Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

6. srpna 196

4

Císlo 213.

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Úplatková afféra uherská. Před komissí se hemží svědci s podobným maďarskými jmeny, jako Ritter, Hartenstein Marmorstein, Schlesinger, Singer a pod. Lide s těmito jmeny umějí výborně každou záležitost která jest jim nepříjemna a nemohou ji ututlati zaplésti tak, že z ní nikdo není moudrý; zvlášt- ními pak virtuosy jsou tam, kde jde odvésti po- zornost od věci hlavní k vedlejší. V této afféře je hlavní otázkou, učinil-li br. Khuen sám, či vláda, či někdo jeho blízký s jeho vědomím, či komitét, který si to obral za účel pokus podplatiti opposičné poslance, které kolik. O tom se před vyšetřující komissí mluví po- řád míň. Svědek Schlesinger vypověděl, že mu Dienes vypravoval, že mu bylo dáno mnoho pe- něz na podplacení aspoň 15 poslanců neodvislé strany. Při té příležitosti Dienes vybídl Schle- singra, aby podplatil posl. Nessia 40 tisíci zl. Schlesinger se tázal, od koho ty peníze jsou, dostal odpověď, že jsou od „velkého pána, taj- ného rady a člena vlády“. Schlesinger se tím nespokojil a chtěl věděti něco blížšího, je-li to Tomašič (!) nebo Szapary? Dienes odpověděl, že Szapary. Na to Schlesinger na oko slíbil, že se pokusí Nessia podplatit, ale v pravdě chtěl ho varovat. Všude ho hledal, ale marně. Posléze šel za ním do sněmu, tam však už slyšel o afféře Papově. Varovati Nessia bylo tedy zbytečno.

Ritter Hartenstein Marmorstein Schlesinger Singer Khuen Dienes Szapara

6 article

Myslí se, že vyšetřování za dva dni bude skončeno. Včera večer přibyl do Pešti redaktor Hegsi jenž Dienesa na útěku doprovázel. Přijel vypo- vídat před komissí. Vypravuje, že Dienesa dopro- vodil do Berlína na úpěnlivé prosby hr. Sza- parya, jenž mu dal velký obnos. Když se Heggi v Berlíně dověděl, že Szapary se přiznal, zdráhal se Dienesovi vyplatiti peníze, Dienes pak mu hrozil zastřelením, nedá-li peníze hned. Za- strašen Heggi dal Dienesovi polovinu smluve- ného obnosu, t. j. 25.000 K. Druhou polovinu přivezl s sebou a prosil Szaparya, aby ji daí ro- dině Dienesově, jež zůstala na holičkách. Sza- pary se ještě nerozhodl, ale učiní prý bez- pochyby tak. Dle jiné zprávy tento Heggi s jakýmsi dobro- druhem Barabasem již v měsíci dubnu přimlou- vali hr. Szaparyovi v Rěce, aby nelitoval peněz na podplacení poslanců, kteří dělají obstrukci a páčili sumu, kterou by se toho dokázalo, na 100.000 K. Do věci byl zasvěcen bývalý nedd- vislý poslanec, jenž posl. Papovi, když Pap už peníze strčil do kapsy, pohrozil prozrazením, jestliže úplatek nevrátí a neučiní veřejného od- halení. Tím dohnán byl posl. Pap ke svému skutku.

Heggi Szapara Pap Pešť Berlín Pap Hegg Dienes

7 title

Politické zprávy zahraničné.

8 article

V Praze, 5. srpna.

Praha

9 article

Papež Pius X. Neočekávaná volba benátského patriarchy Josefa Sarta papežem způsobila všude pře- kvapení. Josef Sarto byl širšímu světu osobou téměř neznámou a o jeho kandidatuře se do posledního okamžiku téměř vůbec nemluvilo. Ještě méně nežli jeho osoba známy jsou jeho politické zásady, jež hledí nyní veřejnost vše- možně vycítiti. V jednom jsou si všechny zprávy o Piu X. svorny: Prohlašují, že vše, co známo jest z jeho života, staví soukromý charakter téměř bez výjimky do nejlepšího světla. Chváll se u něho zejmena dobrá správa církevního jmění. Sarto vždy byl pamětliv chudoby ve svém mládí a kdykoli byl předmětem nějaké pocty, vždy připomínal, že jej to těší, protože přece jen je dítkem chudých lidí. Že v jeho domáenosti zachovávána byla stále skrovnost, vysvítá také z okolnosti, že u něho dlící sestry nikdy ani v Benátkách nešatily se po městsku žádná nenosila ani klobouku a hlavy jejich za- haleny byly vždy malým šátečkem žen venkov- ských. Berlinský »Local-Anzeiger« oznamuje z Říma, že nejvýznačnější vlastností Sartovou byla dobročinnost, pro kterou ocitl se mnohdy v takové peněžní tísni, že musil prý si peníze vypůjčovati od židů, s nimiž dobře vycházel. Méně, nežli osobní vlastnosti a způsob ži- vota, známo jest, jak podotknuto, politické smý- šlení Pia X. a veškero předpovídání o směrn jeho vatikánské politiky jest tudíž předčasným. Přes to však není nezajímavo, stopovati, jak pohlížejí na volbu nového papeže časopisy jedno tlivých států. Co soudí italské listy, zejmena vládní, Piu X., uvedli jsme již, pokud zprávy došly v čísle poledním.

Pius Sart Sarto Benátky Řím LocalAnzeiger

10 article

»Vossische Zeitung« oznamuje z Říma Volba Sartova přijata byla v celku s uspoko- jením, zejmena při vzpomínce na jeho návštěvy v královském zámku v Benátkách. Přes to však třeba varovati před přeceňováním jeh přátelství k Italii. Náležel, ač nikoli jako rozhodný stranník, ke straně Rampollové a považován byl ctitelem politiky Lva XIII. který označil jej také jako žádoucího svého ná- stupce. Při volbě stal se Sarto kompromisním kandidátem, když přívrženci Rampollovi nabyli poněkud převahy, ale nevystačili na přemožent protivné strany. Anglické časopisy doufají, že vláda PiaX bude rázu mírumilovného. S volbou jeho jsou prý uspokojeni zejmena v kruzích vládních. protože očekávají, že jeho vliv bude míti přl- znivý účinek na chování kleru v Irsku v jeho palčivých otázkách. Zpráva o zvolení kardinála Sarta způsobila také v Paříži všeobecné překvapení, neboť nikdo neměl tušení, že by patriarcha benátský mě nějakých chancí. Francouzský tisk vlastenecký ovšem přál volbě Rampollově a pokládá volbu Sartovu za porážku Francie. Naproti tomu tvrdí list vládní, že republice může býti lhostejno, že místo Rampolly neb jeho přívr- žence byl zvolen nepolitický kardinál Sarto. Předseda ministerstva Combes dal na jevo ve svých orgánech i svou nepřítomností při zádušní mši za Lva XIII., že vládě francouzské je lho- stejno, koho si konklave vyvolí za hlavu církve katolické. Německé listy, zejmena »Kölnisehe Zeitung« škodolibě tvrdí, že volba Sartova je porážkou nacionalistů francouzských, kteří sym- patisovali s Rampollou. »Journal des Débats doufá, že Pius X. bude pokračovati v politice Lva XIII., a že Vatikan zachová dosavadní svou

Rampollová Lev XIII Rampoll Sart Sartův Sarto Combes Lev Pius Řím Benátky Irsko Paříž Francie Vossische Zeitung Kölnisehe Zeitung Lev XIII

11 article

posici vůči Italii. »Liberté« prohlašuje, že ne- byl zvolen kandidát trojspolku. »Temps« pak prohlašuje, že koalice protifrancouzská byla potřena volbou Sartovou a že Francie může si k jeho volbě gratulovati. Z německých listů »National Zeitung« doufá, že Pius X. pokračovati bude v mírumilovných a smířlivých tradicích Lva XIII. Konservativní »Post« píše: »Kardinál dal' Sarto nezúčastnil se dosud politických činů římské kurie. Jest synem venkovského rolníka. Jeho volba jest proto něčím neobyčejným, protože ze zásady dosazoval se na papežský stolec jen kandidát ze starého váženého rodu. Jeho mírumilovná povaha zaručuje, tak se aspoň douřá, klidnou a smířiivou politiku Vatikánu. Sarto pova- žován byl dosud za přívržence Vanu- tellova, o kterém se dosud za to mělo, že jest trojspolku přátelským. Volba Sartova vy- hoví snad projevenému přání, aby nebyl volen papež politický, jako Lev XIII, nýbrž nábožen- ský papež, protože ve vatikánských kruzíeh hověli často náhledu, na základě jehož za dlou- hého pontifikátu Lva XIII. byl náboženský mo- ment často politickým zatlačován příliš do po- zadí.« Stejně celkem posuzují volbu papežovu také »Berl. Neueste Nachrichten«. List tento praví: »Sarto málo kdy zavítal do Říma a nemá tam proto žádných nepřátel; žil s vládou ital- skou ve snesitelných poměrech, jest osobně znám s králem Viktorem Emanuelem a vystříhá se zbylečných činů intransigentů, ale nezadá v ničem právům papežské stolice.«

Pius Lev XIII Berl Emanuele Vatikán Řím pontifikát Lev XIII Neueste Nachrichten Italia Post Sartův ty

12 article

Demokratická »Volkszeitung« píše: »Má- Pius X. skutečně snahy reformní, poskytuje mu nyní jeho úřad nejlepší příležitost, by je pro vedl. Obáváme se však, že poměry v katolick církvi a ve Vatikáně, zejmena však poměry k italské vládě aspoň v první době jeho ponti- fikátu podstatně nijak nezmění. Ačkoli dána jes papeži veliká moc nad věřícími, má tato mo přece meze, jež jsou jí určeny před sta lety vy tčenými a ve Vatikánu po staletí úzkostlivě za chovávanými zvyky a předpisy a ani papeži který by byl nejhorlivějším reformátorem, ne bude lehkým, aby podobné poměry v krátké po měrně době změnil.« Orgán evangelických pravověrců »De Reichsbote« podotýká, že Pius X. jest mužem na kterém při volbě dohodl se konečně jezui- tismus různých stran. Sarto, žijící dosudv ústraní, považován jest spíše skrytým fanatikem a Řím nalezá se nyní snad skutečně ve zna- mení »hořicího ohně«. List však dodává, že prozatím dlužno vyčkati činů nového papeže,z nichž mnohý vyklubal se pod tiarou v osobn povaze jiným, nežli pod kardinálským klobou- kem. V hlavní věci, v systému, jehož zástupcem jest římský papež, nezmění se však zajisté nic.

Pius jít Reichsbote Vatikán Řím

13 article

»Berl. Tagblatt« podotýká, že dosavadní život Pin X. byl mravně bezůhonný, ba askeii cký, že jeho organismus jest zdravý a silný ale že papež stižen jest srdeční vadou. Pr veškeré své laskavosti jest velice energickým, dovede rozkazovati a má rád, když rozkazů nemusí opakovati. Řečníkem není a ze živých řečí nezná nežli italské a něco málo fran couzsky. Pius X., dodává zmíněný list, kter vyličuje se jako muž hluboké nábožnosti, bude zajisté své moci jako hlava katolicismu chtiti použiti ku prohloubení církevního života; kdyby skutečně tak učinil, nebude se moci vystříhati aby předevšim byl papežem politickým. K volbě Pia X. sdělují se některé pozoru- hodné dodatky. Z Paříže se telegrafuje : Zprávy, z Říma docházející, trvají na tom. že Rakousko-Uhersko vykonalo při- slušící mu právo vela prostřednictvím jednoho ze svých kardinálů ()... »Agonce Havase sděluje, že právo toto bylo vykonáno za násle- dujících okolnostl: V jedné z prvých schůz prohlásil jeden z rakouských kardinálů officiosně. že »vláda císaře Františka Josefa, uživajíc svého starého práva, po- dává své ohražení (veto) proti volbě kardinála Rampolly za papežee. Tu povstal prý okamžitě kardinál Rampolla a slavnostně za všeobecného souhlasu prohlásil, že protestuje proti tomu, aby se některá ze světských mocí mích a l do volby papeže, že si však oddechl maje takto záminku, pro kterou se může těž kému úřadu papežskému vyhnouti.

Berl Pius Havas František Josef Rampoll Paříž Řím Rakousko Uhersko

14 article

»Voce della Verita« zprávu, kterou nejprve přinesla »Giornale d'Italia«, že císař rakouský telegraficky projevil své veto proti Rampollovi vyvrací. Rempolla prý neměl od počátku žád ných nadějí. Italšti kardinálově stěžují si trpce na osobování si práv politických kardinálů cizích jmenovitě korunních. Francouzové agitovali oslen- tativně pro Rampollu, Němci a Rakušané právě tak pro Gotliho. A toto přemrštěné úsilí prý při- pravilo Gottiho o tiaru. Z Říma se oznamuje, že dle spolehlivýel zpráv obdržel Sarto již při prvé volbě několik hlasů, které se v dalších volbách množily. Když Sarto seznal, že vyhlídky jeho kandidatury rostou. prosil dvakráte kardinály, by ho nevolili, ale konečně dal se přemluviti a ke kandidatuře svolil. Při poslední volbě obdržel dle »Berlinen Tageblattu« 50 hlasů. Rampolla dostal jich 1 a Gotti 2. Zmíněný list poznamenává: Josef Sarto byl farářem 9 roků v Tombolo a 9 roků v Salzono, kanovníkem 9 roků v Trvízu, 9 roků biskupem v Mantově a 9 roků patriarchou v Benátkách. Z Říma, 5. srpna. (C.-B.) Kardinál vikát nařídil, aby ve všech kostelích 6. srpna bylo slouženo »Te Deum« za volbu nového papeže.

d ' Italia Francouz Němec Rakušan Gotti Sarto Řím Salzono Trvíz Mantov Benátky Voc della Verita Gotti 2 T Deum

15 article

Dle »Popolo Romano« bydlí Pius X. prozatím v pokojích státního sekretáře Rampolly. Z Říma, 5. srpna. (C.-B.) O 10. hodině dopol. konána třeti adorace sborem kardinálů v Sixtinské kapli. Pius X. šel pěšky ze svých komnat do Sixtinské kaple a přijal před oltářem slib poslušnosti ode všech kardinálů. Obřadu byli přítomni jen kardinálové, patriarchové, arci- biskupové a biskupové. Po zapění »Te deume udilel papež požehnání, načež se vrátil do svých komnat. Dnes odpoledne budou z komnat Lva XIII. odstraněny pečeti. — Za přítomnosti synovce zesnulého L XIII., děkana, protonotáře a jiných svědků pro- vedena byla inventura nebožtikovy pozůstalosti, Adaplace, provedené před konklavem, budou odklizeny zejtra nadobro. Na rozkaz vikářův bude zejtra ve všech kostelích od 10. do 11 hodiny vyzváněno nepřetržitě. Z Říma, 5. srpna. (C.-B.) Ujišťuje se, ž korunovace papeže, aby všichni kardinálové mohli se jí účastniti, bude v neděli dn 9. srpna.

Popolo Pius Lev Řím

16 article (Další zprávy viz na str. 8.)

(Další zprávy viz na str. 8.) Výstavy. Výstava v Pardubicích. Místní výstavka prací učedolekých Místní vý stavka prací učednických dílenských v Pardubielch zabájena byla v neděli dne 2. srpna dopoledne účastníky uvítal p. Dalecký se členy výboru živno stenského a zahájil ji předseda výk. výboru výstavy p. dr. Jos. Štolba. Výstava nalézá se v budově státn průmyslové školy, která tu má též velice vzácnou exposicí svou. Výstavku navštívilo v neděli dopo- ledne 600 osob. Výstavka potrvá do 15. arpna, načež bude na témž místě otevřena ústřední zemská vý stava prací učednických ze 46 českých měst. Tak výstavy umělecká, národopisná a školská nalézajís rovněž v budovách mimo výstaviště. Všechna oddě- lení tato vykazují dle úsudku znalců celou řadu vy nikajících předmětů a svým celkovým uspořádáním jsou ozdobou východo-české výstavy.

Dalecká doktor Jos Štolba Pardubice

17 article

Pavillon sportovní se svými exposicemi jest sic v první řadě attrakcí zvláště sportsmanů z povolání ale těší se nieméně zasloužené pozornosti i širšího obecenstva. Sportovní pavillon jest krásná budov v sousedství pavillonu Kutné Hory, ozdobená orna- menty, účelu budovy odpovídajícími. Stavba pavillonu již dle návrhu slavitele p. Schmidta z Hradce Králové provedl architekt p. Trdlica ze Slatňan s facádouo p. Kulhánka, sochaře z Hořic, umožněna vůbec účin- nou podporou honební šlechlické společnosti. Skládá se z předsíně a tří oddělení; v prostředním umístěna jest obrazárna, překvapující nejen nádherou a velikost obrazů vystavených, ale zajímavá především výjevy z honeb, jež na plátně zobrazil slavný malíř Adam jsou to zejmena veliký obraz: „Lovecká společnos v Pardubicích“, „Honba zajíce smečkou psů“, „Pře chod přes Labe“ atd. Na stěnách, zdobených koberi a pestrými úbory služebnictva některých rodů šlechti- ckých visí obrazy — koní-vitězů v závodech pardu- bických. Ceny jízd loveckých vyplňují dvě výkladn skříně; jsou to po většině poháry stříbrně, značných rozměrů a některé provedením vzácné umělecké ceny

Schmidt Trdlica Kulhánek Adam Kutná Hora Hradec Králové Hořice Pardubice

18 article

V levo, jakož i v pravo od obrazárny jsou exposie nejrozmanitějších předmětů, ovšem takových, jež jsou v nějakém vztahu se sporlem. Jsou to fotograflek stroje a přístroje, hole ze slonoviny, hole nezlomne (speciál. firmy A. Bareše v Košířích), biče skládae a umělé práce ze dřeva, představujíci výjevy ze ži- vota jelenů a ptactva; dále motocykly, velocipedy automobily, různé zbraně lovecké, předměty pro sport letní a zimní zábavu, kočáry, landaury, koňské je zdecké postroje, anglická sedla, saně, sněžnice, ex- posice podkov, chomoutové a prsní postroje, různé lodice, lodě a prámy, kollekce ručně zpracovanýcl zbraní, studie z parforcních honů, studie typů, kraji- nářské partie, udice, sítě, vnadidla na ryby atl. Od- borná lileratura jest zastoupena dosti chudě, což při- rozeno; sport jest u nás dosud málo pěslěn a mí v širokých vrstvách lidových dosud málo porozumění nicméně jsou i v lileratuře české díla, jednající na př o rybářství a ta mohla býti vystavena. Opouštíme pavillon „Sport“ uspokojení množstvím, krásou an i nádherou vystavených exposie. — al— Pěvecký večer dorostu učifelslva, počiemí 60, pe- dagogia z Kroměříže pořádán byl v pondělí dne 3. srpna o 8. hod. večer s pořadem. 1. Nešvera: „Mora- vě“. 2. Křížkovský: „Utonulá“. 3. Smetana: „Píseř na moři“. 4. a) Foerjer: „Oráč“, b) Dvořák: „Ho- stina“. 5. Malát: Národní písně, 6. Knitil: „Lovecká“- 7. Jeremiáš: „Vzhůru již hlavu, národe!“. Shory diri- goval p. Ferd. Vach, učitel hudby na pedagogiu v Kro —aj— měříži.

A Bareš Nešvera Mor Křížkovský Dvořák Jeremiáš Vach Košíře Kroměříž národní píseň

19 article Výstava v Hořicích.

Výstava v Hořicích. Krajinský sjozd řemeslnictva a živnostnictva če- ského konán byl na výstavě hořické dne 2. zářía důležitostí pořadu rokování stal se významným člán- kem v řadě manifestačních schůzí, u příležitosti vý- stavy hořické pořádaných a projektovaných, ale i v fa- dě valných rokování o živnostenských otázkách v Če- chách vůbee. Sjezd svolán byl zvláštním živnostenským výbo- rem výslavním, jehož předsedou byl Jan Novák členy předsednictva František Vondráček František Nedošínský. V sobotu dne 1. srpna večer byli šetní účastníc sjezdu přítomni slavnostní smetanovské akademii ve výstavním divadle a v neděli dne 2. srpna slavnost nímu odhalení Smetanova pomníku v sadech na výsta- Vlaslní sjezdově rokování počalo o 2. hodině od polední v divadelním sále městského domu a jádrem rokování byla otázka, týkající se zřízení tak těžce postrádané obchodní komory pro český díl severo- východních Čech a věci řemeslnicko-živnostenské z hlediska hospodářského. Jednání bylo veskrz dů- stojné a prosto všech polemických nájezdů: to tak jest patrno z resoluce, jež byla jednomyslně schválena Krajinský tento sjezd řemeslnicko-živnostenský, z souhlasu Zemské jednoly řemeslnických a živnosten- ských společenstev v království českém pořádaný byl tedy, jak vidno, pevným článkem v řadě podobnýcl manifestací národních, jichž přáti si můžeme v zájmu vlastním co nejvíce.

Novák Vondráček Nedošínská Smetanův Hořice východní Čechy

20 article

Ve schůzi této přijata byla jednemyslně resoluce „Na krajinském sjezdu řemeslnictva a živnost- nictva českého, v Hořicích dne 2. srpna 1903 kona- ném, shromáždění řemeslníci a živnostníci, poroko- vavše o činnosti obchodní a živnostenské komory v Liberci o strannickém její chování se a stále s množících stescích do nešetření rovnoprávnosti oprot řemeslnictvu a živnostnictvu českému se strany její usnášímo se v první řadě žádati a trvati na tom, a by obchodní a živnostenskou komorou li- bereckou při veškerém jednání a ko- náníjejím zachována byla úplná rovno- právnost národní, dle těchže zásad a tou mě rou, jak zachovávají ji obchodní a živnostenské ko mory v Praze, Plzni a Budějovicích. Dále žádáme, aby obchodní a živnostenská ko mora v Liberci se stejnou benevolencí zachovávala se ke školství průmyslovému a pokračovacímu s vy učovací řečí českou a k různým ku povznesení prů- myslu a živnosti čelícím akcím a podnikům se strany příslušníků její národnosti české zahájeným a pro váděným, s jakouž zachovává se ke školství, akcín a podnikům téhož druhu příslušníků svých národnost německé. Kdyby však obchodní komora v Liberci těmto spravedlivým, oprávněným, odůvodněným, o sku- tečnou, nutnou potřebu se opírajícím požadavkům našim vyhověti nechtěla, žádáme, aby se strany po volaných činitelů byly zařízeny kroky, čelící ko zři zení nové obchodní komory. Mimo to žádáme, aby obchodní komory české stejným způsobem nakládaly s německými menšinami, jak to činí s česk ými ob chodní komory německé a to na tak dlouho, pokuo tyto poslední veškeré jednání ve smyslu práva ne změní.“

Hořice Liberec Praha Budějovice živnostenský komora

21 article

Smetanův památník byl ke slavnostemí odhalen prvního pomníku Bedřichu Smetanovi vydán slavnost ním výborem a sice za redakce učitele Josefa Maliny redaktora hořické „Lýry“. Jest to objemný svazečel (40 stran) velkého kvartového formátu a vkusné, ele- gantní úpravy. Příspěvky a články jsou v něm tyto Proslov (Jar. Vrchlický). Bedřich Smetana několik úvodních slov (Alois Rublič). Malá histo- rie prvního pomníku Smetanova a sadů Smelanových v Hořicích (Jos. Fejfar). D rob- nosti o Smetanovi (UDr. Al. Hnilička). O Sme- tanově „Libuši“ (Adolí Čech). Vzpomínky bývalého žáka (Alois Jiránek). Čtyry večer (Jindřich Mošna). Dvě církevní skladby Be- dřicha Smetany (Ondřej Horník). Smetan vychovatel (dr. O. Hostinský). Vzpomínky ze života Bedřicha Smelany (Budil). Sme- tanav domácnosti GJos. Srb-Debrnov). Z mých vzpomínek (Oskar Nedhal). Vzpomí nka na Bedřicha Smetanu (Mí, Urbánek). Bedřicha Smetany klavírní dílo (K. Hoffmeister). Do- voluji sobě... (Marie Pelzoldová-Siltova). Kdy Smetana ohluch! (Rublič). Sté provozo- vání „Prodané nevěsty“ (V. Hübner). Sme- tanova síň. Doslov. — Knížka jest zdoben léž illustracemi Zajímavý hlas o výstavě. Paní Viková- Kuně- tická, která dlela u příležitosti proveden žejí veselohry „Přítěž“ v Hořicíeh, vyslovila se o po- višti.

Smetanův Smetan Malin Vrchlický Rublič Smelanový Fejfar Udr Hnilička Libuše Jiránek Mošna Horník Bedřich Smelana Budil Srb Nedhal Urbánek K Hoffmeister Pelzoldová Siltův V Hübner Knížek Viková Hořice Jos Sme Adolit Čechy Bedřich Smetan Debrnov

22 article

Bylu svém v přátelském dopisu takto: „Odnesla jsem si z Hořic krásné vzpomínky, ke kterým se vždy ráda Budu vraceti. A mohu vás ujistiti, že při své pro cházce výstavou žasla jsem nad pílí, se klerou tolil materiálu kulturního podařilo se na výstavě hořick soustřediti. Výstava ta jest výsledkem tvořivé duše našeho severovýchodu, který býval vždy nadšeným bejovníkem za každou pokrokovou a národní my šlenku. Sjezd Úslíeční jednoty českých úvěrových a ho spodářských drežstev konati se bude dne 30. srpna. Návštěva výstavy vzdor počasí nepříznivému jes stále četná, obzvláší odpoledne. Dosavad navštívil výstavu hořickou (tedy za dobu jednoho týdne) na 30.000 os0b.

Hořice

23 article

Výstava v Třebíči. Sjezdy a hromadné návšiěvy na výslavě v Tre- bíči. 5. a 6. srpna sjezd učitelů, kleří absolvoval roku 1878 v Brně. 8. srpna sjezd kominíků. 8. a 9 srpna sjezd akademiků. 9. srpna den sokolský, sjez Ústřední jednoty obchodníků pro Moravu v Přerově. 12. srpna zemský sjezd hostinských. 13. a 14. srpna sjezd lékařů. 14. a 15. srpna sjezd žen. 15. srpna den dělnický, sjezd Třebíčáků, přijezd víd ňskýc Čechů. 16. srpna sjezd živnostenských společenstev pořádaný zemskou jednotou v Brně, sjezd obuvníků, 19. a 20. srpna všeobecný sjezd učitelů, sjezd uči telů, kteří absolvovali roku 1863 v Brně. Dne 22.a 23. srpna sjezd zemědělských učitelů. 23. srpna ma- nifestační schůze pro zřízení university české n Moravě, sjezd rolnický, sjezd rybářský, sjezd Narod- ních jednot pro jihozápadní Moravu. Kromě jmenovaných již členů výstavního výboru v referátu předešlém činnými byli při výslavním pod- n ku: Josel Schoch, e k. místodržitelský rada v Tfe- bíči, Jan Frant. Kubeš, starosta v Třebíči, MUD Jar. Bakeš, primář nemocnice, Jan Bartůněk z Vel. Meziřičí, Frant. Brabenec, učitel z Vladislavě, Frant.

Třebíčák Čecho Josel Schoch Jan František Kubeš Bakeš Bartůněk František Třebíč Tre Brno Morava Přerov Tfe Vela zemědělský učitel univerzita český můj Morava

24 article

Doležel, prof., Josef Dvořáček, řezník, Ig. Gruner. úřadník. Fr. Hájek, odb. učitel, Al. Herzan, technik Ant Jakubec, lékárník, Al. Jakubský, obchodník, Fr Janovský, hostinský Fr. Jaroš, nadučitel, Jelínek, inspektor, Karel Kořínek, c. k. řed. gymn., Růlena Kotačková, choť měst. I., Jan Kristoí, sedlář, O Kubeš, knihkupec, Karel Kříž, stud. fil., V: Lorenz, vinárník, Jak. Lorenz, měst. radní, Jak. Macek, řed. měšť. šk., Marie Máchalová, Stěp. Malenovský, řed hosp. školy, Mag. Ph. Josef Měšlan, Ant. Moll, mly- nář, Ph. dr. Eog. Muška, c. k. prof. gymn., Fil. Ne- vosad, cbuvník, Ant. Oliva, hostinský. Ig. Polanský rukavičkář, dr. Karel Přerovský, advokát, Karel Rauší Ph. dr. Jos Sedláček, gymn. prof., Al. Sobotka, řed měšť. šk., MUDr. M. Svebodn, lékař, Josef Vacek odb. uč., Karel Zelníček, měst. radní, Kašpar Zemene notář, vesměs v Třebíči Města a venkovské obce okolní mají své zástupce ve výboru a to: Jihlava Val. Meziříčí, Vladislav, Přeskač, Lhota, Výčap Heřmanice, Brno, Dačice, Kamenice, Slavice, Osla vičky, Otratice, Vatdikov, Zvolenovice, Skrej, Pozda- tín, Luky a Trnava.

Doležel profesor Dvořáček Gruner František Hájek Al Antonín Jakubec Jakubský Jaroš Jelínek Kořínek Růlen Kotačková Jan Kristoe Kubeš Kříž V Lorenz Lorenz Máchalová Stěp Malenovský Měšlan Moll doktor Eog Přerovský Karel Raušit Sedláček M Svebodn Vacek Zelníček Kašpar Zemen Vladislav Otratice Vatdikov Francie Sobotka Třebíč Přeskače Lhota Výčapy Heřmanice Brno Dačice Oslo Zvolenovice Pozda Trnava Jihlava Val

25 article

Při slavnosti zahájení byli z poslanců přílomni přisedící zemského výboru dr. Žaček jako zástupce zemského výboru, dr. Šílený, Pospíšil, Němec, dr Kofránek, pak zástupcové obcl: Vladislavi, Naměště Okřížka, Branzůs, Budišovic, Slavic, Slarče, Před klášteří, Petrova, Petrůvek, Výčah, Studence, Pozdě- lina, Račerovic, Čechtína, Krahulova, Kožichovi Kracovic, Jihlavy. Telče, Dačic atd. Po řeči radního p. Dostala, jako předsedu výstavního výboru, jenž uvítal nadšenými stovy všechny přítomné a vysvětlil genesi výstavy třebičské zahájil výstavu p. JUDr. Richard baron Baratta zemský poslanee Jménem zemského výboru pro- mluvil dr. Jan Žáček a jménem místodržitelstv c. k. míst. rada Josef Schoch. Ve veliké dvoraně Besedního domu konals o 1 hod. banket, při němž pronesena byla řada připitků.

doktor Pospíšil Němec Kofránek Okřížek Slavice Slarč Dostal JUDr Baratt Žáček Schoch Vladislav Branzůs Budišovice Petrov Petrůvka Výčah Studenec Račerovice Čechtín Krahulov Jihlava Telč Dačice Kožich Kracovice výstavní výbor

26 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Živelní kalastrofa a zemský výbor. Ne- dávno došlo zemského výboru podání, ve kterém obsaženo bylo sdělení, že komise zeměpanská. jež v jedné obci okresu sušického vyšetřovala škody živelní, nebyla složena tak, jak ustano- vuje § 14. zákona ze dne 12. července r. 1896 č. 112 ř. z., dle kteréhož ustanovení mají s komise, k vůli odpisům daně konané, súčastniti vedle delegáta finančního úřadu ještě dva od borní znalci a dva členové obecního zastupitel- stva, jakož i že konání komise té nebylo způ- sobem v obci obvyklým vyhlášeno. V podán zmíněném bylo žádáno, by zemský výbor v oboru působnosti své zařídil, čeho třeba, by při ko misích pro odhad škod živelních k vůli od- pisům dané pozemkové zástupeům samosprávy bylo vždy vykázáno místo, které jim náleži O zmíněném případě podal ve včerejší schůz zem. výboru náhr. člen z. v. Němec s doroz uměním a souhlasem člena z. v. dra. Eppingra zprávu s návrhem, aby záležitost ta byla uznána za nutnou a takovou, jež hned má býti prove- dena. Bylo pak po návrhu zpravodajově, při němž súčastnili se debaty členové z. v. Adámel a dr. Eppinger a náhr. člen Chaloupka, jedno- hlasně usneseno požádati zemské finanční ředi- telství, by škody živelní dalo zevrubně vyšetřiti a aby k vyšetřování tomu byli přesně dle zá- kona přibíráni zástupeové samosprávy.

Němec doktor Eppinger Chaloupek

27 article

Všem p. l. okresním výborům, městským radám, za- stupitelsivům obci, peněžním ústavům, dobročinným spolkům a soukromým lidumilám! Celá česká veřejnost byla bolestně dojata nievi- danou živelní kalastrofou, jež slihla dne 19. července v ohromném rozsahu české kraje a přivedla k ochuzení tisíce našich rolníků, zápasících za obhájení své exi- stence téměř již od roku 1873 se světovou a zvláště uherskou soutěží — a s rolnictvem i všechen lid na našem převážnou většinou zemědělském a nyní tak těžce navštíveném českém jihu. Rolník náš obhajuje svou posici i za normálních poměrů dosti oblížně a sotva obstojí, protože najde za svou namáhavou práci polní při nízkých cenách obilních velmi skrovnou odměnu. Smutně pravdivou illustrací k tomu je stálý vzestup hypolekárního za- dlužení našich statků , a zachoval-li rolník půdu dluhy zat'ženou přece ještě ve svých rukách, jest to jen zá- sluhou jeho úsilovně, pilné práce- Život rolníka netoliko je téměř nerozlučně spojen s ostatními vrstvami venkovských výrobních tříd, ze- jména se řemeslnictvem a dělnictvem, ale on úzce souvisí se životem celého národa jako jádro, jeho radost i žal se zřetelně obráží ve svých důsledcích n celém organismu našeho národního celku; dobře-li rolníku, je znatelným odpovídající stupeň blahobytu n všech vrstvách národa, kdežto nemá-li rolník — nemí nikdo.

28 article

Dnes jde o záchranu tohoto základu našeho ná- redního života. Strašlivou pohromou živelní jsou více neb méně pravidelné poměry obvyklé výrobní pro ze- mědělce postaveny na hlavu, neboť proti běžným ná- kladům s úpravou, osetím a obděláním půdy i s oše třováním plodin až do doby sklizní blízké, tedy celý rok pilné, namáhavé práce a peněžních obětí nedosta- neme od matky země ničeho — leč snad trochu zne- hodnocené slámy. Tím nastupují poměry docela mimo- řádné a musí se být uchopeno zase docela mimo- řádných, zvláštních opatření, má-li býti paralisována půsebnost zhoubného živlu aspoň na tolik, aby ne- klesl pod tíhou nedostatku nejdůležitější náš stav — rolnictvo — a s ním i ostatní se zemědělskou výrobou souvislé stavy Z těch příčin podnikají povolaně kruhy daleko- súhlou akci pomocnou. Ku pomoci je volán stát, země a zemské ústavy stejně jako organisace samosprávné. svépomocné, i soukromá dobročinnost. V takových vážných dobách, jako jest tato, ustupují všechny roz- díly a ohledy do pozadí, ať politické, ať jazykové,č obchodní neb jakékoli jiné a musí nastoupiti svou přirozenou, všemocnou vládu prostý cit lidskosti. Po- moz, kdo můžeš — to je dnes svatou povinnos každého jednotlivce, každého ústavu, každé organi- sace, neboť neštěstím stížená oblasť a tím způsobená škoda je tak ohromná, že jen nejůčinnější, všestranná a pokud možno největší podpora všech bude schopna poskytnouti nešťastnému rolnictvu nezbytného osiva nejnutnějších potřeb životních do přištího roku.

29 article

Za účelem nutně výpomoci zavádějí se ve všech postižených a zvláště nepostižených okresích dobro- volně sbírky k odstranění bidy a nouze, jež venkovský lid po hrozném krupobiti očekává, a na základě toho plní v úciě podepsaný pomocný výbor svou povinnost. když obrací se tímto provoláním k lidumilům, vla- slenkám a vlastencům se slušnou žádostí o dobrotivou peněžitou podporu k podpoře rolnictva okresu něme- cko-brodského, které živelní katastrofou nesmírně po- škozeno bylo Neštěstí tak velikě, poškození tak hrozně, nedá s žádnými prostředky srovnati, avšak za pomoci všec je možno přece je do jisté míry zmírnii Žádáme proto tudiž slušně, aby každý příslušní národa plnil v tomto případě svou vlasteneckou povin nost, a kojíce se nadějí, že česká veřejnost v těžké době neopusti postižené rolnictvo a že poskytne mut podpory, aby mohlo opět při dosažených prostředcích obdělávati půdu, voláme již předem z hloubí srdc všem lidumilům a podporovatelům v zastoupení po škozeného rolnictva upřímné a vřelé „Zaplať Bůhl Příspěvky sebe menší přijímá okresní výbor okresní hospodářská záložna, hospodářské družstvo rada král. města Něm. Brodu, které s díkem ve ve- řejných listech budou kvitovány. Okresní výbor v Německém Brodě, dne 26. července 1903. V. Kabeláč, místostarosta

V Kabeláč Německo . Brod německý Brod okresní hospodářský záložna hospodářský družstvo rada král

30 article

Spolnobčaně! Nelítostný krutý osud dolehl opětně celou svou zhoubnou moci na náš dobrý lid venkovský. Hrozným krupobitím stiženy byly širé kraje našl české vlasti, zničena veškera slibná sklizeň letošní a úrodné nivy přeměněny v několika hodinách pravou poušt. Dobrý, již tak těžce zkoušený lid náš zbaven veškeré obživy a zrakem ztrnulým a zoufalým po- hliží vstříc bídné budoucnosti. Brzká výdatná pomoe jest přežádoucí a proto obrací se k Vám, spolunb- čané, rada městská s prosbou, abyste dle možnosti své přispěli milodary ke zmírnění nářku a bídy na- šich bratří, majíce na paměti pravdivé české pří- sloví: »Kdo honem dává, dvakrát dává !e Milodary přijímány budou v podacím protokol v přízemi městské radnice a budou ve veřejných l- stech kvitovány. Městská rada na Smíchově, dne 5. srpna 1903

Smíchov

32 article

Ve prospěch obyvatelstva krajů posližených kr- pobitím odevzdal nám p. prof. dr. Prašek dar 450 k 40 hal. od letní společnosti v Hrušově. V tom jest zahrnuta sbírka, uspořádaná 1. srpna při koncertě. která vynesla 80 K, pak výtěžek dětské zábavy ze dne 2. t. m., který činil 370 K 40 hal. Po vůli darců věnují se dvě třetiny poškozeným v okresu benešov- ském, jedna třetina určena jest pro okres táborský. Městská zada na Smíchově darovala ve svěm mimořádném sezení dne 5. srpna 1903 pro poško- zené živelními pohromami kraje české obnos 1600K XII. výkaz příspěvků, složených v kanceláři pras- sidia rady král. hlavního města Prahy pro oby vatel v království českém živelní pohromou stižené Společnost v Patschově vinárně v Praze na Příkopě . . . . . . . . . . K 50.— Prof. Antonín Jeřábek . . . . . . . K 10.— Adolf Stýblo, knihkupec . . . . .. K 50.— Jan Mischek, rada zemského soudu . . K 50.— Kroužek býv. námořníků ve vinárně p. Hedrlína v Žižkuvě K 3360 Denní hosté v hostinci p. Václ. Martinka v Růžové ulici K 15.10 Nár.-sociál. jednota »Svatopluk Čech«a K 10.— vzděl, kroužek »Bujarost« . . Sl. Klimšovy z Vršovic . . . . . . K 2.— Prof. dr. Ed. Nessel . . . . . . K 20. Úhrnem . . K 240 .70 K tomu dle předešlých výkazů.. » 8419.70 Celkem . K 8660 0

profesor doktor Prašek Patschův Jeřábek Stýblo Mischek Hedrlín Václ Martinek Čo Klimšův Ed Hrušov Smíchov Praha Růža Vršovice národní

33 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Sjezd českého učitelstva a přátel škol- ství ve dnech od 5.—9. srpna v Praze. Pře- mnoho milých hostů zavítalo během včerejšího dne do Prahy a mnoho ještě přibude dnešním dopolednem na sjezd českého učitelstva obec- ných a menšinových škol a přátel školství. D večera včerejšího dne hostila jich královská Praha ve svých zdech na tři tisíce, což důkazem, jaký význam přičítá učitelstvo svým sjezdům. Letošní jest jedenáctým valným sjezdem českého učitelstva. Po dva roky, z trudných příčin hmotných a pro neukončené jednání o Svaz českoslovanského učitelstva, byl odkládán. Sjezd letošní má své významné poslání: Má vybudo- vati nejdůležitější vodítko pro práci učitelskou, totiž kulturní a školský program učitelstva če- ského a to na rozdil od sjezdů předešlých n- před v jednotlivých sekcích, na to teprve v schůzi plenární. Přejeme z plna srdce hojně zdaru a doufáme, že práce učitelstva dozná platných výsledků, jakých doznaly i sjezdy předehozí, jichž historie poučuje nás, že ono úsilí, ona práce, ony oběti, kterých si vyžádaly. nepřišly na zmar. Byť ve všem přání na sjezdeeh vyslovená nebyla splněna, byť tužby učitelstva do dnes byly jině, přece vždy tu byly momenty vývoje a pokroku, jež nezůstaly bez naprostých účinků na útvar skutečných poměrů. Byť i padly oběti v rozporech snah vyslovených, s nepřizni- vými činiteli moci, přece i ty oběti byly vyváženy cenou pokračujícího osvobození. K dosažení ideálu uspokojivého osvobození osobního, stavovského i pracovního, má učitelstvo ovšem ještě velmi daleko.

Praha svaz českoslovanský učitelstvo

34 article

Kdy toho dobude, závisí na něm samém, kolik moci dovede vyvinouti. Čím dále, tím více bude učitelstvo samo strůjeem osudu svého i národ- ního školství. Svou nezlomnou praci, svým úsilím, svou vzdělaností dobude jistě stavu svému i škole patřičné úety, uznání prospěšno- sti i příslušného vlivu. Zemský ústředn spolek jednot učitelských jakožto pořadatel sjezdu byl si plně vědom potře školy i učitelstva. Zpracoval svou zvláštní ko- missí program sjezdový s rozvahou náležitou pílí chvályhodnou. Snesl množství materiálu, jejž vhodně roztřídil, aby mohl náležitě býti zpracován. Sezval vedle všeho učitelstva i přá- tele školy, aby před zraky celé veřejnosti mani- festoval své snahy kulturní a své stavovské požadavky. Že appell Zemského ústředního spolku jednot učitelských nevyzněl na plano, a že výzva k nové činnosti a práci o pokrok do- znala radostného ohlasu, lo patrno z velko- lepého účastenství. Jest nyní na spřátelenýeh organisacích učitelských a přátelích školy vůbee, aby i oni osvědčili hojným účastenstvím přízen moderní škole a učitelstvu, jdoucímu za po- krokem, aby vyslechli stesky, tužby a přání vychovatelů dorostu národa a aby pomáhali dl svých sil k dosažení toho, zač učitelstvo n sjezdech svých, jež jsou mu místem nadšené práce, jeho vlastní školou i kolbištěm za pókrok národní, bojuje. — Přátelský večer za účelea