3
masthead
12. ledna 1900.
5
article
Rokování bylo potom přerušeno a bude se
něm pokračovati ze j tra.
Z Vídně, 11. ledna. (C.-B.) Dnes byla u mi
nistra hr. Goluchowského II. delegační ho
stina. Dostavili se předsedové obou delegací
říšský ministr financí Kallay, několik uherských
a rakouští delegáti hr. Chotek, hr. Deym, dr
Fr. Hofmann, ryt. Jaworski, Korčian,
Pergelt, šl. Otlenheimer, bar. Rieger
Schneider, Zanetti, odb. přednosta Szent-
Györgyi, podmaršálek Jekelfalussy, legační
rada Merev, odb. radové bar. Tallian a bar.
Gagern, dv. tajemník Mitscha a dv. koncipista
šl, dr. Erb.
Kallay
Chotek
Deym
Hofmann
Jaworský
Korčian
Pergelt
Otlenheimer
Rieger Schneider
Zanetti
Szent Györgyi
Jekelfalussy
Merev
doktor
Vídeň
Francie
Mitsch
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Glosey ku debatě rozpočtové v do
legacfch. Mluvilo se v delegacích již zase
nesvědomité agitaci, že popuzuje vojáky a zá-
ložníky proti vojenské správě. Je zajímavým
zjevem, že stížnost na šgitace a agitátory je tak
stará, jako nespokojenost lidu s veřejnými věcmi.
Jako byla touha po svobodě a po životěl [konsti-
lučním v dobách absolatistických pouhým dů-
sledkem cizich »návodů«, tak dnes odpor proti
německému »hiers je panu ministru Krieghamm-
rovi, dru Funkovi a Leminchovi dílem agilátorů.
Což pokládají páni ti lid náš zatak málo ná-
rodně uvědomělý a národně hrdý, že odpor
jeho proti německému hlášení se nedovedousi
vysvělliti jinak než agitacemi? Což opravdu se
domnivá pan Krieghammer, že dovede jeho
kaprál se třeti kapitulací učiniti z českého sebe-
vědomého člověka občana, nehybný, jen koman-
dem so řídící stroj? A jaké jemné dělá pan
ministr distinkce mezi intelligentním člověkem
Čechem a neintelligentním Madarem, dle něho
»svedeným«, jenž hlásil se mateřským jazykem
při kontrolním shromáždění. A jak odůvodňuje
to, proč jeden z nich dostal několik měsíců,
druhý ale jen několik hodin trestu. Jako by ne-
bylo známo, že čeští nádenníci, česky se hlásivší,
dostávali též po měsících. Pan ministr vojenství
neměl vůbec zapotřebí vysvětlovati tuto záhadu,
vždyť to přece každý ví, proč dělo se Maďarům
tak a Čechům onak. 1— O poměrech vojska
k národu také neměl pan Krieghammer mluviti.
Funk
Krieghammer
Čecho
Madar
7
article
Že tu i tam pomáhá voják při hašení nebo za-
chraňuje v čas povodně ohrožený, majetek
životy lidské, je pravda a občanstvo je vděčno,
jakkoli toho není mnoho za tolik peněz, co
vojsko každoročně stojí, animosita proti vo-
jákům, kteří přece nechodí na vojnu dobro-
volně a snad z nějaké rozkoše, byla by vů-
bec neodůvodněna. — Mluví-li se o poměru
občanstva k armádě, týká se to vždy jen jej
správy. Kam ale tihne, až na nepatrné čestné
výjimky, důstojnietvo, je přece známo. Jděte po
8
article
Příkopech. V jednom okně německého kasina
spatříte červené čepičky buršáků, ve druhém čer-
vené výložky důstojníků, ve třetím zelené če-
pičky buršáků, ve čtvrtém zelené výložky dů-
stojníků. Spočtěte důstojníky v německém di-
vadle a vizte tu hrstku v divadle českém. V či-
nobře je tam jeden — dva, přes výhody, kter
jim poskytuje správa divadelní. Zadali by si tim
něco, kdyby na příklad zvali na své plesy, zá-
bavy a koncerty, reflektujíce též na české obe-
censtvo, pozvánkami také českými neb dvouja-
zyčnými? To ale byl by hřích proti — armádní
jednotě. Náleží zvaní na ples také snad k slu-
zebným výkonům vojenským? A proč pan mi-
nístr války nevyvrátil tvrzení českých delegátů,
že českým důstojníkům zapovídá se i mimo
službu mluviti česky ? Nevyvrátil, poněvadž
tak uciniti nemohl. A potom snažil se namluvit
světu, že v armádě stejně se cení každá ná-
rodnost a její jazyk. — Leccos sluší opraviti
vřečech našich delegátů. Tvrdili, že u mnohýeh
českých pluků je 10 procent důstojníků, kteři
v plukovní řeči se nevyznají. Bylo nám ze spo-
lehlivého pramene sděleno, že důstojníků tako-
vých je u některých českých pluků až —
50 procent. A jakou češtinou mluví ti, kteř
prý česky sumějí«. Čechům při tom vlasy hrůzou
se zježí, když takový pán spustí. Pan dr. Strán-
ský, jehož řeč byla jinak výborná, rozčilovalse
nad článkem, který o poměrech v rakouském
vojsku přinesly onehdy »Hamb. Nachrichten«,
zejmena jej urazilo tvrzení, že jedině věrný ra-
kouský voják je — voják německý. Což nemá
tento voják k tomu příčiny?
Čecho
doktor
Strán
Hamb
9
article
—Za město Král. Vinohrady volba
do odhadní komise pro osobní daň z příjmu
ve III. sboru koná se v pátek dne 12. t. m
od 9. hodiny dopolední do 4. hodiny odpolední
v místnostech »Orfea« pana Karla Šindeláře
v Palackéko tříděv čís. 50 nové. Kandidáty pro
volbu tu jsou navrženi: Člen: Frant. Glazar,
místr truhlářský, zástupeové: Emanuel
Krystlík, mistr natěračský a vlastník domu,
JUDr. Karel Žák, advokát, vesměs na Král.
Vinohradech. Vzhledem k úsilovné agitaci strany
německé vybízejí se veškeří češti voličové, aby
volby najisto se zůčastnili. Kdo volby osobně
zúčastniti se nemůže neb nehodlá, odevzdejnoba
vlastnoručně podepsané hlasovaci lístky i s legi-
timací v městské radnici I. poschodí čís. 4 do
11. hodiny dopoledni.
— K doplňovacím volbám do od-
hadních komisí pro osobní daň z příjmu
na Král. Vinohradech. V obou dosavadníeh
volbách, jež se předevčírem v I. a včera ve
IIa sboru konaly, zvítězila česká kandidátní
listina značnou většinou, ač práce přípravné
teprve krátký čas se prováděly. Vysledék tento
jest tím čestnější, poněvadž Némci s drem.
Král
Šindelář
František
Glazar
Krystlík
JUDr
Žák
Palackéko
Orfeo
10
article
Linggem v čele vyvinuli na Král. Vinohradech
nebývalou sgitaci, domnívajíce se, že při této
přílézitosti podáří se jim setřili výhrádně český
ráz Král. Vinohradů. Jak známo, prohlásili ve
svém provolání, že zúčastní-li se každý z nich
volby domohou se jistého vítězství. — V
třelím sboru koná se volba dnes (od 9—4 hod.)
a jest tudíž žádoucno, aby každý český
volič bez výjimky konal svolu po-
vinnost, aby snad z menšího počtu ode
vzdaných českých hlasů — pro liknavost ně-
kterých vzniklého — nemohli Němci činiti
nesprávné důsledky. e
— Počet žactva na středních školách
s právem veřejnosti v zemích koruny české
jevi u porovnání se školním rokem 1898-9 vět-
šinou značný přírostek; výjimku čini německá
gymnasia na Moravě (ubylo 26 žáků) a ve
Slezsku (ubylo 14 žáků) a české gymnasium ve
Slezsku (Opava, ubylo 19 žáků). Za to přibylo
českým gymnasiím v Čechách 180 žáků, na
Mor vě 504 žáků, polskému gymnasiu v
Slezsku (Težín) 28 záků, německým gymnasiím
v Čechách 75 žáků, českým reálkám v Čechách
859 žáků, na Moravě 456 žáků, něme-
ckým reálkám v Čechách 196 žáků, na Moravě
98 žáků a ve Slezsku 61 žáků. Ohromný
jest převrat na Moravé. Loni ještě bylo
na německých středních školách na Moravě
o 670 žáků více než na českých, letos však
jest již — nepočítaje 120 žáků českého gym-
nasia ve Vyškově, které nemá ještě práva ve-
řejnosti — na českých ústavech o 218 žáků
více než na ústavech německých. A při tom
ještě sluší uvážiti, že 15 (s vyškovským gymna-
slem 16) ústavů českých se rozšiřuje, kdežto
německé jenom 4 (s břeclavským gymnasiem 5),
a že na obzoru jsou ještě české střední školy
v Boskovicích (gymnasium již povoleno), Bučo-
vidích a Olomouci. V Olomoucí má jediný český
ústav o 57 žáků více než dva ústavy německ
dohromady.
Lingg
Král
Němec
Mor
Morava
Slezsko
Opava
Čechy
Vyškov
Boskovice
Olomouc
Buča
11
article
— Senátní prosident Jan Procházk
mrtev. České kruhy právnické utrpěly bo
lestnou ztrátu. Zemřele včera přeď polednem
v příbytku svém v Hálkově úlici na hořejším
Nověm městě president senátu pan Jan Pro-
cházka, dosáhnuv věku 68 let. Netěšil se
dlouho zaslouženému odpočinku, na klerý
odebral se po 42leté nepřetržité službě soudní
Do zivola soukromého provázelo jej všestranně
uznání nejširších kruhů národa českého. Ná-
leželť president pan Procházka k úžkému
kruhu soudních úřadníků, kteří za všech po-
mérů a okolností nezapomínají na svůj český
původ. A nebylo tajno, že pan Procházka pro
své přesvědčení i trpěl, že byl v povýšení pre-
terován. Kdokoliv v úřadních záležitostech přiše
s presidentem Procházkou do styku, pozna
v něm úřadnika sice přísněho, ale spravedli-
vého, nanejvýš joviálního a ochotněho. Kdya
kdekoli mohl, pomohl ochotně, Věc česká na-
lézala v něm vždy opravdového a upřímného
zastance. Pan Procházka narodil se roku 183
ve Vamberce. Studia gymnasiální absolvoval
v Rychnově n. Kn. a studia právnická v Praze.
Procházk
Hálkův
Jan
Procházka
Ná
Vamberk
Rychnov můj
Praha
12
article
V roce—1857 nastoupil v Ryehnově prax
právní, byl tamtéž dva roky auskultantem, roku
1858 stal se okresním aktuárem v Novém
Městě n. M. a r. 1864 jmenován byl adjunktem
krajského soudu v Chebu, V této hodnosti po-
volán byl později ku krajskému soudu v Plzni
a pak do Prahy. V době persékuce byl ze-
snulý přisedicím v procesu proti Bedřichu P-
cákovi a tehdy jediný voloval proti navrženému
trestu smrti. Tím dal první podnět k upjet
svých představených a vícekráte bylo mu to
dáno na jevo. Roku 1871l jmenován byl radním
tajemníkem při zemském soudě, roku 1877 stal
se radou, r. 1884 vrchním radou a v tomtéž
roce jmenován byl presidentem krajsktého
soudu v Písku, kde osvědčil se jako výborný
organisator soudní služby, neboť obvod kraj-
ského soudu píseckého náležel tehdáž k obvo-
dům vzorným. Tam získal sí všeobecnou úctu
a vážnost, takže zastupitelstvo města Písku jme-
novalo jej svým čestným měšťanem. Na čestném
diplomu nalezá se jeho obraz, pěrokresbou zho
tovený Adolfem Heydukem. V roce 1886 byl
Bedřich
Heyduk
Nový město můj
Plzeň
Praha
Písek
krajský soud v Cheb
13
article
jmenován vícepresidentem v Praze a povolán
sem se slibem, že se stane prešidentem zem-
ského soudu. Odehod jeho z Písku byl velikou
udalosti pro Písek a široké okolí. Všechny
spolky pisecké, počtem 24, odevzdaly mu na
památku album. Byly to poslední radostné
chvíle v jeho životě, neboť v Praze nastaly mu
velmi těžké úkoly. Za ministra hr. Schönborna
stal se pan Procházka v roce 1886 vicepresí
dentem zemského soudu v Praze a zároven
presidentem soudu trestního, v kterémžto
úřadě byl v roce 1889 jmenován dvorním ra-
dou. V témž roce byla mu svěřena správa roz-
hodčího soudu dělnické úrazové pojišťovny pro
král. české. Novou tuto instituci vedl tak
vzorně, že i ostatní podobné soudy dle vzoru
jeho byly zřízeny. Byl proto také významená
a síce v roce 1893 propůjčen mu rytířský kříž
řádu Leopoldova. V úřadě setrval až do roku 1897.
kdy byl jmenován přesidentem obchodního soudu
v Praze. V listopadu 1899 vstoupil do výslužby
a při té příležitosti propůjčen ( mu titul senát-
ního presidenta. Nejtužší zkoušký prožil v roce
Schönborn
Procházka
Praha
Písek
Leopoldov
14
article
1893. V procesu s tak zvanou »Omladinou«
byl po celý den zaneprázdněn praci a večer
musil podávati zprávu presidentu vrchn. soudu
Rumlerovi. V kruzích soudních dobre známy
jsou důvody těchto večerních návštěv. Jednoho
dně, vědom jsa správností ve vykonávání svého
úřadu, nabídl úřad svůj k disposici a žádal za
zavedení disciplinárního vyšetřování. V průběhu
pročesu odjel president pan Procházka na jeden
den do Vidně, poněvadž měl být jmenován pre-
sidentem zemského soudu. Právě když dlelu
ministra spravedlnosti, došla z Prahy telegrafická
zpráva o vzrušujících scénách při procesu »Omla-
diny«, kdy do porotní síně vnikli policisté s pu-
škami a nashzenými bodáky, aby klid zjednal.
President Procházka litoval těchto výjevů. Mezi
procesem byl neůmorným. Žádné úlevy nebyio
mu poskytnuto, naopak ještě mu uloženo, že
denně musí býti přitomen ličením, aby přítom-
ností svojí na obžalované působil a je v mezleh
udržoval. V roce 1895 po odchodu presidenta
Mauxe uprázdnilo se místo presidenta zemského
soudu. Jako kandidáti byli pp. president Pro-
cházka) vrchní rada Dreszler a baron Kalina.
Rumler
Procházka
Maux
Kalina
Praha
15
article
První dva byli Čechové a místo prosídenta cdě-
leno baronu Kalinovi. Obsazený tohoto místa
pokládáno za politiekou otázku. Všechny tyto
události značnou měrou působily na zdraví pana
Procházky. Jsa si vědom přesného a pečlivého
působení v úřadě, byl velmi těžce dotčen ne-
přízní ; ale proto přece dále svědomitě plnil své
povinnosti. Jako soudce i jako Čech, který rád
se chlubíval, že je z rodu selského, požíval vše-
obecné úcty a vážnosti. Budiž mu zachována
čestná paměc! Úmrtí presidenta paná Procházky
žel vdova paní Bohumila Procházková, dále
synové pp. MUDr. Fr. Procházka, lékař huma-
nitních ústavů obce pražské, Rudolf, soudn
nuskultant, Bohumil, posluchač fakulty lékařské.
a Zdenko, farmaceut. Pohřeb zesnulého kon
se v sobotu o 14. hodině odpolední z kostel
Čecho
Kalina
Procházka
Procházková
Rudolf
Bohumil
Zdenko
Čechy
Francie
fakulta lékařský
16
article
Bálen
sv. Štěpána na hřbitov olšanský.
— Rodinné zprávy. Pan Antonín Smrček
vrchní inženýr při firmě A. Lanna v Praze, zděluje
že slavil sňatek svůj s paní Boženou Kůsovou
roz. Vejříkovou, dne 8. t. m. v Praze.
— Úmrtí. V Bohdanči u Pardubic zemřel
dne 10. t. m. pan Jan Valter, řídící učitel ve vý-
službě v stáří 87 roků, ochrnutím mozku. Zesnulý.
nejstarší to učitel v školním okresu pardubickém,
působil v Přelouči a v Lánech na Důlku, načež po
Štěpán
Antonín smrček
A Lanna
Kůsův
Valter
Olšanský
Praha
Bohdaneč
Pardubice
Přelouč
Lány
17
article
více než 40leté činné službě vstoupil do výslužby
vyznamenán záslužnou medaillí. Čest budiž jeho pa-
mátce. — Včera zemřel v Praze, kde dlel návštěvou
pan Václav Haupt, majitel realit a bývalý kupe
z Mělníka. Zesnulý, osobnost známá v okresu mělni-
ckém i v širokém okolí, byl jedním z těch, kteří
z nepatrných počátků vlastní pílí, přičinlivostí a roz-
hledem uplatnili se ve svém okolí. Václav Haup
narodil se dne 11. června r. 1829 v nezámožné, čet-
ným potomstvem obdařené rodině. Záhy osiřev.
ztrávil část dětství v pražském sirotčinci. Vychodiv
zde školu, vyučil se v České Lípě kupectví, načež
nalezl zaměstnání v Praze, kde prožil bouřlivý rok
1848. Po třech letech založil si na Mělníce vlastní
obchod, který časem zvelebil a z něhož vyzískal
časem značného jmění. Neunavně pracoval v záleži-
tostech obce mělnické, jejímž byl starostou od roku
1876 do června roku 1897. Pro zásluhy o rrodné
město své zvolen byl roku 1886 čestným měšťanem
Po dlouhou dobu působil úspěšně v okresním zaslu-
pitelstvu mělnickém, pozdějí jako člen okresního vý-
boru, posléze jako náměstek okresního starosty, kte-
réžto funkce však se vzdal pro neblahou záležitost
Hospodářské záložny. Václav Haupt byl mužem
pevně vůle, bohatých zkušeností a vyškolené práce
Tělesné ostatky zesnulého budou zejtra v sobotu
převezeny na Mělník, kde budou k věčnému odpo-
činku pochovány.
Haupt
Haup
Praha
Mělník
18
article
— Pohřeb paní Marie M. Weisheitové, choti
berního úřadníka, konal se včera odpoledne z basi-
liky sv. Václava na Smíchově do rodinné hrobky n
hřbitově olšanském za značněho účastenství obecen-
stva a přátel zesnulé, která pro vlídnou povahu po-
žívala všeobecné vážnosti. Na rakev položeno bylo
mnoho věnců se stuhami a srdečným věnováním.
Z anglického konsulátu oznamujese
nám, že do jeho kanceláře v nynějším období války
s Bury den co den přicházejí mladíci se žádosti,
aby přijati byli jako dobrovolníci do vojska angli-
ckého. Žádosti tyto jsou bezúčelné. Do vojska angli-
ckého mohou býti přijati jen Angličané, usídlení
v Anglii a v její kolonifch. Příslušníci jiných stálu
za žádných podmínek do vojska vstoupiti nemohou.
Konsuláť žádá, by mu podobné žádosti zasílány
nebyly.
M Weisheitová
svatý . Václav
Angličan
Smíchov
Bura
Anglie
19
article
Volby do odhadní komise pro osobní dan
z příjmu konány včera na Král. Vinohra delc
a sice ve druhém sboru. Zvolení byli opět ka n dii-
dáti čeští. Odevzdáno 598 listků. Kandidáti čeští.
a síce za členy pp. Alois Fihla, hostinský a Jogel
Jungwirth, obchodník; za zástupce p. Jan
Pražák, vlastník domu, zvoleni byly 434 hlasy
kandidáti němečtí obdrželi 156 hlasů.
— Pořádek v ulicích při příjezdu arci-
blskupa do Prahy vydalo policejní ředitelství a
uvádí se v něm: Za příčinou vjezdu arcibiskupa
svob. pána Lvh Skrbenského dne 13. t. m. po: 2. hod.
odp. bude Hybernská ulice i se stýkajícími se s ní díly
Král
Fihl
Jogel Jungwirth
Jan Pražák
Lvh Skrbenský
Praha
20
article
Dlážděné a Havlíčkovy ulice, od 3/42. hod. odpol.
téhož dne pro veškeré povozy i pro tramway uza
vřena. — Na Příkopě, v Ovocné ulici, ve Ferdinan
dově třídě, na Františkově nábřeží, v Mostecké ulici
v Nerůdově ulici a na rampě, odtud ku bradčan
skému náměstí yedoucí, jízda povozů a tramwaye od
2—3 hod. odpol. dle potřeby se huď obmezí neb za
staví Karlův most uzavře se od 21/4 hod. odpol. jak
povozům, tak i chodcům. Osoby, které se pobožnosti
ve sv.-mikhlášském chrámu zúčastní, přijížděti budou
ku chrámu tomuto Mosteckou ulicí a odjižděti směrem
k místodržitelské budově. — V neděli dne 14. t. m.
zastavéna bude věžev jízda povozů v Nerudově uliei
na rampě odtud ku hradu vedoucí, na Hradčanském
náměstí a ve rorech zámeckých, a pustí se do ulic
těchto a ne jmenovaná místa jen povozy s účastníky
ku slavnosti na Hradčany jedoucí. — Příjezd k dómu
svátovitskému díli se bude buď Nerudovou ulicí,
hlavní branou zámeckou, přes 1. a 2. zámecký dvůr
průjezdem v pravo na 3. zámecký dvůr nebo Chot
kovou ulici přes hradby Marianské a Prašný mos
do 2. zámeckého dvora, odtud naznačeným výše
průjezdem také na 3. zámecký dvůr. Osobnosti, kleré
se chtějí zúčastniti průvodu do chrámu svatovít-
ského, vystoupi u arcibiskupského paláce; vozy pro
zpáteční jízdu neobjednané odjedou hradební branou
(za arcibisk. palácem) přes Prašný most a Marianské
hradby, kdežto ostatní prázdné vozy pojedou hlavní
zámeckou branou na 3. zámecký dlvůr a tam se se-
řadí. Příjezd všech ůčastníků slavno st
musí býti do 3/410. hod. dopol. ukončen
Havlíčkův ulice
ovocný
Františkov
mostecký ulice
Nerůdov ulice
ský náměstí
hradčanský náměstí
Hradčany
Karlův most
21
article
Po vjezdu arcibiskupa do jeho residence bude se od-
jížděti od chrámu svatovitského přes 2. zámecký
dvůr, t. zv. hradební branou k arcibiskupskému pa-
láci nebo přes Prašný most a Marianskou hradbu
do města.
— Universitní kursy učitelské. V kursu
filosoíickopaedagogickém bude po
vánočních prázdninách v sobotu 13. t. m. o 5. hod
odpolední v I. síni Klementina pokračovati univ.
prof. dr. T. G. Masaryk ve svých přednáškác
»O některých problémech paeda go-
gických a didaktický cho.
— Jednota výtvarných umělců konala dne
5. t. m. třetí řádnou valnou hromadu. Obšírná zpráva
výroční na konci ne celé dvouleté činnosti spolkové
vydaná pojednává nejen o vzniku Jednoty, ale i o
její práci, snahách, eílech a příštích úkolech, jakož
i o její potřebách. Toto nové středisko umělců vý-
tvarných krystalisovalo se ve výtvarném odboru
Umělecké besedy, a když sesílenému výtvarnictvu
nestačily meze tohoto spolku, založena“ Jednota
umělců výtvarných. Získati ve svůj střed všecky vý-
tvarníky ku společné práci, bude i na dále jejím přá-
ním. Jedním z úkolů Jednoty bude, aby vybavila če-
ské umění ze stávajícího obojakého regimu a domá-
hati se náležité nápravy a opatřiti umění domácímu
vlastní, od těchto kruhů nezávislý důstojný příbytek.
Klementina
profesor
doktor
T G Masaryk
22
article
— Jednota pěstováním styků s umělci jiných větví
slovanských hodlá rozšířiti umělecké obzory novými
popudy a uvolněné svazky s našimi slovanskými
sousedy opětně upevnití. Těmto cílům bohdů přispěje
nejen výstava ruská u nás projektovaná a zajištěná.
ale i chorvatská roku příštího, a dále i výstava vý-
tvarného umění českého (i v retrospektivě) na Rus
(v Petrohradě) a v Záhřebu. Na jaře roku minulého
vykonala Jednota nemalou řadu prací, z nichž vy-
tknouti sluší: výstavu Maroldovu, pořádanou ve pro-
spěch pozůstalébo syna jeho, dále vydala výbor jeho
děl v nádherných reprodukcích »Památce L. Marolda-
a podnikla přípravné práce k postavení jeho pomníku
ze sbírek Jednotou zahájených a spravovaných. Je-
dnota u příležitosti výstavyrakousko uherského
umění v Petrohradě obeslala české její oddění 24 pra-
cemi svých členů. Dále pořádala na podzim m.r
prvou členskou výstavu v nových místnostech vý-
stavních su Štajgrů«. Na jaře reku tohoto hodlá
uspořátatis výstavu českého umění výtvarnébo od
Rus
Maroldův
L Marold
Petrohrad
Záhřeb
23
article
Rudolfina neodvislou, kterou míní domácímu umění
vydobýti náležitého uplatnění, bude-li všemi jedno-
myslně podporována. Spoléhá však při tom na jedno-
mýslnou, jednolitou akci všehol výtvarnictva. Jednotn
pro léta příští pomýšlí svýmičlenům poskylnouti
premie z originálů uměleckých a umělecko-průmy.
slových. — Z pokladní zprávy mezi jiným vyjímáme
výkaz výtěžku Maroldovy výstavy na prospěch syna
zesnulého L. Marolda pořádané ve výši K 6871.56. —
Seznam členů vykazuje 28 členů zakládajících (19 žád-
ných a 9 přispívajících s příspěvkem 200 K), 65 řád-
ných a 71 přispívajících (s příspěvkem ročních 10 k,
a 1 čestného, k němuž po návrhu výboru na valné
hromadě učíněném přislupují ještě umělci: Ilja Jefinovie
Rěpiu, Josef Brandt, Vlaho Bukovae a Arnošť hrab
Sylva-Taroucca. — K závěrku valné hromady vyko-
nány volby starosty, pro kterouž funkci opětně jedno-
hlasně zvolen prof. Mauder a výboru, do něhož zvo
leni: prol. V. Hynais, prof. C. Klouček, prof. E. K
Liška, prof. M. Pirner, V. Amort, K. Rašek, O. Fiala.
Maroldův
L Marold
Rěpia
Brandt
Bukovae
Taroucca
Mauder
V Hynais
profesor
Klouček
Liška
M Pirner
V Amort
K Rašek
Fiala
Rudolfinum
24
article
A. Häuslor. Náhradníci pp.: L. Wurzel a Jos. Kruis.
Přeblížitelé účlů pp.: E. Kadraba a Jar. Šimáček
— Z c. k. veřejné a univoreitní knihovn
v Prazo. V prosinci byla c. k. veřejná a universilní
knihovna v Praze navštívena 6544 čtenáři (za celý
rok 61.514 čten.) kteří použili ku svým pracem 751ů
(za celý rok 66.541 svazků) v místnostech knihov-
ních. V čísle tomto není však zahrnut značný poče
děl, která použita byla z příruční k nihovny každému
volně přístupné. Domů půjčeno mimo to 2386 (z
celý rok 19.343 svazků), na venek a do ciziny ode-
sláno 126 (za celý rok 1019 svazků). Z ostatníeh
rakouských a zahraničních knihoven bylo pro zdejšt
obecenstvo vypůjčeno 54 (za celý rok 439 svazků
V čítárně rukopisů bylo použito 301. Čitárna časo-
pisů byla navštívena 1068 (za celý rok 7900 čtenáři.
— Dary. Ředitelství Obchodní záložny v Praze
povzbuzeno naším článkem, darovalo I. českému ná
rodnímu domu ve Vídni, Turnergasse, 100 korun.
Čin tento zasluhuje následování, aby důležitá posic
na Dunaji byla našemu národu zabezpečena.
— Přednášky. Přednáška dvorníh
rady p. prof. dra. Hanela »O vlastnictvía
právu vlastnickém«, pořádaná spolkem českých
právníků »Všehrdem«, koná se v sobotu dne 13. t. m
o 6. hod. večerní v Karolinu č. I. Hosté vítáni. —
Lidové universitní přednášky. Dnes
v pátek přednáší v sále sv.-václavské záložny doc
dr. Jar. Vlček »O obrození literatury české v dob
osvícenské« (1. přednáška). Začátek o 71/2 hod. večer.
Zápis (1 kor. za celý 6hodinový cyklus) konáse
před přednáškou.
A Häuslor
L Wurzel
Kruis
E Kadraba
Šimáček
profesor
doktor
Hanel
Jar
Jos
Praha
Vídeň
Dunaj
Karolina
25
article
— Schůze spolku čoských lékařů koná s
v pondělí dne 15. ledna 1900 o 6. hod. večer v Ka-
rolinu. Na programu jest přednáška p. prof. dra
O. Schrutze 2O anaesthesii ve středověku.«
— Z Ústřední Matice školské. Příspěvky
pokladně Ústřední Matice skolské jako výkupné
novoročního gratulování dále zaslali a tudíž pro-
střednictvím Ústřední Matice školské mnoho zdare
v novém roce všem svým přátelům a známým přejí
pan Beránek Jaroslav, řídící učitel v Nížebobách
Rondnice a pan Socha V., účetní cukrovaru a sta-
rosta odboru Ú. M. Š. v Litovlí.
Konversační francouzské večírky
Akademického kroužku francouzského, jež konají p
každý pátek o 8. hod. »u Štajgrů«, započnou po vá-
nočních prazdninách dne 12. ledna a výbor zve
k nim všechny přátele jazyka francouzského z kruho
studentských i širší veřejnosti české. Čítárna kroužku
má nyní 4 denníky francouzské (»Temps«, »Evé
nement«, »Echo de Paris«, »Journal des Débatse
o »Journál« se vyjednává), 6 revuí (»Revue blanche«
»Revue naturiste« atd.), 2 týdenníky illustrované
Také knihovna znučně rozmnožena. V zimni sálsoně
uspořádána bude řada přednášek z literatury fran-
couzské. Akad. kroužek francouzský má své míst-
nosti v Praze I., ve Veleslavínově ul. č. 96. P'řispěvel
semestrální 50 kr
—sDomácnost«, česká škola kuchařská. Cn
krářský kurs řízený osvědčeným mistrem jest dneš
ním dnem opělně pro letošní zimní období zabájen
Koná se vždy v pátek od 3. do 6. hodiny odpolední
Poplatek za jedno odpůldne 1 K, pro žákyně školy
kuchařské.50 h. Přihlášky přijímají se denněo
8—12 hod. dopol. v místnostech spolkových, v L-
zarské ulici čís. 1718—II, poschodí1.
profesor
O Schrutz
Beránek
Jaroslav
Ú M Š
Paris
Ka
Litovel
Praha
Veleslavínův ulice
spolek čoský lékař
Nížeboby Rondnice
26
article
— Česká dětská nemocnice. Jako noví čle
nově přispívající s příspěvkem 20 K přistoupili
paní Kateřina Růžičková, choť náměstka ředitele Živ
nostenské banky,i pan Jan Nefř, velkoobchodníka
město Kouřim. Dále věnovali: Občanská záložna
v Mirovicích 20 K, pan MUDr. K. Wachsmann, zubní
lékař, k uctění památky svého zemřelého krajana
Karla Pavlíka 10 K, rodina Stibícova místo věnce n
rakev paní A. Víachové, choti ředitele banky » Slaviee
10 K a paní Marie Hübschová, choť hoteliera 6 K.
Při sňatku. sl. Emilky Kapinovy s panem Františkem
Gublou z Ruska vybrala sl. Františka Horákova, ob-
chodvedoucí filiálky vysočanské mlékárny, 10 K
Pan FrantišekaChmelíček, přednosta stanice v Buto-
vsi-Tuří u Jičína, přispěl k fondu dra. B. Součka,
dětského lékaře v Praze, obnosem 10 K. — Jest žá-
doucno, by tento tak humanní a potřebný ústav co
nejhojněji byl podporován. Další příspěvkyo přijím
pokladník spolkový pan Fr. Schvarz, vrchní účetní
Zemské banky (Praba, Příkopy.)
Na domnčlé cestě do jižní Afřiky
Píše se nám: Před několika dny uveřejníhi jste
zprávu, zaslanou vám Janem Sádkem, synem rol-
níka z Poříčan u Č. Brodu, který sděloval, že odjel
do jižní Afriky, kde vstoupí do tábora válčících
Burů a bude bojovati proti Angličanům. Jmenovaný
Jan Sádek jcst 30 roků stár a již jako jinoch mě
prazvláštní zálibu jezdti na koni. Když mu bylo 18
roků, odešel do švěta a brzo potom psal svému otci,
že byl získán jako krasojezdec u švédského cirku.
Růžičková
Nefř
MUDr
K Wachsmann
Pavlík
Stibícův
A Víachová
Hübschová
Kapinův
Gubla
Horákův
FrantišekaChmelíček
B Souček
Sádek
Angličan
Kouřim
Mirovice
Rusko
Buta
Jičín
Praha
Francie
Poříčany
Č . Brod
jižní Afrika
Živa nostenský banka
27
article
Otec dostával pak od syna dopisy z Ruska, z Ně-
mecka, ano i z Ameriky. Někdy přijel také do Po-
říčan, byl elegantně oděn a měl mnoho peněz. Zda
skutečně Jan Sádek do tábora burského odjel, otec
jeho neví. Ale od toho dne, kdy zpráva zmíněná
byla uveřejněna, dostává Sádek otec mnoho dopisů
zvědavci z nejrůznějších končin dotazují se, jakým
způsobem byl syn jeho do tábora burského naverbo-
ván a projevují snahu, rovněž se dáti k vítězným
Burům najati. Občan Sádek jest povděčen, že od No-
vého roku je zrušen poplatek za donášku dopisů, po-
něvadž by jinak na něj nepostačil vydělávati.
Sádek
Rusko
Amerika
28
article
— Změny držebností. Paní Jiřina Brousková
koupila od majetníka kamenického závodu pp. Fr.a
Marie Ducháčkových stavební pozemek čkat. 5702
su lva« na Král. Vinohradech za 9037 zl. Útulek
sv. Josefa koupil od vinohradské záložny stavební
pozemek od č. 618/1 naproti olšanským hřbitovům
na Král. Vinohradech za 7000 zl., na kterém vystaví
dvoupatrový dům se zahradou. Pp. Frant. a Anna
Jedličkovi koupili od paní Marie Svobodové domek
čís. 187 v Šafáříkově ulici ve Vršovicích za 3300 zl.
Obchodník pan Jar. Soukup koupil stavební pozemek
čparc. 5/6 v Nuslích za 2300 zl.
— Pro zdravotnictví v holírnách. Po pří-
kladu obce Ktál. Vinohrady sestavil také městský
fysik pražský pan dr. Záhoř předpisy, které by s
osobám, živnost holičskou, vlásenkářskou a pod.
v Praze provozujícím, k zamezení eventuálních ná-
kaz zdravotních vydati měly. Předpisy takové, týka-
jící se hlavně čistoty v holírnách, čistoty živnost-
níků a jich pomocníků a jiných ve směru tom nut-
ných opatření, byly by umístěny pak v dotyčných
místnostech k veřejnému nahlédnutí.
— Sebevražda starce na kolejích žele
nice. Z Bělohradu u Ostroměře se píše: Ve středu
nalezl hlídač trati blíže Lhoty Šárové na kolejích
severo-západní dráhy zohavenou mrtvolu 70letého
domkáře Josefa Soukupa. Vypravuje se, že Souku
sdílel společný dům se svým ženatým bratrem, s nímž
dostal se do hádky. Stařec pojednou uprchl z domku
který koupil a položil se na koleje před vlak, jehož
lokomotíva na kusy jej roztrhala.
Pro křivé svědectví a pro zločin sváděn
ku svědectví křivému zavedeno bylo proti správci
zámku konopišťského p. Jos. Tandlerovi trestní vy-
šetřování. Jak nám jeho právní zástupce pan dr. 1
Bendiener oznamuje, bylo toto vyšetřování po pro-
vedeném vyhledávání pro nedostatek skutkové po-
vahy z ast ave no.
niefavzm
Brousková
František
Ducháčkův
Král
Jedlička
Svoboda
Jar
Soukup
doktor
Záhoř předpis
Šára
Souka
Vinohrady
Šafáříkov ulice
Vršovice
Nusle
Praha
Bělohrad
Ostroměř
svatý . Josef
29
article
— Dražba. V zastavárně první všeobecně zá-
ložny v Žižkově, v Husově třídě čís. 219 koná se
dražba ve čtvrtek dne 25. ledna t. r. a ve dnech
nášledujících od 2. do 6. hodiny odpoho
nolRůzné zprávy.
= Sochař Ferd. Miller jmenován — dl
mnichovských zpráv — ředitelem tamější akademie
výtvarných úmění.
= K afféře professora Schenka. Jaks
nyní ujišťuje, nepodal embryolog prof. Schenk dosu
žádost za pensionování, i není prý vyloučeno, že se
opře rozhodnutí sboru professorského a že ve zvlášt-
ním podání k ministerstvu bude hledět výtky muči
něné vyvráliti. Z kruhů přátel Schenkových ujišťuje
se, že prý týž dostal z Ameriky nabídku, aby za ho
norář 80.000 korun uspořádal přednášky o předmětu
pověstné své knihy.
= Defraudant se postřelil. Z Krakovas
nám telegraficky oznamuje: Advokát dr. Kratter, který
zpronevěřiv značné obnosy peněz, prchl do Ame
riky, obdržel, jak známo, svobodný glejt a vrátil se
do Haliče. Po svém příjezdu na zdejší nádraží spá-
chal pokus sebevraždy. Střelil se třikráte z revolveru
Zranění jeho není smrteln
+ Časopis českých citeristů přináší v hu
dební přiloze k 12. čís. VI. ročníku variace na píseř
národní »Hněvej ty se na mne —« od Gustav
Kramla. Za spolupracovnictví Karla Cibuly vydává
a řídí Jos. M. Mádl.
+ Tělocvičná jednota »Sokol« v Jičíně
pořádá ve prospěch vnitřního zařízení »Domu Pa
lackého« v neděli dne 14. ledna o 7. hodině večerní
v Tyršově dvoraně koncertní produkci za účinkování
slč. Mařenky Stocké, učitelky zpěvu a hudby př
dívčím vychov. ústavu hr. z Pöttingu v Olomouci
pp. N. Horáka (hoboe), Fr. Rejhona (fagot), J. Sult-
nera (lesní roh) z Prahy, pak továrníka pana Frant
Ceňka (klarinet) a konc. pěvce p. Leopolda Stockéh
z Jaroměře.
Husův
Ferd
Miller
Schenk
profesor
Schenkův
doktor
Kratter
Kraml
Cibula
Jos
M Mádl
Tyršův
Stocký
N Horák
Rejhon
J Sult ner
Ceněk
Leopold Stockéh
Žižkov
Amerika
Halič
Jičín
Pötting
Olomouc
Francie
Praha
Jaroměř
Sokol
30
article
Z literatury
Z literatury
Loutkové divadlo.
52— Bylo to jednou v zimní večer; po ná-
městí špinavé bláto, v odřeném, malovaném
průjezdě, na vrzavých dřevěných schodech pe-
trolejové lampy a v šíroké síni »panského« ho-
stince, k jejímž špinavým, osvětleným oknům
jsme my hoši hleděli s posvátnou úctou, vě-
douce, že se tam naši páni professoří schází-
vají ke svým přátelským večírkům, dnes řady
židli, rozsvícený lustr a malé divadlo, s jehož
šmolkově modré opony masitý genius sypal
z rohu hojnosti kvítí do orkestru, osazeného
známým harmonikářem. Ředitel loutkového d-
vadla, starý Lašťovka, dědic Kopeckého, pořádal
slavnostní představení. Obešel si ředitely lito-
myšlských škol, předložil jim svůj program
text svých »parádních« kusů k bedlivé censuře
a získal dovolení k několika hrám pro školn
mládež od nejnižši obecné až včetně do gymna-
sijní a reální kvarty. Návštěva byla obrovská
a nebyli jsme to jen my nejmenší, kteří jsm
se bavíli, když pohyhlivý Kašpárek v olověných
botách provozoval svoje rejdy, chlupatý čert byl
práskán hranatým sedlákem a vznešení princové
se starými krály a něžnými princeznami odřiká-
vali basem, tenorem i sopránem své téměř ver-
šované úlohy. Naši pěstounové i naše maminky,
jež nás přesně dle předpisů s kázeňského « řádu
doprovázeli do této veřejně zábavy, bavili s
výborně a z těch septimánů a oktavánů, kteři
se trousjli trochu později se sebevědomým úsmě-
vem na rtech, jistě mnohý dnes rád vzpominá
na ty milé večery, za kterých se dával unášeti
naivní poesií avantur starého Fausta, příšernými
osudy rodiny hrabať Gryšpeků nebo podivným
dobradružštvím knižete Oldřicha s Jankem
uhlířem.
Lašťovka
Kopeckij
Kašpárek
Faust
Oldřich
Janko
loutkový divadlo
malý divadlo
31
article
V mé duši zůstaí po těch několika před-
staveních nevyhladitelný dojem. A kdykoliv
jsem později, i v dospělém věku, mohl se
zúčastniti nějakého takového loutkového před-
stavení, vždyeky mi ten milý zápach starých,
nečistěných petrolejových lamp, hrubé barvy
naplácaných dekorací, geometrické pohybya
ztrnulé obličeje drevěných figur, oblečených
v pomačkané, barevné cáry, připomínaly tu
šťastnou dobu, kdy jsem v zanícení sledoval
Faustovy monology, Kašpárkovy vtipy i loupežné
výpravy divokých rytířů a s opravdovým rozči-
lením vdechoval zápach kalafuny, jež svými
blesky sinavě ozařovala nadpřirozené skoky
strašidelných rarachů.
Dnes, kdy vymizeli Kopečtí a Lašťovkové,
loutkové divadlo klesá. Zmizely ty doby, z níchž
nám Quis ve svých pamětech zachoval rozkošné
líčení pražských »jesliček« a loutkových her
s nimi spojených, v dnešní době s těží byu
nás nalezl Svatopluk Čech modely ke své tklivé
povídce z cyklu sVe stinu lípy«. Poesie českého
loutkového divadla mizí již u nás a marně snaži
se ji oživiti a uchovati Aleš svými rozkošnými
figurkami loutkového divadla a skupinami, jesli-
ček, marně vydávají různí nakladatelé rozma-
nitě »upraveně« loutkové hry Kopeckého, marně
Vilímek nabízí celá vypravená divadélka loutek
pro děti. Najdete sice po venkově ještě sem
tam kočujícího komedianta, jenž vesnické dro-
botině, dovádějícím dávečkám a smějícím
čeledínům hledí vyhověti rozměklým pathosem
svých dřevěných králů a princezen a surovými
vtipy svých poustevníků, čertů a paňáců —
najdete rodiny, kde děti baví se hraním paeda-
gogicky upravených kusů na jarmarečně vypra-
vených divadélcích s řemeslnicky slátanými
figurkami — ale to všecko znämená její úpadek
— possie loutkového divadla již vymírá.
Faustův
Kopecký
Lašťovka
Quis
Čo
Aleš
Kopeckij
loutkový divadlo
český loutkový divadlo
32
article
A tu zas vzpomínám si z dětských let na
rodinu vynikajícího českého paedagoga, vyšštho
úřadníka, jenž dovedl oceniti vliv, jaký takové
loutkové divadlo má na dětskou duši. Sám ob-
starával a pečlivě vybíral dekorace, sám vy-
robil si všecko zákuliší, doma šili se všichní t
princové, králové, princezny a sedláci, před
očima dychtivých dětí, které se zbožnou úetou
sledovaly vznik nádherných bílých šatů, po-
šitých kovovými plišky, sametových kabátko,
miniaturních baretů s barevnými péry a ma-
linkých škorní, do nichž se oblékaly dřevěné
pohyblivé nožky malých figurek s lakovanými
obličejí a vyboulenýma očimu až pak, jednou
poprvé zachvělo se mezí dveřmi hotové jeviště
záři voškových svíčiček před rozjařenými
tvářičkami, jež závistivě sledovaly jednoho vy-
voleného, kterému bylo dopřáno, aby pronikl
zákulisní tajemství, podával figurky a — vrchol
blaha — foukat brčkem plavuň do svíčky
skrz zadní kulisu, kdykoliv zasáhř do děje
mručící čert. Co se tu vystřídalo podivných
látek dramatických na divadelních prknech,
zrobených ze staré školní tabule] České po-
hádky, hry Kopeckého, kusy ze Shakespeara,
vše to uchvacovalo přímo dětské dušičky a tvo-
řilo na dlouhou dobu nevyčerpatelnou látku
k rozhovoru po celý týden, až zas zacinkal
zvonek, zazářily lepénkové kulisy a dřevění
hrdinové, odění novými krejzlíky a novými
celkami, vystoupili na jeviště v nějakém novém,
napínavém kuse.
Český
Kopeckij
Shakespeare
33
article
Vracím sezpět z těchto vzpomínek
s útěchou, že v cizině dnes loutkovému divadlu
rozkvětá nová doba, že ti drevění, zapomenut
rekové a princezny v nových šatech a v nových
úlohách docházejí ocenění. Čiěte jen referátv
mého přítele z nedělní naší přilohy, jak fran-
couzská společnost baví se loutkovými hrami
jak duchaplná Gyp v Paríži Bvými marionetami
jež nechává mluviti hládké sarkastické dialogy.
oživuje večerní společnostř uměleckých kruhů, sle-
dujte Maelerlincka, který vrátil se k těm starým
rozkošným hrám dřevěných loutek a napsal pro
ně nové hry, plné poesie a hlubokých myšlenek
— uvídíte, že ti zneuznaní představitelé lid-
ských myšlenek plnou měrou znovu oživují
zajímají své oprávněné míšto v literatuře.
Pochybuji, že by se jim u nás dařilo tak
dobře jako v Paříži, v tom úrodném hnízdě
lídských myšlenek, at bizarrních, kde vykvétá
lidská duše v nejexotičtějších formách, jak
orehidey v sklenníku — ale přes to snad by
jim svědčilo v jiné formě i naše střízlivější,
severnější klima, nad nímž vísí, dle oblibené
francouzské frase »les brumards du Nord“.
Vzpomínám si maně na noticku, kterou jsem
četl před několika dny v »Plzeňských Listech«,
datovanou z Mníchova, kde se usnesli na tom,
aby pro děti byly pořádány pravidelné loutkové
hry na náklad a vedením městské rady — ne-
Maelerlinck
Paříž
Mníchov
loutkový divadlo