ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9fe51150-70c5-11dc-a73a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 130, org 10, work 5, place 26
1 masthead
Stra na2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. srpna 1903.
4 masthead
Císlo 214.
5 article
Třetí díl resoluce (»Školní úřady«) zaujal nej- více času, ně definitivně nebyl projednán. Dr. Hain pronesl výtku, že znění odstavce toho příčí se zása- dám autonomním. Řečník navrhl, aby školní úřady stanovil sněm. Poslanec Černý učinil návrh, aby úvodní znění návrhu bylo stylisováno: »Úřady školni představujeme si jako zřízení, jež organisována bu- deu na čistém principu autonomním i u veškeré zodpovědnosti« (Výborně Souhlas.) Vzhledem na důležitost věci navrhl pan Rašín zřízení šestičlenné komise pro úpravu této stati resoluce. Do komise zvolení pp. dr. Hajn, učitelé posl. Černý, Kubrycht, Šustr, Tu- ček a Svoboda. Komise vypracuje nově znění odstavce »Školské úřady«, jakož i »Dozor« a před- loží je plenu, kteréž sejde se opět dnes v pátek o 9. hodině dopolední v sále Žofínském. Při projednávání čivrtého bodu programu »P ae- dagogické komise« připomenul referent pan Tuček, že od paedagogických komisí závisí obsa- zování míst. Status projednává se v jednotách, pak jej zpracují komise a dle toho řídí se obsazování. Po debatě pp. Šustra, Wagnera a Rašína znění resoluce přijato nezměněně.
Hain Černá Rašín doktor Hajn Kubrycht Šustr Tuček Šuster Wagner Žofínský
6 article
Závěrek resolučního odstavce »Dozor škol- ních úřadů« provázen výkladem referanta pana Tučka v tom směru, že za dnešních poměrů jest mnoho dozorců navržených, více však dobro- volných. Učitelstvo přeje si míti nad sebou dozor, aby se neřeklo, že snad se dozoru vůbec vyhýbá, ale nechce dozor takový, aby se dohlíželo při tom na jeho politické mínění, nýbrž aby dbáno bylo po- měrů, ve kterých učitel žije a aby z nich odstraněny byly chyby, shledají-li se nějaké. Jest prokázáno, že zejmena dosavadní dozor zdravotní již mnohého učitele připravil o zdraví. Přejeme si míti také do- zorce technické k odstranění chyb a poklesků. jichž se dopouštějí místní školní rady. Chceme miti dozor ve prospěch svého žactva, aby se nešířily ne- moci, chceme, aby učebny naše upraveny byly dle zákona z 12. dubna 1888! O nutnosti paeda- gogického dozoru netřeba šiřiti slov, neboť jest voleným, kdežto oba předchozí jsou nařizovány. Nechť jsou takové, jakými býti mají a ne dozory popravčími. (Výborně! Hlučný souhlas.) Pan Rašín žádá, aby to nebyli dozorei učitelstva, nýbrž spíše dozorci místních či okresních školních rad. Učitelstvu pak aby byli pomocníky. Po debatě, na níž podil brali pp. Svoboda Tuček, Rašín, Březina, navrhl pan Ku- brycht, aby také tento odstavec (jak to už výše naznačeno) dán byl šestičlenné komisi ku přepraco- vání. Návrh tento schválen a schůve sekce po vře- lém doslovu předsedově skončena.
Tuček Rašín Březina
7 article
Působení nčitele a školy. (Sekce III., referent říd. učitel Josef T ům a.) V sekci III., jejíž schůze konala se v přízemním větším sále, jednáno o „Působení učitele a školy.“ Za předsedu byl zvolen uč. p. Wágner, referenlem byl řídící učitel p. J. Tůma. V bodu prvém jednáno ovzděláníučitelstva. Zdar a rozkvět školy jest pedmíněn vzdělaností učitelstva, jež potřebuje vzdě- lání jednotného a to akademického. Učitelstvo vzdě- lávej se nejprve na jednotné škole středni na níž by povinně vyučováno bylo řemeslným pracím moderním jazykům (němčině, frančině a ruštině), ne- povinně hudbě. Návrh tento přijat po návrhu uč. p Flodermanna. Prohloubení vzdělání theorelického, jakož i po- třebného výcviku praktického, nabývejtež potom učitelé dvouletým studiem na vyšší škole paedago- gické při filosofické fakultě. Cvičná škola, tomuto ústavu připojená, navykejž učitele pozorovati dílc školní, prováděli pokusy, sbírati a tříditi zkušenosti, kteréž jsou základem umění vychovatelského i vyučo- vatelského. Další vzdělání učitelstva podporováno budiž studijními cestami, zřízením vědeckých kniho- ven, musel paedagogických a založením vzorných školních zahrad. Návrhy tyto vesměs přijaty. Dalším odstavcem jednání byla vnitřní škol- ni práce učitelstva. Všechna vlastní péčeo vyučování a výchovu, jmenovitě uspořádání školních zřízení, sdělávání plánů, osnov učebných i učebnich, rozhodování o změnách v těchto oborech díla škol- ního budiž ponecháno zemským poradám uči- telským. K těmto nechť druží se učitelské porady okresní a porady sborů učitelských. Návrhy tyto byly přijaty.
Wágner J Tůma Zdar Josef T _;E a
8 article
Pokud se učebných méthod týče, nevy- cházejlež od theorií vědeckých nebo od předem sta- novených lidí dospělých, leč ve všem založeny buďtež na osobitém vzrůstu a vývoji duševních sil dětských, jakož i na vlastních zkušenostech pracujícího učitel- stva. Pokud učebné osnovy práci učitelskou na- zračují, mají tak činiti požadavky povšechnými, které by nebránily ani zevruhnější úpravě učiva dle poměrů krajových a potřeb místních, aniž by ullačovaly oso- bitý vývoj žákův a osobitou práci učitelovu. Učebným předmětům třeba vzlýčiti cíle nové, souhlasné jednak a přirozeným vývojem žákovým, jednak s potřebami kultury lidové a národní. Jmenovitě učivo reálné opí- rejž se o skutečnosti místa a okolí školního a dějž se větší měrou v přírodě a i v dílnách lidských. Ve všech předmětech učebných shledávány a rozhojňo- vány buďtež živly aesthelické jako protiváha jedno- stranné kultury rozumu a paměti. Posavadní předměty učebné rozmnoženy buďtež tak, aby k náboženství družilo se na všech stupních učení mravovědné, k dě- jepisu a zeměpisu nauky občanské, jakož i zavedeny buďtež do škol práce řemeslné. Učebnice školní sdělávány buďlež volnou konkurencí učitelstva. Počet jich budiž co nejmenší; předpokládajíce důkladný výklad učitelů neobsahujle podrobnosti, nýbrž jen vodivé poučky a poznámky. Návrhy tyto, týkající se vesměs vnitřní práce učitelstva, byly přijaty po ně- kterých poznámkách uč. Mančala, K. Holuba, Cvrka a Ulbera.
Mančal K Holub Cvrk Ulber
9 article
V dalším jednáno o mimoškolském půso bení učitelstva. Učitelstvo nejen veškerou prac školní klad do myslí a srdcí mládeže simě ušlech- tilé mravnosti, ale i veškerým konáním a životem mimoškolním povznášej ducha okolí svého nad všední požitkářské smýšlení obecného života. Jmenovitě usiluj o vyrovnání sociálních rozdílů mezi majelkem a prací, probouzej vážnost ku práci hmotné, přesvěd- čuj o práci všech jednotlivců na účastenství ve správě a zřízení veřejném, posiluj snášelivost náboženskou, rozněcuj činorodou lásku k národu, vymycuj národní záští a dobývej porozumění všemu, ce na povznesení lidstva vytvořila vzdělanost národní osvětou a prací. Ve spojení s ostatními činiteli kulturními, zejmena z českou univorsilní, odborně školskou a středoškol- skou extensí živ touhu po věeném poučení, zřizuj místní výbory pro pořádání lidových přednášek, za- kládej knihovny a čitárny, umožňuj umělecké požitky a povznášej uměleckou výchovu národa. I tyto návrhy po nepatrných doplňcích přijaty.
10 article
Posledním odstavcem, který sekce III. projedná- vala, byla otázka „Občanské svobody učitel stva“. Ve příčině této přijat byl vypracovaný ná- vrh programu asi tohoto znění: Všeliká práce učitel- stva zachovávej živý styk s rodinou, zvláště pro- středkem konferencí s rodiči, večery uměleckými, ši- řením poznatků vychovatelských slovem i tiskem, jakož i podporována buď informativními styky úřadů školních s rodiči a veřejnosti. Pro působení učitelstva školní a mimoškolní bezpodmínečně nutno, aby uči- telstvo požívalo plně všech práv občanských, aby ne- bylo v područí a pod tlakem státního a církev- ního absolutismu, aby zbaveno bylo tajné kvalifikace a nebylo vydáno zvůli stran polit- ckých a činitelů mísiních. Tyto návrhy, občanské svobody učitelstva se týkající, přijaty jednomyslně. Po doslovu předsedajícího schůze sekce III. skon- čena. Odpolední sehůze a sjezdy. O půl třetí hodině odpolední konány v sálech žofínských tři veliké schůze a to ve velkém sále konán sjezd učitelstva škol menšino- vých, ve větším sále přízemním konána valná hromada »Dědictví Komenského« a v menším sále přízemním čtvrtý sjezd abilurient učitelských ústavů. Ve velké dvoraně konána
Komenský občanský svoboda
11 article Sjezd učitelstva škol menšinových.
Sjezd učitelstva škol menšinových. Zajímavé a poučné této schůze, jež byla jasnou illustrací útrap, jakým jest vydáno menšinové škol- ství, súčastnil se vedle učitelstva i veliký počel přátel školství, representantů klubů poslaneckých korporací a spolků, zejmena obranných, deputací městských atd. Tak za výkonný výbor Národní strany svohodomyslné dostavil se do schůze zem. posl. red. J. Anýž, za Klub nár. strany svobodo- myslné posl. dr. Roček (též za N. J. P.), dále říšský posl. uč. Sokol, dr. Karel Baxa, Klofáč za radu král. hl. města Prahy m. r. Josef Rašín, za Ústř. Matici školskou řed. Zeman a Nýdrle, za Nár. jednotu severočeskou Kar. St. Sokol, za městskou radu karlinskou Ot. Hejtmánek a čelní jiní hosté z »uzavřeného« území. Schůzi zahájil předseda Z. Ú. S. řed. p. R ašín asi takto: »Sjezd váš, kollegové, kteří působíte v t. zv uzavřeném územi, jest důležitým nejen pro česk učitelstvo, nýbrž i pro všechen český lid. Postavení učitele v území menšinovém není dosti známo.
J Anýž doktor Roček Sokol Baxa Klofáč Rašín Zeman Nýdrle Otakar Hejtmánek Praha m St . Sokol národní strana národní . strana svoboda severočeský Kara
12 article
Sjezd má podati obraz života a obtíží učitele v kraji- nách, kde existence českého živlu jest obrožena- Vítá všechny srdečně a vyblzl je, aby otevřeně poctivě a neohroženě přednesli veškeré své tužby veškeré své stesky. Konečně vítá vřele přítomné zemské i říšské poslance a vznáší k nim appeli, aby ve stranách svých vlivem svým působili ke zdaru českých menšín. Vílá dále zástupce obranných jednot národních severočeské a pošumavské, zá- stupce král. hl. města Prahy, přečítá pozdravné omluvné telegramy a dopisy a žádá za volbu čest- ných místopředsedů. Zvolen prvním místopředsedon jednomyslně říšský poslanec uč. p. Sokol, jenž děkuje za laskavost a důvěru, prokázanou volběa pozdravuje srdečně bojovníky v území tak zv. uza- vřeném a připomíná jim, že jsou povolání k lomu, aby české menšiny chránili. Druhým zvolen rovněž jednomyslně řed. Zeman, zapisovatelem zvolen uč. Nedvě d. K slovu přihlásil ne zástupce města Prahy m. r. Rašín, jenž zdraví přítomné jménem města král. Prahy a přeje sjezdu hojně zdaru. Jako bývalý učitel menšinový poznal sám tihu a strádání uči- telstva území uzavřeného. Jest přesvědčen, že každý, kdo učiní něco do- brého učitelstvu menšinovému, činí tak ve prospěch celého národa. Přistoupeno potom k prvnímu bodu programu. Říd. učitel František Klíma promluvil o „Posavadní praxi při zrizování a vy- držování škol menšinových a dozoru k nim.“ Školy menšinové zřizují se dle známých paragrafů zákonů zemských. Pokud šlo o zřizování škol německých, prováděly se paragrafy toholo zákona zcela správně; když však i menšiny české dovolávaly se platného zákona, bylo tomu zcela jinak. Od těch dob nehledají se okolnosti pro zřizování škol, nýbrž pro nepovolení jich. Praxe, za jakých podmínek se mají zřizovati, dosud se za dvacet pět let neustálila.
Zeman Rašín Klím Praha Praha m Sokol
13 article
Protože byla popírána českým menšinám platnost zemského zákona o zřizování škol, žádáno zákonité pravení zřizování. Když vykonána čtvrtstolelá práce českého Sisyfa v těto záležilosti, svalil se balvan dolů. Zákon o školách menšinových nebyl předložen. Jsou arci slátní základní zákony, vztahující se ke zři- zování škol, jež dle § 19. mají samy vyhledávati zřizo- vání škol. Než co naplat. Spokojujeme se už přes dvacet let, aby výklad zákona dál se dle libovůle úřadů. Ale na dále se to už trpěti nesmí. V další řeči poukazuje na to, jakým způsobem se zjišťuje při zřizování škol státními úřady počet školou povinných dětí v prošlém pětiletí. Na přikladech v Žatci, v Teplicích, v Postoloprtech a jinde ukazuje, jak se ukázala vratkost tohoto podkladu uřadního še- tření. Nejfrapantnějším bylo vyhledávání dětí v Li- toměřicích. Ačkoliv bylo jich ve škole 200, po čtyřech letech usoudili, že jich bude do školy choditi nejvýše 15. Z toho vyzírá nepřízeň úřadů vůči české národnosti, vyzírá z toho nerespektování soudních ná- lezů. Způsob, jakým se hledá pětiletý průměr školní návštěvy, jest urážlivý, do krve nesprávný, aspoň tak, jak se provádí v území uzavřeném. Pouhým na- hlédnutím do škol matičních okamžitě by zemský úřad mohl konstatovati, že ke zřízení české školy jest ná- vštěva mnohem vyšší, než jest třeba. Zmiňuje se dále o stydných případech pronásledování českých rodičů, o bídných místnostech školních v Duchcově, v Lomě, v Mostě a jinde. Jsou to pravé lidomorny. V závěrku řeči přál za bouřlivého potlesku, aby pa vysilující práci téměř čtvrtstoleté nastal konečně
Sisyfos Žatec Teplice Postoloprty Duchcov Lom Most
14 article
Druhým referentem byl ředitel Alois Bilek z Duchcova, jenž promluvil o „Žádoucích refor- mách školství menšinového.“ V prvé řadě jest to požadavek, který jinde jest samozřejmým: Děti nebuďtež přijímány do škol, jehož vyučovacího jazyka nejsou mocny. ve druhé řadě jest to heslo: Školství menšinově budiž pozemštěno, dále školní plat budiž zrušen. Vedle těchto kardinálních požadavků shrnul řečník vývody své asi v tyto žádoucí reformy: V okre- sích, v nichž je větší počet škol jiného jazyka, budte zřízeny české i německé okresní školní rady, jimž svěřeny by byly školy jejich jazyka. Kde není možno zříditi okresní rady dvě, buďte školy druhého jazyk přiděleny k nejbližšímu okresu školnímu jejich jazyka. Pro české menšiny budiž veřejným nákladem zřízen potřebný počet českých měšťanských škol chlape- ckých i dívěích, škol té doby pro vzdělání širokých vrstev lidu nejdůležitějších. Konečně dalším poža- davkem jest, aby také české pokračovací školy všeho druhu: průmyslové i obchodní, hospodářské i hospo- dyňské, chlapecké i dívčí zřizovány a vydržovány býti mohly v místech, kde pro ně je dostatek českého žaciva, budiž úřady kompetentními nařízeno, že školy takové v budovách veřejných škol závazně umístěny býti musí. (Výborně!) „O postavení učitelů škol matičních“ promluvil p. Jan Stránský, řídící uč. v Záluží.
Bilek Stránský Duchcov Záluží
15 article
Školy matičné až na to, že nejsou vydržovány fondem veřejným rovnají se úplně školství veřejnému. Uči- telstvo škol matičných, konajíc takově služby, jako učitelstvo škol veřejných, má tudíž právo na tytěž požadavky hmotné. Toho arci nikdo neupírá a Ústřední Malice školská počíná si dle možnosti zcela bene- volentně. Učitelstvo matiční děkuje výboru vřele. Zdálo by se tedy, že učitel matiční může se oddati klidu a svému povolání. A přece učitel matiční stizen jest obavou o svou starobu a své pozůstalé. Již od vzniku Ú. M. Š. řeší se olázka tato a dospělo se k založení fondu Matičního, jenž však by neposkytl sestárlému učiteli a jeho rodině více podpory než 1 K denně..
M Š
16 article
Fond není totiž tak výdatný. Nemůže býti sporu o tom. že rozřešením otázky starobní postaráno bude o re- krutování nejlepších sil učitelských. Učilelstvo ma- tiční obrací se tudíž k národu, jsouc přesvědčeno, že výbor, dostane-li se mu národem dostatečné podpory, jistě se postará o starobní zaopatření. Jinde naděje nekyne, ani v pojišťování soukromého úřadnictva, ne- boť hned § 1. vylučuje osoby přes 50 let staré. Tento zákon tedy jen nepatrným procentem může nahraditi fond pensijni. Nezbývá nic jiného, než ohlíželi se po pomoci jiné. A tu jest čl. 56. zákona škol., jenž při- znává práva soukromému učitelstvu škol fabrických pense. Matiční školy jsou důležitějším faktorem v ži- votě národním. Lid český platí fond, z něhož učitel fabrický běře důchod v případě invalidity. Nuže, též učitelstvo matiční budiž dobrodiní lohoto zákona uči- něno účastným. Rečník obrací se s appellem na po- selstvo české, aby se postaralo, by odstavec tohoto zákona byl na matiční učitelstvo rozšířen. V další řeči pojednal p. přednášejíci „O postavení učitele matičního ve společnosti.“ Posledním referentem menšinového sjezdu byl učitel z Ledvic pan Fr. Dolejší, jenž promluvil o „Postavení učitele ve veřejných ško- lách menšinových.“ Promluvil jednak o práci učitele ve škole, jednak o sociálních poměrech jeho a poukázal asi na obdobně bolesti, jakých zažívá učitelstvo matičních škol.
František Dolejší Ledvice
17 article
Po referátu jeho vyžádal si slovo uč. p. W ö1fe a posl. dr. Baxa, jenž uznává, že stesky jsou opráv- něné, ale nemůže slibovati nějaké nápravy, nebot každá snaha, týkající se českých, menšin, naráží na takový odpor, že jest potřebí nejkrajnějšího a vytrva- lého boje, jaký jen cesta zákonná připouští. V závěru řeči své vzdal díky jménem neučitelů učitelstvu men- šinovému za národní jeho práci. O sympatie k matičnímu učitelstvu žádal p. Skála z Boru. Když byl předsedající p. Rašín prohlásil, že Ú. Z. S. bude se slarati dle všech svých sil, aby s staly poměry učitelslva menšinového snesitelnými přijata jednohlasně tato mir resoluc e: A. Ve příčině škol: I. Děti nebuďtež přijímány do škol, jehož vy- učovacího jazyka nejsou mocny.
doktor Baxa Skála Rašín W ö I . dítě
18 article
II. Školství menšinové budiž pozemštěno. III. Dokud se tak nestane, buďte skutkem prová děna i ta ustanovení zákonitá, jež jsou přízniva roz- kvělu škol menšinových, zejmena a) Budiž změněna dosavadní praxe školních úřa- dů při hledání 5letého průměrů tak, aby přišla na jev skutečná pravda o počtu dětí rodičův, přejících s české školy. b) V místech, kdy jsou školy Ú. M. Š. nebo jim podobné soukromé školy, stačiž k důkazu nutnému ke zřízení školy výkazy dotyčných škol o počtu ž- ctva z místní školní obce. c) Úřady školní hledejte nestranně samy všechny okolnosti důležité pro zřízení školy menšinové, ne- dopouštějíce neoprávněného vlivu se strany přísluš- ných obcí. d) Damáhají-li se rodiče zřízení škol menšino- vých, buďle chráněni před živly terroristickými, kter jim brání vykonávati jejich práva občanstva. e) Školy buďte zlizovány beze zbytečných prů- 1) O tom, kolikatřídní škola se olevříti má, roz hoduj první zápis do školy té. g) Za členy místních školních rad buďte potvrzo- váni toliko skuteční příslušníci a osvědčení přátel národa, pro který škola je zřízena.
M Š
19 article
IV. Školní plal budiž zrušen V. V okresích, v nichž je větší počet škol jiného jazyka, buďte zřízeny české i německé okresní školni rady, jimž svěřeny by byly školy jejich jazyka. Kde není možno zříditi okresní školní rady dvě, budte školy druhého jazyka přiděleny k nejbližšímu okresu školnímu jejich ja zyka. VI. Pro české menšiny buď veřejným nákladen zřízen potřebný počet českých měšťanských škol chla peckých a dívčích, škol tě doby pro vzdělání širokých vrslev lidu nejdůležitějších. VII. Aby také české pokračovací školy všeho druhu: průmyslové i obchodní, hospodářské i hospo- dyňské, chlapecké i dívčí zřizovány a vydržovány býti mohly v místech, kde pro ně je dostatek českého žactva, budiž úřady kompelentními nařízeno, že školy takově v budovách veřejných škol závažně umístěny býti musí.
21 article B. Vepříčině učitelstva.
B. Vepříčině učitelstva. I. Na školách menšinových ustanovovány buďlež jen síly nejlepší, osvědčené ve školní práci a bezůhon- né v životě soukromém, za to však nechť dostane se jim volnosti politické, kleré dosud postrádají. II. Učitelstvu škol menšinových nebudiž veře- nosti za povinnost ukládána všeliká práce mimoškolní, namnoze zbytečná, když ji po většině, pokud pokládá ji za účelnou, koná dobrovolně. III. Veřejný tisk, zvláště menšinový, nechí poměry škol a učitelů menšinových objektivně posuzuje po informacích nestranných. IV. Posavadní nespravedlivý a proto neudržitelný způsob obsazování míst učitelských v král. českém vůbec buď změněn a učitel aspoň po 10leté vysilující prácí na školách menšinových nechť může dosíci místa v krajích ryze českých V. Co do materiálního postavení: a) měj učitel maliční právo na výslužné z veře- ného fondu, jako učitelé soukromých škol továrních b) při přesloupení na školy veřejné počítejte se m léta u „Malice“ ztrávená, jakoby je byl ztrávil při školách veřejných c) odbytné jeho vyměřováno budiž tak, aby byl přiměřenou náhradou za pensi; d) učitelům škol veřejných pak buďlež bezvými nečně poskytovány tytéž osobní či místní přídavky jakých požívají ve většině obci kollegové škol ně meckých.
Malice
22 article
Dědictví Komenského, literární učitelské združení pražské konalo včera odpoledne o 3. hod. v hořej ším malém sále Žofínského ostrova valnou bromadu za střídavého předsednictví starosty družstva p. Josefa Tůmy říd. učitele z Červeného Hrádku a p. dra. Drtiny, univ. professora z Prahy. Zapisovateli schůze byli pp. Jaroslav Hajný, učitel ze Žižkova. a Olakar Preininger, učitel z Třeboně. Po přečlení zápisníku o minulé valné hromadě opětoval p. Khun z Vrsec návrh, podaný už na schůzi náchodské, aby za členy »Dědictví« nebyly přijímány korporace. Předseda p. Tůma prohlásil, že k návrhu tomu nebylo lze přistoupiti, any korpo- race lépe dostávaly platebním povinnostem, nežl jednotlivci. K formálnímu návrhu p. Smrtky z Čermé schváleno, aby zvoleni byli dva verifikátoři, kteří by protokoly o valných hromadách podpisovali, čímž by předčítání zápisníku odpadlo. Na to přikročeno ku projednání stanoveného po- řadu. Zpráva jednatelská nečtena, protože byla rozdána tiskem. K obsahu její promluvila celá řada řečníků.
Komenský Tůma Drtina Hajná Olakar Preininger Khun Smrtka Praha Žižkov Třeboň
23 article
Pan Šuster nesouhlasí s tím, aby Dědiciv Komenského pěstovalo výhradné vydávání fantasti ckých pohádek a přimlouvá se za lo, aby se v publi kacích přihlíželo více ke směru cennějšímu, dětskému duchu však přístupnému, jímž by se zároveň otví raly děcku zraky a brousila se mysl. Pan Janků pronáší souhlas s předchozím ře níkem, pokud týká se odstranění pohádek, p Ber nášek však mu odporuje, protože dlužno rozezná- vati, pro který věk dětský jsou psány. Při tom po ukazuje řečník na cenu a význam pohádkových vzorů »Tak svět odplácí«, jakož i na pohádky z lidového mudrosloví vůbec. Uěti přiučí se člením pohádel snadno správným frázím slovesným jako z Něm cové, z Erbena a z Řihy. Mají snad čerpati v tom směru z uřebnic nesprávně psaných? Pan Šustr objasňuje, že nemá na zřeteli bel letrii reclního podkladu, nýbrž vymýšlené věci z fan- tastického ovzduší, jímž se pouze dětská mysl za kaluje.
Šuster Komenský Janko Erben Šustr Německo
24 article
Posl. p. Černý varuje před zásadním zavrho- váním belletrie pohádkové. Není pouze pravdou, c věda postavila, neboť, jak praví Tolstoj, není pouze vědecká pravda, nýbrž jest pravdou i to, co býti má (Hlučný souhlas.) Jednatel p. Müller upozorňuje, že vydáváním laciných pohádek mělo se dociliti vyloučení šmejdů dětem vnucovaných. Dalším účelem jest zlidovění Alšova umění a proniknutí jeho do vrstev, kam s až dosud nedostalo. Pan Edv. Navrátil žádá, aby se mládeži ne brala poesie, kteréž ve školní učbě beztoho postrádá. (Výborně! Hlučný souhlas.) Pan Večeřa radí, aby v pohádkové publikac D. K. přihlíženo bylo ke čtení veselejšího rázu, jakož aby také illustrace Wenigovy a Jenneweinovy byly šířeny. (Souhlas.) Pan Wagner podotýká, že národními pohád- kami navazují se styky dětského živola na kulturt lidovou, již nové směry výchovy staví za podklac podstatným reformám. Proto bylo by pochy bením. kdyby se publikace pohádkové zanechalo. Po další debatě pp. Jona, Bernáška, Brdky a Pozdníka přijal návrh páně Navrátilův na konec debaty a zpráva jeďnatelská v plném znění schválen a. Přikročeno ku projednávání zprávy pokladn a účetnické. Dle oné obnáší příjem spolkový 27.209 K 81 h, vydání 24.313 K 76 h, pokladní ho tovost 8614 K 14h, jmění v zásobách knih a inven- táři 16.836 K 33 h, pohledávky 10 819 K 87 bi. Dlouhá debata svedena o vydávání Alšova » Be- tléma« jednak v příčině drahoty, jednak proto,že dílko o 3 arších k postavení jeslí nestačí. Debaty s zúčastnili pp. Janků, Burger, Müller, Hart- man, Černý a Soukal Potom zprávy s chváleny.
Posl Černá Tolstoj Müller Alšův Edv Navrátil Večeřa D K Wenigův Jenneweinův Wagner Jon Bernášek Brdek Pozdník Navrátilův Be Burger Hart Soukal c věda
25 article
Pp. řed. Svoboda a Pitrák podali zprávu revisorů účtů v tom směru, aby funkcionářům udě leno bylo absolutorium. Při tom podali revisoři ně kolik samostatných návrhů rázu čistě administrativ- ního. Konečně pak učinili návrh na založení t. zv. základní jisliny k tomu cíli určené, aby se z ní opatřovaly členům knihy bezplatně. Debaty velmi živé zúčastnili se pp. Kozák Pitrák a Smrtka. Pan Kozák navrhoval, aby nebylo žádného jmění investováno v dlubopisech. Při hlasování návrhy rázu administrativního při- kázány širšímu výboru, návrh p. Kozákův zamítnut. Na to provedeny volby spolkové aklamací Za starostu družstva zvolen pan Tům z Červeného Hrádku, do výboru pak pp. Černý. dr. Drtina, Kožíšek, Müllen, Patočka
Pitrák Kozák Pitrák Smrtka Kozák Kozákův doktor Drtina Kožíšek Müllen Patočka
26 article
Smrtka, Bernášek, Hartman. Kubín Mráček, Úlehla a sl. Vítkova. Za náhrad níky pp. Horák, Kozák, Mančal a Rozum Za revisory účiů pp. Svoboda, Pitrák Sofrle. Za všeobecné pozornosti přednášel pak pan Josef Kožíšek ze Záp so nejbližších úko- lech dědiclví Komenského«. Obsahem za- jímavé přednášky, jež poutala cenným obsahem jasným přednesem, není při nejlepší vůli možná obírati se podrobněji. Stísněnost místa pro spoustu ostatního materiálu nám v tom brání. Přednáška vzbudila čilou debatu, na níž brali účasť pp. M ar šálek. Jelinek, Cepek, Navrátil, Frei- berk, Smrtka, Malý, Soukal, posl. Černý. Jón a Mečiř. Předseda vyslovil panu Kožíškovi za jeho výkon vřelý dík shromážděných. Konečným cílem pořadu bylo přednášení v ol- ných návrhů. Přijaty z nich tyto: aby se po případě knihkupectví Ústředního spolku spojilo s D. K., aby se se spolkem »Manesem« vydávaly obrazy k »Prvouce« a polovička nákladu, kdyby toho bylo potřeba, aby se hradila úvěrem, aby orgán » Paeda- gogické Rozhledy« byly zvělšeny o polovici archu a aby pokračováno bylo ve vydávání »Bibliografie«. O 1/27. hodině večerní skončil předseda schůzi vřelým doslovem.
Smrtka Bernášek Hartman Kubín Mráček Úlehla Mančal Pitrák Sofrle Kožíšek Komenský Jelinek Cepek Navrátil Frei Soukal Černá Jón Vítkov Kozák Zápy M ar
27 article
Čtvrtý sjezd abiturientů z r. 1903. V malé dvoraně dolejší shromáždil se o 1/43. hod. odpolední učitelský dorost, abiturienti učitelských ústavů, by v družném kruhu příslušníků starší gene- race učitelské porokovali o úkolech, jež nastávají jim na prahu nového, samostatrého životního působiště v české škole národní, jakož o povinnostech vůči ve- řejnosti a zejmena také k sobě samým, vůči svému stavu. Jednání, které mělo opravdu srdečný přálelský ráz a skvělý průběh, zahájil řed. p. V. Tuček ze Štá- hlav, jenž upřímnými slovy přivítal a pozdravil shro- mážděné jměnem Zemského ústředního spolku jednot učit. v král. českém. Dolknuv se významu, jejž má pro učitelský dorost vstup do samostatného veřejného života, použil vhodného přirovnání, jež skýlají osudy mythického reka Thesea. V každém z vás, milení, pravil, spatřuji nového Thesea. I vy dospěli jste tam, že jste pozvedli balvan, pod nímž jste nalezli štíta střevíce svých olcův. Balvanem tím byl vám ústav učitelský, štítem a střevíci vymoženosti vašich pře- dáků. Ústav učitelský vypravil vás tak dalece, že jsle oprávněni, vejíti branou do života, kde se vám otvírá šíré působiště. Štítem vaším buddou vědomosti a bude štít ochranou vaší ctí bezpečnější, čím důkladnější a obsáhlejší budou vědomosti vaše. Střevíce pak, jež po předcích dědíte, jsou vymoženosti minulé doby a mají vám sloužiti, abyste bez úrazu a pevně kráčeli mohli cestami povolání, které bývají trnity a noha vaše aby zůstala pokud možno neporušena. Vítáme vás ludíž vroucně a přátelsky v řady naše! Kéž by tento okamžik zůstal vám v paměti zapsán, jakožto počátek zdárného a výdatného působení vašeho! Kčz byste naň s polěšením vzpomínali po celý život! Jako
V Tuček Théseus
28 article
Theseovi bude i vám cestou povolání přemáhati obry. kteří vystupují jako nepřátelé pokroku a vzdělanosti lidské. Přejeme vám, abyste je do posledního potřeli a tak posléze jako Theseus otcem svým, vy poznáni a oceněni byli vlastním národem. Zdar provázej každý váš krok! (Bouřlivý souhlas a potlesk.) Na to přikročeno k pořadu. na němž nalézal se především referát o tom, čeho učitelskému dorostu třeba věděti o organisaci a spolčování učitelstva. Referent abit. p. Horák dotkl se v zdařilé a častým souhlasem provázené přednášce své zásady a okol- nosti pro učitelský dorost nejdůležitější. Zdar spolko- vého podniku je jen tehda zajištěn, pracují-li členové jeho svorně, spojenými silami, jsouce si dokonale vědomi svých cílů. Třeba jim též znáti, stačí-li síly jejich k provedení vytčeného díla a neméně jim po- třebna, by se nikdo nepřeceňoval nebo nepodceňoval. Vedle znalosti nejvhodnějších a nejjistějších prostřed- ků je nutno náležité přidělení úkolů dle schopnosti toho kterého jednotlivce. A čeho učitelská organisace na dorostu vyžaduje, je náležité stavovské sebevědomi.
Theseův
29 article
Emancipujme se! Buďme si úkolu svého v národě vědomi! Kollega kollegu respektuj a neodkrývej stin- né stránky jeho povahy před očima kruhů nepovola- ných, jež vždy z nesvornosti toho druhu těží! Buďme sebevědomými, leč nechlějme býti zase neomylnými a slyšme blahovolně také mínění druhovo! Kritiky netřeba se báti — učinilať velké velikými a slavnými. Jako všecky vrstvy lidstva, tak i učitel povolán je na předním místě kráčeti za heslem pokroku. V tom smě- ru budiž dorostu požadavek organisace po vyšším, resp. akademickém vzdělání voditkem, a pokud toho není, budiž povinností naší heslo: Vzdělávejme se pokud možná, co nejvíce sami! (Pochvala.) Posl. Čer ného klade řečník shromážděným za vzor, pokud jde o neohrožené vystupování ve veřejnosti. (Souhlas. v řádně a cíle vědomé činnosti jednot okrskových spo- čivá jádro organisace učitelské. Vyloživ shromáždě- ným význam jednot, jakož i hlavního střediska orga- nisačního, spolku ústředního, pro zdárný vývoj stav učitelského končí řečník slibem, že dorost, vstupuje do organisace, bude snahy a zásluhy starších a zkuše ných svých předbojovníků míti povždy na pamět a provolává uskutečnění tohoto cíle „Na zdarl“
Posl
30 article
(Hlučná pochvala a potlesk.) O dalším thematu „Kterak zaříditi život soukro- mý a společenský?“ pojednala slečna Vančurova, kterí na přetřes uvedla po stránce té přemnohá necessaria a dávala shromážděnému dorostu celou řadu vhodných a účelných pokynů. Radila k náležité opatrnosti p volbě bylu a způsobu i místa stravování, jakož i př volbě společenského okolí. Nemoudře volené společ- nosti důsledkem jsou pitky, karban, dluhy — což nej- méně se hodí pro vychovatele mládeže, jehož chován a jednání bedlivě je sledováno odevšad. Mladý učitel má svým vystupováním nejen působiti k umravňován svého okoli, nýbrž musí míti sám též tolik mravníh citu a přesvědčení, by rozeznal, která společnost pro se nehodí. Neradno svěřovati se leckomus, s ním se náhodou kde sejdeme. Nepřijímejme podpor, ani almužen, nedlužme se, ale zachovejme vezdy svou neodvislost a vážnost. „Mům přátele“ — praví Pe- trarka — „jejichž společnost je mně velice drahou a milou; jsou přerůzného stáli a pocházejí ze všech zemí.“ Koho míní touto společností, je na bíledni knihy. Třeba však býti i při výběru knih bedlivým a nebáti se též knih t. zv. vážných, třeba jen voli věci, jež by čtoucího zajímaly. O časopisech plat toléž. Lépe voliti si list seričsnější, o němž členář ví, že nesedí v redakci lidé všelijací, kteří sbírají pro orgán svůj věci ledakdes a lecjaké. I činnost toho kterého spolku, před vstupem nebo dokonce přijetím funkce, radno svědomitě prozkoumati. A přijme-li kdo již funkci, nechť řádně ji zastává. Od učitele nechť vy- chází iniciativa k zakládání čítáren a knihoven, při pořádání přednášek atd. Neohroženými buďme bojov- níky za osvělu proti tmě a nevzdělanosti a za pokrok proli opozděnosti. Ke kollegům chovejmne se snášelivě.
Vančurův M přátelit
31 article
zanechme bláhového hašteření pro malichernost, cho- vejme se laskavě, přátelsky a taktně, pamětlivi svor- nosti, jíž nám v díle našem tolik potřebí. Konejme přesně a svědomitě své povinnosti a netřeba se nám obávati domluv nebo trestův od představených. Ukaž- me, že jsme lidmi charakteru pevného, že nepoklon- kujeme, že nemá mezi námi místa denunciant (Sou- hlas.) a že jsme své důstojnosti a vážnosti hodni. Svoji důstojnost učitelskou nezahazujme též ponižujícími kostelními službičkami. Emancipujme se od vlivu kle- rikalismu, netřesme se na regenschorství, nemysleme. že musíme býti na každé veselce nebo na procesi (Hlučná pochvala.), k předákům v okolí svém chovej- me se taktně, jako ke všem lidem vůbec, nezapomínej- me však, že jsme stavem intelligentním a že se ne- sluší, bychom sloužili leckde za štafáž. Konečně končí přednášející — nezapomínejme na světlý cíl svůj vytčený, státi se neodvislými, vzdělanými a po- krokovými! (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Delegát Z. Ú. S. p. uč. Mančal na to obšírně a za častého souhlasu shromážděných promluvil o ci- lech, snahách a cestách českého učitelstva. Cíl učitele- vychovatele spatřujeme nejen ve výchově mládeže jemu svěřené, nýbrž i ve výchově národa, mezi ním jako cévy je rozložen. Toho jsme si také plně vědomi Ale právě proto musíme též pojímati svůj úkol mno- hem vážněji, než kterákoli kasta jiná, která vyhovuje pouze pořádku, okamžité potřebě jednotlivců nebo společnosti, ale nemá vlivu na uvážení, chtění a po- vahy celého národního dorostu. Třeba nám tudíž vší- mati si činitelů, kteří na výchovu působí, i všech, ktel na výchově mají zájem. Stát žádá výchovu „hodných“ lidí a občanů, církev lidi mravné a nábožně a tak
Mančal
32 article
částečně společnosti splacen tu obol. Na jednoho či- nitele však se zapomnělo: na národ! My přejeme si, aby výchově národa a lidstva náleželo místo první. vždyť je stát jen dílem společnosti. Náleží tedy vý- chově člověka přednost před výchovou občana. Též tak je i s církvi. jaký bude člověk, taková bude i jeho náboženská společnost, bude-li vychován řádně, bude i jeho náboženská společnost — ať má jméno jakékoli — řádná, nikoli naopak. My potřebujeme však českého člověka, jenž platně k silnému vývoji národa bude přispívati. A takovým bude, vyprostíme-li z českého člověka a české povahy vše, ce ji oslabuje a snižuje a vštěpovati jí, čeho se jí nedostává: duševní sílu, pevnost, odvahu, vytrvalost, podnikavost, kázeň, chtě- ní a energii. Toť naším cílem, ke kterému dospěti ho- dláme současně dvěma cestami: přímou v lid a ne- přímou k sobě. Přímá cesta naše je zase dvojí: přímé působení na dorost národa, na jeho budoucnost, ve škole, a přímé působení na dospělé, na přítomnost národa. V obou vyvíjí učitelstvo úsilnou snahu uvědo- movací. O prvé čleme ve zprávách úřadních, druhou kontrolujeme sami stalistikou a časopisy. Abychom v působení svém lidovém mohli pracovati ještě inten- sivněji, Ueba nám ovšem plné svobody, jaké požívá každý občan jiný. (Souhlas.) Leč nejen právna a ob- čanskou svobodu chceme, my přejeme si plné svobody také ve vědě, chceme síti pravdu mezi lid, tu pravdu, již sobě přečte intelligence, ne však široké vrstvy.
plný svoboda
33 article
Svobodu tu chceme míti i ve škole, svobodu jak me- thodickou, tak i svobodu vyučování. Žádáme dále, by- chom byli zbaveni deprimující starosti o svá či svých milých živobytí. Letos teprve jedině zásluhou své mobutné organisace zachránili jsme se alespoň před hladem, ale nejsme spokojeni, my žádáme od spo- lečnosti aspoň takové zaopatření, jaké dává svým nejnižším administrativním úřadníkům. To je vzhle- dem k úkolům a postavení našemu požadavek skrovný.
34 article
Vylíčiv dopodrobna význam, výhody a zdárné vý- sledky organisace pro učitelstvo, vybízí řečník k účin- ně její podpoře. Kdo stojí mimo organisaci, oslabuje sebe i celek. V rámci organisace jednejme pokrokově. nechme stranou osoby a ceňme zásady a práci. Řtečník končí za hlučné pochvaly citátem slov Zolových: „Če- chy budou zejtra platiti tolik, zač bude státi škola, zaě budou státi její učitelél Další vzdělávání učiteřův a učitelek bylo před- mětem, jejž probral ahit. p. Jar. Schneider. Veškeré učitelstvo české uznalo potřebu hlubšího vzdělání dávnou jeho snahou je, dosíci pro tento tak vznešený. ale těžký úkol učitele lidstva, nejvyššího vzdělá- ní akademického, domoci se přístupu na uni- versitu. Žel, že přes úsilovné snahy učitelstva není za nynějších poměrů, aspoň pro nejbližší čas, naděje ve zdárný výsledek. Učitel není, bohužel, ustavem vychován pro život a nepřipraven, neozbrojen přichází do rozvlněného proudu žití, odkázán pouze na pomoe svých zkušených kollegův a na vlastní svépomoc. N učitele obrací se mnohdy o radu lidé, kteří by jinak neodvážili se tázatí se lékaře, advokáta atd., jelikož k nim nemají důvěry, ale na učitele obracejí se vždy s důvěrou. Nemá-li jí učitel pozbýti a má-li působit platně jako učitel lidstva, musí pokládati za svou povinnost, vzdělati se všeobecně a co nejdůkladněji.
Zolův Schneider
35 article
Pokud nemůže tedy učitel domoci se vzdělání aka- demického, nezbývá mu než nastoupili cestu jedinou, nejbezpečnější a přímo k cíli vedoucí: cestu sebe- vzdělání. A v té věci nejlepšími průvodci učitele jsou dobrá kniha a časopis. Rečník vybídnuv shro- mážděné k výdatné podpoře „Dědictví Komenského“, „Paedagog. Rozhledů“, „Č. Učitele“ s přílohou „Če- ská škola“ a „Školy našeho venkova“, poukázal též na potřebu důkladné znalosti školních zákonů, kterou usnadňuje značně „Stručný slovník paedagogický“, na nvlnost pěstování přátelských a upřímných styků se zkušenějšími kollegy, upozorňuje, že by i místníi okresní porady učitelské mohly státi se dobrými po- mocníky na dráze další a vděčně oceňuje zásluhu, jíž zjednal sobě Z. Ú. S. péčí o universitní kursy učitelské pro rok příští. Teprve po důkladném sebe- poznání a sebevzdělání zaujme učitelstvo platnéa čestné místo ve společnosti lidské, pak může zdárně pracovati pro vlast ku prospěchu lidstva. Za heslem „národ a vlasť“ dejme se do práce a putujme vytrvale po cestě, na niž jsme se byli vydali! (Bouřlivá po- chvala a pollesk.) Srdečným doslovem předsedajícího p. uč. Tučk byl sjezd, jehož čestnými předsedy zvolení akklamact pp. Skála a Mráček, skončen.
Komenský Paedagog Mráček
36 article
Při včerejším slavnostním představení na počest sjezdu českého učitelstva bylo divadlo »Uranie« do posledního místa vyprodáno, ba sta osob s nepoří- zenou vrátilo se od pokladny. Provedení Ernstovy veselohry »Flachsmann vychovatel« bylo přítomným učitelstvem nadšeně přijato a bouřlivě aklamováno. Zejtra jest druhé představení na počest sjezdu če- ského učitelstva. Hráti se bude (v této saisoně na- posledy) Želenského velká výpravná hra »Pohádka o Kryšpínkovi«. Začátek o půl 5. hod. odpol., kone o 7. hod. Ceny míst obyčejné. Lístky k tomuto před- slavení lze v obvyklých denních předprodejícha v kanceláři sjezdového výboru již dnes obdržeti.
Ernstův Flachsmann Želenský
37 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Demonstrace proti hr. Khuenovi. V neděli udály se na ulicích peštských velké socialistické demonstrace proti hr. Khue- novi Hedervarskému. Hlavními ulicemi hlavního města chodil průvod asi 20.000 lidí. Nad prů- vedem červenaly se nápisy: „Korrumpované volby“, „Dolů s banem!“, „Dolů s Barnumo- vým cirkem!“ „Do boje za národní práva!“ „Chleba a práva národní!“ „Dolů s katem Chor- vatska“ a pod. Ulicemi hlavního města průvod došel do městského lesíka, kde se konal tábor lidu. Tábor zahájil Weltner, za předsedu zvolen Goldner, prvým řečníkem byl Israel, jenž strašnými slovy napadal hr. Khuena pro jeho banování v Záhřebě. Krutě také napadal Košuta a vydával je v posměch davu. Na návrh Goldbergův Gross- mann přečetl resoluci ve smyslu uvedených hesel. Zajímavý a významný to jev, že v Uhrách hlavními faktory ruchu vládního i proti- vládního jsou majitelé jmen: Goldner, Israel, Wetner, Grossmann, Singer, Hartstein, Marmorstein, Ritter atd.
Goldner Košut Goldbergův Gross Wetner Grossmann Singer Hartstein Marmorstein Ritter Izrael Záhřeb Uhry národní
38 article
Cesta hr. Khuena do Išlu. Dnes odpoledne předseda uherského mini- sterstva přijel do Išlu, kde mešká elsař. Dl jedněch byl císařem obeslán, podle druhých jede z vlastního popudu. Obecné mínění jest, že se hr. Khuen nevrátí již do Pešti jako mi- nisterský předseda a nepropustí-li ho panovník sám, že se poděkuje. Že by mohl v úřadé se- trvati, nikdo nemysli. Za ztracena ho považuji i ti, kdo na něm nechtěji nalézti přímé viny. Otázkou zůstává pouze, bude-li pád Khuenův zároveň pádem celého ministerstva, či postač obětovati jeho hlavu. Úplatková afféra zatím se stává stále slo- žitější. Vystupují v ní osoby jako z jarmareč- ního románu. Tajemní dobrodruzi »pustého« vý- razu v tváři hraji v ní úlohu vedle mocných aristokratů. Aristokratě, jako hr. Julius Andrássy. z počátku tuto záležitost brali na lehkou váhu, patrně v ní »uměli chodit«. Když jde do tu- hého, t. j. když jsou v nebezpečí, že by musel ustoupiti s politického jeviště, jemuž přivykli jako klepům ve svých klubech a zeleným stol- kům ve svých hernách, neostýchají se zapírati, kličkovati a vymlouvati se na intrikány, kteři je, chudáčky, chtěli připravit o politickou čest. Dne 10. t. m. sejde se opět sněmovna. Do toho dne bude vyřízena Khuenova krisea musí býti skončena práce vyšetřující parlamen-
Khuenův Aristokrata Julius Andrássy Išlu Pešť