Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

6. srpnn 1903

4

Císlo 213.

5 article

V Salzanu a okolí měl Sarto veliký vliv. Když byl jmenován biskupem v Mantoně, cbystal s lid tamější uspořádati proli němu demonstrace, protože kolovaly o něm pověsli, že jest nesmí- řitelným. Jakmile však vystoupil z vlaku, po- stačil jeho upřimný a otevřený pohled, aby předsudky o něm rozšiřené byly odstraněny- Byl uvítán a nebylo slyšeti nepřátelských projevů Z Říma, 5. srpna. Tvrdí se, že papež chtěl lid římský požehnati proti obyčeji ze zevní loggie ehrámu petrského. Vycházeje ze sixtinské kaple, zabočil na pravo, aby se tam dostal. V tom okamžiku předstoupil před něj kardinál Oreglia a pravil: »Vaší svatosti je známo, že já jako nejslarší člen kollegia musím převzíti zodpovědnost za čin, který chce Vaše svatost podniknouti a který by mohl míti v zá- pěti velmi těžké následky.« Na ta slova papež zabočil v levo a vstoupil do vnitřní loggie- Sarto jako biskup mantovský založil chor, ve kterém sám vyučoval zpěvu a eírksvní hudb a napsal notové parly. r. Z Pařiže, 5. srpna. „Matin“ píše: Ve zdejších diplomatických kruzích tvrdilo se ji před delší dobou, že Rakousk o-U h er sko použije proti Rampollov i práva veta. Že ra- kouská vláda zpráv těchto officiálně nepotvrdila, lze si bezpochyby vysvětliti tím, že nochtěla sbor kardinálů provokovati. Nepochybovalo se však zde nikterak, že rakousko-uherská vláda dala rakouskému kardinálu plnou moc ku pro- testu proti volbě Rampollově, jakou opatřen býval v dřívějších létech kardinál Sehönborn pro případ volby papeže. Tento- kráte vystoupil prý v plné takovéto moci kardinál

Oreglius Rakousk Sehönborn Mantona Řím Matin

6 article

Gruscha a vyřkl velo Rakouska. Protože tat situace byla zde známa, nepočítalo se již prvéh dne volby se zvolením Rampolly, o niž se diplo- macie Delensséova zasadila, aniž by chef vlády to byl schválil. x. Z Vídně, 5. srpna. „Neue Fr. Presseí prohlašuje, že dle jejích informací ve Vídnis popírá, že by Rakousko-Uhersko bylo použil práva vela. Rakousko-Uhersko zdrželo prý se jakéhokoli vlivu na papežovu volbu. r. Z Paříže, 5. srpna. Bývalý chefredakton časopisu „Moniteur de Rome“ monsgr. Boeg- lin uveřejňuje v časopisech článek o volb papeže, ve kterém praví, že volbou Sartovou zmařen byl pokus, strhnouti papežství podvlá- du němockou. Výsledek volby jest však zmarem dvojího pokusu: Je porážkou rakousko- anglicko-německé a americké koalice. Toto pra- zvláštní spojení feudálního Pruska a konserva- tivního Rakouska s Anglií a ameriekou demo- kracií směřovalo ke vládě anglosasismu a ně- meckého plemene nad církví a mělo za účel, po- rážku francouzské politiky. Jak mohl kardiná Gibbons, šetrný a opatrný zástupce překypu- jící americké demokracie spojiti se s biskupem ratislavským, vykonavatelem vůle císaře Vi- léma a předákem reakce? Allianci tuto stvořily osobní zájmy a politické mstivé záludy. Kar dinál Gibbons stal se obětí mystifikace. Vypra cován byl plán, dle něhož měla franko-latinskou epochu v církvi vystřídati anglicko-německá Tímto způsobem americký primas kompromi- toval svůj demokratický ideál v reakcionářské kampani konservativní Evropy. Porážka tétc kaalice jest nyní zřejma. Francouzská republika dodává Boeglin, i katolická eírkev mohou k rozhodnutí konklave blahopřáti.

Neue Rom Gibbons Rakousko Vídeň Uhersko Paříž Boeg Prusko Anglie Kara Evropa

7 article

»Figaro« míní, že se konklave rozhodlo v celku pro pokračování v politice Lva XIII. Ve příčině Francie bude Pius X. sledovati politik svého předchůdce. »République Franqaise« doufá, že Pius X neupadne do klamného smiřovacího opojení a bude papežem svobodné církve. »Gaulois« tlumočí zprávu člena italské vlády o překvapení ve Quirinálu nad tím, že nový papež nežehnal lidu z logie zevnější. Ostatně prý dlužno uvážiti, že v roucho zbožného muže halí se tak diplomat. Proto Italie nemusí miti strachu, ale také ne nadějí. Také orleanistický »Solei!« posuzuje význam nově zvoleného papeže více méno pessimisticky. »Petit République« nepřeje si n čeho jiného, než aby nový papež zrušil kon kordát a aby nevydržoval nadále na francouzské půdě vatikánskou armádu jako druhý národn »Lanterne« čije v Piu X podporo vatele křesťanského socialismu a nazývá ho prolo nebezpečným dvojnásob. č. Z Terstu, 5. srpna. Volba Sartova uvi tána zde byla v italských kruzích s radosli proto že se myslí, že chrániti bude l ati ns k ritus v Přímoří a že nestrpí šířen staroslovanského glagolského ritu Když Sartovi zasláno bylo loni memorandum obce Sv. Jakuba v okresu losínském před jeho zasláním do Říma, v němž se žádalo za pone- chání latinského ritu, odpověděl Sarto: »Vy slovuji nejvřelejší přání, by vaše pokorná prosba byla brzy splněna a budu šťastným, buduli mocik dosažení žádané ho cile nějakým způsobem přispěti.« Z Řima, 5. srpna. (C.-B.) Korunovace pa- peže ustanovena byla definitivně na den 9. srpna a konati se bude v basilice sv. Petra. Papež přijal dnes sochaře Rosu, který zhotoví jeho živel.

Figaro Lev Pius République Franqais Petit République Sartův Sart Jakub Sarto Petro Francie Solei Terst Řím

8 article

poprsí. Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Polská strana lidová. Z Krakova, 6. srpna. Výkonný výbor polské strany lidové měl za přítomnosti říšských a zemských poslanců této strany schůzi. Zemský poslanec Sta- piňski referoval o politické situaci. Bylo manifestováno pro všeobecné rovné a přímé hlasovací právo a usne seno, vyslati hromadnou deputaci ke sborům zákonodárným a pořádati schůze po celé zemi. Na konec přijata resoluce, ve které výkonný výbor polské strany žádá. aby Halič a polské části Slezska byly vyloučeny z kompetence říšské rady. Rakonští turnéři u hrobu Bis- markova. x. Z Vídně, 5. srpna. »Všeněmecká korrespondence« sděluje z Hamburku: 200 turnérů přijelo do Friedrichs- ruhe a navštívilo hrobku Bis- mark ov u. Před mausoleem promluvil po slanec Stein řeč, ve které učinil tento zajímavý výrok: »Ideál Všeněmců, který jeden rakouský ministr (předseda mi- nisterstva dr. Körber. Pozn. red.) v před tuše, že je splnitelným, nazval snem na dlouhou dobu, přiblížil se právě nyní blíže svému uskutečnění. Mnohem blíže, než mnozí se do- mnívají« Úplatková afféra uherská. ch. Z Pešti, 5. srpna. Dnes jest zná- mo, že Eugen Hegyi doručil Dienesovi v Berlíně většinu peněz, jež obdržel od hr Szaparya a sice dal mu 28.000 korun, kdežto se zbytkem 21.000 korun vrátilse do Pešti a vrátil je hr. Szaparyovi s pros- bou, by věnoval je Dienesově rodině. Po- licie zabavila v Dienesově bytě dopisy, jež zaslal z Berlína své choti. Poslední z nich datován jest z Berlína a další dopisy nale- zeny nebyly. Policie se domnívá, že Dienes vstoupil v Hamburku nebo v Brémách na loď. Myslí se také, že Dienes ze msty, že neobdržel v Berlíně celého obnosu, vrátí se do Pešti a dostaví se před parlamentní komisi.

Bis Stein doktor Körber Hegyi Dienes Dienesův Krakov Halič Slezsko Vídeň Hamburk Friedrichs Pešť Berlín Brémy

9 article

Vrchní městský hejtman Rudnay praví, že to, co mu v rozhovoru řekl hrabě Szapáry, shoduje se s jeho písemným pro- hlášením. O odjezdu Dienesově zvěděl prý svědek teprve druhého dne ráno a nesou- hlasil s ním. Prosil prý dokonce hr. Sza pára, by Dienesovu průvodci Eugenu Hegyiovi telegraficky nařídil, aby zůstali v Berlíně dokud nebude Dienes zatčen. Hegyi poslech ale Dienes měl bystrý čich a pláchl v čas Telegramy z Wolffovy kanceláře prozradily prý mu, oč jde. Zpráva o domnělém pobytu Dienesově ve Švýcarech byla prý bezpodstatnou. Svě- dek varoval prý kolikrát hr. Szapara před Szellesem, který ho stále zahrnoval plány stran socialistů. Na pověsti o prohlídce Die- nesova bytu a affeře s listem »Pesti Napló« není prý pravdy ani zbla. Svědek tvrdí, že Dienesovi při útěku ani nepomáhal, ani ne- bránil, protože neměl k tomu právního důvedu.

Szapára Dienesův Hegyi Dienes Wolffův Berlín Pest Napló

10 article

Szapara navštívil prý jako starý přítel Szapary prý nikdy nežádal ho za ochranu před Dienesem, nýbrž jenom mimochodem projevil obavu před pokusy vyděračů. S Dle- nesem Szapary nemluvil prý nikdy a jenom jednou prý ho zahlédl. Arthura Singera prý Rudnay nezná. V ostré slovní půtce, která se na to mezi Rudnayem a posl. Ratkavem a Polo- nyem rozpředla, vytýká Polonyi vrchnímu hejtmanovi nedbalost. Rudnay se ohražuje. vykládaje, že nasadil vše na dopadení Die- nesa. O výlohách Szaparových vůbec prý neví. Potom vyslýchán znovu žurnalista S zel les a přečten přípis Hegyie, který udáva. že Dienesa doprovázel na pr orsby hraběte Szapara, by mu v Ham burku odevzdal 50.000 K. Z těchto peněz dal prý Dienesovi 28.00 kor. v Berlíně, 1000 kor. na cestu a zby lých 21.000 kor. vrátil prý hr. Szaparovi Před 21. červencem prý neměl svědeko Dienesovi a Singrovi ani potuchy. K návrhu posl. Mandla jednáno po- tom o otázce povolení svobodného návratu Dienesovi, o čemž rozhodnuto bude zejtra. Z Pešti, 5. srpna. (C.-B.) Úřadní liat přináší vlastnoruční list panovníkův, jímž k návrhu předsedy ministerstva sprošťuje guvernéra rěckého hr.

Singer Szaparový Hegyi Dienesa Szapar Dienes Mandl Pola Ham Berlín Pešť

11 article

Ladislava Szapárya na vlastní žá- dost jeho hodnosti. Z Vídně, 5. srpna. (C. B.) Dle »Pol Corr.« nařídil ministr zahraničních záležitosti po přání uherské vlády všem vyslaneckým úřadům rakousko uherským telegraficky, by neprodleně dali Martina Dienesa zatknoutia dodati maďarským úřadům. Z Pešti, 5. srpna. (C B.) O 3. hodině odpol. zahájena byla schůze parlamentem dosazené vyšetřující komise. Hr. Julius Andrássy udává, že v ne- děli dopoledne zvěděl od neznámého muže o pověsti, šířené okolím posl. Eötvösa o úmyslu, zaplésti jeho (hr. Andrássya) do úplatkové afféry. Svědek zminil se hne o tom svému bratru — hr. Theodoru An- drássyovi, hr. Hadikovi a řediteli panství Rothovi. O polednách hlásil mu vrchní měst ský hejtman Rudnay v kasině, že mu posl. Eötvös na návštěvě sdělil, že jistý Deákví na hr. Andrássya kompromitující věci a že je dá do novin, nedostane-li se mu náleži- tého výkupu. Hr. Andrássy prý hned v ka- sině dal o této věci sepsati protokol. Dle jeho soudu jde prý patrně o pikle proti jeho vlastní osobě. Aby záložitost tato byla konečně objasněna, nalehá hr. Andrássy na předvolání posl. Eötvösa, vrchního hejtman Rudnaye, důvěrníka Löwingrova Marmor steina. Žádá posléze, by mu posl. Polóny pověděl, jak se to má s Deákem, který prý opravdu zdá se býti schopným záhadné one návštévy. Posl. Polóny i podotýká, že zná sice rodinu Deákovu, že však nestýků se s ní blíže. O hr. Andrássyovi prý ostatně ničeho neslyšel a nebylo prý o něm ani zmínky. Lord Salisbury. w. Z Londýna, 5. srpna. V doln sněmovně se včera večer vypravovalo, že zdravotní stav lorda Salisburyho se nebezpečně horší.

Szapárya Pol Corr Martino Julius Andrássy Theodor Roth Eötvös Andrássy Deák Posl Deákův Salisbury Vídeň Pešť Hradec Salisbury Londýn Löwingrov Marmora

12 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Srbsko. Z Vídně, 5. srpna. (C. B.) Děti krále Petra dnes odpoledne sem přijely a byly na nádraží uvítány bratrem královým Arsenem Karaďorděvičem a členy srbského vysla- nectva. Ve Vídni pobudou čtyři dny. Balkán. Z Cařihradu, 5. srpna. (C.-B.) Dnes byla v yildizském paláci mimořádná mini- sterská a vojenská porada. Porta vyslala čásť vojska Omera Rudži paše do vilajetu bitolského a skopijského. Bulharský exarcha byl za ministerské rady povolán do vildiz- ského paláce, kde jej velkovezír vyzval, aby přiměl povstalce v Makedonii ke složení zbraně, jinsk že i nevinní budou trpěti s vinníky. Exarcha odvětil poukazem na svízelné své postavení. — Dle zpráv z vládního paláce vy skytlo se ve vilajetech bitolském a skopij- ském šestnáct nových tlup po- vstaleckých. Porta zaslala v této věci podrobné zprávy rakousko-uherskému a ru skému velevyslanectví. Z Cařihradu, 5. srpna. (C.-B.) V noci na předvčerejšek a včerejšek provedli komiti několik výpadů na železniční trať ze Soluna do Bitolje.

Arsen Karadjordjevič Port Omer Rudža Exarch Srbsko Vídeň Balkán Cařihrad Makedonie Soluna Bitolje

13 article

Kulturní boj ve Francii. Z Paříže, 5. srpna. (C.-B.) Dnes do- poledne byla vrata osmi kaplí zdej- ších, majetku to zrušených mužských řehol oratorianů, marianistů, maristů a dominikánů zapečetěna. Policie zjistila, že opustili již Paříž mnichové různých klášterů, jimž dána lhůta do 31. července a že se vesměs rozptýlili, vyjma řeholníky jediného ústavu, který dovolává se své sekularisace. Francouzsko-anglické přátelství. Z Paříže, 5 srpna. (C.-B) Dle »Matinu Delcassé v Londýně po dlouhé poradě z Lands downem a Chamberlainem docílil dohody ve třech hlavních bodech: stran uzavření smlouvy o soudu smírěím, omezení francouzskýeh a anglických výdajů na námořnictvo za sou- hlasu Ruska a odstranění zápletek diplo matických. Z angliekého parlamentu. Z Londýna, 5. srpna. (C.-B.) Horn sněmovna schválila školskou předlohu ve třetím čtení. Pověsti o attentátu na španělského krále.

Matin Delcassé Chamberlain Horn Francie Paříž 5 srpen Londýn Rusko kulturní boj Lands down

14 article

Z Madridu, 5. srpna. (C.-B.) Byla zde rozšířena pověsí, že spáchán na krále vražedný útok. Pověsť ta, ja- kož i zprávy o domnčlém onemocnění krá- lově jsou bezpodstatny. Z východní Asle. Z Pekina, 4. srpna. (»Reuter.«) Čín ské úřady podaly cizozemským vyslancům žádost za vydání redaktorů domorodeckého listu »Supas«, zatčených v cizinecké osadě. Dva z redaktorů, proti nimž pro uveřejňován pobuřujících statí konáno líčení před smíše ným soudem dne 10. července, přiznali se v domnění, že budou po svém odstoupení od- pykávati trest svůj v cizinecké kolonii, jak místě činu. Z Londýna 5. srpna. (C. B.) Odpoví daje na dotazy po osudu čínských žurnalistů prohlásil předseda ministerstva Balfour, že diplomatickému zástupci v Pekině byla již sdélena vůle britské vlády, by zatčení re- daktoři vydáni nebyli. l. Z Kolína n. R., 5. srpna. Petro hradský dopisovatel »Köln. Zig s tele grafuje: Japonská vláda přičiňuje se dle ruského pramene všemožně, aby strany, toužící po válce, umlčela, ale práce její není leh- kou, protože válečné smýšlení živeno je na prosto nezaručenými zprávami cizími. Japon- ští professoři pořádají veřejné přednášky, v kterých se na základě údajů japonského ministerstva vojenství dovozuje nutnost války

Petro Köln Madrid východní Asle Čína Londýn Pekina Kolín Reuter ministerstvo Balfour

15 article

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 5. srpna. (C B.) Dnes konán sjezd všeobecného svazu hospodářských společenste v za účasti delegátů 305 3 spo- lečenstev ze všech zemí korunních a zástupce minislerstva orby. Po přednesení zprávy výroční jednáno o společenstevních nákupech obilí. st. Z Pešti, 5. srpna. (Zvl. tlgr. » Nar. Listů«.) Na trhu prodalo se 33.000 metr. centu staré pšenice o 5 hal. dráže. Platila: pšeni ce stará tisská 82 kg K 8.25, 80.5 kg K 8.20, 80 kg K 8.05, 79 kg K 8.10, 79 kg K 7 97 stolnobělehradská 77 kg K 7 90, 76.5 kg K 7.40, stuchlá poštská 80 kg K 8.021s, 79.5 ks K 7.87l9, siváčská 76 kg 7.97l3, ze skladišté 79 kg K 8073, nová pšenice tisská 81 kg K 8.—, 79.5 kg K 7 95, 80 kg K 8. —, 80 g K 7.95, 80 5 kg K 775, 77.5 kg K 7.70, 76 kg K 7.55, stolnobělehradská 78 5 K 7.70, 77 kg K 7.80, pěštská 80 kg K 7.90, 79 kg 7 75, 78 kg K 7.70, hevešská 80 k K 7 75, báčská 79.5 kg K 7.85, čocká 79.5 k K 7.90, z Turč. Sv. Mikuláše 81 kg K 8.— Na trhu terminovém bylo smýšlení na lepší obchod se zbožím pohotovým pevnější K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.38, na duben K 7.60, žito na řijenk 6 21, na duben K 6 43, oves na říjen K 5.34 na duben K 5 52, kukuřice na srpen 6 15, na září K 6.15, na květen 1904 K 4 90 řepka na srpen K 11. 10. Sádlo třídilné po K 62.—; jiné zbož beze změny. Počasí pěkné H. Z Paříže (la Vilette), 3. srpna (Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na o vi ee Dopraveno 17.583 ovef. Obchod klidný; eeny se nezměnily. Neprodáno zůstalo málo. Zna menaly: ovce francouzské 80—112, africké 78—100 ct. za půl kg váhy masa. V jatkách zůstalo státi dne 2. srpna 1670 ovcí. Přímý dovoz do jatek obnášel do 3. srpna 9941 ovce.

Platil Mikuláš 81 Sádlo Vídeň Pešť Nara 7 75 K 7.90 Paříž všeobecný svaz hospodářský společenste kg

16 title

Národní hospodář.

17 article Vyjednávání o obehodní smlouvy. Zaznamenal

Vyjednávání o obehodní smlouvy. Zaznamenal jsme včera zprávu italského listu „Popolo Romano že mezi státy trojspolkovými se vyjednává o krátke prodloužení trvajících obchodních smluv. Zpráva t se však z vídeňských kruhů vyvrací. Smlouvy ty ne- byly prý dosud vypovězeny a proto nebylo podnětu k jednání o jich obnovu nebo prodloužení. Mez Německem a Ruskem byle nejprve zahájeno vyjednávání, jež se však asi na dlopho protáhne a není pravdě podobno, že by Německo před uzavřením smlouvy s Ruskem zahájilo vyjednávání s ostatními státy a proto se prý vyjednávání o obchodní smlouv v nejbližší době neočekává. Naléhavým arciť jest ob- novení smlouvy obchodní mezi Italií a Rakouskem, poněvadž smlouva ta byla již vypovězena a vyprši letošním rokem. Tou dobou nelze však odstraniti pře- kážky pohtické, plynoucí z formulky Szellovy, jež mají svou příčinu v politických poměrech uherského řišského sněmu a nelze proto předvídati, kďy se počne s Italí vyjednávati o novou obchodní smtouvu.

Romana Szellův Německo Rusko Rakousko

18 article

Stav osení v Uhráchi. Uherské ministerstvo orbv vydalo zprávu o stavu osení ze dne 30. července. Dle té byly žně ve velké většině země za dosti příznivých okolností dokončeny. Žito a oves slibují dobrý pro- střední výnos, kdežlo pšenice jest následkem častých dešťů hledá a bezbarvá. Váha je však přes to dost velká. Z ječmene je dosti zboží pro pivovary. Mlácen obilí jde pomaleji v před než obyčejně. Výnos letn pšenice jest kvantitativně mírnější. Jakost jest velice různá. Sklizeň zimního žita je téměř všude skončena Výsledek odpovídá očekávání. Jakost jest převážně uspokojivá. Také žně letního ječmene jsou všude skončeny, mlácení zimního ječmene jest většinou ukončeno. Výsledek ječmene letního zůstává daleko za loňským. Oves se žne a výsledky jsou uspokojivé Zvláště krásná jakost jest v Alföldě. Výviň kukuřice je celkem příznivý. Brambory jsou uspokojivé. Zahrad- ní rostliny vyvíjejí se dobře. Sklizeň bobů bude pro- středně dobrá. Luštěniny ostatní stojí rovněž příznivě Výnos konopí a lnu bude uspokojivý. Proso jest pěkně Tabák dá dobrý výnos. Řepa cukrovka i na krmen vyvíjí se velice dobře. Vyhlídky na sklizeň jsou vý- borně. Pieniny, luka i pastviny jsou uspokojívé Z ovoce slibují švestky dobrou, jablka a hrušky však jen částečně uspokojivou sklizeň.

Prosa Brambory Pieniny

19 article

Českému obchodnictvu na uváženou. Píše se nám- České kupectvo je v poslední době vyzýváno, aby za- ložilo akciovou českou továrnu na zápalky, a to tím spíše, že německá Banka pro země rakouské převedla šest předních továren na zápalky v Rakousku na akciovou společnost, mezi nimi též známou továrnu Vojtěcha Scheinosta v Sušici. Nelze zapříti, že jes myšlenka, aby české kupectvo zřídilo svou vlastní sirkárnu českou, zdravá a odůvodněná tím, aby tento dlevatský průmysl, zvláště pro jih český velevýznam- ný a během posledních 20 let znamenitě se vyšinuvší zůstal v rukou českých. Tovární výroba zápalek za- městnává na jihu českém na 4000 dělníků i hojně do- mácích výrobců hotovením drátu sirkového a krabiček

Scheinosta Rakousko Sušice

20 article

Leč jedná se o to, jakým způsobem lze myšlenku zříditi českou továrnu pro české kupectvo, nejvýhod- něji provésti. Stavěti novou továrnu není radno, ježto zapotřebí jest k tomu značného velikého kapitál základního i zařizovacího, sháněti lid pracovní a vy- cvičiti jej, pak zvláště nalézti vhodné místo stavebn a výhodné spojení na všechny strany. Zřizovati no- vou továrnu na zápalky na stanovisku výhradně ná- rodním by se tím méně osvědčilo, jelikož, jak poučuje nás zkušenost, většina takových závodů, jak českých tak i německých, založených na stanovisku ryze ná- rodnostním, nejen že neprospívá, ale po dlouhá léta není s lo ani zůrokovati vynaložený kapitál, uím méně jej amortisovati. Mnohem více doporučovalo by se přislušným kruhům interessentů, zakoupiti to- várnu na zápalky již stávající, která jest v úplně dobrém slavu, schopna rozšíření, opatřena stroji nej- novější soustavy, co do spojovacích prostředků dobe siluována a do výrobnosti tak zařízena, že všem i sebe větším požadavkům a zakázkám vyhovětí lze. Továrna taková, zřízená na vydatnou vodní sílu, stojící na tře- tím místě továren na sirky v Čechách, nalézající se v pravidelném chodu a zaměstnávající asi 200 dělníků a dělnic, jest na českém jihu, národnostně ohroženém pro chorobu majitele na prodej.

Čechy

21 article

Čeruchorský monopol tabákový. „Politische Co respondenz“ oznamuje z Cetvně: Ministr financí La- zar Mijuškovič vrátil se těchto dnů z Benátek, kde se zúčastnil ustavující valné schůze nově zřízeného kon- sorcia pro zavedení tabákového monopolu na Černé Hoře. Konsorcium staví už v Podgorici továrnu na cigarety a zřizuje veliká skladiště v Podgoríci, v Nik šiči a v Anfivari. Ačkoli vejde monopol teprve 1. ledna 1904 v platnost, podiéhá mu již celá letošní sklizen Konsorcium zavazuje se sice všechny výlohy se z vedením monopolu spojené samo něsti a za účelem tím investovati až 1,000.000 franků, ale obdrží za t vedle úroků a amortisační kvoty z investovaného ka pitálu ještě 202% čistého zisku. Pro obyvatelstvo černo- horské bude tabákový monopol nejtísnivější ze všech dosavadních daní zemských. Obyvatelstvo je těšeno ujištěním, že z výnosu tabákového monopolu bude postavena dráha z Nikšiče do Antivari. Lze však před- vídati, že výnos tabákového monopolu nebude dalek tak velký, jak snad sama vláda očekává. Černohorský labék je neobyčejně silný a nemá zvláštního aroma Byl proto dosud v obchodě míchán s tabákem albán- ským, který jest mnohem jemnější než černohorský Proto bude zajisté i nadále zkonsumováno na Čern Hoře značné množstvi tabáku albánského.

Benátky Černá hoře Podgorica Podgorík Nikšič Antivari

22 article

Houze o maso v Němacku. Veškeré kruhy ně mecké zabývaly se v poslední době otázkou zdražen masa a byly činěny různé návrhy na odpomoc. Ná vrhy ty vrcholí asi v požadavku, aby byly otevřeny říšské branice a aby byl chov dobytka v Německu rozmnožen. Zejmena musí býti umožněn v náhradu za zákaz dovozu živých vepřů dovoz poraže- ných vepřů z Rakousko-Uherska úlevo celní. K lomu podolýká náš generální konsulát Berlíně, že dovoz poražených vepřů z Rakousko Uherska do německého území celního je sice neome zeně dovolen, ale zevní poměry jsou tomuto dovozu takovou překážkou, že činí davoz ten v některých obdobích přímo nemožným a v některých málo se vyplácejícím. Dovoz poražených vepřů, zejmena těž kých bagounů jest v horkém období téměř naprost vyloučen. Dovoz děje se teď skulečně jen za chlad nějšího pořaší a i tu jest pro mnohé kraje násled kem velkých výloh iilusorním. Celní sazba za jedn- živé prase o průměrné váze tří centů činí tou dobo 5 marek, kdežto za poražené prase o stejné váze musí se platiti více než pětkrát tolik. Při dovozu ba- gounů poražených dlužno však počitati ještě s ji nými výlohami, jako s dopravným, se střežením na jatkách, při dovozu atd., což vyžaduje vše velkéh nákladu. Pováží-li se pak, že poražená prasata bae vůbec jen za chladaějšího počasí dovážeti a že zvý šené výlohy činí nejméně 10 marek na centu mast proti dovozu vepřů živých, nemůže se nikterak ozna čovati dovoz poražených vepřů z Rakousko Uhersku jako náhrada za zakázaný dovoz vepřů živých.

Německo Rakousko Uhersko Berlín

23 article

Výkazy dráh. Buštěhradská dráha dopra vila v měsíci červenci t. r. 305.811 osob (proti čer- venci 1902 — 57.412) a 562 436 (+ 31.025) tun zboží a přijala za dopravu tu úhrnem K 1,854.669 (+ 46.900). Od 1. ledna do 31. července 1903 do praveno bylo osob 1.522.758 (— 227. 463) a 3.796.395 (+ 34.804) tun zboží a přijato za dopravu t K 11,648.540 (+ 360 221). — Přijmy společnosti státních dráh obnášely v měsíci červene 4,179.932 K (— 29.575). — Jižní dráha přijala za dopravu v měsíci červenci t. r. K 9.240. 938 (— 485.674 Vývoz čoského hnědého uhlI. Na saské státní dráhy bylo naloženo v posledním týduu červencovém 71.717 tun českého hnělého uhlí proti 68.334 tanám v soudobí loňském. Celkový vývoz v červenci ob- nášel 324.786 tun proti 315.062 lunám v červenci 1902 Po Labi bylo dopraveno v m síci červenci 2.113.300 qhnědého ublí, caž činí proti roku loů- skému více o 494 820 K vývozu drůbaže do Němeska. Vzhledem n nynější ceny masa hovězíhoi vepřového v Německu jakož i na ustanovení nového říšského zákona ně- meckého o dobytčím moru jest nyní v Německu ob- chod s živou drůbeží velice nejislý a za různých okolností téměř nemožný. Náš generální konsulát v Berlíně upozorňuje proto rakousko-uherské vývozce drůbeže, aby posilali jen drůbež zabitou, ovšem s náležitou opatrností před zabíjenín i po něm, aby došla neporušená.

Labe Německo Berlín

24 article

Ohchodní museum v Rumunsku. Jak sděluje ob- chodní a živnostenská komora v Jassech s praž skou obchodní a živnostenskou komorou, zřídila tam veliko obchodní, průmyslové a hospodářské museum, jež bude míti pro naše vývozce potud velikou důležitosl, jelikož bude rumunským obchodníkům a průmyslní- kům obstarávati rychlé zprávy o našich výrobcích. Komora radí tudíž interessentům pražského komor ního obvodu, aby zaslali jmenovanému obehodním museu vzorky svých výrobků, které budou tam bez- platně přijaty, s cenníky, podminkami dodávacími. udáním místa odesílacího a ostatními důležitými daty a oznamovali mu event, změny cen a podmínek. O- chodní museum v Jassech jest dále rovněž ocholno sděliti zdejším interessentům veškeré žádoucí zpráv rumunského obchodu a rumunských obchodníkůa týkající Trhy. Příští trh dobytět v Golčo v Jenikově bude konán dne 19. srptna t. r. — Výroční trh na hovězí dobytek v Kar- dašově Rečicti bude se konali dne 11. srpna t. r. Natrh ten přihnáno hývá velké množství pěk ného hovězího dobytka. Stanice Kardašová Řečic dráhy transversální VezeliJihlava jest u saméh města a jest ustanovena jako nakládací a skládael slanice pro přežvýkavce a vepře. — Na trh v Po- čátkách, dne 4. t. m. konaný, přihnáno bylo cel- kem 563 kusů hovězího dobytka. Trh byl velmi čilý, byloť prodáno celkem 281 kuaů. Příšti trh se koná dne 1. září t. r.

Rumunsko Kara Ohchodní muzeum Jass Kardašová Řečice

25 article

Banky, záložny a spořitelny. Z Úvěrního spolku v Praze. Ve schůzi předsta venstva ze dne 4. t. m. bylo vzato na vědomi, že sbo obeeních starších král. hlav. města Prahy schválil v své řádné schůzi dne 3. t. m. návrh městské rady, aby bývalé bankovní místnosti Živnostenské banky pr Čechy a Moravu na Příkopech (v Bazaru) pronajaty byly od 1. listopadu Ověrnímu spolku v Praze. Náslel- kem této změny místností a následkem příznivého výsledku subskripce podílů dluhuprostých z měsíc dubna t. r. usneslo se představenstvo, aby do té doby byla doplněna organisace Úvěrního spolku a svol k tomu cíli co nejdříve mimořádnou valnou hromadu, aby usnesla se na potřebné změně stanov, na základ kterých by spolek již 1. listopadu v nových místno stech v rozšířené agendě své pokračoval. Za měsíc červenec 1903 vykazují: vklady výplaty korun Spoř. měst. v Poděbradech 164.405 105. 159 30 423 34 46 Záložna počátecká . . Občanská záložna v Libni . 37 568 23.606 Měst. spoř. v Brandýse n. L. 107325 82. 079 Všeobecná zál. v Praze . 162 372 174. 6 Hosp. zál. v Roudnici n. L. .. . 96.866 47.65

Praha Čechy Morava Poděbrady Libeň Brandýs Roudnice úvěrní spolek v Praga živnostenský banka Ověrní spolek v Praga všeobecný zál

26 article Trhy peněžní.

Trhy peněžní. V Praze, 5. srpna. (Pův. zpráva »Nár. Listá«. Na dnešní burse při klidném smýšlení jednána kvěl- nová renta za K 100.731/2. Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K 251.—-, České banky »Unione K 245.—, Hospodářské úvěrní banky K 320..—, ake. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 325. — 412% dlužní úpisy České prům. banky K 100 25 peněz. Jiné papíry uváděny nebyly.

Praha Kolín živnostenský banka Český banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový

27 title

Officiální záznamy zněi

28 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 „ „ Plzně r. 1886 . . » » Teplice r. 1887. » » Smíchova r. 1888. Zástavní listy české byp. hanky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. » » » » mel. úpisy „ » » » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Buštěhradská dráha . . dlo. „ 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . . . „ banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . .. Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . . . Ústecko teplická dráha . . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) .(lit. B. Duchicovsko-podmokelská dráha. Pražská spol. paroplav. po Vitavě a Labi . . . Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob, zajišť. banka Strojnická spol. dř Danék a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dk. Ruston) První českomorav. tov. na stroje I čes. akc. spol. továrna na orient. cukrovinky a čokoládu . . .

B Duchicovsko Ruston Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Kolín Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka pro Čechya Morava Český akciový . pivo

29 article

Z Vídně, 5. srpna. (Závěrečné úřa dne kursy.) Únorová renta . 100 90 lvevskočernovická 578 50 květnová . . 100.35 spol. st. dr. rak uh. 668 — červenc. » . 100 15 jižní dráha . . 80.50 100 90 štyrsko hr. köfl. . —.— říjnová , rakouská » zlatá 120 85 severní dráha . 5440.— 100 60 rak. severozáp dr. 431.— » kor. 120 20 pardubická dráha —.— uherská » zlatá polabská dráha . 424 — » kor. česká sev. dráha . 373.— rak. invest. renta buštěhradská A . 2350.— ober, » B 981.— 40 zást listy Hyp. pražsko duchcov. —.— banky král. č. . duchcov.- podmok. —.— 31/29% zást. I. Hyp. ústecko tepl. dr. . 2260.— banky král č. . dunaj, paroplaveb. 866.— 4% kom. diuhop. rakouský Lloyd . 718 — Zem banky kr. č. 49% žel. dí. úpisy turecká tabak. rež. 365. — rak. zbrojovka . 352.— Zem. banky kr.č. Rudolfova huť . 265.— statní losy 1854 » » 1860 alpska monlan. sp. 362.50 rým.-muraň. spol. 455 — po 500 zl. . Poldina huť . . —.— po 100 zl. . praž. želez. sp. . 1612.— statní losy 186í česka moutan. sp. 1060.— losy úvěrního úst.

doktor Lloyd Vídeň Poldin huť

30 article

Daněk . . . . 365.— vídeň I. komun. západočeská uhl. —.— tisské losy . . . 121 50 severočeská ulil. turecké losy 1587 mostecká uhil. sp. 640.— rak. uh. banka 660. 50 videň, stavební sp. 156.— rak. úvěrní ústav 273 50 Schodnica . . . 700 — b. auglo rakouska 52 1 5u peštaka vagonka. — vídeňska untonka 409. 50 devisa něsiecká . 117 40 b. pro země rak. 729 — » pařižská . 95 2 uh. úvěrní banka 476 50 „ curyšská . 95 1 bank jednota .. londynská 233 25 r. úst. pro uv poz 1.e.0 dvacetifrank česka b. Unton marka papírová . 117 40

Daněk úvěrní banka 1 banka 50

31 article

Živnost. hanka roln, úvěr. banka 320.— rub Eakontní sazhy 211/1.—33/4 proceni Při trvalém klidu smýšlení na lepší zprávy ber- línské upevněno. Dodatučná bursa: akeditay 664 — státní dráha 668 50. x. Z Vídně, 5. srpna. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Bursa věnovala dnes pozornost svou méně politické situaci v Uhrách než poměrům americkým, na které opětně obrácena pozornost vče- rejším úpadkem kursů novo-yorských. Zvlaště z po- čátku byla nálada chabá, kdy alpinky byly postiženy značnou reaci, protože se očekávalo, že chabé kursy novo-yorské budou míti nepříznivě účinky na beriínský teh báňský. Později však se nálada zlep- šila uspokojivými zprávami beriinského trhu báš- ského. Tato jepši nálada se však mohla projeviti, poněvadž obchod až do konce vázl, jen nepatrněa to při kreditkách a akciích státní dráhy, kdežto alpinky pro silné reprise opětné klesly na včerejší úroveň. Z ostatních papírů kursovních z asluhoe zmínky zlacinění uherských skkcií hypotečních. Na trhu dopravním poptávka za zlepšených kursů pa akciích české severní dráhy lepší. Schodnic zlaciněla, tabákové ochably. Trh ukládací pevný ben větší změny kursů. Na trhu eskomptním 2 4/4 2/1a pro x. Z Vídně, 5. srpna. (Telfgrm »Nár. Listů«, (Večerní bursa.) Kreditky 660.75 (po —.—) uherské kreditky 729.50, anglobanka 274.50, bankoval jednola 477.—, unionka 524.—, länderbanka 410 .— státní dráha 668.50, jižní dráha 80.75, polabská dr. 425.—, severozápadní dráha 431.—, turecké tabáková 361 50, rýmavsko-muráňské 451 —, atpinky 362 — kvělnová renta 100.35, uherska korunová 98 95

Bursa Vídeň Uhry