2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
5. srpna 1904. Číslo 215.
4
article
k Vinohradům. V průvodu několika set lidí, jichž zá-
stup každým krokem ještě rosti, ubíral se v průvodu
nadstrážníka Pragra kominický mistr Karel Prokes
s krvavou ranou na hlavě. Kde kdo byl věřil, že byl
za „Cikánkou“ přepaden a okraden. Mistr sám totiž
tak vypravoval nadstrážníku Pragrovi a dokládal, že
napaden byl několika mladíky a že musil si držeti
zlatý řetízek, aby mu ho nevzali. Zavedeno rozsáhlé
vyšetřování, jež však na „přepadení“ mistra vrhlo do-
cela jiné světlo. Celá historie a zránění jeho sběhly
se asi takto: Nedaleko „Cizánky“ šli tři bratři, Fran-
tišek, Josef a Jan Procházkové, první knihař, druhý
klempíř, třetí truhlář a Framtišek Pokorný, řezník. Dva
z nich tlačili kola. Když se přiblížili k mistru Prokšovi,
zastavil je a vyzval, aby šli s ním na policejní ko-
misařství. Mladíci udiveně se tázali proč, a tu se jim
dostalo odpovědi, protože nemají rozsvícené svítilny.
Dali se mu do smíchu a vykládali, že když nejedou,
nemusí míti žádného světla. Ale marně. Mistr je držel
a tahal, aby šli. Nejmladšímu Procházkovi bylo takové
terrorisování příliš hloupým a proto se rozkřikl na
mistra, aby nechal hloupostí, staral se o své věcia
šel svou cestou. „Tak vy tak?“ rozkatil se mistr.
„Když se o to tak pálíte, tak půjdete taky sebou, vy
kluku jeden!“ „Já nejsem žádný váš kluk, rozumíte?
hájil se Procházka. „Hubu drž!“ obořil se na něho
Prokeš, „nebo ti dám takových pár fncek, žes to od
nikoho ještě nedostal.“ A rozehnav se holí, udeřil jí
Procházka přes hlavu, až se hůl přerazila. Po tako-
vémto útoku přikročili ostatní k obraně svého druha.
Prokes
Fran
Josef
Procházka
Framtišek Pokorná
Prokš
Hub
5
article
Ve chvíli zuřila na silnici bitka. Chumáč postav zmítal
se od jednoho příkopu ke druhému a brzy ten byl na
vrchu, brzy onen. Když se dal mistr Prokeš do křiku
„Patrál!“, mladíci dali se na úlěk. Mistr křičel jako
když ho na nože bere. Konečně přišel nadstrážník
Prager a zástup lidí s ním. Ostatní je známo. Historka
se vyšetřila a státní zastupitelstvo žalovalo bralry
Procházky, Pokorného i mistra Prokeše pro přestupek
lehkého ublížení na těle; Procházkové pak podali na
mistra žalobu pro urážku na ctí, způsobenou zlým
nakládáním. Při líčení byl mistr poučen, že může
Procházky žalovati také a proto žádal, aby byli tre-
stáni pro urážku na cti. O smíru nechtěl ani slyšet
Soudce adjunkt p. Erhart osvobodil všechny žalo-
vané z přestupku § 411. tr. zákona, ale pro urážku
na cti dal mistrovi Prokešovi pokutu v obnosu
20 korun, František Procházka dostal tolikéž.
a Jan s Joselem po 5 K. Řezník Pokorný byl
vůbec osvohozen.
Ze soudů cizí ch.
Dr. Gonz proti »Zeitu-.
Z Vídně, 4. srpna. (C. B.) V procesu dra. Gonze
proti »Zeitu« vynesl dnes nejvyšší soud rozsudek.
kterým se revisní stížnost dra. Gonze zamítá. Oproti
tomu vyhovuje se revisi »Zeitu«. Příznává se plat-
nost rozhodnutí první soudní instance, dle něhož
propuštění dra. Gonze ze služby stalo se právoplatně
a odmítá se úplně žaloba dra. Gonze na zaplacení
55.600 K. Ruší se rovněž rozsudek nižší soudní in-
stance, kterým »Zeit« se odsuzuje k zaplacení 18.000
korun. Dr. Gonz odsuzuje se k náhradě odvolacích
a revisních útrat.
Prokeš
Patrál
Prager
Procházka
Pokorný
Erhart
Jan
Josel
Pokorná
doktor
Gonz
Vídeň
6
article
Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický.
Stávky.
Z Boryslavi, 4. srpna. (C.-B.) Včerejší den
minul nerušen. Četnictvo zatklo jednoho dělníka pro
urážku vojenského úřadu, jiného pro podezření, že
chce zlomyslně poškoditi nádržku společnosti »Pe-
trolea«.
7
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šachy.
** Poslední utkání amatérského turnaje příneslo
neočekávanou porážku Důrasovu od Niemzovitsche
Důras, který teprve v posledních utkáních turnaje
halezl pravou svou formu, hrál i tuto partii dobře.
Již v počátečním stadiu střední hry dobyl kvalitya
přinutil soupeře k výměně dam. Tím zdála se partie
v jeho prospěch rozhodnuta. Důras ale příliš bez-
pečen jsa již vitězstvím, několika ukvapenými tahy
poskytl odpůrci svému příležitost za všechny porážky
berlinských kollegů se pomstíti. Vzdor tomu všal
odnášejí tentokráte první tři ceny Rakušané: Vidmar
z Lublaně, Neumann z Vídně a Důras z Prahy. Cel-
kový výsledek jest tento: Vidmar a Neumann, kteří
o první cenu hráti budou rozhodující zápas 131/2, Dů-
ras 122/2 (tři partie, které Důras vyhrál, následkem
vystoupení Bauera, Schenkeina a Basta, annulovány),
Spielmann 12, Lange 11, Niemzovitsch 101/4, sedmou
cenu dělí Post a Gregory 91/2 výhrami. Dále docílili:
Moevig 81/2, Cohn 71/2, v. Balla 61/2, Johner, Hilse 5,
Důrasův
Niemzovitsch Důras
Důras
Rakušan
Vidmar
Neumann
Bauer
Schenkein
Spielmann
Lange
Lublaň
Vídeň
Praha
Hils
8
article
Nyholm 41/2, Kaegbein 31/2, Schneider 21/4 a Rausch
1 výhru. Turnaj zakončen banketem, kde přítomným
šachistům děkoval za účastenství na turnaji předseda
něm. „Schachbundu“ prof. Gebhardl. Díky jménem
účastníků turnaje přednesl dr. v. Gottschali. Po pře-
čtení blahopřejných telegramů a přednesení několika
písní s průvodem klavíru, přikročeno konečně k ozná-
mení jměn vítězů a rozdílení cen. Při tomto aktu bylo
pozoruhodno, že největším sympatiím, jak dle vše-
stranných bouřlivých ovací, jež ani mistrům nebyly
pořádány, bylo možno souditi, těšil se O. Důrasz
Prahy. — Ve středu dne 3. srpna hrána partie Důras-
Wolí o obnos 100 K, věnovaný bar. Grimmersteinem
z Olomouce. — První tři ceny v mistrovském turnaji
bez dalšího zápasu dělili: Schlechter, C. v. Bardeleben
a Sviderski.
Vodní sporty-
** Český athletic club v Roudnic
n. L. pořádá tuto neděli dne 7. srpna odpoledne ve-
řejné národní závody v plování, k nimž nejen z Prahy.
ale i z českých venkovských měst došly hojně při-
hlášky, takže jednotlivá čísla zajisté zajímavý bo
o přední místa vykazovati budou. Mezi vypsaným
čísly veřejnými pořádá klub roudnický interní závody
ploveckoveslařské, jakož i koncert na pravém břehu
labském, takže poskytnuta bude obecenstvu možnost
příjemně se pobaviti.
profesor
Gebhardl
O Důrasz
Důras
Wolit
Grimmerstein
Schlechter
Praha
Olomouc
Roudnice
Český athletic klub
9
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
10
article
Dne 6. srpna: Klub mechaniků, op-
tiků a elektromontérů v Praze má schůzi
správního výboru o 8. hod. večerní ve spolkových
místnostech. — Spolek vzájemně se podpo-
rujících dělníků malířských v Praze koná
po 7. hod. večerní schůzi výboru v hostinci „U zlaté
hvězdy“, ve Smečkách.
Zábavy-
Zábavní odbor spolku zemských
úřadníků království českého pořádá v so-
bota dne 6. t. m. v zahradním restaurantu pan
E. Schöbla »u Pokorných« v Praze, v Ječné ulici.
zahradní, koncertní a humoristickou zábavu ve pro-
spěch podpůrného odboru spolku. Laskavě spolu-
účinkovati přislíbili: sl. A. Heimová, operní pěvkyně
(člen Národního divadla v Brně), sl. Pavla Stolzova.
dramatická umělkyně, pp. Jos. Wanderer, salonní
komik, Cyrill Kočí a Láďa Gabriel, členové spolku.
Hudební část obstará Pražské koncertní sdružení
»Harmonie« osobním řízením p. L. Bauera.
Klub mechaniků, optiků a elektro-
montérů v Praze uspořádá dne 7. srpna (za ne-
příznivého počasí dne 14. srpna) velkou zahradní zá-
bavu v Hortíkově zahradní restauraci na Slovanech.
Vstupné za osobu v předprodeji 20 hal., u pokladny
30 hal. při chvalně známé hudbě p. Langra.
»U Holubů« na Smichově je dnes vojenský
zahradní koncert při volném vstupu. Začátel
o 7. hod.
E Schöbl
A Heimová
Pavel Stolzův
Wanderer
Láďa Gabriel
L Bauer
Hortíkův
Langer
Praha
národní divadlo v Brno
Cyrill Kočí
Slovan
11
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Prohlášení ruské vlády o lodech
s válečnou kontrabaudon.
Telegraficky již ohlášené prohlášení ruské
vlády o válečné kontrabandě zní dle „Prav.
Věstn.“: Od samého začátku rusko-japonské
války cís. vláda činila opatření, aby zabránila
přívoz válečné kontrabandy, doprauvované ja-
ponskému vojsku a loďstvu na lodích neutrál-
ních států. V pravidlech, schválených 27. únor
t. r., jimiž se Rusko hodlá říditi za vojny s Ja-
ponskem, byl uveřejněn seznam předmětů, jež
uznáváme za kontrabandu, a bylo též ohlášeno.
že válečnému námořnictvu uloženo, aby se
přesně řídilo pravidly, ustanovenými zákonem
z r. 1895 o námořní kořisti, jakož i instrukcemi
o zadržování, prohlídce a odvážení zadržených
lodí a nákladů, vydanými r. 1900.
Parníky „Dobrovolného loďstva“, „Petro-
hrad“ a „Smolensk“, obdrževše speciálný roz-
kaz, jehož lhůta nyní vypršola, ří-
dily se oněmi ustanoveními a za svého pobytu
v Rudém moři zastavovaly a prohlížely všechny
podezřelé lodi, s nimiž se setkaly. Za týchž
okolností velitel „Petrohradu“ zastavil mimo
jiné též anglický parník „Malaccu“, jehož ka-
pitán odepřel předložiti lodní dokumenty o ná-
kladu, následkem čehož parník byl zadržen a
měl býti po vysvětlení věci dopraven do Přístavu
cís. Alexandra III. (Libavy).
Alexandr III
Rusko
Petra
Smolensk
Petrohrad
12
article
Avšak následkem úřadního prohlášení angli
cké vlády, že parník „Malacca“ vezl anglický
erární náklad, ruská vláda, dohodnuvši se
s anglickou, nařídila, aby se náklad parníku
znovu prohlédl v jednom z nejbližších přístavů
za přítomnosti anglického konsula. Prohlídka
provedena v Alžíru, při čemž anglický generální
konsul prohlásil, že vojenské potřeby na „Ma-
laece“ jsou majetek britanské vlády a ostatní ná-
klad není válečnou kontrabandou.
Vzhledem k tomuto prohlášení ruská vláda
nařídila, aby zadržená loď i náklad byly pro-
puštěny. Rozhodnutí tomuto nesmí se všal. roz-
uměti tak, jakoby se ruská vláda vzdávala svého
úmyslu, posílati jak jednotlivé křižáky, tak i
vůbec různé válečné lodi za tím účelem, aby
bránily dopravě válečné kontrabandy pro našeho
nepřítele.
Alžír
Ma
13
article
Dopis plukovníka Gaedka o situaci
na bojišti.
Z Berlína, 3. srpna. Plukovník Gaědke
píše »Berliner Tageblattu« z Inkou tento zají-
mavý sítuační list: Vyslovil jsem se již před
nedávnem o tom, že situace na bojišti j e st
příznivější Rusům než Japonců m.
Přese všechny dosavadní úspěchy
Japonců. Nanejvýše ve dvou měsících do-
sáhne ruská armáda takového počtu sil, že
zpětné dobývání Koreje na Japon-
elch bude jí snadně možným. Jsem
toho názoru, že v Evropě, ba i v samém
Rusku považuje se situace japonské armády
za mnohem příznivější, než ve skutečnosti je.
Přehnané tajnůstkářství a úzkoprsost mukdenské
censury, jakož i hlučná reklama, jaká
se dělá žlutým tiskem bezvýznam-
ným a nepatrným vítězstvím ja-
ponským, mají na tom vinu. Ze všech
vítězství japonských měla jediná bitva u Va-
ťangou vliv na situaci na bojišti — a le ku
podivu právě této okolnosti nedo-
vedli Japonci využitkovati. Mám
za to, že nynější válečný pomě
pro Rusko je takový, že záleží jen
na pevnosti a odhodlanosti vůd-
čích osob v Rusku, aby docílen
bylo velikého a trvalého politi
ckého výsledku.
Pokud jsem zjistiti mohl, má armáda Ku-
ropatkinova dnes (4. července) pět divisí sibir
ských střelců, dále čtvrtý ze sibiřských reserv
utvořený armádní sbor, dále desátý armádn
sbor evropského vojska, jednu brigádu 17. ar-
mádního sboru a četná detažma o značném
počtu mužů.
Gaedek
Rus
Japonec
Berlín
Korea
Evropa
Rusko
Virginie
Berliner Tageblatta
14
article
Počet škadron jízdních odhaduji na 120
až 130, počet veškerých polních děl na 400.
Připomínám, aby se nezapomínalo, že po
35 dnech, kdy tyto řádky se dostanou do rukou
čtenářů, počet armády Kuropatkinovy se zname-
nitě zvýší. Počltám dle dosavadního
docházení nových sil na bojiště,
že každých čtrnácte dnů přibude
Kuropatkinovi o jeden armádn
sbor více.
Operační básí ruské armády jest čára
Ljaojan-HaičenDašič ao-Kajču. ve
vzdušné čáře měří 110 verst = 118 km. Po-
sice tato jest pro Rusy výhodnou také nemálo
tím, že za ní běží železniční trať, o jejímž vý-
znamu pro pohyby vojsk netřeba se roze-
pisovati.
Dále musím poznamenati, že kromě armády
Kuropatkinovy ještě značná síla vojska stojí
v severovýchodním Mandžursku. Přesný počel
vojsk těch není mi znám. Vím toliko, že nale-
zají se pod veleoím chrabrého generála Lineviče,
jehož jméno má v armádě ruské dobrý zvuk
od známé výpravy do Číny a Mandžurie. Také
se mluví o tom, že i on obdrží značných posil
v krátkém čase. Po přibytí 17. armádního sboru
bude mít Kuropatkin 180 000 až 190.000 mužů
pod svým bezprostředním velením. Tři další
sbory, jež jsou již na cestě, zvýší tento počet
na 300.000 mužů. Připočte li se k tomu ar-
máda Linevičova, posádka portarturská,
jakož i stráže podél železnice a četná malá
oddělení — může se řícl, že ruského
vojska počátkem září bude v Man-
džursku shromážděno 450.000 at
500.000 mužů.
Druhá polovina srpna, jak byl
hned z počátku Kuropatkin řekl,
bude teprve dobou, kdy ruské tažení
válečné nabude rázu, jakého v Evropě
s nedočkavostí očekávají.
Linevič
Čína
Man
Evropa
km
15
article
Pokud mohu dosavadní činnost vrehního
velitele posouditi a pokud jsem slyšel z ús
strategů oceňovati jeho válečný rozhled a tak-
tiku, přistoupí ke hromadnému útoku teprve
tehdy, až bude míti výsledek bezpečně zajištěn.
Bitva u Vafangou byla svedena proti jeho vůli
a přání. Kuropatkin sám má úžasnou a svrcho-
vanou důvěru se strany svého důstojnictva
vojska. Armáda jeho jest mnohem klidnější, ale
i troufalejší, než jak se v Evropě za to má.
Dále nesmí se zapomínati ještě jedné
nemálo důležité věci: že totiž hla vní
armáda ruská až dosud jest na sta-
novišti, jež při počátku války byla
zaujala. Na váhu nespadá ústup daleko ku
předu posunutých předních stráží. Zdali ruské
dráhy více mohly konati, než konaly a zdali
mohlo jíti koncentrování ruské armády na bo-
jišti rychleji ku předu, toť ovšem těžko řící.
Jisto však, že bolestným a slabým místemsi
Evropa
Vafanga
16
article
bířské dráhy jest trať zabajkalská. Pokud vím,
může po ní denně jedním směrem býti expedo-
váno pouze sedm vlaků. Mandžurská a sibířská
trať však mohly expedovati dvojnásobný počet.
Zdá se také, že na východ od bajkalského je-
zera není s dostatek vozového i lokomotivového
materiálu; pak nesmí se přehlédnouti při posu-
zování výkonu sibířské dráhy, že celá organi-
sace a vykonávání služby v míru nebylo při-
způsobeno stavu válečnému a personál pro tento
případ vyškolen. Počátkem války bylo sem po-
voláno mnoho mladých železničních úřadníkůz
vnitřního Ruska, kteří trať tuto a svízele do-
pravy na ní musili se učiti znát. Tolik jest však
jisto, že Evropa výkonnost její omylem pod-
ceňuje.
Samy ruské vojenské úřady při počátku
války počítaly, že denně bude možno dopravo-
vati jen 700 mužů; zatím však dopravuje se
kromě munice, koňstva a děl pravidelně 2100
mužů a více.
Hajčen není Japonci obsazen.
Z Londýna, 4. srpna. Dle zpráv z Tokia
ztratili Rusové při ústupu od Hajčenu 1500
mužů a 6 děl. Ztrály Japonců odhadují se na
400 mužů. Pověsti, jakoby Hajčen
byl Japonci obsazen, jsou před-
časné a nepotvrzují se, nebo
dělostřelba ruská japonský postup
na celé čáře zarazila.
Nepravdivé zprávy o zaskočení
Rusů.
Sam
Japonec
Rus
Rusko
Evropa
Londýn
Tokio
17
article
Z Petrohradu, 4. srpna. Proti postupující
armádě generála Oku a Nodzu stojí Rusové
ve frontě, která má 37 km. z šíře. Generá
Kuropatkin sděluje, že zprávy
o zaskočení jsou naprosto falešné,
protože Japonei jsou s hlavní svou
silou značně od něho vzdáleni.
Japonská porážka před Port
Arturem.
Z Londýna, 4. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z Čifu: Parník »Fuču«
plující z Nučvanu přijal u Čifu na palubu sedm
mužů, čtyři ženy a hocha z džunky, jež opustil
2. srpna Port Artur. Uprehlíci vypravují, že na
Vlčí hoře severně od Port Arturu byl sveden
krvavý boj. Japouci byli zahnáni se
sedmi hor. Osm železničních vlaků
dopravilo raněné do města. Počet jejich
jest tak veliký, že musí býti užíváno doprav-
ních prostředků všeho druhu. Uprchlíci potvr-
zují, že prudký boj v noci 28. července ochabl,
ale trvá dosud. Ruské loďstvo, jež vrátilo
se očividně z obhlídky, střilelo na postupujíeí
Japonce. Číňané přibyvší do Čifu tvrdí, že Ja-
ponci dobyli již dvě tvrze na východním po-
břeží, jichž posádka byla slabá, ale musili
je opustiti, když byli zahnáni z ostat-
ních posie.
Rus
Port
Artur
Japonec
Číňan
Petrohrad
Londýn
Reuterův
km
18
article
Mezi Haičenem a Ljaojanem.
Z Paříže, 4. srpna. (C.-B.) »Agence Havas«
sděluje z Ljaojanu ze dne 2. srpna o 3. hod.
30 min.: Na postupu po bitvě u Dašičan
Japonci setkali se s celou ruskou
armádou, jejíž postavení táhnou se rovno-
běžně s dráhou. Na počátku zdálo se, jakoby
Rusové byli pevně odhodláni učiniti přítrž tak-
tice ustupování a ještě včera ruský ženijní sbor
kvapně zřídil pontonový most přes Haicihou
Haičenu.
Protože však ruské vojenské síly jsou
počtem daleko za japonskými, pravé jich křídlo
nalezající se u Simučenu musilo ustoupiti, aby
zmařilo pohyb tří japonských divisí, které ob-
cházely ruskou armádu a hrozily zameziti její
spojení. Bylo tudíž usneseno ustoupiti na sever.
Ústup počal včera a děje sev
plném pořádku. Přitom zadní voj
hlavní moc chrání znamenitě.
Bulhaři a generál Keller.
Ze Sofie, 4. srpna. (C.-B.) »Agence tele-
graphique bulgaro« sděluje: Za příčinou úmrt
ruského generála hr. Kellera, jenž byl v rusko-
turecké válce náčelníkem generálního štábu bul-
harských dobrovolníků, konaly se dnes z pří-
kazu knížete Ferdinanda v kapli vojenské školy
slavné bohoslužby zádušní.
Neuvěřitelná zpráva o krutém aktu
ruské justice.
Havas
Japonec
Rus
Simučena
Bulhar
Keller
Ferdinand
Paříž
Sofie
19
article
Z Petrohradu, 4. srpna. »Daily Telegraph«
oznamuje, že dcera předního petrohradského
lékaře Mieszejevského byla odsouzena k smrti
provazem a rozsudek v jedné pevnosti ihned vy-
konán, ježto byla prý usvědčena, že sváděla
východo asijské vojsko k porušení vojenské disci-
pliny. Slečna Mieszejevská, jak se dále oznamuje.
patřila ke komitétu dam petrohradské společnosti,
který za předsednictví carevny-vdovy v zimním
paláci obstarával obvazy pro vojsko na bojišti
východoasijském a jiné práce vykonával. Úkolem
Mieszejevské bylo baliti knihy ke čtení a této
příležitosti prý použila k tomu, by ke knihám
přibalovala bouřlivé pamflety, brožury a knihy
s obsahem, porušujícím vojenskou kázeň. Jednání
této slečny bylo však záhy objeveno a pachatelka
ihned policií zatčena. Jak se ujišťuje, byl jej-
otec zatčen již přede dvěma měsíci. Publikaee
této zprávy — jak opatrně dodává »Daily Tele-
graph« — byla prý v úřadním věstníku petro
hradském potlačena.
Odehod obyvatelstva z Charbinu.
Z Paříže, 4. srpna. Dle soukromé zprávy
z Charbinu opustila značná čásť civilního oby
vatelstva město.
Obléhání a boje před Port Arturem.
Z Londýna, 4. srpna. Došly sem spolehlivé
zprávy, že Japonci minulý týden u Port Artur
utrpěli strašnou porážku. Útok trval od středy
až do pátku. Byl podniknut se všech stran. Ja-
ponci byli s nesmírnými ztrátami odraženi.
Mieszejevský
Mieszejevská
Port
Japonec
Petrohrad
Charbin
Paříž
Londýn
Daily Telegraph
Daily Tela
20
article
Ztratili 15.000 mužů.
Z Berlína, 4. srpna. „Lokal-Anzeiger:: sdě
luje z Čifu: Definitivní útok na Port Artur oče-
kává se v nejbližší chvíli. Přibylo sem 20 ci
vilních osob, mužů, žen a dětí z Port Arturu,
které sdělují, že 1. srpna byla prudká bitva, při
které Japonci ztratili 15.000 mužů, Rusové
5000 mužů. Na to Japonci ochabli. Poslední roz-
hodný útok očekává se dnes.
Z Londýna, 4. srpna. Americký dopisovate
Fouler, který byl pět dní v Port Arturu.
sděluje: Očekával jsem, že budou mě pessimi-
stické názory o budoucnosti této pevnosti pořvr-
zeny, avšak na místě hladem umírající a sklíčen
posádky nalezl jsem město, které je ve styku se
svým okolím a které má všecky potřebné zásoby.
Posádka je dobře vyzbrojena, dobře zásobenaa
úplně zdravá. Poslední měsíc se nesmírně pra-
covalo. Pahorky jsou znamenitě opevněny, tak
že nemyslím, že by útok japonský se strany
pevníny mohl míti úspěch. Zcela určitě tvrdím,
že zevnější pevnůstky portarturské lze dobýti
jen se ztrátou 50 mužstva, jsou-li vůbec do-
bytny. Také se strany moře, jak se zdá, nemaji
Japonci valných nadějí v úspěch. Mužstvo a dů-
stojnický sbor jsou v nejlepší náladě. Prachu,
který dosud byl Japonci vystřílen, je škoda, způ-
sobil jen velmi nepatrná poškození na budovách.
Z Petrohradu, 4. srpna. Rusové v Port Ar
turu jsou jednoho mínění, že pevnost nikdy ne-
padne. Japonci dobyli dvou pevnůstek, které byly
velmi slabě obsazeny, byli však opět s nesmír-
nými ztrátami zahnáni.
Zavraždění ministra Pleva a rušt
revolucionáři.
(Pův. dopis »Nár. Listů-.)
Z Petrohradu, 2. srpna.
Japonec
Artur
Rus
Pleva
Berlín
Port Artur
Rusová
Londýn
Petrohrad
Anzeiger
21
article
Nešťastný ruský ministr vnítra byl sotva
pochován a již se přetřásá všeobecně otázka,
kdo bude jeho nástupcem. To jest okamžik pro
ruské a židovské revolucionáře, kteří vraždu
provedli, nejméně přihodný k radování se, nebot
žádný z kandidátů na křeslo ministra vnitra ne-
vyrovná se nikterak co do mírnosti ministru
Plevovi. Zná-li se úrodná a blahodárná čin-
nost tohoto muže, tu naskytá se ihned otázka.
jak mohli revolucionáři se rozhodnout jej zabít.
leč nerozhodli-li se zavraždit všechny ministry
vnitra bez rozdílu a bez rozlišování jejich vlast-
ností a chyb jednoho po druhém. Neboť ze
všech ministrů vnitra, kteří tento úřad v po-
sledních desítiletích zastávali, ministr Pleve za-
jisté nejméné zasloužil přivlastku tyrana. Zvláště
pokud se týče sociální otázky, nelze mu popřít
snahy po reformách. On to byl, jež poprvé
v Rusku udělil dělníkům právo shromažďovati
se a na schůzích volně jednati o svých zájmech
stavovských. Po své schůzi odebrali se do ru-
ského sobrání, jehožto ministr byl členem
projednávali tam své požadavky s přítomnými
literáty a vysokými úřadníky. Pleve studoval
zařízení »žlutých syndikátů« ve Francii a po-
máhal k vytvoření podobné organisace v Rusku.
Pleva
Pleve
Rusko
Francie
22
article
V tomto podniku dosáhl pěkných úspěchů, neboh
dělníci v Moskvě, největším to středisku průmy-
slovém v Rusku, přistoupili k této organisaci,
jež nemá pouze za účel vzájemné se podporo-
vání dělníků, nýbrž stará se také o duševní je-
jich potřeby. Každě neděle jsou uspořádány
přednášky professory university, kteří pojedná-
vají o otázkách dějin ruské a cizích literatur.
(Nedávno právě konala se přednáška o »Panně
Orleánské« a utvoření sjednocené Francie.
V těchto přednáškách zaujímají velkou část
přednášky vědecké.
Jest známo, že v době srážky mezi ru-
skými dělníky a belgickými a cizími továrníky
— a tento spor vyvrcholil v prudkých srážkách
a demonstracích — ministr Pleve ujal se děl-
níků proti zaměstnavatelům. Stejným způsobem
jednal při podobné srážce mezi jistým průmysl-
níkem francouzským a jeho ruskými dělniky.
Stanovisko toto hájil i při diplomatickém zakro-
čení téže francouzské vlády, s níž stotožňuji se
tolik páni Jaurěs a francouzští socialisté. Ná-
sledkem tohoto diplomatického zakročení továrník
ve sporu se svým dělnictvem vyhrál. Pan Jaurčs
a jeho spojenci tentokrále nenalezli ani slova,
aby protestovali ve jménu své známé mezi-
národní solidarity, kdežto nyní jásají nad smrtí
toho, jenž chránil ruské dělníky proti cizím
kapitalistům.
Pleve
Jaurěs
Jaurčs
Moskva
Rusko
Francie
23
article
Ministr Pleve rsorganisoval městskou radu
petrohradskou s úmyslem, že podaří-li se pokus
v hlavním městě Ruska, bude učiněno stejné
opatření ve všech ostatních městech. Na základě
nového řádu obdrželi volební právo mimo ma-
jitele domů také nájemníci platící ročně určitou
daň. Byla to pravá revoluce v zásadách voleb-
ního práva obcí, pomocí které dostaly se k vo-
lebnímu osudí široké vrstvy lidové. Stejně nařídil
určité moderní změny, pokud se týče volitelnosti
do městského zastupitelstva. Až po tu dobu za-
sedali v městském zastupitelstvu bohatí obchod-
níci a majitelé domů, kteří sotva uměli číst
psát. Konečně zrušil právo zástupce vlády
u městského zastupitelstva zastaviti rozhodnutí
tohoto sboru, tak že dána mu byla úplná vol-
nost v jednání a usnášení, jakou si jen mohl
přát. Jestliže nerozšířil ihned tuto reformu na
celé Rusko, stalo se to z té příčiny, že ruští
státníci se domnívají, že nejlepší myšlénka
v nejduchaplnějších kombinacích může způsobiti
pohromy při praktickém provádění, neboť zave-
dený způsob života se svými ustálenými potře-
bami nedá prý se nikterak podřídit jakékoliv
lidské intolligenci. Dříve nežli se nějaké opa-
tření, jež nahodilými nedostatky, v theorii pře-
hlédnutými, může způsobiti mnoho zla v oby-
vatelstvu, rozšíří všeobecně, jest v Rusku zvykem
činiti ojedinělé pokusy a jsou-li výsledky dobré,
rozšíří se opatření na celé územi. Takovým
způsobem se šlo při zřízení zemstev, zavedení
monopolu na alkohol a moderní přeměně vy
učování, mluvíme li pouze o nejdůležitějšíeh
opravách.
Rusko
24
article
I oproti židům nebyl takovým tyranem, jak
se všeobecně za to má, neboť nařídil na po-
čátku války všem časopisům, aby se zdržely
jakéhokoli posudku nevlasteneckého jednán
židů z obavy, že by se tím nítilo vzbouření
lidu proti nim a vláda ruská by velice těžce
mohla potlačit tyto demonstrace, leda vojenskou
mocí. Ruský lid by asi nepochopil, proč v oka-
mžiku, kdy sedláci vstupují do vojska, aby
bojovali v Mandžurii, část téhož vojska stříl
na jejich přibuzné na obranu židů.
Pokud se Finska týče, Pleve jako ruský
ministr vnitra neměl naprosto co činit s touto
zemí, jež jest autonomní. Když v roce 1899
známá mezinárodní deputace, sestávající z přátel
Finů, v jejíž čele byli bývalý senátor francouz-
ský Travyeux, odebrala se k ruskému ministru
vnitra, jímž tehdy byl Goremikin, tu jim odpo-
věděl: »Lituji velice, pánové, že nemohu s vámi
o této věci jednat. Zapomněli jsle zajisté, že
Finsko jest autonomní provincil, mající svou
samosprávu a že ministr vnitra carské říše
nemá tam nejmenší pole působnosti.«
Jest překvapujíeím, že finští revolucionář
v cizině neznají tento případ a že, jak vyplývá
Fina
Goremikin
Finsko
25
article
z některých listů, mají za to, že Pleve nid
potlačovací politiku finskou, může-li se o po-
tlačování vůbec mluvít. Měli by aspoň znát vý-
sledky své finské deputace. Zdá se, že celkem
vystěhovalí revolucionáři z Ruska jsou velice
špatně zasvěceni v události na Rusi. Možná
také, že ti, kleří je za kulisami ovládají,je
věcně klamou. Oni zabili cara Alexandra Il,
jenž chtěl dát Rusku konstituci. Oni zabii
Bogolepova proto, že dal zařaditi bouřící s
studenty do vojska. Nuže, byl to přece Bogele-
pov, jenž jediný ze všech ministrů co nejener-
gičtěji potíral toto opatření. Tajemník jednoh
z ruských velkovévodů mně pravil, že pro roz-
pory v ministerstvu Bogolepov podal sedmkrál
demisi.
Konečně nyní byl zabit Pleve, nejvěi
reformátor ze všech posledních ministrů vni.
Jak se má věřit za těchto podmínek, že revo-
lucionáři sledují opravdově polepšení poměri
lidu, aneb aspoň touží po vítězství svých ny-
šlenek. Není spíše zjevnějším, že jsou dobra-
volnými anebo snad placenými nástroji sys
matických a fanatických nepřátel Ruska are
ského lidu?
Vanička.
Pleve
il
Bogolepův
Rusko
Rus
Bogelepov
26
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 3. srpna. (C.-B.) Netoliko
rakousko-uherský vojenský příručí podplukovaík
hrabě Salis a civilní agenti, nýbrž i Porta z
hájila přísné vyšetřování o domnělém attentátu
na podplukovníka Richtra. Že byl chystán
opravdu attentát, není ještě zjištěno. Vyšelřo-
vání vede se dále.
Salis
Port
Richter
Balkán
Cařihrad
27
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Svolání říšské rady.
Z Vídně, 4. srpna. Všeněmecká korrespen
dence oznamuje: Jak se dovídáme z kompe-
tentní strany, byl president poslanecké sněmovny
hr. Vetter telegraficky povolán do Vídně a včera
sem přibyl. V politických kruzích se uvádí pe-
tomnost hr. Vettra ve Vídni v souvislost s na-
stávajícím svoláním říšské rady.
Proslýchá se, že říšská rada sejde se
dříve, nežli původně bylo zamý
sleno.
Slezské parallelky a Němci.
Z Vídně, 4. srpna. Výbor německých stran
sestoupí se ku poradě o slezských parallelkách
nikoliv v neděli, nýbrž již v sobotu 6. t. m.
o 10. hodině dopolední.
Tábor německý v Opavě.
Z Vídně, 4. srpna. Všeněmecká korrespon-
dence sděluje z Opavy: Komitét pro svolání
německého sjezdu do Opavy usnesl se defini-
tivně, že tábor lidu svolán bude na
18. srpna. Zahájen bude o 10. hodině do-
polední, aby se též venkovskému obyvatelstvu
umožnilo, tábora se zúčastniti. Jako řečníci
pozváni byli zemští poslanci Kare! Türk,
všeněmec, dr. Demel, německý pokrokovee,
dr. Beuerle za německou stranu pokrokovou
a posl. Pacher, všeněmec. Ústavácký velko-
statek slezský odmitl účastenství na sjezdu.
Vetter
Němec
Kare
doktor
Demel
Beuerle
Pacher
Vídeň
Opava
poslanecký sněmovna
28
article
Jest též pochybno, zdali ústavácký velkostatek
bude podporovati akci německých poslanců proti
slovanským pobočkám. Po té stránce vyslovil
se zemský poslanec 5l. Bayersburg, jeden
z čelných členů slezského velkostatku na sněmu
zemském, že velkostatkáři ústaváčtí nehodlajív
otázce této stavěti se proti vládě a proti zem-
skému hejtmanovi. Vzhledem na složení sněmu
slezského jest usnesení jeho ve smyslu něme-
ckých stran již předem vyloučeno. Slezský
sněm totiž mimo virilistu kardinála dr. Koppa,
čítá 9 poslanců velkostatkářských, 10 zástupeů
městských, 2 zástupce obchodní komory opav-
ské a 9 zástupců obci venkovských. Němei
mají všecky mandáty městské a za obchodní
komoru, jakož i tři mandáty venkovské; mají
tedy z 31 poslanců 15, kdežto 6 slovanských
zástupců obcí venkovských (3 Češi a 3 Poláci)
s velkostatkáři mají dohromady 16 hlasů.
Fohraniční afiéra?
Z Berlína, 4. srpna. (Zvl. tel.) Z Ostrova
se sděluje: Několik sběhů ruských překročilo,
přebrodivši řeku, hranici; ruský voják pohra-
niční stíhal je a vystřelil na pruské (?) půdě
za nimi. Ze sběhů byl jeden usmrcen, drubý
těžce raněn.
Spor Unie s Venezuelou.
Z Nového Yorku, 4. srpna. (Zvl. tel.) Vy-
slanec Spojených států v Karakasu protestoval
proti zabavení všeho majetku, náležejícího ame-
rické asfaltové společnosti. Opatření to, nařízené
venezuelským presidentem Castrem, označuje se
zde jako brutální vyděračství.
Bayersburg
doktor
Kopp
Čech
Polák
Castro
Berlín
Venezuela
Nový York
spojený stát
obchodní komora opav
29
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Panovnické schůzky.
Z Lázní Gastýnských, 4. srpna. (C. - B)
Saský král Jiří odjede zejtra ráno provázen
princeznou Matyldou odtud do Lendu, kde sejde
se s císařem Františkem Josefem. Oba panov-
níci odjedou pak společně dvorním zvláštnín
vlakem do Salepurku.
Z Lázní Gastýna, 4. srpna. (C.-B.) U plí
ležitosti zdejšího pobytu, udělil král saský ch.
r. starostovi Straubingrovi, dru. Gesheovi, fará
Lindnerovi, vrch. poštmistru Beständigovi a poli.
radovi Burešovi ryt. kříž Albrechtova řádla
I. třidy.
Z Drážďan, 4. srpna. (C.-B.) »Dresdner
Journal« projevuje radost saského lidu nad
schůzkou krále saského s císařem rakouským,
jelikož dokazuje sympatie eísaře ke krália
utuží jistě vzájemný styk obou národů.
Z Vídně, 4. srpna. (C.-B.) »Wiener Abend-
post«, sdělujíc úřadně známé již disposice v
příčině schůzky císaře rakouského s králem
saským, dokládá, že ze Salepurku odjede král
saský přes Budějovice, Prahu a Podmokly do
Drážďan, kdežto císař vrátí se do Išlu. »Wiener
Abendp.« podolýká: »Císař musí se, jak zná-
mo, od delší doby zříkati cest do ciziny pro
námahy s tím spojené a oplácí tudíž poslední
návštěvu krále Jiřího cestou do Lendu a spo-
lečnou cestou s ním do Salepurku. « Úřadní ls
vidí ve schůzce nový doklad srdečných a přá-
telských styků mezi oběma rody panovnickými,
Jiří
Matylda
František Josef
Straubingr
Lindner
Beständig
Bureš
Albrechtův
Wiener
Wiener Abendp
Císař
Jiří cesta
Lend
Drážďany
Vídeň
Budějovice
Praha
Podmokly
Išlu
lázeň Gastýnský
lázeň Gastýn
Dresdner journal