ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a0206d10-6687-11dc-839f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 56, person 79, org 4, work 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 12. ledna 1900.
Praha
3 masthead
obod l o
4 masthead
Číslo ll.
5 article
Na ranní a odpol. listy před plácíi son v Praze v adminlskrael a mžslo .1. . . .. 2 K. — 6 K — na čtvrt leta . .. s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve úlialkác na měsíe . . 2 K90h Poštons na měste na čtvrt leta . . .. s drojí zásilko na něst na čtrrt lola
Praha
6 article Námořní rozmach Německa.
Námořní rozmach Německa. Jako na počátku dokonávajícho stolet dostupoval zenithu své slávy a moci geniální vojevůdce a dobyvatel na trůně Francie, jako před sto lety veškera Evropa chvěla se obdivem a hrůzou před ohromnou mocí vá- lečnou, jtž dovedl vydupati a nedostižně ovládati Korsičan Napoleon Bonaparte — tak těší se na sklonku téhož století — tehda malé a pokořeně Prusko z podob- ného úžasného rozkvětu moci a slávy své, z rovného výsluní báječného štěstí svých dobyvatelů-králů, vojevůdcův a státníkův, kteří nepatrně druhdy království povznesli na prestol veliké federativní říše německé, jejiž síly hmotné i duševní zapřáhli do vítězo- slavných vozů svých, aby s nimi dychtili vždy dále a výše za velkolepějšími a na- pořáď smělejšími cíli světové moci na souši i na moři.
Korsičan Bonaparte Německo Francie Evropa
7 article
Nebetyčná pýcha mluvila téměř ze všech letošních novoročních úvah německého časo- pisectva, pokud slouží politice rodu hohen- zollerského. Skoro všechny denníky něme- cké — rozhlížejíce se po »dovršeném století devatenáctém« (neboť císař Vílém Il. dekretoval, že již 31. prosincem 1899 vzalc za své) — prohlašovaly, že patřilo století to. jehož zoři viděl Goethe, večerní červánky Bismark a Vilém I., šťastným Němcům a pátrajíce v budoucnost, nerozpakovaly se prorokovati, že také rodící se století dvacáté patřiti bude Němcům. — — Znatel dějin lidských, které na každé téměř stránce své připomínají pyšným a moc- ným tohoto světa tragickou nejistotu a pro- měnlivost losů lidských, může se ovšem nad touto nezřízenou pýchou šťastných dědiců Bismarkových útrpně pousmáti. Ale nám vrstevníkům a nejbližším sousedům této bis- markovské říše zajisté jest prospěšno účtovat se soudobým postavením a snažením tohoto mohutného, průmyslného, houževna- tého a pruskou dressurou tak podivuhodně vojensky vycvikovaného národa, jemuž velí jako vůdce jeho té doby mladý, energický ctižádostivý panovník, vychovaný v obrazárn hohenzollerské válečné slávy, muž povahy prudké, vznětlivé, »rázný řečník a voják námořník na trůně«. Takovým jest zajisté Vilém II., miláček a naděje zejmena mladší generace německé.
Goethe Bismark Němec Bismarkův Vilém II
8 article
Duše jeho naplněna činorodou touhou po slávě a moci světové asi tak, jako před stoletím žlznila po ní duše Korsičana Napo- I. Včdělo se to hned při nastolení jeho a hádáno tenkrát dychtivě, v který směr, proti kterému ze sousedů tento vul- kanický oheň vyšlehne? Nuže, dnes po- dobá se, že vděk Bismarkem zahájené politice koloniální německe směr výbuchu toho pro ten. čas nečelí ani proti naší vlasti, ani proti Francii, ani proti Rusku, nýbrž — na moře, n oceány! Nevěřili jsme dlouho pruským listům, když vypravovaly báje o horoucí zá- libě Viléma II. pro námořnictví a o velko- lepých záměrech jeho zámořských. Však dnes nezdá se, že by líčení bylo pouhou diplomatickou lstí. Panovnická ctižádost Viléma II. jako by si vskutku byla vytkla za životní cíl: učinit Německo první námořní mocí světovou, před stihnouti na oceánech netoliko Franciia Rusko, netoliko Spojené státy severoame- rické a Italii, ale samu Anglii. Již dne 17. září 1897 při odhalování pomníku svého děda v Kolíně nad Rýnem končil svou řeč zvoláním: »Trojzub (žezlo moří) patří v ně meckou pěst!« a rok na to ve Štětíně opět »Naše budoucnost spočívá na moři !« Téhož roku 1898 vymohl již na říšském sněmu zákon ze dne 10. dubna, jímž mělo být ně- mecké válečné loďstvo »znenáhla« rozmno ženo tak, »aby stačilo na obranu obojího břehu Německa, na moři Severním i Bal tickém.
Vilém II Francie Rusko Německo spojený stát Anglie Kolín nad Rýn Štětín Korsičan Napa
9 article
Avšak toto povolení dalekosáhlým plá nům Vilémovým nikterak nestačilo. Kdež pak Německo, obmezit se na pouhou obranu břehů svých! »Máme kolonie, máme panství a trhy v cizích zemích, chceme našemu průmyslu ještě dalších trhů pro výrobu a zboží své dobýti: k tomu všemu potřebu jeme lodí a opět lodí, obchodních, doprav ních a válečných !« Tak již přes rok horlil vládní pruský tisk a všechno váhání a zdráhání se většiny říšských poslancův Viléma II. neodvrátilo od požadavku jeho, aby mu byla na roz množení válečného loďstva německého povo- lena sta millionů — jednou tolik, než po sud vůbec bylo na obrněnce a torpedové loďstvo německé vynaloženo.
Vilémová Vilém II Německo
10 article
Letos o Nový rok Vilém II. v řeči svě ve zbrojnici berlínské znovu tento svůj cí prohlašoval za svůj životní ideál, řka: »A jako můj děd přes odpor nerozum vytrvalou praci zorganisoval naše pozemní vojsko ku dnešní jeho mohutnosti, tak ho- dlám já pokračovati a pro- váděti dílo reorganisace voj- ska námořního, aby také ono stála na rovni rovnoprávně s pozemní ar- mádou a Německo mohlo v cizině dobýti si místa, jehož dosud ne- dosáhlo. S oběma vojsky, důvěřuje v božské řízení, troufám uskutečniti heslo Be- dřicha Víléma I.: »Kdo chce ve světě něco rozhodovati, nesvede to perem, není-li pod porován mocí meče.« A nyní Vilémův státní sekretář hrab Bülow za přítomnosti svého císaře a krále ve Štětíně na břehu mořském dopovědě myšlenku císařovu teprve zevrubně. Jen moci námořní hrají prý první úlohu v dějinách světových; národ, jenž dá se od moře odpudit, stlačen zůstane do pozadí dě- jin jako pouhý statista. Německo však touží hráti roli první a proto s úsilím zimničným pracuje a pracovati bude o zvelebení svého loďstva obchodního jako válečného, aby usku- tečnilo heslo bývalé staré německé Hansy: »Mým polem jest svět«. Ale těch soupeřů a těch náhod osudných na těch — zrádných oceanech! :
Vilém II Vilémův Bülow Německo Štětín Hansa
11 article
V Prazle, 11. ledna. u V pražském dopise »Pester Lloydu« pro- nesl dr. Mattuš slovo, o němž dojista dříve důkladně byl přemýšlel a svědomitě uvážil, jaký slovem tím pronáší soud o vnitřních poměrech rakouských a o poměru kmeno německého k této říši a k ostatním národům. Myšlénku totožnou jsme pronesli a roz- vedli též my v řadě článků, které jsme o témž thematu přinesli v měsíci červenci m. r., však veřejnost naše všímá si jen toho vlastně, eo rozněcuje okamžitě a poněvadž eventualita, kterou označil dr. Mattuš slovem katastrofa nedostaví se snad již zejtra nebo za čtrnáct dní, proto i toto jeho slovo záhy zmizí z poli- tického slovníku. Katastrofal Té hrozi se dnes střízlivý ředitel Zemsk banky. Muž povahou svojí do krajnosti chladný. jež pro extrémy, nechť si pocházejí odkudkoli nejmenšího nemá porozumění. A k takovému přesvědčení dospěje-li muž, jenž zosobněnou je střízlivostí, jemuž by jiné slovo, než rozumn vypočtené ani neslušelo, je to zjev, jenž zaslu- huje uvážení.
Lloyd Mattuš Zemsk banka
12 article
Kdo pronikavějším zrakem provázel udá- losti v táboře našich odpůrců, kdo zná jejich snahy, ze kterých dá se vyvoditi dosti snadně co děje se v jejich duších, výrokem dra. Maffuše vlastně ani překvapen nebyl. Národní odpůrci náši v této zemi jsou kmenem velkého národa německého. Téhož národa, který usadil se v srdei Evropy, rozbil ve středověku mocnou říši římskou a stal se po titulu jejím dědicem. Národ ten od věků vynikal nezkrotnou expansivitou a poněvadž pod- robováním cizích kmenů a s nimi se slučováním neochaboval ve svěžesti a síle a také v dušev- ních kvalitách, stal se průběhem doby národem velmi mocným. Okolnost, že postavil se mu v čelo kmen sice nejdrsnější, ale z příčiny, že více než poloslovanský též nejzdravější, uči- nila jej po třech vítězných válkách ve druhé polovině dovatenáctého století národem tak mocným, že aspiruje na první místo mezi ná rody ostatními.
Evropa
13 article
Vsak ku plnému štěsti a národní spokoje- nosti jen jedné věci se mu nedostává: národní jednoty. Velikého cile, jímž vedeni byli též ná rodové jiní, aby totiž státní jejich hranice totožnými se staly s hranicemi, národními Němci dosud nedosáhli. Dosud žije ještě as 14 millionů Němců — nehledě k ojedinělým roztroušeným drobtům a k Němcům zaokean- ským — ve státech jiných, v nichž sice němečt příslušníci stěžovati si nemohou, které ale přece jen pro padesát millionů přislušníků císařstv německého jsou cizinou. Velikému a mocnému národu nemůže al býti lhostejno, žije-li takové množství jeho pří- slušníků mimo říši — vlast. Tomu odporuje neodolatelná síla myšlenky národnostní, která nedá se zkrotiti ani konejšivým raisonnementem, že bratřím tam jinde takě dobře se daří, ani odkazováním bůh ví v jakou budoucnost. T přece dnes cítí v Německu každý nahoře i dol bez výjimky stejně, že úkol Némectva ještě naplněn není a jestli touha po zcelení se nenese hlučným hlaholem politickým světem, je to účinek dusivého apparátu, jímž stále pracuje prozíravá státní správa, která ví dobře, kdy na který třeba slápnouti pedál. Tím ale nikdo nechť se neklame.
Němec bůh Německo
14 article
Německá říše, jaká dnes je, jest vtělenou říší nacionalistickou. V té říši všechno má svů) původ v myšlence národnostní a všechno zase se kní vraci. Myšlenka národní je tam zdrojem činu a zároveň vše, co se tam děje, děje se pro větší ještě slávu myšlenky té. Myšlenk národní je tam vzpruhou všeho života a idealem člověka národního je tam — císař. Myšlenka národní v Německu byla myšlenkou pruskoua to jedinou jest příčinou, proč Prusko stalo se nad Rakouskem vítězem. — Rivalita Rakouska s Pruskem neměla svůj původ v ničem jiném, než že Rakousko opíralo se pořád jen o minulost, o tradici a o tak zvané poslání z boží vůle, kdežto Prusko objevilo se na kolbišti s revoluční myšlenkou novou, silnoua mohutnou, s myšlenkou národnost ni. Proč na př. v roce 1866 depossedována byla dynastie hannoverská a ne saská? Dle vlastního doznání Bismarkova proto, že rodina Wettino byla vždy národně němečtější, než rod slepého krále Jiřího. A bezohledný nacionalismus německý účinek na soudobou historii států, v nichž Němci žijí, nezbytně jeviti musí. Otázka jedněch : kdy se- vřeme vás v náruč svou? a otázka druhých kdy nás osvobodíte? — setkati se musí s logi- ckou nutnosti na půl cestě a neustane dříve znepokojovati státy oba, dokud nebude zod pověděna. To jest jedna z oněch nezbýtností kterou i kdyby vlády nechtěly, na program ná rodních úkolů dnešních položí lid sám. Ne mylme se v ohledu tom dočasnými alliancemi a efemerními projevy vřelého přátelství, zejmena v této říši měli by vykázati pověstné Usedomově depeši — té tak zvané »Stoss ins Herzdepeschie — zvláštní místo v státních archivech, kam ředitelové této říše ve slabých okamžicích do- cházejí pro poučení.
Prusek Bismarkův Jiří Němec Stoss Herzdepeschie Německo Prusko Rakousko Wettin
15 article
ebiev oneho ondle lna
16 article
Věc je proto tak nebezpečna, že je při- rozena. Snad si nedají ve Vídni namluviti, že v sousedství opravdu nepříjemně působí exkurse Schönererovců za hranice a osvědčování všeněme- ckého smýšlení v této říši. Tak naivními snat zde nejsou, aby nedovedli pochopiti, že zejmen v mladě, nacionálně již vychované generaci tak zvaná »staro-rakouská věrnost« nezdolá nikdy vroucí, hrdý cit národní, touhu po slávě, po národním i hmotném blahobytu a po sladkém pocitu plného národního uspokojení. Při řešení velkých problémů historických rozhodují jiné věci, než kterými z vysokého nařízení ohánějí se officiosní listy a jež i ten. kdo je nejčastěji papouškuje, právem pokláda za konvencionální nepravdy. — — Domníváme se, že všechno, eo jsme tuto řekli, je tak jasné a samozřejmé, že by bylo hříchem, o tom pochybovati, leč to právě dě- dičným neštěstím v této říši, že pravda se tu ocení z pravidla teprve potom, když užje pozdě. Příslušnost Němcův rakouských k úpln sjednocenému národu) německému je nepopí ratelna a touha po spojení tak přirozena, jako touha v jedno svěsti kmeny italské a proto měla by vláda rakouská v nejvlastnějším zájmu svém s tímto faktem účtovati. Na pravdě té nezmění pranic sebe uměleji arranžované ovace manevrové, p. Chlumeckým nadíktované.
Němcův Vídeň
17 article
Ne Němcům ubližovat a je utlačovat, al živíti v nich vědomi, že jsou tu ještě jiní ná- rodové, kteří dovedou v čas potřeby chránit integritu říše. Spoléhati se na národy neněmecké a koři stiti z národní síly a z pudu sebezachování v ná rodech uloženého, které by vytáhnuvše do pole proti nepříleli Rakouska, skutečně táhly proi nepříteli vlastní krve a na obhájení vlastního národního bytl. Zatím ale děje se pravý opak a následek toho je, co naznačil dr. Mattuš: klidné vy- čkávání kata'sitro fy. Program německý jest jednoduchý: dá se shrnouti v několiká slovech: »Buď budeme v centralistickém Rakousku pány nebo z Rakouska venle Proto jest dle našeho přesvědčení všechno vyjednávání o národní mír marným. Němci ne- svolí k ničemu, co by se příčilo jejich panstv v této říši a my nepodvolíme se ničemu, čim by jakýmkoli způsobem byli Němci vyvýšen nad nás. Kdo klidu a pokoje chce docíliti ví této říši, musí býti na to připraven, domoci se ho take bez Němců, po připadě proti nim. V tom případě musilo by se Rakousko ovšem vrátiti k původnímu poslání svému. P tom by ale dovedlo čeliti též moci germánské kdyby dostavila se — katastrofa.
Němec Mattuš Rakousko
18 title
Katastrofa.
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. ledna. K ministerské krisi. Po odstoupení ka- binetu Thunova trvalo celých deset dní, než mohl hr. Clary předstoupili před panovník s hotovou listinou nového ministerstva. Nynějš krise potrvá patrně ještě déle. Celý týden už kolují novinami různé ministerské listiny a dnes se vyslovuje oprávněná pochybnost, dojde-li na sestavení nové vlády před koncem příštího týdne. Zatímný kabinet Wittkův má prý zůstati v úřadě tak dlouho, dokud delegace nevyřídi své práce- a ty se protáhnou hluboko do příšlího týdne. Z druhé strany jsou však ještě obtíže osobní Neví se, bude-li hlavou nové vlády dr. Körber nebo bar. Gautsch. A ani ten, ani onen nemá ještě hotovou celou listinu kandidátů mini- sterstva. Hlavní obtíže činí přiští ministři krajané Pro české ministerstvo jmenuje se dosud dr. Rezek, ač i ten z důvodů pochopitelných činí podmínky, za kterých by byl ochoten zaměniti své dosavadní platné místo v ministerstvě osvěty za vratké křeslo ministerské. Z kandidatury dra. Bilinského pro haličské ministerstvo sešlo — zdá se — na dobro. Ani dr. Bilinský, ani polský klub si nepřejí, aby ministrem za Halič vkabinetě úřadnickém byl vynikající člen pol- ského kola. Mluví se, že haličským ministrem krajanem bude opět Chledovský. Na kolik pak se týče třetího ministra krajana, ministra pro Němce, sděluje se z Vídně, že žádná z velkých stran německé levice nečiní nároku na toto místo pro svého strannika, a že se jako kandi- dáti ministerstva jmenují vídeňští professoř dr. Czihlarz a dr. Knoll, kteří oba svého času bývali professory při universitě pražské a jsou prý obeznámeni s jazykovými poměry v Čechách Dr. Körber vyjednává zatím s vůdcí parlament- ních stran dále.
Thunův Claro Wittkův doktor Körber Gautsch Rezek Bilinský Němec Czihlarz Knoll Praha Halič Vídeň Čechy
20 article
Při volbě mezi drem. Körbrem a bar. Gautschem »Gazeta Narodowa« dává přednost dru. Körbrovi. Libí se jí, že chce míti ve svém kabinetě zástupce Čechů a Poláků s jedné,a zástupce Němců s druhé strany na důkaz, že chce býti přísně nestranným. Proto prý jedno- tlivé strany pravice i jejich orgány chovajíse k jeho snahám vyčkávavě a sympaticky potud, že nemají důvodu zneuznávati jeho dobrou vůl a snahu o návrat pravidelné činnosti říšské rady Naopak, v německém liberálním tisku — pravi dále »Gaz. Nar.« — vyskytují se už narážky a podezření proti dru. Körbrovi. Obtíže v pro- vedení jeho plánů činí se mu proto, že německý tisk má naději, že nepodaří-li se sestaviti nový kabinet dru. Körbrovi, bude touto missí po- věřen bar. Gautsch, jenž prý bude míti měně ochoty, počítati s pomoci pravice, a to jes hlavní podmínka podpory se strany německé levice.
Gautsch Libý Čecho Polák Němec Nara Gazeta Narodow
21 article
»N. Fr. Presse« otiskuje dle pověstí, kolu- jících prý v kruzích parlamentních, zprávu o nové podmínce smíru se strany české. Českým delegátům nejde prý jen o zabezpečení českého vnitřního úřadování v českém jazyko vém území, nýbrž žádají ještě za slib (7), aby při úpravě jazykové otázky úřadníci v něme ckém jazykovém území nebyli sice povinni znáti oba zemské jazyky, avšak aby při tamních úřa- dech byli zvláštní úřadníci extra statum, kteř by molli čdská podání vyřizovati česky. Nemýlí se »N. Fr. Pr.« v původci této »podmínky« ? Na kolik se pamatujeme, návrh takový učinil už před rokem hr. Thun, jenž chtěl místo tlumočníka, kterého připouštěli Němci, dosaditi do každého úřadu v německém území jednoho konceptního úřadnika, schopného úřadovati česky. Tento konceptní úřadník mě také býti »extra statume. Sněm království chorvatského shro- máždí se po vánočních prázdninách opět dne 15. t. m. Toto sněmování slibuje býti zajíma- vým, proto že na donní pořádek kromě roz počtu přijdou i různé návrhy, jimiž se Srbové domáhají úplné rovnoprávnosti svého písma náboženství a praporu a mimo to také návrh Derenčinův na změnu jednaciho řádu sněmov ního. Očekává se, že toto zasedání potrvá až do velkonoe.
Thun Němec Srba Francie
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. ledna. Anglie, Rusko a zátoka Delagon. »Poccin« v článku tak nadepsaném otvirá nám široký rozhled po mezinárodní politice, jal se utváří pod účinkem anglických porážek v jižní Africe. Anglie i mezitím, co dostává od Burů vy prask za výpraskem, pomýšlí podle povahy své na nové loupeže. Chce se zmocniti portugalské zátoky Delagoy, jež jest jedinou lepší zátokou na jihovýchodním břehu africkém. Zálusk na Delagou Anglie měla již před desíti lety. Tehdy vynutila si od Portugalska úpis, že přiznává Anglii na Delagou prvé právo, kdyby ji snad někomu chtělo ustoupiti nebo prodati. Kdyby Anglie byla v držení Delagoy, měla by na jiho- východním břehu africkém pevný přistav pro své válečné loďstvo, kdežto loďstva jiných států v případě války neměla by útočiště po celé délce tohoto břehu. Evropa se tehdy neujala slabšího bratra, Portugaly musely Anglii ustoupiti. To se nesmí opakovati nyní, kdy Anglie pomýšlí na to, aby Delagou definitivně opanovala. Který stát evropský by to dopustil, zasloužil by trostu jako vojín, usnuvší na stráži. Nyní vidíme, že Angličané na vodě směl porušují mezinárodní právo, podrobují prohlídee lodi neutrálných států, konfiskují jejich náklady, ač nejsou válečnou kontrabandou, ano i v samé zátoce delagojské zadržují a prohlížejí cizí lodi. Až by Anglie dokonala svou loupež, bylo by pozdě protestovati. Proto každé otálení evropské diplomacie mělo by v zápětí osudné následky pro celý svět. Evropské státy mu sej vzít Portugaly pod svou ochranu a mimo to musejí beze dlení poslati válečné lodi do záteky delagojské, aby zachránily její neutralitu a držbu portu- galskou.
Poccin Angličan Praha Anglie Rusko jižní Afrika Portugalsko Evropa
23 article
Rusko, jež nejvíce zakusilo anglické drzosti, zjevného nepřátelství a podzemních intrik. a Francie, věčně mučená ve svém státnín životě rotami kosmopolitů, koupených za anglické peníze, jsou dva státy dostatečně mocné, aby vzaly na sebe počin k ochraně mezi- národního práva Trojspolek bude tu přinucen odkrýt svou kartu. Zakročení na ochranu mezinárodního práva musí spojiti všechny státy. Které by od řekly, byly by tím usvědčeny jako tajní s po- jenci Anglie. Co se týče nejprve Ra kouska, o něm je známo, že se vždycky bratříčkovalo s Anglií a ve všech politických otázkách chodilo s ní ruku v ruce. Je to po chopitelno, protože základné zásady obou vlád jsou jednaké. Italie se svým ohromně dlou hým pobřežím musí se do času podrobovati nátlaku politiky »královny moří«. Němec ko již vypravilo do portugalských vod dva vojenské koráby a Francie také připravuje u Madagaskaru loďstvo s týmž účelem. Rusko nemůže se súčastniti této ná- morské akce, ale má proti Anglii jiný trumí. Jakmile zavřel oči Alexandr III., v těžkou dobu, kdy umy i srdce všech Rusů byly zdrceny nenadálou ztrátou svého státního vůdce, Anglie beze vší příčiny, kryta firmou Afganistanu, při- nutila Rusko k rozhraničení na Pamirech. Rozhraničení stalo se na ujmu Ruska. Angličané jásali nad svým úspěchem, ale jásot jejich byl Rusům urážkou do krvavých slz. zvláště když se chvástali, že »přirazili Rusům pod samým nosem dveře do Indie«. Nyní nadešel vhodný okamžik, aby do hoda o pamirském rozhraničení. jemuž se nikdy nedostalo carského potvrzení, byla zrušena. To bude ruskou odpo- vědí za Vej-Cha-Vej a železníčně intriky v Číně, na záchvaty v Beludžistaně. na popouzení Japonska a mnohé a mnohé kousky. které natropila Anglie jako odvěký nepřítel
Němec Rus Angličan Vej Rusko Anglie Madagaskar Afghánistán Pamir Indie Čína Japonsko královna moře
24 article Ruska.
Ruska. Rusové ve prospěch náš. »0pci BT« uveřejnil provoláni z pera pana F. Pochvalinského ku sbírkám ve prospěch Moravanů, kteří nedávno c. k. vojskem byli zraněni aneb odsouzeni, jakož i ve prospěch žen a dětí, které následkem toho zůstaly bez živitelů. V provolání neschváluje se, ze Rusov V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoladni .. . ns 2 ve slialkách na venkovét ranní čísle, . . . . . . . 10 očpolední . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotovš napře Pledplacení a inaerty přijimá adminl- strace v Masianské ulici č. 3. Tam nacházají se těž redlakee tiskárna a egpudice „Národnich Listů“ Bukopisy se nsvracsjí.
Rus F Pochvalinský Moravan Rusko Masianský ulice
25 article
příliš mnoho pozornosti a obětavosti obracejí do Transválu. »Hollanďané-Burové hájí zlaté rouno, ale naši sourodáci Čechové hájí svou slovanskou národnost, začež od věků mnoho zakoušeti mu- sejí, a nejnověji i dalekonosnost manlicherovek.« Alexandr a Milan. »HoBovy BpeMe« telegrafují z Bělehradu: Král Alexandr přes skvělé přijeti, jakého se mu dostalo ve Vídni, vrátil se do Bělehradu nej- výš podrážděn. Uzavřel se a poručil, že mu nikdo nesmí na oči. O vánočních svátcích ani obyčejných audiencí a gratulací nebylo. Prí- činou jest odhalení, že generalissimus Milan zpronevěřil vojenský fond, jenž byl jeho správé svěřen. Milan následkem toho prodloužil svůj pobyt u svého uherského zbožňovatele hraběte Eugena Zichya a možná, že se již vůbec do Srbska nevrátl.
Burová Čecho Milan Zichya Bělehrad Vídeň Srbsko HoBův BpeM
26 article Dele gace.
Dele gace. Z Vídně, 11. ledna. (Tlfgrm. »Nár. Listů«.) Na denním pořádku zejtřejší schů ze rakouské delegace nalézá se také rozpočet ministerstva zahraničných vě c í. Rozprava o něm, dle dosavádních dispo- sicí bude veliká. Súčastní se jí také s české strany delegáti Kaftan a dr. Kramář, se- strany Slovinců dr. Ferjančič. Z Vídně, 11. ledna. (C.-B.) V plné sehůzi uherské delegace jednalo se o námořním rozpočtu. Zpravodaj del. Teleky doporučoval schválení a navrhl, aby se námořní správě projevily důvěra a uznání za neunavnou a úspěšnou působnost. Del. Rosenberg rozbíral pohnutky, jež při- měly evropské velmoci, že poslední leta přinesly obrovské oběti pro rozvoj námořnictva. Náš průmysl a naše podnikavost — dovozoval řečník — nejsou dostatečně vyvinuty, abychom mohli vyhledávati zá- mořské osady pro svou působnost. Námořnictvo musí se proto omeziti na obranu pobřeží, dbajíc hmotné možnosti a finančního stavu země. Del. hr. Thorotzka y dovozoval také, že ra- kousko uherské námořnictvo musí se spokojit obranou pobřeží. Del. Ugron prohlásil, že bude hlasovati proti námořnímu rozpočtu, protože uherský stát není v ná- mořnictvu representován a proto je svým duchem pouze rakouské Del Bolgar bude hlasovati pro námořní roz- počet. Projevii svou přízeň námořním důstojníkům, již dovedli si získali přízeň všeho vzdělaného světa svou přesností a dělnosti. (Hlučný souhlas.) Rokování uzavírá se. Vladní zástupce Laszlo dovozoval, že námoř- nictvu nenapadá závoditi s některou námořskou mocí evropskou, leda snad že by s ní chtělo držeti stejný krok. Na vývody Ugronovy namíti, že v du- stojnickém sboru i mezi mužstvem je mnoho »Uhrů«. M.-p. Szell zasáhí také do debaty pro Ugro- novy poznámky o vlajce rakouskoruherského námoř- nictva. Byla ustanovena již za doby Marie Terezie.
gace Kaftan doktor Kramář Ferjančič Telek Rosenberg Del Laszlo Szell Marie Terezia Délos Vídeň del Bolgar
27 article
Není prý to vlajka rakouská, nýbrž obsahuje barv staré rodiny Babenbergův. Usnášení o této věci ne- patří do delegaci. (Hlučný souhlas.) Námořní rozpočet byl potom příjat v celku, námořnímu veliteli vysloveno uznání. V zevrubném rokování del. Ugron, vrátiv se ještě jednou k vlajce rakousko-uherského námoř- nictva, dovozoval, že barvy této vlajky červená-bílá- červená jsou dolnorakouské barvy a proto nemohou býti barvami společného námořnictva. Potom byly přijaty všecky tituly bez debaty rokovalo se o rozpočtu ministerstva za- hraníčných věcí. Del. F luger poukazoval na pevné a sebevědomé vystupování trojspolku jako pravého ochrance míru. Dovozoval, že Rakousko-Uhersko musí bedlivě opa- trovati své postavení na Západě, na Východě však směle ujímati se svých zájmů, o něž se tam přede- vším jedná. Přimlouvá se za ponenáhlé rozmnožo- vání rakousko-uherského loďstva.
Babenbergův Ugron Rakousko Uhersko
28 article
Del. Hollo (strana neodvislosti) prohlašuje, ž nemůže povoliti rozpočet a navrhuje, aby na budo- vách zahraničného úřadu, diplomacie a konsulátů vy- věsil se vedle rakouského praporu, rakouského znaku a německých nápisů také uherský prápor, uherský znak a maďarské nápisy — aby u každého vyslane ctva a konsulátu byl ustanoven úřadník mocný ma- darštiny — aby znalost maďarštiny byla požadavkem konsulské způsobilosti Ku konci podotkl, že přízeň k trojspolku v Uhrách jaksí mizí. Del. Papp (liberál vládní) opřel se posledním vývodům Hollovým a prohlašoval na svůj vrub, že Hollo se svým prohlášením o trojspolku jest osamělý ve veřejném minění maďarském. (Souhlas mezi řeč- níkovými přáteli.) Přízeň k trojspolku jeví se stále nejen v uherské politice, ale také prý ve veškerém vefujném mínění maďarském. (Souhlas mezi pří- vrženci.) Del. hr. Jan Zichy (lidová strana) dovozoval též důležitost trojspolku pro Maďaty a potom pojed- nával o haagské konferenci. Litoval, že papež nebyl na ni pozván. Domnívá se, že stalo se tak na pod- nět italské vlády a činí příslušný dotaz k ministrovi zahraničních věcí.
Papp Hollo Del Zich Uhry
29 article
Odborný přednosta v zahraničném ministerstvu hr. Szecsen odpověděl na Hollův dotaz, že kon- suláty používají vlajky obchodního námořnictva, na níž je také znak uherský. Při vyslanectvích je praporová otázka také již dávno rozřešena k oba- polné spokojenosti. Řečník zodpověděl potom ještě jiné zevrubné dotazy. Ríšský ministr financí Kallay narážeje n tvrzení, že v Uhrách jeví se chladnost a lhostejnost k trojspolku, soudí prý z odporu, jenž se jevil při tomto tvrzení, že tak nesmýšlí strana, jež je zde nej- četněji zastoupena. (Hlučný souhlas na vládní straně.) Ono tvrzení o trojspolku pochází jen z jedné strany, k níž del. Hollo náleží. Trojspolek — pokračuje mi- nistr — je spolek politický, sloužící k obraně na všecky strany a nemůže se v něm mluvit o žádné vrchnosti, ani žádné podřízenosti. Všecka práva všecky povinnosti každého spojence jsou stejny. (Souhlas ve vládní straně.) Není zcela správný názor, že rakousko uherská říše je povinna na vzájem podporovati hmotné neb obchodní zájmy německé nebo italské. Nebylo by však také dobře, kdyby takový závazek byl ustano- ven, neboť v onom zavedení bychom musili podleh- nouti ne snad proto, že jsme slabším státem, ale protože naše živnosti a průmysl nemají dosti ráz- nosti a vytrvalosti O tom, jak zachovalo se Rakousko k papeži záležitosti haagské konference, prohlašuje ministr že pozvání na konference rozesílalo Rusko. Zahra- ničný úřad rakousko-uherský se vůbec do toho ne- míchal, kdo má býti do Haagu pozván. Zahraničný úřad prohlásil hned na samém počátku, že s pozvá- ním nemá co činiti. (Hlučný souhlas na vládní straně)
Szecsen Hollův Kallay Zahra Uhry Rakousko Rusko Haag