ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9fe2a050-70c5-11dc-83c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 32, person 46, org 8, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXII
2 masthead
V Praže, v pátek dne 7. srpna 1903.
3 masthead
Číslo 214.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administrani na mtěnít ns čtvrt letí . . . 5 K — s dvojí donáškou na na člot leta na měsíe . . . . 2 K 300 Poštoni a měse
Praha
5 article Ei
Ei n čtvrt lai s drojí zásilkoa na miěsl :. . k o na čtort led
6 article Kritické letní prázdniny v dualistické říši.
Kritické letní prázdniny v dualistické říši. Tak neklidných prázdnin letních jako letos zajisté již dlouho neměl stařičký mocnář ra kouský. Ministři obou polovin říše, jakož i mi- nistři společných záležitostí téměř si podávají dvéře v císařském letohradu išelském a nejsou to věru zprávy utěšené, jež přinášejí. Již z této zevnější scenerie letošních stále rušených prázdnin panovnikových zřetelně viděti že je zle, že si povolaní rádcové koruny nevědí pomoci ni rady s rostoucím přívalem obtížných otázek, jichž nelze déle bez nebezpečí odsuno vat, ale které chtějí být konečně rozřešeny celými muži a celými činy Časově jako vždy má i tu přednost uher ská polovina říše. Maďarská nemoc má průběh prudči, krise tamní jeví se býti ostřejší a prok chvile té zřelel lékařův korunních zvlášte k Uhrám jest obrácen. Již není žádné pochybnosti o tom, že veliká naděje, jakou kladli zajisté rozhodující kruhové ve státnickou obratnost »řízného« chorvatského bána, Maďara Khuena Hedervára na dobro jes zklamána. A jak krutě!
Maďar Khuen Uhry
7 article
Lze si pomysliti, jakého sebezapření stálo asi nejvyšší kruhy vojenské, než se podvolily tomu, aby se upustilo pro letošek od zvýšeného odvodu branců a zůstalo při odvodu v míře posavadní. Nebylo však pomoci, Khuen-Hlederváry troufal si jedině touto koncessí získat Košuta Ferenze. Vskutku ho také získal osobně. Ale co mu to prospělo, když nezískal zároveň také Barabáše? Tento starý osmačtyřicátník zavrtěl nevrle šedou svou hlavou a řekl: »To je málo! Chci maďarské velení a maďarské dů- stojnictvo pro pluky uherské — jinak nedd- zbrojím!« Řekl a měl rázem za sebou skoro celou stranu neodvislosti. Co prospělo trnoucímu Khuenovi, že Košut s hloučkem osobních přátel vystoupil ze strany, nechtěje se státi věrolom- cem. Cena mu vyplacená byla ztracena. Khuen byl tam, kde přestal Szell: stál proti nepoddajné obstrukci radikálů, jež mu odpírala rekruty i daně jako dříve. Co tu počit? Násilím ob- strukci zlomit nešlo. Z rozpuštění sněmu a vy- psání nových voleb také žádná spása nekynula.
Košut Ferenz Barabáš Košut Khuen
8 article
Zbývala pouze jediná pomoc: Opposici zlatem koupit! A tu, kde se vzal, tu se vzal, vyskyt se mu přítel v nouzi: Bohatý, ale podivínský prý guvernér Rjeky, hrabě Ladislav Szapáry. jenž chtěl »spasit vlast« podplacením opposice Najal celou rotu hamižných kortešův, kteř měli přistoupiti ku potřebnějším poslancům op posičním, aby je hleděli zakoupit. Ale jeden z těch svůdcův přišel na nepravého a tu to prasklo. Ministerský předseda hr. Khuen Hederváry ocitnul se na lavici obžalovaných jako vlastn a tajný strůjce toho zločinného pokusu korrup- čního. Neboť nikdo nevěřil, že by hr. Szapáry byl takovým bláznem, aby vyhazoval sv jmění na prospěch vlády, ale všechen svět po- dezřival samého ministra Khuena, že on sám tomu dal podnět, návod i peníze z disposičního fondu vládního. Z této obžaloby se sice Khuen Hederváry před vyšetřující sněmovní komisí vý- mluvně vysekal, avšak tolik přece do- znati musil, že o podlém záměru podivínského svého přítele vě- děl a nikterak mu v prováděn jeho nep řeká žel. Což ovšem opposici
Bohatá Ladislav Szapára Rjeka
9 article
stačí, aby 10. srpna, kdy sněm uherský znovu se sejde, zahájila proti podezřelému a potřísně nému ministru předsedovi nejprudší osobní boj. jaký kdy v annálech parlamentů byl bojován. Nuže, divu-li, že po takové neslýchané skan- dální afféře včerejší náhlý odje z uherského předsedy ministerské- ho ke dvoru královskému do Išlu budí netoliko v Uhrách největší sensaci, jelikož všechen svět politický očekává na zejtří jaké dalekosáhlé rozhodnutí koruny ve věcech uher- ských, buďže změnou ministerstva nebo smířlivými ústupky koruny vůči národně vojenským požadav kům maďarským, za něž ne pouhá oppo- sice válčl, ale po jichž splnění i vládní vět šina s hr. Apponyiem v čele napořád hla sitěji a důtklivěji touží. — Hr. Khuen Hederváry, na kolik lze věřit hlasům maďarských opposičních listů, pokládá se v Uhrách dnes již za mrtvého muže, avšak ve Vídni ještě nevěři, že by ho rozhodujíeí kruhové již dnes obětovali obstrukci jako hříš- ného Jonáše a sáhli ke hr. Appony i o v nebo Andrássyovi, Weckerlovi nebo
Khuen Išlu Uhry Hradec Vídeň
10 article
Szögyenyovi, nýbrž připravují se spíše na to, že bude podobně jako dru. Körbrovi též hr. Khuenovi uloženo, aby vytrval a podjal se na dále těžkého úkolu přemáhání obtizí mírnou cestou vyjednávání s obstrukci. T by však neznamenalo nic více a nie méně, nežli že bude hr. Khuen zmocněn, dáti ma- darské obstrukci vytouženou autoritati v ni přípověď, kdy dostane se určitě a bez- pečně pěti armádním sborům uherským madar- ského velení a uherských důstojníků. O tom se dnes v Išlu jedná a rozhoduje. My však by- chom si troufali hádat, že bude neoblíbený Khuen-Hederváry po svém maléru obětován nástupce jeho vybaven tím vě- nem koncessí, čímž bude prudká krise uherská pro ten čas ovšem zažehnána, aby z nedlouho byla vystřídána vleklou, však neméně těžkou krisí ústavní v královstvích a zemíeh neuherských, kde to teprv praská v ztrouchni- velém trámoví starých křivd a bezpráví až hrůza
Khuen
11 article Sjezd českého učitelstva a přátel školství.
Sjezd českého učitelstva a přátel školství. Dnem úsilovné, pilné práce možno nazvat včerejšek. Byl arci jenom průpravou k repre- sentačnímu, hlavnímu sjezdu dnešního dne, ale připravy ty byly tak důležité a nezbytné k bu- dování dalšímu, jako kameny úhelné k stavbě domu. Překvapující, imposantní účastenství na předběžných schůzích, horlivost a vytrvalos v jednání, patrný interess o všechny podrob nosti, byly dobrými příznaky úplného zdaru sjezdu a konečného jeho poslání. — Ke všem schůzím včerejšího dne — a ne- bylo jich málo — přišla valná část všeho če- ského učitelstva, aby propracovala a prohloubila v sekeích svůj příští program kulturní a škol- ský, který dnešním dnem na hlavní, plenární schůzi prodělá zkoušku ohněm. Učitelstvo české dobře ví, proč před forem veřejnosti buduje svůj plán kulturní a výchovní. Chce upozorniti veřejnost na snahy, kterými jest učitelstvo ve- deno při své práci školské a národní. Až do- posud národní význam učitelstva nebyl s důsta- tek veřejností oceňován. Učitelstvo samo na něj neupozorňovalo, v domnění, že veřejnost si ho
kulturní a školaský
12 article
všímá a že z vlastního popudu ocení jeho práei a že přispěje k tomu, aby nejpilnějším pracov- nikům na poli kulturním dostalo se patřičné působnosti stavu a hmotné existence. V tom ohledu ideály učitelstva ve všem všudy splněny nebyly. Zájem veřejnosti a morální podpora nebyla takovou, jakou by učitelstvo bylo zaslu- hovalo. Bylo tudíž třeba, aby učitelstvo ohlá- silo se samo, aby upozornilo na svoji tichou, ale významu plnou práci na manifestačníeh svých sjezdech. Učitelstvo chce na sjezdech ukázati veřej nosti cesty, kterými se chce při výchově mlá- deže ubírati, chce ukázati na souhlas své práce školské se snahami národnímí. Běží mu v prvé řadě o to, aby jeho práce všude a veskrze při- léhala k cílům národa, jež slují, o světa, svoboda a samostatnost. Učitelstvo cíti se pákou k dobytí těchto duševních statků. Arci přemnohé jsou cesty, jež k tomu vedou a zná je i učitelstvo. Ono ví, že národní eíle jsou rozmanité a to především národohospodář- ské, kulturní, mravní, politické a sociální. Učitelstvo se snaží, aby činností svou do všech těchto stezek ke vzrůstu národního života vedoucích platnou silou zasáhlo. Z těch důvodů pracuje ke zlidovění školství, k pochopení jeho v národě a jeho vymanění ze živlů, které hlede tendence jeho osvětové a pokrokové stlačiti, které zneuznávají jeho národní tendenci a snaží se je odnárodniti pod rouškou falešné všehumanity. Ne- sporno, že učitelstvo chrání školu proti systému centralisačnímu, který vždy byl rozkrětu školství a ještě více národnímu uvědomění na škodu Ono se stará o poznání lidových potřeb bezpro- středním stykem s lidem a vlastním názorem
13 article
Arci, má-li proniknouti nerušeně všechny ty po- třeby a vyťukati touhy českého lidu, jest k tomu první podmínkou, aby byla mu zajištěna úplná občanská svoboda a neodvislost, by zúčastniti s mohlo všeho vlnobití národního života a všech snah a cílů, jež národem zmítají bez obavy, ž stihne je za to persekuce. Učitelstvo žádá svo- bodu a samostatnost nejen občanskou, nýbrž iv povolání. Jest-li že účastní se politických snah a hnutí sociálních, má vždy na paměti tendenei sebevzdělání, na základě jehož by mohlo další vrstvy správně ethisovati a vštěpovati mladé generaci ušlechtilé pojímání věcí, tak jak jsou Za tou příčinou volá vedle vzdělání všeobecného, po vzdělání vyšším a odborném. Mnoho myšlenek tohoto rázu arci do po drobna a přesně ohraničených seskupeno v kul turní program českého učitelstva, jenž bude na dnešní schůzi definitivně projednán Včerejšího dne od ranních bodin probirány jeho jednotlivé odstavce; dnes se v nich od 8 hodin ráno pokračuje. Průpravně práce konají se ve třech sekcích a postupuje se tak, že referent do- tyčné sekce pročitá návrh a o jednotlivých jeho bodech se rokuje, opravuje se a piluje. Z bohatého materiálu, jaký za včerejší den probrán a upraven a z četných debat, možno arci zachytiti jen stěžejní myšlenky a závěrečná usnesení na znění příštího programu.
14 article
V přeplněné téměř hlavní dvoraně vřele uvíla shromážděné učitelstvo předseda sjezdového výboru p uč. R. Skála, načež slova ujal se k vysvětlen úkolů sjezdu a k udělení potřebných pokynů říšský posl. p. Černý, který mimo jiné pravil: I pro nás stalo se nutností, formulovali svůj program po pří kladu všech politických stran — svůj program pro práci nejen ve prospěch školství, nýbrž i národa na- šeho. (Souhlas.) Již před delší dobou byly vyzvány jednoty, by uvažovaly o návrzích kulturních, kler
R Skála Černá sjezdový výbor p učit
15 article
vydaly různé strany politické a také již někter jednoty uvažovaly o programu školském a podaly návrhy své ústředí. Tyto návrhy byly přijaty za zákla podnětů, které se vám v sekcích tiskem rozdají Pokud jde o jednání v sekcích, upozorňuje řečník že návrhy předložené nejsou delinitivními sic, ani suggestivními a že lze je ve smyslu projevených přání přiměřeně pozměniti. Program náš nemá býti utopickým, ale přece ideálním programem, kterým máme před veřejností se representovati, programem, na jehož základě nutno nám příště pracovati a jeho pochopení musíme dokumentovati svým přesvědčením svou prací a svým úsilím nejen mezi sebou, ale i před veškerým národem. (Hlučný potlesk. Přijměte tento program s tímto přesvědčením by nestal se jen papírovým programem, který zůstává nepovšimnut, nýbrž aby přešel do veškerého našeho konání, naší práce a našeho přesvědčení a aby ko- nečně dobyl sobě přístupu také v kruzích, kde pro počátek s ním třeba ani sympatisovati nebudou. Řečník přál potom srdečnými slovy rokován všech tří sekcí všeho zdaru. (Hlučná pochvala a potlesk).
16 article
Organisace školství. (Sekce I. Referent pan Frant. Morave c.) Schůze sekce I. konala se za předsednictví pan ředitele Smrtky v menším sále vedle dvorany žofinské. Na pracovním programu této sekce nalezala se otázka »Organisace školství«. Referát o ní podával pan Moravec. Při organisaci za základ všech úva vzaty školy všeobecné a odborné a poukazováno n případné jich rozdíly. Nejnižším stupněm ku vzdělání směřujícím jest škola obecná. Jest základem všeho školství, ze kterého další odvětví teprve vy- růstají. Cílem jejím jest dáti pevný a šíroký základ k vypěstování dokonalého človéka, jako člena společ- nosti lidské, člena národa obce i rodiny. Škola obecná má prací svou směřovati stále k tomu, aby v žáku vypěstovala základ k pevnému, šlechetnému karakteru a vědomí o účelnosti jeho života a přilehlých jeho povinnosti k ostatní společnosti lidské a národní Škola obecná buď všeobecně povinnou a vychováve děti plně osm roků a to od dokonaného roku šestého Dalším ústavem všeobecně vzdělávacím budiž jed notná čtyřletá škola střední, připínajíc se k vyšší škole obecné (měšťanské). Dosavadní školy střední musí býti v podstatě své přeměněny, aby byly vhodnějšími přípravami pro vědecké vzdělání a věde- ckou práci na školách vysokých a aby přestaly býti překážkou pro získání základu moderního, všeobec- ného vzdělání. Tři elementy, jež dosud nestejně ovlá- dají školu střední, antický, středověký a modern musí býti v jednotné škole střední uvedeny do ná ležité rovnováhy dle požadavků doby přítomné
František Moravus Moravec
17 article
Třeba zavěsti vyučování moderním jazykům, vy- hraditi více času přírodovědě a technickým před mětům, než dosud na gymnasiích bylo; dále zejmen předmětům: zdravovědě, mravovědě, sociologii, kul turní historii, historii literární, politické a sociální anthropologii, filosofické propaedeutice, historii ná- boženství (misto výlučné církevní dogmatiky), aesthe- tice a nauce o zřízení státním a ústavním. V pře chodné době budiž aspoň zrušeno přežité privilegium gymnasií, jedině oprávňující ke vstupu na universitu a budiž i absolventům reálných škol umožněn volny valup na školy vysoké. Přístup na školy střední re klamujme i pro dívky, aby dle náklonností a schop- ností svých mohly se věnovali i studiu universit- nímu. Vrcholem vzdělání všeobecného budiž škol vysoká, připínající se ke škole střední a věnovan vystrojení mužů a žen k vědeckému badání po ve škerých oborech věd. Učitelstvo české prohlašuje, že pro vysoké kul turní potřeby národa našeho a také pro volnost zdravou soutěž vědeckého badání je nezbytno, aby ihned zřízena byla česká universita na Moravě. Z různosti sociálního života a psychického stave žáků, z praktické potřeby připravovati pro jedno llivá přerůzná povolání ve společnosti národní, bud- tež zřízeny školy odborné, pokud možno pro všechna odvětví knlturní práce a pro všechna povolání. Škola odborná spínej pomysl národního ideátu pravé lidakosti trvale, účinně a ladně s praxí denního ži- vota a s hmotnými interessy jedinců. Pokud se týče áslavů učitelských, nesouhlasíme s jich exi- stencí, neboť nevyhovují pravým potřebám učitelstva dle požadavku jednotné vzdělanostní přípravy pro školy všeobecné nižší i vyšší. Pro vzdělání učilel stva budiž jednotná škola střední a studium na uni versitě. V zájmu lidového vzdělání jest žá doucno.
univerzita na Morava
18 article
V urabnemu prodeji: snsí le o ebě . . . pa ih ed poladní Ve filialkách na veskovš raneí š6slo. . . . . . . . . . . . Bh odpslední. Inserát platí se hotové rapřen. Přvdplaoení a inserty přijímá sdminí- strzcn v Marianské ulici č. Tam pseházají se též rrčakne tiskárna a eapedica „Nárosnich Listá“ Eakopisy se novraoeji.
Nárosnich Listat
19 article
aby při všech vyšších školách obecných zřizovány byly školy pokračovací. Jejich účelem vedle utužení vzdělání všeobecného budiž v první řadě poskyto- vati přírodovědných a technických znalostí a pedo- vati o řádné zužitkování sil přírodních ve službách speriálního oboru povolání žákova. Pokračovací škola jest zvláště povolána k tomu, aby poskytla občanské i politické přípravy budoucím občanům ve smyslu pokroku a prospěchu všenárod- ního. Vyučování na pokračovacích školách průmy- slových budiž denní. Pro povznesení duševní úrovně českých žen nutno zřizovati pokračovací školy pro dívky. Ve školách mateřských zvlaště budi pečováno o řádnou výchovu dětí škole nedorostlých. Neméně důležitou zůstává v programu i výchova dětí opuštěných, zanedbaných a nevyvinutých. Do- cházka školní do nižší i vyšší školy obecné i do všech škol pokračovacích buď všeobecně povinnou. A poněvadž docházka je povinnou a v zájmu ná- roda jest, aby všichni jeho členové co možno nej- více byli vzděláni, budiž veškeré vyučování na všech veřejných školách vůbec naprosto bez- platné. Pokud se administrativy týče, tu není možno schvalovati systém centralisační. Autonomní admini- strativa vnitřní, jejímiž předměty jsou osnovy učebné reformy, methody, schvalování knih a pomůcek vnitřní zřízení školské, třídění žactva atd. přináleží výhradně učitelům. Konečným bodem je úprava škol a vnitřního jejich rázu. Debaty, která se o jednotlivých bodech roz- předla, zúčastnili se pp. Havlík, Šilhán, Vla- sák, Nermut, Švácha, Jelínek, Pešek a j. Nejobšírnější debata byla o škole obecné.
Havlík Šilhán Vl Nermut Švácha Jelínek Pešek
20 article Zprávy a dozor školní.
Zprávy a dozor školní. (Sekce II. Referent K. V. Tuče k.) Úkolem sekce bylo pojednání o »Správě dozoru ve školství.« Za předsedu sekc zvolen pan Petrák z Lomnice nad Pop., zapiso- vatelem pan Adolf Šustr z Brádla. Referent pan říd. učitel K. V. Tuček ze Šta- hlav, promlouvaje obširně k prvému odstavci (»Zá- konodárství a vnější administrativa«) uvádí, že uči- telstvo přeje si míti svou autonomii, jako ji má na př. správa vojenská, soudcovská, nebo duchovní. Učitelstvo chce manifestovati pokrokovost a hlásí se k zásadě, aby rovnocenno bylo se živolem poplat- ním a ne aby snad požíval více práva ten, kdo má více peněz. Úvádí li se v úvodní stati, že zřizování. udržování, náklad a podpora škol náleží rovným di- lem zemi a státu, rozuměti dlužno tomu, že počí tati musíme s hotovými fakty. Proto také v úvodu se dále praví: »pokud trvají dnešní po- měry ústavní« .. Při debatě na to se rozvinuvší přeje si pa Šustr, aby do odstavce: »Církvím ponecháno bu právo, aby mládež v náboženství vyučovaly dle přání rodičů, avšak bez vlivu na vyučování světských učitelů«, vložen byl dodatek: »mi mo školu«. Po projevu náhledů pp. Svobody. Skály, Smolíka a referenta návrh páně Šustrův zamítnut a první odstavec přijat ve z ně ni původním.
Tuč Petrák Šustr Brádlo K V Tuček Smolík Šustrův Lomnica nad Pop
21 article
Při druhém odstavci (»Školské konference«) po- ukazuje referent pan říd. učitel Tuček na stav ny- nější. Do školních konferencí, jimiž má se dáti vý- chově a vzdělání určitý plán výkonný, dostali se lidé, kteří se chtějí na učiteli vymstíti, čímž se konfe- rence s účelem svým míjí. Celkový návrh vyznívá, aby konference byly úplně v moci učitelstva, inspek- tor aby měl pouhý úkol referenta. Učitelstvo do- máhá se toho, aby inspektoři byli voleni a ne nařizováni. Pan Svoboda žádá, aby bylo oznámeno, jakého počtu zástupců jednotlivých korporucí mají školské konference sestávati, aby snad učitelstvo nebylo majorisováno Referent p. Tuček vysvětloje, že z každéh okresu bude tam po jednom zástupci. Další debaty zúčastnili se pp. posl. Černý Vraný z Ledče, Fister z Josefova, Thier z Po- říčí, Březnický a Smolík, načež druhý od- stavec přijat a schválen. Změny doznalo po návrhu p. Svobody toliko znění návrhu o schválení volby členů zemské školní rady, volených zemskou konfe- rencí. Původní znění resoluce: » . . . . Členy zvo- lené na dobu šesti roků schvaluje sněm změněno takto: » . . . . Správnost volby zvolených zkoumá sněm . . . «
Tuček Svoboda Vraná Fister Thier Smolík Ledeč Josefov
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Katastrofa karlšteinská na českém jihu. Píše L. Kuba. Že na Karlově Týně oprava starých malel dopadla špatně, je obecně známo a úřadně zji štěno, ba napnuly se všechny síly, aby »oprava« byla odstraněna. Tím proklestilo si konečně ce stu do veřejnosti podobné mínění o »opraváche na Zvikově, v Hoře Kutné, Slavětíně a cítí se že tu ve chvályhodné jinak snaze spáchány ve liké kulturně historické hřichy. Bylo to osudné nedorozumění celé epochy v Evropě vůbec, že za značných oběti dosahováno cíle zcela opač- ného: ve jmenu restaurování původní malb zničena a nahražena padělkem, v němž primi- tivnost a naivita originálů nahražena neomale ností a líčenou nedovedností oprávcovou. Padě lek podává ovšem výtvor »doplněný«, »opra- vený«, »jako nový« — ale v tom spočívalo právě nedorozumění doby, že zaujala tu stano- visko šafáře místo archeologa a umělce. Dostala bezcennou imitaci a dala ji v oběť originál. Je zajímavo, že podobný omyl u maleb se trpl. kdežto nikde jinde není možný. Či by daly lon- dýnská a pařížská musea své kusé a porouchané originály starých soch a rukopisů za libovolné doplnění imitace? Či by najaly někoho, aby se dlátem dolekl hellenského původního mramoru, nebo pérem přepsal vybledlé písmo starých per- gamenů? Je to přímo nepochopitelné, že právě jen malířství trpí a vydržuje nejnebezpečnějš proň stav restauratorů.
Kuba Karlov Týn Kutná Slavětín Evropa
23 article
Katastrofa karlštejnská přinesla u nás v tom ohledu to dobré, že se konečně prohlédlo, jakou pohromu může restanrování přivoditi. Ale kd se domnívá, že tím nebezpečí pro staré památky naše pro vždy jest zamezeno, na velikém jes klamu. Je pouze třeba navštíviti Jindřichův Hrade a Třeboň, kde se nám zachovaly velkolepé vý- tvory umění středověkého ceny neobyčejné, můzeme na vlastní oči viděti, jak staré malby kus za kusem propadají živelní oné pohromě dále a nejsměšnější, vlastně nejtrngičtější při tom je, že ničivému živlu skytá se assistence úřadni i neúřadní, že nejen »povolaní orgánové«.
Třeboň Jindřichův Hrad
24 article
ale i naše intelligence »opravování« to podpo- rují a schvalují. Staral jsem se dříve v soukromí abych upozornil na osudný omyl, jenž se tu v nepří- tomnosti Ducha svatého koná, nešetřil jsem kroků, slov i písma, abych na pohromu upozor- nil, ale protože vidím, že to vše bylo nadarmo, bíju na poplach veřejně, abych upozornil n boží dopuštění, jemuž poklady českého uměn na jihu jsou vydány a jemuž již velikou části podlehly. Snad i tento posledni můj krok bude marný: neboť neštěsti má svůj zdroj ve Vídní, v c. k. ministeriu kultu a v c. k. centrální ko misi pro zachovávání starých památek. Výkonný restaurator je síla těmito instancemi doporučená, a je přirozeno, že opravy jeho dočkají se pak ochotného úřadního schválení.
Vídeň
25 article
Za takových okolností není divu, že čeliti zkázonosné akci je těžké. Uznati se musí též obtížná situace našich lidí, kteří onomu pohřbu assistují v domnění, že je to z mrtvých vstání starých maleb. Uznati se musí, že vlastně správně jednali, když — vidouce nešťastné konce dosa- vadních akcí restauratorských — obrátili seo radu k nejvyšší říšské instanci. Že se tím do- stali z deště pod okap, není jich vinou. Vina jejich vězi jen v tom, že to nevidí. Kdežto Karlův Týn, Slavětín, Hora Kutná, Zvíkov, kde zkázu provedli čeští restauratoři, jsou jimi od- suzovány, v Jindřichově Hradci a ve Třeboní chybu nevidí a neshledávají. A zejmena jeto nápadno u archacologické komise České Aka- demie, jež vydává velkolepý a jinak nesmírně cenný »Soupis«, že dovoluje svým spolupracov- níkům, aby české restaurace — ovšem právem — bez obalu odsuzovali, kdežto stojně nešťastné restaurace vídeňského oprávce se pochvalují. A zrovna jeho restaurace svatojirské legendy a maleb u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci, jež vídeňský restaurator pro vždy zničil, hledá co do neomalenosti své sobě rovné! Doporučovalo by se, aby páni spi- sovalelé Soupisu šetřili v tom ohledu pečlivě hned z počátku přijaté zásady — důvodnéa správné — podávati opravdu jen »soupis« před- mětů a vzdávati se úsudků, totiž ponechati si jej, pokud jaký mají, pro sebe. Zkušenost uká- zala, že stačí jen úřadní pověření, aby se kri- tickým jinak posuzovatelům nasadily zelené
Křtitel Slavětín Zvíkov Jindřichov Hradec Třeboň Hora Kutná Český Aka Karlův Týn
26 article
brejle a oni pak suchou slámu považovaliz chutné seno. Za takových okolností vysvětlovati, že bíl je bílé a černé že je černé — je marno. S ve likou prací odstrani se omitka, s hrozným na máháním očistí se kresba, odhali se obrysy těl hlav, šatů, vyčistí se obličeje a stačilo by jen přerušenou a porouchanou místy linii nebo plochu doplniti a spojiti několika body nebo skvrnami, aby starý malíř představil se tuse svým dílem nefalšovaným a pravým. Možná,ž by snad kus malby pro přílišnou zkázu scházel. nebo nebyl věčně dost zřetelný; ale to, co by se nám podávalo, bylo by čisté a nefalšovane víno, peníz ryzího kovu. Ale vídeňský oprávce nám vysvětli, že »to tak zůstat nemůže«, před očima našima vezme tužku a překreslí vše dle Führichovské šablony, a rázovité hlavy, typické ruce a zajímavé záhyby šatů zmizí za krátko pod cynickou rukou smělého restauratora. Ani kdo ruku tu nezarazí, nesmí ji zaraziti, a každý jen — sám zaražen — patří mlčky na to, jak za chvíli vzniká na stěně nejapná imit ace originálů, jež úřadní rukou za velikého nákladu peněžního a pracně — provždy pohřbeny. Na- bídnut nám nikl místo stříbra, mosaz místo zlata, kusé malby »zdařile« doplněny a vídeňský mistr opravčí na konec klidí pochvalu se všech stran.
27 article
To by bylo ovšem vedlejší, že aplausem neskrblí ani zeměpanský, ani panský úřad. ani náš spisovatel a učenec, ale hlavní je to, že dotyčnému zhoubci připravuje se hned potrava další, že určeno je pole jeho »působ- nosti« už na řadu let, že zajištěna jest i pod- pora říšská, zemská, okresní i obecní pro dalš- ten vandalismus. A to je hrozné! Bezděky voláme: Nešťastný den, kdy staré malby z pod omítek byly objeveny! Kéž by je bylo možno opět zabílit! A blahoslavena budiž památka těch bezděčných sice, ale výborných konserva- torů, kteří v požehnané zaslepenosti své dával staré malby omitkou přikrývati, aby svatyně vyzdobiti mohli dle nejnovější tehdejší mody A hrůza stále větší neplňuje nás při slově restaurator! Je to stav, jenž více zla v umění způsobil, nežli války. Je to stav, jenž své úlohy vlastní není si vědom. Je to stav, jehož hlavní vada — a spolu příčina všech jeho vad ostatních — spočívá v tom, že je dosud rekru tován — z malířů. Malíř, jemuž nedostatky vnitřní nebo zevní nedovolily dosáhnouti cíle stává se — restauratorem. Takovému nešťast nému geniovi dána na pospas plátna Titianova a Rubensova i nedivíme se, že se nedovede přemoci a že štětcem svým dotýká se nešetrně jich královských hávů. On zapomíná, že štětee jeho zůstal — vepřovými štětinami a nikdy neuzná, že pravý restaurator má v sobě malir naprosto umlčeti. Neuzná, že má býti podoben dobrému lékaři, jenž co možná nejméně »léčí«. neuzná, že má být vzorem skromnosti a že práce jeho tehdy je nejlepší, když ji není vidět.
Titianův Rubensův
28 article
ani cítit, že má být vždy negativní a snad nikdy posilivní. Nikdy neuzná, že povolání jehoje spíše věda, nikdy ale umění, že by měl býti jeho stav rekrutován spíše z odborných che- miků, nikdy ale ze zvrhlých malířů. On má více společného s paleografem nebo archaeolo- gem vůbec nežli s malířem a jestli archaelo není hrnčířem, když ohledává starou popelnici, nebo stavitelem, když vykopává rozbitý architráv, není retaurator malířem, když mu svěřeno ohledání a opravení Rainerových fresek. Že užívá štětců a barev jako malíř, je okolnost čistě zevní a věe náhody, jako že spisovatel a písař užívají péra a papíru. V každé galerii na- lezneme na posvátných plátnech velikých sta- rých mistrů stopy drzých oprávců, a sice stopy stopy svěží, jež staly se a stávají se dále za dozoru uměleckých komisí, schválně k tomu eíli vydržovaných. Jaká to ironie, jaká zaslepe- nost! Největší díla všech věků nezůstala uše- třena bídných příštipkářů, některá propadla tím způsobem naprosté zkáze, jako na příklad pro- slavená večeře Páně od Leónarda de Vinci — nedivme se, že i naše skromnější české uměn touto nákazou trpí! To je jediná útěcha, kterou máme, pozo rujeme-li zkázu, hrnoucí se na český náš Jih. na umělecké památky tak bohatý: vědomí, že jinde bylo a je dosud také zle. Ale navrhuju. abychom se útěchou takovou nespokojovali. Na- vrhuju, aby se podnikla rázná záchranná akc ve prospěch našeho jihu a našeho starého umění vůbec. Je poznášejí myšlenka na ty všechny poklady, jež Čechy ve svém klínu chovají, ale ochromující je vědomí, že z toho už mnohé propadlo zkáze a ještě mnohé propadnouti má — rukou restauratorovou. Čechy podávajív
Rainerův Vinci Čecho Čechy
29 article
svých starých nástěnných malbách obraz celého vývoje umění křesťanského od jeho prvopočátků byzantinsko-románských (Stará Boleslav, Hosínu Budějovic), po době prvé gotiky (Jindř. Hradee, Zvíkov, Brandýs n. L.), načež rozkvět gotiky (Libiš, Hora Kutná, Třeboň, Plzeň, Karlův Tý a sv. Vít) pojí se k ranné renaisanci, jejíž nád- herné výtvory nalezáme zejmena v Žirovnici. Jediný jindřichohradecký zámek obsahuje vý- borné doklady všech těchto epoch a sv. Jan Křtitel ve Třeboni, jenž určen pro dobu nej- blíže přiští i ve svých ostatních částech dosud »neopravených«, za oběť vídeňskému mi- stru opravčímu, obsahuje vůbec naše nejvzác- nější klenoty umění malířského ze století 15. A na zničení těchto skvostů získána pomo říšská, zemská i místní! Je na čase — a věc tu odkladu netrpí — aby se probudil zájem všech našich dotyč- ných korporací, našich starožitnických i uměle- ckých jednot, aby na český jih podnikaly výlety a odbornické exkurse, najmě do Jindřichova Hradce a Třeboně a aby se staraly, aby pro prvou chvili veškeré restaurování v Čechšch vůbec bylo zastaveno! Pokud se o věci nevy- tříbí náhledy, ať se nepokračuje! Jinak spá- chány budou hříchy, za něž nikdy dost nedo- vedeme se zodpovídati. V první řadě obracím pozornost na sv.
Jindřichův Karlův svatý . Vít Křtitel Stará Boleslav Hosín Budějovice Zvíkov Brandýs Libiš Třeboň Plzeň Žirovnice Jindřichov Hradec Hora Kutná
30 article
Jana Křtitele v Jindřichově Hradci, jakožto na objekt nejvíce ohrožený a spolu nejvzácnější. Divím se, že naše illustrované časopisy, zvláště »Volné Směry« a »Dílo«, nepřinášejí reprodukc těchto, umění modernímu tak přibuzných vý- tvorů, nebudí zájem pro staré umění, nezdvihají hlasu svého k jeho spáse Namítne se mi snad otázka: Co dělat když odkryté malby i bez restaurování propa- dají vlivu počasí a ničí se? Jsem ochoten podobný hovor na jiném místě rozepříst a náhledy svoje podrobněji po- dati. Ale v případě, že by se neshledaly správ- nými, tvrdím, že lépe je nechati malby kaziti zubem času, nežli štětcem oprávcovým, ba lépe je znovu zabiliti, jestli o ničem lepším bychom se nedohodli! Tak bychom odevzdali vzácné památky potomním věkům aspoň ne- porušené a dočkali bychom se jejich diků. Způsobem dosavadním čeká nás jen vý- směch, ne- li co horšíbo.
Křtitel Jindřichov Hradec