ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9fa23c60-6687-11dc-b672-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 50, person 128, org 13, work 1
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 9. ledna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 8.
4 article
Na ranní a odpol. listy předp lácí se: v Praze v administrasl mřsíe trrt lota . . . . 6 K — s drojí donáškou nine dtvit lota . . . . 7 K 60h ve nlialkách a měsle 2 K80 Peštou: měste l. . . . 9 ke s dvejí zásilkos mřtl natvrt le
Praha
5 article Před posledním pokusem.
Před posledním pokusem. Tedy ještě jeden zoufalý experimentv nejvyšší nouzi, ještě jeden nedočin ku dosa- adním, ještě jedno provisoriu řadnického kabinetu, který ma se pokusiti o — »zachránění rakou- ikého parlamentarismu«. — Jest nějaké vyhlídky na jeho zdar? Před několika dny objevil se v »Pe s ten Lloydu« recept na možné to uzdravení — z péra vynikajícího člena pravice, jenž zněl Povolejte vládu z řad nynějš parlamentní většiny, z autonomí- stické té pravice, v níž zastoupeni jsou Němci, Čechové, Poláci, Rusini, Jihoslované, tedy veliká, těmět dvoutřetinná většina všeho oby- vatelstva říše: a tuto parla- nentní vládu pravice nechte jednat po zásadách jejíhro pro- zramu, které hlášají rövnou spravedlnost pro všecky národy a rozumnou samosprávu pr všechna království a země této říše.« — Melinitový šrapnel třasknuvší levičákům německým před nohami nebyl by je moh krutěji poděsit, než tento vážný hlase ráde rolajícího na poušti cislajtánské. Vyřítili maň jako zbésilá láje neslýchaně silnými hru- bostmi, ale za to velmi slabými věcnými dů- rody. Kterak by mohli také oni, ně m el čt centralistě atolikaletí držitel parlamentní většiny a vlády, kte- réž však pohříchu zneužívali proti většině dlovanských národův ku nejhroznější- tyranii, Herak by mohli titíž lidé nyní najednou theoreticky popírati oprávněnost parlamentní vlády, opírající se o pohotovou, rávy a povinnostmi opatřenou většinu?
Lloyd Němec Čecho Polák Rusin Jihoslovan
6 article
To nešlo, a proto pánům nezbylo, leda strhačně a křivě zlehčovati mravní způ- sobilost nynější autonomistické v ětši ny pravice) ku parlamentní vládě nad Rakou- sem; výteční ti němečtí nositelé kultury opět se tu ukázali v celé kráse svých šle shetných duší. Z jakých živlův prý sestává nynější nětšina, pravice? Kromě trošky alpských zdlákův, z opozdilých ve vzděla tosti Poláků, Rusínů, Jihoslo- vanů a Čechův. A tito kulturně i hospo- dášsky za Němci daleko pokulhávající opo zděncr prý by měli míti vrch a parlamentní tadvládu nad nejznamenitějším národem této hše, nad tvůrci a živiteli Rakouska, nad jeho vvědomělými Němci? Ne, toho prý by si fto jakživí líbiti nedali, proti tomu by se nzepřeli, až by Rakousko praskalo ve svých základech. Ne, taková většina, jako jest pra- vice, není prý v Rakousku vlády schopna poněvadž by se vláda ta příčila samé po raze Rakouska; Němci rakouští mají prý skožto primi inter pares zcela ji n nároky, než aby si dali líbiti vládu slo- ranské většiny nad sebou a byť jim tato slibovala jakékoliv ústupky.« Ach, jen kdyby pánům nějaký nov Sehmerling dovedl vymyslit takovy povedený volební řád, který by těm 4 milli - nům »uvědomělých« centralistů německých opět vrátil v tom parlamentě Cislajtanie ně- kdejší krásnou většinu z dob Herbstových a Giskrových !I Ale, když ono to pohříchu již na rozhraní dvacátého století s tou — vo- lební geometrif mezi Slovany tak nejde, jak to chodívalo. Když oni, na ne- štěstí, přece jen už nejsou více v politice ta — opozdění... To je ten malheur.
Polák Rusín Čechův Němec Herbstův Giskrový Rakousko Raka Sehmerling
7 article
A proto naši chrabří němečtí »liberá- lové«, nemohouce více žádnou mocí dosíci v parlamentě restaurace své německo-centra- listické většiny a s tou své německé » parla- mentní vlády«: spokojují se jako ten čerh z nouze — zatím s úřadnickou vlá- dou, ale ovšem jen tehda, bude-li ona ne- ialšovaně jejich německo-centralistickou, jako byla vláda hr. Clara, budou-li v ní aspon čtyři nejdůležitější portefeuilly, totíž ministeria vnitra, spravedlnosti, vyučovánía financí, zadány mužům jejich krve a jejich lacony: »se starorakouskými ad- ministrativními tradicemi (z doby tedy Metternichovy a Bachovy) a presentu- je-li se tato vláda hned při vstupu svém ochotou k německé levici a nepřátelstvím proti autonomistické většině tím, že odstraní i nynějšího předsedu dra. Fuchsa, i místo- předsedu Poláka Pietaka a nahradí levičá- kem. Za těmito podmínkami, slibuje »Neue Freie Presse«, chtějí Němci levičáci vůči nové vládě zachovati klid zbraní. Jinak prý strhnou znovu rámus, až bude parlament říše praskat ve svých stěžejích.
Claro Metternichův Bachův doktor Fuchsa Polák Pietak Němec Neue Frei Presse
8 article
To je tedy zase německo-centralistický recept »na uzdravení parlamentarismu« cis- lajtánského. Nedáme po zkušenostech posa- vadních za to nic, že ho bude použito ku poslední kůře; ale že by tato »zázračná kůra« pacienta zachránila, tomu věř, kdo chceš býti blahoslaveným. Jest tomu dvacet let, co zkušený a povolaný lékař studoval nemoc Rakouska a napsal o ní dů- kladnou knihu, v níž už tehda předpovídána ta katastrofa, k níž system německo- centralistický dohnal tento stát. Byl to dr. Adolí Fischhof. Troufáme, že by chvíle té nebylo užitečnější četby pro ří- dící státníky rakouské nad tuto Fischhofovu studii o »Rakousku a zárukách jeho trváníe. Dosáhli by z ní nezvratného poučení. že všechna jejich námaha o zachránění vídeňského parlamentarismu na základě jeho nynějším jest marnou, a že tu nepomůže žádný lidský lék, nýbrž jediné odhodlaná chirurgická operace, kte- rou se odejme centrálnímu parlamentu to, co mu nenáleží a vrátí sněmům krá- lovství a zemí, co jim po rozumua právu patří; jinými slovy: kterým se cen- tralistická ústava Rakouska promění ve federativní. Jen tím uklidí se spory a řevnivosti národův, jen tím zachrání se svoboda pospolitá, když Rakousko osvědčí stejnou spravedlivost všem, čehož při cen- tralisaci nikdy nemůže. Ne o zachránění vídeňského parlamentarismu, ale o za- chránění samého Rakouska již běžía toto je možné jedině znovuzvelebením par- lamentů historických jeho královstvía zemí.
doktor Fischhof Rakousko
9 title
Politické zprávy domácí.
10 article
V Praze, 6. ledna.
Praha
11 article
Ministerská krise nepostoupila ani o tolik, aby bylo jasno, bude-li hlavou přištího rakou- ského kabinetu dr. Körber nebo bar. Gautsch. Většina veřejného mínění kloní se ovšem na stranu dra. Körbra. Ale dlouhá řada vynika- jících politiekých osobností, většinou bývalých ministrů, již se vystřídali ve slyšení v cisařském hradě, svědčí, že v nejbližších dnech nelze ještě očekávati konečného rozřešení krise.sjeee Nový kabinet bude ovšem zas jen úřad- nický. »Gazetě Narodové« sděluje se z Vídně, proč není na tu dobu ani pomyšlení na sestavení ka- binetu parlamentního. »Utvoření kabinetu parla- mentního — píše zpravodaj »G. N.« — jest nejbližší budoucnosti vyloučeno už proto, žev nynější sněmovně poslanců není ve skutečnosti nijaké většiny. Pravice jest sice početně silnější než německá levice, ale ne tak silná, aby se vláda mohla o ni bezpečně opříti. Stačí, aby se několik poslanců z klubů, nšležejících ku pra- vici, vzdalo hlasování, a porážka vlády, opíra- jící se o pravici, byla by nepochybná. Parla- mentní vláda, opírající se o německou levici, jest tím méně možna, neboť levice v nynějším složení říšské rady jest v menšině. V rozhodu- jících kruzích panuje proto přesvědčení, že za nynější situace může v Rakousku vládnouti ústavně jen kabinet úřadnieký, doplněný dvěma neb třemi důvěrníky velkých parlamentních klubů.«
doktor Körber Gautsch G N Vídeň Rakousko Gazeta Narodová
12 article
O chystaném smíru česko německém otiskuje »Pester Lloyd« v pražském dopise m- nění dra. Mattuše. Mínění to jesí tím zajímavější, že pochází od muže, jenž spolu s drem. Riegrem a Zeithammrem dal r. 1890 svůj podpis na pověstně taaffovské punktace, jež zabily u nás stranu staročeskou. Vizme, jak dr. Mattuš pohliží nyní, po deseli letech, na možnost spravedlivého smíru česko-německého. »Byl jsem od jakživa — pravil dr. Mattuš zpravodaji »Pester Lloydu« — pro rozumný smír v Čechách, a kdekoli jsem mohl pro něj působití, činil jsem to. Při tom v otázkách do- rozumivacích byl jsem vždy optimista, a proti často pronášeným pochybnostem vždy jsem tvrdí- val, že se obé sporné strany jednou přece na- jdou a že konečně dojde ke smíru, při němž by nebylo ani vílězů ani poražených. Byly to hlavně stejný stupeň kulturní a pak stejné in- teresý, o kterých jsem se domníval, že oba národní kmeny v zemích českých svedou a pak že zavládne v Rakousku koalice německo- česká, která by ovšem neměla za cíl opanování a po- Ulačování ostatních národností, nýbrž svobodua povznesení všech. Můj optimismus zvážil čá- stečně už svatodušní program německý, který směřuje k nadvládě německého živlu v moc- nářství, připouštěje nepatrné koncese české ná- rodnosti v Čechách a žádaje rozdilně nakládání s touže národnosti na Moravě a ve Slezsku, b uzákoňuje porobu českého a polského lidu ve Slezsku. Žasl jsem sice, nieméně jsem se od- dával dále naději, že i přes tento programje smír možný, poněvadž proti němu položí se pro- gram český, a kompromis, který by byl resul- tátem, musil by ovšem na všech skoro stranách okrájeti svatodušní program, aby vyhověl ne- zbytné zásadě rovného práva. — Ale minule dni mně vyrvaly takřka všecku naději ze srdce.
Lloyd Mattuš Riegr Zeithammr Čechy Rakousko Morava Slezsko
13 article
Stojí-li poslanec Wolf na tom, že Čechy ne- jsou královstvím, nýbrž provincií, na tom mnoho nesejde a neměl by se výroku tomu dá- vati význam přílišným rozčilením českých po- slanců. Takové výroky se děly se strany ně- meckých poslanců už v letech minulých, byly v debatě odkázány, kam patří a tim věc od- byta. Ale když všecko poslanectvo němeeké se usnese podati protest proti prohlěšení, že Čechy se nesmějí nazývati provincií, když z toho učiní takovou afféru, jak se skutečně stalo, když tím bývalá »ústavověrná« strana sama střílí do ústavy, kterou vždy považovala za nedotknutelnou, pak vídím v takové provo- kaci zřejmý úmysl zraniti český národ přímo do srdce. Žádný krok, žádný útok, kterých přece bylo tolik, neznačil mi na straně německé odpor proti vyrovnání s námi, jako tento. A čta-li proto i po této události články s ná- ladou smirnou, nevěřím jim už, naopak, do- mnívám se, že Němci z levice sami ztratili důvěru v ozdravění poměrů a že očekávají — katastrofu. Jedním slovem: hledím temné bu- doucnosti vstříe, a již proto přeju si dohodu všech národních stran českých a kdybych měl náležité autority, zvolal bych k nim: »Budte na stráži více než kdy jindy !« To znamená úplné rozčarování o možnost spraveduvého smíru a znova odůvodňuje naši výstrahu, aby se k novému jednání smířova- cimu přístoupilo s největší opatrností.
Wolf Němec Čechy
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Ruský tisk o slavném přijetí srb- ského krále ve Vídni. »MocC B« píšou, že oká zalé přijetí, jakého se dostalo králi Alexandrov na dvorním hrádě vídeňském, je výhradně dílem hr. Goluchovského. Mezi tímto přijetím a nedávným nepřijetím píše dále moskevský list, je takový odpor, její nikterak nezahladí officiosní vykladači záměro hr. Goluchovského. Orgány jeho oplývají nadše nými dithyramby na všecky skutky krále Alex andra. Píšou, jak zmoudřel a zkušeností nabyl pod vedením svého otce. Píšou, jak většina obyvatelstva srbského souhlasí s názory a poli tikou Milanovou. Velebí krále a Milana, že za fali žílu rejdům radikálné strany a schvalují jak se králové k vůdcům této strany zachovali trestu, který jim nadiktován, úplně zasloužili. Nikdo v Srbsku prý si nepřeje, aby radikálové byli amnestováni, proto prý by to bylo něco zvláštního, kdyby Rakousko krále Alexandra k udělení amnestie mělo. A jedněmi ústy ra- kouští officiosové tvrdí, že přijeti krále Alex- andra ve dvorním hradě vyplynulo jen ze zá- sady, nemíchati se do záležitostí srbských, kte- rážto zásada byla prý posvěcena rusko-rakou- skou dohodou r. 1897.
Alexandrov Alex Milan Vídeň Srbsko Rakousko MocC B Alex
15 article
Dostačuje připomenouti si — čteme v mo- skevském listu dále — řádění Stambulovav Bulharsku a terroru Milanova v rozličných perio- dách jeho panování, abychom porozuměli,že nezákonnosti byly jen proto možny, že rakouská diplomacie a rakouský officiosný tisk s nim zjevně nebo pokrytě sympatisovaly a tím je po- vzbuzovaly. Svou dobou i Milan musil vzdálit se ze Srbska, i Stambulov odřici se diktatury, jakmile potušíli, že Rakousko Uhersko přestává přikrývali svým, byť jen mlčelivým schvalováním jejich nezákonnosti. Proto se divně vyjímá, když rakousko-uherský vládní tisk hude současně. co Alexandra a Milana povzbuzuje, starou pi- seň, že hr. Goluchovský ani zdaleka se ne- vměšuje do záležitostí srbských. Pověsti, že hr. Goluchovský za nedlouho odstoupí a vystřídán bude bar. Aerenthalem, pramení z dojmu, jaký přijetí krále Alexandra způsobilo v Petrohradě. K rozsudku státního soudu ve Francii píše se nám z Paříže: »Déroulěde, J. Guérina Buffet, tedy jeden nacionalista, jeden antisemita a jeden royalista, zůstali jediní »na řešetě«a představují se svými stranami nepřátele nyněj- šího režimu Francie. Každý soudný člověk uzná, že kdyby se i byli na krásně domluvili — což i členové státního soudu jen částečně při- pouštěji — přece republikánským insti- tucím nebezpeční — tak nebezpeční, jak se to z prvopočátku všeobecně rozhlašovalo — být nemohli. Senát proto nepotrestal v nich ani tak nebezpečné revolucionáře, jako pro veřejný po- řádek nepřijemné agitatory. V celku se Francie raduje, že se proces tento, kolem nedokáza- ného »komplotu« se rozvinuvší a tak dlouho trvavší, ukončil a že země konečně k rozumným prácím přikročiti může.«
Milanův Milan Stambulov Alexandr J Guérin Buffet Bulharsko Srbsko Rakousko Petrohrad Francie Paříž
16 article
Stávky ve francouzských uhelných dolech. Jihoafrická válka, před jejímž vypuknutím si Anglie ode všech francouzských uhelných pánví dostatečné množství paliva zajistila, na jedně a krutá prosincová zima na druhé straně zavinily ve Fraňcii od jistého času se jevící ne- dostatek kamenného uhlí; společnosli uhelných dolů byly proto nuceny zvýšiti poměrně k pra- covní době denní mzdu, prohlásily ale, že p skončení uhelně krise starý řád pracovnía obvyklá doposud mzda na novo v platnost uve- dena bude. Dělný lid všech pánví se tomu opřel řka, že bude s pravedlivo, zůstane-li v čase krise ustanovená denní mzda pro vždy a za- hájil, když se jeho žádost záporné odpovědi dočkala, všeobecnou stávku. Četnými dodavacími smlouvami vázané společnosti octnuly se v snadno pochopitelných rozpacích, když se dělnictvo pro- hlásilo, že od svých požadavků neupustí. Mont- ceau-les-Mines (Saöne-et-Loire), Montrambert, Firminy, Chazotte a jiná uhelná střediska kolem Saint-Etienne ležící zastavila práci. Četní vůdcové (Jaurěs atd.) odcestovali na jih. Dalšímu prů běhu záležitosti se hledí zvlášť v Paříži s velikým napjetím vstříe.
Saöne Firminy Chazotte Anglie SaintEtienne Paříž Mont Montrambert
17 article
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy konal včera první řádnou schůzi v letošním roce, ve které vyřídil četné stížnosti a návrhy. Na počátku schůze, které předsedal starosta p. dr. Podlipný. podány některé dotazy, kterými se značně protáhla. Denní pořádek vyřízen byl celkem hladce. V presidiálních sděleních předčítá presidiální tajemník p. Mlynář odpověď p. sekretáře assanačního referátu p. dra. Steina na přípis p architekta Zevera ve příčině vybudování hlavní třídy od radnice staroměstské assanačním obvodem k Vltavi a zakoupení uličního pozemku. V odpovědi setrvává p. dr. Stein na tom, co původně v záležitosti této řekl a velice obšírně to odůvodňuje. Vytýká zejmena, že neřekl, že by zamitnutý návrh, o němž se p. Zeyer zmiňuje jako o variantě, byl snad novým. Obecní starší p. Březnovský si přeje, aby odpověď p. dra. Steina byla uveřejněna, by obe- censtvo, které se o věc tuto zajímá, vědělo, na které straně jest pravda. K dotazům přihlásil se obecní starší pan Hašourek a pravil, že obecní úřadnictvo podalo před vyřízením rozpočtu pelici o úpravě platů a po- měrů obecních a okresních lékařů. Úmrtím p. dra. Čmuchálka uprázdnilo se místo lékaře v VI. obvodu. které neobdržel lékař z obvodu V., jenž se o ně ucházel, nýbrž přiděleno lékaři z obvodu XIV., tedy lékaři mladému. Řečník nechce vytýkati stáří, al správa obecní nemůže se tomuto meritu úplně vy hnouti, — a také jest dalek, aby dotýkal se otázky
doktor Podlipná Mlynář Stein Zever Zeyer Březnovská Hašourek Čmuchálek Praha
18 article
způsobilosti, ale nemůže býti připuštěno, aby nepo stupovalo se při obsazování dle určitého postupu. Jest to olázka čisté spravedlnosti a jest třeba, aby poměry lékařů se upravily. Ke konci táže se řečník v jakém stadiu ocila se zmíněná petice. Starosta pan dr. Podlipný vyslovuje potěšení, že dotaz tento byl učiněn a že stalo se tak se strany, ku které sám náleží. Jako poměry veške- rého úřadnictva byly upraveny — ač bude ještě za- potřebí jistých oprav a doplňků — tak stalo se i u lékařů, neboť také jejich platy upraveny tak, že jsou v 9., 8. a 7. dietní třídě. Zmíněná petice postou- pena byla organisační komisi, která ji předala ko- misi užšl, poněvadž dlužno vyříditi ještě petice pí sařů a vůbec výpomocných úřadníků a zřízenců. Přesazování a dosazování úřadníků, mezi kter náleží také obecní lékař, jak potvrzuje se výslovně výnosem místodržitelství z poslední doby, jest dle zřízení obecního vymíněným právem starostovýma když uznal za vhodné, rozhodnouti, jak uvedl pan Hašourek, stalo se tak na základě rozhodnutí v ko- misi zdravotní a v městské radě. Uvedl-li p. Ha- šourek, že misto po p. dru. Čmuchálkovi nalezá se ve středu města a jest výhodným, podotýká pan starosta, že mu není známo, že by okresy lékařů byly vřaděny do určitých stupnic, které by ostatně mohly platiti jen pro jistou dobu, protože se po- měry čtvrtí mění, jak děje se na př. u sv. Vojtěcha.
doktor Podlipná Hašourek Čmuchálek svatý . Vojtěch
19 article
Zdravotní komise se usnesla a městská rada schválila, by se lékaři mnoho nepřesazovali, protože při přesazování přijdou do obvodu, v němž jsou ne- známi a každý musí si pak teprve praxi vyhledá- vati. Pan starosta přidal se k náhledu ve zdravotní komisi usnesenému a radou městskou schválenému a maje na zřeteli, aby nemusilo se provésti tolik pře- sazování, přesadil jenom jednoho. (Pochvala.) Obec. starší p. Březnovský poukazuje na nejnovější technickou vymoženost pražskou, na Malou Štěpánskou ulici. Když byla zřízena, jest povinno- stí obce, by se ulice učinila schůdnou a přistupnou. Ulice se v 10 hodin večer na jedné straně zavře kdo jde později směrem od Vltavy, musí vykonati cestu okolo půl Nového města, by se do Malé Ště- pánské ulice dostal. Dlažba v ulíci jest mizerná dovoluje se jí jízda mězy oběma směry, které je zdii musí průjezdem domu. Večer není řádně osvětlena Řečník jmenem několika živnostníků pavrhuje by se konečně přistoupilo k tomu, aby Malá Štěpänská ulice byla učiněna schůdnou, večer by byla lépe osvětlena a bylo postaráno, aby do ní večer stráž- ník také někdy koukl. Návrh odkazuje se městské radě. Obecní starší p. Mofmanu upozorňuje, že krejcar vzat byl z oběhu takovým způsobem, že obe censtvo si toho dostalečně nevšímlo, čímž se stalo že jest jich mezi ním ještě mnoho a výběrčí na praž ských mostech jsou nyní nuceni, aby nevysazovali se útokům, je přijímati. Co se však s krejcary počne. když jich dnes hlavní zemská pokladna již více ne přijímá. Řečník navrhuje, aby se zakročilo u mini- sterstva, by uložilo hlavní zemské pokladně, že mus ob pražské obce krejcary ještě půl roku přijímati.
Březnovská štěpánský ulice Vltava
20 article
Starosta p. dr. Pedlipný: Platí-li se penízem který vzat z oběhu, není to placení. Ostatně navržený krok může se učiniti. Návrh odkázán městské radě. Obecní starší p. dr. Schelner: V poslední schůzi městské rady vídeňské přetřásána otázka če ských nápisů ve Vídni a usneseno, že pro přišt všechny nápisy české mají býti vyvěšeny též v ja zyce němečém a hostinský v Národním domě od souzen do vězení na 48 hodin, poněvadž měl jidelní lístky jen v jazyce českém. (Hlasy: Fuj!) To jest urážka onoho momsenismu, který charakterisuje bar barský ráz pravé germanské povahy. (Výborně ! Po tlesk.) Proti nám používají Němci prostředků největší surovosti a snižují se při tom i k prostředkům, nad kterými musí člověk ustrnouti. (Souhlas.) Ve Vídni jest celá řada nápisů francouzských anglických a jiných a trpí se bezzávadně, ale u ja- zyka českého, který jest jazykem národa, jenž říší takových obětí přináší, žádá se takové ponížení, by nápisy české provázeny musily býti překlady ně- meckými. Jest to tím smutnější, že děje a trpí se to v hlav- ním městě říše, v níž jest český národ největším po- platníkem, že děje se tak v městě, které výrostlo z peněz českých (Výborně!) a že děje se tak v sí- delním městě panovníka, na jehož otcovskou pěči mají všichni národové stejný nárok. (Tak jest! Vý borně ! Pollesk.) Čekal jsem, že v německém národě najdou s mužové šlechetnějšího smýšlení, ale činem timto do- spěli Němci na pokraj meze. Tyto nezřízené útoky, které příčí se veškeré mravní rozváze, sesilují sea dostupují za meze surovosti končící výstředností.
doktor Pedlipný Schelner Němec Vídeň národní dům
21 article
(Souhlas.) Mlčeti k tomu znamenalo by zbabělost (Souhlas a potlesk.) Dovoluji si dotaz k předsednictvu, zdali městská rada jest ochotna vůči těmto krokům zaříditi sve jednání tak, aby jako ve Vídni musily v Praze ně mecké nápisy a názvy býti překládány do jazyka českého. (Hlučná pochvala a potlesk.) Starosta p. dr. Podlipný: Nevím, jakým způ sobem mohl bych jmenem rady městské na dotan tento odpověděti. Dle měho náhledu jest zde di- lemma. Pan dr. Scheiner líčí čin na vídeňské rad- nici jako surovost, barbarství a hrubost, zkrátka zdi vočení mravů a na druhé žádá, aby městská radn jednala stejným způsobem. Pan dr. Scheiner učinil dotaz, který předložím městské radě, jestli však učiní návrh, jsem ochoten otázati se na podporu. Ob. st. p. dr. Scheiner mění svůj dotaz v ná vrh, který jest dostatečně podporován. Přechází se k dennímu pořádku. Stížnost firmy »Steuer a Friedländer«, majítel továrny v č. p. 325—VII. v ulici Rohanské, do roz- hodnutí, jímž nebyla povolena stavba sklepů na tétc tovární usedlosti, poněvadž nebyly předloženy řádné plány celého domu; stížnost p. Václava Kolky, ma- jitele domu č. p. 526—VII. v Belcrediově třídě, do nařízení, aby do 8 dnů předložil magistrátu k doda- tečnému schválení příslušné plány na připojku do- movní kanalisace tohoto domu ke stoce uliční, kte- rážto připojka byla provedena bez úřadního povo- lení: stížnost pp. Václava Práška, maj. domu č. pop.
doktor Podlipná Scheiner Friedländer Rohanský Kolek Prášek Vídeň Praha Ob Belcrediov třída
22 article
336—II., Vojt. Rennera, maj. domu č. p. 335—II 333—II. a 332—-II. a Frant. Sedláčka, maj. domu č. p. 334—II. v Podskalské třídě, do rozhodnutí ve příčině upravení komunikace z Resslovy ulice a Podskalské třídy na nábřeží Palackého; stížnost pp. manželů Josefa a Marie Brzákových do výměru. kterým k žádosti za povolení parcelace pozemků č. kat. 460/3 a 461/1 v Praze—VII. (mezi ulicí Ply- nární, Štítného a náměstím) bylo sděleno, že čára stavební pro tyto pozemky nemůže býti dříve usta- novena, pokud nebude rozhodnuto o plánu polohy té části Holešovic: stížnost Všeobecné záložny v Praze—I. v Ovocné ulici č. 19 do výměru, jímž nebylo dáno povolení k obývání dvou souterrain- ních místnosti v domě č. p. 215—I. v ulici Náprst- kově; stížnost pp. Jana a Josefy Mikových, spolu- majitelů domu č. p. 23—IV. v ulíci u Daliborky, do nařízení, aby závadný byt v tomlo domě do únor 1900 dali vykliditi a více ho jako bytu užívati ne- dávali; stížnost pražské náboženské obce israelské. majítelky domu č. p. 1327—II. v Krakovské ulici, do zákazu, užívati za byt jedné souterrainní místnosti v předním traktu tohoto domu a stížnost p. JUDra. Stanislava Prachenského, advokáta v Praze, v zastou- pení majitelů domů č. p. 1068—II., 1752—II., 1438—II. 1932—II., 422—II., 1897—II. společně se spolkem majitelů domů pro Nové město pražské a král. Vy- šehrad, proti platebním rozkazům berního úřadu II. král. hl. města Prahy ze dne 7. října 1899, týkaji- cím se příspěvků konkurenčních k nákladům, vze
Renner František Sedláček Palacký Josef Brzákův Štítný Jan Mikův Daliborek Prachenský Podskalský třída Resslův ulice Praha Pla Holešovice Náprst krakovský ulice Nová město pražský a král všeobecný záložna v Praga berní úřad II . král
23 article
V Praze, 6. ledna V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . z odpoladní . . . . za s b Ve filialkách na venkovšr ranní číslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 6 b Inseraty platí se hotevě rapřel. Předplsceni a insarty přijímá sdminl- strace v Marianské ulini č. 3. Tam nachásejí se též redlskce tiskárna a expedios „Národnich Listů“. Rukoplsy se novraceji
Praha
24 article
šlým při opravách kostelů a farních budov u sv. Petra, sv. Štěpána a Nejsv. Trojice v Praze zamítaji se bez debaty. Městská rada navrhla aby se stížnost p. JUDra. Jana Reisse, správce konkursní podstaty p. Michaela vulgo Maxe Rybáře, do výměru magistrátu, jímž po- volen byl Hospodářské úvěrní bance pro Čechy ve- řejný prodej zásob surovin, továrního materiálu, celo- a polotvarů při průmyslu s plechovým zbožím firmy »Rybář a spol.« v Praze zamítla a stížnosti Hospo- dářské úvěrní banky pro Čechy, zastoupené p. drem. Klem. Clnudym, do výměru magistrátu v příčině za- stavení výkonu svrchu uvedeného veřejného prodej- by se vyhovělo. Návrhy městské rady schváleny.
Petro svatý . Štěpán Reiss Michael Rybář Klem Clnudy Praha Čechy hospodářský úvěrní banka
25 article
Stížnosti pp. Rud. Englerta, Maxe Pfluga a Morice Sohra, majitelů pozemků č. parc. 736 a 737v Praze—VIl., ležících při ulici Osadní a u Průnonu, do výměru magistrátu, jímž odepřeno bylo vydání úřadního vysvědčení o tom, že dle rozhodnuti druhé stolice byla bezpodmínečně povolena parcelace těchto pozemků; stížnosti rady městské král. hlav. města Prahy do rozhodnutí magistrátu v záležitosti nasy- pávání pozemku u čp. 94—IV. v ulici Černínské a stížnosti pí. Beatrice Mattauschové, majitelky domu čp. 1055-I. v ul. Konviktské, do rozhodnutí, jímž bylo zakázáno, užívati za dílnu jedné sklepní míst- nosti v předním traktu tohoto domu, povolené za skladiště, vybověno. Stížnost p. Edvarda Wericha, jako spolumajitele a zástupce ostatních spolumajitelů domu čp. 207—v. (v ulici Břehové a Fialkové) do nařízení magistrátu, aby bývalý krám v tomto domě nebyl nadále prona- jímán za byt, po případě aby provedeny byly v něm některé úpravy, přes přímluvu pp. Březnovského a dra. Scharfa se zamítá. Městská rada navrhla, aby se stížnost p. Alois Lhotky, hostinského v čp. 791—II. na Váciavském náměstí, do výměru, jímž nařízeny byly některé opravy verand v zahradě tohoto domu, po případě odstranění jich, zamítla.
Pflug Sohr Černínský Mattauschová Werich Fialka Scharf Lhotka Praha Váciavský náměstí
26 article
Obec star. p. Mellan upozorňuje, že jedná s o verandy v zahradě, nikoliv ve dvoře, a ve stížnost uvedeno, že není proti nim ze zdravotních ohledů žádné námítky ani závady. Z ohledu požárového rovněž není nebezpečí, protože verandy nepřiléhají na sousední zdi, vystavěny byly dříve, nežli zahradu p. Lhotka najal a tomu kdo je stavěl činiti se měly námitky. Zamítnutí stížnosti překáželo by vykonáváni hostinské živnosti. Řečník navrhuje, by se slížnosti vyhovělo. Obec. star. p. Havliček žádá rovněž, jeliko by se zamitnutím stížnosti živnost p. Lhotkovi velice poškodila, by se jí vyhovělo. Schvaluje se návrh p. Mellana Obecní starší p. dr. Vlček žádá, by se zazna menalo, že hlasoval proti vyhovění. Stížnosti p. Filipa Duba, majitele realit, do roz- hodnutí, kterým nebylo povoleno probourání dveří v I. patře novostavby na staveništi č. 11 ve skupině XXXIII. assan, obv. v Dlouhé třídě, do hraniční zdi sousední stavby na staveništi č. 9 a 10 v téže sku- pině, vyhověno a podmínkou, že povolení ku pro- bourání dveří jest platné jen polud, pokud potrvá u obou objektů spoluvlastnictví.
Mellan Havliček Vlček Dub
27 article
Zpráva komise o prozkoumání obecních účtů kr. hl. města Prahy za rok 1898 vzata na vědomí a do komise ku prozkoumání obecních účlů kr. hl. města Prahy za I. 1899 zvoleni pp.: Brejcha, Hašou- rek, Hamáček, Sulc a Urbánek, načež povo- leny některé odměny a dary z milosti Návrh na prodloužení nájmu nemovitosti na Sta- rém městě na dalších 30 let od 1. února 1901 počí- naje za dosavadní nájemné ročně 3000 K schválen. Městská rada navrhla, aby od 1. ledna 1900 po- čínaje, zastaveno bylo vydávání »Obecního Věstníku kr. hl. města Prahy«. Obecní starší p. dr. Štych jest proti zastaven »Věstníku«. Řekne-li se, že nevyhovuje, jest dvojí možnost: buď jej zrušiti, aneb zlepšiti. Řečník má na mysli zájmy sboru, jest pro druhou eventualitua navrhuje, by se »Věstník« nezrušoval.
Brejcha Haša Hamáček Urbánek Štych Praha
28 article
Obecní starší p. Kasalický vyslovuje se pro zrušení a táže se, kolikráte jej členové sboru četli. Obecní starší p. Schwarz jest rozhodně pro jeho zachování a zlepšení, neboť když pracuje, má jej vždy po ruce. Pro zachování »Věstníku« mluví ještě p. Ha- šonrek, p. Jirousek, jenž žádá, by se pro něj získal odborný žurnalista. Obecní starší p. Březnovský podotýká, že »Věstníko byl vlastně jeho dítkem, kterým se však nyní nehonosí. Bylo by dobře, kdyby dalo se do po- lepšovny, neboť jest v příčiné některých členů sboru příliš jednostranné. (Veselost.) Jest proto, by se dítko zabilo, ale nové zdařilejší přívedlo na svět. Navrhuje, by se »Věstník« zrušil, ale zvolila se komise, která postarala by se o nový a dala jej do ruky zkušenému žurnalistovi, nikoli diletantu. Starosta p. dr Podlipný podotýká, že obe má mezi úřadníky několik zručných spisovatelů. Schvaluje se 37 proti 20 hlasům návrh, by »Věst- ník« se nezrušoval. Návrh, aby zámecký pivovar obce pražské Libni s příslušenstvím byl pachtován na dobu šesti let od 1. února t. r. počínaje, Václavu Daňkovi a Janu Hofmannovi, nálemcům pivní dávky v Libni, za nájemné (včetně náhrady za deputátní pivo) roč- ních 2429 zl. 50 kr., schvaluje se bez debaty velkou většinou. Městská rada navrhla, aby od p. Ant. R. Speila byl za účelem provádění úpravy obvodu assanačního zakoupen dům č. p. 2/V. v ulici Pinkasově (skup. XI. ass. obv.) za 10.800 zl. Za koupi přimlouvali se pp. Lada a dr. Scharf, proti ní vystoupili pp. Kasalřeký a dr. Frič. Návrh městské rady schválen 28 hlasy proti 12. Jelikož tím denní pořádek vyčerpán a k volným návrhům se nikdo nehlásil, schůze o 1/28. hod. več. skončena
Schwarz Jirousek Březnovská Podlipná Daněk Hofmann R Speil doktor Scharf Frič Libeň Pinkasův
29 article Volhy doplňovací do odhadních komisí
Volhy doplňovací do odhadních komisí pro osobní daň z příjmů. Za město Král. Vinohrady doplňovací volby do odhadní komise pro osobní dan z přljmů konají se v místnosti »Orfea« (v Palackého třídě čís. 50 nové) ve dnech 10. až 12. ledna. Kan- didátní listina pro volby ty sestavena takto: První sbor: (hlasovací listky červené, volí ve středu 10. ledna od 9. hod. do 12. hod. dop.) Členové: Alois Bureš, stavitel a vlastník domů; Bohumil Staněk, inženýr a vlastník domů; zástup- cové: František Kasl, továrník a vlastník domu a Matěj Novotný, vlastník domů. Druhý sbor: (hlasovací listky zelené, vol ve čtvrtek 11. ledna od 9. hod. dop. do 2. hod. odp.). Členové: Alois Fiala, hostinský, Josef Jungwirth, obchodník a vlastník domů: zástupce: Ladislav Jan Pražák, vrchní úřadník v. v. a vlastník domu. Třetí sbor: (hlasovací lístky bílé, voli v pátek 12. ledna od 9. hod. dop. do 4. hod. odpol.). Člen: František Glazar, mistr truhlářský (nikoliv Glaser či Glasar jak v posledních zprávách omylem uvedeno); zástupcové: Emanuel Krystlík, mistr natěračský a vlastník domu a JUDr. Karel Žák, advokát. Vzhledem k tomu, že německá strana ve všech sborech co nejůsilovněji agi- tuje, vyzývají se všichni čeští voli- čové, aby se volby zúčastnili. Kdo se osobně dostaviti nehodlá, zašli oba hlasovací lístky vlastnoručně pode- psané i s legitimací den před volbou (v prvním sboru tudíž během dnešního dne) na městskou radnici (I. patro č. .
Král Bureš Staněk Kasl Novotná Fiala Jungwirth Ladislav Jan Pražák Glazar Glaser Glasar Krystlík JUDr Žák Volha Palacký Orfeo městský radnice