1
masthead
Ročnik XXXXIIl
2
masthead
V Praze, v úterý dne 28. dubna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
plně lácí se;
v Fraze v ahíslslraei
2K
a reřsle
S K —
ns čtvrt leta . ..
s dvoji. čená škou
na činí leta . . . . 7 K 50
v sll gK9ok
na měske . .
Fřoštout
zo měste
n.. . . k
s dvojí zisilko
pa měníe
na čtrrí lota
5
article
Po sjezdu důvěrníků národni
strany svobodomyslné.
Po sjezdu důvěrníků národni
strany svobodomyslné.
Bouři a rozvrat ve straně naší přáli si ne-
přátelé národa českého se svými vídeňskými
prokonsuly a doufali proto pevně, že zafič
vichřice a skřižují se blesky na nedělním sjezdu
našem, odtud pak že spousta poletí zeměm
českými dále. To by ovšem bylo pro ně zna
menalo více, než vyhranou bitvu. —
Naděje vrahů budily přirozeně úzkost našich
přátel. Tito namnoze s obavami hleděli ku Praze,
aby ve starožitných siních radnice staroměstské
nestalo se snad rozhodnutí neblahé, z něhož
by vznikla hlodavá nesvornost, ne-li roztržk
v nespokojeném národě, rozhodnutí, jež by se
stalo pramenem jitřících sporů, půtek a zmatků
osudných pro naši velkou, svatou věc v době
pro národ náš nad jiné svízelné. Nuže dnes,
pod plným svěžím dojmem odbytého imposant
ního sjezdu, jemuž obcovalo ku pěti stům
důvěrníků strany naší ze všech krajův a zemí
koruny české, můžeme říci: že ani obavy přátel
ani naděje nepřátel se nesplnily.
Praha
6
article
Na sjezdu nedošlo k žádným výbuchům
hněvu bratra proti bratru, k žádné třeskuté
srážce protiv, k žádným výbuchům hašteřivých
vášní a sokovství osobního, k žádným bodavým
výčitkám a rekriminacím, vůbec k žádným bit-
vám a bouřím, po nichž nepřátelé věci české
práhli, alébrž celé to pětihodinné rokování sjezdu
o životních otázkách strany a národa vyzname-
návalo se důstojným klidem vážných vlastene-
ckých mužů, kteří plně jsouce si vědomi své
zodpovědnosti jako velikosti chvíle, v níž rokují.
prodchnuti byli všickni jen tímto dvojím
přáním: předně, aby poradou onou co možná nej-
lépe prospěli svaté věci národa svěho a za drubé
aby k témuž cíli osvěžili, ozdravili a
utužili národní stranu svobo do-
myslnou, k níž zná se tak rozhodná a ve-
liká většina národa českého, pročež nepřátelé
jeho po ničem úsilovněji nedychtí, než po jejím
rozvratu a úpadku, dobře počílajíce, že pád
rozvrat její znamenal by úpad a rozvrat veškeré
české organisovaně síly národní, mdlobný zmatek
a chaos zoufalý v celém národě jako po osud-
ném dni věčně kleté bitvy lipanské.
7
article
Zklamáni, s dlouhými, zlostí zsinalými tvá-
řemi stojí tu dnes zapřisáhlí škůdníci a nepřá-
telé národa našeho: neboť sjezd náš nepřipravil
jim vytouženého divadla a pospasu: věc česká
nevyšla ze sjezdu našeho otřesena, poškozena,
nýbrž naopak zpevněna a vysoce
povznesena nad jejich spekulace, úklady
a zloby potměšilé a její představitelka i haji-
telka: národní strana svobodomyslná, nevychází
ze sjezdu toho chorá, podlomena a otrávena
rozbrojem a nedorozuměním, nýbrž naopak
ozdravěna, s novou křepkostí, chutí a silou ži-
votní, naplněna novou odvahou, nadějí a vírou
v sebe, slibivši si, že vytrvá odhodlaně
a pevně v boji, podniknutém za vydobyt
svého poclivého vlasteneckého program u, že
napraví chyby taktické, jichž se byla ví-
deňská její delegace v tísni zlých okolností do-
pustila a že znovu zřídí a sešikuje
svoje sbory neunavnou prací organisační
k rozhojnění obranné i výbojné síly našeho n-
roda ve všech vlastech jeho.
Mrzutě překvapeni tímto nevítaným pro ně
výsledkem sjezdu, tou jednomyslně při-
jatou resolucí jeho, hledí nepřátelé naší
význam a váhu této maniřestace svorne
opposiční síly české zlehčovat svým
starými praktikami: hledí ji potřísnit slinam
své klevetivé lži a svého potměšilého podpicho-
vání, líčíce věc tak, jako by na sjezdu byl bý-
val sveden tuhý boj mezi zastánci směru radi-
kálního s obhájci směru umírněného vůči Vídn
a jako by tito poslednější byli bitvu vyhráli.
Vídn
8
article
Zatím v pravdě o podobném ostrém boji,
o nějaké porážce jedněch a vítězství druhých
nebylo na sjezdu ani potuchy. To dosvědčí
všickni jeho účastníci počtem do pěti set. Spor,
vzniklý o taktiku, kázeň a organisaci strany,
jehož význam a dosah jsme byli veřejnosti če-
ské poctivě vyložili, byl šťastné vybojován
uklizen již před sjezdem ve výkon-
ném výboru strany naší vlastene-
ckým dohodnutím, jež diktovala stou-
pencům obojího směru svrchovaná povinnosta
péče o dobro národa ohroženého a vlasti žárlivě
milované.
Resoluce výkonným výborem navržená a
sjezdem jednomyslně přijatá jest výrazem pocti-
vého dohodnutí se a kompromisu vlasteneckého.
při němž nemůže býti řeči ani o vítězství an
o porážce jednoho nebo druhého »křídla« v
straně, ale při němž zvítězila toliko po-
spolitá věc našeho národa na
spekulacemi a úklady vlády a ně
meckých našich škůdníků. — Či snad
znamená resoluce, na níž včera sjezd náš by
se usnesl, nějaké couvnutí, nějaké ocha-
bení našeho rozhodně opposič-
ního a bojovného postavení vůč
vládě Körbrově? —
Toho v ní věru ani samolibé okuláry
Körbrovy nenajdou. Neboť slyšme, jak charakte-
risuje a poznamenává resoluce sjezdová vládu
Körbrovu, nevyjímajíc z ní ani ministra kra-
jana p. dra. Rezka: »Pod lichou rouškou
»neutrality«, neohlížejíc ze na platný právn
řád, hoví tato vláda s troufalosti posud nebý-
valou všem hegemonickým požadavkům něme-
cké menšiny a poškozuje tim životn
zájmy lidu českého; za to však zdráhá
se bez souhlasu Němeův vyhověti nejspra-
vedlivějším potřebám národů slovanských vůbec
a národa českého zvlášt.
Körbrův
Rezek
9
article
Po télo žalobě tak lapidárně těžké a do-
padné uznává toho sbor zemských důvěrníků
snutnou potřebu, aby nejen češto
poslanci setrvali v rozhodné opo-
sici proti této vládě, nýbrž i kladli
il všemožný odpor a všestranné
překážky.« Při tom »nemůže však
zatajiti, že mnohé zjevy, které při-
puštění prvního čtení vyrovnáva-
cích předloh na radě říšské před-
cházely neb provázely, mohly způ-
sobiti v českém lidu obavy, že by
vedení věcí českých ve Vídni mevytrval
v nejdůraznějším odporu proti
nynější vládě i celé vládní sou-
stavě« a proto bezpečně naděje se
do klubu poslanců na radě říšské,
že příčiny zjevů takých odstraní...
Předpokládaje, že toto očekávání bude s pl-
něno, trvá sbor zemských důvěrníků v přl-
čině politického postupu na usnesení ch
svých, jež obsažena jsou v nymburské
resoluci ze dne 23. září r. 1894 a pone-
chává poslancům, aby přihlížejíce k zá-
kladnímu programu strany a k řá-
dům jejím, zařizovali vždy své kroky dle
poměrů a jak toho prospěch národa výžaduje.
při čemž ani prostředky obstrukčn
nemají býti vyloučeny, naopak v urči-
tém případě může se státi politickou nut-
ností, použiti jich.«
A to že »zvítězil na sjezdu živel umírněný
nad rozhodnějším?« Komu to chce německo
centralistická šidba namluvit? Dotčenou nym
burskou resoluci, k níž odkazuje se dnes znovu
sjezd důvěrníkův jako k žulovému stupni strany
svobodomyslné, vyhlásila tehda táž německ
Vídeň
10
article
žurnalistika za vrchol nesmiřitelného vzdoru
odboje českého
Dnes ji vydává za stupeň zmírněnosti česk
opposice. Habeat sibil
My na vzájem jsme s tím stupněm nym
burského teploměru opposice české úplně spo
kojeni i tleskáme srdečně pochvalu dalším těm
tužbám resoluce sjezdu pražského, »aby kluh
poslanecký na říšské radě z působem dů-
razným osvědčoval politicko
váhu českého národaa uplaťňo va
plný význam otázky české«, i aby
národ důvěřoval poslancům, kteří bohda »n e jen
s chladnou rozvahou, nýbrž i s muž-
nou odhodlaností zjednávati bu-
dou oprávněným nárokům národ
platnost.« Po tomto slavném zaslíbení, jež
včera poslanci naši znovu dali národu našemu,
dojista oživne v něm znovu bývalá jarost
účinná horlivost vlastenecká, utuží se bojovná
mysl opposiční, vznítí bývalý zápal ráznosti české
a zorganisují se i srazí rychle
řady statečných bojovníků českých za heslem
Havlíčkovým: Naše barvy: červená a bílá
naše heslo: poctivost a s íl al
Sjezd zemských důvěrníků národn
strany svobodomyslně.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Se všeobecným napjetím očekávaný sjez
zemských důvěrníků národní strany svobodo-
myslné stal se v neděli dne 26. dubna skut-
kem. Formálný nástin jeho průběhu podal
zpráva předsednictva, již v neděli večer vy-
daná. Doplňujeme ji zprávou vlastní, činím
tak jednak proto, že průběh sjezdu jistě za-
slouží si, aby byl zaznamenán pro všecku ve-
řejnost českou, jednak z té příčiny, že n
různých místech byly vydány o sjezdu po-
známky, které buď spočivají na lehkých kom
binacích, buď pravdě vůbec neodpovídají.
Havlíčkův
národní strana svoboda
11
article
Při zprávě své ovšem nespouštímese
zřetele příčiny, které způsobují, že všechny
sjezdy zemských důvěrníků národní strany
svobodomyslné — stejně jako tomu, ať př
politických sjezdech důvěrníků všech stran
jiných — jsou schůzemi důvěrnými. Toto opa-
tření, všeobecně a všude uznané, má svoje
neodmluvné důvody, jež plně respektujeme.
Hovíme řečem na sjezdu proneseným lépe
nežli kdo jiný, jestliže ze zprávy této z vlastní
iniciativy dobrovolně vylučujeme všecky oddíly
po výtce taktické, a současně vše ostatní, na
čem sirší veřejnost nemá zájmu oprávněného
z péče o dobrou politickou práci v našem
národě.
Místopředseda sboru důvěrníků posl. dr
Blažek v úvodním slově svém poukázal k to-
mu, že situace, ve které té doby nalézá se česká
delegace na říšské radě, zejmena otázka, jaké
stanovisko zaujme vůči rakousko-uherskému vy-
rovnání, zavdaly podnět k jistému znepokojen
v národě českém a vzbudily touhu a přání, by
sbor důvěrníků z této příčiny byl svolán. Přání
tmu bylo s plným souhlasem poselstva českého
vyhověno a shromážděným naskýtá se příležitost
jak vyslechnouti zprávu poslancův tak i projeviti
a odůvodniti svá přání a požadavky. Výsledek
sjezdu bohda nevyzní v dissonanci, nýbrž při-
spěje spíše k opětnému sesílení národní strany
svobodomyslné, tak že se nevyskytne obraz roz-
tržky, na niž čekají naši odpůrci, nýbrž sjezd
rozejde se v plném souladu a poslanci po schůzi
této vrátí se do Vídně nikoli seslabeni, nýbrž
vůči vládě posíleni.
Řečník vzpomenul vřelými slovy památky
zesnulého předsedy sboru důvěrníků, posl. Václ
Jandy, ocenil srdečnými slovy zásluhy posl
Blažek
Václ Janda
Vídeň
12
article
dra. Viléma Kurze, Hořice, Šulce, Jan
dourka a Pecha, vzdal spontanní hold Ma-
nům dra. Fr. L. Riegra. Památce všech jich
přítomní projevili úctu povstáním. Pak zaháji
jednání.
Předseda výkonného výboru dr. V. Škarda
uvádí, že resoluce sjezdu předložená a vypra-
covaná zvláštním výborem, obsahuje podmínky
pro další rozvoj a rozkvět strany, dodávaje, že
referent výkonného výboru, posl. dr. Herol
podá stručnou zprávu důvodovou. Řečník sdělil
pak obsah projevů, jež zaslány byly sjezdu
jednak výkonným výborem české strany národní
ve Slezsku, jednak českým studentstvem (viz
včerejší odpoledník) a dotknuv se významu
sjezdu, přál jeho výsledku všeho zdaru.
Referent dr. Herold dotýká se především
otázky, která byla jako aktuální přetřásána
celé veřejnosti a která dala vlastní podnět k
svolání sjezdu. Klub rozhodl se, jak známo.
většinou hlasů připustiti prvé čtení vyrovnacíeh
předloh, změnil tím tedy své usnesení ohledne
taktiky obstrukční proti vládním předlohám
tom smyslu, že předlohy vyrovnací mají být
přikázány komisi. Klub učinil tak — jak mín
řečník — ve své jemu svěřené právomoci,z
těchto důvodů: Ti, kdož navrhovali, by první
čtení rak.-uherského vyrovnání se nepřipustilo.
Kurz
Šulc
dourka
Pech
František
L Riegr
doktor
V Škarda
Herol
Herold
Hořice
Ma
český strana národní v Slezsko
13
article
nýbrž zamezilo obstrukcí, poukazovali jednak
k tomu, že různými projevy v tomto směru
učiněnými bylo jaksi stanoveno, že má býti při
vyrovnání k tomuto prostředku sáhnuto a že o
obstrukce bez splnění nalehavých požadavků
českého národa, zejmena bez nápravy ve věcech
jazykových upuštěno býti nemá. Kollegové tito
vycházeli také z názoru, že při propuštění před-
loh v prvním čtení vláda Körbrova ve své po-
sici bude sesílena a že tím se vlastně jí podař
vykonati nejobtížnější dílo, které má před sebou
a konečně namítali též, že by možnost ob
strukce při druhém čtení byla oslabena, nel
dokonce odstavena. Snaha ta nesla se k
zjednání nápravy ve věcech jazykových. Pro-
středkem k tomu byly též česko-německé kon-
ference.
Řečník promlouvá potom o dorozumívacích
konferencích a praví, že většina klubu seznala,
že výsledkem těchto konferencí by bylo jen to
že vláda nynější odhodlala by se vydati jen
taková jazyková nařízení, kterými by se sice
zavedla vniterní čeština v ryze českých kraji-
nách, která by však právo jazyka českého
krajích německých ne-li úplně odstranila, tož
jistě podstatné umenšila.
Obstrukce česká mohla by míti za následek.
buď že by byla zlomena, nebo že by říšská
rada byla uzavřena neb rozpušttěna. Tedy jen
tyto tři výsledky mohla by míti česká obstrukce.
14
article
Kdyby obstrukce naše byla zlomena, bylo by to
porážkou celé české věci; kdyby říšská rad
byla odročena, dalo se očekávati, že ony před-
lohy rakousko-uherského vyrovnání, které dosu
§ 14. provedeny nebyly, budou takto oktroyo
vány, a konečně, kdyby říšská rada byla roz
puštěna, dalo se právem očekávati, že za ny
nějších poměrů provedeny budou takové věe
na úkor českého národ a, které by po dlouhá
léta měl co odstraňovati.
Avšak nejen tato úvaha rozhodovala př
úvaze českého klubu, byla to dále i úvaha o po
měrech moravských a slezských. Než ani nynějš
politická i hospodářská situace nebyla příhodná
k zahájení obstrukce. Všechny politické strany
na říšské radě, ani sociální demokraty nevyjí
maje, v tom okamžiku, kdybychom zahájili ob
strukci, byly by napjaly veškery síly, aby ob
strukci zlomily. To jest nepopíratelné faktum
Řečník promlouvá pak o poměru Némců k vládě
a praví, že obstrukce zbavila by je té nepří
jemné povinnosti, hlasovati pro vyrovnání, jež
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za Bh
odpoladní
.. na zh
Ve flialkách na venkovš
ranní číslo. . . . . . . . 10
vdpolední
. . . . . . . sb
Inserátv
plati se hotové napře
Předplacení a inserty přijímá sdmin-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redake
Uiskárna a erpodice „Národních Lists“
Rukopásy se nevraosjí
Inserátv
národní List
15
article
dříve potírali. Vyloživ pak ještě další důvody,
jež vedly český klub ke známému rozhodnutí,
konstatuje, že bylo při tom výslovně řečeno, ž
tím budoucímu postupu české delegace není ni-
jak praejudikováno
Před prvým čtením rozpočtu nestalos
žádné ujednání mezi vládou a českými poslane
a mylné jsou různé zprávy časopisecké, kter
psaly, že stala se nějaká dohoda mezi oběma
stranami.
Usnesení o taktice, které se v klubu stalo.
činilo na řečníka dojem a vzbudilo v něm po-
cit, že nezápasily dvě strany a že zde nebylo
ani vítězů, ani poražených, nýbrž že učinil klub
pouze taktické rozhodnuti, o němž přísluší sou
celému lidu. Poslanci učinili rozhodnutí své
pouze s ohledem na veledůležité zájmy celéh
národa a v plném vědomi své zodpovědnosti.
16
article
Pokud jde o návrh ve příčině organisace
strany, uznává řečník, že za daných poměrů je
úkolem sjezdu, dáti podnět k pronikavé ná-
pravě. Národní strana svobodomyslná již v zájmu
národa samého zničena býti nesmí. Nepřátelům
našim dlužno dokázati, že strana naše chová
jádro zdravé a že dle svých tradic, úkolů
své práce ve prospěch národa vykonané je na
ten čas nenahraditelnou (Výborně! Hlučný po-
tlesk), že té doby není tu jiné strany zorgani-
sované, která by záležitosti českého národa
dobře, nebo ještě lépe vedla v zápasu proti
odvěkým našim nepřátelům. Sjezd bohda pro-
jeví přesvědčení, že národní strana svobodomy
slná byla, že jest a že také bude. (Bouřlivá
pochvala a potlesk.)
Důvěrník dr. Hohlweg (ze Slaného) lituje,
že klub neujal se svolání sjezdu z vlastní inicia-
tivy a sám (Souhlas.), nýbrž teprve na dolehán
voličstva a protestuje proti tvrzení některých
orgánů poslaneckých, dle nichž prý budou po-
slanci i navzdor usnesení sjezdu činiti si to
co budou chtíti. (Hlasy: Jmenovat! Kde to
bylo !) Dovedlo-li vedení strany kárati někter
poslance rozhodnější, mělo uvésti na pravou
míru také projevy některých zásadních opportu-
nistů (Výborně! Hlasy: Kde to bylo? Jme-
novat!), jako na příklad v orgánu poslanc
doktor
Hohlweg
Slaný
17
article
Špindlera. Řečník po ostré kritice režimu Kör-
brova a jeho chování, zejmena ve věcech jazy-
kových, navrhuje k resoluci dodatek, by české
poselstvo s vládou dra. Körbra veškeré styky
přerušilo a užilo všech taktických prostředků,
jichž jim poskytuje jednací řád, aby vlád
Körbrova byla odstraněna. (Hlučný souhlas.)
Řečník přeje sobě ovšem, by taktic ke
plány čsské delegace nebyly vy-
nášeny napřed na veřejnost a ze-
jmena aby se jich nedočítala ve-
řejnost v listech vídeňských. (Hlučný
souhlas.)
Posl. dr. Perek (z Prostějova) za všeobecnéh
souhlasu vyličuje smutné poměry, v nichžs
v ohledu jak hospodářském tak kulturnímí a zejmen
jazykovém nalézá česká většina v markrabství mo-
ravském. Promlouvá pak o důležitosti moravské uni-
versity a jejím významu pro kulturní rozvoj českého
lidu na Moravě. Zmiňuje se pak o vedlejší vládě n
Moravě, o jeji moci a vlivu i v kruzích české společ-
nosti. Intrikám této vedlejší vlád, se podařilo, že
do zemského výboru zvolen byl muž ne většinou če-
ských poslanců na sněmě, nýbrž většinou poslanců
německých (Bohužel!) A tak se stalo, že Čechové
musí snášeti, že v zemském výboru vedle 4 členů,
kteří ustavičně tam sedí a o všecko se starají, za-
sedají dva našinci, Němcům velice příjemní, z nichž
jeden přijíždí tam v sobolu před zasedáním a druhý
tcliko jednou v týdnu úřaduje. Řečník promlouvá
vyrovnávacích konferencích moravských, o jejich ne-
zdaru, líčí politické poměry na Moravě a přechází
k působení nynější vlády, již nejrozhodnějším způso-
bem potírá. Promluviv pak o taktice českého klubu
Špindler
Posl
doktor
Perek
Čecho
Němec
Prostějov
Morava
kulturní rozvoj český lid na Morava
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V domě odmlčelý ch.
Podává V. L. Fáček.
V popisech Krakova bývá čísti poznámku
»Nedaleko města v Bělanech, na Stříbrné Hoře
(Montis Argentini) nachází se klášter Kamedulův,
nejpřísnějšího řádu, jediného svého druhu v Ra-
kousko Uhersku. Nejlěžší podmínkou řádu jest:
nemluviti. Členové mají povinnost: modliti se
ve dne v noci, přestávky vyplňovati namabavou
prací, zachovávati přísný půst a za lůžko míi
tvrdou rakev s cihlou místo podušky. Vstup do
klášterního kostela jest širšímu obecenstvu po-
volen toliko jednou do roka a sice o sváteích
Zelených, návštěva kláštera pak osobám svět-
ským velice znesnadněna, ženám naprosto za-
kázána . . .«
Ty a podobné popisy dráždí velice fantasii.
Neodolal jsem tomu, ukojiti svoji zvědavost
o pravém stavu věcí se přesvědčiti.
Laskavostí přítele převora Homobona, » bon-
homma« v pravém smyslu rčení, byl jsem ne
dávno k návštěvě kláštera pozván.
Řád Kamedulů uveden do Bělan r. 1605
Mikulášem Volským, maršálkem dvoru Zik-
munda III. Pocházel z Vlach, kde byl založen
sv. Romualdem r. 1012. Klášter tvoří skupina
budov, kostel, dvacet domků pro mnichy a vů-
kol květinové i zelinářské zahrady a ovoené
sady. V malebném historickém okolí, na vysoké,
lesem porostlé skále vystaven proti památnému
Týnci s divukrásnou vyhlídkou na Krako
s rámcem mohyl, na Babí horu, Kalvarii Ze-
břidovskou a štíty hor tatranských. Skupina
klášterních budov obehnána je kamennou zdl.
Pokochavše se rozhledem na předdvoři,
zazvonili jsme u vrat poustky, v pravdě » pev-
nostních«. Po chvíli otevřena pro nás postranná
dvířka a později pro povoz vrata hlavní. Mladý,
pěkně zrostlý mnich v bílém z hrubého sukna
úboru, prokazoval nám tu úvodní službu. Úbor
Fáček
Argentini
Kamedulův
Homobon
Kamedulu
Volská
Vlach
svatý . Romuald
Krakov
Bělan
Rakousko Uhersko
Babí hora
19
article
jeho sestával z tuniky až na kotníky splývající,
ze škapulíře a pláště s kapucí. Pod kapucí po-
krývá ještě bílá čepička hlavu oholenou až
na kůži. Tunika se širokými rukávy, škapulin
s přišitou na šíji kapucí jest s tunikou stejně
dlouhý, přepásaný širokým, černým řemenem
Na nohou má mnich hrubé, soukenné punčochy
a kožené trepky s dřevěnými podešvy a pod-
patky. Široký plášť na způsob peleriny spadá
mu k chodidlům.
20
article
Průvodčí můj, otec Homobon, jenž v pou
stevně bývá častým, vždy vítaným hostem, uvedl
mne dříve, nežli převora kláštera jsme vyhledali
přímo do kostela. Jednoduchá svatyně, mile do
jímající svou prostotou. Kromě obrazu zakla
datele Mikoláše Volského jsou zde mramorové
stěny vší okrasy prosty. Hlavní ollář ozdoben
obrazem na Nebevstoupení Panny Marie, malo-
vaný Stachovičem. Mimo hlavní jest zde ješte
jedenáct malých oltářů v různých kaplích ve
směs založených králem Ladislavem IV., voj
vodou Lubomírským a j. Kostel nemá varhan
ani kazatelny, ani zpovědnice. V levé lodi chrámu
jest tak zvané capitulum culparum, kde mniši
okázale obřad pokory provozují. Každou sobotu
shromažďuje se tu na dané zvoncem znamení
všechna klášterní obec, sestaví se v řady a po
tiché modlitbě ubírá se průvodem na místo po-
kory. Zde každý vyhledá své místo, dvéře chrámu
se uzavrou, mniši zahali se v kapuce a po pře-
čtení několika stanov řádu osloví převor klá-
štera krátkou řečí přítomné. Jeden člen po
druhém padá na zemi, vyznávaje se přede všemi
z hřichů svých a očekávaje pokutu, převorem
mu ukládanou.
Pod hlavním oltářem je zimní oratorium
Za oratoriem je krypta poustevny s vybíleným
stěnami, kde na 70 mnichů zemřelých zazděno
jest. Po jedné straně krypty zbývá už jen jediný
otvor pro vsunutí rakve. Až ten bude vyplněn
nejbližším nebožtikem, počnou se lámati otvory
pro rakve do protější stěny
V sakristii nachází se stříbrná, vyzlacená
monstrance z r. 1696, kříž od papeže Pavla v.
Homobon
Volskij
Ladislav Iva
Pavel
Nebevstoupení pannus Marie
21
article
množství uměle vyšívaných ornátů, dárovaných
polskou šlechtou a příznivci poustevny. Pod kaplí
»Capitulum culparum« umí těna jest bibliotéka
obsahující více jak 6000 děl, mezi nimi vzácné
památky v jazyku řeckém a hebrejském. Archiv
umístěný pod kaplí sv. kříže, chová bohatý ma-
teriál od založení kláštera až na doby nynější
Za kostelem rozes aveno ve čtyřech řadáeh
rozkošnými zahrádkami oddělených 20 domků
pro mnichy. Po stěnách domků vine se divoká
réva. Zamířili jsme k domku otce převora. D
každé poustevny vedou dva stupně. Stěny v před-
sini pokryty jsou starými obrazy, na pravoje
kaplička s oltářem, v levo cela poustevníka.
O rakvi místo lůžka není ovšem potuchy. V té
věci bylo očekávání zvědavce zklamáno. Jest tu
lůžko se slamníkem a poduškou, jež vycpána
slamou, a hrubá přikrývka, malý stolek, křeslo
a klekátko. Toť úplné, stejnokrojné zařízení
každé cely. Vedle nachází se ještě malá pracovna
se skromnou knihovničkou a nějakým nářadím,
řemeslu nebo jinému zaměstnání odpovídajícím
V chodbě každého domku napadl mi malý
dvířky opatřený výklenek; sem ukládá s
přinesený z klášterní kuchyně chudý oběd pro
poustevníka. Čistění domku obstarává si každý
mnich sám, taktéž svoje télesné i lůžkové prádlo
práti a oděv si spravovati jest povinen. Práce
zahradní konají se společně.
svatý . kříž
22
article
O 12. hodině v noci vyzvání se ke shro-
máždění do kostela. V zimě v létě trvá zde
pobožnost při lačném žaludku do třetí hodiny
ranní. O třeti jest uklízení v celách a o pů
páté opětně volá zvonek k modlitbě. Pak na
stává doba pracovní, trvající do 12. hodiny po-
lední, kdy se odbývá prostinký oběd: vodová
polévka, zelenina a moučník. Snídaně, svačiny
a večeře mnich Kamedul nezná. V pátek žije
pouze o chlebě a vodě. Masa vůbec nepožívá.
V zásobě má zdejší poustevník na týden po
dvou bocháncích chleba, z něhož jen při nej
větším hladu si ukrojuje.
Společně v refekláři jídá se jen několikrá
do roka a to dvakrát do roka před hlavní ob
dobou odmlky (advent a půst) a o několika cín
kevních sváteích.
Mluviti s návštěvou jest leda za řídkých
vzácných případů dovoleno. Mezi sebou směji
Kamedulové jen se svolením převora co nejnut-
nějšího hovořiti. Hlavu mají, jak praveno, až
na kůži oholenu, jen kněží nechávají kolem
hlavy nad ušima slabý proužek vlasů státi.
Převor kněz přišel nám s laskavým úsmě
vem v ústrety. Po obvyklém vzájemném před-
stavení hned litoval, že je dnes »prádlo«, což
bylo na překážku, abychom se také s ostatním
poustevníky blíže seznámili. Uvedl nás do své
cely, rozpačitě se ohlížeje, jako by něco hledal.
A skutečně hledal — židle, ačkoliv dobře věděl.
že má pouze jednu. Pomoc však se nalezla.
23
article
Jeden host umístil se na židli, druhý, otec Ho-
mobon, na klášterníkově lůžku. Pro sebe vy-
šukal hostitel venku v zahrádce jakési laťovi
na něž se posadil sám. Mnich, jenž mezi naším
hovorem do cely vstoupil, dostal znamení a za
chvili sneseny nám všecky lahůdky klášlera
bílý chleb, máslo, sýr, koláče, ovocné vino.
Samé domácí výrobky, znamenité chuti.
Otec převor rodem pochází z malé vesničky
blíže Opavy. Dlouholetým pobytem v Italii, ze-
jmena v Řimě, odvykl poněkud mateřskému ja-
zyku, za to ale neumí také německy, což nás
s prvnějším pokléskem trochu smiřovalo. Vy-
slovil potěšení, že může zase jednou krásnou
češtinu, jak pravil, slyšeti, vypravoval s velkou
ochotou o zařízení řádu, dosvědčoval, že mezi
lidem více se o řádu bájí, než ve skutečnost
je, doznával přísný půst, zároveň ale příznával.
že v čase nejkrutějších mrazů nechá v noci pr
členy černou kávu vařiti. Ovšem »nic k ní«
ani cukr. Vypravoval zajímavé věci o členech
řádu. Jest tam jistý kanovník ze Lvova, který
po dlouhou řadu let krom předepsaných pobož-
ností ustavičně dříví štípá. Jistý šlechtic, bývalý
rytmistr, cíti takovou potřebu odmlky, že an
v čase dovoleném slova nepromluví. Bavili
jsme se výtečně až opětné vyzvánění k modlitb
přimělo nás se rozloučiti s vlidným hostitelem
Opava
Italia
Lvov
24
article
Musili jsme slíbiti, že v neděli zase přijdeme
a sice o něco dříve, abychom prý lépe e
seznali
Slíbili jsme a dostavili jsme se. Tento-
krát uvedeni jsme byli v prostranný refektář,
zase nám přinášeno bohatství kláštera, jenom
v jiném pořadu. Pozváno několik starších členů,
všickní plni zdraví a humoru. Zde by hlasatel
vegetarianismu mohli triumfovati. Po malém ob-
čerstvení vyzval nás olec převor do besídky, za
poustevnou, odkudž král Kazimír v čas požáru
Krakova, na mramorovém stole stoje, vyhlížel
Stůl je dosud zachován. Pak nás uvedli do
obydlí, určeného pro hosti. V malém klenutém
sále proveden zvláštní pokus. Převor Homobon
postavil se do jednoho kouta sálu, mne posta-
vili do kouta na opačné straně, tváří ke stěně.
»Slyšíte, co mluvím ?«, zaduní mi náhle do ušl.
Otočím se, otec Homobon stojí v protějším
koutě na svém místě. Sál má tak zvláštní aku
stiku. Dále ukázána nám místnost, kde r. 1655
Jan Kazimír za útěku před Švédy nocoval.
Roku 1698 měl klášter i ženskou návštěvu
Nocovala tu Marie Kazímíra, vdova po Janu
III., odjíždějíc na vždy z Polsky.
Až do soumraku výtečně jsme se v refek-
táři bavili. Na rozloučenou všickni bratr
srdečně nám tiskli ruce.
— Nezapomeňte, přijde li někdo z vašich
krajanů do Krakova, dovésti jej k nám ! klaní
nám na srdce vlídný převor.
Těžké dvéře za námi zapadly.
Když host odešel, přestává pro mnich
dovolení mluviti. Zadumáni ujíždíme pustou
silnici. Otci Homobonu, jenž se se vší láskou
křesťanské své duše věnoval trpícímu lidstvu,
nepřipadalo zařízení poustevny jistě tak nesne-
sitelné, jako jeho zamlklému sousedovi, zvyk-
lému na šumný rej života. Však i nejveselejší
zná chvíle trpkého zklamání, kdy dovedl by
záviděti mnichům na Střibrně hoře tak vítězné
odloučeným ode všech dráždidel toho světa pře-
ludů a klamů . . . . . . ..
Kazimír
Homobon
Jan Kazimír
Švéda
Jan III
Krakov
Polsko