5
article
píce. Na jak dlouho asi může stačiti tento obnos
pro 10 zemědělských okresů, z veliké části té-
měř výhradně na dobytkářství odkázaných? Totě
strašně pomyšlení, uváží-li se, že stát jde na
stomillionovou bídu českého jihu, na dobu jed-
neho roku v pouší obráceného, zlomkem pro-
centa! A při tom dává se předseda ministerstva
oslavovati od officiosního tisku, jakožto přítel
národa českého, jakožto dárce, který rychle
a rád dává, tak že dává vlastně třikráte!! My.
slíme, že situace na českém jihu jest příliš vážná,
než aby mohla býti zneužívána k ironiím sebe
krvavějším. V krajinách ledové spouště z minu-
lého měsíce počíná se jeviti v míře stále roz-
sáhlejší hlad. 400.000 K věnuje stát na píei
pro dobytek, vývoj důsledků z jihočeské kata-
strofy jde však mnohem rychleji, než státní po
moc, tam zni otázka už jinak: co budou jisti
lidé? Otázka ta ozývala se před 14 dny teskně,
nebylo na ni odpovědi, dnes zní odpověď tato
drtivě, beznadějně. Stát staví se na rovnováhu
se zemí a jest prý ochoten tolik povoliti, co sněm
zemský. Stát, který uzavírá každoročně rozpočto-
vým přebytkem, se značnými poklad-
ními hotovostmi, kdežto země, Vídní
vyssáta již na morek kostí svých poplatníků —
každoročně vzrůstajícím deficitem a opořan-
skou půjčkou! Když se z Ruska oznamuje bídná
sklizeň a v zápětí dostavuje se přišerný host mu-
žických chýší, hlad, vídeňský tisk s nenapodobi-
telnou pohrdavostí píše paskvily na ruskou ad
Vídeň
Rusko
6
article
ministrativu, na absolutismus a na všechny ne-
dostatky carského prý zpátečnictví, zejmena
na loudavost správního apparátu a ničemnost
činovníků. Ejhle, český jih poskytuje dnes pří-
ležitosti ke skvělému osvědčení se výtečné státní
správy, zejmena co se rychlosti týče, huma-
nismu moderního státu, z Vídně řízeného, co
jeho vydatnosti. A srovnání tu dokonce ne-
kulhá, neboť se jedná o celou čtvrtinu
země v každém ohledu, zejmena však přímými
daněmi nejpoplatnější. Statisíce nejlepšího lidu
českého, nejpilnějších a nejobětavějších státníc
občanů, poplatníků státu hledí vstřic nejen bídě
a hladu, ale do opravdy hotovému zániku. Jižním
Čechám hrozi dokonce nebezpečí odlidnění, po
kraji počínají obcházeti vystěhovalečtí agenti, tito
supi existenčních mrtvol. Neboť je-li stodola,
ýpka a stáj i chlév prázdný, potom je situace
na statku k utečení. Poměry staly se zkrátka ne-
udržitelnými, příspěvek státní jeví se i jako první
pomoc naprosto nedostatečným, i dává tušiti, jak
asi dopadne, či dopadnouti má vlastní pomocná
akce státní, k niž děje prý se vyšetřování s nej-
větším — — urychlením. Svrchovaně na čase
jest, aby sněm byl v Praze už pohromadě a po
nejmožnějším zemském přispění ústy českých
zástupců vyložil řízně a zvučně Vídni její povin-
nost k zemi, která jest vlastně vydržovatelem
státu.
Vídeň
Čechy
Praha
7
article
— Osobní. Pan JUDr. Richard Singer, kan-
didát advokacie v Praze, zanešen byl po odbytí ad-
vokátní zkoušky do listiny obhájců ve věcech
trestních.
— Úmrtí. V Rokycanech zemřel včera olravou
krve, způsobenou proříznutím nehtu pan Vojtěc
Wünsch, býv. hostinský a soukromník, otec konsist.
rady msg Ant. Wünsche, ve stáří 75 let. Pohřeh
konati se bude v sobotu o 4. hod. odp. na místn
hěbitov.
— Ruský host. Včera zavítal do Prahy pan N
kolaj Alič Zmajlov, gubernátorský sekretář z Mo-
skvy se svojí chotí a dcerou a ubytoval se „U angli-
ckého dvora“ na Poříčí. Jest hostem „Slovanského
klubu“
— Výbor zemský království českého učinil v
schůzi dne 29. července lato další usnesení: Změněna
byla rozhodnutí okr. výboru v Karlíně v příčině pla-
cení poplatku 4400 zl. z kupní ceny za ostrov Štvanici
ke stížnosti král. hl. města Prahy. Schváleno bylo
usnesení okr. zastupitelstva v Sušici v příč. uzavření
zápůjčky okresní per 130.000 K u zemské banky král.
českého. Usneseno navrhnouti sněmu král. českého
ponechání veřejné kreslírny při zem. řemeslnické
škole v Hoře Kutně. Zem. školní radě vysloven byl
seuhlas s utvořením nového V. obvodu obec. škol. na
JUDr
Singer
Vojtěc Wünsch
Wünsch
Alič Zmajlov
Praha
Rokycany
Karlín
Sušice
8
article
Kr. Vinohradech; se zřízením zatímní pobočky při
pr ní obec škole chlapecké v Plzni; s olevřením měšt.
škely chlapecké v Kopidlně; se zřízením samostalné
jednotříd. školy obec. v Klukách vyškolením ze škol
olce Skalska; s ponecháním zatím, pobočky při obec
škole v Rosicích; s otevřením defin. III. postupné tř.
při obec. škole s českým vyuč. jazykem v Dobřanechi
s ponecháním zatím. pobočky při obec škole chlap
spojené s měšťanskou v Karlíně; s ponecháním jedné
zatimní pobočky a se zřízením druhé zatím. pobočky
při divčí škole obec. spojené s měšť. v Karlíně; se
zříz. měšť. školy chlap. v Kolešovicích; se zřízením
zatím pobočky při III. tř. obec. školy v Poříčí; se zříz.
měšť, školy chlap. a dívčí ve St. Roli; se zřízením
druhého místa vlastního katel. katechely s pevným
platem při obec. a měšť. škole ve Vimperku; s pone-
chánhm V. tř. při obec. škole ve Verneřicích; s ponech.
zat. pobočky při IV. tř. obec. školy chlap. v Benešově
n. Pl.; se zříz. zatím. pobočky při II. tř. obec, školy
ve Franzendorfě; se zříz. zatím. pobočky při V. tř.
obec. školy v Ml Bukách; se zříz. zatím. pobočky při
pětitřidní obec. škole smíšené v Bernardicích.
Plzeň
Kopidlno
Kluky
Skalsko
Rosice
Karlín
Kolešovice
St
Vimperk
Verneřice
Benešov
obec škola chlap
obec . škola chlap
9
article
— Dary. Odbor Ústřední Matice škol-
ské v Holešo vicích uzavřev defioitivrí účty
slavnosti, kterou uspořádal k oslavě jabilea svého
dvacetiletého trvání ve dnech 27.—29. června 1903.
odvedl dodalečně pokladně Ústřední Malice školské
57 K 67 h. Tím výtěžek slavnosti s odvedenými již
2622 K 17 h. činí úhrnem na 2679 K 84 h.
— České feriální osady. Česká feriální osada
v Navarové dicí vrátí se do Prahy dne 11. srpna
(v úlerý) o půl 5. hod. odpol. Páni rodiče se žádají
aby dětí svých očekávali na nádraží Františka Josefa.
— Dív i osada z Luže vrátí se do Prahy v úlerý
dne 11. srpna o 6 hod. 30 min. večer na nádraži
st. dr. v Hybernské ul. — Odjezd dětí českých
feriálních osad na II. freg Konlrolní shromáždění
dívek koná se ve Školské ulici (měšť. šk. dívčí) ve
středu, dne 12. srpna o půl 9 hod. ranní; hoši
sejdou se tam o půl 11. hod dopol. Všecky osady
odjedou dne 13. srpna a sice: do Mezříče (10 hod.
dopol), do Těchobuze (6.18 rános), do Navarova
(724 ráno) z nádraží Františka Josefa, do Luže (
hod. ráno), do Řenčova (8.30 ráno) z nádraží v Hy-
bernské ul. Osada do Cerekvice odjede o 7. hodi
ráno z nádraží severozáp. dráhy (Poříč).
— Veřejná studna na Král. Vinohradech zřízen
byla v domě č. p. 440 (nároží Havlíčkovy třídy
Koubkovy ul.). Každý může z této studny, jako
vůbec z každé sludny ve veřejné správě, vodu bez
platně čerpati.
Navara
František Josef
doktor
Navarův
Řenčův
Král
Havlíčkův
Holešo
Praha
Luže
hybernský ulice
školský ulice
Mezříč
Těchobuz
ha
bernský ulice
Cerekvice
Koubkův ulice
ústřední Matica škola
ústřední Malice
10
article
— Mnoho povyku pro nic za nic. Zajímavá hi
storka šeptá se mezi obyvateli jistého domu na Král
Vinohradech, jež vzhledem ke gratulacím, jež by mohly
zahrnouti osoby v tragikomické episodě té zúčastněné
neradno uváděti. Po kolik let žili na chodbě druhého
poschodí dva věrní přátelé, oha ženati, ale bezdětní
Jeden z nich jest úřadníkem v jisté továrně, druhý
průvodčím vlaku. V půli minulého měsíce poslal úřa-
ník svoji choť na letní byt k jejím rodičům a sám osi-
řel, maje jako jedinou polěchu malého psíka „taxlíka“,
který byl miláčkem jeho ženy. Opatroval jej proto
žako oko v hlavě, nosil mu od oběda kosti v papírku
a ráno, když pejsek hlásil se kánčením o vychlzku,
nelenil a vyskočiv jen tak na lehko « postele, pouštěí
jej ven. A právě tato na pohled nepatrná okolnost
mohla se státi našemu hrdinovi málem osudnou. Když
předevčirem ráno se probudil kňouráním taxlíka a šel
vypustiti jej ven za dvéře, nechtěl se mu taxlik hinouti
od prahu. Marně jej odháněk. Taxlíkovi se nijak ne-
chtělo Pán jeho rozhlédl se ludíž po schodech nahoru
i dolů, neblíží-li se někdo, koho by jeho toiletta po-
horšila a když bylo v domě úplné ticho, vzal psíka
Královský Vinohrady
11
article
za obojek a táhl jej ke schodům. Ale mezi tím stalo
se něco pro něho tuze nepříjemného. Dvéře, které
z chodby byly opatřeny jen mosazným knoflíkem.
průvanem se přirazily a náš hrdina tu stál strnulý
jako kapr v žitě. Nebyla to závidění hodná siluace,
Dole byle slyšeti ženské hlasy. Co dělat? Zrak jeho
padl na zvonek u přítelova bytu a hlavou projela mu
spasná myšlenka. „Přítel mi půjčí kalhoty.“ Zazvonil,
dvéře se otevřely, v nich objevila se ženská hlava.
ozval se výkřik, ale hned zase se přivřely. „Milost-
paní, pro pět ran, prosím vás pusťte mě do vnitř, mně
se stal malév,“ úpěl za dveřmi nešťastník. „Ale co
pro boha chcete, zbláznil jste se, odpovídalo to ze-
vnitř ženským sopránkem, Několika slovy objasnil
jí polondamita neblahou svoji situaci. „Tak počkejte
aspoň, až něco na sebe hodim!“ Konečně vrzl klíč
a ubohý, neopatrný majitel psíka byl zachráněn. Paní
utekla do druhého pokoje a pootevřenými dveřmi ho-
dila mu mužovy kalhoty. Tím ale utrpení našeho reka
nebylo skončeno. Právě lezl do jedné nohavice, když
otevřely se dvéře a v nich objevil se konduk tor s taš-
kou v ruce, jak se vrátil od vlaku. Přeléll okem pokoj.
s úžasem zahleděl se na přítele, oblékajícího kalhoty.
pak pohlédl na nedostatečný úbor své ženy a vzkřikl
hlasem tura: „Himl — tak vy tahle! Já vás postřílím
jako koťata!“ Z jeho hlasu chvěla se zlost i bol. Žena
jen sepjala ruce a „přistižený“ přítel vyhrkl ze sebe:
Himl
12
article
Ale nerozčiluj se, to je hrozná náhoda, všecko ti vy-
světiím.“ Přítel nebyl však k utišení, nechtěl ničeho
slyšet a jen zuřil. Konečně přece vyslechl celou hi-
storii, ale prohlásil, to že by mohl říci každý a že chce
důkazy. Spasná myšlenka projela konečně hrdinovi
hlavou. „Tak abys věděl, že jsem nešel za tvou ženou,
tak dej otevřít můj byt a uvidíš, že tam mám šaty a
že je klíč zevnitř zámku.“ Přivolán zámečník a tu te-
prve vyšlo na jevo, že skutečně historka se sběhla tak,
jak ji „dopadený svůdník“ vylíčil. Nastalo usmíření.
jen axlík odnesl pánovu mrzutou historii důkladným
výpraskem.
13
article
— Poštovní holub. Majitel kavárny „U červeného
orla“ chytil včera poštovního holuha, který měl pod
křídlem značku „Prague 20 3 Liska 1902.“ Majitel
může se u dotyčného přihlásiti.
— Změny držebností Paní Emilie Baudišová kou-
pila od pp. Jindřicha a Ladislava Procházkových dvě
dvanáctiny domu č. p. 385 v Brandlově ul. na Král.
Vinohradech za 16 000 K. Podnikatel staveb p. K.
Císař koupil od stavitele p. V. Romováčka stavební
pozemky č. kat. 482/38, 482/39 na Král Vinohradech
za 37.327 K. Paní Kateřina Tomašovicová koupila o
paní Terezie Škardové pozemky č. kat. 397/1, 397/17
na Král. Vinohradech za 22..000 K. Pan Jaroslav
Andres koupil od správy konkursní podstaty p. Rud.
Andresa pozemek čís. kat. 598/6 na Král. Vinohra-
dech za 12 200 K. Pp. manželé Ant. a Karol. Krejči
kovi koupili od p. Václ. Stuly dům č. p. 283 v Pala
ckého ul. ve Vršovicích za 19.800 K. Firma Frant
Holoubek, továrna na výrobu mýdla, koupila od dě-
diců po zemřelém p. dru. Janu Tokšteinovi pozemek
čís. kat. 122/40, 125 v Nuslích za 18.338 K. Ob
chodník p. Jan Drahan koupil od pp Matěje Rohlfka
a Vojtěcha Procházky dům č. p. 249 s pozemkem
v Nuslích za 19.200 K. Obuvník v Žižkově p. Václ.
Cízl koupil od pp. Karla a Annv Kocourkových dům
č. p. 142 v Poděbradově ulici v Ži žkově za 19.000 K
Paní Růže na Fišerová kouplla od pí. Anny Wild-
mannové usedlost čís. p. 32 ve Štěrboholech za
Baudišová
Jindřich
Procházkův
Král
V Romováček
Tomašovicová
Škarda
Jaroslav Andres
Karol
Krejča
Václ
Holoubek
Tokštein
Drahan
Rohlfek
Procházka
Žižkův
Karel
Annv Kocourkův
Fišerová
Wild
3 Lisek
Brandlův
Vinohrady
Vršovice
Nusle
Poděbradův ulice
Štěrboholy
Stula dům
Prague 20
14
article
16.000 K.
— Množství hub urodilo se lelos také v lesích
rokycanských i zbirovských, odkud denně vyváží se
jich na m. ct. do Prahy a do Plzně. Hledáním hub
celými davy lidí poškozovány jsou lesiny. Aby se
tak nedělo, vydala obec rokycanská nařízení, že ben
průkazu nikdo do lesů jíti nemá. V Rokycanech pru-
dává se kilo hub za 18—25 kr.
— Záchranná stanice poskylla v měsíci červen-
ci t. r. v 669 případech první pomoci; v noci žádáno
bylo její pomoci v 37 případech. Chirurgických one-
mocněni bylo 46, očních onemocnění 135, pokusů
sebevraždy 3 případy. Ambulančním vozem bylo pře-
vezeno 69 osob a nosftky přeneseny 3 osoby.
— Kradli kola Před několika dny ztratilo se
panu staviteli J. Kulhavěmu v Mladé Boleslavi ze
stavby stoky na předměstí Ptáku nové kolo. Policie
provedla ihned několik prohlídek, také na půdě
domu pana K., kde pohřešované kolo nalezeno. Bylo
zahrabáno v jeteli. Schovali je tam kočové povoz-
níka bez vědomí p. K. Kočové nechtěli se k svému
činu znáti, ale konečně byli usvědčení a zatčeni.
Mimo to lpí na nich podezření, že odcizili panu K.
pár pobočnic. Také v továrně pp. Laurin a Klement
odcizeno bylo předevčírem nové kole z chodby, ná
ležející dělníku Rejskovi z Kosmenos a nebylo dosud
nalezeno. V obou případech zavedeno vyšetřovánl.
K Koč
Laurin
Klement odcizit
Rejsek
Praha
Plzeň
Rokycany
Mladá Boleslav
15
article
— Vlakem uamrcená žena. Mezi stanicemi ſlíčany
a Stránčicemi a dále směrem k Benešovu, jak známo,
staví se na trati dráhy cís. Františka Josefa druhá
kolej. Při práci zaměstnáno jest veliké množslví děl-
níků, jednak odkopáváním hlíny, trháním skal, klade-
ním kolejí a podobně. Po koleji, zviáště k tomu zří-
zené, pojíždí vlak „šutrovka“, kterým přiváží se po-
Uřebný materiál. Dne 4. t. m. stalo se u tohoto vlaku
polifování hodné neštěstí. Nedaleko Senohrab zachy-
cena byla 56letá dělnice Karolina Jedličkova ze Štern-
berka u Vlašimi, dostala se pod kola lokomotivy, takže
okamžitě byla mrtva. Mrtvolu nešťastné ženy prohlédl
pan dr. Vlček z Mnichovic a dal ji dopraviti do umrič
komory na hrbitově v Hrušicích. O případu tomio
vyrozuměno bylo okresní hejtmanství žižkovské a na
Josefa Nováka, jenž řídil lokomclivu, učiněno trestní
oznámení.
František Josef
Jedličkův
Štern
Vlček
Novák
Stránčice
Benešov
Senohraby
Vlašim
Mnichovice
16
article
— Raněn mrtvicí při práci. V policejních kasá rnách
č 312—I. v Bartolomějské ulici opravoval dnes o 4.
hodině odpol. kamnářský mistr Ant. Tovora z č. 110
na Vyšehradě, v Neklanově ulici, kamna s několika
svými dělníky. Krátce před 5. hodinou udělalo se mu
nevolno, klesl k zemi a přivolaný lékař dr. Kalmus
mohl jen konstatovati náhlou smrt. Ambulaněním
vozem záchranné stanice byl dopraven do všeobecné
— Těžce zraněn ve vyšehradském tunelu. Vážná
nehoda přihodila se včera odpoledne při trhání skal
ního útesu v tunelu vyšehradském. Dělník Františei
Abram, 21letý, v Tachlovicích rozený a do Podluh
u Hořovie příslušný, bytem v Braníce, zaměstnán by
vylamováním vyčnívajíeího kamene. Činil tak železnou
pákou. Z nenadání kámen povolil a spadl na Abrama
jemuž způsobena těžká, krvavá rána na hlavě a kromě
toho několik pohmožděnin rázu lehčího na těle. Zra-
něný klesl v bezvědomí k zemi a byl soudruhy svými
vynesen z tunelu a omýván. Telefonicky zavolaná zá-
chranná stanice záhy přibyla. Lékař dr. Schulz dal
zraněnému obvaz a dal jej ambulančním vozem do-
praviti do všeohecné nemocnice na kliniku proí dra
Maydla, kde konstatováno, že nebožák utrpěl otřesen
nemocnice.
Antonín
doktor
Kalmus
Františei Abram
Schulz
Maydl
Vyšehrad
Neklanův ulice
Tachlovice
Podluhy
Braník
18
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Král anslický přibude do Marianských Lázní
inkognito bezpochyhy již dne 13. nebo 14. t. m
k léčení
= Královna-vdova Margnerita italská včera par
níkem »Julantha« přibyla do Bergenu (v Norsku)
= Honorář za ošetřování Lva XIII. Z Říma s
telegrafuje: Dr. Lapponi obdržel z vatikánské po
kladny za ošetřování Lva XIII. 20.000, Mazzoni 15,000
a Rossoni 10.000 lir.
= Bývalý řišský poslanec Fr. Kuppelwiszer před-
včírem zemřel.
— K procesu Humhertových. Z Paříže, 6. srpnu
(C-B.) Paní Humbertová obrátila se na vrchního
státního zástupce Bullota se žádostí, aby ministr spra-
vedlnosti Vallé vyslechnut byl v její procesu jako
sěděk, Myslí se, že žádost bude zamítnuta.
= Nová ložiska zlata objevena — jak telegra-
fuje se z Londýna — nálezcem dolů klondyckých
britském území na řece Yukonu a v obvodu řeky
Belly. Množství zlata zdá se větším než v Klondyké
Ve Viktorii v britské Kolumbii nedaleko Port Simp-
sonu, konečné stanice nové pacifické dráhy, odkryto
bylo dále veliké ložisko uhlí.
Lev
Lapponi
Humhertový
Humbertová
Bell
Bergen
Norsko
Řím
Francie
Paříž
Londýn
Yukon
Kolumbie
Viktoria
Mazzoni 15,000
lira
19
article
= Loupežný úlok. Z Vídně se telefonuje
Vrchní finanční rada v ministerstvu obchodu, Ang
Schwantner, dlicí na letním bytě v nedalekém Iliit-
teldorfu, napaden byl na procházce v lese pobudou.
který na něj zvola!: »Sem hodinky.« Když Šchwant
ner se tomu opšel, vytáhl pobuda revolver a střelil
po něm. Schwantner, ucitiv ránu v pravé straně
prsou, vytáhl hodinky z kapay, hodil je na zemia
prchl. V nemocnici, kam byl později dopraven,
uznána jeho zrsnění těžkým. V témž lese byl před
nějakým časem pčepaden policejní strážník Kosler-
maler ravněž pobudou a téžce zraněn. Dnes. by
pohlíže tohoto lesa zatčen muž, na kterého hodí s
popis, jejž udal o útočníku Schwantner. Zmíněný
strážník poznává v něm osobu, kterou byl zraněn
ale Schwantner není si jist, zdalí i jeho zranil.
= Únos dítka. Z Vídně se sděluje: V úterý
uncsla ani 22letá neznámá dívka z hřiště v Brigite-
nově 4letou dceru podomního obchodníka Belgradova
a dosud nebyla vypátrána.
= Poprava. Z Drážďan se telegrafuje: Dnes ráno
byl v S. Kamenici guillotinován loupežný vrah Kamp-
rath, který byl zavraždil statkáře Mülfera
= Zemětřesení. Dle zprávy z Catanie (na Sicilii)
zpozorovány včera ráno v Zafferaně, Milu a Caville
dva otřesy země
Schwantner
Belgradův
Mil
Vídeň
Brigite
Drážďany
Kampa
Catania
Sicílie
Zafferana
20
article
Z literatury.
Z literatury.
Přednášky.
Před svým odjezdem do Ameriky učinil
E. St. Vraz malou bilanci svých přednášek : na
půl třetího sta měl jich po dvě léta po Čechách
— a hmotný výtěžek z nich byl až úžasn
nepatrný. Nebyly to přednášky nahodilé, z mody
neb při přiležitosti lepené — dalo by se oče-
kávati, že svým obsahem i svojí formou —
dokonalou formou — vzbudí neobyčejný zájem
a vynesou přednášeči i po obchodní stránce
nejen uznání morální, ale i finanční. Zatím —
div ne deflcit. Vzpemeňme si při tom na jiné
přednášeče: vzpomeňme si z literatury, jak
na př. Thackeray stal se svými přednáškami
slavným, jak Mark Twain přednášením vydělal
jmění, oživte si v paměti, jaké množství před-
nášek literárních a filosofických oznamují noviny
z Anglie a z Ameriky — uvažte, že mnohá
skvělá dila Spencerova, Darwinova, Tyndallova,
Müllerova vznikla z přednášek, neobyčejně četně
nejširšími vrstvami navštěvovaných.
Odkud ten Vrázův finanční neúspěch
Nemáme snad u nás zálibu v přednáškách
Myslím spíše, že je jich až nazbyt. Popularí
sační zuřivost, která dnes řádí v naší literatuře
v umění, v obchodě i v řemesle, uchopila se
přednášení a změnila je téméř ve sport. P
vědecky založené universitní extensi — když
po těžkých počátcích se jí zdařilo získati sym
patie všech vrstev — vyrojily se přednáškov
podniky všeho druhu, vyhovující často spíše
zálibem a potřebám předněšejících, než obece
stvu. Mezi pořádáním přednášek a skutečnou
jich potřebou naslal naprostý nepoměr. Máme
množství přednášek, o něž nikdo nestojí,
o mnohé obory, kde by přednášek bylo potřeb
nikdo se nestará.
Thackeray
Twain
Spencerův
Darwinův
Tyndallův
Müllerův
Vrázův
Čechy
Anglie
Amerika
21
article
V přemnohých případech zapomíná se, že
úspěch přednášky v první řadě závisí od indivi-
duální schopnosti přednášojíního — jeho talení.
jeho temperament rozhodují o úspěchu před
nášky. Uspořádá-li na př. spolek nějaký před-
náškový cyklus, jehož účel je dubročinný
sprosí-li si k tomu několik přednášek, které —
z nutnosti ctnost — odbudou svoji vasteneckou
povinnost nějakým nahodilým thematem, právě
tak omrzele, jako většina obecenstva jen z po
vinnosti koupí vstupenky, o kleré nikdo nestojí,
znehodnoeuje to význam přednášek, snižuje
v očích publika a ničí inleres na přednáškárh
vskutku zajímavých předem. Pak stává se, že
i přednášky tak zajímavé a tak nákladně vy
pracované, jako Vrázovy, nenajdou dostatek dy-
chtivého obecenstva.
Ale i bez toho, toto obecenstvo je sam
o sobě rovněž překážkou, aby dobré přednášky
u nás úspěšněji se mohly rozvinout. Ne každý
dovede se zájmem poslouchat libovolné thema.
jež se mu pojednou přednáškou vnuruje.J
třeba zvykat na tento způsob sebovzdělání.
Přes to všák neschází nám dostatek vníma-
vého obecenstva, ani dostatek sehopných před-
nášečů a objeví li se nedostatky jak ve výběru
látek a v přednesu, tak v návštěvě přednášek
a v účasti všech vrstev obecenstva, spočivá vada
zvláště v nedostatečné organisuci, jednak se
strany pořadatelů a přednášečů, kteři nepostihuji
vždy potřeby a zátiby obceenstva, jednak se
strany obecenstva, jež nedovede se ke svému
prospěchu podřídili vyšším požadavkům a lep-
šímu snažení, ke klurěmu je přednášky nabá-
dají. Celkem je třeba, aby se přednášky a zvlást
literární a vědecké přednášky více vžíly, aby
staly se nutnější a prakličtější součástkou na-
šeho veřejného společenského života, aby vzrostly
tak jako v cizi ě v samostatný, ostatním rovno-
cenný literární genre.
Vrázův
J třeba
23
article
* Karel Kálal, Na krásném Slovensku. S ilu-
stracemi R. Hartmanna, SL Hudečka, K
Klára, J. Kouly, L. Kuby, K. Liebschera,
s fotografickými snímky, mapkou a se šesti obrazo-
vými přílohami. V Praze, J. R. Vilímek.
Upřímně žádejme sobě pro dospívající mládež
naši více tak krásných, povzbuzujících a poučných
knih jako jest Kálulovo Slovensko. Nadšený přítela
znalec slovenské haluze českého národa a úchvatné
jeho přírody těží z didaktických svých zkušeností,
aby v ardcích dorůstající mládeže naší vzbudil lásku
k ubohému, ale poctivému Slováku a k chudému, přl-
rodně však velekrásnému krají jeho. Šťastnější formy
nemohl autor voliti. Není to synthelický popis, una-
vující svou systematikou, nýbrž řada vzpomínek, leh-
kých popisů, národních pohádek a písní. Ve všem jeví
se něžná, aě poněkud zádumčivá duše Slovákova, ná-
sledek tisíciletého téměř ujuřmení, a spisovatel spíše
než kdo jiný dovede naslouchati řeči její. Porozmlouvá
s dřevorubcem „v hoře“, s pltníkem na Váhu, s pastýř-
skými besedníky u „vatry“, se slovenským intelligen-
tem i se starcem věkem shrbeným a tak zjednává
si obraz bídy těchto dvou millionů českého lidu, jimo
vede se pod správou maďarskou hůře než turecké ráji.
Kálal
R Hartmann
Klár
J Koula
L Kuba
K Liebscher
Vilímek
Slovák
Slovensko
Praha
Váh
Slovákův
SL Hudeček
24
article
Jak pečuje se o duševní povznesení Slovače, toho dra-
stickým obrazem jest učitel, který v prázdných ho-
dinách — tluče štěrk! O hospodářském povznesení
země ani nemluvíme, když hlavní ochránci trojspolku
v Pešti nejsou ani s to, aby vymohli ubohému drá-
teníku příslup do Němec.
Sioh páně Kálalův jest rázovitý a při tom půvab-
ný; zvlášlě mile čtou se slovenské glossy v českém
lexlu. Popis jest živý, prostý přeplnění, ale pravým
způsobem vše důležitě vyjímající. Žajímavy jsou páně
Kálalovy „polulky od města k městu“, jimiž sezna-
muje nás s nynějším životem slovenských měst. Krás-
ná vyobrazení jsou textu vítanou ozdobou. v.
* František Fiedler, Rakousko-uhorská
vyrovnání po roce 1878. Sborník spisů politi-
ckých a národohospodářských. Pěčí klubu
národní strany svobodomyslné. V Praze, Otto
Od šesti let veřejné mínění vi soujmu zemí, který
od r. 1804 zove se císařstvím rakouským, rozrušeno
jest otázkou, logicky plynoucí ze stálnického hřichu
r. 1867 spáchaného. Jakkoliv dle bytnosti své jest Ra-
kousko pouze soujmem samosíštných bistorických
individualit, jež realně spojuje páska společné dyna-
stie a společné bezpečnosti proti cizině, uvnitř však
každá z těchto individualit jest právně svézákonná,
přece Deák a Beust přiznali svézákonnost toliko Uhrám
a prohlašujíce bezprávně ostatní království a země
za druhý, právně neexistující stát, jenž ani jména
nemá, ujednali od 10 k 10 lélům způsob vyrovnání,
týkající se zvláště příspěvků ke společným břemenům
mocnářství. Dokud žíli samozvaní kompaciscentiz
r. 1867 a strany jimi representovaně, bylo vyrovnání
rakousko uherské vždy obnovováno, ovšem vždy
Němec
Kálalův
Fiedler
Otta
Deák
Beust
Pešť
Rakousko
Praha
Uhry
25
article
ohromným hmotným prospěchem Uher. Jakmile všal
německá většina rakouské rady říšské zmařena, bylo
již r. 1887 vyjednávání stíženo a od r. 1897 nemůže
vůbec pokročiti, čímž svrchovaný politický zájem
zvláště v našich kruzích vzbuzen.
Jsme tudíž vděěni prol. Fiedlerovi, že podjal se
pokračování v díle, jež již před 15 léty o této důležilé
otázce pořídili dva mužové nevšedního bystrozraku
i vědění, J. Knizl a A. Rezek. Fiedler obsáhlým spisem
objasňuje všechny stránky projednávaného právě vy-
rovnání, maje zření i ku platným nyní obchodním
smluvám s jednollivými sousedními státy; k nejas-
nému poměru zemí okkupovaných, Bosny a Herce-
goviny, k mocnářství jako celku. Řadou ciferních vý-
vodů, založených na dokiadech přesně úřadních, do-
vozuje škodlivost dosavadních vyrovnání pro země
neuherské a zvláště české, a nezatajuje, jaký by byl
poměr, kdyby došlo k celní rozluce mezi Uhry a ze-
měmi neuherskými. Při tom řadí se k vážnému obsahu
vážná dikce, prostá obvyklých denních frásí.
Fiedler
J Knizl
A Rezek
Uhry
Bosna
26
article
Za dnů našich deklamuje se velmi mnoho o poli-
tické výchově našeho lidu, pohříchu všeliké leláky
a časové spisy, diktované toliko prospěchem určitých
stran, k výchově té málo přispívají. Jinak jest se spisy.
k nimž počítáme posuzovaný právě spis Fiedlerův.
Pojí-li se obsah spisovatelem v celku i v podrobnostech
zůplna ovládaný k vážné formě stilistické, mající ve
zření toliko prospěch národní, jest tím dána příleži-
tost každému, kdož o aktuálních otázkách národních
a o národním prospěchu nabýti chce pravého poučení-
A úkol ten, tuším, prof. Fiedler měl ve zření, když
v otázce této, na výrok pro národ náš důležité, péra
se ujímal.
* Josef Kořenský, K protinožcům. Cesta
do Australie, Tasmanie, na Nový Zě-
land, ostrovy Přátelské. Samojskéa
Vitijské a návrat Celebesem, Jávou, Ko-
ralovým mořem, Siamem, Čínou, Japon-
skem. Koreou a Sibíří. Díl I. Se 205 obrázky
v textu a se 16 přílohami. Nákladem J. Otty.
Fiedlerův
profesor
Fiedler
Kořenský
J Ott
Austrálie
Tasmanie
Celebes
Jáva
Siam
Čína
Japon
Korea
ko
Zland
27
article
Bohalé naší literatuře cestopisné dostalo se z pér
slavného cestovatele J. Kořenského nové ozdoby. Pře
sebou máme prvý díl velikého, nádherně vypraveného
a obsahem svrchovaně zajímavého i napína vého díla.
v němž líčí Kořenský pobyt svůj mezi našimi ant-
pody v nejmladší povníně světa. Bylo nám již častěji
dotknouti se svérázného způsobu spisovatelova, kter
opcmijeje vyšlapané cestičky předchůdcův a vede
jsa především zájmem přírodozpyteckým, nazírá n
všechny poměry zemí navštívených svým okem, vy-
bírá ze zjevů se naskytujících vše to, co se jemu dů-
ležilým vídi, a bohatě svě zkušenosti vhodně doplňuje
těžbou z exolického píscmnictva a publicistiky.
J Kořenský
Kořenský
28
article
V tomto prvém díle nejnovějšího svého spisu líěi
Korenský dojmy, jichž nabyl dalším pobytem v Zá-
padní a Jižní Australii, ve Viktorii a na ostrově Tas-
manii. Tomu, kde přivykl suchopárnému synthetismu
našich zeměpisných učebnic, podávajících prostá jména
a suchá číselná data, namnoze již zastaralá, jest po-
pis Kořenského skvostnou oasou v poušti. Co tu no-
vého, zajímavého! Netoliko zvlážtnosti přírodní, jichž
třiděním a posuzováním zabývá se badatel Kořenský,
nýbrž i poměry spoleřenské, kulturní, politické, ob-
chodní, meteorologické s nejrůznějšího slanoviska se
zde posuzují a čtenáři předvádějí. Velikolepá jsou
líčení obou jihoaustrálských metropolí Melbournaa
Adelaidy, nejméně i tasmánského Hobarlowna, proti
nimž zvláštností svou vhodně se staví popis osamělé
farmy nebo železniční stanice v blahovičníkovém pra-
lese. Zvláště pak elegicky dojímají ukázky z nerov-
ného, ale na celé čáře již smrtelného zápasu černého
plemene austrálského, jehož živola lze sotva již na
desetiletí odhadovati. Sila evropské vzdělanosti nejlépe
projevuje se v utěšené výměně, již za poměrně krátké
doby prodělaly někdejší trestnické osady, až vyvinuly
se v nynější bohaté kraje, poskytující slušné výživyi
tomu, kdož odkázán na mozolnou práci rukou svých.
O všech těchto věcech vypravuje Kořenský ducha-
plně, poutavě, místy i rozmarně a kde potřeba káže
irenicky. Že český cestovatel šel i po stopách po svělě
rozvátých a zapomenutí propadajících českých svých
krajanů, jest samozřejméě a čtenář ve spise jeho setká
Kořenský
Adelaida
Zá
Austrálie
Viktoria
29
article
V. D.
se ve příčně té s hojnými doklady.
* Ze světa pohádek a bájí. Pro mládež dospě
lejší sepsal Josef Kosťál. Spisů pro mládež sv. 65
Nákladem dra. Bačkovského.
O čem dosud po většině jen ústním podáním
mládež naže se dovidala a co znenáhla zmizelo by
z paměli lidu, úmorně tu sebráno a věrně vylíčen
mluvou prostou, ryzí. formou vrstvám nejširším pří
stupnou a zábavou. Bylosti, jež z mythologie ná
rodní jen dle jinona jsou známy, jich život, blah
vůle i zlomocné řádění, vylíčeny životným dějem
Sudičky, Šotek, Hospodáliček, Skřítek, Rarášek, P
kulík. Splra, Diblik, Bazilišek, Zmok, Plivník, Praši
vec, chránící dům i rodmu před neštěstím a nebo
dami, ve všem činění a konání. Kdo nerad slyšel by
o divých mužích a ženách, jimiž Čechové a Slované
vůbec oživovali okoli své, nadpřirozenou moc jim
přisuzujíce, koho neupoutaty by Lesní panny, krásné
to dívky, oděné rouchem bebounkým jako pavučina,
s bohatým vlasem po alabastrových šíjích splývaji
cím? A což laškovný i krutě trestající Krakono
Kosťál
Bačkovský
Šotek
Hospodáliček
Rarášek
Prach
Čecho
Slovan
30
article
Skalník, Pídimužíca a jiní duchové horní a skalní.
již tsk rádi mezi lid c odívali, hostitelům svým
cenné dary a štěstí přinášejíce! Což Hastrman, který
vládne všemu, co se nalezá na vodě i ve vodě, jehož
moci lid hněv jeho vzbudivší tak se obával a k němul
řadí se Vodní panny s hlavami ověnčenými růžemi
bělostného leknínu - nedovedly by upoutati nejen
mládež naši po pohádkách často obsahu nejhrůznij
šího a málo pravděpodobného lak bažící, ale i nej
širší vrstvy lidu našeho po dávných zvycích, oby
čejích a pověrách předků našich tak dychtivě ační
cích? I řádění duchů zlých a rozmanitýchi příšer.
jež v podobách různých se zjevovaly, Svělýlek, Žha
vých mužů, Čertů, i Můry, této obludy nocní, sterá
lidem jen zlé strojí a je spicí moří, vyliče no tu tak-
poutavě a oživeno tu podrobnostmi tolika událostí
že stať po stati pročítáme se zajmem stále roste ucím
Skalník
Pídimužíca
Svělýlek
31
article
Doporučujíce vřele sbírku tuto nejen do kniho
ven žákovských, ale i soukromých a lidových, žá
dáme jen pana nakladatele, aby záhy vydaí i téh
autora rukopisné sbírky ostatní, neméně cenné a pou
tavé, k čemuž ho asi rychlý odbyt spisu prvého
jehož cena 3 K při 288 stranách jest velice mírná
nejsplše povzbudí.
* Rudyard Kipling. Fovídky z Indie. (In
black and white.) Přeložil dr. Emil Hácha. Knihov-
na Zlaté Prahy, ročník XI. Nakl. J. Otto Osm kratších
povídek, zajímavých, svěže psaných, řadicích se k nej-
svěžejším drobným pracím autorovým. Povídiky ty
jeví všecky přednosti autorova talentu, plastické líčení.
vystihující věrně exolický ráz přírody a lidí, jak to
dovede jen ten, kdo jest dokonale obeznámen s ce-
lým krajem. Se zvláštní zálibou líčí autor prosté vo-
jáky anglické neb nižší třídy domorodcův indických,
jichž postavy dovede několika črty kreslit ku podivu
názorně a charakteristicky. Místy probleskuje suchý
hrmor autorův rozmarnými poznámkami.
* John Henry Mackay, Poslední povinnost
Příběh bez déje. Přeložil J. E. Šlechta. Světová
knihovna, red. Jarosl. Kvapil; sv. 336—337. Nakl.
Kipling
doktor
Hácha
Mackay
Šlechta
Kvapil
svatý . 336
Indie
Knihov
Praha
32
article
J. Otto. Tento německý autor, rodem Skot, náleží
k nejvýznamnějším a nejzajímavějším zjevům ně-
mecké Moderny, ač se základními tóny své poesie
odlišuje od ostatních. Jest především a zvláště básní-
kem propagandy, naprosiého individualismu, jejž na-
zývá „anarchií“. Jest hlasatelem hrdosti osamocených
jdoucích bez podpory a pomoci po svých drsných, ka-
menitých cestách stále výš a výše, neúprosní k sobě
i k jiným, nesoucí svého boha sami v sobě. Ne-
návist ke všemu šosáckému jest první a základní ton
literární tvorby autorovy
Viktor Hugo. Dölnici moře. Román. Pře-
ložil F. V. Krejčí. Nakl. E. Beaufort. Velkolepý
tento román jest čtenářstvu méně znám, než „Chrám
Matky boží“, „Bídníci“, „Muž, který se směje“a
„Devadesát tři“ ač jej slavný autor řadil přímo
k oběma prvním svým mistrovským dílům. Příšerně
krásný obraz věčně pohnutého moře, jeho velebný
majestát i děsná moc jeho bouří podaly vítaný před-
mět nepřekonatelnému mistru líčení a smělých anti-
tliés. Dílo velkolepé, líčí zápas člověka trpaslíka
s obrovskou silou přírody, a je to zároveň obraz
lidského života vůbec velkolepě myšlený a velkolepě
provedený.
* Frant Jaromír Rubeš, Výbor praci. Naše
klenoty, význačná díla českého písemnictví, sv. 2.
Nakl. „Máj“. Autor „Deklamovánek“ vlastně ani ted,
půl století po své smrtí, není úplně zapomenut: jeho
verše deklamuji se dosud při společenských zába-
vách a jeho „Pan amenuensis na venku“ jest dosu
Otta
Hugo
F V Krejčí
E Beaufort
František
Jaromír
Rubeš
Skotsko
Matek boží
Dölnice moře
svatý . 2
33
article
svěží humoreskou ochotně čtenou v nejširších kruzích
Bylo tudíž dobrou myšlénkou, vydati výbor z prací
tohoto prvního českého humoristy, o jehož oblibě
nejlépe svědčí, že jeho „Paleček“ tiskl se v neslý-
chaném na ony doby počtu 4000 výtisků. Výbor po-
řízen velmi pečlivě, obsahuje nejlepší práce autorovy,
aby v něm znázorněny byly všechny směry spiso-
vatelské činnosti autorovy.
* Zdeňka Šťastná, Básně. Nákladem vlast-
ním. Pod jménem autorky připsáno: „žákyně III. třídy
měšťanské školy v Bubnech“. Není to zázračné dítě,
básně její z r. 1898—1908, připomínají silně škol-
skou četbu, zejmena reminiscence z Hálka a Jablon-
ského, také veršem a rýmen nevládne, jak by bylo
třeba. Ale „Píseň večerní“ (r. 1898) vyznamenává se
pěknou myšlénkou a formou a jest patrno, že po-
vstala spontanně, z vnitřní nuinosti, ne z úmyslu,
napsati báseň. Mladé autorce bude prozatím třeba,
bedlivě zdokonalovati formu, nepsat básně stůj co
stůj, nýbrž jen pak, pocítí-li nutnost vyjádřiti vlastní
svoje myšlénky veršem. Především tedy pilná, vážná
práce: je-li tu skutečný talent, půjde ostatní samo
sebou.
Paleček
Zdeňka
Hálek
Jablonský
34
article
Z českých listů.
* V »Osvětě« má J. Míkš studii z nejnovější
ruské literalury: »V. Veresajeva otázka mužická«.
Veresajev je znám u nás jen svojí sensační knihou
o lékařích a lékařství. Mikš referuje o dvou svazcích
povídek, jež nedávno pod týmž pseudonymem uve-
řejnil (sluje pravým jménem Smidovič) a ve kterých
z valné části nás seznamuje se současným prostým
venkovským člověkem. Verčsajev je z řady těch,
kteří se věnují pozornému sludiu ruského mužíka,a
obrázky jeho zachyeují změny, nastalé od dob jeho
předchůdců. Líči úpadek ruského mužika, způsobený
hospodářským převratem, zhoubný vliv továrny.
strojů a uměle vyvolaného průmyslového rozkvětu.
Miká pokládá Veresajeva za nástupce Glěba Ulspen-
ského, který však nelká stále jako Glěb, ale doved
vzbudili myšiěnky a pocity, které nám už nedají za-
pomenouti, že nejhroznější a nejdůležitější otázkou
na Rusí jest olázka zlepšení poměrů ruského L.du.e
* »Máje věn je upřímná slova divadelnímu ju
bileu vídeňských Čechů. Divadelní spolek »Pokrok«
ve Vídni slavil čtyřicelilelé jubileum a vydal svoji
kroniku v objemném svazku. Referent »Maje« kon-
statuje těžké zápasy existenční tohoto spolku a vidí
právem hlavní jeho zásluhu v tom, že vychovává
obecenstvo pro příišti stálé české divadlo ve Vidni.
* V »Naší Době« otiskuje Z. Tobolka »Př-
spěvky k bližšímu poznání K. Havlíčka«. První týká
se Havlíčkovy první lásky, drahý Gablerových vzpo-
mínek na K. Havlíčka. Maji to býti připravné studi
k většímu dllu o Havličkovi.
J Míkš
V Veresajev
Veresajev
Mikš
ský
Čecho
Z Tobolka
K Havlíček
Havlíčkův
Gablerův
Rus
Vídeň
Maja
35
article
Z cizích revuí-
* Nuova Anthologia«, revue pro litera-
turu, umění a vědy, vycházející v Římě ve čírnácti-
denních svazcích po 160 až 200 stranách a přináše-
jící vedle bohatého obsahu i pečlivě vedené přehledy
literatur italské a mimoitalských, bude prý nyní
registrovat občasnými zprávami a ročními přehledy
také literaturu českou. Jen poslední dva svazky stačí
už k poznání, že »N. A.« patří mezi nejlepší revue
světové literatury, vynikajíc mezi nimi jak holatým
a všestranným obsahem, tak rozsáhlosti, neboť po-
dává ročně přes 4000 stran formátu většího našich
»Květů«. Svazek 756. obsahuje vedle větší literární
statě z angiické literatury, biografického profilu
z moderní filosofie italské (o Giov. Boriovi), článku
o Caterině da Polenta a dvou studií z antické topo-
grafie římské velkou původní novellu, pojednání
o »moderní výchövě ženské a studiích klassických«,
essay literární, stať politickou o událoslech bělehrad-
ských, článek zgrárni a náčitek sociální, pak při-
spěvek literárně historický, bohaté drobnosti z cizích
literatur a přehledy. Ve svazku 357. počíná se nový
zajímavý román Glov. Ceny, chefredaktora »N. A.«
Glov
Řím
Nuův Anthologia
Caterina da polenta
36
article
»Výhrůžcové« s přibarvením socialním a psycho-
palhologickým ve formě jakési zpovědi, v poslední
době zase přišedší do módy. Dále nacházíme tam
první dva akty posledního dramatu Roberta Bracea
»Mateřství«, jež způsobilo tolik hluku po všech
jevištích italských. Zmíníme se o něm podrobněji,
až bude ukončeno. V témž svazku jsou dále původní
verše (řada sonettů od Giov. Chtggiata), původní
novella, stať literárně historická, Mantegazzův článek
o Fiusku, jiný o Sicilii, pojednání o úvěrních ústavech
v Italii, hudební přehled, politický směrodatný čl ánek
o postavení Anglie a Italie v otázce maltské, přehle
cizích revul a obvyklé zprávy a reglstratury literatur
italské i cizích. Pouhý lento výčet snad stačí ukázat,
jak pozoruhodná je tato revue, jíž v pražských ka-
várnách vůbec nenajdete. Důrazně na to upozorňu-
jeme, tím důrazněji, že »N. A.« chce věnovat nám
svou pozornost, sama u nás nepovšimnuta.
Jan Havla sa.
Brace
Havel
Sicílie
Anglie
38
article
* Perla Alexandrie. Historický obraz z léta Páně
304. Napsal Josef Brendl. Počalo vycházeti v se-
šitech po 40 hal. nákladem R. Ryšavého v Praze.
* Poslední povinnost. Příběh bez děje. Napsal
John Henry Mackay. Přeložil J. E. Šlechta.
(Světová knihovna č. 336—337.) Cena 40 h. Nakladatei
J. Otto v Praze.
Sňatek z lásky. Humoresky A. P. Čechova.
Přeložil Vítězslav Unzeitig. (Vilímkova knihov-
na V., seš. 11.) Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze.
* Hlad. Báseň A. So vy. Cena 20 h. Nákladem
vlastním vydáno ve prospěch krajanů živelní kata-
strofou postižených.
* Eratři. Dramatická studie o třech jednáních
Napsal Adolí Brabec. (Knihovna „Srdce“, svaz
VIII.) Cena 70 h. Nákladem čas. „Srdce“ v Praze-
Žižkově-
* Maroutek. Veselohra o jednom jednání. Napsal
Luděk Archleb. (Repertoir českých divadel, sv
110.) Cena 60 h. Nakladatel F. Šimáček v Praze.
Bohatství v praxi. Črty národohospodářské.
Cena 40 h.
*Hlidka zoučasných nálezů c. k. nejvyššího zoud-
ního dvoru v záležitostech civilních. Pořádá dr. Josel
Scheiner. Svazek I., cena 2 K. Nakladatelé Gros-
man a Svoboda v Praze.
Kaporní kalendář hospodářský a zápisník ho-
spodáře českoslovanského na rok 1904. Vydáno re-
dakcí „Hospodáře Českoslovanského“. Cena 1 K 50n.
Nakladatel A. Reinwart v Praze.
Brendl
John
Henry
Mackay
Šlechta
Otta
Čechův
Unzeitig
Vilímkův
R Vilímek
A so
Brabec
Archleb
svatý 110
F Šimáček
doktor
Josel Scheiner
Gros
A Reinwart
Alexandrie
Praha
Jos
Žižkov
svaz VIII
man a Svoboda
39
article
Krkonoše. Rozvrh pro kratší i delší cesty krko-
nošské. Výbor vděčných výletů ze všech východišt
na české i slezské straně. Pro turisty a cyklisty. Cen
60 h. Nakladatel Jaroslav Bursík na Král. Vinohra-
* J. Louteckého Cestovní mapa železničnl
pro země koruny české. („Praktické příspěvky““ čís. 2
Cena 1 K. Nákladem vlastním, v komisi u R. Prom
bergra v Olomouci.
* Návod k znkládáni a řízení „Potravních spolků“
Příspěvek ke svépomoci. Napsal P. Jan Novák
Cena 1 K. Nákladem spisovatelovým, v komisi u p.
Ryšavého v Praze.
* Paměli starého učitele-vlastance, persekucí stl-
ženého. Napsal Ant. Konst. Viták. Díl I. Cena
6 K. Nakladatel Fr. A. Urbánek v Praze.
* Průvodce po Hořicích. Napsal AI. Černý. Cena
1 K. Nškladem vlastním.
* Rakousko-uherská vyrovnání po roce 1878. Na-
psal JUDr. František Fiedler. (Sborníku spisů
politických a národohospodářských, vydávaného pěčí
národní strany svobodomyslné, sv. VII.) Cena 6 k
50 h. Nakladatel J. Otto v Praze.
* Větrání a vytápění škol. Sepsali prof. dr. G.
Kabrhel, dr. Fr. Velich, A. Hraba. Cena 1K
dech.
20 hal.
Zoměpis pro školy obecné. Napsal J. Basl.
Cena 24 hal.
* Zkušený rádce pro každého. Praktická kniha
pro každou domácnost, hospodáře i živnostníka. Dnl
II. Sestavil Al. J. Benč. S čelnými illustracemi. Cena
1 K 80 h. Nakladatel A. Reinwart v Praze.
Bursík
Král
J Loutecký
P Novák
Viták
A Urbánek
Černá
K Nšklad
JUDr
Fiedler
svatý . VII
Otta
profesor
doktor
G Kabrhel
František
A Hrab
J Basl
Al
J Benč
A Reinwart
Krkonoše
Olomouc
Praha
Hořice
Rakousko
Pamět starý učitelvlastance
40
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Lidová divadlo „Urania“ v Praze—VII. Dne
hraje se Horova časová iraška se zpěvy „Krejčí ka-
valir“. Zpěvní část přednesou dámy: Košnerová, Zöll-
nerová a pp. Ilaasen, Kovář, Pražský, Zöllner. Režiser
B. Kovář. Dirigent E. Starý. — V neděli o 7. hod.
večerní hraje se poprvé Gerolema Rovetla effektní
činohra „Bezectní“. Představení to nabude necbyčej-
né zajímavosti tim, že v něm v úloze Karla Morelfia
vystoupí jako host ředitel „Uranie“ a režisér Národního
divadla p. Jakub Seifert. Úloha tato jest jednou z oněch
Horův
Zöllner
E Stará
Gerolem Rovetl
Karel Morelfie
Uranie
Seifert
Praha
lidový divadlo
Zöll
Režiser B
národní divadlo