Stranaz.

NÁRODNÍ LISTY

28. dubna 1903. Císlo 116.

praví, že ohled na Moravu musí býti vzpruhiou jej (Výborně!) neboť za dosavadních poměrů jenom bo- jem na Moravě můžeme domoci se tam svých práv. Morava musí míti boj, poněvadž má proti sobě ne- přítele úporného, jenž vládne ve vyjednávání lako- vými prostředky, kterýmiž my vládnouti nemůžeme on podepírá se o velikou přízeň, o velikou moc, osobní známosti a osobní vliv v kruzích vídeňských atd. Řečník dovozuje svá tvrzení četnými příklady promlouvá o nutné drobné práci v lidu, a končí žá- dostí, aby delegace česká pokládala Moravu za vzpru- hu a posílení české statečnosti. (Dlouhotrvající pollesk a souhlas) Důvěrník Frant. Vavlinse pojednává v delší řeči o úkolech sjezdu, o politické situaci, rozbírá poslední usnesení klubu národní strany svobodomyslné, kte- rým propuštěno první čtení rozpočtu a rakousko-uher- ského vyrovnání a praví že je otázkou, zdali by ob- strukce česká se podařila, když česká delegace činí toliko nepatrný zlomek celé sněmovny. K návrhu důvěrníka dra. Hohlwega usneseno pak, vzhledem k tomu, že byl přihlášen velký poče řečníků, že každý řečník mluviti má toliko 10 minut.

Posí. Václav Hrubý z Opavy doporučuje přijeti resoluce jit vzhledem na zájmy českého lidu na Moravě a zejmena ve Slezsku, kde se jevi v plné, nepokryté míře vlastní výsledky vlády Körbrovy. (Bouřlivá pochvala.) Důvěrník p. dr. Hezký z Budějovic sou- hlasí sice plně s výtkou, pokud jde o nezacho- vávání klubovního tajemství, nevidí však ničeho špatného v tom, jestliže dřívější přivrženec ob- strukce dospěje později k lepšímu přesvědčení a dá mu průchod. Přičiny nynějšího stavu poli- tického spočívají jednak v geografické poloz národa českého, jednak v passivnosti jeho vůči výbojnosti německé. Řečník si přeje, aby se při výběru kandidatur hledělo co nejvážněji ke schopností kandidálově. (Souhlas.) Obstrukef pro každý připad by za daných poměrů české věci se neprospělo. Zbraní naší nejlepší je naše rovné právo. Přidržíme-li se jí, dojista úspěeh nás nemine. (Pochvala a pollesk.) Důvěrník starosta Brož z Peček pravil, že za stranu jsou zodpovědní také její důvěrníci, kteří musejí s poslanci býti ve stálém styku.

(Souhlas.) Dále je třeba, aby poslanci byli stále ve styku s voličstvem, ač by bylo třeba, aby se mu aspoň povědělo, že nic špatného se ne- děje. (Hlučný souhlas.) Důvěrník starosta Šebor z Mnichova Hra- diště shledává jednu z hlavních překážek české politiky v nynějších hmotných poměrech českéh lidu. Není proto úkolem sjezdu pronášeti roz- sudek nad poslanci, nýbrž nabádati k vymaněn českého lidu ze jha, v němž se doposud nalezá a působiti k soustavnému vývoji jeho širokých vrstev i v ohledu kulturním i po stránce so- ciální. Tím vyrveme vládě z rukou hlavní její zbraň a nebudiž tento prostředek z programu našeho vylučován. (Hlučná pochvala.) Důvěrník dr. Em. Musil praví, že vzhledem k nynějšímu smýšlení ve voličstvu je třeba míti v evidenci veškeré vrstvy voličstva. Největším nepřítelem českého národa jest dr. Körber proti němu měla by se obrátiti všecka síla, všechen boj, by ko- nečně byl jeho pád přivoděn. Důvěrník dr. Fr. Malinský pravil, že ještě žádný sjezd důvěrníků neměl tak vážnou a dů- ležitou úlohu jako schůze dnešní. Vláda dra Körbra jest horší a nebezpečnější všech pře- dešlých.

Vláda tate český národ potupila, onas mu i vysmívá, a s nt rukou v ruce jde po- věstná žurnalistika vídeňská. Ta provází každý krok české delegace — o němž jest již z předu zpravována — se zřetelem na povědomé účely německé. Proto musí se pečlivé dbáti každého slova, jež se z úst našich pronese. Pokud jde o taktiku, řečník nevidí v obstrukci arkanum, pro všecky případy, avšak rozhodně vystupuje proti tomu, aby tento prostředek boje již přodem nazýval se perversí. Promluviv pak ještě o nynějším postavení české delegace, praví, že vinu dnešního obratu nenesou ani vůdcové naši, ani delegace vůbec, nýbrž to jsou následky dřívějších kroků, které ne oni, ale celá mladočeská strana učinila. Na konee navrhuje pak některé změny resoluce. Posl. dr. Fořt praví, že úkol sjezdu spo- čívá po jeho soudě ne snad v tom, aby se konal soud a vyřkl ortel nad tím, co se stalo, nýbrž abychom si zjevně a upřímně řekli co dále, jakou cestou dále máme se bráti.

Řečník vykládá na to své stanovisko k reso- Juci, o níž praví, že jest dílem vzájemné dohody. V dalším klade důraz na to, aby pamatováno bylo na kroky, k nimž dojíti musí při sebe- obraně proti nebezpečí, hrozíeímu národu na- šemu od politiky Körbrovy. (Hlučný souhlas. Na reorganisaci strany naší a na vymanění její z vlivu někdejšího staročeského státoprávního radikalismu je nejvyšší čas pomýšleti. (Pochvala a potlesk.) Důvěrník Mat. Hošek z Vamberka žádal aby mladočeská taktika měla vždy na paměti program. České voličatvo by nestrpělo, by některý předák v rozhodujícím okamžiku směl hlásati: »Zachraň se, kdo můžeš! (Pochvala.) Důvěrník pan Malýpetr (z Klobúk) pouka- zuje na klesající zájem voličstva venkovského pro věci politické a na nedostatek dorostu. Necho dbá se starého a původního lidového a demo- kratického základu strany. Jest pravda, že není žádné strany, která by eventuální dědictví mlado- české dovedla převziti. Úvaha o nynějším na- zírání lidu na záležitosti politické vede k po- znání, že je třeba další úsilovné drobné práce národní a dále tuhé organisace strany; v dů- sledku tohoto poznání řečník žádá, aby vedení pamatovalo na založení vlastního laciného orgánu.

Posl. dr. Engel praví, že jej velice téší, že výkonný výbor předkládá sjezdu resoluci, v lůně svém jednohlasně přijatou a doporučuje proto, by resoluce byla schválena v navrhovaném znění beze všech změn. (Hlučný souhlas a potlesk.) Posl. dr. Herold v doslovu svém hájí re- soluci navrženou z důvodů taktických, dovozuje, že jde zvláště o rozřešení otázky: podařilo-li se vládě stranu svobodomyslnou zničiti jako jedinou ještě celistvou organisaci čili nic. (Hlučná po- chvala a potlesk.) Posl. dr. Malínský prohlašuje potom, že od dodatečného svého návrhu upouští, načež po poznámkách pp. dra Píka, Hohlwega a red. Anýže — který, poukázav k tomu, že výkonný výbor při svolávání sjezdu měl na mysli, aby z něho vyšel nejrozhodnější odpor proti nyněj- šímu vládnímu systému a dru. Körbrovi, pro- hlásil se proti imperativnmu usnesení, jímž by se poslancům předem vázaly ruce a doporuči nezměněné přijetí resoluce — Heřm. Jandy, dra Šíleného a dra. Hohlwega, který návrh svůj odvolal, byla resoluce, výkonným výborem na- vržená, jednohlasně schválena. Doslovem předsedovým byl sjezd skončen. Po vývodech pp. J. Kysely z Prahy a F. Labutě z Prahy byla povšechná debata skončena.

Politické zprávy domáci. V Praze, 27. dubna. (Uherský „ve- liký týden“.) Neni nám dosud známo, jaký dojem učinila v Pešti dnešní klidná, ale sebe- vědsmá řeč, kterou Kolom. Szell zasáhl do roz- počtové debaty a tím zahájil poslední dubnový týden, jejž v Uhrách nazvali „týdnem velikým“. Již jen tři dni dělí tam ústavní stav od stavu mimozákonného, který se dá sotva odvrátiti v tom případě, kdyby opposice v posledním oka- mžiku upustila od obstrukce a připustila, aby sněmovní většina svými hlasy schválila zatímný rezpočet na druhou třetinu roku. Rozpočet musil by býti projednán také ještě sněmovnou magnátů, schválen panovníkem a publikován, aby dne 1. května nenastal aspoň na několik dni stav ea-lex; k tomu všemu nedostává se nyní už ab- solutně času. To uznávají také nedělní vládní listy, které berou v pochybnost optimismus někte- rých politických kruhů, jež se domnívají, že ve straně neodvislosti zavládlo již tak veliké vy- střízlivění, že není nemožným vyřízení rozpočtu do konce měsíce a zažehnání strašidla mimo- zákonného stavu. To však se připouští, že ve straně opposiční mírní živlové nabyli v posled- ních dnech vrchu. I nejhorší skeptikové pokládají prý smírné uklizení konfliktu mezi sněmovní vět- šinou a menšinou za možné a proto jsou pře- svědčeni, že mimozákonný stav může trvati Uhrách nanejvýš několik dní. Proti tomuto ná- zeru mluví však ta okolnost, že žádná ze spor- ných stran nechce učiniti prvý krok ke smíru.

Opposice, jak vysvítá z aradských slov poslance Barabáše, čeká, že prvý krok učiní strana vládní. tato však tvrdí, že nynějších zmatků nezavinil a že jest povinnosti menšiny, pokořiti se před vůlí legální většiny. Za takových poměrů mohl by se stav ex-lex prodloužiti na dobu mnohem delší, než se očekává v kruzích vládních. Ze Lvova, 25. dubna. (Protižidovske výtržnosti v Uhnově.) V noci ze dne 22. na 23. t. m. vyhořelo v Uhnově, jak už telegra- ficky sděleno, 20 domů a 60 hospodářských sta- vení, náležejících vesměs uhnovským měšťanům. O požáru a spojených s ním protižidovských vý tržnostech došly následující podrobnější zprávy U měšťana Kripčuka bydlel židovský mladik, jenž přestoupil nedávno k víře řecko-sjednocené. Židé, aby se pomstili za ztrátu svého souvěrce, zapálili Kripčukovi stodolu a aby způsobili ve městě zmatek, počali zapalovati na různých mi- stech křesťanské domy. Jeden žhář byl chycen in flagranti a hrozně zbit. Následkem toho vznikl pe plach a křesťanské obyvatelstvo vrhlo se na židovské domy, v nichž vytlučeny všechny ta- bule v oknech. Na náměstí vydrancován též je- den krám. V poledne přibyla z Rávy setnina my- slivců, ale výtržnosti byly již ukončeny. S voj- skem přijel i okresní starosta a za jeho přítom- nosti požár uhašen. Zhář Fišel Klein, chycený při zločinu, byl těžce zraněn; mimo něho ztlu- čeno ještě několik židů. Zatčeni dosud tři židě a čtyři měšťaně, kteří prý dali podnět k výtrž- nostem. Mezi židy uhnovskými zavládla panika mnoho židovských rodin prchlo z města.

IDefraudace ve svato-václavské záložně. Včera konečně nastal výdatnější přírostek knižel vkladních sv.václavské záložny, předložených „Du- věře“ k 50% výplatě. Bylo jich předloženo v okroubl sumě 600.000 K. Tento nával nasvědčoval tomu, že vkladatelé konečně nabyli jedině správného pře- svědčení, že lépe je spokojiti se s polovicí vkladu v několika dnech, než 50%% po pěti neb více letech. Neboť jest pravdou nevyvrátitelnou, že v případě konkursu vkladatelě nemají naděje v pěti letech do- stati více než 20—30%. Při tom dlužno uvážiti, že po celou dobu ze vkladu nedostanou žádného úroku Toto přesvědčení doposud neproniklo do všech vrstev vkladatelů a proto je třeba neustále opakovati tvrzení ze dnů minulých: aby vkladatelé ve vlastním svěm prospěchu spokojili se s polovicí vkladů a předložili za tím účelem knížky v záložně „Důvěře“. Včerejší nával vkladatelů byl příslušným činitelům pohnutkou, aby všemožně se postarali o prodloužení lhůty, „ko- nečnou“ nazvané. Vyjednávání skončilo tím,že zúčastněné peněžní ústavy ještě jednou po- volily prodloužení lhůty k předložení vkladních knížek sv.-václavské zálož- ny a sice do 1. května včetně. To však jest lhůta konečná, neprodloužitelná. Do pátku večer musi býti v záložně „Důvěře“ předloženo knížek v nomi- nální ceně 10 mill. korun. Nebude-li tato podmínk splněna, pak všechny uložené knížky budou vklada- telům vráceny. A pak budou nuceni svízele konkursu snášeti všichni vkladatelé: i ti tvrdošíjní i ti, kteř knížky za 50% nabídli. Novou lhůtou je poskytnuta doba čtyř dnů na složení všech knížek. V těchto 4 dnech musí býti v „Důvěře“ odevzdáno knížek z 5 mill. korun a pak teprve vkladatelé mohou si od- dechnouti, že zachrání sobě alespoň polovici. Dopo- sud bylo k výplatě odevzdáno asi za 5 mill. korun knížek.

Včera bylo k výplatě předloženo 235 knížel v ceně 629.685 K 31 h, úhrnem převzala „Důvěra“ 857 knížek v ceně 2,195.730 K 85 h. Včera stala se v „Důvěře“ tragikomická příhoda. Kuchařka O. z Eliščiny třídy v měsící březnu šla do sv.-václavské záložny, aby sanačnímu sdružení ode- vzdala svoji vkladní knížku. Zastavila se v tržnici kde knížku vytrousila. V domnění, že jí byla knížka odcizena, oznámila krádež na policii. Za nedlouho potom u jiného oddělení policejního poctivý nálezce nalezenou vkladní knížku odevzdal a z toholo oddě- lení služka knížku obdržela. Neznajíc manipulaciu policejního úřadu, nezmínila se o tom, že knížku označila jako ukradenou a tak knížka byla stále ve- dena jako „odcizená“. Včera přišla kuchařka do zá- ložny „Důvěry“ a předložila svoji knížku. Zatím měl v záložně upozornění, že knížka je odcizena a t která přišla, byla v podezření, že ji nepoctivým způso- bem nabyla. Teprve vyhledáním spisů policejních se zjistilo, že kuchaška je skulečnou a právněnou maj- telhi ou knížky. Kohnovy persekuce. Z Kroměřiže, 27. dubna. Starosta města dr. Piš tecký zaslala jménem městské rady arcibiskupu Kohnovi přípis, ve kterém jej žádá, by upustil od zamýšleného pobytu v Kroměříži, poněvadž by pro rozechvění lidu nemoh ručiti za osobní bezpečnost arcbisku povu. Arcibiskup dr. Kohn se dále v přípise žádá by P. Hofra nedával internovati v Kroměříži, po- něvadž by v tomto případě mohlo dejlti k bouřli- vým událostem. Konečně upozorňuje starosta dr. Pištecký arcibiskupa, že v případech podobných. jakým bylo internování P. Ocáska, je žádoucno vymoci si intervenci politických úřadů.

Z Brna, 27. dubna. Místodržitel hr. Zierotin dal si předložiti zevrubnou zprávu o záležitosti P. Hofra, by ji zaslal vládě pro případ jednání o pilném návrhu posl. dra. Stránského. Z Vídně, 27. dubna. P. Ocásek telegrafoje zdejšímu »Deutsches Volksblattu«: »Prosím, abyste opravili svou zprávu, jako bych zamýšlel přestoupii na starokatolicismus. Zpráva ta je úplně lichá Úmyslu takového nemám.« Z Kroměříže, 27. dubna. Obecní zastupitelstv kroměřížské jmenovalo P. Ocáska čestným svým měšťanem. Z Olemouce, 27. dubna. Poslední údálostí v arci- diécesi olomoucké nezůstaly nepovšimnuty také na místech vyšších. Nejen místodržitel moravský, al také ministr vyučování dr. Hartel dá- vají si od příslušných úřadů podávati pravi- delné zprávy. Místodržiteli v první řadě záleží na tom, aby nevypukly demonstrace a dává prolo v tom směru podřízeným úřadům instrakce, aby pů- sobily konejšivě. Snaha tato všem jest z cel a b ez- výsledna. V arcidiécesi plápolá již vše ohněm neuhasitelným. Ministr vyučování Harte l podává zprávy o událostech císaři. Praví se, že mezi pa peřskou nunciaturou ve Vídni a císařským dvorem vyměněno bylo v té příčině již několik depeší. Ví deňský nuncins bude nucen podati příslušné ozná mení papeži a záleží proto na všech obeích, aby po daly obrněné prolesty. Z Olomouce, 27. dubna. P. Hofe r- Rectu navštívil se svolením arcibiskupovým včera své ro diče na Slovácku. Do Zábřeha vrátí se ve středu. načež v neděli dne 3. května hodla z nařízení arci- biskupa nastoupiti prozatímní vazbu v Kroměříži. Zajímavo však jest, že děkan kroměřížský nechce P. Hofera přijati. Také kapucíni olomoučtí prohlásili arcibiskupovi, že žádného kněz vězniti nebudou.

Z Olomouce, 27. dubna. Dnešní »Selský List- praví, že jest povinností vídeňského nuncia rozhod nouti nejen v obou připadech (P. Ocáska a Dostála) ale také podrobili veškeru správu arcidlecese olo moucké důkladné prohlídce a zejmena s přesvědčiti, je-li pravda, že dr. Kohn s vá de zpovědníka k vyzrazení tajemstv zpovědního. Z Olomouce, 27. dubna. P. Dostál- Luti nov jest týž kněz, klerý před měsícem byl vězněn u ka pucínů olomouckých za to, že žádal od představe- ného v bohosloví, by odvolal, co potupného o něm před bohoslovci napověděl, anebo že bude hleděti zjednati zadostiučinění veřejným prohlášením. Dostál- Lutinov byl tehdy vyšetřován nikoli duchovním soudcem, nýbrž zvláštní komi sí, sestavenou zetřífarářů a děkainů. Komise tato musila do protokolu zaznamenati, že arcibiskup není oprávněn, aby svo věc hájil sám a že směr časopisu »Nový život- Dostálem redigovaného, nevykročuje z rámu propagandy katolické, nýbrž že Dostál stojí na stanovi s ku papeže Lva XIII., zejmena pokud se týče k ře sťanského demokratismu. Zs Záhřeba, 27. dubna. Na P. Lepaříka, jenž na P. Hofera učinil udání, jest lid ve lice rozezlen, takže četnictvo je nuceno hlídati faru. P. Lepařík podal žádost za p ře- sazení. Z Olomouce, 27. dubna. V Kroměříži konatis bude velká schůze, na kteréž projednáno bude svo lání velkého tábora proti jednání Kho n o vu.

Denní zprávy. — Organisace národní strany svobode- myslné. Na nedělním sjezdu národní strany svobodomyslné bylo usneseno zorganisovati tuto stranu a kdo přítelem zdárného vývoje věe české a českého prospěchu, pokládati musí toto usnesení za nejdůležitější všeho sjezdu. V tom právě spočívá hlavní nedostatek zdravého ži- vota ve straně naší, že neměla pevného, bez- pečného podkladu a že nevyrůstala z něho způ- sobem normálním. Na nedělním sjezdě byla ve směru tom pronesena smělá, vhodná a roz- umná myšlenka. Zejmena ta, že netřeba jenom dbáti množství, nýbrž přihlížeti též k jakosti, kterýžto zákon byl ve straně svobodomyslné dosud soustavně zanedbáván. Zde, v úzkém rámci denního článečku, nelze ovšem vyčerpat z plna látku, jež tvoří obsah politické organi- sace velké strany, není to také naším účelem, chceme jen několik pokynů dáti v tomt směru a upozorniti na to nejnutnější. —

Základ organisace strany tvoři tak zvané důvěr- nické pětky. Již tehdy, když se soustava tato zaváděla, učiněno bylo, jak při takovéto veliké a tehdy na kvap provedené akci ani jinak býti nemohlo, mnohé pochybení. Nejedno bylo prů- během doby opraveno, však většina chyb zů- stala a to mělo za následek tak mnohý ne- zdar, tak mnohé zklamání. Nevěděli o podstatě strany mnohdy ani ti, co nezbytně nutno bylo, na něž se výkonný výbor obrátiti musil stran důvěrníků, lze si tedy představiti, jak mnozi z těchto důvěrníků vypadali. Tím stalo se, že hned při počátku byl mnohý okres, mnohé město bez mladočeského důvěrníka vůbec, anebže byli to lidé nesvědomiti, kteř v hodnosti této jako příslušníe zcela jiných stran setrvali, je aby, co zvěděli, zrazovali a z toho proti straně svobodomyslné ko- řistili. Ve směru tom mohli bychom ze zkušenosti uvésti jména a vypravovati epi- sody, smutné sice pro stranu, jinak ale plné Marc - Twainovského a Dickensova humoru.

Na mnohých místech jsou pětky neúplné, ná- sledkem úmrtí, vystoupení ze strany, zpravidla ale následkem chronické nečinnosti pánů čle- nův, kteří ani tolik práce neobětují, aby aspoň oznámili, že nechtějí míti nic více se stranou co činit. Na vhodném výběru způsobilých mu- žův pro tyto pětky všechno sejde a proto třeba počinati si při tom s největší opatrností a ob- zřelostí. Sjezd důvěrníkův také na tom se usnesl, obsadíti stranu silami mlad- šími. Úkol tento nejlépe a nejsnadněji dal by se splniti tím, kdyby bylo užito k tomu právě pětek tím způsobem, že by se do nich povolali — dle toho, jaká by byla na snadě kvalita — tři mužové starší, zkušenější a dva mladší čilejší. Pětky takto sestavené v celé zemi tvo- řily by základ organisace, předsedové jejich ven- kovští i ve městech společně s poslanci a s důvěr- níky pražskými a s representanty mladočeské pu- blicistiky tvořili by sbor zemských důvěrníků. Snad by se doporučovalo, zříditi mezi tímto sborem a pětkami ještě nějakou instanci střední, krajský sbor důvěrníků, jenž by radil se o věcech společných několika okresům, které by se pro svou menší důležitost nehodily sice pro sjezd zemský, ale přece jen svou váhou se vy- mykaly pouhým pětkám. Toť se ví, že všechen zdar této organisace závislým by byl od jakosti mužů do pělek povolaných. Opakujeme to ještě jednou, připomínajíce, že by tyto pětky sestávati musily především z mužů naskrze spole- hlivých, z mužů bystrého rozumu a u svých spoluobčanů oblibených.

Organisace ta musila by být provedena ve všech třech zemích českých dle jednotného plánu s tím ovšem rozdílem, že by organisace mo- ravskoslezská měla svůj sjezd důvěrnický analogický buď krajinským sjezdům v Čechách aneb sjezd zemský, ovšem že s vymezenou menší kompelenci, než sjezd důvěrníků všeho národa. S organisací přímo souvisí disciplina ve straně, které je právě tak zapotřebí, jako jejího obrození. Škoda, že této struny, která ovšem velmi smutné byla by. vyvolala tony na nedělním sjezdu, téměř nikdo se nedotkl. V nedostatku diseipliny a harmonické součinnosti všech faktorů politického života spa- třujeme hlavní vinu, že straně mladočeské v poslední době síly a mohutnosti ubylo. Politická strana, jejíž účelem je bojovati, musí býti právě tak diseiplinovaná jako vojsko. Strana, z níž každý dle libosti může vyběhnouti a kdy se mu zlibí, beze všeho se vrátiti, strana, v níž členové bez trestu mohou hřešiti ne pouze n taktice, nýbrž i hrubě na zásadách programo- vých, aniž by je kdo proto k zodpověd- nosti pohnal, strana, jejíž členové mohou fri- volně zrazovati usnesení a jiné tajnosti lidem prodejným, cizím stranám a snad i vládě, je hotova. A věru že stojí to za to pokusit se o reorganisaci strany svobodomyslné a o to, aby vrátila se v ni opět jednota v myslích a konání a znovu upevněna byla v ní diseiplina. Náro jinou stranu k životu sehopnou dnes nemáa úpadek a zkáza její znamenaly by úpadeka průběhem doby — z kázu národ a.

— Jako stepní požár šíří se vypráhlým ve- řejným míněním německým v Čechách i na Mo- ravě, ba v celé Cislajtanii tak zv. nejhlubší roz- hořčení nad známou interpellací posl. Březnov- ského v příčině kvality tak zvaného německého živlu v Praze. Už dávno nie tak nezaťalo jako tento důkaz, vedený českým poslancem proti ně- meckým statistikům o povaze pražského něme- etví, proti theoretikům „německé Prahy“ i není téměř listu v nedělním německém výběru, ab necbsahoval ve formě článku výlev německé zu- řivosti nad odhaleným saiským obrazem. Ně- mecký tisk nechce věci jinak rozuměti než že se tu jedná o národohospodářský pranýř, o pro- skripci, čímž neskonale blamuje známou poučku německou, zastávanou všemi německými stati- stiky a nacionálními ekonomy o převaze nejpřed- nějších poplatníků v Praze. Hle, fouklo se jenom trochu a jen velice povrchně do této německé hespodářské superiority v Praze a vzduchem lí- tají plevy! Nestalo se dosud nic, co by na- svědčovalo důsledkům německými listy z inter- pellace Březnovského dovozovaným a jekot ně- meckého tisku nemá jiného účele než přiměti rámě vládní ochoty k nějakému kýženému za- kročení, aneb drážděním národnosti české při- voditi stav, ve kterémž by pokřik byl oprávněn aspoň poněkud. Německý tisk ve své zabed- něnosti přispišil si s důkazem, že německé bo- hatství, výtěžky německého obchodu v Praze.

celý ten chlubný hospodářský lesk zdejší něme- cké kolonie závisí od vůle českého obyvatelstva, od další ochoty české Prahy! Celý ten děsný povyk neděje se přece pro nic jiného leč k vůli profitu, k vůli českému zákaznictvu. Či snad považuje těchto 400 „Němců“, v interpellaei posl. Březnovského obsažených, svoje „něme- ctví“ za nějaké malomocenství, za tajnou nemoc, se kterou se nesmí na venek? V tom by ovšem byl strašný omyl, kdyby se tito výborní množitelé německého měšce z českých kapes domnívali že ke kůži, kterou s českého obyvatelstva Prahy stahují, přidáno bude ještě maso a kosti všechny, že shovívavě snášejíce německou sběračku české smelany v Praze, dáme si líbiti ještě šílené plány německé v příčině zastupitelstva královského našeho hlavního města, na jehož třetinu činí ně- mectvo ve své nahotě odhalené netajený, reso- lucemi svého „Vereinu“ pro městské záležitosti

výslovně doznaný nárok! Německé požadavky k českým menšinám našim jsou známé, s nej- větším barbarstvím provádí se jejich assimilace za použití nejpustšího hospodářského boykotu, vyhánění z bytů, z obcí, týrání školních dětí českých, šikanováním jich rodičů, hanobením jich hrobů ve společné posvěcené zemi, všem tvorům, vyjma hyeny, svatosvaté. Co by se tak asi stalo některé té české menšině, kdyby jejímu čelnému spolku napadlo, prohlásiti požadavek po- měrného zastoupení v městském zastupitelstvu s ohledem na číselný poměr obyvatelstva, který v mnohých známých případech činí nikoli 10 nýbrž zajisté celou třetinu obyvatelstva? Od- pověď, jaké by se jí dostalo, zapsána by byla ohněm a krví v jejích pamětech! Odkazujeme pražské Němce, skutečné i předstírané, do mezí. jaké jim náležejí, nechť mají dosti na blahobytu, nu kynoucích svých měšcích, na zisku z hospo- dářské lhostejnosti a mnohdy i otupělosti našich konsumních tříd. Vari však, aby nám sahali na

Prahu, naši, na věky naši Prahu! Tolik odpovědí na zuřivé výbuchy německého tisku za nedělní den, pražského i venkovského. Nesnížíme se k vyzývavým nadávkám, k bezuzdným obratům a úžasným útokům na poctivost českého jména v nich obsaženým, ačkoli by stačil překlad nej- tučnějších květů této německé kulturní vyvýše- nesti, aby nastaly poměry a stavy v Praze, k nimž to německé vedení se vší patrností chce dohnati. Ústí konfiskačního apparátu na nás ovšem zeje bez ustání a paragraf „o podněcování obyvatel- stva k vzájemné nenávisti“ jest, jak se zdá, je

nem pro nás stvořen! Německý tisk v Praze jest v té příčině „ex lex“. Nespatřili bychom dne světlo světa, kdybychom si dovolili jenom dese- tinu toho, co prošlo včera Kuhovu ponděl- nímu lístku. Tentokráte dovolíme si korrekturu pražského lokte tisko- vé svobody na svou pěsť a jinou než obvyklou cestou a v příčině infa- mií, na „Nár. Listy“ včera „Mon- tagsblattem aus Böhmen“ vrže- ných, vyrovnáme se s ním před po- rotním soudem. — Řád Milosrdných bratří vypověděl tedy české veřejnosti vojnu. S největším zadostuči- něním oznamoval německý tisk v sobotu, že primáři pražské řádové nemocnice, dru. Baye- rovi, professoru německé university, vydána byla nemocnice tato v nejsvrchovanější moc a vládu, že v jeho prospěch vzdal se řád svého práva usta- novovati lékaře podle svého uznáni. Ode dneška svrchovanou vládu provozovati bude v nemoc- nici německá libovůle. Jako nepatrný ústupek tohoto vyrovnání dodáno bylo, podrží-li ústa zubní ambulanci, že na jisto povolán bude k její správě český odborník. Vyslovili jsme hned ná- zor, že řád zubní ambulanci raději zruši, net aby na místo toto jmenoval Čecha. Stalo se dříve než oschla čerň nedělního listu našeho, ba byl již rozhodnuto dříve než jsme předtuchu tuto vy- slovili. Vídeňský provinciál učinil všechna tato opatření, kteráž jsou vyzývavou urážkou českého obyvatelstva pražského i venkovského. Až budou vypuzeni oba lékaři české národnosti, jež prof

Bayer v nemocnici ještě trpí, stane se nemocnice už na dobro německou doménou. Jest nutností, aby se česká veřejnost podle toho zařídila, aby postavila se na takové stanovisko oproti řádu, jaké zaujal řád proti české veřejnosti. Pravíme to s veškerým klidem, vzdor opětovným výtkám pražských orgánů politického samaritánství, kte- réž české lékařstve vystoupivši s přiměřenou odvetou a národní tisk obviňují z nehuma- nity protichudýmnemocným u Milo- srdných. Není-li humanita Milosrdným bra- třím prázdným heslem a jsou-li jim jich ne- mocní milí v lásce křesťanské, nechť nevydávaji je na pospas vírům politického a národnostního boje a plní regule svého řádu v závětři a zátiší, jaké svědčí každému milosrdenství. — Sjezd slavistů v Petrohradě. V místno- stech petrohradské Akademie konala se tyto dni porada ruských slovanských filologů, jejímž úče- lem bylo ustanoviti program sjezdu slovanských filologů a historiků, jenž bude v nedaleké bu- doucnosti do Petrohradu svolán. Schůzi před- sedal předseda Akademie, veliké kníže Konstan- tin Konstantinovič. Přítomni byli: Vatroslav Ja- gič, Vladimír Lamanský, S. M. Lukjanov, A. N. Veselovský, V. V. Níkitin, hr. I. I. Tolstoj, N.

Dubrovin, D. Kobeko, Vl. Spasovič, A. N. Py- pin, A. Budilovič a jiní. Akademik A. Ve- selovský ohlásil, že za čestné předsedy sjezdu zvoleni professoři: Baudouin de Courtenayz Petrohradu, Drinov z Charkova, Kočubinský z Odessy, Florinský z Kyjeva a bývalý srbský vy- slanec Stojan Novakovič, a za předsedy sjezdu: Vatroslav Jagič, Vl. Lamanský, A. Pypin, za se- kretáře Jastrebov. Sjezd bude míti šest odborů, jež se budou starati: 1. o organisaci sjezdů sla- vistů, 2. o slovanskou encyklopedii, 3. o cí- kevně-slovanský slovník, 4. o slovanskou biblio grafii, 5. o vydávání církevně-slovanských pa- mátek, 6. o knižné záležitosti. Na sjezdě roko- vati se bude o otázkách, týkajících se slovan ských jazyků, literatur, národopisu, dějin a staro žitností. Speciálně už naznačeny otázky: o sesta- vení encyklopedií slavistiky, o sestavení srovná- vací gramatiky slovanských jazyků, o zpraco- vání a soustavném vydávání památek starého cír- kevně-slovanského jazyka, o sestavení národo- pisných a dialektoiogických map slovanských zemí a národnosti, o rozšíření známosti památek staroslovanské literatury a dějin, jež chovány jsou v monastýrských a soukromých sbírkách, o organisaci vědeckých výprav a hromadných podniků ke studování Slovanstva a j. Když roko- váno o jazyku, ve kterém by měla býti vydávána slovanská encyklopedie, prof. Getz z bonské uni- versity byl toho mínění, že jazykem tím nemůže býti žádný jiný, než německý, jemuž Němci už dávno dali příjmí všeslovanského. Návrh Getzův byl podporován jediným mužem, ruským reali- stou, prof. N. N. Miljukovým; ostatní všichni vyslovili se pro jazyk ruský s tím, aby práce neruských autorů byly- vydávány také v je- jich materských řečech zvláštními brožurami.

— České kupectvo proti ústřední prodejnš oukerní. Valná hromada „Ú středního spolku českých kupců v Praze“, tuto neděli dne 26. dubna konaná, usnesla se po ná- vrhu podaněm správním výborem jednomyslně na následující resoluci: Valná hramada „Ústřed- ního spolku českých kupců“, podrobivši dn- kladné úvaze poměry, jež zavládly na trhu cu- kerním zřízením ústřední prodejny cukru ve Vídni, prohlašuje, že není žádného závažného důvodu k násilnému centralisování obchodu cu- kerního ve Vídni a k zavedení nových krutých podmínek prodejních. Připojujíc se ku první části protestu ředitelstva Ústřední jednoty řepař pro království české ze dne 14. dubna t. r., od- suzuje bezohledné jednání rafinérů a dovolává se ochrany stavu obchodního a širokých vrste konsumentů z rušením cla na cukr rafi- — Osební. Pan MUDr. Jos. F. Babor, specialista pro nemoci nervové, vrátil se z cest a ordinuje ode dneška opět v obvyklou dobu (9—12, 2—5) v Jir- chářích čís. 2. — Pan Čeněk Vondráš z Dolců. inž. firmy Max. Píchy v Praze, podrobil se těchto dnů u c. k. místodržítelství zkoušce, přodepsané pr autor. civilní geometry a uznán byl způsobilým.

— Úmrti. V neděli odpoledne zemřela zde pan Alžběta Jechová roz. Szalatnayova, vdova po dlouholetém zasl. starostovi společenstva kovářův Praze p. Jos. Jechovi. Dosáhla věku 75 let. Pohřeh zvěčnělé koná se ve středu o 4. hod. odpolední z kaple obecního hřbitova olšanského. — V neděli dne 26. t. m. zemřela na Král. Vinohradech ve věku 17 let slečna Aninka z Cintulů, dcera professora reálky. Pohřeb koná se dnes v úterý o 3. hod. od- polední z chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov vinohradský. — Pan Jarosl. Jiroušek. o jehož úmrtí jsme včera zprávu uveřejnili, přeložil Hammonovu »Duševní povahu anarchisty«, Bourge- tovu »Fysiologii moderní lásky«, Dumasovu »Válku žen«, z angličiny Bellamovu »Rovnost« a Welsovu »Válku světů«. Pohřeb zesnulého koná se ve středu o 3. hodině odpolední z domu smutku v Sázavské ulici č. 3 na Král. Vinohradech. =Pohřeb generalmajora v. v. Eduarda Leipold konal se včera z domu smutku na Ferdinandově ná- břeží na Smíchově na hřbitov olšanský. Průvod s vo- jenskou okázalosti usporádaný vedl arcivévoda Eaa dinand Karel. nevaný.