ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 9fec3d40-70c5-11dc-847e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 40 celkem · entity: place 110, person 179, org 15, work 13
1 masthead
Strána 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. srpna 1903
4 masthead
Císlo 214.
5 article
píce. Na jak dlouho asi může stačiti tento obnos pro 10 zemědělských okresů, z veliké části té- měř výhradně na dobytkářství odkázaných? Totě strašně pomyšlení, uváží-li se, že stát jde na stomillionovou bídu českého jihu, na dobu jed- neho roku v pouší obráceného, zlomkem pro- centa! A při tom dává se předseda ministerstva oslavovati od officiosního tisku, jakožto přítel národa českého, jakožto dárce, který rychle a rád dává, tak že dává vlastně třikráte!! My. slíme, že situace na českém jihu jest příliš vážná, než aby mohla býti zneužívána k ironiím sebe krvavějším. V krajinách ledové spouště z minu- lého měsíce počíná se jeviti v míře stále roz- sáhlejší hlad. 400.000 K věnuje stát na píei pro dobytek, vývoj důsledků z jihočeské kata- strofy jde však mnohem rychleji, než státní po moc, tam zni otázka už jinak: co budou jisti lidé? Otázka ta ozývala se před 14 dny teskně, nebylo na ni odpovědi, dnes zní odpověď tato drtivě, beznadějně. Stát staví se na rovnováhu se zemí a jest prý ochoten tolik povoliti, co sněm zemský. Stát, který uzavírá každoročně rozpočto- vým přebytkem, se značnými poklad- ními hotovostmi, kdežto země, Vídní vyssáta již na morek kostí svých poplatníků — každoročně vzrůstajícím deficitem a opořan- skou půjčkou! Když se z Ruska oznamuje bídná sklizeň a v zápětí dostavuje se přišerný host mu- žických chýší, hlad, vídeňský tisk s nenapodobi- telnou pohrdavostí píše paskvily na ruskou ad
Vídeň Rusko
6 article
ministrativu, na absolutismus a na všechny ne- dostatky carského prý zpátečnictví, zejmena na loudavost správního apparátu a ničemnost činovníků. Ejhle, český jih poskytuje dnes pří- ležitosti ke skvělému osvědčení se výtečné státní správy, zejmena co se rychlosti týče, huma- nismu moderního státu, z Vídně řízeného, co jeho vydatnosti. A srovnání tu dokonce ne- kulhá, neboť se jedná o celou čtvrtinu země v každém ohledu, zejmena však přímými daněmi nejpoplatnější. Statisíce nejlepšího lidu českého, nejpilnějších a nejobětavějších státníc občanů, poplatníků státu hledí vstřic nejen bídě a hladu, ale do opravdy hotovému zániku. Jižním Čechám hrozi dokonce nebezpečí odlidnění, po kraji počínají obcházeti vystěhovalečtí agenti, tito supi existenčních mrtvol. Neboť je-li stodola, ýpka a stáj i chlév prázdný, potom je situace na statku k utečení. Poměry staly se zkrátka ne- udržitelnými, příspěvek státní jeví se i jako první pomoc naprosto nedostatečným, i dává tušiti, jak asi dopadne, či dopadnouti má vlastní pomocná akce státní, k niž děje prý se vyšetřování s nej- větším — — urychlením. Svrchovaně na čase jest, aby sněm byl v Praze už pohromadě a po nejmožnějším zemském přispění ústy českých zástupců vyložil řízně a zvučně Vídni její povin- nost k zemi, která jest vlastně vydržovatelem státu.
Vídeň Čechy Praha
7 article
— Osobní. Pan JUDr. Richard Singer, kan- didát advokacie v Praze, zanešen byl po odbytí ad- vokátní zkoušky do listiny obhájců ve věcech trestních. — Úmrtí. V Rokycanech zemřel včera olravou krve, způsobenou proříznutím nehtu pan Vojtěc Wünsch, býv. hostinský a soukromník, otec konsist. rady msg Ant. Wünsche, ve stáří 75 let. Pohřeh konati se bude v sobotu o 4. hod. odp. na místn hěbitov. — Ruský host. Včera zavítal do Prahy pan N kolaj Alič Zmajlov, gubernátorský sekretář z Mo- skvy se svojí chotí a dcerou a ubytoval se „U angli- ckého dvora“ na Poříčí. Jest hostem „Slovanského klubu“ — Výbor zemský království českého učinil v schůzi dne 29. července lato další usnesení: Změněna byla rozhodnutí okr. výboru v Karlíně v příčině pla- cení poplatku 4400 zl. z kupní ceny za ostrov Štvanici ke stížnosti král. hl. města Prahy. Schváleno bylo usnesení okr. zastupitelstva v Sušici v příč. uzavření zápůjčky okresní per 130.000 K u zemské banky král. českého. Usneseno navrhnouti sněmu král. českého ponechání veřejné kreslírny při zem. řemeslnické škole v Hoře Kutně. Zem. školní radě vysloven byl seuhlas s utvořením nového V. obvodu obec. škol. na
JUDr Singer Vojtěc Wünsch Wünsch Alič Zmajlov Praha Rokycany Karlín Sušice
8 article
Kr. Vinohradech; se zřízením zatímní pobočky při pr ní obec škole chlapecké v Plzni; s olevřením měšt. škely chlapecké v Kopidlně; se zřízením samostalné jednotříd. školy obec. v Klukách vyškolením ze škol olce Skalska; s ponecháním zatím, pobočky při obec škole v Rosicích; s otevřením defin. III. postupné tř. při obec. škole s českým vyuč. jazykem v Dobřanechi s ponecháním zatím. pobočky při obec škole chlap spojené s měšťanskou v Karlíně; s ponecháním jedné zatimní pobočky a se zřízením druhé zatím. pobočky při divčí škole obec. spojené s měšť. v Karlíně; se zříz. měšť. školy chlap. v Kolešovicích; se zřízením zatím pobočky při III. tř. obec. školy v Poříčí; se zříz. měšť, školy chlap. a dívčí ve St. Roli; se zřízením druhého místa vlastního katel. katechely s pevným platem při obec. a měšť. škole ve Vimperku; s pone- chánhm V. tř. při obec. škole ve Verneřicích; s ponech. zat. pobočky při IV. tř. obec. školy chlap. v Benešově n. Pl.; se zříz. zatím. pobočky při II. tř. obec, školy ve Franzendorfě; se zříz. zatím. pobočky při V. tř. obec. školy v Ml Bukách; se zříz. zatím. pobočky při pětitřidní obec. škole smíšené v Bernardicích.
Plzeň Kopidlno Kluky Skalsko Rosice Karlín Kolešovice St Vimperk Verneřice Benešov obec škola chlap obec . škola chlap
9 article
— Dary. Odbor Ústřední Matice škol- ské v Holešo vicích uzavřev defioitivrí účty slavnosti, kterou uspořádal k oslavě jabilea svého dvacetiletého trvání ve dnech 27.—29. června 1903. odvedl dodalečně pokladně Ústřední Malice školské 57 K 67 h. Tím výtěžek slavnosti s odvedenými již 2622 K 17 h. činí úhrnem na 2679 K 84 h. — České feriální osady. Česká feriální osada v Navarové dicí vrátí se do Prahy dne 11. srpna (v úlerý) o půl 5. hod. odpol. Páni rodiče se žádají aby dětí svých očekávali na nádraží Františka Josefa. — Dív i osada z Luže vrátí se do Prahy v úlerý dne 11. srpna o 6 hod. 30 min. večer na nádraži st. dr. v Hybernské ul. — Odjezd dětí českých feriálních osad na II. freg Konlrolní shromáždění dívek koná se ve Školské ulici (měšť. šk. dívčí) ve středu, dne 12. srpna o půl 9 hod. ranní; hoši sejdou se tam o půl 11. hod dopol. Všecky osady odjedou dne 13. srpna a sice: do Mezříče (10 hod. dopol), do Těchobuze (6.18 rános), do Navarova (724 ráno) z nádraží Františka Josefa, do Luže ( hod. ráno), do Řenčova (8.30 ráno) z nádraží v Hy- bernské ul. Osada do Cerekvice odjede o 7. hodi ráno z nádraží severozáp. dráhy (Poříč). — Veřejná studna na Král. Vinohradech zřízen byla v domě č. p. 440 (nároží Havlíčkovy třídy Koubkovy ul.). Každý může z této studny, jako vůbec z každé sludny ve veřejné správě, vodu bez platně čerpati.
Navara František Josef doktor Navarův Řenčův Král Havlíčkův Holešo Praha Luže hybernský ulice školský ulice Mezříč Těchobuz ha bernský ulice Cerekvice Koubkův ulice ústřední Matica škola ústřední Malice
10 article
— Mnoho povyku pro nic za nic. Zajímavá hi storka šeptá se mezi obyvateli jistého domu na Král Vinohradech, jež vzhledem ke gratulacím, jež by mohly zahrnouti osoby v tragikomické episodě té zúčastněné neradno uváděti. Po kolik let žili na chodbě druhého poschodí dva věrní přátelé, oha ženati, ale bezdětní Jeden z nich jest úřadníkem v jisté továrně, druhý průvodčím vlaku. V půli minulého měsíce poslal úřa- ník svoji choť na letní byt k jejím rodičům a sám osi- řel, maje jako jedinou polěchu malého psíka „taxlíka“, který byl miláčkem jeho ženy. Opatroval jej proto žako oko v hlavě, nosil mu od oběda kosti v papírku a ráno, když pejsek hlásil se kánčením o vychlzku, nelenil a vyskočiv jen tak na lehko « postele, pouštěí jej ven. A právě tato na pohled nepatrná okolnost mohla se státi našemu hrdinovi málem osudnou. Když předevčirem ráno se probudil kňouráním taxlíka a šel vypustiti jej ven za dvéře, nechtěl se mu taxlik hinouti od prahu. Marně jej odháněk. Taxlíkovi se nijak ne- chtělo Pán jeho rozhlédl se ludíž po schodech nahoru i dolů, neblíží-li se někdo, koho by jeho toiletta po- horšila a když bylo v domě úplné ticho, vzal psíka
Královský Vinohrady
11 article
za obojek a táhl jej ke schodům. Ale mezi tím stalo se něco pro něho tuze nepříjemného. Dvéře, které z chodby byly opatřeny jen mosazným knoflíkem. průvanem se přirazily a náš hrdina tu stál strnulý jako kapr v žitě. Nebyla to závidění hodná siluace, Dole byle slyšeti ženské hlasy. Co dělat? Zrak jeho padl na zvonek u přítelova bytu a hlavou projela mu spasná myšlenka. „Přítel mi půjčí kalhoty.“ Zazvonil, dvéře se otevřely, v nich objevila se ženská hlava. ozval se výkřik, ale hned zase se přivřely. „Milost- paní, pro pět ran, prosím vás pusťte mě do vnitř, mně se stal malév,“ úpěl za dveřmi nešťastník. „Ale co pro boha chcete, zbláznil jste se, odpovídalo to ze- vnitř ženským sopránkem, Několika slovy objasnil jí polondamita neblahou svoji situaci. „Tak počkejte aspoň, až něco na sebe hodim!“ Konečně vrzl klíč a ubohý, neopatrný majitel psíka byl zachráněn. Paní utekla do druhého pokoje a pootevřenými dveřmi ho- dila mu mužovy kalhoty. Tím ale utrpení našeho reka nebylo skončeno. Právě lezl do jedné nohavice, když otevřely se dvéře a v nich objevil se konduk tor s taš- kou v ruce, jak se vrátil od vlaku. Přeléll okem pokoj. s úžasem zahleděl se na přítele, oblékajícího kalhoty. pak pohlédl na nedostatečný úbor své ženy a vzkřikl hlasem tura: „Himl — tak vy tahle! Já vás postřílím jako koťata!“ Z jeho hlasu chvěla se zlost i bol. Žena jen sepjala ruce a „přistižený“ přítel vyhrkl ze sebe:
Himl
12 article
Ale nerozčiluj se, to je hrozná náhoda, všecko ti vy- světiím.“ Přítel nebyl však k utišení, nechtěl ničeho slyšet a jen zuřil. Konečně přece vyslechl celou hi- storii, ale prohlásil, to že by mohl říci každý a že chce důkazy. Spasná myšlenka projela konečně hrdinovi hlavou. „Tak abys věděl, že jsem nešel za tvou ženou, tak dej otevřít můj byt a uvidíš, že tam mám šaty a že je klíč zevnitř zámku.“ Přivolán zámečník a tu te- prve vyšlo na jevo, že skutečně historka se sběhla tak, jak ji „dopadený svůdník“ vylíčil. Nastalo usmíření. jen axlík odnesl pánovu mrzutou historii důkladným výpraskem.
13 article
— Poštovní holub. Majitel kavárny „U červeného orla“ chytil včera poštovního holuha, který měl pod křídlem značku „Prague 20 3 Liska 1902.“ Majitel může se u dotyčného přihlásiti. — Změny držebností Paní Emilie Baudišová kou- pila od pp. Jindřicha a Ladislava Procházkových dvě dvanáctiny domu č. p. 385 v Brandlově ul. na Král. Vinohradech za 16 000 K. Podnikatel staveb p. K. Císař koupil od stavitele p. V. Romováčka stavební pozemky č. kat. 482/38, 482/39 na Král Vinohradech za 37.327 K. Paní Kateřina Tomašovicová koupila o paní Terezie Škardové pozemky č. kat. 397/1, 397/17 na Král. Vinohradech za 22..000 K. Pan Jaroslav Andres koupil od správy konkursní podstaty p. Rud. Andresa pozemek čís. kat. 598/6 na Král. Vinohra- dech za 12 200 K. Pp. manželé Ant. a Karol. Krejči kovi koupili od p. Václ. Stuly dům č. p. 283 v Pala ckého ul. ve Vršovicích za 19.800 K. Firma Frant Holoubek, továrna na výrobu mýdla, koupila od dě- diců po zemřelém p. dru. Janu Tokšteinovi pozemek čís. kat. 122/40, 125 v Nuslích za 18.338 K. Ob chodník p. Jan Drahan koupil od pp Matěje Rohlfka a Vojtěcha Procházky dům č. p. 249 s pozemkem v Nuslích za 19.200 K. Obuvník v Žižkově p. Václ. Cízl koupil od pp. Karla a Annv Kocourkových dům č. p. 142 v Poděbradově ulici v Ži žkově za 19.000 K Paní Růže na Fišerová kouplla od pí. Anny Wild- mannové usedlost čís. p. 32 ve Štěrboholech za
Baudišová Jindřich Procházkův Král V Romováček Tomašovicová Škarda Jaroslav Andres Karol Krejča Václ Holoubek Tokštein Drahan Rohlfek Procházka Žižkův Karel Annv Kocourkův Fišerová Wild 3 Lisek Brandlův Vinohrady Vršovice Nusle Poděbradův ulice Štěrboholy Stula dům Prague 20
14 article
16.000 K. — Množství hub urodilo se lelos také v lesích rokycanských i zbirovských, odkud denně vyváží se jich na m. ct. do Prahy a do Plzně. Hledáním hub celými davy lidí poškozovány jsou lesiny. Aby se tak nedělo, vydala obec rokycanská nařízení, že ben průkazu nikdo do lesů jíti nemá. V Rokycanech pru- dává se kilo hub za 18—25 kr. — Záchranná stanice poskylla v měsíci červen- ci t. r. v 669 případech první pomoci; v noci žádáno bylo její pomoci v 37 případech. Chirurgických one- mocněni bylo 46, očních onemocnění 135, pokusů sebevraždy 3 případy. Ambulančním vozem bylo pře- vezeno 69 osob a nosftky přeneseny 3 osoby. — Kradli kola Před několika dny ztratilo se panu staviteli J. Kulhavěmu v Mladé Boleslavi ze stavby stoky na předměstí Ptáku nové kolo. Policie provedla ihned několik prohlídek, také na půdě domu pana K., kde pohřešované kolo nalezeno. Bylo zahrabáno v jeteli. Schovali je tam kočové povoz- níka bez vědomí p. K. Kočové nechtěli se k svému činu znáti, ale konečně byli usvědčení a zatčeni. Mimo to lpí na nich podezření, že odcizili panu K. pár pobočnic. Také v továrně pp. Laurin a Klement odcizeno bylo předevčírem nové kole z chodby, ná ležející dělníku Rejskovi z Kosmenos a nebylo dosud nalezeno. V obou případech zavedeno vyšetřovánl.
K Koč Laurin Klement odcizit Rejsek Praha Plzeň Rokycany Mladá Boleslav
15 article
— Vlakem uamrcená žena. Mezi stanicemi ſlíčany a Stránčicemi a dále směrem k Benešovu, jak známo, staví se na trati dráhy cís. Františka Josefa druhá kolej. Při práci zaměstnáno jest veliké množslví děl- níků, jednak odkopáváním hlíny, trháním skal, klade- ním kolejí a podobně. Po koleji, zviáště k tomu zří- zené, pojíždí vlak „šutrovka“, kterým přiváží se po- Uřebný materiál. Dne 4. t. m. stalo se u tohoto vlaku polifování hodné neštěstí. Nedaleko Senohrab zachy- cena byla 56letá dělnice Karolina Jedličkova ze Štern- berka u Vlašimi, dostala se pod kola lokomotivy, takže okamžitě byla mrtva. Mrtvolu nešťastné ženy prohlédl pan dr. Vlček z Mnichovic a dal ji dopraviti do umrič komory na hrbitově v Hrušicích. O případu tomio vyrozuměno bylo okresní hejtmanství žižkovské a na Josefa Nováka, jenž řídil lokomclivu, učiněno trestní oznámení.
František Josef Jedličkův Štern Vlček Novák Stránčice Benešov Senohraby Vlašim Mnichovice
16 article
— Raněn mrtvicí při práci. V policejních kasá rnách č 312—I. v Bartolomějské ulici opravoval dnes o 4. hodině odpol. kamnářský mistr Ant. Tovora z č. 110 na Vyšehradě, v Neklanově ulici, kamna s několika svými dělníky. Krátce před 5. hodinou udělalo se mu nevolno, klesl k zemi a přivolaný lékař dr. Kalmus mohl jen konstatovati náhlou smrt. Ambulaněním vozem záchranné stanice byl dopraven do všeobecné — Těžce zraněn ve vyšehradském tunelu. Vážná nehoda přihodila se včera odpoledne při trhání skal ního útesu v tunelu vyšehradském. Dělník Františei Abram, 21letý, v Tachlovicích rozený a do Podluh u Hořovie příslušný, bytem v Braníce, zaměstnán by vylamováním vyčnívajíeího kamene. Činil tak železnou pákou. Z nenadání kámen povolil a spadl na Abrama jemuž způsobena těžká, krvavá rána na hlavě a kromě toho několik pohmožděnin rázu lehčího na těle. Zra- něný klesl v bezvědomí k zemi a byl soudruhy svými vynesen z tunelu a omýván. Telefonicky zavolaná zá- chranná stanice záhy přibyla. Lékař dr. Schulz dal zraněnému obvaz a dal jej ambulančním vozem do- praviti do všeohecné nemocnice na kliniku proí dra Maydla, kde konstatováno, že nebožák utrpěl otřesen nemocnice.
Antonín doktor Kalmus Františei Abram Schulz Maydl Vyšehrad Neklanův ulice Tachlovice Podluhy Braník
18 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Král anslický přibude do Marianských Lázní inkognito bezpochyhy již dne 13. nebo 14. t. m k léčení = Královna-vdova Margnerita italská včera par níkem »Julantha« přibyla do Bergenu (v Norsku) = Honorář za ošetřování Lva XIII. Z Říma s telegrafuje: Dr. Lapponi obdržel z vatikánské po kladny za ošetřování Lva XIII. 20.000, Mazzoni 15,000 a Rossoni 10.000 lir. = Bývalý řišský poslanec Fr. Kuppelwiszer před- včírem zemřel. — K procesu Humhertových. Z Paříže, 6. srpnu (C-B.) Paní Humbertová obrátila se na vrchního státního zástupce Bullota se žádostí, aby ministr spra- vedlnosti Vallé vyslechnut byl v její procesu jako sěděk, Myslí se, že žádost bude zamítnuta. = Nová ložiska zlata objevena — jak telegra- fuje se z Londýna — nálezcem dolů klondyckých britském území na řece Yukonu a v obvodu řeky Belly. Množství zlata zdá se větším než v Klondyké Ve Viktorii v britské Kolumbii nedaleko Port Simp- sonu, konečné stanice nové pacifické dráhy, odkryto bylo dále veliké ložisko uhlí.
Lev Lapponi Humhertový Humbertová Bell Bergen Norsko Řím Francie Paříž Londýn Yukon Kolumbie Viktoria Mazzoni 15,000 lira
19 article
= Loupežný úlok. Z Vídně se telefonuje Vrchní finanční rada v ministerstvu obchodu, Ang Schwantner, dlicí na letním bytě v nedalekém Iliit- teldorfu, napaden byl na procházce v lese pobudou. který na něj zvola!: »Sem hodinky.« Když Šchwant ner se tomu opšel, vytáhl pobuda revolver a střelil po něm. Schwantner, ucitiv ránu v pravé straně prsou, vytáhl hodinky z kapay, hodil je na zemia prchl. V nemocnici, kam byl později dopraven, uznána jeho zrsnění těžkým. V témž lese byl před nějakým časem pčepaden policejní strážník Kosler- maler ravněž pobudou a téžce zraněn. Dnes. by pohlíže tohoto lesa zatčen muž, na kterého hodí s popis, jejž udal o útočníku Schwantner. Zmíněný strážník poznává v něm osobu, kterou byl zraněn ale Schwantner není si jist, zdalí i jeho zranil. = Únos dítka. Z Vídně se sděluje: V úterý uncsla ani 22letá neznámá dívka z hřiště v Brigite- nově 4letou dceru podomního obchodníka Belgradova a dosud nebyla vypátrána. = Poprava. Z Drážďan se telegrafuje: Dnes ráno byl v S. Kamenici guillotinován loupežný vrah Kamp- rath, který byl zavraždil statkáře Mülfera = Zemětřesení. Dle zprávy z Catanie (na Sicilii) zpozorovány včera ráno v Zafferaně, Milu a Caville dva otřesy země
Schwantner Belgradův Mil Vídeň Brigite Drážďany Kampa Catania Sicílie Zafferana
20 article Z literatury.
Z literatury. Přednášky. Před svým odjezdem do Ameriky učinil E. St. Vraz malou bilanci svých přednášek : na půl třetího sta měl jich po dvě léta po Čechách — a hmotný výtěžek z nich byl až úžasn nepatrný. Nebyly to přednášky nahodilé, z mody neb při přiležitosti lepené — dalo by se oče- kávati, že svým obsahem i svojí formou — dokonalou formou — vzbudí neobyčejný zájem a vynesou přednášeči i po obchodní stránce nejen uznání morální, ale i finanční. Zatím — div ne deflcit. Vzpemeňme si při tom na jiné přednášeče: vzpomeňme si z literatury, jak na př. Thackeray stal se svými přednáškami slavným, jak Mark Twain přednášením vydělal jmění, oživte si v paměti, jaké množství před- nášek literárních a filosofických oznamují noviny z Anglie a z Ameriky — uvažte, že mnohá skvělá dila Spencerova, Darwinova, Tyndallova, Müllerova vznikla z přednášek, neobyčejně četně nejširšími vrstvami navštěvovaných. Odkud ten Vrázův finanční neúspěch Nemáme snad u nás zálibu v přednáškách Myslím spíše, že je jich až nazbyt. Popularí sační zuřivost, která dnes řádí v naší literatuře v umění, v obchodě i v řemesle, uchopila se přednášení a změnila je téméř ve sport. P vědecky založené universitní extensi — když po těžkých počátcích se jí zdařilo získati sym patie všech vrstev — vyrojily se přednáškov podniky všeho druhu, vyhovující často spíše zálibem a potřebám předněšejících, než obece stvu. Mezi pořádáním přednášek a skutečnou jich potřebou naslal naprostý nepoměr. Máme množství přednášek, o něž nikdo nestojí, o mnohé obory, kde by přednášek bylo potřeb nikdo se nestará.
Thackeray Twain Spencerův Darwinův Tyndallův Müllerův Vrázův Čechy Anglie Amerika
21 article
V přemnohých případech zapomíná se, že úspěch přednášky v první řadě závisí od indivi- duální schopnosti přednášojíního — jeho talení. jeho temperament rozhodují o úspěchu před nášky. Uspořádá-li na př. spolek nějaký před- náškový cyklus, jehož účel je dubročinný sprosí-li si k tomu několik přednášek, které — z nutnosti ctnost — odbudou svoji vasteneckou povinnost nějakým nahodilým thematem, právě tak omrzele, jako většina obecenstva jen z po vinnosti koupí vstupenky, o kleré nikdo nestojí, znehodnoeuje to význam přednášek, snižuje v očích publika a ničí inleres na přednáškárh vskutku zajímavých předem. Pak stává se, že i přednášky tak zajímavé a tak nákladně vy pracované, jako Vrázovy, nenajdou dostatek dy- chtivého obecenstva. Ale i bez toho, toto obecenstvo je sam o sobě rovněž překážkou, aby dobré přednášky u nás úspěšněji se mohly rozvinout. Ne každý dovede se zájmem poslouchat libovolné thema. jež se mu pojednou přednáškou vnuruje.J třeba zvykat na tento způsob sebovzdělání. Přes to všák neschází nám dostatek vníma- vého obecenstva, ani dostatek sehopných před- nášečů a objeví li se nedostatky jak ve výběru látek a v přednesu, tak v návštěvě přednášek a v účasti všech vrstev obecenstva, spočivá vada zvláště v nedostatečné organisuci, jednak se strany pořadatelů a přednášečů, kteři nepostihuji vždy potřeby a zátiby obceenstva, jednak se strany obecenstva, jež nedovede se ke svému prospěchu podřídili vyšším požadavkům a lep- šímu snažení, ke klurěmu je přednášky nabá- dají. Celkem je třeba, aby se přednášky a zvlást literární a vědecké přednášky více vžíly, aby staly se nutnější a prakličtější součástkou na- šeho veřejného společenského života, aby vzrostly tak jako v cizi ě v samostatný, ostatním rovno- cenný literární genre.
Vrázův J třeba
22 article
České stisy-
23 article
* Karel Kálal, Na krásném Slovensku. S ilu- stracemi R. Hartmanna, SL Hudečka, K Klára, J. Kouly, L. Kuby, K. Liebschera, s fotografickými snímky, mapkou a se šesti obrazo- vými přílohami. V Praze, J. R. Vilímek. Upřímně žádejme sobě pro dospívající mládež naši více tak krásných, povzbuzujících a poučných knih jako jest Kálulovo Slovensko. Nadšený přítela znalec slovenské haluze českého národa a úchvatné jeho přírody těží z didaktických svých zkušeností, aby v ardcích dorůstající mládeže naší vzbudil lásku k ubohému, ale poctivému Slováku a k chudému, přl- rodně však velekrásnému krají jeho. Šťastnější formy nemohl autor voliti. Není to synthelický popis, una- vující svou systematikou, nýbrž řada vzpomínek, leh- kých popisů, národních pohádek a písní. Ve všem jeví se něžná, aě poněkud zádumčivá duše Slovákova, ná- sledek tisíciletého téměř ujuřmení, a spisovatel spíše než kdo jiný dovede naslouchati řeči její. Porozmlouvá s dřevorubcem „v hoře“, s pltníkem na Váhu, s pastýř- skými besedníky u „vatry“, se slovenským intelligen- tem i se starcem věkem shrbeným a tak zjednává si obraz bídy těchto dvou millionů českého lidu, jimo vede se pod správou maďarskou hůře než turecké ráji.
Kálal R Hartmann Klár J Koula L Kuba K Liebscher Vilímek Slovák Slovensko Praha Váh Slovákův SL Hudeček
24 article
Jak pečuje se o duševní povznesení Slovače, toho dra- stickým obrazem jest učitel, který v prázdných ho- dinách — tluče štěrk! O hospodářském povznesení země ani nemluvíme, když hlavní ochránci trojspolku v Pešti nejsou ani s to, aby vymohli ubohému drá- teníku příslup do Němec. Sioh páně Kálalův jest rázovitý a při tom půvab- ný; zvlášlě mile čtou se slovenské glossy v českém lexlu. Popis jest živý, prostý přeplnění, ale pravým způsobem vše důležitě vyjímající. Žajímavy jsou páně Kálalovy „polulky od města k městu“, jimiž sezna- muje nás s nynějším životem slovenských měst. Krás- ná vyobrazení jsou textu vítanou ozdobou. v. * František Fiedler, Rakousko-uhorská vyrovnání po roce 1878. Sborník spisů politi- ckých a národohospodářských. Pěčí klubu národní strany svobodomyslné. V Praze, Otto Od šesti let veřejné mínění vi soujmu zemí, který od r. 1804 zove se císařstvím rakouským, rozrušeno jest otázkou, logicky plynoucí ze stálnického hřichu r. 1867 spáchaného. Jakkoliv dle bytnosti své jest Ra- kousko pouze soujmem samosíštných bistorických individualit, jež realně spojuje páska společné dyna- stie a společné bezpečnosti proti cizině, uvnitř však každá z těchto individualit jest právně svézákonná, přece Deák a Beust přiznali svézákonnost toliko Uhrám a prohlašujíce bezprávně ostatní království a země za druhý, právně neexistující stát, jenž ani jména nemá, ujednali od 10 k 10 lélům způsob vyrovnání, týkající se zvláště příspěvků ke společným břemenům mocnářství. Dokud žíli samozvaní kompaciscentiz r. 1867 a strany jimi representovaně, bylo vyrovnání rakousko uherské vždy obnovováno, ovšem vždy
Němec Kálalův Fiedler Otta Deák Beust Pešť Rakousko Praha Uhry
25 article
ohromným hmotným prospěchem Uher. Jakmile všal německá většina rakouské rady říšské zmařena, bylo již r. 1887 vyjednávání stíženo a od r. 1897 nemůže vůbec pokročiti, čímž svrchovaný politický zájem zvláště v našich kruzích vzbuzen. Jsme tudíž vděěni prol. Fiedlerovi, že podjal se pokračování v díle, jež již před 15 léty o této důležilé otázce pořídili dva mužové nevšedního bystrozraku i vědění, J. Knizl a A. Rezek. Fiedler obsáhlým spisem objasňuje všechny stránky projednávaného právě vy- rovnání, maje zření i ku platným nyní obchodním smluvám s jednollivými sousedními státy; k nejas- nému poměru zemí okkupovaných, Bosny a Herce- goviny, k mocnářství jako celku. Řadou ciferních vý- vodů, založených na dokiadech přesně úřadních, do- vozuje škodlivost dosavadních vyrovnání pro země neuherské a zvláště české, a nezatajuje, jaký by byl poměr, kdyby došlo k celní rozluce mezi Uhry a ze- měmi neuherskými. Při tom řadí se k vážnému obsahu vážná dikce, prostá obvyklých denních frásí.
Fiedler J Knizl A Rezek Uhry Bosna
26 article
Za dnů našich deklamuje se velmi mnoho o poli- tické výchově našeho lidu, pohříchu všeliké leláky a časové spisy, diktované toliko prospěchem určitých stran, k výchově té málo přispívají. Jinak jest se spisy. k nimž počítáme posuzovaný právě spis Fiedlerův. Pojí-li se obsah spisovatelem v celku i v podrobnostech zůplna ovládaný k vážné formě stilistické, mající ve zření toliko prospěch národní, jest tím dána příleži- tost každému, kdož o aktuálních otázkách národních a o národním prospěchu nabýti chce pravého poučení- A úkol ten, tuším, prof. Fiedler měl ve zření, když v otázce této, na výrok pro národ náš důležité, péra se ujímal. * Josef Kořenský, K protinožcům. Cesta do Australie, Tasmanie, na Nový Zě- land, ostrovy Přátelské. Samojskéa Vitijské a návrat Celebesem, Jávou, Ko- ralovým mořem, Siamem, Čínou, Japon- skem. Koreou a Sibíří. Díl I. Se 205 obrázky v textu a se 16 přílohami. Nákladem J. Otty.
Fiedlerův profesor Fiedler Kořenský J Ott Austrálie Tasmanie Celebes Jáva Siam Čína Japon Korea ko Zland
27 article
Bohalé naší literatuře cestopisné dostalo se z pér slavného cestovatele J. Kořenského nové ozdoby. Pře sebou máme prvý díl velikého, nádherně vypraveného a obsahem svrchovaně zajímavého i napína vého díla. v němž líčí Kořenský pobyt svůj mezi našimi ant- pody v nejmladší povníně světa. Bylo nám již častěji dotknouti se svérázného způsobu spisovatelova, kter opcmijeje vyšlapané cestičky předchůdcův a vede jsa především zájmem přírodozpyteckým, nazírá n všechny poměry zemí navštívených svým okem, vy- bírá ze zjevů se naskytujících vše to, co se jemu dů- ležilým vídi, a bohatě svě zkušenosti vhodně doplňuje těžbou z exolického píscmnictva a publicistiky.
J Kořenský Kořenský
28 article
V tomto prvém díle nejnovějšího svého spisu líěi Korenský dojmy, jichž nabyl dalším pobytem v Zá- padní a Jižní Australii, ve Viktorii a na ostrově Tas- manii. Tomu, kde přivykl suchopárnému synthetismu našich zeměpisných učebnic, podávajících prostá jména a suchá číselná data, namnoze již zastaralá, jest po- pis Kořenského skvostnou oasou v poušti. Co tu no- vého, zajímavého! Netoliko zvlážtnosti přírodní, jichž třiděním a posuzováním zabývá se badatel Kořenský, nýbrž i poměry spoleřenské, kulturní, politické, ob- chodní, meteorologické s nejrůznějšího slanoviska se zde posuzují a čtenáři předvádějí. Velikolepá jsou líčení obou jihoaustrálských metropolí Melbournaa Adelaidy, nejméně i tasmánského Hobarlowna, proti nimž zvláštností svou vhodně se staví popis osamělé farmy nebo železniční stanice v blahovičníkovém pra- lese. Zvláště pak elegicky dojímají ukázky z nerov- ného, ale na celé čáře již smrtelného zápasu černého plemene austrálského, jehož živola lze sotva již na desetiletí odhadovati. Sila evropské vzdělanosti nejlépe projevuje se v utěšené výměně, již za poměrně krátké doby prodělaly někdejší trestnické osady, až vyvinuly se v nynější bohaté kraje, poskytující slušné výživyi tomu, kdož odkázán na mozolnou práci rukou svých. O všech těchto věcech vypravuje Kořenský ducha- plně, poutavě, místy i rozmarně a kde potřeba káže irenicky. Že český cestovatel šel i po stopách po svělě rozvátých a zapomenutí propadajících českých svých krajanů, jest samozřejméě a čtenář ve spise jeho setká
Kořenský Adelaida Zá Austrálie Viktoria
29 article
V. D. se ve příčně té s hojnými doklady. * Ze světa pohádek a bájí. Pro mládež dospě lejší sepsal Josef Kosťál. Spisů pro mládež sv. 65 Nákladem dra. Bačkovského. O čem dosud po většině jen ústním podáním mládež naže se dovidala a co znenáhla zmizelo by z paměli lidu, úmorně tu sebráno a věrně vylíčen mluvou prostou, ryzí. formou vrstvám nejširším pří stupnou a zábavou. Bylosti, jež z mythologie ná rodní jen dle jinona jsou známy, jich život, blah vůle i zlomocné řádění, vylíčeny životným dějem Sudičky, Šotek, Hospodáliček, Skřítek, Rarášek, P kulík. Splra, Diblik, Bazilišek, Zmok, Plivník, Praši vec, chránící dům i rodmu před neštěstím a nebo dami, ve všem činění a konání. Kdo nerad slyšel by o divých mužích a ženách, jimiž Čechové a Slované vůbec oživovali okoli své, nadpřirozenou moc jim přisuzujíce, koho neupoutaty by Lesní panny, krásné to dívky, oděné rouchem bebounkým jako pavučina, s bohatým vlasem po alabastrových šíjích splývaji cím? A což laškovný i krutě trestající Krakono
Kosťál Bačkovský Šotek Hospodáliček Rarášek Prach Čecho Slovan
30 article
Skalník, Pídimužíca a jiní duchové horní a skalní. již tsk rádi mezi lid c odívali, hostitelům svým cenné dary a štěstí přinášejíce! Což Hastrman, který vládne všemu, co se nalezá na vodě i ve vodě, jehož moci lid hněv jeho vzbudivší tak se obával a k němul řadí se Vodní panny s hlavami ověnčenými růžemi bělostného leknínu - nedovedly by upoutati nejen mládež naši po pohádkách často obsahu nejhrůznij šího a málo pravděpodobného lak bažící, ale i nej širší vrstvy lidu našeho po dávných zvycích, oby čejích a pověrách předků našich tak dychtivě ační cích? I řádění duchů zlých a rozmanitýchi příšer. jež v podobách různých se zjevovaly, Svělýlek, Žha vých mužů, Čertů, i Můry, této obludy nocní, sterá lidem jen zlé strojí a je spicí moří, vyliče no tu tak- poutavě a oživeno tu podrobnostmi tolika událostí že stať po stati pročítáme se zajmem stále roste ucím
Skalník Pídimužíca Svělýlek
31 article
Doporučujíce vřele sbírku tuto nejen do kniho ven žákovských, ale i soukromých a lidových, žá dáme jen pana nakladatele, aby záhy vydaí i téh autora rukopisné sbírky ostatní, neméně cenné a pou tavé, k čemuž ho asi rychlý odbyt spisu prvého jehož cena 3 K při 288 stranách jest velice mírná nejsplše povzbudí. * Rudyard Kipling. Fovídky z Indie. (In black and white.) Přeložil dr. Emil Hácha. Knihov- na Zlaté Prahy, ročník XI. Nakl. J. Otto Osm kratších povídek, zajímavých, svěže psaných, řadicích se k nej- svěžejším drobným pracím autorovým. Povídiky ty jeví všecky přednosti autorova talentu, plastické líčení. vystihující věrně exolický ráz přírody a lidí, jak to dovede jen ten, kdo jest dokonale obeznámen s ce- lým krajem. Se zvláštní zálibou líčí autor prosté vo- jáky anglické neb nižší třídy domorodcův indických, jichž postavy dovede několika črty kreslit ku podivu názorně a charakteristicky. Místy probleskuje suchý hrmor autorův rozmarnými poznámkami. * John Henry Mackay, Poslední povinnost Příběh bez déje. Přeložil J. E. Šlechta. Světová knihovna, red. Jarosl. Kvapil; sv. 336—337. Nakl.
Kipling doktor Hácha Mackay Šlechta Kvapil svatý . 336 Indie Knihov Praha
32 article
J. Otto. Tento německý autor, rodem Skot, náleží k nejvýznamnějším a nejzajímavějším zjevům ně- mecké Moderny, ač se základními tóny své poesie odlišuje od ostatních. Jest především a zvláště básní- kem propagandy, naprosiého individualismu, jejž na- zývá „anarchií“. Jest hlasatelem hrdosti osamocených jdoucích bez podpory a pomoci po svých drsných, ka- menitých cestách stále výš a výše, neúprosní k sobě i k jiným, nesoucí svého boha sami v sobě. Ne- návist ke všemu šosáckému jest první a základní ton literární tvorby autorovy Viktor Hugo. Dölnici moře. Román. Pře- ložil F. V. Krejčí. Nakl. E. Beaufort. Velkolepý tento román jest čtenářstvu méně znám, než „Chrám Matky boží“, „Bídníci“, „Muž, který se směje“a „Devadesát tři“ ač jej slavný autor řadil přímo k oběma prvním svým mistrovským dílům. Příšerně krásný obraz věčně pohnutého moře, jeho velebný majestát i děsná moc jeho bouří podaly vítaný před- mět nepřekonatelnému mistru líčení a smělých anti- tliés. Dílo velkolepé, líčí zápas člověka trpaslíka s obrovskou silou přírody, a je to zároveň obraz lidského života vůbec velkolepě myšlený a velkolepě provedený. * Frant Jaromír Rubeš, Výbor praci. Naše klenoty, význačná díla českého písemnictví, sv. 2. Nakl. „Máj“. Autor „Deklamovánek“ vlastně ani ted, půl století po své smrtí, není úplně zapomenut: jeho verše deklamuji se dosud při společenských zába- vách a jeho „Pan amenuensis na venku“ jest dosu
Otta Hugo F V Krejčí E Beaufort František Jaromír Rubeš Skotsko Matek boží Dölnice moře svatý . 2
33 article
svěží humoreskou ochotně čtenou v nejširších kruzích Bylo tudíž dobrou myšlénkou, vydati výbor z prací tohoto prvního českého humoristy, o jehož oblibě nejlépe svědčí, že jeho „Paleček“ tiskl se v neslý- chaném na ony doby počtu 4000 výtisků. Výbor po- řízen velmi pečlivě, obsahuje nejlepší práce autorovy, aby v něm znázorněny byly všechny směry spiso- vatelské činnosti autorovy. * Zdeňka Šťastná, Básně. Nákladem vlast- ním. Pod jménem autorky připsáno: „žákyně III. třídy měšťanské školy v Bubnech“. Není to zázračné dítě, básně její z r. 1898—1908, připomínají silně škol- skou četbu, zejmena reminiscence z Hálka a Jablon- ského, také veršem a rýmen nevládne, jak by bylo třeba. Ale „Píseň večerní“ (r. 1898) vyznamenává se pěknou myšlénkou a formou a jest patrno, že po- vstala spontanně, z vnitřní nuinosti, ne z úmyslu, napsati báseň. Mladé autorce bude prozatím třeba, bedlivě zdokonalovati formu, nepsat básně stůj co stůj, nýbrž jen pak, pocítí-li nutnost vyjádřiti vlastní svoje myšlénky veršem. Především tedy pilná, vážná práce: je-li tu skutečný talent, půjde ostatní samo sebou.
Paleček Zdeňka Hálek Jablonský
34 article
Z českých listů. * V »Osvětě« má J. Míkš studii z nejnovější ruské literalury: »V. Veresajeva otázka mužická«. Veresajev je znám u nás jen svojí sensační knihou o lékařích a lékařství. Mikš referuje o dvou svazcích povídek, jež nedávno pod týmž pseudonymem uve- řejnil (sluje pravým jménem Smidovič) a ve kterých z valné části nás seznamuje se současným prostým venkovským člověkem. Verčsajev je z řady těch, kteří se věnují pozornému sludiu ruského mužíka,a obrázky jeho zachyeují změny, nastalé od dob jeho předchůdců. Líči úpadek ruského mužika, způsobený hospodářským převratem, zhoubný vliv továrny. strojů a uměle vyvolaného průmyslového rozkvětu. Miká pokládá Veresajeva za nástupce Glěba Ulspen- ského, který však nelká stále jako Glěb, ale doved vzbudili myšiěnky a pocity, které nám už nedají za- pomenouti, že nejhroznější a nejdůležitější otázkou na Rusí jest olázka zlepšení poměrů ruského L.du.e * »Máje věn je upřímná slova divadelnímu ju bileu vídeňských Čechů. Divadelní spolek »Pokrok« ve Vídni slavil čtyřicelilelé jubileum a vydal svoji kroniku v objemném svazku. Referent »Maje« kon- statuje těžké zápasy existenční tohoto spolku a vidí právem hlavní jeho zásluhu v tom, že vychovává obecenstvo pro příišti stálé české divadlo ve Vidni. * V »Naší Době« otiskuje Z. Tobolka »Př- spěvky k bližšímu poznání K. Havlíčka«. První týká se Havlíčkovy první lásky, drahý Gablerových vzpo- mínek na K. Havlíčka. Maji to býti připravné studi k většímu dllu o Havličkovi.
J Míkš V Veresajev Veresajev Mikš ský Čecho Z Tobolka K Havlíček Havlíčkův Gablerův Rus Vídeň Maja
35 article
Z cizích revuí- * Nuova Anthologia«, revue pro litera- turu, umění a vědy, vycházející v Římě ve čírnácti- denních svazcích po 160 až 200 stranách a přináše- jící vedle bohatého obsahu i pečlivě vedené přehledy literatur italské a mimoitalských, bude prý nyní registrovat občasnými zprávami a ročními přehledy také literaturu českou. Jen poslední dva svazky stačí už k poznání, že »N. A.« patří mezi nejlepší revue světové literatury, vynikajíc mezi nimi jak holatým a všestranným obsahem, tak rozsáhlosti, neboť po- dává ročně přes 4000 stran formátu většího našich »Květů«. Svazek 756. obsahuje vedle větší literární statě z angiické literatury, biografického profilu z moderní filosofie italské (o Giov. Boriovi), článku o Caterině da Polenta a dvou studií z antické topo- grafie římské velkou původní novellu, pojednání o »moderní výchövě ženské a studiích klassických«, essay literární, stať politickou o událoslech bělehrad- ských, článek zgrárni a náčitek sociální, pak při- spěvek literárně historický, bohaté drobnosti z cizích literatur a přehledy. Ve svazku 357. počíná se nový zajímavý román Glov. Ceny, chefredaktora »N. A.«
Glov Řím Nuův Anthologia Caterina da polenta
36 article
»Výhrůžcové« s přibarvením socialním a psycho- palhologickým ve formě jakési zpovědi, v poslední době zase přišedší do módy. Dále nacházíme tam první dva akty posledního dramatu Roberta Bracea »Mateřství«, jež způsobilo tolik hluku po všech jevištích italských. Zmíníme se o něm podrobněji, až bude ukončeno. V témž svazku jsou dále původní verše (řada sonettů od Giov. Chtggiata), původní novella, stať literárně historická, Mantegazzův článek o Fiusku, jiný o Sicilii, pojednání o úvěrních ústavech v Italii, hudební přehled, politický směrodatný čl ánek o postavení Anglie a Italie v otázce maltské, přehle cizích revul a obvyklé zprávy a reglstratury literatur italské i cizích. Pouhý lento výčet snad stačí ukázat, jak pozoruhodná je tato revue, jíž v pražských ka- várnách vůbec nenajdete. Důrazně na to upozorňu- jeme, tím důrazněji, že »N. A.« chce věnovat nám svou pozornost, sama u nás nepovšimnuta. Jan Havla sa.
Brace Havel Sicílie Anglie
38 article
* Perla Alexandrie. Historický obraz z léta Páně 304. Napsal Josef Brendl. Počalo vycházeti v se- šitech po 40 hal. nákladem R. Ryšavého v Praze. * Poslední povinnost. Příběh bez děje. Napsal John Henry Mackay. Přeložil J. E. Šlechta. (Světová knihovna č. 336—337.) Cena 40 h. Nakladatei J. Otto v Praze. Sňatek z lásky. Humoresky A. P. Čechova. Přeložil Vítězslav Unzeitig. (Vilímkova knihov- na V., seš. 11.) Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze. * Hlad. Báseň A. So vy. Cena 20 h. Nákladem vlastním vydáno ve prospěch krajanů živelní kata- strofou postižených. * Eratři. Dramatická studie o třech jednáních Napsal Adolí Brabec. (Knihovna „Srdce“, svaz VIII.) Cena 70 h. Nákladem čas. „Srdce“ v Praze- Žižkově- * Maroutek. Veselohra o jednom jednání. Napsal Luděk Archleb. (Repertoir českých divadel, sv 110.) Cena 60 h. Nakladatel F. Šimáček v Praze. Bohatství v praxi. Črty národohospodářské. Cena 40 h. *Hlidka zoučasných nálezů c. k. nejvyššího zoud- ního dvoru v záležitostech civilních. Pořádá dr. Josel Scheiner. Svazek I., cena 2 K. Nakladatelé Gros- man a Svoboda v Praze. Kaporní kalendář hospodářský a zápisník ho- spodáře českoslovanského na rok 1904. Vydáno re- dakcí „Hospodáře Českoslovanského“. Cena 1 K 50n. Nakladatel A. Reinwart v Praze.
Brendl John Henry Mackay Šlechta Otta Čechův Unzeitig Vilímkův R Vilímek A so Brabec Archleb svatý 110 F Šimáček doktor Josel Scheiner Gros A Reinwart Alexandrie Praha Jos Žižkov svaz VIII man a Svoboda
39 article
Krkonoše. Rozvrh pro kratší i delší cesty krko- nošské. Výbor vděčných výletů ze všech východišt na české i slezské straně. Pro turisty a cyklisty. Cen 60 h. Nakladatel Jaroslav Bursík na Král. Vinohra- * J. Louteckého Cestovní mapa železničnl pro země koruny české. („Praktické příspěvky““ čís. 2 Cena 1 K. Nákladem vlastním, v komisi u R. Prom bergra v Olomouci. * Návod k znkládáni a řízení „Potravních spolků“ Příspěvek ke svépomoci. Napsal P. Jan Novák Cena 1 K. Nákladem spisovatelovým, v komisi u p. Ryšavého v Praze. * Paměli starého učitele-vlastance, persekucí stl- ženého. Napsal Ant. Konst. Viták. Díl I. Cena 6 K. Nakladatel Fr. A. Urbánek v Praze. * Průvodce po Hořicích. Napsal AI. Černý. Cena 1 K. Nškladem vlastním. * Rakousko-uherská vyrovnání po roce 1878. Na- psal JUDr. František Fiedler. (Sborníku spisů politických a národohospodářských, vydávaného pěčí národní strany svobodomyslné, sv. VII.) Cena 6 k 50 h. Nakladatel J. Otto v Praze. * Větrání a vytápění škol. Sepsali prof. dr. G. Kabrhel, dr. Fr. Velich, A. Hraba. Cena 1K dech. 20 hal. Zoměpis pro školy obecné. Napsal J. Basl. Cena 24 hal. * Zkušený rádce pro každého. Praktická kniha pro každou domácnost, hospodáře i živnostníka. Dnl II. Sestavil Al. J. Benč. S čelnými illustracemi. Cena 1 K 80 h. Nakladatel A. Reinwart v Praze.
Bursík Král J Loutecký P Novák Viták A Urbánek Černá K Nšklad JUDr Fiedler svatý . VII Otta profesor doktor G Kabrhel František A Hrab J Basl Al J Benč A Reinwart Krkonoše Olomouc Praha Hořice Rakousko Pamět starý učitelvlastance
40 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Lidová divadlo „Urania“ v Praze—VII. Dne hraje se Horova časová iraška se zpěvy „Krejčí ka- valir“. Zpěvní část přednesou dámy: Košnerová, Zöll- nerová a pp. Ilaasen, Kovář, Pražský, Zöllner. Režiser B. Kovář. Dirigent E. Starý. — V neděli o 7. hod. večerní hraje se poprvé Gerolema Rovetla effektní činohra „Bezectní“. Představení to nabude necbyčej- né zajímavosti tim, že v něm v úloze Karla Morelfia vystoupí jako host ředitel „Uranie“ a režisér Národního divadla p. Jakub Seifert. Úloha tato jest jednou z oněch
Horův Zöllner E Stará Gerolem Rovetl Karel Morelfie Uranie Seifert Praha lidový divadlo Zöll Režiser B národní divadlo