2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
noci zabiti a dva poraněvi, jako
i nékolik černochů zmrskáno. O jednom
ze zastřelených černochů panuje domněnka, že
jest »Handy Bellem«, obviněným upálenými čer-
nochy ze spoluúčastenství na vraždě. Mrtvía
ranění nalezeni byli dnes ráno. Dva ranění čer-
noši jsou 70letý Albert Roberts, jenž byl střelen
do nohy, trupu a ramene a jeho 18letý
syn Ramon, jenž byl střelen do krku,
ramene a dvakrát do nohy. Ošetřujíe
lékař prohlásil rány jejich za vyléčitelné. Roberts
a jeho syn spali ve svém domově.
když na ně útok byl podniknut
Když útočníci se rozešli, dovlékli se raněnído
blízkého pole a zůstali tam až do rozednění.
Poranění mírumilovných, pokojných čer
nochů jest odsuzováno a má se za to, že trpi
omylem za jiné. Když veškeří vězňové, držen
ve vězení v afféře Hodgesovy rodiny byli pro-
puštěni, následovala je četa »mstitelů« a za-
střelila dle domnění Hendy Bella. Mstitelé za-
vedli »trest« výprasku, jemuž podrobeno
bylo již hojně černochů. S tím spojená
»práce« konána jest tak tiše, že nikdo o ní se
nedozví, až když je ukončena. V jednom pří
padě, kde smýšlení nebylo posud dostatečné pr
výprask, pověšen na dvéře jistého černocha
obyčejný bič jako výstraha. Černoch pochopil
utekl. Černošský holič v Clartonu, 25 mil odtud.
byl zmrskán minulé noci za to, že láteřil na
bělochy pro jejich předchozí vraždění. Podobně
stalo se i jiným černochům v okresu a na jiné
osud podobný dosud čeká. Počítá se, že asi 25
černochů opustilo již město. Každý černoch,
zúčastněný v afféře rodiny Hodgesovy jest z ji-
ného státu. Památky lynčování jsou dosud vidi-
telnými. Jazyk Reedův byl vyříznut po
smrti a jest střediskem pozornosti
zvědavých lidí, kteří přicházejí se na
něj podívati. Ukazují si jako památku
úlomky spáleného dříví z kolu a kousky
kostí jsou rovněž jako památka roz
dávány.
Bell
Roberts
Ramona
Hodgesův
Černoch
Reedův
Clarton
6
article
Guverner Terrell jest dosud v St. Louis
Na jeho popud bude (!) zavedeno vyšetřování
Důstojníci i vojáci miliční set-
niny, která tvořila část stráží, jimž vězňové
byli svyrváni«, děkuji se ze služby
Praví se, že valnou část viny na
lynčování nese šerif a jeho mužstvo,
kteří prý mstitelům v jich práci byli
nápomocni.
Také ve státu Alsbama v městě Mobile
došlo na neomluvite né zavraždění černocha.
Tentokrát byl obětí »justice« kulturního národa
anglosaského černoch Lufus Lesuer, 24 roků
starý, z Thomastonu. Pravilo se, že vkradlse
ve 3 hod. ráno do domu J. P. Hollise blíže
Thomastonu a odebrav se zde do ložnice paní
Hollisové, chtěl se prý jí zmocniti, vyhrožuje
současně, že ji zabije, pakli odváží se křičeti.
Avšak paní Hollisové v zápase o svoji čest po-
dařilo se prý přece jenom výkřiky přivolati muže
svého, který v sousední jizbě spal, načež černý
vetřelec prehl otevřeným oknem. — Blíže okna
nalezen byl klobouk, jejž ostatní černoši poznali
jako Lesuerův. Černoch byl dopaden pak od-
poledne v pile dra. Thomase blíže Thomastonu
a doznal, že vskutku do domu Hollisova vniknul,
avšak nikoliv v úmyslu ublížiti ně-
komu z rodiny jeho. Noční návštěva jeho
prý platila černé kuchařce. Policie vsadila
černocha do vesnické šatlavy. Ráno nato
o 2. hod. probuzeni byli vesničané několika
salvami z pušek. Pátrajíce po podrobnostech,
shledali, že šatlava jest kulemi téměr
provrtána a černoch uvnitř že je
zastřelen. Kde jsou ligy západnické kultury.
aby i proti těmto vražedným výbuchům kmenové
zášti podaly protest?
Lufus Lesuer
Hollis
Thomaston
Lesuerův
Černoch
Thomas
Hollisův
St . Louis
kulturní národ
7
article
Světová výstava v St. Louis.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
V St. Louis, v srpnu.
(Dokončení.)
má umělecké museum, dvou křídel a pavillonu
sochařství.
Umělecká výstava Spojených států roz-
dělena je na tři části: na díla, vytvořená od chi-
cagské výstavy, na díla od roku 1803, od koupě
Louisianské, do r. 1893 a na díla, zapůjčená
ústavy a soukromými majiteli. Cizích zemi je
zastoupeno 20 a jsou to: Francie, Německo,
Rakousko, Velká Britanie, Holland, Belgie,
Rusko, Italie, Japonsko, Mexiko, Uhry, Kanada,
Švédsko, Kuba, Brasilie, Argentina, Venezuela,
Bulharsko, Portugalsko a Ceylon. Také mátu
vyhraženo místo mezinárodní sekce, kde vysta-
vují umělci zemí, které nejsou úřadně na vý-
stavě zastoupeny a sice Dánsko, Norsko a Špa-
něly. Přihlášky k vystavování byly o 40 % čet-
nější než prostor dovoloval a jest třeba litovati.
že některým zemím nebyl žádaný prostor k vy-
stavování povolen.
Ve francouzském oddělení zastoupeni jsou
mistři starší školy, jako Carolus Duran, Bour
guereau, Fleury, Detaille, Flameng, Puvis de
Chavannes a Lhermite. Z mladších umělců, na-
stávajících mistrů, je tu Simon, Collet, Dauchez
Prinet, mezi impresionisty Claud-Monet, Re
noir, Lepin. Mezi sochaři Rodin, Saint- Mar
ceaux, Mercier, Bartholdi, Gardel.
Holland
Duran
Puvis
Chavannes
Lhermite
Simon
Collet
Dauchez Prinet
Claud
Monet
Mercier
Barthold
Gardel
St . Louis
spojený stát roz
Francie
Německo
Rakousko
Velká Británie
Belgie
Rusko
Italia
Japonsko
Mexiko
Uhry
Kanada
Švédsko
Kuba
Brasilia
Argentina
Venezuela
Bulharsko
Portugalsko
Ceylon
Dánsko
Norsko
Špa
Detaille
SaintMar
Fleury
8
article
Rakousko pojistilo si jen nepatrný prostor
v paláci krásných umění a větší čásť obrazůa
soch rakouských umělců nalezá se v rakouském
pavillonu. Čeští výtvarní umělci jsou tu čestně
zastoupeni. Velká Britanie má zde ukázku sko-
rem každé doby výtvarného umění v Anglii
Z uměleů jsou tu vystaveni Millais, Watts, Alma-
Tadema, Burne-Jones. Nikde v Evropě v umění
není tak vyznačen národní duch jako ve Švéd-
sku. To bylo lze již pozorovati na výstavě v
Chicagu a lze to viděti i zde. Co se Hollandu
týče, praví jeho zástupce, že vládní hollandský
komitét nepřipustil na výstavu uměleckou ani
jediné dílo, o kterém by se nevědělo, že by ne-
zajímalo umělce amatéra nebo širši obecenstvo-
Japonská výstava má díla známého charakteri-
stického rázu a jsou tu také olejové malby mlad-
ších umělců, provedené evropským způsobem
S umísťováním předmětů počalo se v umě-
leckých galeriích 1. března. Četné státy ame-
rické braly hned z počátku velký zájem na umě-
leckém oddělení. Massachusetts záhy povoli
8500 doll. na vystavení prací svých umělců,
New York 10.000 doll., Pennsylvanie 7000 doll.
Hudba na výstavišti nalezá se v rukoutř
mužů: G. D. Markhama, úspěšného bisnysmana.
Millais
Watts
Švéd
Holland
Markham
Rakousko
Velká Británie
Anglie
Evropa
Chicago
Massachusetts
New York
Pennsylvanie
Alma
Tadema
Burne
Jones
9
article
E. R. Kroegera, skladatele a G. W. Stewarta
ředitele hudebního. Správa výstavy povolila
značný obnos na odbor hudební, neboť hudba
měla býti jednou z největších přítažlivostí vý-
stavních. Ve slavnostní síni postaveny varhany.
největší na světě a zde hudební produkce se ko-
nají. Produkují se tu Guilmant z Paříže, Lemare
z Pittsburgu a Eddy z New Yorku. V síni dávají
se také symfonické koncerty, řízením W. Dam-
rosche. Zároveň chystají se tu zápasy zpěvá-
ekých sborů z různých větších měst Spojenýeh
států. Sbory nebudou zpívati vlastní písně, nýbrž
písně programu, které zvláště ku příležitosti té
vybrány byly Kroegerem a které předem k na-
cvičení byly poslány sborům, jež zápasů se
zúčastní.
Známý kapelník Komzák, pro kterého Ste-
wart schválně do Vídně dojel, má na starosti
řízení koncertů v tyrolských Alpách na výsta
višti. Různé kapely, světové pověsti požívající
vystoupí na výstavě. Mezi nimi jsou Sousova,
Innesova, kapela republikánské gardy z Paříže,
kapela granátnické gardy z Londýna, kapelaz
Berlína atd. Z domácích kapel Američané arei
nejraději slyší kapelu Sousovu. Naši krajané
mohou také na výstavišti poslechnouti Bohumila
Kryla, jednoho z nejlepších kornetistů virtuosů.
Velkou pozornost na výstavišti budí za-
hrady a trávníky. Zahradník neměl zde menší a
snažší práci než stavitel. Na výstavišti možno
viděti vzory zahradnictví francouzského, angli-
ckého, italského a německého, jakož i vzory
miniaturních zahrad Japonska. Mezinárodní za-
hradnictví jest velkou sensací výstavy. Zkušení
zahradníci dali okolí pavillonů svých zemí ráz
původní, přirozený. Dnes nejskvostnější zahra-
dou ve Spojených státech jest okolí Velkého
Trianonu, který věrně dle francouzského paláce
Kroeger
W Stewart
W Dam
Komzák
Innesův
Američan
Sousův
Kryl
Zahradník
Paříž
Pittsburg
Edda
New York
Vídeň
Alpy
Londýn
Berlín
Japonsko
spojený stát
Trianon
10
article
byl postaven. Různé státní budovy americk
mají své trávníky a květiny.
Květinové hodiny jsou výstavní novinkou.
Ciferník, mající 100 stop v průměru, spočívá na
stráni pod severním portálem paláce zeměděl-
ství. Číslice možno viděti na míli. Ciferník pro-
veden je celý v květinách: ručičky jsou květi-
nové záhony, kterými pohybuje hodinový stroj.
pod zemí umístěný. Číslice jsou 15 stop dlouhé.
minutová ručička váží 2400 liber, kromě země
a květin, každou minutu pošine se o 5 stop, tak
že pohyb její viditelný, každého překvapí. Ve-
čer hodiny skvostně jsou osvětleny. Na výsta-
višti je zahrada s 2500 různými druhy růží.
Na výstavě mezi jinými zajímavostmi na-
lezají se: srub z okresu St. Louis, v němž gen.
Grant bydlil, Lincolnův srub, Washingtonův me
a Franklinova hůl. Jsou tu jesle pro 600 dítek
kde matky, nalezající se na výstavě, děti své
mohou ponechati; vzorné město, kde různé obce
Spojených států ukazují zvláštní municipální
opravy, možno tu také spatřiti všecky způsoby
těžení kovů: rýžování, dolovací vrtání diaman-
tové, tavení atd. Dary, které nebožka královna
anglická Viktorie ke svému jubileu dostala,a
které výstavě byly půjčeny, nalezají se v míst-
nosti dobře střežené.
Lincolnův
Franklinův
St . Louis
spojený stát
Washingtonův I
anglický Viktoria
11
article
Tělocvik a vzduchoplavecké závody.
Na západním konci výstaviště je athletická
aréna s amfiteatrem pro 15.000 diváků. Olym-
pické hry, poprvé ve Spojených státech pořá-
dané, vábí athlety z celého světa. V klassických
marathonských závodech letos prý zvítězí Ame-
ričan; před čtyřmi léty, jak známo, vítězi byl
Řekové. Mimo hry olympické hrají se tu foot-
ball, tennis, provádi zde různé tělocvičné vý-
kony, zápasy a pod. Na amerických vysokých
školách věnuje se až příliš mnoho času tělo-
eviku, především footballu a buseballu. Také
správa výstavní na hřiště velkou sumu vynalo-
žila. Na závody vzduchoplavecké povolena cena
150.000 doll., z kteréž sumy 100.000 doll. při-
padne nejrychlejší vzducholodi, která zároveň
nejlépe říditi se dá. Santos Dumont, nejzname-
nitější dnes vzduchoplavec, asi závodů se ne-
zúčastní, ač měl původně v úmyslu na závodech
bráti podílu. Kdosi rozřezal mu jeho vzducho-
loď dříve nežli k závodům mohlo dojíti. Santos
Dumont odjel hned do Paříže, aby si tam dal
balon spravit. Zatím ale nařknut byl, že balon
si rozřezal sám a proto pochybuje se, že po ta-
kovém obvinění se vrátí, vzdor tomu, že ame-
rické listy k návratu jej vyzývají. Praví se také.
že Santos Dumonta drží v Paříži jistá Ameri-
čanka, o jejíž ruku se uchází. Ti, již vzducho-
plavce obvinili, že si sám balon rozřezal, udá-
vali různé příčíny, proč asi tak učinil, žádná ale
nebyla dost podstatná.
Řek
Santos Dumont
spojený stát
Paříž
12
article
Značný zisk z výstavy míti budou Japončíci.
Jak známo, sympatie Američanů jsou na straně
Japonců, kteří i na výstavišti z přízně amorické
těží. Američané zrovna se perou o předměty
japonské a různé, bezcenné věci až hrůza pře-
plácejí, aby učinili zadost vlastenectví ameri-
ckému. Možná, že co nejdříve střízlivější ob-
chodníci američtí, kteří již beztoho na přízen
americkou k Japoncům žárlivě pohlížeti počí-
nají, hleděti budou přízně té pro sebe využit-
kovati.
Rusko zůstalo na výstavě pozadu a nem elo
ani v úmyslu vystavovati, vzhledem k válce, te-
prve v druhé polovici čerence došly z Rusk
předměty, pro výstavu určené.
V době této správa výstavní zklamána je
nemálo slabou návštěvou. Myslí se, že vinu toho
nese zvláště nevšímavost zdejšího tisku i cizího,
který málo hluku s výstavou dělá. Snad také ne-
hotovost dosud mnohé od výstavy zdržuje. Jisto
je ale, že američtí boháči, právě tak jako jindy.
ubírají se přes moře, aby v Evropě ztrávili léto.
Tisk také zaměstnán je dosti nastávající volbou
presidentskou.
Na počátku srpna oznámeno všem zřízen-
cům výstavním, jichž služné je vyšší 60 doll.
měsíčně, že spokojiti se musí srážkou 5—20 9.
Špatné příjmy prý výstavní správu ke kroku
temu dohnaly.
Američan
Japonec
Rusko
Evropa
13
article
Vyhověno bylo slížnostem: Ant. Milda proti
nařízenému zvýšení komínů jednopatrového křídla
domu čp. 617—II. ve Štěpánské ulici; Aug. Wild-
manna proti nařízenému ohrazení pozemku č. kat. 55
při ulici Rudolfově v Holešovicích: Jos. Vajshajtlaa
Al. Zimy, slavitelů v Praze, proti odepřenému povo-
lení stavehních změn v novostavbě na nároží Bělského
a Rudolfovy třídy v Holešovicích; Všeobecné záložny
v Praze a Ferd. a Al. Štěpánka proti odepřenému po-
volení ke stavbě domu na staveništi č. 3/1 v ulici „u
kapličky“ v Holešovicích; Václ. a Emilie Havlových
proti odepřenému povolení ke stavbě domu na stave-
ništi čp. 112—2 na Palackého nábřeží v Praze—Il.
(částečně zamílnuto): Občanské záložny v Praze prot
nařízenému zvýšení komínů pekárny v domě čp. 51-l
v Kaprové ulici.
Mild
Aug
Wild
Bělský
Rudolfův
Al
Štěpánek
Václ
Havlův
štěpánský ulice
Rudolfov
Holešovice
Jos
Praha
Kapr ulice
II
Vajshajtlao Al
Palacký nábřeží
občanský záložna
14
article
Pan Joseí Witz, majitel hospodářství v Holešo
vicích má na poli nedaleko divadla „Uranie“ velký
stoh obilí. Poněvadž požárů na polích v poslední dobo
bylo mnoho, označován tento stoh za nebezpečného
souseda dřevěného divadla „Uranie“ a proto policie
i požární komise nařídila odstranění stohu. Proti na-
řízení tomu p. Witz podal stížnost a dovozoval, že
níkoli stoh pro divadlo, nýbrž divadlo stohu je ne-
bezpečným, neboť v divadle se svítí. Ostatně jako ma-
jitel pole má právo na poli míti stoh. Stížnost jeho
proti odstranění stohu byla ale vzdor tomu zamítnuta
Proti vyloženému plánu, upravujícímu výšku
rovinnou a šířku ulice v Jámě, podali námitky Jar
Zelený, dr. Jirásek a dr. Liegert v zastoupení majitelů
některých domů a sice z toho důvodu, že nasypávkou
ulice ztratí dotvěné domy na ceně. Námitky byly za-
mítnuty a usneseno plány předložiti zemskému výboru
k potvrzení. — Také schválen plán, dle kterého se
zřízuje ulice, spojující Belerediovu třídu s ulicí na
Čertoušku přes pozemek č. kat. 583/1. — Proti plánu.
jímž se upravuje výše rovinná a šířka pro dolejší část
ulice Apolinářské, podali námitky místodržitelstvía
majitelka domu čp. 436—II. Námitky byly zamítnuty.
Witz
Jirásek
doktor
Liegert
Belerediův
ulice Apolinářská
dřevěný divadlo
Uranie
15
article
Bez debaly schválen návrh, aby Řemeslnicko-
živnostenské besedě v Praze byla věnována subvence
5000 K ve prospěch stavebního fondu pro postavení
vlastního representačního řemeslnického domu. —
Povolen byl náklad 13.500 K na provedení kanali-
sace ve třídě Bělského v Holešovicích. — Schválena
byla koupě domu čp. 455—VII. od Em. Witze a spol
za obnos 15.750 K za účelem rozšíření ulice Vltavské
a nábřeží v Bubnech.
Obci Král. Vinohradům prodána pozemi. pare.
č. k. 844 tamtéž ve výměře 178 sáhů po 28 K 62 h.
Pozemku bude použito k rozšíření ulice a sadů. Návri
byl přijat po doporučení pp. Lady a Kasalického.
Po debatě, jíž zúčastnili se pp. Zimek, Šindelář,
dr. Baštýř a stav. rada Soukup byl povolen náklad
7900 K na vytažení zbytků sousoší sv. Františka
z Vltavy. Zamítavý návrh p. Šindeláře byl podporován
pouze dvěma hlasy.
Witz
Král
Zimek
doktor
Baštýř
Soukup
František
Holešovice
Bubno
Vinohrady
Lada
Vltava
řemeslnickýživnostenský beseda v Praga
16
article
Usneseno koupiti dílec domu čp. 811—I. na Fran-
tišku za 62.900 K. — Jednotě pro vystavení kostela
v Libni odepsána splátka 587 K z kupní ceny za
staveniště. — Na další nutné práce úpravné na kostele
sv. Mikuláše na Starém městě povolena částka do
10.000 K
Při návrhu na vydláždění ulice „U Královsk
Obory“ v Holešovicích nákladem 46.733 K 30 h vy-
slovil se ob. st. p. dr. Vlček proti takovému urych-
lení práce, zejmena když v rozpočtu není pamatováno
na úhradu nákladu. My máme Velké náměstí staro-
městské v tak bídném stavu vydlážděno a s tím se
nepospíchá a vzdálená ulice v Holešovicích se má
vydlážditi s takovou rychlostí, že o tom ani dlažební
komise nevěděla! Navrhuje odročení vydláždění až
na příšlí rok. — M. r. pan Varvažovský upozor-
ňeval, že upravením ulice ušetří se na vozovém ma-
teriálu elektrických drah. Po delší debatě. jíž se účast-
nili pp.: Kasalický, Bukovský, Schiller
dr. Vlček, Šindelář. dr. Ed. Baštýř a náměstek
stav. Seifert byl návrh p. dra. Vlčka zamítnut
všemi proti 7 hlasům. Pro návrh p. dra. Baštýře
aby záležitost byla odkázána znovu dlažební komisi
bylo 8 hlasů. Návrh městské rady na povolení nákladu
k vydlážení ulice byl schválen.
Jednota
Mikuláš
doktor
Vlček
Bukovský
Schiller
Šindelář
Ed
Baštýř
Seifert
Libeň
Holešovice
Velká náměstí
17
article
Při volných návrzích městské radě odkázán byl
návrh ob. st. p. Maděry, aby účty za obecní
práce a dodávky živnostníků a řemeslníků ihned po
vykonané kollaudaci a přijetí dodávky v tom případě
kde není žádně námitky, byly zaplaceny a aby neb
zdržovány zbytečnou a dlouhou manipulací.
Ob. st. p. F. Urbánek upozorňoval na pěkný
obraz malíře Dítěte ve skladišti kostela P. Marie pře
Týnem a doporučoval, aby obraz na vhodném místě
byl vyvěšen.
Ob. st. pan Zimek poukazoval k tomu, že v z-
nedbaném stavu nalézá se ta část kostela týnského,
která směřuje do Týnské uličky. V patronátní komisi
se sdělilo, že už před 13 léty byla oprava skvostného
portálu kostela usnesena, ale provedena není doposud.
Je v tom vidět jistou animositu. Jinde se takové por-
tály se zalíbením cizincům ukazují, ale u nás jsou
takové památky jen pro holuby a vrabce. Žádá, aby
oprava portálu týnského kostela byla záhy provedena
Poněvadž schůze stala se mezitím nekompetentní
k usnášení, ukončil předsedající náměstek p. dr. Groš
o 1/47. hod. večerní schůzi. (Pan ob. st. Březnov-
ský volá: To je horlivost! Pánové nechodí ani do
městské rady ani do sboru!)
Maděra
F Urbánek
Marie
Zimek
Groš
Ob
Týn
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
ovšem pěkně obroušenými frásemi. Originálnín
není pan dr. Körber ani tehdy, když vzpomene
na nás Čechy, za to ale dosti upřimným.
A jestliže nejsme mu za nic díkem povinni,
jisto je, že na své pouti haličské, kterou ví
deňské listy, jež uchovaly si v dnešní korrupi
ještě trochu samostatnosti, nazývají cestou do
Canossy, právě touto svou upřímností, získal s
nároků na naši uznalost. Ba zdá se, jakoby bi
dr. Körber vyjel si do Haliče, aby zjednal si tam
příležitosti promluviti nám do duše; žel, že jsme
tak zatvrzeli hřišníci, že na jeho kázání ul
pranic nedbáme. Jinak ale by bylo chybou,
kdybychom ignorovali všechny ty oratorské per
ličky, jež pan premier v Haliči a Bukoviněs
sebe sype, a proto budíž nám dovoleno upozo-
niti opět na jednu z nich zvláště zajímavou
Když mu byl představen bukovinský zemslj
výbor a zemský hejtman Lupul — ne Lup,
jak mylně bylo v naší telefonické zprávě ure
deno — podal mu pamětní spis o potřebác
Bukoviny, pravil dr. Körber: »Dle možn osti
stane se pro vaši zem, čeho bude
třeba. Vězte, že stát na vás ne
zapomene, neboť stojíte na hra
ničné stráži. Důvěřujte v budoue-
nost.« Za láskavou výzvu, aby pání v Bukovině
důvěřovali v budoucnost, ani polský žid nic nedá,
za to tím nápadněji vyjímá se v páně Körbrově
řeči připomenutí, že obyvatelstvo Bukoviny stojl
na hraniční stráži a již proto má nároky n
zvláštní vděk státu. Kdyby byl p. dr. Körber
měl v okamžiku tom, kdy tato slova pronesl,
na mysli mapu státu, jejž spravuje, byl bysi
musil říci, že až na Dolní Rakousko a Štyrsko
Körber
Čecho
doktor
Canossa
Halič
Bukovina
Rakousko
Štyrsko
19
article
všechna království a země cislajtánské stojí »na
hraniční stráži«. Že to tedy není pražádná zá-
sluha po území krakovském nejmladší země
v tomto soustátí. Však význam této fráze vězí
v tom, co bylo v ní zamlčeno. Bukovina a Halič
jsou předními strážemi proti Rusku, kdežlo
my na příklad jsme tvrzí toliko naproti »s přá-
teleněmu« Německu a nemáme tedy týž
význam jako rakousko - vlastenecká populace
jmenovaných dvou zemí. Co sejde na nás, kteli
jsme ve slezských válkách, sotva že vlast naše
okřála po strašných ranách z války 30leté, nasta-
vovaly hřbety, do nichž nemilosrdně bušili Prušáci.
Co po nás, již jsme jako vezdy věrná stráž
této říše krváceli, když v roce 1866 »nejlepšt
a nejvěrnější spojenec« Rakouska tuto říši
přepadl, aby na naší půdě vybojoval prvenství
v Německu! To náš dějinný úkol za tuto říši
se obětovat a za to dát se kopat, neb jaký jiný
je náš osud v Rakousku! Pardon! Na stráži
nestojíme my, vyjma snad malý kousek země
u Náchoda — řekne snad dr. Körber. Na
stráži stojí Němci v Čechách a proto je tento
pán svou přízní zasypává. Znameniti strážcové
naproti německé cizině. Zejmena vrchní jejich
komandanti. Na jedné straně Schönerer, k němu
přes všechno v nekonečné lásce k všematce
Germanii Inoucí Wolf a jako třeti ve spo-
lečnosti milý a důvěrný páně Körbrův přítel
liberecký pan Prade. Pěkná pohraničná a vla-
stenecká stráž, jež všude pronásleduje a v
volbách napořád poráží Němce v Čechách,
kteří farizejsky aspoň tak se přetvařují,
jako by jim nas této říši něco sešlo.
Prušák
Körber
Němec
Wolf
Körbrův
Prade
Bukovina
Halič
Rusko
Německo
Rakousko
Náchod
Čechy
20
article
Pěkná stráž, jejíž vůdce skládá čestné občan-
ství ve městech, jež ne snad z dynastické při-
chylnosti, ale z drbané vypočítavosti, k návštěvě
pozvala eísaře, když dlel na blízku. Pěkná stráž,
jejíž vůdce veřejně prohlásil, že Němcůmv
Čechách ani nenapadá dbáti hranic mezi Ra-
kouskem a Pruskem, poněvadž národové nejsou
povinni respektovati čáry, jež proti jejich citům
načmárali na mapu hloupí diplomaté a brutální
vojáci ! Roztomilou má to pan Körber stráž n
pomezí prusko-českém a proto má také příčinu
ji zasypávat vděkem a milostí a týrat a právo
odepírat těm, kteří byli tak naivními skutkem
dokazovati v okamžicích pro tuto říši nejkriti-
čtějších a na úkor svých vlastních zájmův
věrnost a oddanost. Za všechno to odměnil se
jim stát hned v roce 1867 — prosinco-
vou ústavou a pověstnou persekucí.
A za vše ostatní co i potom ještě vykonali
zájmu této říše, odměnila se jim Vídeň
hanebným skutkem ze dne 17. října 1899a
dr. Körber — »německou državou«. Tatáž Vídeň,
která, když nepřítel rozvalil svou armádu po
Čechách a po Moravě, byla by tyto obě země
bez dlouhého rozmýšlení postoupila nepříteli,
aby nedostal se do roztomilého města Phäsků
na Vídeňce. A proč si tak libuje dr. Körber
v Bukovině jako v přední stráži Rakouska ? Že
v této nešťastné slovansko-rumunské zemičce,
kterou kompatrioti tohoto pána ode dávna jen
vyssávali, usadilo se němectví tak bezpečněa
důkladně, že dnes východní ten kout má zevní
ráz docela germánský, že Němci jsou tam pány.
Körber
doktor
Němec
Němcůmv Čechy
Prusko
Vídeň
Čechy
Morava
Phäsk
Bukovina
Rakousko
21
article
Bukovina, toť ideál německo-centralistického stát-
ního umění vídeňského. Však zlomečky rusko-
polsko-rumunské v Bukovině nejsou ovšem ná-
rodem českým, který poučen zkušenostmi, snad
už do povinnosti »přední stráže« tak horlivé
jako dosud dráti se nebude, který ale o to se
přičiní, aby si na vzdoru jeho dr. Körber n
konec přece jen vylámal zuby.
— Každopondělní své pošetilosti dopustl
se páně Rašínův pondělíček také včera. Vytýki
nám, že píšeme o karlinském »Variété« jakožt
»o jediném zábavném podniku velkého slohue
atd. Rozumí se samo sebou, že to není pravda.
Revidovali jsme všechny zprávy v redakční části
o divadle »Variété« uveřejňované, ale o »jediném
zábavném podniku velkého slohu« není v nieh
ani zbla. Buďto podle své druhé přirozenosti
nemluvil pravdu, anebo četl o »jediném zábavném
podniku velkého slohu« atd. v nějakém jiném
listě a ve své zfamfrněnosti vůči nám, kteráž
je jeho první přirozeností, pověsil nám »jediný
velký zábavní podnik« na krk a svým čtenářům
obvyklého pondělního bulíka na nos. Budiž mu
odpuštěno, ani v jednom ani v druhém případě
za sebe nemůže. Co se týče našeho mravního
rozhoršení na divadlo »Variété«, neřídí se ono
těmi nízkými podněty, s jakými pondělíček vté
peci sedá, ve které nás hledá, nýbrž podle toho,
kterak se divadlo »Variété« chová k české ná-
rodnosti. Bylo na místě, když ve »Variété« po-
řádaly dámy »Böhmerwaldbundu«, jak jsme se
podle referátu kasiňáckých listů domnívati mu-
sili, německo-nacionální slavnost, kterou ostatně
pražský advokát dr. Herrmann svými opravami
jakž takž rektifikoval na dobročinnou slavnost
— »Böhmerwalddamenkomitětu«. Od té doby
propůjčilo však divadlo »Variété« své místnosti
Körber
Rašínův
doktor
Herrmann
Bukovina
22
article
Výtvarně umění a hudba.
Krásné umění umístěno je ve čtyřech bu-
dovách: střední, v níž po ukončení výstavy státi
ovangelia poety, neumím najít. Měl-li opravdu
vůli, nám ukázati, že „hříšné lidstvo může býti
spaseno ze sobeckosti jenom trpící a sebeobě-
tavou láskou“, chtěl-li opravdu v „Parsifalu
snoubit umění s náboženstvím, chtěl-li opravdu
být apoštolem, volajícím: „Jen milosrdenství
spasí vás!“ chtěl-li opravdu jako stařec říci
nám, kteraký jest jeho názor o víře, nevím. Sám
o tom se nepronesl, protestuje pouze proti mi-
něni, jakoby jeho Parsifal byl Kristus.
Na všechen způsob Parsifal, jakkoli je
spasitelem muže a ženy, je nám mnohem lho-
stejnějším nežli Lohengrin, nežli Tannhäuser,
nežli bludný Holanďan. Kající Kundry je nám
mnohem sympatičtější, nežli její zachrance.
Vůbec nevane mezi jevištěm a hledištěm teplý
onen dech sdílnosti a kontaktu, který posluchače
i diváka hřeje a kterýž obepíná je pospolitostl.
Mohu jen opakovati: mimo Bayreut bude
chladu toho ještě víc. Tam přistupují vnější mo-
menty, kterých jinde nebude. Vědomí a vzpo-
mínka, že bayreutské divadlo jest určeno, býti
jediným stánkem pro „Parsifala“. Skoro čtvrt-
stoletá tradice a historie. Divadlo, bez pater,
úplně zatmělé, kde je posluchači, jakoby nalezal
se při rekviem v kostele. Zkrátka, celé milieu,
kteréž organicky s dílem samým nesouvisí, ale
které jest ozvěně jeho na prospěch.
Parsifal
Kristus
Lohengrin
Tannhäuser
Holanďan
23
article
Jsem povděčen náhodě, kterou dopřáno
mi, seznati poslední opus operní tvorby bayreut-
ského velikána, vůči jehož dílům po celé čtvrt-
století zachoval jsem si chladný kriticismus. My
Čechové vůbec, jakkoli jsme malý národ a co
máme ze svého, máme, postrádajíce podpor
dvorem, jakou dostávají Vídeň i Pešť, tak
k Wagnerovi zachovali jsme se jako národ kul-
turní, jako národ, který ctí vše, co jest úcty
hodno, nechaťsi tvůrcem je kdokoli. Náš hori-
zont je po té stránce vyšším a širším nežli ná-
rodů nás mnohem větších. To je naší pýchou a
hrdostí, v tom jsme velikými a pokročilými.
Boj o postavení R. Wagnera v dějinách
operní hudby novodobé je rozhodnut. Skončil
úspěchem, uznáním, oceněním jeho skutečných
zásluh, jeho skutečných reforem a jeho skutečné
důležitosti pro všechno umění divadelní. Proti-
wagnerovců není. Ztichli docela. Hotová událost
je nejsilnějším argumentem. Dnes je fait ac-
compli, že R. Wagner je veličinou a potencí ne-
spornou pro celý svět a všechny národy, kde
hudba je uměním. A nevím, nemá-li R. Wagner
Čecho
Wagner
R Wagner
Vídeň
Pešť
24
article
více ctitelů v německém národě nežli Goethe
a Bismark.
Bayreut a též umění bayreutské, pokud lze
mluvit o něm, byly jen pranepatrným článečkem
při rozmachu, kterým vynutil si Wagner, živý
a mrtvý, svoje místo v umění lidském. Ještě
menším coeficientem byly reklamy a fanfáry.
které mu neuškodily, ale kterých nepotřeboval.
Opět a zas uplatnila se síla sama, opět a zas
ukázalo se, že je nezmarem a že nepřijdev
niveč pranic, co má vniterní mohutnost. Wagne-
rova uplatňuje se, žije, oplodňuje. .. Velicí mu-
žové jsou — podle pěkného výroku Augierova
— jak egyptské pyramidy: rostou vzdáleností
Seděla nás malá společnost po „Parsifalu“
Bylo k půlnoci již, když přední člen vídeňského
barreau obrátil se ke mně a pravil: „Poslyšte.
vy, pane Čechu! Mám ideu. Zdarma vám ji
postupuji. Což abyste vy, Čechové, zřídili si
také svůj Bayreut. Ale trochu jiný. Se širším
programem: opery, skladby orchostrální, skladby
smíšené, solisté hlasy a solisté nástroji. Asi
tak: Smetana, Dvořák, Fibich, Heš, Burian,
Försterová, Destinová, Česká Filharmonje,
Ondříček, Kubelík, Kocián. Rozumí se, v Praze-
Takový program a město tak historické, to b
táhlo.
Goethe
Bismark
Wagner
Augierův
Parsifal
Čech
Čecho
Smetan
Dvořák
Fibich
Heš
Burian
Försterová
Destinová
Ondříček
Kubelík
Kocián
Praha
Český Filharmonje
25
article
„Spozdil jste se,“ odvětil jsem, „se svoji
idcou. Byla v Praze již uskutečněna. Operní
cyklus byl loni a teď bude zase. Hudební festi-
val podle vašeho plánu jsme měli již o Veliko
nocích.“
„A měly úspěch?“
„Měly. Ale toho neměly, který máte, jak se
zdá, hlavně na zřeteli: příliv ciziny.
„A jak to, že jsem o festivalu a cyklu ni
nezvěděl?
„Protože čtete vídeňský list, jenž ozna-
muje hudební události z New-Yorku, ale česko
nikoliv.“
„A což vláda?“
„Vláda? Ta dala 8000 korun na pašijové
hry v Hořici-Höritzu, nejspíše proto, že podni
katel je Bavor, Vindobona semper Bohemis ini
mica.
„Neslýcháno! Neslýcháno!“
Tak skončil se v Bayreutě můj pobyt. Roz
hovorem umělecko-politickým.
Josef Penížek.
Bavor
Roza hovor
Penížek
Praha
NewYork
Hořice
Höritz
26
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
konal včera odpoledne řádnou schůzi, na jejíž jed-
nacím pořadu nalezalo se 31 záležitostí. Lože i galerie
byly velmi slabě navštíveny; také četně mezery jevily
se v řadách obecních starších. Schůzi o 1/45. hod.
edpol. zahájil úřadující náměstek starostův p. dr.
Karel Groš. Po vyřízení formalit sdělil předsedající
náměstek p. dr. Groš, že francouzský spisovatel p.
Arnošt Denis za projevenou poctu udělením zlaté
záslužné medaille obce pražské poděkoval telegraficky
takto: „Nadšen hrdostí a vděčností, prosím, aby vy-
sloveny byly radě městské hluboké díky a vroucí
pocity pro štěstí Prahy a českého národa.“ (Výhorně!)
Ob. st. p. Rašín zmínil se o tom, že už před
půl rokem bylo v Holešovicích-Bubnech zakoupeno
místo pro stavbu reálky, ale dosud nebylo eráru ode-
vzdáno, takže se nemohlo započíti ani s přípravnými
pracemi stavebními. Reálka nalezá se prozatím v bu-
dově obecné školy a poněvadž místností těch bude
nyní zapotřebí, je nutno, aby se slavba vlastní reálky
urychlila. Řečník žádá, aby presidium o urychlení se
postaralo. — Předsedající náměstek p. dr. Groš od-
pověděl, že nastalý průtah byl zaviněn tím, že majitei
pozemku p. Richter neprovedl depuraci pozemku a tak
se dosud kupní smlouva nemohla uzavřiti.
doktor
Groš
Denis
Rašín
Richter
Praha
Ob
Holešovice
Bubno
27
article
Ob. st. p. dr. Jeřábek uvedl, že učitelkám na
venkově bylo přiznáno právo volební. Bylo by nespra-
vedlivo, aby právo takové učitelky neměly v Praze
a proto žádá presidium, aby v té příčině příslušné
kroky zahájilo. K dotazu předsedajícího p. dra. G roše
byl návrh dostatečně podporován a odkázán městské
Ob. starší p. Šindelář vzpomenul toho, že
měšťanské společenstvo pražských výčepníků podalo
radě městské dne 19. července petici se žádostí za
zrušení policejního příspěvku a aby do komise pro
udílení hostinských koncesí byli povoláni dva členové
ze stavu hostinského. V obou směrech nestalo se
dosud vyřízení a řečník urguje rozhodnutí. — Předse-
dající náměstek p. dr. Groš slibil, že záležitost tu
dá vyšetřiti.
Přistupuje se k vyřízení jednacího pořadu.
Zamítnuty byly následující stížnosti: dra. K.
Herrmanna jako správce domu čp. 10 v Lazarské ulici
do výměru, kterým byla nařízena oprava průčelí
tohoto domu; K. Císaře proti odepření povolení rozdě-
lení pozemku v ulici podél severní dráhy v Libni na
dvě staveniště; Mat. Neustadtlové proti nařízené
opravě stavební v domě čp. 477—I. v ulici Melantri-
chově; L. Pokorné proti výměru, kterým jí bylo po-
voleno jen za určitých podmínek vystevěti dva zá-
chody v domě čp. 29 v ulici Davidkově v Libni; E.
Beitlera proti nařízené opravě záchodů v demě čp. 565
v ulici „U kapličky“ v Holešovicích; Jos. Sochora prot
povolení ke stavbě domu na pozemku čp. 173—7 ve
třídě Rudolfově; Všeobecné záložny v Praze s Ferd.a
Al. Štěpánkem proti odepřenému povolení ke stavbě
domu na pozemku č. kat. 3/2 v ulici „U kapličky“
manželů Al. a Jul. Weissových proli odepřenému po-
volení ke slavbě rodinného domku „na Šilhochu“ při
Jungmannově ulici v Libni a dra. Václava ryt. Bělského
proti nařízenému vyklizení konírny v domě čp. 703-II.
doktor
Jeřábek
Groš
K Herrmann
K Císař
Mat
L Pokorná
E Beitler
Sochor
Rudolfův
Štěpánek
Al
Jula
Weissův
Václav rýt
Bělský
Ob
Praha
lazarský ulice
Libeň
Melantrichov
Davidkův v Libeň
Holešovice
Jos
Jungmannův ulice
29
article
ve Vodičkově ulici.
Vodičkův ulice
30
article
— Výkonný výbor národní strany svohode-
myslné měl včera schůzi za předsednictví posl.
dra. Václava Škardy. Posl. dr. Škarda, zahájiv
schůzi a uvítav přítomné, sdělil, že po skon-
čení své dovolené, ujímá se opět funkce před-
sedy výkonného výboru a poděkoval poslanei
dru. Blažkovi, jakož i dru. Vojvarovi za účinné
zastupování. V průběhu jednání výkonný výbor
vzhledem na došlé resoluce několika okresních
výborů, týkající se krajského zřízení, usneslse
upozorniti na to, že tou dobou žádná předloha,
ani o krajských vládách, tím méně o krajských
zastupitelstvech není předmětem žádného jed-
nání, a že zprávy novinářské, otázek těch se tý-
kající, nezakládají se na pravdě. V připadě,že
by k jednání o krajském zřízení nebo krajských
zastupitelstvech byl dán podnět, výkonný výbor
neopomene stanovisko své zovrubně projednati
a vyžádati si dobré zdání příslušných činitelů
samosprávy. — Dále vzal výkonný výbor na vě-
domi zprávy, podané v záležitosti slovanských
poboček na učitelských ústavech slezských. —
Potom jednáno bylo c rozsahu sucha, jímž letos
kraje české byly postiženy, jakož i o hospodář-
ských následcích jeho. O této záležitosti pro-
vedena byla obšírná debata, které se zúčastnili
poslanci dr. Herold, König, Karlík, dr. Pacák.
Škarda
Posl
doktor
Blažek
Herold
König
Karlík
Pacák
národní strana Mode
31
article
Špindler, Kaftan a j. Po skončené rozpravě
usnesl se výkonný výbor domáhati se všemi do-
stupnými prostředky toho, by škody, suchem
způsobené, jakož i rozsah skutečné nouze byly
co nejdříve bezpečně a podrobně zjištěny. Dále
usnesl se výkonný výbor provésti s oběma po-
slaneckými kluby veškeré kroky k zamezení
nouze, v krajinách českých buď již nastalé nebo
ještě hrozící. Členům zemského výboru krá-
lovství českého, kteří jsou poslanci strany, bylo
pak výkonným výborem uloženo, aby v zem-
ském výboru ze všech sil o to se přičinili, aby
vláda a pokud možno i země přikročily co nej-
dříve ku provádění podniků investičních, ze-
jmena ke stavbám dráh a vůbec všech schvá-
lených již a projektovaných staveb vodních a
komunikačních, a aby konečně byly poslane-
ekými kluby strany podány příslušné návrhy
sborům zákonodárným.
— Pohraniční stráž. Dr. Körber napodo
buje, jak se zdá, na své cestě po Haliči a po
Bukovině, císaře Víléma. Mluví při každé příle-
žitosti, mluví o přítrž. S tím ovšem rozdílem.
že císař Vilém pronese v každém svém řeční-
ckém výkonu aspoň jednu originální myšlénku
třeha že nad ní svět ruce spínal, kdežto dr
Körber pomahá si samými prázdnými, na venel
Špindler
Kaftan
doktor
Körber
Vilém
Halič
Bukovina