3
masthead
7. srpna 1903.
5
article
Třetí díl resoluce (»Školní úřady«) zaujal nej-
více času, ně definitivně nebyl projednán. Dr. Hain
pronesl výtku, že znění odstavce toho příčí se zása-
dám autonomním. Řečník navrhl, aby školní úřady
stanovil sněm. Poslanec Černý učinil návrh, aby
úvodní znění návrhu bylo stylisováno: »Úřady školni
představujeme si jako zřízení, jež organisována bu-
deu na čistém principu autonomním
i u veškeré zodpovědnosti« (Výborně
Souhlas.) Vzhledem na důležitost věci navrhl pan
Rašín zřízení šestičlenné komise pro úpravu této
stati resoluce. Do komise zvolení pp. dr. Hajn,
učitelé posl. Černý, Kubrycht, Šustr, Tu-
ček a Svoboda. Komise vypracuje nově znění
odstavce »Školské úřady«, jakož i »Dozor« a před-
loží je plenu, kteréž sejde se opět dnes
v pátek o 9. hodině dopolední v sále
Žofínském.
Při projednávání čivrtého bodu programu »P ae-
dagogické komise« připomenul referent pan
Tuček, že od paedagogických komisí závisí obsa-
zování míst. Status projednává se v jednotách, pak
jej zpracují komise a dle toho řídí se obsazování.
Po debatě pp. Šustra, Wagnera a Rašína
znění resoluce přijato nezměněně.
Hain
Černá
Rašín
doktor
Hajn
Kubrycht
Šustr
Tuček
Šuster
Wagner
Žofínský
6
article
Závěrek resolučního odstavce »Dozor škol-
ních úřadů« provázen výkladem referanta pana
Tučka v tom směru, že za dnešních poměrů jest
mnoho dozorců navržených, více však dobro-
volných. Učitelstvo přeje si míti nad sebou dozor,
aby se neřeklo, že snad se dozoru vůbec vyhýbá,
ale nechce dozor takový, aby se dohlíželo při tom
na jeho politické mínění, nýbrž aby dbáno bylo po-
měrů, ve kterých učitel žije a aby z nich odstraněny
byly chyby, shledají-li se nějaké. Jest prokázáno, že
zejmena dosavadní dozor zdravotní již mnohého
učitele připravil o zdraví. Přejeme si míti také do-
zorce technické k odstranění chyb a poklesků.
jichž se dopouštějí místní školní rady. Chceme miti
dozor ve prospěch svého žactva, aby se nešířily ne-
moci, chceme, aby učebny naše upraveny byly dle
zákona z 12. dubna 1888! O nutnosti paeda-
gogického dozoru netřeba šiřiti slov, neboť jest
voleným, kdežto oba předchozí jsou nařizovány.
Nechť jsou takové, jakými býti mají a ne dozory
popravčími. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Pan Rašín žádá, aby to nebyli dozorei
učitelstva, nýbrž spíše dozorci místních či okresních
školních rad. Učitelstvu pak aby byli pomocníky.
Po debatě, na níž podil brali pp. Svoboda
Tuček, Rašín, Březina, navrhl pan Ku-
brycht, aby také tento odstavec (jak to už výše
naznačeno) dán byl šestičlenné komisi ku přepraco-
vání. Návrh tento schválen a schůve sekce po vře-
lém doslovu předsedově skončena.
Tuček
Rašín
Březina
7
article
Působení nčitele a školy.
(Sekce III., referent říd. učitel Josef T ům a.)
V sekci III., jejíž schůze konala se v přízemním
větším sále, jednáno o „Působení učitele a školy.“
Za předsedu byl zvolen uč. p. Wágner, referenlem
byl řídící učitel p. J. Tůma. V bodu prvém jednáno
ovzděláníučitelstva. Zdar a rozkvět školy jest
pedmíněn vzdělaností učitelstva, jež potřebuje vzdě-
lání jednotného a to akademického. Učitelstvo vzdě-
lávej se nejprve na jednotné škole středni
na níž by povinně vyučováno bylo řemeslným pracím
moderním jazykům (němčině, frančině a ruštině), ne-
povinně hudbě. Návrh tento přijat po návrhu uč. p
Flodermanna.
Prohloubení vzdělání theorelického, jakož i po-
třebného výcviku praktického, nabývejtež potom
učitelé dvouletým studiem na vyšší škole paedago-
gické při filosofické fakultě. Cvičná škola, tomuto
ústavu připojená, navykejž učitele pozorovati dílc
školní, prováděli pokusy, sbírati a tříditi zkušenosti,
kteréž jsou základem umění vychovatelského i vyučo-
vatelského. Další vzdělání učitelstva podporováno
budiž studijními cestami, zřízením vědeckých kniho-
ven, musel paedagogických a založením vzorných
školních zahrad. Návrhy tyto vesměs přijaty.
Dalším odstavcem jednání byla vnitřní škol-
ni práce učitelstva. Všechna vlastní péčeo
vyučování a výchovu, jmenovitě uspořádání školních
zřízení, sdělávání plánů, osnov učebných i učebnich,
rozhodování o změnách v těchto oborech díla škol-
ního budiž ponecháno zemským poradám uči-
telským. K těmto nechť druží se učitelské porady
okresní a porady sborů učitelských.
Návrhy tyto byly přijaty.
Wágner
J Tůma
Zdar
Josef T _;E a
8
article
Pokud se učebných méthod týče, nevy-
cházejlež od theorií vědeckých nebo od předem sta-
novených lidí dospělých, leč ve všem založeny buďtež
na osobitém vzrůstu a vývoji duševních sil dětských,
jakož i na vlastních zkušenostech pracujícího učitel-
stva. Pokud učebné osnovy práci učitelskou na-
zračují, mají tak činiti požadavky povšechnými, které
by nebránily ani zevruhnější úpravě učiva dle poměrů
krajových a potřeb místních, aniž by ullačovaly oso-
bitý vývoj žákův a osobitou práci učitelovu. Učebným
předmětům třeba vzlýčiti cíle nové, souhlasné jednak
a přirozeným vývojem žákovým, jednak s potřebami
kultury lidové a národní. Jmenovitě učivo reálné opí-
rejž se o skutečnosti místa a okolí školního a dějž
se větší měrou v přírodě a i v dílnách lidských. Ve
všech předmětech učebných shledávány a rozhojňo-
vány buďtež živly aesthelické jako protiváha jedno-
stranné kultury rozumu a paměti. Posavadní předměty
učebné rozmnoženy buďtež tak, aby k náboženství
družilo se na všech stupních učení mravovědné, k dě-
jepisu a zeměpisu nauky občanské, jakož i zavedeny
buďtež do škol práce řemeslné. Učebnice školní
sdělávány buďlež volnou konkurencí učitelstva. Počet
jich budiž co nejmenší; předpokládajíce důkladný
výklad učitelů neobsahujle podrobnosti, nýbrž jen
vodivé poučky a poznámky. Návrhy tyto, týkající se
vesměs vnitřní práce učitelstva, byly přijaty po ně-
kterých poznámkách uč. Mančala, K. Holuba,
Cvrka a Ulbera.
Mančal
K Holub
Cvrk
Ulber
9
article
V dalším jednáno o mimoškolském půso
bení učitelstva. Učitelstvo nejen veškerou prac
školní klad do myslí a srdcí mládeže simě ušlech-
tilé mravnosti, ale i veškerým konáním a životem
mimoškolním povznášej ducha okolí svého nad všední
požitkářské smýšlení obecného života. Jmenovitě
usiluj o vyrovnání sociálních rozdílů mezi majelkem
a prací, probouzej vážnost ku práci hmotné, přesvěd-
čuj o práci všech jednotlivců na účastenství ve správě
a zřízení veřejném, posiluj snášelivost náboženskou,
rozněcuj činorodou lásku k národu, vymycuj národní
záští a dobývej porozumění všemu, ce na povznesení
lidstva vytvořila vzdělanost národní osvětou a prací.
Ve spojení s ostatními činiteli kulturními, zejmena
z českou univorsilní, odborně školskou a středoškol-
skou extensí živ touhu po věeném poučení, zřizuj
místní výbory pro pořádání lidových přednášek, za-
kládej knihovny a čitárny, umožňuj umělecké požitky
a povznášej uměleckou výchovu národa. I tyto návrhy
po nepatrných doplňcích přijaty.
10
article
Posledním odstavcem, který sekce III. projedná-
vala, byla otázka „Občanské svobody učitel
stva“. Ve příčině této přijat byl vypracovaný ná-
vrh programu asi tohoto znění: Všeliká práce učitel-
stva zachovávej živý styk s rodinou, zvláště pro-
středkem konferencí s rodiči, večery uměleckými, ši-
řením poznatků vychovatelských slovem i tiskem,
jakož i podporována buď informativními styky úřadů
školních s rodiči a veřejnosti. Pro působení učitelstva
školní a mimoškolní bezpodmínečně nutno, aby uči-
telstvo požívalo plně všech práv občanských, aby ne-
bylo v područí a pod tlakem státního a církev-
ního absolutismu, aby zbaveno bylo tajné
kvalifikace a nebylo vydáno zvůli stran polit-
ckých a činitelů mísiních. Tyto návrhy, občanské
svobody učitelstva se týkající, přijaty jednomyslně.
Po doslovu předsedajícího schůze sekce III. skon-
čena.
Odpolední sehůze a sjezdy.
O půl třetí hodině odpolední konány v sálech
žofínských tři veliké schůze a to ve velkém sále
konán sjezd učitelstva škol menšino-
vých, ve větším sále přízemním konána valná
hromada »Dědictví Komenského« a v menším
sále přízemním čtvrtý sjezd abilurient
učitelských ústavů.
Ve velké dvoraně konána
Komenský
občanský svoboda
11
article
Sjezd učitelstva škol menšinových.
Sjezd učitelstva škol menšinových.
Zajímavé a poučné této schůze, jež byla jasnou
illustrací útrap, jakým jest vydáno menšinové škol-
ství, súčastnil se vedle učitelstva i veliký počel
přátel školství, representantů klubů poslaneckých
korporací a spolků, zejmena obranných, deputací
městských atd. Tak za výkonný výbor Národní
strany svohodomyslné dostavil se do schůze zem.
posl. red. J. Anýž, za Klub nár. strany svobodo-
myslné posl. dr. Roček (též za N. J. P.), dále
říšský posl. uč. Sokol, dr. Karel Baxa, Klofáč
za radu král. hl. města Prahy m. r. Josef Rašín,
za Ústř. Matici školskou řed. Zeman a Nýdrle,
za Nár. jednotu severočeskou Kar. St. Sokol, za
městskou radu karlinskou Ot. Hejtmánek a čelní
jiní hosté z »uzavřeného« území.
Schůzi zahájil předseda Z. Ú. S. řed. p. R ašín
asi takto:
»Sjezd váš, kollegové, kteří působíte v t. zv
uzavřeném územi, jest důležitým nejen pro česk
učitelstvo, nýbrž i pro všechen český lid. Postavení
učitele v území menšinovém není dosti známo.
J Anýž
doktor
Roček
Sokol
Baxa
Klofáč
Rašín
Zeman
Nýdrle
Otakar
Hejtmánek
Praha m
St . Sokol
národní strana
národní . strana svoboda
severočeský Kara
12
article
Sjezd má podati obraz života a obtíží učitele v kraji-
nách, kde existence českého živlu jest obrožena-
Vítá všechny srdečně a vyblzl je, aby otevřeně
poctivě a neohroženě přednesli veškeré své tužby
veškeré své stesky. Konečně vítá vřele přítomné
zemské i říšské poslance a vznáší k nim appeli, aby
ve stranách svých vlivem svým působili ke zdaru
českých menšín. Vílá dále zástupce obranných
jednot národních severočeské a pošumavské, zá-
stupce král. hl. města Prahy, přečítá pozdravné
omluvné telegramy a dopisy a žádá za volbu čest-
ných místopředsedů. Zvolen prvním místopředsedon
jednomyslně říšský poslanec uč. p. Sokol, jenž
děkuje za laskavost a důvěru, prokázanou volběa
pozdravuje srdečně bojovníky v území tak zv. uza-
vřeném a připomíná jim, že jsou povolání k lomu,
aby české menšiny chránili. Druhým zvolen rovněž
jednomyslně řed. Zeman, zapisovatelem zvolen
uč. Nedvě d.
K slovu přihlásil ne zástupce města Prahy m. r.
Rašín, jenž zdraví přítomné jménem města král.
Prahy a přeje sjezdu hojně zdaru. Jako bývalý
učitel menšinový poznal sám tihu a strádání uči-
telstva území uzavřeného.
Jest přesvědčen, že každý, kdo učiní něco do-
brého učitelstvu menšinovému, činí tak ve prospěch
celého národa. Přistoupeno potom k prvnímu bodu
programu. Říd. učitel František Klíma promluvil
o „Posavadní praxi při zrizování a vy-
držování škol menšinových a dozoru
k nim.“ Školy menšinové zřizují se dle známých
paragrafů zákonů zemských. Pokud šlo o zřizování
škol německých, prováděly se paragrafy toholo zákona
zcela správně; když však i menšiny české dovolávaly
se platného zákona, bylo tomu zcela jinak. Od těch
dob nehledají se okolnosti pro zřizování škol, nýbrž
pro nepovolení jich. Praxe, za jakých podmínek se
mají zřizovati, dosud se za dvacet pět let neustálila.
Zeman
Rašín
Klím
Praha
Praha m
Sokol
13
article
Protože byla popírána českým menšinám platnost
zemského zákona o zřizování škol, žádáno zákonité
pravení zřizování. Když vykonána čtvrtstolelá práce
českého Sisyfa v těto záležilosti, svalil se balvan
dolů. Zákon o školách menšinových nebyl předložen.
Jsou arci slátní základní zákony, vztahující se ke zři-
zování škol, jež dle § 19. mají samy vyhledávati zřizo-
vání škol. Než co naplat. Spokojujeme se už přes
dvacet let, aby výklad zákona dál se dle libovůle
úřadů. Ale na dále se to už trpěti nesmí.
V další řeči poukazuje na to, jakým způsobem se
zjišťuje při zřizování škol státními úřady počet školou
povinných dětí v prošlém pětiletí. Na přikladech
v Žatci, v Teplicích, v Postoloprtech a jinde ukazuje,
jak se ukázala vratkost tohoto podkladu uřadního še-
tření. Nejfrapantnějším bylo vyhledávání dětí v Li-
toměřicích. Ačkoliv bylo jich ve škole 200, po
čtyřech letech usoudili, že jich bude do školy choditi
nejvýše 15. Z toho vyzírá nepřízeň úřadů vůči české
národnosti, vyzírá z toho nerespektování soudních ná-
lezů. Způsob, jakým se hledá pětiletý průměr školní
návštěvy, jest urážlivý, do krve nesprávný, aspoň tak,
jak se provádí v území uzavřeném. Pouhým na-
hlédnutím do škol matičních okamžitě by zemský úřad
mohl konstatovati, že ke zřízení české školy jest ná-
vštěva mnohem vyšší, než jest třeba. Zmiňuje se dále
o stydných případech pronásledování českých rodičů,
o bídných místnostech školních v Duchcově, v Lomě,
v Mostě a jinde. Jsou to pravé lidomorny.
V závěrku řeči přál za bouřlivého potlesku, aby
pa vysilující práci téměř čtvrtstoleté nastal konečně
Sisyfos
Žatec
Teplice
Postoloprty
Duchcov
Lom
Most
14
article
Druhým referentem byl ředitel Alois Bilek z
Duchcova, jenž promluvil o „Žádoucích refor-
mách školství menšinového.“ V prvé řadě
jest to požadavek, který jinde jest samozřejmým:
Děti nebuďtež přijímány do škol, jehož
vyučovacího jazyka nejsou mocny. ve
druhé řadě jest to heslo: Školství menšinově
budiž pozemštěno, dále školní plat budiž
zrušen. Vedle těchto kardinálních požadavků shrnul
řečník vývody své asi v tyto žádoucí reformy: V okre-
sích, v nichž je větší počet škol jiného jazyka, budte
zřízeny české i německé okresní školní rady, jimž
svěřeny by byly školy jejich jazyka. Kde není možno
zříditi okresní rady dvě, buďte školy druhého jazyk
přiděleny k nejbližšímu okresu školnímu jejich jazyka.
Pro české menšiny budiž veřejným nákladem zřízen
potřebný počet českých měšťanských škol chlape-
ckých i dívěích, škol té doby pro vzdělání širokých
vrstev lidu nejdůležitějších. Konečně dalším poža-
davkem jest, aby také české pokračovací školy všeho
druhu: průmyslové i obchodní, hospodářské i hospo-
dyňské, chlapecké i dívčí zřizovány a vydržovány
býti mohly v místech, kde pro ně je dostatek českého
žaciva, budiž úřady kompetentními nařízeno, že školy
takové v budovách veřejných škol závazně umístěny
býti musí. (Výborně!)
„O postavení učitelů škol matičních“
promluvil p. Jan Stránský, řídící uč. v Záluží.
Bilek
Stránský
Duchcov
Záluží
15
article
Školy matičné až na to, že nejsou vydržovány fondem
veřejným rovnají se úplně školství veřejnému. Uči-
telstvo škol matičných, konajíc takově služby, jako
učitelstvo škol veřejných, má tudíž právo na tytěž
požadavky hmotné. Toho arci nikdo neupírá a Ústřední
Malice školská počíná si dle možnosti zcela bene-
volentně. Učitelstvo matiční děkuje výboru vřele. Zdálo
by se tedy, že učitel matiční může se oddati klidu a
svému povolání. A přece učitel matiční stizen jest
obavou o svou starobu a své pozůstalé. Již od vzniku
Ú. M. Š. řeší se olázka tato a dospělo se k založení
fondu Matičního, jenž však by neposkytl sestárlému
učiteli a jeho rodině více podpory než 1 K denně..
M Š
16
article
Fond není totiž tak výdatný. Nemůže býti sporu o tom.
že rozřešením otázky starobní postaráno bude o re-
krutování nejlepších sil učitelských. Učilelstvo ma-
tiční obrací se tudíž k národu, jsouc přesvědčeno, že
výbor, dostane-li se mu národem dostatečné podpory,
jistě se postará o starobní zaopatření. Jinde naděje
nekyne, ani v pojišťování soukromého úřadnictva, ne-
boť hned § 1. vylučuje osoby přes 50 let staré. Tento
zákon tedy jen nepatrným procentem může nahraditi
fond pensijni. Nezbývá nic jiného, než ohlíželi se po
pomoci jiné. A tu jest čl. 56. zákona škol., jenž při-
znává práva soukromému učitelstvu škol fabrických
pense. Matiční školy jsou důležitějším faktorem v ži-
votě národním. Lid český platí fond, z něhož učitel
fabrický běře důchod v případě invalidity. Nuže, též
učitelstvo matiční budiž dobrodiní lohoto zákona uči-
něno účastným. Rečník obrací se s appellem na po-
selstvo české, aby se postaralo, by odstavec tohoto
zákona byl na matiční učitelstvo rozšířen. V další řeči
pojednal p. přednášejíci „O postavení učitele
matičního ve společnosti.“
Posledním referentem menšinového sjezdu byl
učitel z Ledvic pan Fr. Dolejší, jenž promluvil
o „Postavení učitele ve veřejných ško-
lách menšinových.“ Promluvil jednak o práci
učitele ve škole, jednak o sociálních poměrech jeho
a poukázal asi na obdobně bolesti, jakých zažívá
učitelstvo matičních škol.
František
Dolejší
Ledvice
17
article
Po referátu jeho vyžádal si slovo uč. p. W ö1fe
a posl. dr. Baxa, jenž uznává, že stesky jsou opráv-
něné, ale nemůže slibovati nějaké nápravy, nebot
každá snaha, týkající se českých, menšin, naráží na
takový odpor, že jest potřebí nejkrajnějšího a vytrva-
lého boje, jaký jen cesta zákonná připouští. V závěru
řeči své vzdal díky jménem neučitelů učitelstvu men-
šinovému za národní jeho práci.
O sympatie k matičnímu učitelstvu žádal p. Skála
z Boru.
Když byl předsedající p. Rašín prohlásil, že
Ú. Z. S. bude se slarati dle všech svých sil, aby s
staly poměry učitelslva menšinového snesitelnými
přijata jednohlasně tato
mir
resoluc e:
A. Ve příčině škol:
I. Děti nebuďtež přijímány do škol, jehož vy-
učovacího jazyka nejsou mocny.
doktor
Baxa
Skála
Rašín
W ö
I . dítě
18
article
II. Školství menšinové budiž pozemštěno.
III. Dokud se tak nestane, buďte skutkem prová
děna i ta ustanovení zákonitá, jež jsou přízniva roz-
kvělu škol menšinových, zejmena
a) Budiž změněna dosavadní praxe školních úřa-
dů při hledání 5letého průměrů tak, aby přišla na jev
skutečná pravda o počtu dětí rodičův, přejících s
české školy.
b) V místech, kdy jsou školy Ú. M. Š. nebo jim
podobné soukromé školy, stačiž k důkazu nutnému
ke zřízení školy výkazy dotyčných škol o počtu ž-
ctva z místní školní obce.
c) Úřady školní hledejte nestranně samy všechny
okolnosti důležité pro zřízení školy menšinové, ne-
dopouštějíce neoprávněného vlivu se strany přísluš-
ných obcí.
d) Damáhají-li se rodiče zřízení škol menšino-
vých, buďle chráněni před živly terroristickými, kter
jim brání vykonávati jejich práva občanstva.
e) Školy buďte zlizovány beze zbytečných prů-
1) O tom, kolikatřídní škola se olevříti má, roz
hoduj první zápis do školy té.
g) Za členy místních školních rad buďte potvrzo-
váni toliko skuteční příslušníci a osvědčení přátel
národa, pro který škola je zřízena.
M Š
19
article
IV. Školní plal budiž zrušen
V. V okresích, v nichž je větší počet škol jiného
jazyka, buďte zřízeny české i německé okresní školni
rady, jimž svěřeny by byly školy jejich jazyka. Kde
není možno zříditi okresní školní rady dvě, budte
školy druhého jazyka přiděleny k nejbližšímu okresu
školnímu jejich ja zyka.
VI. Pro české menšiny buď veřejným nákladen
zřízen potřebný počet českých měšťanských škol chla
peckých a dívčích, škol tě doby pro vzdělání širokých
vrslev lidu nejdůležitějších.
VII. Aby také české pokračovací školy všeho
druhu: průmyslové i obchodní, hospodářské i hospo-
dyňské, chlapecké i dívčí zřizovány a vydržovány
býti mohly v místech, kde pro ně je dostatek českého
žactva, budiž úřady kompelentními nařízeno, že školy
takově v budovách veřejných škol závažně umístěny
býti musí.
21
article
B. Vepříčině učitelstva.
B. Vepříčině učitelstva.
I. Na školách menšinových ustanovovány buďlež
jen síly nejlepší, osvědčené ve školní práci a bezůhon-
né v životě soukromém, za to však nechť dostane se
jim volnosti politické, kleré dosud postrádají.
II. Učitelstvu škol menšinových nebudiž veře-
nosti za povinnost ukládána všeliká práce mimoškolní,
namnoze zbytečná, když ji po většině, pokud pokládá
ji za účelnou, koná dobrovolně.
III. Veřejný tisk, zvláště menšinový, nechí poměry
škol a učitelů menšinových objektivně posuzuje po
informacích nestranných.
IV. Posavadní nespravedlivý a proto neudržitelný
způsob obsazování míst učitelských v král. českém
vůbec buď změněn a učitel aspoň po 10leté vysilující
prácí na školách menšinových nechť může dosíci místa
v krajích ryze českých
V. Co do materiálního postavení:
a) měj učitel maliční právo na výslužné z veře-
ného fondu, jako učitelé soukromých škol továrních
b) při přesloupení na školy veřejné počítejte se m
léta u „Malice“ ztrávená, jakoby je byl ztrávil při
školách veřejných
c) odbytné jeho vyměřováno budiž tak, aby byl
přiměřenou náhradou za pensi;
d) učitelům škol veřejných pak buďlež bezvými
nečně poskytovány tytéž osobní či místní přídavky
jakých požívají ve většině obci kollegové škol ně
meckých.
Malice
22
article
Dědictví Komenského, literární
učitelské združení pražské
konalo včera odpoledne o 3. hod. v hořej ším malém
sále Žofínského ostrova valnou bromadu za
střídavého předsednictví starosty družstva p. Josefa
Tůmy říd. učitele z Červeného Hrádku a p. dra.
Drtiny, univ. professora z Prahy. Zapisovateli
schůze byli pp. Jaroslav Hajný, učitel ze Žižkova.
a Olakar Preininger, učitel z Třeboně.
Po přečlení zápisníku o minulé valné hromadě
opětoval p. Khun z Vrsec návrh, podaný už na
schůzi náchodské, aby za členy »Dědictví« nebyly
přijímány korporace. Předseda p. Tůma prohlásil,
že k návrhu tomu nebylo lze přistoupiti, any korpo-
race lépe dostávaly platebním povinnostem, nežl
jednotlivci.
K formálnímu návrhu p. Smrtky z Čermé
schváleno, aby zvoleni byli dva verifikátoři, kteří by
protokoly o valných hromadách podpisovali, čímž by
předčítání zápisníku odpadlo.
Na to přikročeno ku projednání stanoveného po-
řadu. Zpráva jednatelská nečtena, protože
byla rozdána tiskem.
K obsahu její promluvila celá řada řečníků.
Komenský
Tůma
Drtina
Hajná
Olakar Preininger
Khun
Smrtka
Praha
Žižkov
Třeboň
23
article
Pan Šuster nesouhlasí s tím, aby Dědiciv
Komenského pěstovalo výhradné vydávání fantasti
ckých pohádek a přimlouvá se za lo, aby se v publi
kacích přihlíželo více ke směru cennějšímu, dětskému
duchu však přístupnému, jímž by se zároveň otví
raly děcku zraky a brousila se mysl.
Pan Janků pronáší souhlas s předchozím ře
níkem, pokud týká se odstranění pohádek, p Ber
nášek však mu odporuje, protože dlužno rozezná-
vati, pro který věk dětský jsou psány. Při tom po
ukazuje řečník na cenu a význam pohádkových vzorů
»Tak svět odplácí«, jakož i na pohádky z lidového
mudrosloví vůbec. Uěti přiučí se člením pohádel
snadno správným frázím slovesným jako z Něm
cové, z Erbena a z Řihy. Mají snad čerpati v tom
směru z uřebnic nesprávně psaných?
Pan Šustr objasňuje, že nemá na zřeteli bel
letrii reclního podkladu, nýbrž vymýšlené věci z fan-
tastického ovzduší, jímž se pouze dětská mysl za
kaluje.
Šuster
Komenský
Janko
Erben
Šustr
Německo
24
article
Posl. p. Černý varuje před zásadním zavrho-
váním belletrie pohádkové. Není pouze pravdou, c
věda postavila, neboť, jak praví Tolstoj, není pouze
vědecká pravda, nýbrž jest pravdou i to, co býti má
(Hlučný souhlas.)
Jednatel p. Müller upozorňuje, že vydáváním
laciných pohádek mělo se dociliti vyloučení šmejdů
dětem vnucovaných. Dalším účelem jest zlidovění
Alšova umění a proniknutí jeho do vrstev, kam s
až dosud nedostalo.
Pan Edv. Navrátil žádá, aby se mládeži ne
brala poesie, kteréž ve školní učbě beztoho postrádá.
(Výborně! Hlučný souhlas.)
Pan Večeřa radí, aby v pohádkové publikac
D. K. přihlíženo bylo ke čtení veselejšího rázu, jakož
aby také illustrace Wenigovy a Jenneweinovy byly
šířeny. (Souhlas.)
Pan Wagner podotýká, že národními pohád-
kami navazují se styky dětského živola na kulturt
lidovou, již nové směry výchovy staví za podklac
podstatným reformám. Proto bylo by pochy bením.
kdyby se publikace pohádkové zanechalo.
Po další debatě pp. Jona, Bernáška, Brdky
a Pozdníka přijal návrh páně Navrátilův na
konec debaty a zpráva jeďnatelská v plném znění
schválen a.
Přikročeno ku projednávání zprávy pokladn
a účetnické. Dle oné obnáší příjem spolkový
27.209 K 81 h, vydání 24.313 K 76 h, pokladní ho
tovost 8614 K 14h, jmění v zásobách knih a inven-
táři 16.836 K 33 h, pohledávky 10 819 K 87 bi.
Dlouhá debata svedena o vydávání Alšova » Be-
tléma« jednak v příčině drahoty, jednak proto,že
dílko o 3 arších k postavení jeslí nestačí. Debaty s
zúčastnili pp. Janků, Burger, Müller, Hart-
man, Černý a Soukal
Potom zprávy s chváleny.
Posl
Černá
Tolstoj
Müller
Alšův
Edv
Navrátil
Večeřa
D K
Wenigův
Jenneweinův
Wagner
Jon
Bernášek
Brdek
Pozdník
Navrátilův
Be
Burger
Hart
Soukal
c věda
25
article
Pp. řed. Svoboda a Pitrák podali zprávu
revisorů účtů v tom směru, aby funkcionářům udě
leno bylo absolutorium. Při tom podali revisoři ně
kolik samostatných návrhů rázu čistě administrativ-
ního. Konečně pak učinili návrh na založení t. zv.
základní jisliny k tomu cíli určené, aby se
z ní opatřovaly členům knihy bezplatně.
Debaty velmi živé zúčastnili se pp. Kozák
Pitrák a Smrtka.
Pan Kozák navrhoval, aby nebylo žádného
jmění investováno v dlubopisech.
Při hlasování návrhy rázu administrativního při-
kázány širšímu výboru, návrh p. Kozákův zamítnut.
Na to provedeny volby spolkové aklamací
Za starostu družstva zvolen pan Tům
z Červeného Hrádku, do výboru pak pp. Černý.
dr. Drtina, Kožíšek, Müllen, Patočka
Pitrák
Kozák Pitrák
Smrtka
Kozák
Kozákův
doktor
Drtina
Kožíšek
Müllen
Patočka
26
article
Smrtka, Bernášek, Hartman. Kubín
Mráček, Úlehla a sl. Vítkova. Za náhrad
níky pp. Horák, Kozák, Mančal a Rozum
Za revisory účiů pp. Svoboda, Pitrák
Sofrle.
Za všeobecné pozornosti přednášel pak pan
Josef Kožíšek ze Záp so nejbližších úko-
lech dědiclví Komenského«. Obsahem za-
jímavé přednášky, jež poutala cenným obsahem
jasným přednesem, není při nejlepší vůli možná
obírati se podrobněji. Stísněnost místa pro spoustu
ostatního materiálu nám v tom brání. Přednáška
vzbudila čilou debatu, na níž brali účasť pp. M ar
šálek. Jelinek, Cepek, Navrátil, Frei-
berk, Smrtka, Malý, Soukal, posl. Černý.
Jón a Mečiř.
Předseda vyslovil panu Kožíškovi za jeho
výkon vřelý dík shromážděných.
Konečným cílem pořadu bylo přednášení v ol-
ných návrhů. Přijaty z nich tyto: aby se po
případě knihkupectví Ústředního spolku spojilo s D.
K., aby se se spolkem »Manesem« vydávaly obrazy
k »Prvouce« a polovička nákladu, kdyby toho bylo
potřeba, aby se hradila úvěrem, aby orgán » Paeda-
gogické Rozhledy« byly zvělšeny o polovici archu a
aby pokračováno bylo ve vydávání »Bibliografie«.
O 1/27. hodině večerní skončil předseda schůzi
vřelým doslovem.
Smrtka
Bernášek
Hartman
Kubín Mráček
Úlehla
Mančal
Pitrák Sofrle
Kožíšek
Komenský
Jelinek
Cepek
Navrátil
Frei
Soukal
Černá
Jón
Vítkov
Kozák
Zápy
M ar
27
article
Čtvrtý sjezd abiturientů z r. 1903.
V malé dvoraně dolejší shromáždil se o 1/43. hod.
odpolední učitelský dorost, abiturienti učitelských
ústavů, by v družném kruhu příslušníků starší gene-
race učitelské porokovali o úkolech, jež nastávají jim
na prahu nového, samostatrého životního působiště
v české škole národní, jakož o povinnostech vůči ve-
řejnosti a zejmena také k sobě samým, vůči svému
stavu.
Jednání, které mělo opravdu srdečný přálelský
ráz a skvělý průběh, zahájil řed. p. V. Tuček ze Štá-
hlav, jenž upřímnými slovy přivítal a pozdravil shro-
mážděné jměnem Zemského ústředního spolku jednot
učit. v král. českém. Dolknuv se významu, jejž má pro
učitelský dorost vstup do samostatného veřejného
života, použil vhodného přirovnání, jež skýlají osudy
mythického reka Thesea. V každém z vás, milení,
pravil, spatřuji nového Thesea. I vy dospěli jste tam,
že jste pozvedli balvan, pod nímž jste nalezli štíta
střevíce svých olcův. Balvanem tím byl vám ústav
učitelský, štítem a střevíci vymoženosti vašich pře-
dáků. Ústav učitelský vypravil vás tak dalece, že jsle
oprávněni, vejíti branou do života, kde se vám otvírá
šíré působiště. Štítem vaším buddou vědomosti a bude
štít ochranou vaší ctí bezpečnější, čím důkladnější
a obsáhlejší budou vědomosti vaše. Střevíce pak, jež
po předcích dědíte, jsou vymoženosti minulé doby
a mají vám sloužiti, abyste bez úrazu a pevně kráčeli
mohli cestami povolání, které bývají trnity a noha
vaše aby zůstala pokud možno neporušena. Vítáme
vás ludíž vroucně a přátelsky v řady naše! Kéž by
tento okamžik zůstal vám v paměti zapsán, jakožto
počátek zdárného a výdatného působení vašeho! Kčz
byste naň s polěšením vzpomínali po celý život! Jako
V Tuček
Théseus
28
article
Theseovi bude i vám cestou povolání přemáhati obry.
kteří vystupují jako nepřátelé pokroku a vzdělanosti
lidské. Přejeme vám, abyste je do posledního potřeli
a tak posléze jako Theseus otcem svým, vy poznáni
a oceněni byli vlastním národem. Zdar provázej každý
váš krok! (Bouřlivý souhlas a potlesk.)
Na to přikročeno k pořadu. na němž nalézal se
především referát o tom, čeho učitelskému dorostu
třeba věděti o organisaci a spolčování učitelstva.
Referent abit. p. Horák dotkl se v zdařilé a častým
souhlasem provázené přednášce své zásady a okol-
nosti pro učitelský dorost nejdůležitější. Zdar spolko-
vého podniku je jen tehda zajištěn, pracují-li členové
jeho svorně, spojenými silami, jsouce si dokonale
vědomi svých cílů. Třeba jim též znáti, stačí-li síly
jejich k provedení vytčeného díla a neméně jim po-
třebna, by se nikdo nepřeceňoval nebo nepodceňoval.
Vedle znalosti nejvhodnějších a nejjistějších prostřed-
ků je nutno náležité přidělení úkolů dle schopnosti
toho kterého jednotlivce. A čeho učitelská organisace
na dorostu vyžaduje, je náležité stavovské sebevědomi.
Theseův
29
article
Emancipujme se! Buďme si úkolu svého v národě
vědomi! Kollega kollegu respektuj a neodkrývej stin-
né stránky jeho povahy před očima kruhů nepovola-
ných, jež vždy z nesvornosti toho druhu těží! Buďme
sebevědomými, leč nechlějme býti zase neomylnými
a slyšme blahovolně také mínění druhovo! Kritiky
netřeba se báti — učinilať velké velikými a slavnými.
Jako všecky vrstvy lidstva, tak i učitel povolán je na
předním místě kráčeti za heslem pokroku. V tom smě-
ru budiž dorostu požadavek organisace po vyšším,
resp. akademickém vzdělání voditkem, a pokud toho
není, budiž povinností naší heslo: Vzdělávejme se
pokud možná, co nejvíce sami! (Pochvala.) Posl. Čer
ného klade řečník shromážděným za vzor, pokud jde
o neohrožené vystupování ve veřejnosti. (Souhlas.
v řádně a cíle vědomé činnosti jednot okrskových spo-
čivá jádro organisace učitelské. Vyloživ shromáždě-
ným význam jednot, jakož i hlavního střediska orga-
nisačního, spolku ústředního, pro zdárný vývoj stav
učitelského končí řečník slibem, že dorost, vstupuje
do organisace, bude snahy a zásluhy starších a zkuše
ných svých předbojovníků míti povždy na pamět
a provolává uskutečnění tohoto cíle „Na zdarl“
Posl
30
article
(Hlučná pochvala a potlesk.)
O dalším thematu „Kterak zaříditi život soukro-
mý a společenský?“ pojednala slečna Vančurova, kterí
na přetřes uvedla po stránce té přemnohá necessaria
a dávala shromážděnému dorostu celou řadu vhodných
a účelných pokynů. Radila k náležité opatrnosti p
volbě bylu a způsobu i místa stravování, jakož i př
volbě společenského okolí. Nemoudře volené společ-
nosti důsledkem jsou pitky, karban, dluhy — což nej-
méně se hodí pro vychovatele mládeže, jehož chován
a jednání bedlivě je sledováno odevšad. Mladý učitel
má svým vystupováním nejen působiti k umravňován
svého okoli, nýbrž musí míti sám též tolik mravníh
citu a přesvědčení, by rozeznal, která společnost pro
se nehodí. Neradno svěřovati se leckomus, s ním
se náhodou kde sejdeme. Nepřijímejme podpor, ani
almužen, nedlužme se, ale zachovejme vezdy svou
neodvislost a vážnost. „Mům přátele“ — praví Pe-
trarka — „jejichž společnost je mně velice drahou
a milou; jsou přerůzného stáli a pocházejí ze všech
zemí.“ Koho míní touto společností, je na bíledni
knihy. Třeba však býti i při výběru knih bedlivým
a nebáti se též knih t. zv. vážných, třeba jen voli
věci, jež by čtoucího zajímaly. O časopisech plat
toléž. Lépe voliti si list seričsnější, o němž členář ví,
že nesedí v redakci lidé všelijací, kteří sbírají pro orgán
svůj věci ledakdes a lecjaké. I činnost toho kterého
spolku, před vstupem nebo dokonce přijetím funkce,
radno svědomitě prozkoumati. A přijme-li kdo již
funkci, nechť řádně ji zastává. Od učitele nechť vy-
chází iniciativa k zakládání čítáren a knihoven, při
pořádání přednášek atd. Neohroženými buďme bojov-
níky za osvělu proti tmě a nevzdělanosti a za pokrok
proli opozděnosti. Ke kollegům chovejmne se snášelivě.
Vančurův
M přátelit
31
article
zanechme bláhového hašteření pro malichernost, cho-
vejme se laskavě, přátelsky a taktně, pamětlivi svor-
nosti, jíž nám v díle našem tolik potřebí. Konejme
přesně a svědomitě své povinnosti a netřeba se nám
obávati domluv nebo trestův od představených. Ukaž-
me, že jsme lidmi charakteru pevného, že nepoklon-
kujeme, že nemá mezi námi místa denunciant (Sou-
hlas.) a že jsme své důstojnosti a vážnosti hodni. Svoji
důstojnost učitelskou nezahazujme též ponižujícími
kostelními službičkami. Emancipujme se od vlivu kle-
rikalismu, netřesme se na regenschorství, nemysleme.
že musíme býti na každé veselce nebo na procesi
(Hlučná pochvala.), k předákům v okolí svém chovej-
me se taktně, jako ke všem lidem vůbec, nezapomínej-
me však, že jsme stavem intelligentním a že se ne-
sluší, bychom sloužili leckde za štafáž. Konečně
končí přednášející — nezapomínejme na světlý cíl
svůj vytčený, státi se neodvislými, vzdělanými a po-
krokovými! (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Delegát Z. Ú. S. p. uč. Mančal na to obšírně a
za častého souhlasu shromážděných promluvil o ci-
lech, snahách a cestách českého učitelstva. Cíl učitele-
vychovatele spatřujeme nejen ve výchově mládeže
jemu svěřené, nýbrž i ve výchově národa, mezi ním
jako cévy je rozložen. Toho jsme si také plně vědomi
Ale právě proto musíme též pojímati svůj úkol mno-
hem vážněji, než kterákoli kasta jiná, která vyhovuje
pouze pořádku, okamžité potřebě jednotlivců nebo
společnosti, ale nemá vlivu na uvážení, chtění a po-
vahy celého národního dorostu. Třeba nám tudíž vší-
mati si činitelů, kteří na výchovu působí, i všech, ktel
na výchově mají zájem. Stát žádá výchovu „hodných“
lidí a občanů, církev lidi mravné a nábožně a tak
Mančal
32
article
částečně společnosti splacen tu obol. Na jednoho či-
nitele však se zapomnělo: na národ! My přejeme si,
aby výchově národa a lidstva náleželo místo první.
vždyť je stát jen dílem společnosti. Náleží tedy vý-
chově člověka přednost před výchovou občana. Též
tak je i s církvi. jaký bude člověk, taková bude i jeho
náboženská společnost, bude-li vychován řádně, bude
i jeho náboženská společnost — ať má jméno jakékoli
— řádná, nikoli naopak. My potřebujeme však českého
člověka, jenž platně k silnému vývoji národa bude
přispívati. A takovým bude, vyprostíme-li z českého
člověka a české povahy vše, ce ji oslabuje a snižuje
a vštěpovati jí, čeho se jí nedostává: duševní sílu,
pevnost, odvahu, vytrvalost, podnikavost, kázeň, chtě-
ní a energii. Toť naším cílem, ke kterému dospěti ho-
dláme současně dvěma cestami: přímou v lid a ne-
přímou k sobě. Přímá cesta naše je zase dvojí: přímé
působení na dorost národa, na jeho budoucnost, ve
škole, a přímé působení na dospělé, na přítomnost
národa. V obou vyvíjí učitelstvo úsilnou snahu uvědo-
movací. O prvé čleme ve zprávách úřadních, druhou
kontrolujeme sami stalistikou a časopisy. Abychom
v působení svém lidovém mohli pracovati ještě inten-
sivněji, Ueba nám ovšem plné svobody, jaké požívá
každý občan jiný. (Souhlas.) Leč nejen právna a ob-
čanskou svobodu chceme, my přejeme si plné svobody
také ve vědě, chceme síti pravdu mezi lid, tu pravdu,
již sobě přečte intelligence, ne však široké vrstvy.
plný svoboda
33
article
Svobodu tu chceme míti i ve škole, svobodu jak me-
thodickou, tak i svobodu vyučování. Žádáme dále, by-
chom byli zbaveni deprimující starosti o svá či svých
milých živobytí. Letos teprve jedině zásluhou své
mobutné organisace zachránili jsme se alespoň před
hladem, ale nejsme spokojeni, my žádáme od spo-
lečnosti aspoň takové zaopatření, jaké dává svým
nejnižším administrativním úřadníkům. To je vzhle-
dem k úkolům a postavení našemu požadavek skrovný.
34
article
Vylíčiv dopodrobna význam, výhody a zdárné vý-
sledky organisace pro učitelstvo, vybízí řečník k účin-
ně její podpoře. Kdo stojí mimo organisaci, oslabuje
sebe i celek. V rámci organisace jednejme pokrokově.
nechme stranou osoby a ceňme zásady a práci. Řtečník
končí za hlučné pochvaly citátem slov Zolových: „Če-
chy budou zejtra platiti tolik, zač bude státi škola,
zaě budou státi její učitelél
Další vzdělávání učiteřův a učitelek bylo před-
mětem, jejž probral ahit. p. Jar. Schneider. Veškeré
učitelstvo české uznalo potřebu hlubšího vzdělání
dávnou jeho snahou je, dosíci pro tento tak vznešený.
ale těžký úkol učitele lidstva, nejvyššího vzdělá-
ní akademického, domoci se přístupu na uni-
versitu. Žel, že přes úsilovné snahy učitelstva není
za nynějších poměrů, aspoň pro nejbližší čas, naděje
ve zdárný výsledek. Učitel není, bohužel, ustavem
vychován pro život a nepřipraven, neozbrojen přichází
do rozvlněného proudu žití, odkázán pouze na pomoe
svých zkušených kollegův a na vlastní svépomoc. N
učitele obrací se mnohdy o radu lidé, kteří by jinak
neodvážili se tázatí se lékaře, advokáta atd., jelikož
k nim nemají důvěry, ale na učitele obracejí se vždy
s důvěrou. Nemá-li jí učitel pozbýti a má-li působit
platně jako učitel lidstva, musí pokládati za svou
povinnost, vzdělati se všeobecně a co nejdůkladněji.
Zolův
Schneider
35
article
Pokud nemůže tedy učitel domoci se vzdělání aka-
demického, nezbývá mu než nastoupili cestu jedinou,
nejbezpečnější a přímo k cíli vedoucí: cestu sebe-
vzdělání. A v té věci nejlepšími průvodci učitele
jsou dobrá kniha a časopis. Rečník vybídnuv shro-
mážděné k výdatné podpoře „Dědictví Komenského“,
„Paedagog. Rozhledů“, „Č. Učitele“ s přílohou „Če-
ská škola“ a „Školy našeho venkova“, poukázal též
na potřebu důkladné znalosti školních zákonů, kterou
usnadňuje značně „Stručný slovník paedagogický“,
na nvlnost pěstování přátelských a upřímných styků
se zkušenějšími kollegy, upozorňuje, že by i místníi
okresní porady učitelské mohly státi se dobrými po-
mocníky na dráze další a vděčně oceňuje zásluhu,
jíž zjednal sobě Z. Ú. S. péčí o universitní kursy
učitelské pro rok příští. Teprve po důkladném sebe-
poznání a sebevzdělání zaujme učitelstvo platnéa
čestné místo ve společnosti lidské, pak může zdárně
pracovati pro vlast ku prospěchu lidstva. Za heslem
„národ a vlasť“ dejme se do práce a putujme vytrvale
po cestě, na niž jsme se byli vydali! (Bouřlivá po-
chvala a pollesk.)
Srdečným doslovem předsedajícího p. uč. Tučk
byl sjezd, jehož čestnými předsedy zvolení akklamact
pp. Skála a Mráček, skončen.
Komenský
Paedagog
Mráček
36
article
Při včerejším slavnostním představení na počest
sjezdu českého učitelstva bylo divadlo »Uranie« do
posledního místa vyprodáno, ba sta osob s nepoří-
zenou vrátilo se od pokladny. Provedení Ernstovy
veselohry »Flachsmann vychovatel« bylo přítomným
učitelstvem nadšeně přijato a bouřlivě aklamováno.
Zejtra jest druhé představení na počest sjezdu če-
ského učitelstva. Hráti se bude (v této saisoně na-
posledy) Želenského velká výpravná hra »Pohádka
o Kryšpínkovi«. Začátek o půl 5. hod. odpol., kone
o 7. hod. Ceny míst obyčejné. Lístky k tomuto před-
slavení lze v obvyklých denních předprodejícha
v kanceláři sjezdového výboru již dnes obdržeti.
Ernstův
Flachsmann
Želenský
37
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Demonstrace proti hr. Khuenovi.
V neděli udály se na ulicích peštských
velké socialistické demonstrace proti hr. Khue-
novi Hedervarskému. Hlavními ulicemi hlavního
města chodil průvod asi 20.000 lidí. Nad prů-
vedem červenaly se nápisy: „Korrumpované
volby“, „Dolů s banem!“, „Dolů s Barnumo-
vým cirkem!“ „Do boje za národní práva!“
„Chleba a práva národní!“ „Dolů s katem Chor-
vatska“ a pod. Ulicemi hlavního města průvod
došel do městského lesíka, kde se konal tábor
lidu. Tábor zahájil Weltner, za předsedu
zvolen Goldner, prvým řečníkem byl
Israel, jenž strašnými slovy napadal hr.
Khuena pro jeho banování v Záhřebě. Krutě
také napadal Košuta a vydával je v posměch
davu. Na návrh Goldbergův Gross-
mann přečetl resoluci ve smyslu uvedených
hesel.
Zajímavý a významný to jev, že v Uhrách
hlavními faktory ruchu vládního i proti-
vládního jsou majitelé jmen: Goldner,
Israel, Wetner, Grossmann, Singer, Hartstein,
Marmorstein, Ritter atd.
Goldner
Košut
Goldbergův Gross
Wetner
Grossmann
Singer
Hartstein
Marmorstein
Ritter
Izrael
Záhřeb
Uhry
národní
38
article
Cesta hr. Khuena do Išlu.
Dnes odpoledne předseda uherského mini-
sterstva přijel do Išlu, kde mešká elsař. Dl
jedněch byl císařem obeslán, podle druhých
jede z vlastního popudu. Obecné mínění jest,
že se hr. Khuen nevrátí již do Pešti jako mi-
nisterský předseda a nepropustí-li ho panovník
sám, že se poděkuje. Že by mohl v úřadé se-
trvati, nikdo nemysli. Za ztracena ho považuji
i ti, kdo na něm nechtěji nalézti přímé viny.
Otázkou zůstává pouze, bude-li pád Khuenův
zároveň pádem celého ministerstva, či postač
obětovati jeho hlavu.
Úplatková afféra zatím se stává stále slo-
žitější. Vystupují v ní osoby jako z jarmareč-
ního románu. Tajemní dobrodruzi »pustého« vý-
razu v tváři hraji v ní úlohu vedle mocných
aristokratů. Aristokratě, jako hr. Julius Andrássy.
z počátku tuto záležitost brali na lehkou váhu,
patrně v ní »uměli chodit«. Když jde do tu-
hého, t. j. když jsou v nebezpečí, že by musel
ustoupiti s politického jeviště, jemuž přivykli
jako klepům ve svých klubech a zeleným stol-
kům ve svých hernách, neostýchají se zapírati,
kličkovati a vymlouvati se na intrikány, kteři je,
chudáčky, chtěli připravit o politickou čest.
Dne 10. t. m. sejde se opět sněmovna.
Do toho dne bude vyřízena Khuenova krisea
musí býti skončena práce vyšetřující parlamen-
Khuenův
Aristokrata
Julius Andrássy
Išlu
Pešť