ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a0396040-71e0-11dc-b5f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 98, place 74, org 11, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
5. srpna 1904. Císlo 215
4 article
vděčně nesou se dnes mysli naše k zlaté Praze. matičce vaší slavné, která odchovala nám bratnů a přátel tak vzácných.« Stejně vroucně vyzněl proslov starosty lublaňského »Sokola« dra. Tavčara, dra. Trillera a dra. Majarona, předsedy advokátní komory, který v delší řeči poukazoval na význam Sokolství ve Slovanstvu. Jménem Čechů pramluvili zde Al. V. Prager z K - lina, jenž vzdal díky županu Hribarovi jako propagátoru idey sokolské mezi Slovinci a zem- ský poslanec Kalina, jenž poukázal na vnitřn cenu sokolské myšlenky, nejmocnějšího dnes činitele ve stycích slovanských. Za Chorvaty ohnivě promluvil dr. M agdič, za Bulhary prof. Jončev, za Poláky Je k ie- wicz, za Srby dr. Petkovič, načež dr Chloupek, starosta »Sokola« vyslovil jmé- nem přítomných »Sokolu« lublaňskému uznán a blahopřání ke 40leté jeho činnosti.
Tavčar Čecho V Prager Hribar Slovinec Kalina Chorvat Bulhar Polák Srba Petkovič Chloupek Praha Sokol advokátní komora
5 article
O 5. hod. odp. zahájeno veřejné cvi- čení před zraky tisíců, kteři na vzdor hroz- nému úpalu slunečnímu naplnili rozsáhlou arénu cvičiště. Řídil je dr. Murnich, horlivý, ne- unavný náčelník »Sokola« lublaňského, duše technického vedení slavnosti. Cvičení zahájeno společnými prostnými cviky, provedenými 960 cvičenci přesně a hladce, jak uvykli jsme vídat o sletech všesokolských. Potom cvičila slovinská družstva na nářadí a ženské odbory slovinské s kuželi a na nářadí. Veškeré výkony ty sledo- vány s napjatou pozorností a všeobecnou účasti shromážděných davů, jež nemohly se nasytiti ladnými obrazy těmi, namnoze dosud zde ne- vídanými. Složitost programu způsobila, že cvi- čení protáhlo se do pozdního večera, tak že na evičení hostí již ani nedošlo. Za nastalého sou- mraku přestěhovalo se vše na jinou stranu parku »Tivoli«, kde na prostranné louce zří- zeny byly elegantní stany, v nichž přední dámy lublaňské, spanilé krásky, podávaly občerstven a zákusky. Zde rozvinul se veselý hlučný živol »eviček« tekl plnými proudy a na »udupane půdě« sváděny mládeží veselé tance až do ran- ního úsvitu. Nelze si domysliti obrázku pestřej šího a živějšího v krásné, vlahé noci za plného svitu měsíce, v záplavě elektrických světela světýlek .. Tak jaře skončil památný slet sokolský v Lublani, zůstaviv zajisté trvalé stopy za sebou. Proudy českých účastníků obrátily se dále do Postojny, kdež se jim dostalo vedle nádherné podívané na krásy podzemních útvarů vřelého uvílání tamějším obecenstvem a dále k břehům siné Adrie do Terstu a Benátek v žáru 40 až 45° Celsia. Česká vytrvalost docflila tu slavného rekordu
Murnich Adrie Tivoli Lublaň Postojna Terst Benátky Sokol ° Celsius
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. srpna. (Bärnreithrov jazykové zkušenosti v Amerlcie. Jest známo, že vůdce ústavověrných velkostat- kařů z království českého, dr. Bärnreither, odje před samým zahájením letošního jednodenního sněmu do Ameriky na studijní cestu. „N. W. Tagbl.“ obdržel tyto dni od něho list, v němž sděluje, která místa v Americe navštívil a co ho kde zajímalo. Pro naše čtenáře bude za- jímavo následující sdělen: „V Ottavě, sídle kanadské vlády, měl jsem velmi zajímavý roz hovor s p. Vilfridem Laurierem o kanadské ob- chodní politice, o Chamberlainových osadni- ekých plánech a zvláště též o kanadské ja- zykové otázce... V Montrealu byl jeden vynikající advokát laskav a zasvětil mne ve všechny podrobnosti jazykové otáz- kyu soudů a samosprávných sborů. Angličtina a frančtina jsou tam úplně stejně oprávněny. Tyto jazy- kové poměry poskytují mnohou analogii s na- šimi poměry. Přes nepopíratelnou různost fran- couzsko-katolickéh o a anglicko-protestantského obyvatelstva uživání obou jazyků ve veřejném životě nepředstavuje nijakých obtíží.“ Těšíme se na podrobnější zprávy o kanad- ských zkušenostech dra. Bärnreithra, které nade všechnu pochybnost budou zajímati také nyněj- šího správce vnitřní politiky rakouské. V Praze, 4. srpna. (Uherské obavy. „N. P. Journ.“, pojednávaje o významu právě uzavřené rusko-německé obchodní smlouvy, dle níž Rusko se podvolilo zvýšení německých cel na zemědělské výrobky, obdrževši náhradou právo, zvýšiti své elo na německé tovary, píšet „Tím jest odstraněna hospodářská politika, za- hájená před 10 léty hr. Caprivim a němečtí agrárníci triumfují na celé čáře. My pak, jako jsme byli nuceni před deseti léty říditi se kur- sem Caprivovým, budeme nyní nuceni říditi se kursem Bülowovým. Ale s jedním rozdílem.
doktor Bärnreither N W Tagbl Vilfrid Laurier Chamberlainův Journ Caprivi Bülowův Praha Amerika Ottawa Montreal Rusko
7 article
Kdežto v Německu z nového kursu získá něce aspoň zemědělství, u nás přinese škodu, jak prů- myslu a obchodu, tak i zemědělství. Stopy toho možno pozorovati již nyní dle změny, jež v po- sledních dnech nastala při vyjednávání s Italií. Kdežto rakouští zástupci odpovídali dosud roz- hodným „non possumus“ na italskou žádost, aby se italskému vínu poskytly celní výhody. musili se nyní pod dojmem rusko-německé smlouvy dáti na ústup a svoliti k jakémusi vy- rovnání s italským požadavkem. Na něco podob- ného musíme býti připraveni, až se na podzin začne vyjednávati s Německem, I tam budeme tlakem rusko-německé smlouvy přinuceni, aby- chom přijali německé agrární požadavky, sice nám hrozí nebezpečí úplného hospodářsko-poli- tického osamocení, což by pro nás bylo ještě nebezpečnější, než kapitulace před novým agrár- nickým ochranářským kursem. Z Vídně, 4. srpna. (Hr. Abensperg f. Včera zemřel nejvyšší komoří hr. Hugo Abens- porg-Traun ve věku 76 let. Zvěčnělý byl dříve ve službách diplomatických, později zastáva různé hodnosti dvorské. R. 1867 byl povolán do panské sněmovny, v níž náležel ke straně střední. Z Lublaně, 3. srpna. (Zprávy z Koru- tan.) Slovinské studentstvo z Korutan založil feriální spolek „Gorotan“, jehož účelem jest šířiti mezi slovinským lidem v Korutanech osvětu a národní uvědomění zakládáním kniho- ven, pořádáním přednášek a cvičebných kursů pro analfabety. Slovinská mládež podjala se tu vděčného úkolu, neboť v opuštěněm Korutansku bude míti širé pole pro svou národní práci, smě- řující k probuzení národního vědomí a k buzení odporu proti germanisaci, šířené z úřadů, chrámů i škol. — Korutanští Němci také přispěchali se svou troškou na pomoc slezským Němcům. Jsou
Hugo Abens Němec Německo Vídeň Hradec porgTraun Lublaň Korutany Korutansko panská sněmovna
8 article
proti slovanským učitelským pobočkám, poně- vadž prý to, co se dnes hotoví slezským Něm- cům, mohlo by se zejtra přihoditi také Němcům korutanským. Zlé svě- domí se v nich ozvalo a vidí, že v Korutanech 100.000 Slovinců nemá dnes neloliko žádného slovinského učitelského ústavu, ale ani je- diné čistě slovinské národní ško- ly. A takový stav se v XX. století udržeti nedá. Jako se vláda z důvodů čistě státních musí nyni postarati o řádné vychování slovanských učitelů pro Slezsko, tak bude přinucena postarati se v brzku také o dostatečný počet škol a učitelů pro Slovince korutanské. Z Terstu, 3. srpna. (Nalezené bomby.) Ačkoliv vyšetřování s osobami, zatčenými pro nález bomb v budově terstského gymnastického spolku, vede se velice opatrně, vnikla přece na veřejnost zpráva, že jeden ze zatčených členů spolku vypověděl, jaký účel měly bomby, cho- vané ve spolku. Dle toho nabude trestní stihání zatčených jiného směru. Očekává se ostatně ještě další zatýkání. Ze Záhřeba, 3. srpna. (Boykotov a n kadetka.) Bývalí chovanci pečušské kadetky. kteří z ní byli vyloučeni, protože nechtěli zpí vati maďarskou hymnu, uveřejňují v denních li- stech provolání, jímž vyzývají své soudruhy, aby opustili kadetku v Pečechu a vstoupili vesměs do chorvatské kadetní školy v Karlovci.
Němec Slovinec Boykotov Německo Korutany Slezsko Terst Záhřeb Karlovec
9 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 4. srpna. Nové pronásledování bosenských a hercegov- ských mohamedánů. (Původní dopis „Národních Listů“.) V Mostaru, v červenci 1904. Když baron Burian nastoupil hodnost spo- lečného ministra financí a vrchního správce oku povaných zemí Bosny a Hercegoviny, my Bos- ňáci a Hercegovci cítili jsme se šťastnými, když jsme četli v novinách, že se chápe správy Bosn a Hercegoviny člověk plný horlivosti a pokláda- jící za svou nejsvětější povinnost lidskost a spra- vedlnost. Ale bohužel nové zjevy absolutismu a pronásledování v okupovaných zemích uká- zaly, že se vracejí jen bývalé doby éry Kal- layovy. Jest známo, že v okupovaných zemích stále více se vzmahá jezuitská propaganda. Tato pro- paganda uchvátila minulého roku celou jednu mohamedánskou rodinu v konickém okresev Horcegovině, a sice tři děti od 7 do 11 leta jich matku Salichu, vdovu Sivričovu. Bylo za tcu příčinou podáno memorandum bosenské vládě v Sarajevě i ministerstvu ve Vídni; vy- sláno v té věci i několik deputací, ale všechno bylo marno; náš hlas zůstal hlasem volajícího na poušti.
Burian Hercegovec Salich Sivričův Praha Mostar Bosna a Hercegovina Kala Sarajevo Vídeň
10 article
Neúspěch našeho spravedlivého požadavku dal jednomu z našich předních rodáků, Mehmedu effendi Spahičovi podnět, aby napsal brožuru, kterou dal vytisknouti v Novém Sadě letos v lednu. V brožuře té upozorňují se státnícia směrodatní činitelé ve Vídni na nedohledné ná- sledky pro okupační vládu i pro rakouskou poli- tiku na Balkáně, budou-li sarajevská vládaa ministorstvo ve Vídni i nadále otvírati dvéře je- zuitské propagandě, která tu činí stále nové roz- machy. V brožuře té Mehmed eff. Spahič zmi- ňuje se o četných nekalých činech vysokýeh úřadníků v Sarajevě, kteréžto činy dokazuje zná- mými fakty a sice s tím úmyslem, aby nového správce Bosny upozornil, za jakých poměrů pře- vzal správu okupovaných zemí. O dobrém úmyslu Mehmeda eff. Spahiče svědčí i to, že ve své brožuře jako liberální velkostatkář vy- zývá své soudruhy, agy a begy, aby se sami dohodli o rozřešení agrární otázky v Bosně a
Mehmed Spahič Vídeň Balkán Sarajevo Bosna Boseň
11 article
Hercegovině a obrátili se v té věci k novému mi- nistru bar. Burianovi zároveň s prosbou, aby se konečně vyřídila otázka „vakufské autono- mie“, poněvadž z počátku, jak praveno, i moha- medáné měli v bar. Buriana důvěru. Mehmed ofl. Spahič také se nepokusil svou brožuru roz- šiřovati bez vědomí a dovolení vlády, nýbrž obrátil se v březnu přímo k ministru Baurianovi s prosbou, aby mu dovolil brožuru rozšiřovat po Bosně a Hercegovině. Neobdržev odpovědí. urgoval rozhodnutí po šesti nedělích, ale it marně a proto M. Spahič svou brožuru vůboe nerozšiřoval. Ale přos to dne 4. července po- dalo na něho státní zastupitelstvo v Mostaru ža- lobu pro zločin rušení veřejného pokoje a po- řádku, spáchaný prý ponoukáním k nenávistia opovržení státních úřadů v okupovaných zemích.
Burian důvěra Mehmed Baurian M Spahič Hercegovina Boseň a Hercegovina Mostar
12 article
Soudy v okupovaných zemích jsou podřízeny politické správě; proto žádný soud se neodváží zamítnouti žalobu státního zástupce, týká-li se politických přestupků. Tak se chová i mostar- ský soud, který již 6. července dal Mehmeda eff. Spahiče zatknoutí a uvalil na něho vyšetřo- vací vazbu pro zločin vzpoury. V celé brožuře není nie takového, co by se podobalo k vyzý- vání ke vzpouře neb čemusi podobnému. Úva dějí-li se v ní nepěkné činy některých i vysokých státních úřadníků v Bosně a v Hercegovině, mají tito právo hájiti svou uraženou česť žalo- bami a bude věc Mehm. eff. Spahiče, aby tvrzen své dokázal. Ještě několik slov o humannosti a spravedl nosti bar. Buriana. Očekávalo se, že napraví křivdu, spáchanou Kallayem na vůdcích moha- medánů Džabiči, Arnautoviči, Hasanpašiči. Prciči a Miralemovi, kterým proto, že hájili práva islamu v Bosně, bylo zapovězeno navrá titi se do vlasti. Ale nic takového se nestalo. Vypovězenci jsou nuceni tráviti podnes ve vy- hnanství a k starým obětem zvůle přibývá nová uvězněním Mehmeda Spahiče jen za to, že se také vyslovuje proti jezuitské propagandě. Jest tedy přirozeno, že jsme tak rychle pozbyli dů- věry v nového správce Bosny a Hercegoviny že i proti bar. Burianovi mohamedáné v oku- povaných zemích zůstanou v opposici a budou svých práv hájiti do krajnosti.
Mehmed Burian Arnautovič Hasanpašič Spahič Boseň Hercegovina Bosna
13 article
Obchodní smlouva rusko-rakouská. V ruském ministerstvě financi započaly pří- pravné práce, týkající se obnovení obchodních smluv s Rakouskem a s Řeckem, poněvadž do- savadní smlouvy nyní vyprší. Mimo to jedná se též o částečnou změnu platné nyní obchodní smlouvy ruské s Persií. Pověsti o odstoupeni Čerikova. Dle „Dzien. Pozn.“ ve Varšavě kolují po- věsti o brzkém odstoupení generálního guberná- tora Čertkova. Jeho nástupcem jmenuje se gen. Klejgels, bývalý policejní hejtman var šavský a nyní generální gubernátor v Kyjevě. Poláci byli by spokojeni touto změnou, poněvadž gen. Klejgelsa znají jako člověka poctivého, který by nedopustil různých úřadnických pře- hmatů, na něž prý gen. Čertkov hledí skrze prsty. Srbská korunovace. Bělehradská „Samouprava“ se dovídá, že v srbských dvorních kruzích se pomýšlí nasťáva- jící korunovaci krále Petra odděliti časově místně od pomazání na království. Pomazání vy- konalo by se koncem srpna v klášteře Žiči a přítomni byli by pouze ministři. Korunování vy- konalo by se v Bělehradě 21. září, jak bylo již dříve ustanoveno. Účelem této změny jest umožniti zástupcům národa i ciziny, aby byli přítomní při slavnostní korunovaci, což by bylo nemožno v Žiči, ježto by tam pro nedostatek vhodných příbytků nemohli býti ani pozváni zá stupcové cizích států.
čertkův Polák Rakousko Řecko Persie Varšava Kyjev Bělehrad Žič
14 article Nedůvěra Angličanů k Německu.
Nedůvěra Angličanů k Německu. »Daily Express« přináší zajímavé sdělení svědčící nejlépe o tom, jak stále — srdečnějším stává se poměr anglo německý. Tvrdí, že v ná- mořních kruzích anglických jest stále vělší znepokojení nad německou politikou námořní. Admiralita anglická vidí pak nelibě i návštěvu německého loďstva v Lerwicku, neboť nabyla prý vědomí, že k návštěvě té podnět dalo zpravodajské oddělení německého námořniciva. Němečtí důstojníci prozkoumali prý bedlivě území, u něhož loďstvo jejich přistálo a použil prý při tom i fotografiekých přistrojů. Oficialně z Anglie všelikou nedůvěru popírají, ale ví se, co takové oficialní popírání znamená!
Angličan Německo Lerwick Anglie Daily Express
15 article
Vilém II. proti veřejnosti vojenských líčení Berlínský socialistický »Vorwärts« otiskuje kabinetní rozkaz, kterýž Vilém II. vydal v při- čině procesu Bilsova veliteli 16. sboru armád- ního. Rozkaz zní: »S podivením seznal jsem ze zpráv tisku o vojenském hlavním líčení proti poručíkovi Bilsovi, v Metách konaném, že vo- jenský soud, nehledě k eísařskému rozkazu ze dne 28. prosince 1899, jehož předpoklady tuto dány byly a oproti opětnému návrhu zá- stupce obžaloby od vyloučení veřejnosti upustil v rozsahu, kterýž musil všeobecnou pozornost ještě u zvýšené míře upoutati na události — beztak již politování hodné — ve Firbachu vážnosti mé armády a zvláště důstojnického sboru v širokých kruzích doma i v cizině uško- diti. Vyslovuji členům vojenskéh soudu vážnou nelibosť svou, že jed- nali přímo proti mému nařízení a že nedovedli zájmy svého stavu lépe zastávati. Ukládám Vám. byste to členům vojenského soudu za přísluš ného objasnění osobně sdělil.« Výnos tento- jímž se zasahuje v neodvislost výroku soudcov- ského, třeba že tato nebyla ve vojenském zři zení takými kautelami opatřena, jako v soud- nictví občanském, způsobí přirozeně v liberál ních kruzích německých mnoho zlé krve.
Vilém II Bils Vorwärts jenský soud
16 article
Mezinárodní socíalistický sjezd v Amsterodamu. Mezinárodní sjezd socialistický, jenž zase dati bude v Amsterodamu od 14. do 20 srpna, jest šestým již. Dřívější byly v Paříž (1889), v Brusselu, Curychu, Londýně a opě v Paříži (1900). Britští a hollandští socialist uvedou na přetřes otázky osadně politické, ame ričtí socialisté otázky trustů a nezaměstnanosti Rovněž rokováno bude na sjezdu o vystěhova lecké otázce, o pojišťování dělníkův, o clu ochranném a svobodném obchodu, o soudech smírčích, o militarismu, o klerikalismu, o škol- ských otázkách. Zatím chystají se v Německu také již návrhy k bremskému sjezdu so cialistické strany německé. Essenští socialist žádají, aby na jednací pořad byla dána reorgani sace strany i návrh, aby na příště všechný osadně-politické požadavky byly odmílány. Hes senští i anhaltšti socialisté chtějí se zasaditi aby na sjezdu bylo vyvarováno osobním výpa dům, kteréž loni drážďanský sjezd těchto byly rozvířily. Valná hromada „Musealní slovenské společnosti“ a „Živeny“. Z Turčanského sv. Martina. (Pdv. dopia) Dne 2. srpna.
Hes Amsterodam Paříž Brusel Curych Londýn Německo turčanský svatý . Martin
17 article
Výroční valné hromady těchto dvou spolk soustřeďujících národní činnost mužů a žen slovenských, bývají vítanou příležitostí ke ko- nání jakéhosi sjezdu slovenské intelligence, která podává zde účet ze své činnosti v posledním roce a hlodí určiti si práci pro nejbližší budoue nost. Ovšem, všechna tato činnost bývá ná silně vtlačována do dosti úzkých mezí stano spolkových. Před léty jednotně a svorně zúčastňovali se Slováci těchto sjezdů. Od té doby však, co klesá směr, zastupovaný martinskými národovci pozbývají i tyto sjezdy svého všenárodního vý- znamu a počet hostů rok za rokem klesá.
Slovák
18 article
Letos dlužno si přiznati, návštěva byla velmi slabá. Venkov nevyslal příliš mnoho ná- vštěvníkův, a ani Martin sám nebyl v plné síle zastoupen, což snadno lze si vysvětliti již stís něnou náladou, která po strašných živelních po- hromách posledních dnů v Martině vládne. V samý předvečer slavnosti, v sobotu, dětskou neopatrností zaviněný požár rozzuřil se nad mě- stem, v posledních létech tolikrát ohni navštíve- ným a zničil v krátké době přes 20 lidských obydlí. Ještě neuklidnily se postrašené mysli lid- ské a již znovu v úterý ohlásil se strašný oheň, to dokonce na dvou místech. A v sám večer, kdy obecenstvo chystalo se na besedu v Národním domě, „Spevokolem“ pořádanou, přišla zpráva že v deset minut vzdálené vsi Dražkoveích hoří Děsný požár, podporovaný prudkým větrem ztrávil větší čásť oné dědiny. Což divu, že za tak pohnutých okolnost obecenstvo velmi pomalu scházelo se k besedě a že tato zaražená, zakřiknutá, nervosní nálada těžce spočívala na prostředně naplněné dvoraně po celý večer. Členové „Spevokolu“ snažili se ze všech sil, aby přesným provedením programu, nepo- strádajícího zajímavých bodů, zaujali pozornost vzrušeného posluchačstva, a svědčí o značné umělecké ceně jejich produkce, že se jim to chvílemi podařílo.
Martin sám národní dům
19 article
Beseda byla zahájena mužským sborem od Zenka: „Čo čušíš, čušíš“, načež následovala dosti plochá aktovka-veselohra „O polnoci“, na kterou bylo škoda věnovati tolik námahy, jakou jí věnovali hrající ochotníci. Vzáenou technikou upoutala pozornost pí. Pavla Zaklínová, sehravši na pianě úryvky ze zpěvohry „Prodaná ne- věsta“. Nadšení, které vzbudila, stupňovalo se v pravou bouři potlesku, když přednesl býv. konservatorista Štěpán za průvodu red. Kretze několik skladeb na houslích. Jemný a procitěný jeho přednes byl opravdu nejumělečtější části večera. Veselohra A. P. Čechova „Medvěd“ jest dosti známa jako výtečný divadelní kousek ne- dávno zemřelého ruského autora, a octla sev rukou skutečně povolaných interpretův-ochot- níků, kteří přivedli její drsný, ale zdravý humor k plné platnosti. Hra pí. Halašové v úloze vdovy a p. Šoltésa v úloze statkáře převyšovala značně obvyklé výkony ochotnické. Na zakončení ve- čera byl představen živý obraz M. Mittrowského „Žertva a Sláva“ Jako přídavek byla předvedena řada svě telných obrazů — pohledů na čarokrásné kraje slovenské, Zasmušilost, převládající po celý večer snažil se zaplašiti výtečný cigánský sbor, a zdr žel zvláště mládež pozdě do noci.
čušíš Pavel Zaklínová Štěpán Kretz Čechův Halaš M Mittrowský Žertvy Zenk
20 article
Dne 3. srpna. O 9. hodině, kdy určen byl začátek valno hromady Museal. společnosti, dvorana Národ- ního domu zela ještě prázdnotou. Teprve po- malu, pomalu začala se plniti, tak že po 1/410 hod. mohla býti zahájena předsedou, kat. fará- řem O. Ametěm. V zahajovací řeči kladl tentc nadšený archaeolog slovenský a obětavý za- kladatel slovenského musea váhu zvláště na to aby všichni prodehnuti byli ideou jednotnosti svých eílů, aby všichni snažili se, třebas jenom v práci drobné, zdánlivě postrádající širokého významu, aby vždy více povznášela se sloven- ská věc. Ukazoval na příkladech podobné drobné práce Petrikovicha i své vlastní, že tyto práce zdánlivě atomického významu mohou synthe- tickou činností vytvořiti významná fakta. Protc vyzýval všechnu veřejnost slovenskou, aby aspoi o Musealní společnost, jediný větší spolek, pro- jevovala co největší zájem a podporovala ji vše stranně, zvláště pak penězi. Správně poukázal na smutný fakt četných nedoplatků členských.
21 article
Ze zprávy jednatelovy vyjímáme, že Mus. spol. měla v r. 1903 celkem 595 členů, z těch 88 zakládajících, 504 řádné, 3 přispívající, vedle toho 28 předplatitelů publikací společnosti. D sbírek musealních přibylo 209 předmětů z oboru národopisného, 270 z numismatického, 20 z přírodopisného, 174 z knižního, tak že celkem dnes je v museu 2528 předmětů, které umístěny jsou v naprosto nepostačujících místnostech musejních, tak že stávají se naprosto nepřehled- nými. Vždy více a více ozývá se potřeba posta- viti novou budovu musejní, kde by vždy vzrů- stající sbírky řádně a bezpečně mohly býti ulo- ženy. Plány na novou musejní budovr jsou již skoro hotovy, ale nepřijdou brzy k uskutečnění poněvadž žádoucích 80.000 K na novou stavbu jen pomalu se schází. Dosud hražena jest sotv polovice. — Bylo by povinnosti nás Čechů, aby chom více pamatovali na tuto důležitou po- třebu našich bratří, a aby příspěvky s naší strany byly hojnější. — Knihovna, čítající téměř 38.000 svazků, bude pomalu celá katalogiso vána. Hotova dnes jsou četná Slovenica, pak Bohemica a Hungarica. Ze zprávy pokladníkovy vysvítá, že příjmy M. S. obnášely 13.142 K, výdaje 1778 K, o 800 K méně než loni. Na novou budovu jest upsáno 35.470 K.
Čecho Musa
22 article
Po schválení těchto zpráv náslodovala před náška red. „Slov. Pohl'adů“, p. Škultétyho- „Místní jména slovenská“. Přednášející dotkl se významu sbírání místních jmen pro Mus. spo- lečnost a dovozoval dále, jaký význam tato jména mají pro historii, zvláště slovenskou Ukazoval, jak hojně pěstuje se tento obor v Ně mecku, též u Maďarů, ovšem na základech na prosto falešných, nevědeckých, jak ukazuí práce Horváthovy, Pestiho a jiných úzkoprsýeh vědátorů, proti nimž málo se uplatnily vědecké snahy Hunfalvyho, Budence, Asbótha. Význam místních jmen pro Slováky spočívá zvláště v tom že lze podle nich poznati, kam až sahala sídl slovenská v dnešním územi maďarském a ru- ském. Tak jména Zevricn, Sklabina, po obou bo- cích Hrona se vyskytující, svědčí o tom, že i n jihovýchodní straně Hrona sídleli Slováci, jak zase jména Lúčka, Slatina a p. v území rusín- ském prozrazují původní obyvatele slovenské. Leckdy původní názvy slovenské zachovaly se jen v maďarských pojmenováních, kdežto u Rusů byly pozměněny. Podobně dle maďar- ského znění slovenských jmen lze souditi, kdy se s tamějšími Slováky setkali Maďaři, Lze t souditi nejvíce dle znění hlásky h, v kterou ve 12.—13. století přešla původní hláska g, na př Nógrád = Novohrad, Halič = Galacs, naproti tomu Podhrad v trenčanské stolici, maď. Pod- hragy, nebo Hron = Garam, kdežto Hrušor = Hrusó (tekovská st.), Rozhanovce = Rozgony Ostatně je patrno, že slov. místní jména shoduji se s názvy u ostatních západních Slovanů.
Pohl Škultéty Maďar Horváthův Pesti Asbóth Slovák Zevricn Sklabin Hron Garam Hrušor Musa Lúčka Nógrád Novohrad Halič Galacs Podhrad Rozhanovka Rozgon
23 article
Další přednáška přorušena byla zprávou, že hoří evangelická fara. Obecenstvo chvatně odebralo se na místo požáru, kdež za krátko podařilo se omeziti oheň pouze na farská humna. Na to pokračováno ve valné hromadě, provedena deplňující volba výboru, proneseno několik ná vrhů na zlepšení stavu M. S. S., zvláště pozoru- hodny jsou návrhy far. Osvalda, aby Medve- ckého dílo o Dětvě bylo vydáno Mus. společnost a aby vyzvány byly dámy k hojnější účasti př Mus. společnosti, načež hromada skončena. Následující valná hromada „Živeny“ byla krátká. Tajemník p. Hurban-Vajanský ve své dlouhé zprávě uvedl, že v posledních dvou lé- tech „Živena“ vystavovala v Prešpurku a v Ži- lině, a odměněna zlatou medaillí a diplomem. Prodej výšivek odevzdala sl. Moštěnánové. Leto- pis „Živeny“ nevydáván proto, že jednak stare ročníky leží posud na skladě, jednak není pra- covníků pro nový ročník. Ženská produkce n Slovensku dle tajemníkových slov dnes jest bez- cenná. „Živena“ má dnes 26.000 K jmění. určeného předem pro dívčí školu, k níž nemůže dostati povolení od ministerstva. Znovu zvolen starý výbor, totiž předsedkyně pí. E. Soltészová. místopředsedkyní pí. Stodolová, pokladní pí. Halašová, tajemníkem p. Hurban Denní zprávy. — Zájmy Němců a zájmy státní. Není nic nového a nic originálního, co poznovu pre- sentoval dr. Zd. Schücker minulou neděli tepli- ckým turnerům ve své řeči. Interessy Němeů v Rakousku jsou prý totožnými se zájmy toholo státu. Německo-liberální vůdce, jenž má čst zastupovati v parlamentních sborech skupinu žateckou, přebytkem duchaplnosti nikdy netrpěl.
S S Osvald Dětva Hurban Vajanský E Soltészová Stodolová Halašová Němec doktor Zdeněk Medve Prešpurk Slovensko Rakousko Musa
24 article
O nějakou nuanci chytřejší než jeho soudruk a konkurent dr. Funke, vystačil po celý dos vadní svůj veřejný život s dosti skrovnouz sobou frásí, jimiž třásl jako se skličky v kalejdo skopu a pokaždé pak volal na obec svých de chem chudých ctitelů: »Hle, pánové, zase nort obrázek.« Minulou neděli vytáhl v Teplicích staré zásoby nejošumělejší programové číslo— povídačku o tom, že by stát byl nejšťastnějšín kdyby učinil vždy to, co mu Němci nadiktuj Kdo zná dějiny tohoto státu, ví, že s malýn výjimkami dělali vídeňští ředitelové jeho vž to, čeho si Němci přáli, tak že tito vlastně n mají nejmenší příčiny stěžovati si a kdyby ted pravdou bylo, co tvrdí ne pouze dr. Zd. Schücker nýbrž i ostatní »státu věrní« jeho političtí př telé, musilo by býti Rakousko dnes nejšťastnějšin státem na světě. Náhodou ale je to pravým op kem a je to nezvratný důkaz, že argumentae těchto pánů je děravá. Nechceme mluvitia o době předůstavní, jen o jeho konstitučníeh fásích budiž tu zmínka učiněna. Schmerlingovsk období, trvající pět let, bylo výhradně německ. v době té položen vlastní základ ku panství ně meckému v této říši. Ještě němečtějším byl ovšem kratší období německých »bürgerministrů a o nic lepší nebyla sedm let trvající vláda
doktor Funke Němec Zdeněk Teplice Rakousko
25 article
Auersperga druhého. A když za své vzala a m její místo nastoupil Taaffe, nestalo se to snad z přízně k nám Čechům neb k Neněmcům vůbec, nýbrž jedině proto, že vládnoucí frakce německá ve své zpupnosti nechtěla tehdy uči niti to, k čemu ostatní s devotní ochotou svo lili, začež jim milostivě povoleno bylo zřídit tak zvaný »železný kruh«, který ale proto b ukován, ne aby v celek svíral a v odporu sili uhnětené národy, jimž až dosud diktovala zá- kony bezohledná německá menšina, nýbrž aby ochotně povoloval, co mu vláda nakázala. Vládní firma vídeňská nebyla sice za Taaffa výhradně německou, pro lákání hejlů jevila se na venek jakž takž spravedlivou, ale uvnitř bylo v nl všechno tak německé, jako kdy před tím. Vždye právě za této vlády vyrostly na rakouském poli tickém suchoparu pověstné — punkta ce.
Auersperg Taaff Čecho
26 article
Potom následovala famósní vláda koaliční s knl- žetem Windischgrätzem v čele a po badenovské episodě dostali se k veslu nejdříve hrabě Clar a po něm pan dr. Körber, z nichž onen pro- slavil se zrušením Gautschových jazykových na- řízení a tento svou geniální politickou maximou, že neučiní nic v ohledu národním, k čemu by své svolení nedali Němci. — S malými př- stávkami dělal tento stát vždy jen to, co Němc chtěli; po celých 40 let »ústavního« režimn namáhaly se vídeňské vlády stotožňovati interes Němců se zájmy této říše a kam to dotáhly? Roztomilá situace, v níž se nyní Rakousko na- lezá, je vlastním německým dílem ! Ostatné není ani zapotřebí odmitati historicky děsnou lež, že interesy tohoto státu jsou zároveh národními interesy Němcův. Není zapotřebí zvlášt ních darův ducha dospěti ku pravdě, že nemůže prosperovati společnost státní, jež naddržuje jedné třetině svého obyvatelstva, kdežto ostatním drěma třetinám právo odepírá a je týrá.
Windischgrätz Clara doktor Körber Gautschův Němec Němc Němcův Rakousko
27 article
— Monsignore Lorenzelli a národnostní roz dělení Čech. Pod tímto záhlavím přinášejí německé listy následující zprávu: »Odvolání pařížského nuncia msgra. Lorenzellia vybavuje vzpomínku n aktuální druhdy otázku národnostní rozdělen diécesí v Čechách. V zasvěcených kruzích českých politiků vypravuje se nyní nezaručeně, že to b msgre. Lorenzelli, který způsobil rozhodnul proti rozdělení Čech. Několik českých kněži dřívějších chovanců české koleje v Římě, obrá- tilo se na svého bývalého rektora msgra. Lo- renzella s prosbou, aby vlivem svým zakroči proti řozdělení. K jeho radě byly články če- ského tisku, jmenovitě však úvahy »Národních Listů«, proti rozdělen u veřejňované, do vlaštiny překládány Lorenzelli přičinil se o to, aby výklady tytona místě nejvíce rozhodujícím došly povšímnut Brzy potom učiněno rozhodnutí papežské sto- lice, kteráž vyslovila se, jak známo, p roti rozdělení diécesí.«
Lorenzelli Čechy Řím
28 article
— Největší užitek z obšírných a zevrub- ných jednacích zpráv našich Národních jednoo má protivnický tábor německý. To ukázalo s nejnověji zase vydáním zprávy o činnosti Ná- rodní jednoty severočeské, na níž možno všechno chváliti, její obrovskou píli, svědomitost a syste- matiku při snesení a sestavení ohromného ma- teriálu na bezmála 400 stran, její přehlednost její svědectví o veliké práci v jednotě a jejich odborech a krásných jejich úspěších — všechno vyjma její širokou publicitu. Tou dobon přinášejí všechny německé listy severních Cec. jeden jako druhý celostránkové překlady na po- kračování, zprávu s komentáři a poznámkami kteréž na čtenáře německého musí působiti jako poplach do zbraně proti jednotlivým místni odborům Jednoty. Německé listy jmenují celoe adresou i zaměstnáním činovníky jednotlivýeh místních odborů se štvavými vybídkami a po hrůžkami, sdělují výsledky i vyhlídky obranne práce Národní jednoty, její pomůcky, statistick i finanční výkazy, fondy, zkrátka odhalují nejen vše, čeho bylo dosaženo, ale i plán, čeho kterak dosaženo býti má s plnou zevrubnost, s jakou to ve zprávě Jednoty stojí, při čeml doplňují k užitku německé strany vlastními kom- binacemi. Mista a sídla odborů, zprávou Jednoly za nejnadějnější označená, s německé strany stanoviska prohlašují se za nejvíce ohrožená, naznačená naděje za ohlášený útok, proli němul svolávají se pracovníci němečtí válečným signálem.
29 article
Není pochyby, že zpráva Národní jednoty seve- ročeské jest krásná kniha, že jako přehled ná- rodního boje jest utěšeným dokladem toho, kte- rak z drobných národních činů skládá se ve- liký. Ale také práce pevnostních inženýrů b- vají krásné a důmyslné a velice užitečné. Leč uveřejněním plánů a jejich detailů práce opev- ňovací by sice krásy a důmyslu nepozbyly, ale pevnost tím na nedobytnosti zajisté nenabyla. Práce Národních jednot a jejich činitelů jest tím vznešenější a také — nevděčnější, žez-