krejza Mudra K M Schwarz Košíře Vodičkův ulice Choceň Kutnohorsko Praha Václavský náměstí
16 article
že pan MUDr. K. M. Schwarz nepřetržitě ordinuje a dosud mimo Prahu nedlí. — K nedělnímu klidu v uzenářskýchi závodech. Vzhledem k poslednímu červencovému nařízení místo držitelskému v příčině šetření nedělního klidu v zá- vodech uzenářských, upozorňuje se obecenstvo, že v nedělních dnech po čas letních měsíců v krámech uzenářských v obvodu pražském v čas dovole- něho prodeje zboží k požitku určené ohřívá no nebude, jelikož v 9 hodin ráno krámy uzavřeny býti musí. — Z Košíř. (S chváleně účty pomocnéh komitétu. Diplomy uznání.) Městské zastu- pilelstvo v Košířích schválilo jednomyslně ve své schůzi účty pomocného komitétu, zřízeného ku pod- poře poškozených při poslední povodni v Košířích- Příjem na milodarech obnášel 2955 K 80 h a podpora státní 1500 K. Kromě toho došlo komitétu mnoho derů na šatstvu, prádlu a obuvi, jež rozdány. Dále usneseno vzdáti díky pp. dru. Vojtěchu Sommrovi městskému lěkaři, Ant. Medřickému, Ant. Fichtnerovi a Ferdinandu Kimlovi za nezištnou a obětavou jich činnost v pomocném komitétu. Náměstek starostův p. Josel Donát odevzdal jim diplomy uznání, vyhoto- vené umělecky malířem p. Jaroslavem Duškem. — Ze Sudoměřic na dráze Fr. Jos. Sudoměřice malé městečko v nebohatém, zde však zvláště krás- ném kraji táborském, rozloženo jsouc na břehu jed- noho z největších rybníků zdejšího kraje tak zv.
MUDr K M Schwarz Sommr Medřický Antonín Fichtner Kiml Josel Donát Dušek Praha Košíře Sudoměřice Francie Jos
17 article
„Černého“ a chráněno jsouc dále skvostnými lesy. patřícími městu Borotínu, jakož i bar. Nádhernému, s přehojnými procházkami, stalo se úzké pražské společnosti velepříjemným útočištěm z velkoměstského prachu a lo tím spíše, ježto p. J. Čáp zřídil ze svě usedlosti skvostnou villu a lím zvláště příjemný po- byt výletníkům připravil. Letos zvláště užíváme plnými doušky letního pobytu v tak krásném místě a byl by pobyt letošní zůstávil zvláště pěkné vzpo- mínky, nebýti nemilé plíhody, která stihla našeho hostitele, jež rozbouřila hladinu klidného zdejšího života a zvláště nemile doškla se nás letních hostů, příhoda, která zaslouží, aby byla veřejnosti sdělena.
Černý Nádherný J Čáp Borotín
18 article
Dne 22. července měla míti pohřeb matka p. J. Čápa, který letošního roku oplakává ztrátu obou rodičů. pechovav na začátku června olce. Pohřeb vyjednal s chotovinským farářem Fr. Jenelem, vyžádav si ti- chého výkropu dle přání zesnulé a s ohledem na lelní hosty. Farář přislíbil. Jaké pak bylo naše překvapení, když v den pohřbu povoz pro faráře vyslaný vrátil se nazpět se vzkazem pana faráře, že bez zpěváků (které p. Čáp neobjednal) vůbec pohřeb konali nedá. Na- ložena tedy mrtvola na pohřební vůz a bez výkropu domovního odvezena na hřbilov. Tam teprvo nás če- kalo překvapení: zde uvítal průvod farář a nikterak nechtěl přistoupili k vykropení, dokud nebude míti zpěváka. Nastal trapný výjev jak pro příbuzné tak pro smuteční hosty a tu vidouce příbuzní, že snad malka jejich, dobrá katolička, tvrdošíjnou neústupností ferářovou by bez obřadů musila od nich sama býti pohřbena, ustoupili terroru p. faráře a zpěváka při- volali a tak pohoršení vzbudivšímu výjevu učiněn konec. Myslíme, že jednání farářovo nikterak není oprávněno a shromáždění dávali také svému roz- hořčení hned na místě volný průchod. Tak tedy lato nemilá událost rozrušila tichý venkovský náš pobyt a doufáme, že je to první a poslední nemilá episoda a náš pobyt že poplyne klidně dále až do konce.
J Čáp Jenel Čáp Francie
19 article
— „Dila“, časopisu Jednoty výtvarných umělců vyšla právě č. 4. a 5. V literární části pojednává prof dr. O. Hostinský o Gottíriedu Semperovi a uměleckém průmyslu, pi. Renala Tyršová a technice a užiií uměleckého vyšívání a dr. F. X. Harlas popisuje ně- které památky, které zachovaly se nám ze starých domů pražských. V bohaté části illustrační najdeme vedle illustrací ku slalím pí. Tyršové a dra. Harlasa četné studie květin, návrhy knižní výzdoby a pod. od pi. M. Urbanové-Zahradnické. Jako samostatná příloha připojena jest barevná reprodukce Knůpferova Jidáše. „Dilo“ vychází měsíčně za redakce dra. F. X. Jiříka a předplácí se na ně ročně K 12. — — Loutkové divadlo. V národním loutkovém di- vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře- benicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 4. hod. „Pohádka o Meluzině“; o 6. hod. „Čert a telegral“ — Výprava Turistické jednoty v Brně do Švýcar a na italská jezera. Od 18. srpna do 2. září, cena ve II.I. Iřídě s celým zaopatřením noclehy, povozy. výlety, vstupným, zpropitným atl. 500 K. Přihlášky do 12. srpna Turistické jednotě v Brně. Velké nám.
doktor Semper Tyršová Harlas Tyrš M Urban Jiřík Pařík Král Dila Brno Švýcary Velká já Jednota výtvarný loutkový divadlo Knůpferův Jidáš
20 article
22. Jezero lugánské, ač neveliké, pokládají mnozí za nejkrásnější z jezer severoitalských. Pohled na ně o pádraží ležícího vysoko nad městem a jezerem, jest úchvatný. Temněmodrá hladina jeho obráží v sobě lesnaté hory pobřezní, jež rozestupují se v četné ma- lebné zálivy. Z Lugana pojedou účastníci do Coma, ležícího na jižním konci stejnojmenného velikého roz- košného jezera, jehož půvabné břehy pokryty jsou nádhernými villami a zahradami mezinárodní aristo- kracie a plutokracie. Como samo jest starobylé, neooy- čejně zajímavé město s vyšoce vyvinutým průmyslem hedvábnickým. Jeho děm jest jedním z nejkrásněj- ších chrámů italských, částečně v gotickém slohu, částečně v renaisančním slohu, všecek z mramoru vystavěný. Z Coma pojede výprava přes Monzu. staré korunovační město králů langobardských a nyní lelní sídlo královské do Milána. Nocleh v hotelu „Me- trepole“ — Lázeňský věstník. V Luhačovicích je st bytů dosti, ač návštěva jest větší loňské. Ruch stavební loňského roku byl velmi zdravý, neboť ne- býti nových vill, nebylo by možno všechny příchozí umístiti. Provedené sčítání 15. července ukázalo, že léhož dne přítomno bylo v Luhačovicích 1174 hostí. Následkem zvýšené spotřeby stoupla o něco cena potravin na trhu, tak máslo čerstvé slojí teď K 2.20 za k lo, kdežlo do nedávna stálo jen K 1.80. Nedo- statek hříbků nahradilo letos bohatství raků, jichž z okolních vesnic hojně a velikých bylo dováženo.
Lugano Como Monza Milán Luhačovice
21 article
Polěšitelným jest, že přibývá stále nemocných z do- poručení lékařského, což svědčí, že lékaři čeští se- znamují se stále více s léčivými účinky luhačovských vod.- Z vyléčených v poslední době případů jmeno- vati dlužno těžký případ kaměnků žlučových a ně- kolik případů kaménků ledvinových. Než i případ obtížného asthma se tu vyléčil ve 3 nedělích, katarrhů žaludku a trubic velký počet. Společenský život se utěšeně vyvíjí, Tvoří se kroužky : pražský slovácký, přerovský, olomoucký atd., zábavy, kon- certy a výlety do krásného okolí, zaměstnávají vedle léčby tolik jak pány tak dámy, že sotva s časem vy- stačí. Počet hostí dostoupil čísla 2353, takže celková návštěva zajisté 3000 dosáhne. — Zvláštní vlak z Prahy do Plzně vypraví v neděli dne 7. srpna t. r. nuselská odbočka zemské jednoty zřízenců drah v král. českém za zvláště sní- ženou cenu 3 K 40 hal. za osobu ve III. třídě za jízdu tam i zpět i pro širší obecenstvo. Jiný vlak za tak nízkou cenu nebude již do Plzně vypraven Odjezd z Prahy ráno v 6 hodin 1 min., příjezd do Plzně v 8 hodin 57 min. ráno, odjezd z Plzně v 9 hodin 33 min. večer. Vlak tento staví i ve sta- nicích Král. Vinohrady, Vyšehrad, Smíchov a Radotín, kde možno též přistupovati i vystupovati. Předprodej lístků jest: V Praze: na nádraži Františka Josefa u vrátného pana Banera a na Král. Vinohradech na zastávce »Král. Vinohrady«.
Král František Josef Baner Praha Plzeň Smíchov Radotín Vinohrady
22 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Z Vídně, 8. srpna. (C.-B.) Pošta pro lo »Saidu« bude od nynějška odesilana do Splitu. = Obrovské požáry. Z Alsfeldu u Heilbronnu, 5. srpna. (C.-B.) Včera odpoledne vypukl zde oheň jenž zničil 560 domů, kostel i radnici. Jeden muž uhořel a jedno dítě se pohřešuje. Při hašení utrpělo mnoho lidí vážná zranění a popáleniny. Dnes ráno byl oheň lokalisován. — Z Rábu telegrafují, že obec Casrot úplně vyhořela. Obyvatelé jsou bez přístřeší = 200.000 korun zpronevěřeno na poště. Z Kra- kova se telegrafuje: Před málo dny z Osvěčima uprchlý poštovní oficiá! Zdinski zpronevěřil, jak s nyní zjistilo, 200.000 korun. Neni po něm ani stopy. Své ženě poslal dopis, že si vezme život. = Zavražděn syny svými. Ze Šoproně se tele grafuje: V Györvaru zavraždili 2 nedospětí synové bestiálně otce svého Joma Gotiharda proto, že se chtěl podruhé oženiti. Byli zatčeni. = Pumový úklad proti lesníku. Ze Schmiedebergu na německé straně Krkonoš se sděluje, že ve Schmalz- grube objevena byla zavčas puma, naplněná střel ným prachem a kamením, jež nastrojena byla prot lesnímu Wellnerovi. Stalo se tak nepochybně py- tláky z odvety, proti nimž Wellner velmi ostře vy- stupoval a z nichž ještě v červenci byl jistého 70letého Kreisla z Christovhamru zranil. Po původ- cích chystaného attentátu pátrají až dosud marně četníci rakouští i saští.
Wellner Kreisl Christovhamr Vídeň Split Alsfeld Heilbronn Rába Šoproň Schmiedeberg Krkonoše
23 article Z literatury.
Z literatury. Kalendáře. Rok jak rok rozlétá se v srpnu a září na myriady knih a knížek po vlastech, o nichž praví pravdu stará frase, že by neměly chyběti v žádné české domácnosti. V každém přibytku téměř v paláci jako v chaloupce, nalezne své místo ne- zbytný kalendář, ať již odborný či kapesní, úhledný nebo neúhledný. Co v nich obsaženo literatury kolik duševní stravy — mnohdy jediné a na celý rok určené! A přece — kdo si všimne pariů lite ratury, kdo dbá, aby nezbytné a značně rozšířené knihy v skutku podávaly stravu živnou a dobrou aby nešířily místo osvěty blud, místo léku jed? Jest dosti známo, že není větší anarchie. nežli právě v této oblasti literární. Jest obecně známo, že v kalendářích najdeme nejstarší a nej- hloupější povídky, nejošumělejší a nejsprostš anekdoty, nejhorší a nejšpatnější básně . . . že psáti do kalendáře samo již cejchuje literáta na nádennika, honorář na mzdu . .. Nebývalo tak vždy. Před časy výdávala Ústřední Matice školská kalendáře dobře redigo- vané obsahu vhodného, oblíbené i slušně. Jeji kalendáře nutily i ostatní vydavatele k lepší úpravě, výběru příspěvků, odborné redakci. Ale nyní jsme zase tam, kde jsme byli před nimi — ze sta kalendářů nestojí snad (mimo málo od- borných) žádný za nic — nepodává ani ušlechtilé zábavy, ani správného poučení. Jediný kalendář Batovcův klade si vyšší cíle, ale ten přece je určen jen určitým kruhům a vyšším vrstvám společenským.
Batovcův
24 article
Mají anarchie a chaos trvati dále? A jen proto, aby obchodníci, kteří s literaturou nemají nic společného, literatury užívali za dojnou krávu? Nemá snad trochu celý národ práva, do věci pro- mluviti? Zdá se, že by nebylo obtížno — vedle národního kolku — nějaké organisaci národní nebo literární zavésti důkladnou nápravu. Naše národní podniky všechny trpí — jako všude jinde — chronickým nedostatkem peněz. Nebylo by těžko obrátiti vydatný pramen příjmů, jako by takový »Národní kalendář« poskytoval, ve pro- spěch Ústřední Matice a druhých našich jednot obranných — a při tom by ještě bylo snadno možno čestně honorovati přispěvky autorů; zvý šení vkusu literárního u nejširších vrstev není třeba ani připomínati. Naši literáti jsou skupen nyní v několika organisacích; nebylo by ne- snadno společnou prací ročně takový kalendář opatřiti, vlidná podpora veřejnosti by snad mu zjednala přednost před ostatními — a národn podniky měly by roční svůj pevný, stále se zvy šující, jistě ne nepatrný příjem pojištěn. Dixi.
Dix
25 article
České spisy-
26 article
* F. V. Krejčí: Umělecké dílo v literatuře jeho výchovná moc. Spisů Dědictví Komenskéhoč 38. V Praze 1903. Pro nečleny za K 1.40. P. autor pořídil soubor svých rozprav z před- nášek a studil, majících společný předmět umění. Je lu vyznání uměleckého theoretika české moderny. Po- ení je zásoba bohatá, forma je vzletná, ton skor výhojný, neboť kniha má jaksi získávati obec ná- hledům autorovým. Jeví mocné přesvědčení a nadšení.
Praha Komenskéhoč 38
27 article
Účinem se nemine jistě. Zvláště pravdivě a dobré jsou stránky 16.—25. Též úvod jímá velmi užitečným výkladem o kráse a velkoleposti procesu, jenž se jmenuje „čísti“. Vůbec je zde mnoho pilného a za- jimavého přemyšlení, úrodného a včasného, mnoho prorockým skoro vzletem uchvacujícího. Všude citit horoucí touhu po novém a novém. Ale tu je zároven i slabost knihy. Autor jeví přesvědčení, že hlásá svým menismem života a umění nové stanovisko a „nově umění“. Nevěříme vůbec té novotě. Jsou jen akce. reakce a obměny v stálém toku vývoje. Nevidíme v knize Krejčího žádný ohled na minulost ani žádnou analogii. Hledí jen v před, úsilovně v před. Jakýsi ne- klid horoucí působí, že neobjasňuje důležitých pojmů. ač jsou základem jeho výkladů. A je si vědom nedo- rozumění, jaká vznikaji z nejednotného chápán pojmů. Mluví o umění, pojmu jeho vyložiti ani neo chce, výslovně to praví, o přírodě, o pojmu živola. o ider a formě. Všecky tyto pojmy náleželo aspoi příkladem objasniti, aby se ušlo nejistotám. Na př praví: „idea v umění má být jen idea umělecká.“ T je věta jen pro zmatení pojmů. Tak i přirovnáni umění k přírodě, že se nedají definovat, nýbrž jen žíti. Takto mluviti neznamená jasnou představu miti o účelu své práce. Podobně dále: Vývoj organismů je největší ze všech symbolistních umělců!“ Takové věty nelnou k mysli čtenářově, naopak, odskakují pro svou mystičnost. Je v té mystice výrazu něco ne- popíratelné okázalosti „modernismu“. Nač to? Proč ríkat „čemu se říkalo dříve božství“? Monismus ne- vylučuje božství a nic nevymaže z mysli lidské. co se v ní zrodílo nejkrásnějšího. Výklad o výchovně
28 article
Vbk. síle umění (69) je velmi pěkný. * Josef Müller: Sloh v nových proudec školské práce vůbec a jazyka vyučovacího zvláště. V Praze. Nákl. Dědictví Komenského. 1904. K 4.— Nové proudy školské chtějí: jednak zásobovati chovance vhodným způsobem výtěžky vědeckého bá- dání, jednak rozvíjeti individuální schopnosti jeho S otázkou „jak vivíjeti“ souvisí otázka vyučován slohového. O tu otázku je spor: Má-li se vůbec za- nechati vzorů, anebo se jich přidržeti. Slohový výraz dětí není nikdy zcela originální. A snaha po naproste inčividuálnosti a původním rázu by vedla na bezcestí. Chceme (dí autor) soustavnou prácí vštěpovati žákům slohový výraz krásných vzorů tak, aby se indivuální rozvoj podporoval a osobitý výraz žáků pěstoval. Za- mítáme dřívější pouze mluvnické cvičení a obměňo- vání hotových vzorů; to poutalo mysl a obmezovalo schopnosti. Chceme silné individuality, osvobození indivichualit, vyšší sebevědomí, oduševnělejší společ Jak už bývá, nová hesla rozněcují mysli více citově a jednostranně. Začato očekávati od volného slohu hned zázraky a počato s ním bez průpravya přípravy. Proti takovým chybám mluví kniha Mülle- rova důtklivě. Vůbcc si v této choulostivé olázce vyhledla stnovisko co nejpositivnější a nejreálnější.
Müller Praha Komenský Mülle
29 article
Prameny slohové tvorby mají býti: volné hovory (už v rodině začíti), čtení, počty, kreslení, zpěv. Výborně praví kniha, že se pozoruje, kterak účinem školníc vlivů žáci pozbývají přirozené nenucenosti a svěžesti ústních projevů, že se chytají šablony. Škola že má slavěti na základech kultury domácí, lidové. Rovněž úplně pravda je, že nynější praktický směr utilitari- stický nesmí tolik zvítězitž aby se dětem odnímala krása pohádek, ježto prý jsou nevěcny a vedou k ver- balismu. Touha po hmotném blahobytu nemá zničiti idcálnější zdroje. Materialism nesmí vypuditi krásua poesii ze škol. — Knihu takovýchto zásad možno jen chváliti, tím více, že opravářský směr u nás tak od- píravě se má k idealismu a poesii. Slovu „idealism“ se kniha Müllerova místy vyhýbá a právě neprávem (str. 42). Nestačí rozhodně umělecké vzdělání k životu šťastnému. Co se pravi o vzdělávání lidu, mělo by se olisknouti a rozšířiti, v dnešní přednáškové době by toho bylo potřebí pro ochlazení. Rozvrh učení slo- hově skladbě a zásady jeho jsou nám zcela vhod. Vbk. nest.
Müllerův
30 article
* Siudentský almanach na r. 1904. Nákl. pořada lelstva všestudentské slavnosti. V Praze 1904. Má obsah trojího druhu: rozpravy o věcech stu- dentských, poesli a prosaickou belletrii. Kniha bohatí ukázkami duševního živola studentského. Vzpomínáme na almanachy Bývalé a srovnáváme. Prösy naučná přibylo, přibylo problémů, uvědomění, ale i sebevě- domí a síly. Umělecké ukázky jeví už skoro dokonalou zralost, výběr byl ovšem, jak patrno, velmi pečlivý a přísný. Obsah i forma poetických příspěvků ohlašují neutuchající ruch ve vývoji naší lyriky. Ráz její je potěšitelný. F. J. Košek hlásí vzdor a hrdost, A. Ráž ples srdce omládlého, V. Chaloupecký silnou lyriku snivé tesknoty, V. Pokorný mladou bouři, sílu a vzle všickni ostatní. Mahen přispěl dobrou ukázkou epiky. Prosaická belletrie je velmi zajímavá, většinou i cenná. Ukázky ze života reálního, krásné blouznění a roz- jímání, genry a novelky. Velmi pěkná je Těsnohlíd- kova Bída a Šrámkova Na dně řek. Ačkoli články rozpravné nejvice ještě tu a tam prozrazují mladost a nezralost, přece bych je pokládal za nejdůležitější čásť knihy. Je v nich bolestná práce rozumu, boj o přesvědčení, úsilí o pravou cestu, hlu- boké, vroucí toužení a jakási upřímná pravda v bez- ohledném posuzování sebe. Pravda poznání a dobro budoucnosti je heslem těch článků, jako je Bartoškova Krise českého sludentstva, F. P. o vídeňském student- stvu českém (smutný referát), Heinrichovi Otcové a děti a Hodáčoví Studenti v Brně. Nejdojímavější je zpověď Zd. Gabriela. Z přátelských kruhův učitelských přispěno články praktickými, jako prol. Jarníka výklad o pravém významu mensy aj. Almanach tento srdečně vítaný je radostný projev a pevný slib lepší budoucnosti, kniha významná, kul- turní, literárně i umělecky cenná.
F J Košek A Ráž V Chaloupecký V Pokorná Mahen Šrámkův Bartoškův Heinrich Zdeněk Gabriel Jarník Praha Brno
31 article
Vbk. * Svatopluk Čech, Tři cykly básní a Sníh. Sebrané spisy. DIl XVI. Nakl. F. Topič. Přítomný svazek obsabuje cykly »Písně otroka«, »Modlitby k Neznámému«, »Sekáči« a skvostnou lyrickou epi- sodu »Sníh«. V těchto básních jeví se poetická mo- hutnost básníkova v plném mužném rozvoji. Ne- třeba teprve připomínat ohromný úspěch »Písní otroka«, jichž smělé protesty vzbudily ohromné nadšení v nejšivších kruzích čtenářstva. Také hlu- boká filosofie »Modliteb k Neznámému«, oděných skvostným básníckým rouchem, byla rovněž oceněna, jakmile vyšly. Nový cyklus »Sekáči« jest nádhernou poetickou apotheosou plodné práce. * Otto Sverdrup. Nová země na Severu. Čtyry leta v arktickém území. Překlad red. dr. Jiří Guth. S četnými illustracemí v textu, obrazovými přílohami a několika mapami. Díl II. Nakl. J. O tto. Čtyřletá výprava »Framu« do končin polárních, ve- dená kapitánem Sverdrupem, náleží svými příhodami k nejzajímavějším a také vědecky nejplodnějším. Ziskány cenné objevy v oborech botaniky, zoologie a meteorologie. Autor vypravuje svěže i tam, kde pojednává o vědecké stránce výpravy a líčí poutavě různé přihody dobrodružství této čtyřleté výpravy do nejzazších polárních končin na břehu Atlantského oceánu. Illustrace provedeny jsou dle vlastních foto- grafických snímků autorových.
Čo XVI Sverdrup Severa doktor Guth Fram atlantský oceán
32 article
* Ant. Nečásek, Pampelišky. Drobné po- vídky a črty. Laciná knihovna národní, serie XXVII. sv. 210. Nakl. J. Otto. Kniha obsahuje dvacettři drobné povídky a črty rázu převahou fenilletonisti- ckého, svěže vypravované a dobře pointovaně. Autor dovede obratně uhodit na stránku citovou a vládne také náležitou dávkou humoru. Drobné svoje přiběhy vypravuje tak, že nikdy nepostrádají vnitřní pravdě- podobnosti. Jest na nich patrno, že autor dovede dobře pozorovat skutečnost, lidi i prostředí, v němt žijí. Humor jeho neklesá nikdy na úroveň všednosti, není to nikdy pouhý šprým, jen pro pouhé chvilkové zasmání. * J. O. Kralovec. Jeďovalé črly. Nakl. Hejda a Tuček. Osm kratičkých povídek, z nichž zrovna čiší pervese. Obsah jejich stále týž: jen a jen pouhá smyslná rozkoš, předem sama sebe otravující, žena, jež je zhoubou muže, či vlastně dospívajícího mladíka, neboť hrdinové autorovi nejsou ještě muži, ani fysicky ani duševně. Autor dovede svůj trhavý, úryvkovitý, aforistický sloh učiniti zajímavým, ale jeho psychologie plně nepřesvědčuje. Ty jeho ženy demonicky smyslné, ty »květy zla«, jsou pouhé ne- dokreslené skizzy. Kniha ovšem najde hojně čtenářů mezi těmi, pro něž jest zapovězeným ovocem.
Antonín Nečásek Drobná Otta Kralovec Hejda Tuček
33 article
Z českých listů.
34 article
* V paedagogických Rozhledech L. J. Živný ve článku o knihovnách a Čelbě mládeže v Anglii podává stručný vývoj dělských knihoven anglických, ukázky jejich praktické katalogisace, statistická data, svými doklady o vkusu a způsobu vychovávání anglické mládeže ne nezajímavá, pojednávaje též o vzájem- nosti škol a knihoven. Poučení, jak knihoven užívati, jak hledati a říditi své studium v knihovně obecně přístupné bylo by praktické i na vyšších školách * Rozhledy přinášejí zajímavé dokumenty o dneš- nim zákonném stavu otázky jazykové, dokument z předešlého století, které dokládají, do jaké míry če- ština i ve vnitřním úřadování byla rozšířena. * Život kresli stručný obrázek „amerického stu- denta“ k němuž připojeny v ostrých konturách pro- fily studenta francouzského, německého a ruského.
L J Živná Anglie
35 article
Zajímavo jest, jak bez předsudků a horlivě americký student vydělává si vlastní prací na studium i živo- bytí, jak prakticky však při tom volí zaměstnání účelně, při němž vědomostí svých může užíti (na př. sbíráním přírodnin pro sbírky, vůdcovství na cestách atd.). Studentky nedávají se předstihnouti svými kol- legy, tak že na př. celý zástup graduovaných absol- ventek učitelského semináře najal si obsluhu host lázeňského jednoho místa v době saisony. * Vatra má článek S. Hlavsy „literatura a střední škola“. Klade důraz na veliký vliv literatury na stu- denta, vybírá pro informaci hrst domácí i přeložené literatury především vědecké, historické, filosofické. obrací se pak k umění literárnímu a správně důrazní, že škola nemůže učiti umění. Na konci povzbuzení k vážnému a soustavnému čtení a k zakládání literár- ních kroužků mezi studentstvem. * V Časopise vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci J. Kachník uveřejňuje článek: Jest otá zka rodiště J. A. Komenského definitivně rozluštěna? Rozbírá pak důkazy dosavadní a domnívá se, že bez- pečně dosud rozřešena není, naznačuje zároveň, jakým směrem třeba dále hledati.
S Hlavsa J Kachník Komenský Olomouc
36 article
Slovanské spisy-
37 article
* Marie Nikolajevna Ditrichová: Ru- skaja ženščina velkokňažeskago vzemeni (Ruská žena velkoknížecí doby). Historická studie paní Ditrichové, člena petrohradského Archaeologického institutu, jest hrdým hlásáním práv ženy, která stále musí si roz- šiřovati cestu k vědomostem a rozumu. Autorka děl velkoknížecí dobu staré Rusi na dvě periody: pohan- skou, kdy žena požívala značné svobody a rovnosti s mužem a křesťanskou, kdy společně s náboženstvím z Byzance přišla na Rus východní idea o veliké pře- vaze muže nad ženou. Paní Ditrichová pečlivě vybírá z ruské historie fakty, charakterisující velikost ruské ženy velkoknížecí periody, fakty, jež netěší se z jakési příčiny náležité pozornosti. „Malé děti znají klassický čin Lukrecie, ale málokterým jest známa kněžna Ulja- na Vjazemská, kterou kniže Jiří Smolenský, poslav jejího muže, knížete Semena, do války, chtěl zneuctíti. Tato bráníc se, vytrhla nůž a zranila ho do ruky; za to byla Jiřím Smolenským sťata a vhozena do otvoru v ledu, vysekaného v řece.“ Kníže muromský, Davi Jurjevič byl vyléčen z těžké nemoci prostou dívkou Jefrosinijí, kterou potom pojal za manželku. Nová kněžna vynikala netoliko vědomostmi v lékařství, ale i velikým rozumem a byla jednou z nejslavnějších žen své doby. Vnuka Vladimira Monomacha, Dopro- děje, učila ználi léčebné vlastnosti bylin a mohla dá- vati prospěšné rady nemocným. R. 1122 provdala se za byzantského císaře Alexia Komnena a později na- psala originální lékařský spis, jenž má pro vědu vy- Ibrahim. sokou cenu.
Nikolajevna Ditrichová Ditrich Rus Ditrichová Lukrecius Jiří smolenský Kníže Jurjevič Monomach Alexius Komnénos Ibrahim Byzanc Rus Ulja Archaeologický institut Dopro
38 article
Ze slovanekých Histů. * V Petrohradě položen základní kámen k domu spisovatelů, sestárlých a nemajetných. Budou v něm nade vše laciné byty, vyhražené výlučně spisovatelům. Iniciátorem tohoto humanního zřízení je zesnulý V, F. Golubev, jenž odkázal mu na 200.000 rublů. * V Buenos Ayres začal vycházeti ruský denník „Slovo“. Je to první ruský list v Argentině a účelem jeho je sloužiti zájmům emigrantů ruských. Vedle belletristickéno oddílu jsou tu zvláště praktické rubriky, pokyny pro přibývající vystěhovalce atd * Carigradski Glasnik sděluje, že srbská kolonic v Americe utěšeně se množí. Toho důkazem je mimo jiné i lo, že právě sestavilo se v Pittsburgu družstvo, které položilo 30.000 dollarů jako základní kapitál k Národnímu domu srbskému v Piitsburgu. Tamtéž je i pravoslavný srbský spolek Juzoviči“ (od-
F Golubev Petrohrad Buenos Ayres Argentina Amerika Pittsburg Juzovič