3
masthead
5. srpna 1904. Císlo 215
4
article
vděčně nesou se dnes mysli naše k zlaté Praze.
matičce vaší slavné, která odchovala nám bratnů
a přátel tak vzácných.«
Stejně vroucně vyzněl proslov starosty
lublaňského »Sokola« dra. Tavčara, dra.
Trillera a dra. Majarona, předsedy
advokátní komory, který v delší řeči poukazoval
na význam Sokolství ve Slovanstvu. Jménem
Čechů pramluvili zde Al. V. Prager z K -
lina, jenž vzdal díky županu Hribarovi jako
propagátoru idey sokolské mezi Slovinci a zem-
ský poslanec Kalina, jenž poukázal na vnitřn
cenu sokolské myšlenky, nejmocnějšího dnes
činitele ve stycích slovanských.
Za Chorvaty ohnivě promluvil dr. M agdič,
za Bulhary prof. Jončev, za Poláky Je k ie-
wicz, za Srby dr. Petkovič, načež dr
Chloupek, starosta »Sokola« vyslovil jmé-
nem přítomných »Sokolu« lublaňskému uznán
a blahopřání ke 40leté jeho činnosti.
Tavčar
Čecho
V Prager
Hribar
Slovinec
Kalina
Chorvat
Bulhar
Polák
Srba
Petkovič
Chloupek
Praha
Sokol
advokátní komora
5
article
O 5. hod. odp. zahájeno veřejné cvi-
čení před zraky tisíců, kteři na vzdor hroz-
nému úpalu slunečnímu naplnili rozsáhlou arénu
cvičiště. Řídil je dr. Murnich, horlivý, ne-
unavný náčelník »Sokola« lublaňského, duše
technického vedení slavnosti. Cvičení zahájeno
společnými prostnými cviky, provedenými 960
cvičenci přesně a hladce, jak uvykli jsme vídat
o sletech všesokolských. Potom cvičila slovinská
družstva na nářadí a ženské odbory slovinské
s kuželi a na nářadí. Veškeré výkony ty sledo-
vány s napjatou pozorností a všeobecnou účasti
shromážděných davů, jež nemohly se nasytiti
ladnými obrazy těmi, namnoze dosud zde ne-
vídanými. Složitost programu způsobila, že cvi-
čení protáhlo se do pozdního večera, tak že na
evičení hostí již ani nedošlo. Za nastalého sou-
mraku přestěhovalo se vše na jinou stranu
parku »Tivoli«, kde na prostranné louce zří-
zeny byly elegantní stany, v nichž přední dámy
lublaňské, spanilé krásky, podávaly občerstven
a zákusky. Zde rozvinul se veselý hlučný živol
»eviček« tekl plnými proudy a na »udupane
půdě« sváděny mládeží veselé tance až do ran-
ního úsvitu. Nelze si domysliti obrázku pestřej
šího a živějšího v krásné, vlahé noci za plného
svitu měsíce, v záplavě elektrických světela
světýlek ..
Tak jaře skončil památný slet sokolský
v Lublani, zůstaviv zajisté trvalé stopy za sebou.
Proudy českých účastníků obrátily se dále
do Postojny, kdež se jim dostalo vedle nádherné
podívané na krásy podzemních útvarů vřelého
uvílání tamějším obecenstvem a dále k břehům
siné Adrie do Terstu a Benátek v žáru 40 až
45° Celsia. Česká vytrvalost docflila
tu slavného rekordu
Murnich
Adrie
Tivoli
Lublaň
Postojna
Terst
Benátky
Sokol
° Celsius
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. srpna. (Bärnreithrov
jazykové zkušenosti v Amerlcie.
Jest známo, že vůdce ústavověrných velkostat-
kařů z království českého, dr. Bärnreither, odje
před samým zahájením letošního jednodenního
sněmu do Ameriky na studijní cestu. „N. W.
Tagbl.“ obdržel tyto dni od něho list, v němž
sděluje, která místa v Americe navštívil a co
ho kde zajímalo. Pro naše čtenáře bude za-
jímavo následující sdělen: „V Ottavě, sídle
kanadské vlády, měl jsem velmi zajímavý roz
hovor s p. Vilfridem Laurierem o kanadské ob-
chodní politice, o Chamberlainových osadni-
ekých plánech a zvláště též o kanadské ja-
zykové otázce... V Montrealu byl jeden
vynikající advokát laskav a zasvětil mne ve
všechny podrobnosti jazykové otáz-
kyu soudů a samosprávných sborů.
Angličtina a frančtina jsou tam
úplně stejně oprávněny. Tyto jazy-
kové poměry poskytují mnohou analogii s na-
šimi poměry. Přes nepopíratelnou různost fran-
couzsko-katolickéh o a anglicko-protestantského
obyvatelstva uživání obou jazyků ve
veřejném životě nepředstavuje
nijakých obtíží.“
Těšíme se na podrobnější zprávy o kanad-
ských zkušenostech dra. Bärnreithra, které nade
všechnu pochybnost budou zajímati také nyněj-
šího správce vnitřní politiky rakouské.
V Praze, 4. srpna. (Uherské obavy.
„N. P. Journ.“, pojednávaje o významu právě
uzavřené rusko-německé obchodní smlouvy, dle
níž Rusko se podvolilo zvýšení německých cel
na zemědělské výrobky, obdrževši náhradou
právo, zvýšiti své elo na německé tovary, píšet
„Tím jest odstraněna hospodářská politika, za-
hájená před 10 léty hr. Caprivim a němečtí
agrárníci triumfují na celé čáře. My pak, jako
jsme byli nuceni před deseti léty říditi se kur-
sem Caprivovým, budeme nyní nuceni říditi se
kursem Bülowovým. Ale s jedním rozdílem.
doktor
Bärnreither
N W Tagbl
Vilfrid Laurier
Chamberlainův
Journ
Caprivi
Bülowův
Praha
Amerika
Ottawa
Montreal
Rusko
7
article
Kdežto v Německu z nového kursu získá něce
aspoň zemědělství, u nás přinese škodu, jak prů-
myslu a obchodu, tak i zemědělství. Stopy toho
možno pozorovati již nyní dle změny, jež v po-
sledních dnech nastala při vyjednávání s Italií.
Kdežto rakouští zástupci odpovídali dosud roz-
hodným „non possumus“ na italskou žádost,
aby se italskému vínu poskytly celní výhody.
musili se nyní pod dojmem rusko-německé
smlouvy dáti na ústup a svoliti k jakémusi vy-
rovnání s italským požadavkem. Na něco podob-
ného musíme býti připraveni, až se na podzin
začne vyjednávati s Německem, I tam budeme
tlakem rusko-německé smlouvy přinuceni, aby-
chom přijali německé agrární požadavky, sice
nám hrozí nebezpečí úplného hospodářsko-poli-
tického osamocení, což by pro nás bylo ještě
nebezpečnější, než kapitulace před novým agrár-
nickým ochranářským kursem.
Z Vídně, 4. srpna. (Hr. Abensperg f.
Včera zemřel nejvyšší komoří hr. Hugo Abens-
porg-Traun ve věku 76 let. Zvěčnělý byl dříve
ve službách diplomatických, později zastáva
různé hodnosti dvorské. R. 1867 byl povolán
do panské sněmovny, v níž náležel ke straně
střední.
Z Lublaně, 3. srpna. (Zprávy z Koru-
tan.) Slovinské studentstvo z Korutan založil
feriální spolek „Gorotan“, jehož účelem jest
šířiti mezi slovinským lidem v Korutanech
osvětu a národní uvědomění zakládáním kniho-
ven, pořádáním přednášek a cvičebných kursů
pro analfabety. Slovinská mládež podjala se tu
vděčného úkolu, neboť v opuštěněm Korutansku
bude míti širé pole pro svou národní práci, smě-
řující k probuzení národního vědomí a k buzení
odporu proti germanisaci, šířené z úřadů, chrámů
i škol. — Korutanští Němci také přispěchali se
svou troškou na pomoc slezským Němcům. Jsou
Hugo Abens
Němec
Německo
Vídeň
Hradec
porgTraun
Lublaň
Korutany
Korutansko
panská sněmovna
8
article
proti slovanským učitelským pobočkám, poně-
vadž prý to, co se dnes hotoví slezským Něm-
cům, mohlo by se zejtra přihoditi
také Němcům korutanským. Zlé svě-
domí se v nich ozvalo a vidí, že v Korutanech
100.000 Slovinců nemá dnes neloliko žádného
slovinského učitelského ústavu, ale ani je-
diné čistě slovinské národní ško-
ly. A takový stav se v XX. století udržeti nedá.
Jako se vláda z důvodů čistě státních musí nyni
postarati o řádné vychování slovanských učitelů
pro Slezsko, tak bude přinucena postarati se
v brzku také o dostatečný počet škol a učitelů
pro Slovince korutanské.
Z Terstu, 3. srpna. (Nalezené bomby.)
Ačkoliv vyšetřování s osobami, zatčenými pro
nález bomb v budově terstského gymnastického
spolku, vede se velice opatrně, vnikla přece na
veřejnost zpráva, že jeden ze zatčených členů
spolku vypověděl, jaký účel měly bomby, cho-
vané ve spolku. Dle toho nabude trestní stihání
zatčených jiného směru. Očekává se ostatně
ještě další zatýkání.
Ze Záhřeba, 3. srpna. (Boykotov a n
kadetka.) Bývalí chovanci pečušské kadetky.
kteří z ní byli vyloučeni, protože nechtěli zpí
vati maďarskou hymnu, uveřejňují v denních li-
stech provolání, jímž vyzývají své soudruhy, aby
opustili kadetku v Pečechu a vstoupili vesměs
do chorvatské kadetní školy v Karlovci.
Němec
Slovinec
Boykotov
Německo
Korutany
Slezsko
Terst
Záhřeb
Karlovec
9
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 4. srpna.
Nové pronásledování bosenských a hercegov-
ských mohamedánů.
(Původní dopis „Národních Listů“.)
V Mostaru, v červenci 1904.
Když baron Burian nastoupil hodnost spo-
lečného ministra financí a vrchního správce oku
povaných zemí Bosny a Hercegoviny, my Bos-
ňáci a Hercegovci cítili jsme se šťastnými, když
jsme četli v novinách, že se chápe správy Bosn
a Hercegoviny člověk plný horlivosti a pokláda-
jící za svou nejsvětější povinnost lidskost a spra-
vedlnost. Ale bohužel nové zjevy absolutismu
a pronásledování v okupovaných zemích uká-
zaly, že se vracejí jen bývalé doby éry Kal-
layovy.
Jest známo, že v okupovaných zemích stále
více se vzmahá jezuitská propaganda. Tato pro-
paganda uchvátila minulého roku celou jednu
mohamedánskou rodinu v konickém okresev
Horcegovině, a sice tři děti od 7 do 11 leta
jich matku Salichu, vdovu Sivričovu. Bylo za
tcu příčinou podáno memorandum bosenské
vládě v Sarajevě i ministerstvu ve Vídni; vy-
sláno v té věci i několik deputací, ale všechno
bylo marno; náš hlas zůstal hlasem volajícího
na poušti.
Burian
Hercegovec
Salich
Sivričův
Praha
Mostar
Bosna a Hercegovina
Kala
Sarajevo
Vídeň
10
article
Neúspěch našeho spravedlivého požadavku
dal jednomu z našich předních rodáků, Mehmedu
effendi Spahičovi podnět, aby napsal brožuru,
kterou dal vytisknouti v Novém Sadě letos v
lednu. V brožuře té upozorňují se státnícia
směrodatní činitelé ve Vídni na nedohledné ná-
sledky pro okupační vládu i pro rakouskou poli-
tiku na Balkáně, budou-li sarajevská vládaa
ministorstvo ve Vídni i nadále otvírati dvéře je-
zuitské propagandě, která tu činí stále nové roz-
machy. V brožuře té Mehmed eff. Spahič zmi-
ňuje se o četných nekalých činech vysokýeh
úřadníků v Sarajevě, kteréžto činy dokazuje zná-
mými fakty a sice s tím úmyslem, aby nového
správce Bosny upozornil, za jakých poměrů pře-
vzal správu okupovaných zemí. O dobrém
úmyslu Mehmeda eff. Spahiče svědčí i to, že
ve své brožuře jako liberální velkostatkář vy-
zývá své soudruhy, agy a begy, aby se sami
dohodli o rozřešení agrární otázky v Bosně a
Mehmed
Spahič
Vídeň
Balkán
Sarajevo
Bosna
Boseň
11
article
Hercegovině a obrátili se v té věci k novému mi-
nistru bar. Burianovi zároveň s prosbou, aby
se konečně vyřídila otázka „vakufské autono-
mie“, poněvadž z počátku, jak praveno, i moha-
medáné měli v bar. Buriana důvěru. Mehmed
ofl. Spahič také se nepokusil svou brožuru roz-
šiřovati bez vědomí a dovolení vlády, nýbrž
obrátil se v březnu přímo k ministru Baurianovi
s prosbou, aby mu dovolil brožuru rozšiřovat
po Bosně a Hercegovině. Neobdržev odpovědí.
urgoval rozhodnutí po šesti nedělích, ale it
marně a proto M. Spahič svou brožuru vůboe
nerozšiřoval. Ale přos to dne 4. července po-
dalo na něho státní zastupitelstvo v Mostaru ža-
lobu pro zločin rušení veřejného pokoje a po-
řádku, spáchaný prý ponoukáním k nenávistia
opovržení státních úřadů v okupovaných zemích.
Burian
důvěra
Mehmed
Baurian
M Spahič
Hercegovina
Boseň a Hercegovina
Mostar
12
article
Soudy v okupovaných zemích jsou podřízeny
politické správě; proto žádný soud se neodváží
zamítnouti žalobu státního zástupce, týká-li se
politických přestupků. Tak se chová i mostar-
ský soud, který již 6. července dal Mehmeda
eff. Spahiče zatknoutí a uvalil na něho vyšetřo-
vací vazbu pro zločin vzpoury. V celé brožuře
není nie takového, co by se podobalo k vyzý-
vání ke vzpouře neb čemusi podobnému. Úva
dějí-li se v ní nepěkné činy některých i vysokých
státních úřadníků v Bosně a v Hercegovině,
mají tito právo hájiti svou uraženou česť žalo-
bami a bude věc Mehm. eff. Spahiče, aby tvrzen
své dokázal.
Ještě několik slov o humannosti a spravedl
nosti bar. Buriana. Očekávalo se, že napraví
křivdu, spáchanou Kallayem na vůdcích moha-
medánů Džabiči, Arnautoviči, Hasanpašiči.
Prciči a Miralemovi, kterým proto, že hájili
práva islamu v Bosně, bylo zapovězeno navrá
titi se do vlasti. Ale nic takového se nestalo.
Vypovězenci jsou nuceni tráviti podnes ve vy-
hnanství a k starým obětem zvůle přibývá nová
uvězněním Mehmeda Spahiče jen za to, že se
také vyslovuje proti jezuitské propagandě. Jest
tedy přirozeno, že jsme tak rychle pozbyli dů-
věry v nového správce Bosny a Hercegoviny
že i proti bar. Burianovi mohamedáné v oku-
povaných zemích zůstanou v opposici a budou
svých práv hájiti do krajnosti.
Mehmed
Burian
Arnautovič
Hasanpašič
Spahič
Boseň
Hercegovina
Bosna
13
article
Obchodní smlouva rusko-rakouská.
V ruském ministerstvě financi započaly pří-
pravné práce, týkající se obnovení obchodních
smluv s Rakouskem a s Řeckem, poněvadž do-
savadní smlouvy nyní vyprší. Mimo to jedná se
též o částečnou změnu platné nyní obchodní
smlouvy ruské s Persií.
Pověsti o odstoupeni Čerikova.
Dle „Dzien. Pozn.“ ve Varšavě kolují po-
věsti o brzkém odstoupení generálního guberná-
tora Čertkova. Jeho nástupcem jmenuje se
gen. Klejgels, bývalý policejní hejtman var
šavský a nyní generální gubernátor v Kyjevě.
Poláci byli by spokojeni touto změnou, poněvadž
gen. Klejgelsa znají jako člověka poctivého,
který by nedopustil různých úřadnických pře-
hmatů, na něž prý gen. Čertkov hledí skrze
prsty.
Srbská korunovace.
Bělehradská „Samouprava“ se dovídá, že
v srbských dvorních kruzích se pomýšlí nasťáva-
jící korunovaci krále Petra odděliti časově
místně od pomazání na království. Pomazání vy-
konalo by se koncem srpna v klášteře Žiči a
přítomni byli by pouze ministři. Korunování vy-
konalo by se v Bělehradě 21. září, jak bylo
již dříve ustanoveno. Účelem této změny jest
umožniti zástupcům národa i ciziny, aby byli
přítomní při slavnostní korunovaci, což by bylo
nemožno v Žiči, ježto by tam pro nedostatek
vhodných příbytků nemohli býti ani pozváni zá
stupcové cizích států.
čertkův
Polák
Rakousko
Řecko
Persie
Varšava
Kyjev
Bělehrad
Žič
14
article
Nedůvěra Angličanů k Německu.
Nedůvěra Angličanů k Německu.
»Daily Express« přináší zajímavé sdělení
svědčící nejlépe o tom, jak stále — srdečnějším
stává se poměr anglo německý. Tvrdí, že v ná-
mořních kruzích anglických jest stále vělší
znepokojení nad německou politikou námořní.
Admiralita anglická vidí pak nelibě i návštěvu
německého loďstva v Lerwicku, neboť nabyla
prý vědomí, že k návštěvě té podnět dalo
zpravodajské oddělení německého námořniciva.
Němečtí důstojníci prozkoumali prý bedlivě
území, u něhož loďstvo jejich přistálo a použil
prý při tom i fotografiekých přistrojů. Oficialně
z Anglie všelikou nedůvěru popírají, ale ví se,
co takové oficialní popírání znamená!
Angličan
Německo
Lerwick
Anglie
Daily Express
15
article
Vilém II. proti veřejnosti vojenských líčení
Berlínský socialistický »Vorwärts« otiskuje
kabinetní rozkaz, kterýž Vilém II. vydal v při-
čině procesu Bilsova veliteli 16. sboru armád-
ního. Rozkaz zní: »S podivením seznal jsem
ze zpráv tisku o vojenském hlavním líčení proti
poručíkovi Bilsovi, v Metách konaném, že vo-
jenský soud, nehledě k eísařskému rozkazu
ze dne 28. prosince 1899, jehož předpoklady
tuto dány byly a oproti opětnému návrhu zá-
stupce obžaloby od vyloučení veřejnosti upustil
v rozsahu, kterýž musil všeobecnou pozornost
ještě u zvýšené míře upoutati na události —
beztak již politování hodné — ve Firbachu
vážnosti mé armády a zvláště důstojnického
sboru v širokých kruzích doma i v cizině uško-
diti. Vyslovuji členům vojenskéh
soudu vážnou nelibosť svou, že jed-
nali přímo proti mému nařízení a že nedovedli
zájmy svého stavu lépe zastávati. Ukládám Vám.
byste to členům vojenského soudu za přísluš
ného objasnění osobně sdělil.« Výnos tento-
jímž se zasahuje v neodvislost výroku soudcov-
ského, třeba že tato nebyla ve vojenském zři
zení takými kautelami opatřena, jako v soud-
nictví občanském, způsobí přirozeně v liberál
ních kruzích německých mnoho zlé krve.
Vilém II
Bils
Vorwärts
jenský soud
16
article
Mezinárodní socíalistický sjezd v Amsterodamu.
Mezinárodní sjezd socialistický, jenž zase
dati bude v Amsterodamu od 14. do 20
srpna, jest šestým již. Dřívější byly v Paříž
(1889), v Brusselu, Curychu, Londýně a opě
v Paříži (1900). Britští a hollandští socialist
uvedou na přetřes otázky osadně politické, ame
ričtí socialisté otázky trustů a nezaměstnanosti
Rovněž rokováno bude na sjezdu o vystěhova
lecké otázce, o pojišťování dělníkův, o clu
ochranném a svobodném obchodu, o soudech
smírčích, o militarismu, o klerikalismu, o škol-
ských otázkách. Zatím chystají se v Německu
také již návrhy k bremskému sjezdu so
cialistické strany německé. Essenští socialist
žádají, aby na jednací pořad byla dána reorgani
sace strany i návrh, aby na příště všechný
osadně-politické požadavky byly odmílány. Hes
senští i anhaltšti socialisté chtějí se zasaditi
aby na sjezdu bylo vyvarováno osobním výpa
dům, kteréž loni drážďanský sjezd těchto byly
rozvířily.
Valná hromada „Musealní slovenské
společnosti“ a „Živeny“.
Z Turčanského sv. Martina.
(Pdv. dopia)
Dne 2. srpna.
Hes
Amsterodam
Paříž
Brusel
Curych
Londýn
Německo
turčanský svatý . Martin
17
article
Výroční valné hromady těchto dvou spolk
soustřeďujících národní činnost mužů a žen
slovenských, bývají vítanou příležitostí ke ko-
nání jakéhosi sjezdu slovenské intelligence, která
podává zde účet ze své činnosti v posledním
roce a hlodí určiti si práci pro nejbližší budoue
nost. Ovšem, všechna tato činnost bývá ná
silně vtlačována do dosti úzkých mezí stano
spolkových.
Před léty jednotně a svorně zúčastňovali
se Slováci těchto sjezdů. Od té doby však, co
klesá směr, zastupovaný martinskými národovci
pozbývají i tyto sjezdy svého všenárodního vý-
znamu a počet hostů rok za rokem klesá.
Slovák
18
article
Letos dlužno si přiznati, návštěva byla
velmi slabá. Venkov nevyslal příliš mnoho ná-
vštěvníkův, a ani Martin sám nebyl v plné síle
zastoupen, což snadno lze si vysvětliti již stís
něnou náladou, která po strašných živelních po-
hromách posledních dnů v Martině vládne.
V samý předvečer slavnosti, v sobotu, dětskou
neopatrností zaviněný požár rozzuřil se nad mě-
stem, v posledních létech tolikrát ohni navštíve-
ným a zničil v krátké době přes 20 lidských
obydlí. Ještě neuklidnily se postrašené mysli lid-
ské a již znovu v úterý ohlásil se strašný oheň,
to dokonce na dvou místech. A v sám večer, kdy
obecenstvo chystalo se na besedu v Národním
domě, „Spevokolem“ pořádanou, přišla zpráva
že v deset minut vzdálené vsi Dražkoveích hoří
Děsný požár, podporovaný prudkým větrem
ztrávil větší čásť oné dědiny.
Což divu, že za tak pohnutých okolnost
obecenstvo velmi pomalu scházelo se k besedě
a že tato zaražená, zakřiknutá, nervosní nálada
těžce spočívala na prostředně naplněné dvoraně
po celý večer.
Členové „Spevokolu“ snažili se ze všech
sil, aby přesným provedením programu, nepo-
strádajícího zajímavých bodů, zaujali pozornost
vzrušeného posluchačstva, a svědčí o značné
umělecké ceně jejich produkce, že se jim to
chvílemi podařílo.
Martin sám
národní dům
19
article
Beseda byla zahájena mužským sborem od
Zenka: „Čo čušíš, čušíš“, načež následovala
dosti plochá aktovka-veselohra „O polnoci“, na
kterou bylo škoda věnovati tolik námahy, jakou
jí věnovali hrající ochotníci. Vzáenou technikou
upoutala pozornost pí. Pavla Zaklínová, sehravši
na pianě úryvky ze zpěvohry „Prodaná ne-
věsta“. Nadšení, které vzbudila, stupňovalo se
v pravou bouři potlesku, když přednesl býv.
konservatorista Štěpán za průvodu red. Kretze
několik skladeb na houslích. Jemný a procitěný
jeho přednes byl opravdu nejumělečtější části
večera. Veselohra A. P. Čechova „Medvěd“ jest
dosti známa jako výtečný divadelní kousek ne-
dávno zemřelého ruského autora, a octla sev
rukou skutečně povolaných interpretův-ochot-
níků, kteří přivedli její drsný, ale zdravý humor
k plné platnosti. Hra pí. Halašové v úloze vdovy
a p. Šoltésa v úloze statkáře převyšovala značně
obvyklé výkony ochotnické. Na zakončení ve-
čera byl představen živý obraz M. Mittrowského
„Žertva a Sláva“
Jako přídavek byla předvedena řada svě
telných obrazů — pohledů na čarokrásné kraje
slovenské,
Zasmušilost, převládající po celý večer
snažil se zaplašiti výtečný cigánský sbor, a zdr
žel zvláště mládež pozdě do noci.
čušíš
Pavel Zaklínová
Štěpán
Kretz
Čechův
Halaš
M Mittrowský
Žertvy
Zenk
20
article
Dne 3. srpna.
O 9. hodině, kdy určen byl začátek valno
hromady Museal. společnosti, dvorana Národ-
ního domu zela ještě prázdnotou. Teprve po-
malu, pomalu začala se plniti, tak že po 1/410
hod. mohla býti zahájena předsedou, kat. fará-
řem O. Ametěm. V zahajovací řeči kladl tentc
nadšený archaeolog slovenský a obětavý za-
kladatel slovenského musea váhu zvláště na to
aby všichni prodehnuti byli ideou jednotnosti
svých eílů, aby všichni snažili se, třebas jenom
v práci drobné, zdánlivě postrádající širokého
významu, aby vždy více povznášela se sloven-
ská věc. Ukazoval na příkladech podobné drobné
práce Petrikovicha i své vlastní, že tyto práce
zdánlivě atomického významu mohou synthe-
tickou činností vytvořiti významná fakta. Protc
vyzýval všechnu veřejnost slovenskou, aby aspoi
o Musealní společnost, jediný větší spolek, pro-
jevovala co největší zájem a podporovala ji vše
stranně, zvláště pak penězi. Správně poukázal
na smutný fakt četných nedoplatků členských.
21
article
Ze zprávy jednatelovy vyjímáme, že Mus. spol.
měla v r. 1903 celkem 595 členů, z těch 88
zakládajících, 504 řádné, 3 přispívající, vedle
toho 28 předplatitelů publikací společnosti. D
sbírek musealních přibylo 209 předmětů z oboru
národopisného, 270 z numismatického, 20
z přírodopisného, 174 z knižního, tak že celkem
dnes je v museu 2528 předmětů, které umístěny
jsou v naprosto nepostačujících místnostech
musejních, tak že stávají se naprosto nepřehled-
nými. Vždy více a více ozývá se potřeba posta-
viti novou budovu musejní, kde by vždy vzrů-
stající sbírky řádně a bezpečně mohly býti ulo-
ženy. Plány na novou musejní budovr jsou již
skoro hotovy, ale nepřijdou brzy k uskutečnění
poněvadž žádoucích 80.000 K na novou stavbu
jen pomalu se schází. Dosud hražena jest sotv
polovice. — Bylo by povinnosti nás Čechů, aby
chom více pamatovali na tuto důležitou po-
třebu našich bratří, a aby příspěvky s naší strany
byly hojnější. — Knihovna, čítající téměř
38.000 svazků, bude pomalu celá katalogiso
vána. Hotova dnes jsou četná Slovenica, pak
Bohemica a Hungarica.
Ze zprávy pokladníkovy vysvítá, že příjmy
M. S. obnášely 13.142 K, výdaje 1778 K, o 800
K méně než loni. Na novou budovu jest upsáno
35.470 K.
Čecho
Musa
22
article
Po schválení těchto zpráv náslodovala před
náška red. „Slov. Pohl'adů“, p. Škultétyho-
„Místní jména slovenská“. Přednášející dotkl se
významu sbírání místních jmen pro Mus. spo-
lečnost a dovozoval dále, jaký význam tato
jména mají pro historii, zvláště slovenskou
Ukazoval, jak hojně pěstuje se tento obor v Ně
mecku, též u Maďarů, ovšem na základech na
prosto falešných, nevědeckých, jak ukazuí
práce Horváthovy, Pestiho a jiných úzkoprsýeh
vědátorů, proti nimž málo se uplatnily vědecké
snahy Hunfalvyho, Budence, Asbótha. Význam
místních jmen pro Slováky spočívá zvláště v tom
že lze podle nich poznati, kam až sahala sídl
slovenská v dnešním územi maďarském a ru-
ském. Tak jména Zevricn, Sklabina, po obou bo-
cích Hrona se vyskytující, svědčí o tom, že i n
jihovýchodní straně Hrona sídleli Slováci, jak
zase jména Lúčka, Slatina a p. v území rusín-
ském prozrazují původní obyvatele slovenské.
Leckdy původní názvy slovenské zachovaly se
jen v maďarských pojmenováních, kdežto u
Rusů byly pozměněny. Podobně dle maďar-
ského znění slovenských jmen lze souditi, kdy
se s tamějšími Slováky setkali Maďaři, Lze t
souditi nejvíce dle znění hlásky h, v kterou ve
12.—13. století přešla původní hláska g, na př
Nógrád = Novohrad, Halič = Galacs, naproti
tomu Podhrad v trenčanské stolici, maď. Pod-
hragy, nebo Hron = Garam, kdežto Hrušor =
Hrusó (tekovská st.), Rozhanovce = Rozgony
Ostatně je patrno, že slov. místní jména shoduji
se s názvy u ostatních západních Slovanů.
Pohl
Škultéty
Maďar
Horváthův
Pesti
Asbóth
Slovák
Zevricn
Sklabin
Hron
Garam
Hrušor
Musa
Lúčka
Nógrád
Novohrad
Halič
Galacs
Podhrad
Rozhanovka
Rozgon
23
article
Další přednáška přorušena byla zprávou,
že hoří evangelická fara. Obecenstvo chvatně
odebralo se na místo požáru, kdež za krátko
podařilo se omeziti oheň pouze na farská humna.
Na to pokračováno ve valné hromadě, provedena
deplňující volba výboru, proneseno několik ná
vrhů na zlepšení stavu M. S. S., zvláště pozoru-
hodny jsou návrhy far. Osvalda, aby Medve-
ckého dílo o Dětvě bylo vydáno Mus. společnost
a aby vyzvány byly dámy k hojnější účasti př
Mus. společnosti, načež hromada skončena.
Následující valná hromada „Živeny“ byla
krátká. Tajemník p. Hurban-Vajanský ve své
dlouhé zprávě uvedl, že v posledních dvou lé-
tech „Živena“ vystavovala v Prešpurku a v Ži-
lině, a odměněna zlatou medaillí a diplomem.
Prodej výšivek odevzdala sl. Moštěnánové. Leto-
pis „Živeny“ nevydáván proto, že jednak stare
ročníky leží posud na skladě, jednak není pra-
covníků pro nový ročník. Ženská produkce n
Slovensku dle tajemníkových slov dnes jest bez-
cenná. „Živena“ má dnes 26.000 K jmění.
určeného předem pro dívčí školu, k níž nemůže
dostati povolení od ministerstva. Znovu zvolen
starý výbor, totiž předsedkyně pí. E. Soltészová.
místopředsedkyní pí. Stodolová, pokladní pí.
Halašová, tajemníkem p. Hurban
Denní zprávy.
— Zájmy Němců a zájmy státní. Není
nic nového a nic originálního, co poznovu pre-
sentoval dr. Zd. Schücker minulou neděli tepli-
ckým turnerům ve své řeči. Interessy Němeů
v Rakousku jsou prý totožnými se zájmy toholo
státu. Německo-liberální vůdce, jenž má čst
zastupovati v parlamentních sborech skupinu
žateckou, přebytkem duchaplnosti nikdy netrpěl.
S S
Osvald
Dětva
Hurban
Vajanský
E Soltészová
Stodolová
Halašová
Němec
doktor
Zdeněk
Medve
Prešpurk
Slovensko
Rakousko
Musa
24
article
O nějakou nuanci chytřejší než jeho soudruk
a konkurent dr. Funke, vystačil po celý dos
vadní svůj veřejný život s dosti skrovnouz
sobou frásí, jimiž třásl jako se skličky v kalejdo
skopu a pokaždé pak volal na obec svých de
chem chudých ctitelů: »Hle, pánové, zase nort
obrázek.« Minulou neděli vytáhl v Teplicích
staré zásoby nejošumělejší programové číslo—
povídačku o tom, že by stát byl nejšťastnějšín
kdyby učinil vždy to, co mu Němci nadiktuj
Kdo zná dějiny tohoto státu, ví, že s malýn
výjimkami dělali vídeňští ředitelové jeho vž
to, čeho si Němci přáli, tak že tito vlastně n
mají nejmenší příčiny stěžovati si a kdyby ted
pravdou bylo, co tvrdí ne pouze dr. Zd. Schücker
nýbrž i ostatní »státu věrní« jeho političtí př
telé, musilo by býti Rakousko dnes nejšťastnějšin
státem na světě. Náhodou ale je to pravým op
kem a je to nezvratný důkaz, že argumentae
těchto pánů je děravá. Nechceme mluvitia
o době předůstavní, jen o jeho konstitučníeh
fásích budiž tu zmínka učiněna. Schmerlingovsk
období, trvající pět let, bylo výhradně německ.
v době té položen vlastní základ ku panství ně
meckému v této říši. Ještě němečtějším byl
ovšem kratší období německých »bürgerministrů
a o nic lepší nebyla sedm let trvající vláda
doktor
Funke
Němec
Zdeněk
Teplice
Rakousko
25
article
Auersperga druhého. A když za své vzala a m
její místo nastoupil Taaffe, nestalo se to snad
z přízně k nám Čechům neb k Neněmcům
vůbec, nýbrž jedině proto, že vládnoucí frakce
německá ve své zpupnosti nechtěla tehdy uči
niti to, k čemu ostatní s devotní ochotou svo
lili, začež jim milostivě povoleno bylo zřídit
tak zvaný »železný kruh«, který ale proto b
ukován, ne aby v celek svíral a v odporu sili
uhnětené národy, jimž až dosud diktovala zá-
kony bezohledná německá menšina, nýbrž aby
ochotně povoloval, co mu vláda nakázala. Vládní
firma vídeňská nebyla sice za Taaffa výhradně
německou, pro lákání hejlů jevila se na venek
jakž takž spravedlivou, ale uvnitř bylo v nl
všechno tak německé, jako kdy před tím. Vždye
právě za této vlády vyrostly na rakouském poli
tickém suchoparu pověstné — punkta ce.
Auersperg
Taaff
Čecho
26
article
Potom následovala famósní vláda koaliční s knl-
žetem Windischgrätzem v čele a po badenovské
episodě dostali se k veslu nejdříve hrabě Clar
a po něm pan dr. Körber, z nichž onen pro-
slavil se zrušením Gautschových jazykových na-
řízení a tento svou geniální politickou maximou,
že neučiní nic v ohledu národním, k čemu by
své svolení nedali Němci. — S malými př-
stávkami dělal tento stát vždy jen to, co Němc
chtěli; po celých 40 let »ústavního« režimn
namáhaly se vídeňské vlády stotožňovati interes
Němců se zájmy této říše a kam to dotáhly?
Roztomilá situace, v níž se nyní Rakousko na-
lezá, je vlastním německým dílem ! Ostatné
není ani zapotřebí odmitati historicky děsnou
lež, že interesy tohoto státu jsou zároveh
národními interesy Němcův. Není zapotřebí zvlášt
ních darův ducha dospěti ku pravdě, že nemůže
prosperovati společnost státní, jež naddržuje jedné
třetině svého obyvatelstva, kdežto ostatním drěma
třetinám právo odepírá a je týrá.
Windischgrätz
Clara
doktor
Körber
Gautschův
Němec
Němc
Němcův
Rakousko
27
article
— Monsignore Lorenzelli a národnostní roz
dělení Čech. Pod tímto záhlavím přinášejí německé
listy následující zprávu: »Odvolání pařížského
nuncia msgra. Lorenzellia vybavuje vzpomínku n
aktuální druhdy otázku národnostní rozdělen
diécesí v Čechách. V zasvěcených kruzích českých
politiků vypravuje se nyní nezaručeně, že to b
msgre. Lorenzelli, který způsobil rozhodnul
proti rozdělení Čech. Několik českých kněži
dřívějších chovanců české koleje v Římě, obrá-
tilo se na svého bývalého rektora msgra. Lo-
renzella s prosbou, aby vlivem svým zakroči
proti řozdělení. K jeho radě byly články če-
ského tisku, jmenovitě však úvahy
»Národních Listů«, proti rozdělen
u veřejňované, do vlaštiny překládány
Lorenzelli přičinil se o to, aby výklady tytona
místě nejvíce rozhodujícím došly povšímnut
Brzy potom učiněno rozhodnutí papežské sto-
lice, kteráž vyslovila se, jak známo, p roti
rozdělení diécesí.«
Lorenzelli
Čechy
Řím
28
article
— Největší užitek z obšírných a zevrub-
ných jednacích zpráv našich Národních jednoo
má protivnický tábor německý. To ukázalo s
nejnověji zase vydáním zprávy o činnosti Ná-
rodní jednoty severočeské, na níž možno všechno
chváliti, její obrovskou píli, svědomitost a syste-
matiku při snesení a sestavení ohromného ma-
teriálu na bezmála 400 stran, její přehlednost
její svědectví o veliké práci v jednotě a jejich
odborech a krásných jejich úspěších — všechno
vyjma její širokou publicitu. Tou dobon
přinášejí všechny německé listy severních Cec.
jeden jako druhý celostránkové překlady na po-
kračování, zprávu s komentáři a poznámkami
kteréž na čtenáře německého musí působiti jako
poplach do zbraně proti jednotlivým místni
odborům Jednoty. Německé listy jmenují celoe
adresou i zaměstnáním činovníky jednotlivýeh
místních odborů se štvavými vybídkami a po
hrůžkami, sdělují výsledky i vyhlídky obranne
práce Národní jednoty, její pomůcky, statistick
i finanční výkazy, fondy, zkrátka odhalují nejen
vše, čeho bylo dosaženo, ale i plán, čeho
kterak dosaženo býti má s plnou zevrubnost,
s jakou to ve zprávě Jednoty stojí, při čeml
doplňují k užitku německé strany vlastními kom-
binacemi. Mista a sídla odborů, zprávou Jednoly
za nejnadějnější označená, s německé strany
stanoviska prohlašují se za nejvíce ohrožená,
naznačená naděje za ohlášený útok, proli němul
svolávají se pracovníci němečtí válečným signálem.
29
article
Není pochyby, že zpráva Národní jednoty seve-
ročeské jest krásná kniha, že jako přehled ná-
rodního boje jest utěšeným dokladem toho, kte-
rak z drobných národních činů skládá se ve-
liký. Ale také práce pevnostních inženýrů b-
vají krásné a důmyslné a velice užitečné. Leč
uveřejněním plánů a jejich detailů práce opev-
ňovací by sice krásy a důmyslu nepozbyly, ale
pevnost tím na nedobytnosti zajisté nenabyla.
Práce Národních jednot a jejich činitelů jest
tím vznešenější a také — nevděčnější, žez-