2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
8 olai
Ze Slaného. K volbám doplňovacím do komisí
odhadních pro osohní daň z příjmu v I. sboru se
navrhují nášledovní pánové: Hrabě Jindřich Clam
Maztinic. na Smečně, Antonín Prügl, purkmistr v
Slaném, Heřman Janda, statkáře v Budohosticích
jako členové a pánové: Václav Baňka, statkář v
Slaném a Václav Šustr, statkář ve Vojkovicích jako
zástupci. Volha dne 10. t. m. — II. sbor pánové
Alois Lukáš, okr. tajemník z Velvar. Václav Syrový
majitel realit v Slaném a Antonín Karban z Kralup
jako zástupci. — III. sbor pánové: Robert Tyri
jako člen a Karel- Svoboda, majitel domů ze Slaného
jako zástupce.
Jindřich
clam
Maztinice
Prügl
Heřman Janda
Baňka
Šustr
Alois Lukáš
Václav
Karban
Tyri
Svoboda
Slaný
Smečno
Vojkovice
Volha
Velvary
Kralupy
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vzhledem k průběhu schůze jičín-
ské, jež minulé neděle byla konána, oznamu
jeme, že prohlášení předsedy výkonného výboru
národal strany svobodomyslné pana dra.V
Škardy v rozpravě o prozatímném rozpočtu
zemském odpovídalo přesně jednohlasnému usne-
seni výkonného výboru naší strany a také bez
námitky schváleno kluhem poslaneckým. K tomu
dodáváme ještě, že pan dr. Škarda nevyjádřil
se v ten smysl, že čeští poslanci beze všeho
upusií od opposice, budou-li jazykové výnosy
obnoveny; konklusi tu z řeči uvedené právem
vyvoditi nelze, býť i tak učinil jeden radikální
časopis.
— Nevíme, má-li již pan Körber sr
ministerstvo sestavené, ale vídeňské listy jsou
s prací tou dávno již hotovy.. Předsednictví
vnitro ponechá si, jak rozumí se samo sebou,
pan Körber, ministrem financí stane se odborný
ehef Jorkasch, ministrem správedlnosti prof
Lammasch, ministrem vyučování odborný
chef Hartl, ministrem obchodu místodržitel
Goěss, hrabě Welsershreim a Wit tek
podrží své ressorty a ministrem orby stane se
některý ku pravici se klonici byrokrat. Vedle
toho mají hýti zřízena 1ři ministerstva krajanská.
doktor
Škarda
Körber
Lammasch
Hartl
Goěss
Welsershreim
Wit
7
article
Odborný chef dr. Rie ze k státi se má ministrem
českým, dr. Biliúski ministrem pro Haliča
některý z německo-ústaváckých velkostatkářův
ministrem krajanem pro Němce v Čechách.
Zajímavo je, že mnozi z těchto pánů zvěděli
o své minislerské kandidatuře z novin a že
u některých z nich nebyla učiněna ani poptávka,
zdali by byli ochotni převzíti úřad, který siee
spojen je se všelikými výhodami a nepopíra-
telným leskem, ale v Rakousku nenáleží k nej
příjemnějším. Nehledě k dru. Rezkovi, kters
jako ministerský rada a odborný cheť získal si
neocenitelné zásluhy o vývojí českého školstvi,
nezasedal by, kdyby došlo k ministerstvu, jal
je s hora skombinovala bujná fantasie politi-
ckého reportera, v novém kabinetě ani je-
diný muž, o němž bychom tvrdit
mohli, že to přítel českého lidu.
Biliúski
Němec
Rezek
Čechy
Rakousko
8
article
Pan Jorkesch je sice původu polského, však
Poláci vlastně již jej sami pro sebe nerekla-
mují. O panu Körbrovi je známo, že již za
ministra Gautsche se zasazoval o zrušení jazy-
kových nařízení, jakkoli jako ministr vnitra
v Clarově kabinetě jakýchsi zvláštních tajných
výnosů prý nevydal. Pan Hartel, jakkoli v době
poslední neučinil nie, co by byle na úkor osvě-
tovým zájmům národa našeho, je svou minu-
losti mezi námi tou měrou zkompromitován, že
ho v řadu mužův oproti uám objektivných po-
staviti nemůžeme. Pan Wittek osvědčil se dosud
a bude se i nadále osvědčovati ve svém ressortu
jako úhlavní odpůrce našeho jazyka. Professor
Lammasch je ku klerikalismu klonicí se
Němec barvy páně Kathreinovy, který, kdyby
mu to byly dovolily ohledy národní, byl by se
v panské sněmovně připojil ku pravici a nikoli
ku straně střední. Goěsts je německý centra-
lista. Tak má vypadati objektivné mini-
sterstvo, jež má přivoditi národnostní smír v této
říši. Uznáváme, že nesnadno je sestaviti jiné,
poněvadž vedle dra. Rezka jiných člerslký ch
odborných chefů v ministerstvech
videňských absolutně není. Ta-
ková je konečná bilance čtrnácti-
leté vlády Taalfovy, kterou Něme
prohlašují za naši, vlády Bade-
novy a vlády Thun-K-aizlovy! Všechna
důležitější místa v centrálních úřadech vídeň-
ských obsazena jsou Němci a vedles toho Poláky,
kdežto u nás nejtalentovanější lidě jsou rádi,
dostanou-li se ve stáří padesáti let do osmé
dietní třídy. Tak tedy vypadati bude třet
neutrální miniisterstvo po odstoupen
kabinetu Thunova. Z toho patrno, jak a
bychom v tom smiřování pochodili, kdybychom
se dali napálit.
Jorkesch
Polák
Körbr
Gautsch
Clarův
Hartel
Wittek
Lammasch
Němec
Kathreinův
Bade
Thun
Thunův
9
article
— Smutný horoskop smíření. »Bohe-
mia« doznává, co tvrdili jsme hned z předu.
že tak rychle to s utvořením nového kabinetu
nepůjde, jak se na mnohých stranách předpo-
kládalo. Příčínou toho prý je, že přátele
Čechů — Poláci a klerikálové, prý se ze
všech sil namahají, aby prý pro své »české
chráněnee« vymohli co možná hodně výhod a
tím domohli se opět onoho mocného vlivu,o
kterýž byli jmenováním kabinetu Clarova při-
praveni. Zdali prý se podaři panu Körbrovi
ubrániti se tvrdošijné dolěrnosti télo, ukáže prý
nejbližší budoucnost. Své chování prý učíní
Čecho
Polák
Clarův
Körbr
10
article
Němci odvislým od toho, zřídí-li skutečně
dr. Körber kabinet mužův naprosto »neutrál-
nýche. A aby nebyl nikdo v pochybnostech,
koho »Bohemia za neutrálního« pokládá, do-
dává k tomu, že by příšti ministerstvo musilo
býti ze stejného dřeva, jako byl Clary, Harte
a Kindinger, kteří prý dovedhi se ubránit
všem vlivům sa strany slovanské. Těmto mu-
žům prý ovšem světější byla přísaha na ústavu
vykonaná, než svůdný lesk ministerský. Zejmenu
je prý nůtho, aby ressorty spravedlnosti, vnítra,
finanel a vyučování byly obsazeny úřadníky, od
nichž by se dalo očekávati, že slovanské snahy
podporovati nebudou. Jen takový kabinet mohl
by zaplašiti obavy Němcův před kubinetem,
v němž mají zasedati dva slovanšti ministři-
krajané. Cu ale znamená u našich »milých
přátel druhého jazyka« »podporovati snahy slo-
vanské«? Obsaditi to či ono místo českým
kompetentem a nezahazovati všechny stesky
národůvi slovanských pod stůl a do koše na
papír. Známe s důstatek německou »spravedl-
nost« i německou »objektivnost«, zejmena tu,
jež rodí se ve vídeňských ministeriálních kan-
celářích nebo i jinde, kden mají slovol pánové.
o nichž rovněž se tvrdí, že jsou » neutrální«a
jimž ale i nejmalichernější záležitost dosti jest
vhodnou, schladiti si na českémv odpůrej žáhu.
Němec
Körber
Claro
Hart
Kindinger
Němcův
Bohemia
11
article
Aby »Beiremia« illustrovala nestrannost, ježv má
býti přištímu kabinetu vedouer hvězdou v tem
notách národního sporu, dokazuje hned směšně,
že český ministr krajan bude míti mnohem ob-
mezenější obor působnosti, něž ministr-krajan
polský. Český zasedati bude jen v radě mini-
sterské, kdežto polskému předkládány býti mu-
sejí ku posouzení všechny věci, jež se týkaji
Haliče. Tak má býti hned z předu odbyt zá-
stupce náš v ministerstvu? Však pochybujeme.
že dr. Rezek do takového úřadu dal by se za-
přáhnouti. Jestli si národní odpůrci předsta-
vují, že k tomu se sníží zástupoi
lidu českého, aby za takových
podmínek, za takového předpo-
kládáni se strany druhé, vůbe
v takovém »milieu« pustili se do
vážné práce smiřovací, jsou na
omylu.
— Z Brna, 8. ledna. (Teleť. zpráva » Nár.
Listů«.) Moravský sněm se vo lednu již
nesejde. Dnes bylo jeho zasedání prohlášen
za odročené. — Právnický spisovatel rada zem
ského soudu Boubela a vrchní komisa
místodržitelský Remeš, jmenováni byli do-
centy národního hospodářství při zdejší české
lechnice.
— Politické schůze. Politický klub » Ba-
rák« v Teplieích koná v neděli dne 21. ledna
o 2. hod, odpol. výroční valnou hromadu v Ná
rodním domě.
— Z Českých Budějovic byl nám za-
slán telegram o průběhu nedělní schůze, jejž
jsma ve včerejším čísle uveřejnili. Pán redaktor
V. Jar. Klofáč nás žádá, abychom obsa
dotčeného telegramu poopravili v ten smysl, že
neužil doslovně ani příbližně slov, jež mu do
úst v referátu jsou vložena.
doktor
Rezek
Boubela
Remeš
Klofáč
Halič
Brno
Český Budějovice
rodní dům
12
article
— Osobní. Pan MUDr. Jaroslav M'ácha, býv
externí lékař pražské všeobecné nemocnice a hospi-
tant univ. polikliniky a kliniky porodnické professora
Rubešky, zahájil dnem 1. ledna 1900 lékařskou prar
v Písku, v domě p. Stockého na Velkém náměstí
— Úmrti. Včera zemřel MUDr. Edvard Ram
bousek, vrchní štábní lékař I. tř. n. o., v 63. roce
věku. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. z chrámu u sv
Jiljí (u Dominikánů) na hřbitov vyšehradský. —
V sobotu ráno zemřel v Praze p. Emanuel Schmat
c. k. místodržitelský rada, v 43. roce věku svého zá-
nětem plic. Pohřeb zesnulého koná se dnes v úter
9. t. m. o 3. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitove
olšanském.
— Padesátiletou ročnici divadelní čin
nosti staviti bude dne 11. ledna t. r. režisér a člen
smíchovského divadla pan Jos. Kysela. V roce 18
odjel jako 17letý mladík z Prahy a byl poprvé enga
žován v Šoproní; působil pak u divadel v Krakově
v Štyrském Hradci, Brně, Lvově a j., hlavně jak
vyškolený tenorista. Od r. 1862 meškal v Karlových
Varech jako operetní tenorista současně se subrelou
sl. Ledererovou, nynější pí. Seifertovou, načež odebra
se do Olomouce a konečně roku 1863 byl přijal
v dubnu do svazku prozatímného nár. divadla v Praze
Za svého působení vytvořil řadu typických figur
mezi nimiž »Vaška« z Prodané, kterouž s ním zvěč-
nělý místr skladatel nastudoval. Roku 1869 v květnu
za ředitelství Čížkova odešel a vstoupil do ensemblu
p. Švandovy smíchovské společnosti, kde dosud jako
herec a režisér působí.
MUDr
M ách
Emanuel Schmat
Jos
Kysela
Ledererův
Seifertův
Vašek
Švandův
Písek
Velký náměstí
Edvard Rama
Praha
Olšanský
Šoproň
Krakov
Štyrský Hradec
Brno
Lvov
Karlová Vary
Olomouc
Čížkov
všeobecný nemocnice
porodnický profesor Rubeška
svatý Jiljí
13
article
— Mecenáš chudých dítek. Minnlý pátek
raněn byv mrtvicí, zemřel náhle p. Josef Klicpera
řídící učitel školy u sv. Vojtěcha. Pan Kliepera, ne
pocítiv štěstí rodinného, nehoť mu choť záhy po
sňatku zemřela, věnoval od té doby horoucí lásku
a péči chudým dítkám školním, jimž byl pravým
otcem. Pamatoval na ně velkodušně i ve své zá
věti, neboť celé jmění své, as 32.000 zl. obnášející
odkázal různým korporacím, majícím za účel oša-
cení chudých dítek a pod. Pohřeb tohoto přítel
chudé mládeže konal se včera o 3. hodině odpol
z kostela sv. Vojtěcha za přehojného účsstenstv
učitelstva i obecenstva. Průvod pohřební zahájilv
dítky školní a za vozem pohřebním ubírali se druhý
náměstek starosty p. Voitl, vrchní inspektor měst-
ských útulků p. Mellan, obecní starší pp. Schrötter
Urbánek, téměř všichni ředitelé pražských škol.
otcové chudých a j. v. Tělesné ostatky zesnulého
pochovány byly na olšanském hřbitově. Chude
dítky vděčné památky jeho budou vzpomínati.
— Prof. T. G. Masaryk na dovolené. P
listopadových demonstracích oznámil prof. Masaryk.
že zahájí přednášky teprve po Novém roce. Na čer-
ném prkně filosofické fakulty v Klementinu jest vy
věšena následující vyhláška: »Pan prof. Masary
obdržel dovolenou do konce zimního semestru a po-
sluchačům do přednášek jeho o praktické filosoíi
zapsaným se oznamuje, že mohou navštěvovati před
nášky stejnojmenné u p. prof. Durdíka a od něhosi
na konci semestru dáti návštěvu testovati. Z děkan
ství c. k. české fakulty filosofické. Mourek, děkan.
— Odvolané vypovězení. Z Erfurtu,8
ledna. Zdejší pruské úřady vládní po příkladu států
durynských nařídily, že ustanovená již vypovězení
Čechů pozbývají platnosti.
Klicpera
svatý . Vojtěch
Klieper
Voitl
Mellan
Schrötter Urbánek
profesor
T G Masaryk
Masaryk
Masar
Durdík
Čecho
Klementinum
Erfurt
filosofický fakulta
14
article
— Z Jihlavy, 8. ledna. Minulý týden ve čivrte
přišel do kasáren příslušník doplňovací zálohy Karel
Barták, rolník z Nové Vsi. Tam spatřil známého
nadporučíka Popeláka a oznámil mu, že je obeslán
k dodatečnému kontrolnímu shromáždění. Pan nad-
poručík poukázah jej na majora Nasswottra, jemuž
oznámil sám účel příchodu Bartákova! Major vyzval
rolníka, aby se tedy pp vojensku hlásil, načež pan
Barták doslovně spustile: »Poslušně hlásím, pane
major, že Ersatzreservist Karel Barták je zde.« Major
diktovali mu ihned 14 dní vězení, nevysvětliv
ani proč.
— Slastí českého umělce. (Kapitola o ušle-
chtilosti německého národa). Národ náš, dík svému
velkému přírozenému nadání hudebnímu, oplývá
tolika nadanými hudebníky ii pěvci, že rok jako rok
může vystlati celou řadu výborných sil do ciziny,
jichž osud jest ovšem rozdílný — jak právě komu
štěstěna více neb méně jest přízniva. Mnohý vratí
se se slavným, zvučným jmenem, jiný s trpkým
sklámáním a hořkostí v srdci nad ztracenými sny.
Barták
Popelák
Nasswottra
Bartákův
Ersatzreservist
Major
Jihlava
15
article
Podobné smutné Illiady zažil velice nadaný
vyškolený operní pěvec a zároveň vynikající pianista
pan J. Bochníček, jehož jmeno v širokých kruzích
budebních dobře jest zapsáno. Absolvovav hudební
studia v Praze a marně se snaže ve vlasli nějaké
existemce se domoci, přijal r. 1894 místo kapelník
při městském divadle v pruském Štětíně, kdež přes
velká příkoří, jež mu jako příslušníku českého ná
roda hyla činěna, znamenitě po 2 leta si vedl, vy
pravil na scénu »Prodanou nevěstu«í a »Studni«
sám pak skomponoval vánoční pohádku a operu
jež si získaly významného úspěchu nejen ve Štětíně
ale i v jiných větších městech německých. Když
však stálé potupné narážky na jeho český původa
sproslé vtipy trpělivost jeho překonaly, opustil toko
místo a nemoha pro sebe a rodinu svoji nalézti
výživy jiné, přijal pod německým pseudonymem
místo prvého kapelníka pro městské divadlo v Li-
berci. Po třínedělním působení však propuklo tajem-
ství a pan Bochníček, jehož český původ na radnic
liberecké a nasloucháním za dvečmi jeho příbytku
zjištěn, musel s bouřlivým průvodem opustiti Li-
berec. Přijal mfsto při německém dívadle v Plzní
však před prvním představením shořela garderoba
smlouva sním proto zrušena, Pan. Bochníček, do
máhal se přijetl u Národního divadla v Praze, však
márně. Octnuv se s rodinou svojí na pokraji záliuby.
J Bochníček
Bochníček
Praha
Štětín
národní divadlo
16
article
obrátil se na německé divadlo pražské. Pan Angelo
Neumann, seznav velké nadání jeho, angažoval jej
jako lyrického tenora za měsíční plat 100 zl. Panu
Bochníčkovi svěřeny ihned velké, těžké úlohy, jež
on pod jmcnem »Laubner« znamenitě prováděl tak
Bnbe 8nb V9fU V 9563
že v krátké době strhl na še přízeň všeho obecen
stva i kritiky. Byl využitkován až do nejvyššího
napjetí sil, však plat mu nezvyšován, nýbrž různými
srážkami, příspěvky a poplatky, zejmena pak splá-
cením zálohy za dva měsíce prázdnín, za něž pan
Neumann vůhec neplatí, klesl plat ten na 56 zl.
z něhož umělec musel sobě ještě opatřovati garde-
robu a jiné. Co divu, že upadl v hrozné nesnáze
vybíral sobě plat jako almužnu, tak že na prvníhe
někdy bral jen zbytek 1 neb 2 zl. Znaje úspěchy
své a platné služby domábal se zvýšení platu, do
prošoval se u ředitele, týž však ve své nadutosti je
ani k sobě po celý rok nepředpustil, na žádost jeho
neodpovídal, nýbrž jen nové a nové práce ukládal
Angela Neumann
Bochníček
Laubner
Neumann
17
article
Konečně dne 1. prosince m. r. onomocněl jeden teno
večer dávána opera vícekráte již odkládaná, tu ko
nečně v největší tísní převzal pan Bochníček mim
úlohu svoji též partii tohoto kolle g. Yr již
přes den nastudoval a večer bez přípr avn
zkoušky provedl, při čemž musel šestkrát
měnit toilletu a zpívat až do nejvyšší únavy. —
úkol ten provedl neobyčejně skvěle, kritika psal
o hrdinném činu, obrovském úspěehu. Pan ředile
však, jenž před tím p. Bochníčkovi slíbil za t
zvláštní honorář, mičel, platu nedával a nutil je
k opělování tohoto nepřirozeného, přemáhajícího
výkonu. Tu konečně došla p. Bochníčkovi trpělivos
a on prohlásil, že v opeře účinkovat nebude, ne
bude-li mu honorář jak slíbeno zvýšen a poněvadi
se tak nestalo, odřekl účinkování. V divadle nasta
velký poplach, pro p. Bochníčka posílány šlafety s
sliby i hrozbami, týž ale nepovolil. Tu šlechetny
pan Angelo Neumann učinil naň trestní oznámgn
pro zločin vydírání, že prý domáháním se zvýšení
platu v kritičkém okamžiku pokoušel se vydírat
pro sebe prospěchu. I k takovému bídnému pro
středku troufal sí sáhnouti, aby umělce, jejž finančně
zničíl, připravil snad o čest a rodinu jeho o živitele
Bochníček
Angela Neumann
18
article
Tak octnul se p. Bochníček po úsilovné práci ve
službách německého umění opěř bez místa. p
hrozných zkušenostech v německé společnosti z
skaných, kdež pro něho bylo jen potupy a posměchu
kdež na jeho český původ činěny byly útoky nej-
sprostšího druho, rodina jeho odcizována vlastn
krvi a při tom fond jeho umělecký vyčerpávána
do krajnosti za bídný peníz, odhodlal se uměleo
opustiti dráhu tuto, na níž ve vlasti mu pole uza-
vřeno a v cizině jen ústrky klidil. Pan Bochníčel
jako umělec vzácného nadání, pěvec vyškolený
znám jest v kruzích našich působením svým na
koncertech a akademifch při různých podnicíchi vla-
steneckých a hodlá věnovati se působení tomu
kdyby mu jen jakákoliv trvalá služba byla zajištěna
Bochníček
Bochníčel
19
article
Žel, že o to, zjednati našim i výborným silám ve
vlasti pevnější půdy a existence, jest dosud tak
málo pochopení a smyslu. Oslavujeme své umělce
učence zpravidla až po smrti, pro jich životní zájmy
nehne se ani rukou. Co znamenitých tak osob hyne
a umírá v břdě v cizině, ač by se pro ně nalézti
mohlo teplého místečka u domácího krbu. K tomu
ovšem třeba vševládné protekce a strýčků. Osu
pana Bochníčka jest malou ukázkou neblahých
těchto poměrů. Podotýkáme, že pan dr. Scheiner
starosta Sokola pražského, jest ochoten těm, kdož
by se o osud pana Bochníčka zajímali, podati vy-
světlení.
— Zprávy časopisocké. »Volné Směrye
nastupujíce čivrtý ročník svůj ohlásily vydání zvlášt-
ního čísla věnovaného originálnímu mistru našemu
H. Schwagerovi. Číslo toto, které vydáno bude dne
15. ledna, obsahovati bude přílohu trojbarevný
tiskem provedenou a 80 iilustrací černých i barevných
reprodukujících nejcharakterističtější výtvory i studi
umělcovy v pečlivém výboru. Číslo, ku kterému mist
sám nakreslil siobálku, bude podávati nejúplnější
přehled činnosli Schwaigrovy od jeho počátků až do
dob posledních. Sludie oceňující uměleckou činnos
Schwagrovu pochází od K. B. Mádla, vedle té připo-
jeny budou i texty vysvětiující hlavní výtvory mi-
strovy. Vzhledem k tomu, že číslo dostoupilo rozměrů
10 tiskových archů, vydáno bude celoročním před-
platitelům jako trojsešit »Volných Směrů« za cenu
předplatného, do drobného prodeje za cenu 3 zl. —
Časopis »Volné Slovo« pražských předměstí
v Žižkově, vydává se od 1. ledna 1900 jako týdlen
ník, každou neděli ráno. Od 1, dubna t. r. vycházelo
bude dvakráte týdně.
Bochníček
Scheiner
Sokol
H Schwager
Schwaigrův
Mádl
Žižkov
20
article
— Lldové přednášky z oboru zemědélství
na c k. české vysoké škole technické v Praze
Během minulého týdnu, od 2 až do 6. t. m. o
8. hodin ráno do 5. hodin odpoledne pořádány lidove
přednášky na c. k. české vysoké škole technické
které těštiy se neobyčejnému účastenství interessent
z Čech, Moravy a Slezska. Výsledek prvního kursu
v Čechách a sice z oboru produkce rostlinné jes
překvapující. Přes 400 účastníků sledovalo napjatě
veškeré přednášky od počátku až do konce. Me
účastníky nalezaly se velkostatkáři, statkáři, nájemci
dvorů, ředitelové a správcové panství, dále čeští po-
sluchači vysoké zemědělské školy v Beriíně a ve
Vídni. Přednášky zahájeny byly prof. drem. Sla-
víkem vřelým prosiovením, jenž vyzněl v ten
smysl, by rozhodující kruhy konečně pochopily
intence vysoké školy technicáé a zemědělské oddě
lení co nejdříve bylo doplněno, neb jen v této insti
tuci lze hledati pravý pokrok zemědělský, načež ná-
sledovala jeho přednáška o fysikálníeh a chemických
vlastnostech půdy. Dalšími přednášejícími byli pá-
nové: J. V. Hráský, professor české techniky,
nejnovějších, pokrocích v melioraci půdy. Dr.J.
doktor
Hráská
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
český vysoký škola technický v Praga
vysoký zemědělský škola v Beriín
21
article
Sitoklasa, professor české techniky a přednosta
hospodářskofysiologické výzkumné stanice, výživa
živiny rosttin kulturních, dále bakterie v půdě a jich
význam ve vývoji rostlinstva. J. Vaňha, ředite
zemské stanice hospodářské v Brně, semeno a jeho
zušlechťování. Otto Kamberský, přednosta
zemské stanice semenářské v Opavě, nejnovější vy-
moženosti z obotu pěstování pícních rostlin. Dr. J
Bubák, assistent vysoké školy technické, nej-
důležitější choroby rostlin kulturních. Účastníci kursu
navštívili též velkolepé cukrovarnické museum, zří-
zené panem J. Preisem, professorem na c.k
české vysoké škole technické, výzkumnou stanic
hospodářsko fysiologickou českého odboru zemědělské
rady a sice: vegelační budovu, sklenník, biologickou
komoru, pak bakteriologické a fysio'ogické la boratoře
J Vaňha
Kamberský
J Preis
Brno
Opava
český odbor zemědělský rada
22
article
Ve čtvrtek pořádán byi debatový večer v Národním
domě. Debata zahájena byla panem prof drem. Sto
klasou, načež proneseny různé tužby a názory
jednak přednášejícími pány professory, jednak z kruhu
pánů posluchačů. Srovnáme-li počet posluchačů po-
dobných lidovýchi kursů na vysoké škole zemědělské
ve Vídni musíme doznati, že učiněn byl na vysoké
škole technické počátek neobyčejně skvělý. Co nej-
dříve pokračovati se bude v oboru produkce zvířeeí
a ve správě zemědělské. — V lidových přednáškách
pokračuje dnes p. doc. dr. Lad. Haškovec o pří-
činách chorob nervových a duševních a kterak jim
předejíti. V sále sv.václavské záložny. Začátek
o půl 8. hodině večerní
— Velká věcná loterie ve prospěch če-
ských učitelských sírotků byla právě v těchto
dňech ministerstvem povolena Bolzanovu odboru pro
zřízení učitelského sirotěince společně se samostat-
ným sirotčincem učitelským v Praze. Los velie
vkusně umělecky provedl se zvláštní ochotou přední
náš umělec malíř pan Ferd. Engelmüller. Cena losu
určena na 50 h; počet jejich 50.000 a předních vý-
ler přes 2000. Douláme, že podnik dozná upřímn
ga lnn
podpory všech lidumilů.
— Národní jednota pošumavská. Schůze
ústředního výboru koná se dnes, v úterý 9. t. m
o 7. hod. več. v místnostech spolkových ve (Vodičkově
ulici č. 36)-
— Dary. České dětské nemocnie
v Praze věnoval místo věnce na rakey pí. Justiny
docent
doktor
Lada
Haškovec
Bolzanův
Ferd
Engelmüller
Justin
Vídeň
Praha
Los
Vodičkův ulice
národní dům
23
article
Babánkové p cís. rada Karel Tichý 20 kor., misto
Babánkové p cís. rada Karel Tichý 20 kor., misto
věnce K. Starkovi pan Gustav Adámek 20 koruna
místo věnce na rakev pana Jos. Červeného ze Zbi-
rova úřadníci První pražské zastavárny 24 koruny
— Výklad zákona o domovském právu
Důležitý zákon o domovském právu, jenž právě nyn
v život vejíti má, vyžaduje správného pochopení
obecních i okresních samosprávných úřadů. U čet
ných okresních zastupitelatev pořádány jsou před-
nášky a výklady článků zákona toho, což by se do-
poručovalo všem autonomním korporacím. — V Ča
slavi konány budou přednášky v oboru tomto panem
okresním sekretářem drem. Josefem Uhlířem; k před
náškám pozváni jsou veškeří zástupcové měst a obcí
venkovských.
— Pětikoruny. Ve vídeňské mincovně doho-
toveny byly právě první pětikoruny. Jsa poněku
jen větší (o průměru 36 mm.) než nynější zlatníky
jež mají 29 mm, v průměru. Na, jedné straně jest
profil císaře a nápis: »Franc. Jos. I. D. G. Imp.
Austr. Rex. Boh. Gal. IIl. etc. et Ap. Rex Hung.
Na druhé straně vrouben jest říšský orel kolemo do
kola pěti malými císařskými korunami na kulatých
štítcích, jež jsou spojeny vavřínovým věncem. Mimo
to jest nad prlem nápis: »Quinque Coronae«: po
orlem letopočet 1900 a podle něho na obou stranách.
zkrácené označení s5 Čer.« V oběli uvoden
budoutyto pětikoruny teprve koncem
března.
Babánek
Tichá
K Starek
Adámek
Jos
Červený
Uhlíř
Franc
I D G
Rex
Gal
Zbi
Austrálie
Quinque Coronae
mm
čer
24
article
— Statistika pražského telefonu. Pražsk
telelonická centrála zrostředkovála v měsíci prosine
m. r. pro Prahu 8821 meziměstských hovorů, za ně
bylo zaplaceno 8810 zl. 35 kri, dále 794 placených
hovorů místních, za něž zaplaceno 14 zl. 67 kr..
mimo to 35 avis a 126 fonogramů. Pražští účastníe
telefonu měli 6394 hovorů a obstaráno jim 8430 te-
legramů. Za zprostředkování toto složeno bylo 74
zl. 20 kr. — Místních hovorů bylo loni 1,338.797
tolikéž ovšem také volání. Z veřejné hovorny v praž-
ské plodinové burse bylo v prosinci m. r. mluveno
100 hovorů mezíměstských. Za celý minulý ro
zprostředkovala pražská centrála pro spojení mezi-
městské 98.416 interurbanních hovorů, za něž str-
ženo 94.033 zl. 70 kr. Placených rozmluv místních
bylo 9940, a odvedeno za né 176 zl. 59 kr.a Dál
podáno v minulém roce 1237 fonogramů, poplatky
za ně činily 320 zl. 84 kr. Na pražské účastníky
telefonu došlo 85.901 telegramů a bylo jim dodán
111.313 telegramů telefonicky. Zaplaceno bylo za ně
9860 zl. 70 kr.1— Z pražské veřejné hovorny pro-
mluveno bylo 1756 meziměstských hovorů. Pražšt
abonenti obou zdejších ústředních stanic telefonickýe
byli loni voláni celkem 4,694.267krát; tolikéž zazna-
menáno je také hovorů, jejž pražští účastníci telefo-
nického spojení mezi sebou měli.
— Z Unčova, 8. ledna. Včera ráno nalezeni
v pokoji hostince »u zlatého orla« mrtví dva mi-
lenci. Každá z mrtvol obou držela v rukou revolver.
Milující zanechali list, že usmrtili se, jelíkož zbra-
ňováno bylo sňatku jejich. V dívce, krásné to blon-
dýně, poznána dvacetiletá dcera hajného Gehra
v milenci jejím 26letý hudebník Josef Trziska.
Trziska
Praha
Unčov
25
article
— Pro příští porotní období, jež, jak už
jsme oznámili, zahájeno bude u zdejšího trestníh
soudu dnem 29. ledna, nařízeno bylo včera již pě
případů ku projednání. Dne 29. ledna státi bude
před lidovým soudem Jan Krupička, obviněný ze zlo-
činu krádeže (předseda rada Patera); dne 30. ledna
Bedřich Knina pro podvod (předseda president dr-
Wokaun); dne 31. ledna Matěj Sinkule a Josel
Štěpán pro podvod (předseda rada Stolla); 1. úno-
ra Václav Těšínský pro zločin nemravný (předsed
rada Nagy) a 3. února Richard Richter pro krádež
(předseda president dr. Wokaun). Líčení s devíti ob-
viněnými členy ředitelství padlé Hospodářské záložny
mělnické bude asi také ještě v tomto období pro-
jednáno, ač budou-li vrch ním soudem do té doby vy-
řízeny námitky, které žalovaní proti obsáhlému spisu
obžalovacímu podali. Jinak udržuje se také pověst
že by pro trestní proces tento musela býti zvolena
porota mimořádná.
Srážka na elektrické dráze. V Ječné
ulici včera večer srazil se motorový vůz č. 31 s ná-
kladním povozem; srážka neměla náhodou vážněj
ších následků.
— Na řetězové lávce bylo v městci prosine
vybráno mostného 1444 zl. 13 kr.
— Otedě a o počnsf.Pohroma vázná po
stihla vltavský led, jakož i konsumenty, kteří s na
plňováním lednic otáleli. Největší náplavka, novo
městská u šítkovských mlýnů, z větší částí nalézá
se pod vodou. Místo dřívějších 30 povozů může tam
vjeti pouze 10 vozů a i koně těchto musí státi v
vodě. Led i za mimořádných okolností měl značný
odbyt, trvanlivosť jeho však utrpěla stálými dešti.
Krupička
Knin
Wokaun
Sinkule
Josel
Štěpán
Těšínský
Richter
doktor
lidový soud
rada Patera
rada Stoll
26
article
Včera po celý den bylo sychravé počasí. Rtuť v teplo-
měru pod nulu ani neklesla. Odpoledne počalo pršeli
a sněžiti zároveň. Hromady špinavého sněhu a bláta
na Václavském náměsti nikterak nemizí. Kormutlivý
je to pohled od Můstku k museu
— Uprchlik z donucovací pracovny zmrzl
Jlzdní hlídka policejní, sestávající z policistů Zed-
níčka a Kolátora, včera dopoledne jela po polfch z
továrnou na dehet, nalezající se na severní straně
od vídeňské silnice za žižkovským katastrem. Již
daleka byl zrak policistů upoután na černý předmět
ve sněhu ležící. Když přijeli blíže, shledali, že jes
to mrtvola neznámého, asi 25 roků starého muže.
dle obleku chovance některé donucovací pracovny
Týž z pracovny patrně uprchl a skrývaje se pře
četnictvem, nalezl v těch místech nenadálou sm
zmrznutím. Dle dobrozdání lékaře p. dra. Pilaře na-
lézala se tam mrtvola již několik dní. Četnictvo žiž-
kovské bylo o nálezu tom vyrozuměno za účelen
vypátrání jmena zmrzlého uprchlíka.
Uprchlik
Zeda
Kolátor
Pilař
27
article
— V opičce skočil s druhého patra. Dě
ník Augustin Viliman, 26 roků slarý a v závodě na
vyrábění loutek firmy Bentum v Soukenické ulici za-
městnaný, mívá velice podivné rozmary, jakmile s
trochu více napije. A okamžiky lakové byly dřív
skoro na denním pořádku: Vitiman přicházel dom
nepříčetný, kousal jako dravec dřevo i železo a nej-
raději rozkousal na padrť dýmku. Zuřivost svoji chtěl
pak vždy zakončiti skokem s okna. Žena jeho
úzkostlivě pedovala, aby se mu nic nepřihodilo
když marně na dobrou cestu jej přiváděla, došla jí
konečně trpělivost a ona opustilajeho domácnost. Vitt
man se nepolepšil. Včera oslavil »modrý ponděleke
a v dílně opět prováděl podivné konsky. Řozkousal
dýmku, pak vyskočil na okno a vrhl se s druhého
patra do nádvoří. V prvém patře narazil na reflektor
před oknem postavený, odrazíl se od něho a náho
dou dopadl na hromadu sněhu. Když se dostavil
lékaři, shledali, že bylo mu zlomeno několik žeber
že utrpěl také vážné poranění na kříži. Pádem po
někud vystřízlivělý Víttman byl pak v ambulančním
voze záchranné stanice odvezen do všeobecné ne
mocnice.
Augustin Viliman
Bent
28
article
— Záhadný případ úmrtí. Do všeobecné n
mocnice byla před několika dny přivezena služk
Hojerova, 16 roků sťará, která v Holešovicích za po-
dezřelých příznaků onemocněla. Včera pak v nemoe
nici zemřela. Mrtvola odnesena do patholegickéh
ústavu za účelem provedení pytvy, poněvadž se shle
dalo, že služka zemřela za příznaků otravy
— Zlomil si ruku. Pan Ant. Křička, učite
hudby, bytemev Řásnovce, ubíral se včera kotem
9. hodiny večerní domů z restaurace »u Glaubicůe
U staroměstské věže při Karlově mostě sklouzl a
spadl tak nešťastně, že si zlomil levou ruku. Panu
Kříčkovi dostalo se první lékařské pomoci v zá
chranné stanici. Odtud odkázán byl na další léčení
na poliklinice.
—V I. českém Orfeu p. Karla Šlndeláře
na Král. Vinohradech uspořádán bude dne 11.
t. m. velký koncert s akademií ve prospěch Ústřední
Matice školské a školy »Komenského« ve Vídni z
spoluúčinkování občanské kapely pana Konopáska.
Hojerův
Antonín
Křiček
Šlndelář
Král
Komenský
Konopásek
Holešovice
Karlov most
Vídeň
Glaubiců
30
article
podleu
= Lucchení. Ze Ženevy telegrafují: Ředite
káznice učinil vřádě kantonu podání, v němž praví
»Obě období šestiměsíční, za nichž Luccheni mohl
zůstati v samovazbě, uplynula, a řád vězeňský ne
dovoluje mi prodloužiti samovazbu bez dalšího opa
tření vlády. Nyní chová se Luccheni dobře i mohl
by býti připuštěn do všeobecné dílny.« Kantonáln
vláda odpověděla, že jest v zásadě s tím srozuměna
a že lze prozatímně Lucchena do dílen připustiti.
Při nejmenším provinění byl. by ale Luccheni po
trestán opět samovazbou a sice na neurčitou dobu
= Zmizelý student. Z Vídně se nám dne
t. m. telegrafuje: Od 10. Njnamire pohřešujes
žák prostějovské reálky Vilém Vysloužil, syn sluby
u berního úřadu v Jabionci. Myslí se, že prchldo
jižní Alriky k Burům.
Nástupce Schenkův. Dle »Neue Freie
Presse« byl prozatímní, správou embryologického
ústavu ve Vídni na místě prof. Schenka pověřen
professor Schaffer
= Strojovna vyhořela. Z Hütteldorfuu
Vídně telegrafuje se: Prasknutím roury ve strojovn
plynárny při nádraží zdejším a vznícením plynu tak
unikajícího vznikl dnes v 6 hod. večer oheň ve zmí-
něné strojovně. Doprava vlaků byla tím jen nepa-
trně rušena. Ostatní budovy installační zůstaly ne-
tknuty. Požár byl k 8. hod. večer uhašen. Poraněn
nebyl nikdo.
Lucchit
Vysloužil
Schenkův
Schenk
Schaffer
Ženeva
Vídeň
Neue Frei Presse
embryologický ústav
Hütteldorfuum Vídeň
31
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Potopený zvon. Pohádkové drama o pět
jednáních. Napsal Gerhard Hauptmann. Přeložii
F. S. Procházka. Vystavil režisér pan E. Chvalovský.
Konečně zazněl také s našeho jeviště dávno při-
volávaný sten Hauptmannova »Potopeného zvonu«.
Jinotajná hra pohádkového slohu. Thema oblíbené
všemu modernismu: marnost lidského snažení
vzhůru k výšinám nedostupna a neodvratný sráz
odtud zpět do nízké pozemskosti! Šklebné stváry
horečných snů a vidiny sladce mámivé zasahují
tu do osudu lidských bytostí. Zcela, jak v lido-
vých pohádkách to chodi. Ono splývání ohou živlo
skutečnosti s fantastickým, je u německého, posty
podivuhodně nenucené a přirozené. Jen že v pobád-
kách bývá všecko jednodušší, tak kříšťálově jasné
A to je klelba pohádkáře modernisty, že nejasnost
je u něho takřka v dědičné smlouvěo Kdyby
chtěl být jasný a přesný, musil by zůstati v me-
zích střízlivé skutečnosti. Pak by ale bylo ovšem
po pohádce. V Hauptmannově hře skotačí to ro-
zkošnými pitvorami z dětských obrázkových knížek
škaredí kozonohové tropí tu v temnotách lesních své
končiny a lotroviny; zelení vodníci noří se na po-
vrch hladin zarostlých tůní a zapřádají milostné
hovory s lesními ženkami, které v bílých košílkach
za měsíčních svitů po palouku tančí; s korálových
úst těch bytůstek splývají rytmické hříčky a poetické
odříkávačky, mezi tím co lidé, slavnostně ubraní,
přecházejí po jevišti a svoje hluboké žaly
stesky přednášejí. Básník vkládá výraz složitých
stavů své vlastní duše v ústa prostého zvonaře,
výraz vlastních strastí a stesků z díla, jež pod-
podniknuto, nezdařilo se. Ale všecko v povšechných
obrysech, bájívě a všelidsky, protože to tak poelick
zní. Kdyby chtěl mluviti blíže k pravdě a přesnějí, musl
by byti osobním a účinek by pak třeba dopadl opačně.
Hauptmann
F S Procházka
E Chvalovská
Hauptmannův
32
article
Divák, jenž předchozí přípravou neuvedl svého ducha
v náležitý stav milosti, jenž jinými slovy, není před-
pojat a předem pro záměr poety zanícen, zůstává
proto daleko za pochopením intence. A tak se opa-
kuje pravidelná zkušenost z jinotajných her: vět-
šina přijímá rámec za vlastní obraz. Co básník
vlastně vyjádřiti chtěl, to v záplavě scénických dojmů
zanikne, a co mělo platiti za pouhý prostředek a po-
můcku, vynueuje si neželaný soukromý efekt
Zvonař Jindra, ulil nový zvon pro kapličku vy
soko v horách. Vezli zvon nahoru, ale zloduch pola-
mal kolo a zvon se skutálel po stráni do hluhoké
tůně. A za svým dílem skácel se i mistr s výšiny
horské a sklesl potlučen v údolí vedla chatrče staré
Ježibaby. Routička, schovanka čarodějnice, pole-
vzdušná bytůstka, pomocí kouzla občerství raněného.
Jindra
33
article
Místní farář, učitel a holič, kteří slyšeli o neštěstí
a přišli mistra hledati do hor, dopraví polomrtvého
domů k dobré jeho ženě Magdě. Ale Routička, lesní
panenka, už svého milána neopustí. Navštěvuje cho
rého u lože, vaří mu léky, ozdraví jej na těle i na
duchu a vlíhá mu i vláská nový život a tvůrčí od-
hodlání k novému dílu. Jindra opustí rodinu. Žije
vysoko v horách se svojí Routičkou a pracuje o velko-
lepé zvonkové hře z nejdrahocennějších kovů, která,
až bude hotova, bude báječně zníti výšinami, že tam
dole jaktěživí nic podobného neslyšeli a neuslyšli
Přijdu pan farář do hor a domlouvá Jindroví aby se
vrátil kženě a k povinnosti. Nepůjde-li, jisté na něj
časem přijde hrozná, neskonalá lítost! Ale co pak
faráři rozumějí životu na výšinách! Jindra ví, co chce
zůstane dále při své Rouüčce a při svém díle hudou-
cím. Zatím se dole něco přihodilo. Lid. se vzbouři
Nahoru k Jindrovi přichází divné poselství. Jeho obě
dítky přicházejí oděny v košilky andeličků a nesou
tatínkovi smulnou zprávu. Matička dole zemřela
V malých ručkách vlekou veliký džbán. »Něco sla-
ného« v něm nesou. Slzy, které matička prolévala
než do vody skočila. Co farář předpovídal, stane se
Hrozná lítost zmocní se Jindry. Mrtvola utopené
připlula v tůni až ke zvonu, jenž tu ponořen, zava-
dila o jeho srdce a rozkývala je. Zvon bolestně
zaduní. Svědomí v Jindrovi se probudilo. Zprotiví
se mu život nahoře. Rozbíjí své dílo, prchá a teprve
ve smrti nalézá pokoje ..
Magda
Jindra
34
article
Až potud symbolická část hry. Zbývá ještě vlastn
pohádková. Lesní idylla kolem babiny chatrče. Ježi
baba tu vládne příšerám lesa, jímž i potravu hází
Routička, líbezná bytost, cudná i nestoudná zároveň
jak to u lesní panny jinak nejde, toulá se lesem, češes
za ranního slunka u studánky zlaté vlásky, zpívá písne
a koketuje s všelikými nad- i pozemními potvorami
Se Skřetem, ošklivým kozonohou, kterému kořeny
z těla rostou místo vlasů a vousů, s vodníkem, sta-
letým dědou-žabákem, který ze své tůně do půl těla
se vynořuje a milostné touhy skřehoce.. . Báječné
divadlo! Božínku, proč jen nejste tadyhle v přízemí
tím synáčkem, kterého milostpaní maminka za korunu
vstupného si vedle sebe u sedadla postavila a ted
mu nestačí vysvětlovat! Zdálo by se vám to na je-
višti všecko, ale všecinko jistojistou pravdou a to by
bylo velkolepé! Hluboký umělecký dojem! Vynadívat
byste se nemohli! Nepřekáželo by vám naprosto, že
ty horské výšiny na scéně jsou vlastně samé prkno
a plátno, samá lať, nepoznávali byste v zelenavém
vodním mužíkovi pana Sedláčka, který hrál. včera
ještě svého oficiála v »Katakombách«, v ošklivém
Skřetovi pana Muška z pařížské komedie, ve sličné
Routičce-Zlatovlásce paní Benoniovou, která si dává
tolik záležet, aby měla dnes tenčí, mnohemi lenčí hlásek,
než obyčejně! Ach, illuse! Krásné illuse, kde jstel
Jež
Sedláček
Muška
Benoniová
35
article
Obsah pohádkového dramatu Hauptmannova není
pohříchu tak prostý, aby sám za sebe dané látk
mluvil. Básník chtěl příliš mnoho pověděti, více.
než pohádka snese. A proto musí stále ze svého
vkládat a vykládat. A to ruší. Veliké dítě, široké
obecenstvo, ví sí arci hned rady. Hra je pěkně vy-
scenována, ty fantastické děje a reje mají svoji ma-
lebně půvabnou stránku, jaké starosti tedy? Je to
zkrátka — výpravný kus. A vskutku se také po-
dařilo, co se činohře Národního tak hned nepodaří,
pomocí svátečního obecenstva udrželi ceduli po tř
dny za sebou na nárožích! Milostné nehody Vod-
níkovy a kozelce ohyzdného nezbedy Skřeta baví
gallerií jak náleží. Tíže stravnou hlubokomyslnost
některých výjevů považuje dobromyslný divák za
nutné zlo prvořádnějšího jeviště. Rozmluvám fa-
ráře s Jindrou naslouchá jen levým uchem, asi jako
v Excelsioru veršovaným sporám Světlo se Zlo-
duchem. Scéna čtvrtého aktu, kde v dané chvíli zai
chvějí vzduchem výšin zlaté struny sťérické hudby
a Jindrovy dětičky objeví se v pozadi na skalisku
a ze hlubin tůně zahlaholí příšerné zvonění, tato
vrcholná scéna tragického zvratu ve zvonařové duši
také širokému diváku se zamlouvá, jenže spiše
smyslnou sladkostí melodramatického dojetí, ne
symboličností svého obsahu. Zkrátka milý široky
divák je nenapravitelný. Baví se vždycky svým
způsobem. Odtud si vysvětlete ty jisté mrzutosti
mezi obecenstvem a uměleckou produkcí, Každá
strana je z jiného živlu bytost, jako ta lesní ženka
a ten vodník. Jiným rytmem žíje, jinými žábry
dýše. Nerozumí si spolu.
Hauptmannův
Jindra
Jindrův
36
article
Rozmluva z kuloáru. Dva nadšencii snové fon
mule« dramatické sdělují si své dojmy z představení.
Okázaleji než vlastně zvyk připouští.
— Hovada! Sedí to jako pařezy... Pří nej-
krásnější scéně začnou kašlat... Čert by člověka...
— Snad nerozumějí. ..
— Tak ať si dříve něco přečtou, neži jdou de
divadla . ..
Škoda, že známé pravidlo brání sdělovati svoje
mínění tam, kde dožádáno nebylo. Chtěli byste na-
kvašenému horliteli připomenouti, jestli ta »nová
formule« vychovává smýšlení tak lidumilné, zdali
naposled za bližší poznání a nějakou námahu vůbe
stojí?
jít divadlo