2
masthead
V Praze, v úterý dne 9. ledna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předp lácí se:
v Praze v administrasl
mřsíe
trrt lota . . . . 6 K —
s drojí donáškou
nine
dtvit lota . . . . 7 K 60h
ve nlialkách
a měsle
2 K80
Peštou:
měste
l. . . . 9 ke
s dvejí zásilkos
mřtl
natvrt le
Praha
5
article
Před posledním pokusem.
Před posledním pokusem.
Tedy ještě jeden zoufalý experimentv
nejvyšší nouzi, ještě jeden nedočin ku dosa-
adním, ještě jedno provisoriu
řadnického kabinetu, který ma se
pokusiti o — »zachránění rakou-
ikého parlamentarismu«. —
Jest nějaké vyhlídky na jeho zdar?
Před několika dny objevil se v »Pe s ten
Lloydu« recept na možné to uzdravení —
z péra vynikajícího člena pravice, jenž zněl
Povolejte vládu z řad nynějš
parlamentní většiny, z autonomí-
stické té pravice, v níž zastoupeni jsou
Němci, Čechové, Poláci, Rusini,
Jihoslované, tedy veliká, těmět
dvoutřetinná většina všeho oby-
vatelstva říše: a tuto parla-
nentní vládu pravice nechte
jednat po zásadách jejíhro pro-
zramu, které hlášají rövnou
spravedlnost pro všecky národy
a rozumnou samosprávu pr
všechna království a země této
říše.« —
Melinitový šrapnel třasknuvší levičákům
německým před nohami nebyl by je moh
krutěji poděsit, než tento vážný hlase ráde
rolajícího na poušti cislajtánské. Vyřítili
maň jako zbésilá láje neslýchaně silnými hru-
bostmi, ale za to velmi slabými věcnými dů-
rody. Kterak by mohli také oni, ně m el čt
centralistě atolikaletí držitel
parlamentní většiny a vlády, kte-
réž však pohříchu zneužívali proti většině
dlovanských národův ku nejhroznější- tyranii,
Herak by mohli titíž lidé nyní najednou
theoreticky popírati oprávněnost
parlamentní vlády, opírající se o pohotovou,
rávy a povinnostmi opatřenou většinu?
Lloyd
Němec
Čecho
Polák
Rusin
Jihoslovan
6
article
To nešlo, a proto pánům nezbylo, leda
strhačně a křivě zlehčovati mravní způ-
sobilost nynější autonomistické v ětši ny
pravice) ku parlamentní vládě nad Rakou-
sem; výteční ti němečtí nositelé kultury
opět se tu ukázali v celé kráse svých šle
shetných duší.
Z jakých živlův prý sestává nynější
nětšina, pravice? Kromě trošky alpských
zdlákův, z opozdilých ve vzděla
tosti Poláků, Rusínů, Jihoslo-
vanů a Čechův. A tito kulturně i hospo-
dášsky za Němci daleko pokulhávající opo
zděncr prý by měli míti vrch a parlamentní
tadvládu nad nejznamenitějším národem této
hše, nad tvůrci a živiteli Rakouska, nad jeho
vvědomělými Němci? Ne, toho prý by si
fto jakživí líbiti nedali, proti tomu by se
nzepřeli, až by Rakousko praskalo ve svých
základech. Ne, taková většina, jako jest pra-
vice, není prý v Rakousku vlády schopna
poněvadž by se vláda ta příčila samé po
raze Rakouska; Němci rakouští mají prý
skožto primi inter pares zcela ji n
nároky, než aby si dali líbiti vládu slo-
ranské většiny nad sebou a byť jim tato
slibovala jakékoliv ústupky.«
Ach, jen kdyby pánům nějaký nov
Sehmerling dovedl vymyslit takovy
povedený volební řád, který by těm 4 milli -
nům »uvědomělých« centralistů německých
opět vrátil v tom parlamentě Cislajtanie ně-
kdejší krásnou většinu z dob Herbstových a
Giskrových !I Ale, když ono to pohříchu již
na rozhraní dvacátého století s tou — vo-
lební geometrif mezi Slovany tak
nejde, jak to chodívalo. Když oni, na ne-
štěstí, přece jen už nejsou více v politice ta
— opozdění... To je ten malheur.
Polák
Rusín
Čechův
Němec
Herbstův
Giskrový
Rakousko
Raka
Sehmerling
7
article
A proto naši chrabří němečtí »liberá-
lové«, nemohouce více žádnou mocí dosíci
v parlamentě restaurace své německo-centra-
listické většiny a s tou své německé » parla-
mentní vlády«: spokojují se jako ten čerh
z nouze — zatím s úřadnickou vlá-
dou, ale ovšem jen tehda, bude-li ona ne-
ialšovaně jejich německo-centralistickou, jako
byla vláda hr. Clara, budou-li v ní aspon
čtyři nejdůležitější portefeuilly, totíž
ministeria vnitra, spravedlnosti, vyučovánía
financí, zadány mužům jejich krve a jejich
lacony: »se starorakouskými ad-
ministrativními tradicemi (z doby
tedy Metternichovy a Bachovy) a presentu-
je-li se tato vláda hned při vstupu svém
ochotou k německé levici a nepřátelstvím
proti autonomistické většině tím, že odstraní
i nynějšího předsedu dra. Fuchsa, i místo-
předsedu Poláka Pietaka a nahradí levičá-
kem. Za těmito podmínkami, slibuje »Neue
Freie Presse«, chtějí Němci levičáci vůči
nové vládě zachovati klid zbraní. Jinak prý
strhnou znovu rámus, až bude parlament
říše praskat ve svých stěžejích.
Claro
Metternichův
Bachův
doktor
Fuchsa
Polák
Pietak
Němec
Neue Frei Presse
8
article
To je tedy zase německo-centralistický
recept »na uzdravení parlamentarismu« cis-
lajtánského. Nedáme po zkušenostech posa-
vadních za to nic, že ho bude použito ku
poslední kůře; ale že by tato »zázračná
kůra« pacienta zachránila, tomu věř, kdo
chceš býti blahoslaveným. Jest tomu dvacet
let, co zkušený a povolaný lékař studoval
nemoc Rakouska a napsal o ní dů-
kladnou knihu, v níž už tehda předpovídána
ta katastrofa, k níž system německo-
centralistický dohnal tento stát.
Byl to dr. Adolí Fischhof. Troufáme, že
by chvíle té nebylo užitečnější četby pro ří-
dící státníky rakouské nad tuto Fischhofovu
studii o »Rakousku a zárukách jeho trváníe.
Dosáhli by z ní nezvratného poučení.
že všechna jejich námaha o zachránění
vídeňského parlamentarismu na
základě jeho nynějším jest marnou, a že tu
nepomůže žádný lidský lék, nýbrž jediné
odhodlaná chirurgická operace, kte-
rou se odejme centrálnímu parlamentu to,
co mu nenáleží a vrátí sněmům krá-
lovství a zemí, co jim po rozumua
právu patří; jinými slovy: kterým se cen-
tralistická ústava Rakouska promění ve
federativní. Jen tím uklidí se spory
a řevnivosti národův, jen tím zachrání se
svoboda pospolitá, když Rakousko osvědčí
stejnou spravedlivost všem, čehož při cen-
tralisaci nikdy nemůže. Ne o zachránění
vídeňského parlamentarismu, ale o za-
chránění samého Rakouska již běžía
toto je možné jedině znovuzvelebením par-
lamentů historických jeho královstvía
zemí.
doktor
Fischhof
Rakousko
9
title
Politické zprávy domácí.
10
article
V Praze, 6. ledna.
Praha
11
article
Ministerská krise nepostoupila ani o tolik,
aby bylo jasno, bude-li hlavou přištího rakou-
ského kabinetu dr. Körber nebo bar. Gautsch.
Většina veřejného mínění kloní se ovšem na
stranu dra. Körbra. Ale dlouhá řada vynika-
jících politiekých osobností, většinou bývalých
ministrů, již se vystřídali ve slyšení v cisařském
hradě, svědčí, že v nejbližších dnech nelze ještě
očekávati konečného rozřešení krise.sjeee
Nový kabinet bude ovšem zas jen úřad-
nický. »Gazetě Narodové« sděluje se z Vídně, proč
není na tu dobu ani pomyšlení na sestavení ka-
binetu parlamentního. »Utvoření kabinetu parla-
mentního — píše zpravodaj »G. N.« — jest
nejbližší budoucnosti vyloučeno už proto, žev
nynější sněmovně poslanců není ve skutečnosti
nijaké většiny. Pravice jest sice početně silnější
než německá levice, ale ne tak silná, aby se
vláda mohla o ni bezpečně opříti. Stačí, aby se
několik poslanců z klubů, nšležejících ku pra-
vici, vzdalo hlasování, a porážka vlády, opíra-
jící se o pravici, byla by nepochybná. Parla-
mentní vláda, opírající se o německou levici,
jest tím méně možna, neboť levice v nynějším
složení říšské rady jest v menšině. V rozhodu-
jících kruzích panuje proto přesvědčení, že za
nynější situace může v Rakousku vládnouti
ústavně jen kabinet úřadnieký, doplněný dvěma
neb třemi důvěrníky velkých parlamentních
klubů.«
doktor
Körber
Gautsch
G N
Vídeň
Rakousko
Gazeta Narodová
12
article
O chystaném smíru česko německém
otiskuje »Pester Lloyd« v pražském dopise m-
nění dra. Mattuše. Mínění to jesí tím
zajímavější, že pochází od muže, jenž spolu
s drem. Riegrem a Zeithammrem dal r. 1890
svůj podpis na pověstně taaffovské punktace,
jež zabily u nás stranu staročeskou. Vizme, jak
dr. Mattuš pohliží nyní, po deseli letech, na
možnost spravedlivého smíru česko-německého.
»Byl jsem od jakživa — pravil dr. Mattuš
zpravodaji »Pester Lloydu« — pro rozumný
smír v Čechách, a kdekoli jsem mohl pro něj
působití, činil jsem to. Při tom v otázkách do-
rozumivacích byl jsem vždy optimista, a proti
často pronášeným pochybnostem vždy jsem tvrdí-
val, že se obé sporné strany jednou přece na-
jdou a že konečně dojde ke smíru, při němž
by nebylo ani vílězů ani poražených. Byly to
hlavně stejný stupeň kulturní a pak stejné in-
teresý, o kterých jsem se domníval, že oba
národní kmeny v zemích českých svedou a pak
že zavládne v Rakousku koalice německo- česká,
která by ovšem neměla za cíl opanování a po-
Ulačování ostatních národností, nýbrž svobodua
povznesení všech. Můj optimismus zvážil čá-
stečně už svatodušní program německý, který
směřuje k nadvládě německého živlu v moc-
nářství, připouštěje nepatrné koncese české ná-
rodnosti v Čechách a žádaje rozdilně nakládání
s touže národnosti na Moravě a ve Slezsku, b
uzákoňuje porobu českého a polského lidu ve
Slezsku. Žasl jsem sice, nieméně jsem se od-
dával dále naději, že i přes tento programje
smír možný, poněvadž proti němu položí se pro-
gram český, a kompromis, který by byl resul-
tátem, musil by ovšem na všech skoro stranách
okrájeti svatodušní program, aby vyhověl ne-
zbytné zásadě rovného práva. — Ale minule
dni mně vyrvaly takřka všecku naději ze srdce.
Lloyd
Mattuš
Riegr
Zeithammr
Čechy
Rakousko
Morava
Slezsko
13
article
Stojí-li poslanec Wolf na tom, že Čechy ne-
jsou královstvím, nýbrž provincií, na tom mnoho
nesejde a neměl by se výroku tomu dá-
vati význam přílišným rozčilením českých po-
slanců. Takové výroky se děly se strany ně-
meckých poslanců už v letech minulých, byly
v debatě odkázány, kam patří a tim věc od-
byta. Ale když všecko poslanectvo němeeké
se usnese podati protest proti prohlěšení, že
Čechy se nesmějí nazývati provincií, když
z toho učiní takovou afféru, jak se skutečně
stalo, když tím bývalá »ústavověrná« strana
sama střílí do ústavy, kterou vždy považovala
za nedotknutelnou, pak vídím v takové provo-
kaci zřejmý úmysl zraniti český národ přímo
do srdce. Žádný krok, žádný útok, kterých
přece bylo tolik, neznačil mi na straně německé
odpor proti vyrovnání s námi, jako tento.
A čta-li proto i po této události články s ná-
ladou smirnou, nevěřím jim už, naopak, do-
mnívám se, že Němci z levice sami ztratili
důvěru v ozdravění poměrů a že očekávají —
katastrofu. Jedním slovem: hledím temné bu-
doucnosti vstříe, a již proto přeju si dohodu
všech národních stran českých a kdybych měl
náležité autority, zvolal bych k nim: »Budte
na stráži více než kdy jindy !«
To znamená úplné rozčarování o možnost
spraveduvého smíru a znova odůvodňuje naši
výstrahu, aby se k novému jednání smířova-
cimu přístoupilo s největší opatrností.
Wolf
Němec
Čechy
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Ruský tisk o slavném přijetí srb-
ského krále ve Vídni.
»MocC B« píšou, že oká
zalé přijetí, jakého se dostalo králi Alexandrov
na dvorním hrádě vídeňském, je výhradně dílem
hr. Goluchovského.
Mezi tímto přijetím a nedávným nepřijetím
píše dále moskevský list, je takový odpor, její
nikterak nezahladí officiosní vykladači záměro
hr. Goluchovského. Orgány jeho oplývají nadše
nými dithyramby na všecky skutky krále Alex
andra. Píšou, jak zmoudřel a zkušeností nabyl
pod vedením svého otce. Píšou, jak většina
obyvatelstva srbského souhlasí s názory a poli
tikou Milanovou. Velebí krále a Milana, že za
fali žílu rejdům radikálné strany a schvalují
jak se králové k vůdcům této strany zachovali
trestu, který jim nadiktován, úplně zasloužili.
Nikdo v Srbsku prý si nepřeje, aby radikálové
byli amnestováni, proto prý by to bylo něco
zvláštního, kdyby Rakousko krále Alexandra
k udělení amnestie mělo. A jedněmi ústy ra-
kouští officiosové tvrdí, že přijeti krále Alex-
andra ve dvorním hradě vyplynulo jen ze zá-
sady, nemíchati se do záležitostí srbských, kte-
rážto zásada byla prý posvěcena rusko-rakou-
skou dohodou r. 1897.
Alexandrov
Alex
Milan
Vídeň
Srbsko
Rakousko
MocC B
Alex
15
article
Dostačuje připomenouti si — čteme v mo-
skevském listu dále — řádění Stambulovav
Bulharsku a terroru Milanova v rozličných perio-
dách jeho panování, abychom porozuměli,že
nezákonnosti byly jen proto možny, že rakouská
diplomacie a rakouský officiosný tisk s nim
zjevně nebo pokrytě sympatisovaly a tím je po-
vzbuzovaly. Svou dobou i Milan musil vzdálit
se ze Srbska, i Stambulov odřici se diktatury,
jakmile potušíli, že Rakousko Uhersko přestává
přikrývali svým, byť jen mlčelivým schvalováním
jejich nezákonnosti. Proto se divně vyjímá, když
rakousko-uherský vládní tisk hude současně.
co Alexandra a Milana povzbuzuje, starou pi-
seň, že hr. Goluchovský ani zdaleka se ne-
vměšuje do záležitostí srbských.
Pověsti, že hr. Goluchovský za nedlouho
odstoupí a vystřídán bude bar. Aerenthalem,
pramení z dojmu, jaký přijetí krále Alexandra
způsobilo v Petrohradě.
K rozsudku státního soudu ve
Francii
píše se nám z Paříže: »Déroulěde, J. Guérina
Buffet, tedy jeden nacionalista, jeden antisemita
a jeden royalista, zůstali jediní »na řešetě«a
představují se svými stranami nepřátele nyněj-
šího režimu Francie. Každý soudný člověk
uzná, že kdyby se i byli na krásně domluvili —
což i členové státního soudu jen částečně při-
pouštěji — přece republikánským insti-
tucím nebezpeční — tak nebezpeční, jak se to
z prvopočátku všeobecně rozhlašovalo — být
nemohli. Senát proto nepotrestal v nich ani tak
nebezpečné revolucionáře, jako pro veřejný po-
řádek nepřijemné agitatory. V celku se Francie
raduje, že se proces tento, kolem nedokáza-
ného »komplotu« se rozvinuvší a tak dlouho
trvavší, ukončil a že země konečně k rozumným
prácím přikročiti může.«
Milanův
Milan
Stambulov
Alexandr
J Guérin Buffet
Bulharsko
Srbsko
Rakousko
Petrohrad
Francie
Paříž
16
article
Stávky ve francouzských uhelných
dolech.
Jihoafrická válka, před jejímž vypuknutím
si Anglie ode všech francouzských uhelných
pánví dostatečné množství paliva zajistila, na
jedně a krutá prosincová zima na druhé straně
zavinily ve Fraňcii od jistého času se jevící ne-
dostatek kamenného uhlí; společnosli uhelných
dolů byly proto nuceny zvýšiti poměrně k pra-
covní době denní mzdu, prohlásily ale, že p
skončení uhelně krise starý řád pracovnía
obvyklá doposud mzda na novo v platnost uve-
dena bude. Dělný lid všech pánví se tomu opřel
řka, že bude s pravedlivo, zůstane-li v čase
krise ustanovená denní mzda pro vždy a za-
hájil, když se jeho žádost záporné odpovědi
dočkala, všeobecnou stávku. Četnými dodavacími
smlouvami vázané společnosti octnuly se v snadno
pochopitelných rozpacích, když se dělnictvo pro-
hlásilo, že od svých požadavků neupustí. Mont-
ceau-les-Mines (Saöne-et-Loire), Montrambert,
Firminy, Chazotte a jiná uhelná střediska kolem
Saint-Etienne ležící zastavila práci. Četní vůdcové
(Jaurěs atd.) odcestovali na jih. Dalšímu prů
běhu záležitosti se hledí zvlášť v Paříži s velikým
napjetím vstříe.
Saöne
Firminy
Chazotte
Anglie
SaintEtienne
Paříž
Mont
Montrambert
17
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
konal včera první řádnou schůzi v letošním roce,
ve které vyřídil četné stížnosti a návrhy. Na počátku
schůze, které předsedal starosta p. dr. Podlipný.
podány některé dotazy, kterými se značně protáhla.
Denní pořádek vyřízen byl celkem hladce.
V presidiálních sděleních předčítá
presidiální tajemník p. Mlynář odpověď p. sekretáře
assanačního referátu p. dra. Steina na přípis p
architekta Zevera ve příčině vybudování hlavní třídy
od radnice staroměstské assanačním obvodem k Vltavi
a zakoupení uličního pozemku. V odpovědi setrvává
p. dr. Stein na tom, co původně v záležitosti této
řekl a velice obšírně to odůvodňuje. Vytýká zejmena,
že neřekl, že by zamitnutý návrh, o němž se p.
Zeyer zmiňuje jako o variantě, byl snad novým.
Obecní starší p. Březnovský si přeje, aby
odpověď p. dra. Steina byla uveřejněna, by obe-
censtvo, které se o věc tuto zajímá, vědělo, na které
straně jest pravda.
K dotazům přihlásil se obecní starší pan
Hašourek a pravil, že obecní úřadnictvo podalo
před vyřízením rozpočtu pelici o úpravě platů a po-
měrů obecních a okresních lékařů. Úmrtím p. dra.
Čmuchálka uprázdnilo se místo lékaře v VI. obvodu.
které neobdržel lékař z obvodu V., jenž se o ně
ucházel, nýbrž přiděleno lékaři z obvodu XIV., tedy
lékaři mladému. Řečník nechce vytýkati stáří, al
správa obecní nemůže se tomuto meritu úplně vy
hnouti, — a také jest dalek, aby dotýkal se otázky
doktor
Podlipná
Mlynář
Stein
Zever
Zeyer
Březnovská
Hašourek
Čmuchálek
Praha
18
article
způsobilosti, ale nemůže býti připuštěno, aby nepo
stupovalo se při obsazování dle určitého postupu.
Jest to olázka čisté spravedlnosti a jest třeba, aby
poměry lékařů se upravily. Ke konci táže se řečník
v jakém stadiu ocila se zmíněná petice.
Starosta pan dr. Podlipný vyslovuje potěšení,
že dotaz tento byl učiněn a že stalo se tak se
strany, ku které sám náleží. Jako poměry veške-
rého úřadnictva byly upraveny — ač bude ještě za-
potřebí jistých oprav a doplňků — tak stalo se i u
lékařů, neboť také jejich platy upraveny tak, že jsou
v 9., 8. a 7. dietní třídě. Zmíněná petice postou-
pena byla organisační komisi, která ji předala ko-
misi užšl, poněvadž dlužno vyříditi ještě petice pí
sařů a vůbec výpomocných úřadníků a zřízenců.
Přesazování a dosazování úřadníků, mezi kter
náleží také obecní lékař, jak potvrzuje se výslovně
výnosem místodržitelství z poslední doby, jest dle
zřízení obecního vymíněným právem starostovýma
když uznal za vhodné, rozhodnouti, jak uvedl pan
Hašourek, stalo se tak na základě rozhodnutí v ko-
misi zdravotní a v městské radě. Uvedl-li p. Ha-
šourek, že misto po p. dru. Čmuchálkovi nalezá se
ve středu města a jest výhodným, podotýká pan
starosta, že mu není známo, že by okresy lékařů
byly vřaděny do určitých stupnic, které by ostatně
mohly platiti jen pro jistou dobu, protože se po-
měry čtvrtí mění, jak děje se na př. u sv. Vojtěcha.
doktor
Podlipná
Hašourek
Čmuchálek
svatý . Vojtěch
19
article
Zdravotní komise se usnesla a městská rada
schválila, by se lékaři mnoho nepřesazovali, protože
při přesazování přijdou do obvodu, v němž jsou ne-
známi a každý musí si pak teprve praxi vyhledá-
vati. Pan starosta přidal se k náhledu ve zdravotní
komisi usnesenému a radou městskou schválenému a
maje na zřeteli, aby nemusilo se provésti tolik pře-
sazování, přesadil jenom jednoho. (Pochvala.)
Obec. starší p. Březnovský poukazuje na
nejnovější technickou vymoženost pražskou, na Malou
Štěpánskou ulici. Když byla zřízena, jest povinno-
stí obce, by se ulice učinila schůdnou a přistupnou.
Ulice se v 10 hodin večer na jedné straně zavře
kdo jde později směrem od Vltavy, musí vykonati
cestu okolo půl Nového města, by se do Malé Ště-
pánské ulice dostal. Dlažba v ulíci jest mizerná
dovoluje se jí jízda mězy oběma směry, které je zdii
musí průjezdem domu. Večer není řádně osvětlena
Řečník jmenem několika živnostníků pavrhuje by
se konečně přistoupilo k tomu, aby Malá Štěpänská
ulice byla učiněna schůdnou, večer by byla lépe
osvětlena a bylo postaráno, aby do ní večer stráž-
ník také někdy koukl.
Návrh odkazuje se městské radě.
Obecní starší p. Mofmanu upozorňuje, že
krejcar vzat byl z oběhu takovým způsobem, že obe
censtvo si toho dostalečně nevšímlo, čímž se stalo
že jest jich mezi ním ještě mnoho a výběrčí na praž
ských mostech jsou nyní nuceni, aby nevysazovali
se útokům, je přijímati. Co se však s krejcary počne.
když jich dnes hlavní zemská pokladna již více ne
přijímá. Řečník navrhuje, aby se zakročilo u mini-
sterstva, by uložilo hlavní zemské pokladně, že mus
ob pražské obce krejcary ještě půl roku přijímati.
Březnovská
štěpánský ulice
Vltava
20
article
Starosta p. dr. Pedlipný: Platí-li se penízem
který vzat z oběhu, není to placení. Ostatně navržený
krok může se učiniti.
Návrh odkázán městské radě.
Obecní starší p. dr. Schelner: V poslední
schůzi městské rady vídeňské přetřásána otázka če
ských nápisů ve Vídni a usneseno, že pro přišt
všechny nápisy české mají býti vyvěšeny též v ja
zyce němečém a hostinský v Národním domě od
souzen do vězení na 48 hodin, poněvadž měl jidelní
lístky jen v jazyce českém. (Hlasy: Fuj!) To jest
urážka onoho momsenismu, který charakterisuje bar
barský ráz pravé germanské povahy. (Výborně ! Po
tlesk.) Proti nám používají Němci prostředků největší
surovosti a snižují se při tom i k prostředkům, nad
kterými musí člověk ustrnouti. (Souhlas.)
Ve Vídni jest celá řada nápisů francouzských
anglických a jiných a trpí se bezzávadně, ale u ja-
zyka českého, který jest jazykem národa, jenž říší
takových obětí přináší, žádá se takové ponížení, by
nápisy české provázeny musily býti překlady ně-
meckými.
Jest to tím smutnější, že děje a trpí se to v hlav-
ním městě říše, v níž jest český národ největším po-
platníkem, že děje se tak v městě, které výrostlo
z peněz českých (Výborně!) a že děje se tak v sí-
delním městě panovníka, na jehož otcovskou pěči
mají všichni národové stejný nárok. (Tak jest! Vý
borně ! Pollesk.)
Čekal jsem, že v německém národě najdou s
mužové šlechetnějšího smýšlení, ale činem timto do-
spěli Němci na pokraj meze. Tyto nezřízené útoky,
které příčí se veškeré mravní rozváze, sesilují sea
dostupují za meze surovosti končící výstředností.
doktor
Pedlipný
Schelner
Němec
Vídeň
národní dům
21
article
(Souhlas.) Mlčeti k tomu znamenalo by zbabělost
(Souhlas a potlesk.)
Dovoluji si dotaz k předsednictvu, zdali městská
rada jest ochotna vůči těmto krokům zaříditi sve
jednání tak, aby jako ve Vídni musily v Praze ně
mecké nápisy a názvy býti překládány do jazyka
českého. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Starosta p. dr. Podlipný: Nevím, jakým způ
sobem mohl bych jmenem rady městské na dotan
tento odpověděti. Dle měho náhledu jest zde di-
lemma. Pan dr. Scheiner líčí čin na vídeňské rad-
nici jako surovost, barbarství a hrubost, zkrátka zdi
vočení mravů a na druhé žádá, aby městská radn
jednala stejným způsobem.
Pan dr. Scheiner učinil dotaz, který předložím
městské radě, jestli však učiní návrh, jsem ochoten
otázati se na podporu.
Ob. st. p. dr. Scheiner mění svůj dotaz v ná
vrh, který jest dostatečně podporován.
Přechází se k dennímu pořádku.
Stížnost firmy »Steuer a Friedländer«, majítel
továrny v č. p. 325—VII. v ulici Rohanské, do roz-
hodnutí, jímž nebyla povolena stavba sklepů na tétc
tovární usedlosti, poněvadž nebyly předloženy řádné
plány celého domu; stížnost p. Václava Kolky, ma-
jitele domu č. p. 526—VII. v Belcrediově třídě, do
nařízení, aby do 8 dnů předložil magistrátu k doda-
tečnému schválení příslušné plány na připojku do-
movní kanalisace tohoto domu ke stoce uliční, kte-
rážto připojka byla provedena bez úřadního povo-
lení: stížnost pp. Václava Práška, maj. domu č. pop.
doktor
Podlipná
Scheiner
Friedländer
Rohanský
Kolek
Prášek
Vídeň
Praha
Ob
Belcrediov třída
22
article
336—II., Vojt. Rennera, maj. domu č. p. 335—II
333—II. a 332—-II. a Frant. Sedláčka, maj. domu
č. p. 334—II. v Podskalské třídě, do rozhodnutí ve
příčině upravení komunikace z Resslovy ulice a
Podskalské třídy na nábřeží Palackého; stížnost
pp. manželů Josefa a Marie Brzákových do výměru.
kterým k žádosti za povolení parcelace pozemků
č. kat. 460/3 a 461/1 v Praze—VII. (mezi ulicí Ply-
nární, Štítného a náměstím) bylo sděleno, že čára
stavební pro tyto pozemky nemůže býti dříve usta-
novena, pokud nebude rozhodnuto o plánu polohy
té části Holešovic: stížnost Všeobecné záložny
v Praze—I. v Ovocné ulici č. 19 do výměru, jímž
nebylo dáno povolení k obývání dvou souterrain-
ních místnosti v domě č. p. 215—I. v ulici Náprst-
kově; stížnost pp. Jana a Josefy Mikových, spolu-
majitelů domu č. p. 23—IV. v ulíci u Daliborky, do
nařízení, aby závadný byt v tomlo domě do únor
1900 dali vykliditi a více ho jako bytu užívati ne-
dávali; stížnost pražské náboženské obce israelské.
majítelky domu č. p. 1327—II. v Krakovské ulici, do
zákazu, užívati za byt jedné souterrainní místnosti
v předním traktu tohoto domu a stížnost p. JUDra.
Stanislava Prachenského, advokáta v Praze, v zastou-
pení majitelů domů č. p. 1068—II., 1752—II., 1438—II.
1932—II., 422—II., 1897—II. společně se spolkem
majitelů domů pro Nové město pražské a král. Vy-
šehrad, proti platebním rozkazům berního úřadu II.
král. hl. města Prahy ze dne 7. října 1899, týkaji-
cím se příspěvků konkurenčních k nákladům, vze
Renner
František
Sedláček
Palacký
Josef
Brzákův
Štítný
Jan
Mikův
Daliborek
Prachenský
Podskalský třída
Resslův ulice
Praha
Pla
Holešovice
Náprst
krakovský ulice
Nová město pražský a král
všeobecný záložna v Praga
berní úřad II . král
23
article
V Praze, 6. ledna
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . z
odpoladní
. . . . za s b
Ve filialkách na venkovšr
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 6 b
Inseraty
platí se hotevě rapřel.
Předplsceni a insarty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulini č. 3.
Tam nachásejí se též redlskce
tiskárna a expedios „Národnich Listů“.
Rukoplsy se novraceji
Praha
24
article
šlým při opravách kostelů a farních budov u sv.
Petra, sv. Štěpána a Nejsv. Trojice v Praze zamítaji
se bez debaty.
Městská rada navrhla aby se stížnost p. JUDra.
Jana Reisse, správce konkursní podstaty p. Michaela
vulgo Maxe Rybáře, do výměru magistrátu, jímž po-
volen byl Hospodářské úvěrní bance pro Čechy ve-
řejný prodej zásob surovin, továrního materiálu, celo-
a polotvarů při průmyslu s plechovým zbožím firmy
»Rybář a spol.« v Praze zamítla a stížnosti Hospo-
dářské úvěrní banky pro Čechy, zastoupené p. drem.
Klem. Clnudym, do výměru magistrátu v příčině za-
stavení výkonu svrchu uvedeného veřejného prodej-
by se vyhovělo.
Návrhy městské rady schváleny.
Petro
svatý . Štěpán
Reiss
Michael
Rybář
Klem
Clnudy
Praha
Čechy
hospodářský úvěrní banka
25
article
Stížnosti pp. Rud. Englerta, Maxe Pfluga a Morice
Sohra, majitelů pozemků č. parc. 736 a 737v
Praze—VIl., ležících při ulici Osadní a u Průnonu,
do výměru magistrátu, jímž odepřeno bylo vydání
úřadního vysvědčení o tom, že dle rozhodnuti druhé
stolice byla bezpodmínečně povolena parcelace těchto
pozemků; stížnosti rady městské král. hlav. města
Prahy do rozhodnutí magistrátu v záležitosti nasy-
pávání pozemku u čp. 94—IV. v ulici Černínské a
stížnosti pí. Beatrice Mattauschové, majitelky domu
čp. 1055-I. v ul. Konviktské, do rozhodnutí, jímž
bylo zakázáno, užívati za dílnu jedné sklepní míst-
nosti v předním traktu tohoto domu, povolené za
skladiště, vybověno.
Stížnost p. Edvarda Wericha, jako spolumajitele
a zástupce ostatních spolumajitelů domu čp. 207—v.
(v ulici Břehové a Fialkové) do nařízení magistrátu,
aby bývalý krám v tomto domě nebyl nadále prona-
jímán za byt, po případě aby provedeny byly v něm
některé úpravy, přes přímluvu pp. Březnovského
a dra. Scharfa se zamítá.
Městská rada navrhla, aby se stížnost p. Alois
Lhotky, hostinského v čp. 791—II. na Váciavském
náměstí, do výměru, jímž nařízeny byly některé
opravy verand v zahradě tohoto domu, po případě
odstranění jich, zamítla.
Pflug
Sohr
Černínský
Mattauschová
Werich
Fialka
Scharf
Lhotka
Praha
Váciavský náměstí
26
article
Obec star. p. Mellan upozorňuje, že jedná s
o verandy v zahradě, nikoliv ve dvoře, a ve stížnost
uvedeno, že není proti nim ze zdravotních ohledů
žádné námítky ani závady. Z ohledu požárového
rovněž není nebezpečí, protože verandy nepřiléhají
na sousední zdi, vystavěny byly dříve, nežli zahradu
p. Lhotka najal a tomu kdo je stavěl činiti se měly
námitky. Zamítnutí stížnosti překáželo by vykonáváni
hostinské živnosti. Řečník navrhuje, by se slížnosti
vyhovělo.
Obec. star. p. Havliček žádá rovněž, jeliko
by se zamitnutím stížnosti živnost p. Lhotkovi velice
poškodila, by se jí vyhovělo.
Schvaluje se návrh p. Mellana
Obecní starší p. dr. Vlček žádá, by se zazna
menalo, že hlasoval proti vyhovění.
Stížnosti p. Filipa Duba, majitele realit, do roz-
hodnutí, kterým nebylo povoleno probourání dveří
v I. patře novostavby na staveništi č. 11 ve skupině
XXXIII. assan, obv. v Dlouhé třídě, do hraniční zdi
sousední stavby na staveništi č. 9 a 10 v téže sku-
pině, vyhověno a podmínkou, že povolení ku pro-
bourání dveří jest platné jen polud, pokud potrvá
u obou objektů spoluvlastnictví.
Mellan
Havliček
Vlček
Dub
27
article
Zpráva komise o prozkoumání obecních účtů kr.
hl. města Prahy za rok 1898 vzata na vědomí a do
komise ku prozkoumání obecních účlů kr. hl. města
Prahy za I. 1899 zvoleni pp.: Brejcha, Hašou-
rek, Hamáček, Sulc a Urbánek, načež povo-
leny některé odměny a dary z milosti
Návrh na prodloužení nájmu nemovitosti na Sta-
rém městě na dalších 30 let od 1. února 1901 počí-
naje za dosavadní nájemné ročně 3000 K schválen.
Městská rada navrhla, aby od 1. ledna 1900 po-
čínaje, zastaveno bylo vydávání »Obecního Věstníku
kr. hl. města Prahy«.
Obecní starší p. dr. Štych jest proti zastaven
»Věstníku«. Řekne-li se, že nevyhovuje, jest dvojí
možnost: buď jej zrušiti, aneb zlepšiti. Řečník má
na mysli zájmy sboru, jest pro druhou eventualitua
navrhuje, by se »Věstník« nezrušoval.
Brejcha
Haša
Hamáček
Urbánek
Štych
Praha
28
article
Obecní starší p. Kasalický vyslovuje se pro
zrušení a táže se, kolikráte jej členové sboru
četli.
Obecní starší p. Schwarz jest rozhodně pro
jeho zachování a zlepšení, neboť když pracuje, má
jej vždy po ruce.
Pro zachování »Věstníku« mluví ještě p. Ha-
šonrek, p. Jirousek, jenž žádá, by se pro něj
získal odborný žurnalista.
Obecní starší p. Březnovský podotýká, že
»Věstníko byl vlastně jeho dítkem, kterým se však
nyní nehonosí. Bylo by dobře, kdyby dalo se do po-
lepšovny, neboť jest v příčiné některých členů sboru
příliš jednostranné. (Veselost.) Jest proto, by se dítko
zabilo, ale nové zdařilejší přívedlo na svět.
Navrhuje, by se »Věstník« zrušil, ale zvolila se
komise, která postarala by se o nový a dala jej do
ruky zkušenému žurnalistovi, nikoli diletantu.
Starosta p. dr Podlipný podotýká, že obe
má mezi úřadníky několik zručných spisovatelů.
Schvaluje se 37 proti 20 hlasům návrh, by »Věst-
ník« se nezrušoval.
Návrh, aby zámecký pivovar obce pražské
Libni s příslušenstvím byl pachtován na dobu šesti
let od 1. února t. r. počínaje, Václavu Daňkovi a
Janu Hofmannovi, nálemcům pivní dávky v Libni,
za nájemné (včetně náhrady za deputátní pivo) roč-
ních 2429 zl. 50 kr., schvaluje se bez debaty velkou
většinou.
Městská rada navrhla, aby od p. Ant. R. Speila
byl za účelem provádění úpravy obvodu assanačního
zakoupen dům č. p. 2/V. v ulici Pinkasově (skup.
XI. ass. obv.) za 10.800 zl. Za koupi přimlouvali
se pp. Lada a dr. Scharf, proti ní vystoupili pp.
Kasalřeký a dr. Frič.
Návrh městské rady schválen 28 hlasy proti 12.
Jelikož tím denní pořádek vyčerpán a k volným
návrhům se nikdo nehlásil, schůze o 1/28. hod. več.
skončena
Schwarz
Jirousek
Březnovská
Podlipná
Daněk
Hofmann
R Speil
doktor
Scharf
Frič
Libeň
Pinkasův
29
article
Volhy doplňovací do odhadních komisí
Volhy doplňovací do odhadních komisí
pro osobní daň z příjmů.
Za město Král. Vinohrady doplňovací
volby do odhadní komise pro osobní dan
z přljmů konají se v místnosti »Orfea« (v Palackého
třídě čís. 50 nové) ve dnech 10. až 12. ledna. Kan-
didátní listina pro volby ty sestavena takto:
První sbor: (hlasovací listky červené,
volí ve středu 10. ledna od 9. hod. do 12. hod. dop.)
Členové: Alois Bureš, stavitel a vlastník domů;
Bohumil Staněk, inženýr a vlastník domů; zástup-
cové: František Kasl, továrník a vlastník domu a
Matěj Novotný, vlastník domů.
Druhý sbor: (hlasovací listky zelené, vol
ve čtvrtek 11. ledna od 9. hod. dop. do 2. hod. odp.).
Členové: Alois Fiala, hostinský, Josef Jungwirth,
obchodník a vlastník domů: zástupce: Ladislav
Jan Pražák, vrchní úřadník v. v. a vlastník domu.
Třetí sbor: (hlasovací lístky bílé, voli
v pátek 12. ledna od 9. hod. dop. do 4. hod. odpol.).
Člen: František Glazar, mistr truhlářský (nikoliv
Glaser či Glasar jak v posledních zprávách omylem
uvedeno); zástupcové: Emanuel Krystlík, mistr
natěračský a vlastník domu a JUDr. Karel Žák,
advokát.
Vzhledem k tomu, že německá strana
ve všech sborech co nejůsilovněji agi-
tuje, vyzývají se všichni čeští voli-
čové, aby se volby zúčastnili. Kdo se
osobně dostaviti nehodlá, zašli oba
hlasovací lístky vlastnoručně pode-
psané i s legitimací den před volbou
(v prvním sboru tudíž během dnešního
dne) na městskou radnici (I. patro č. .
Král
Bureš
Staněk
Kasl
Novotná
Fiala
Jungwirth
Ladislav Jan Pražák
Glazar
Glaser
Glasar
Krystlík
JUDr
Žák
Volha
Palacký
Orfeo
městský radnice