Dne 21. března 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 78. Strana5.

asi 600 dělníků, kteří byli na schůzi v Haanu, a procházeli se ulicemi. Dostavila se hned četnická hlídka, ale demonstranti se četníkům jen posmívali a je tupili. Nadešel kritický okamžik, který na štěstí klidně ukončil. Když povykující horníci uposlechnouti nechtěli, velel četnický rytmistr »hotovo« — a slovo to přece na stávkáře působilo. Stávkáři na to tábli dále k Lomu. Jedna katastrofa byla tedy zažehnána a doufejme, že jiná podobná nenadejde. — Dne 12. března večer v 5 hodin přepadlo 50 stávkářů hor- níky jdoucí ze šichty, nadávali těmto, plili před nimi a nechtěli jich pustit dále. Přikvapili dva četníci a s nasazenými bodáky šli na stávkáře, ale tito se rozešli teprve, když se dostavila vojenská hlídka. Zdejší starosta požádal telegraficky c. k. místodržitel- ství o vojenskou posádku, ale bylo mu odpověděno, že není jí v Oseku zapotřebí, ježto je jinak o ve- řejnou bezpečnost postaráno. Nyní sem přece byli posláni dragouni z Kuteršic u Bíliny a umístěni v klášťeře.

Spolkový věstník. ** Repraesentační večer Národní Jednoty Pošumavské na Žofíně v sobotu, dne 24. t. m. bude za- jisté dostaveníčkem všech přátel a příznivců Jednoty. Ve- čerem tímto předstupuje Jednota před širší veřejnost jako důležitá organisace národní. Účinkovati budou: p. profesor Heyduk, slč. C. Šmídova, slč. Lola Beranova, p. Josef Smaha, p. Em. Ondříček, sl. učitelské kvarteto, sl. akade- mický orkestr řízením p. Ad. Piskáčka, p. K. Pospíšil a p. J. Kirchner. Bohatý program slibuje pak vzácné požitky umělecké. Večer N. J. P. má pak ráz především repraesen- tační, který jest zaručen pořadatelstvím pražského damského odboru Jednoty a jako společenský večer koná se při sto- lech Mírné vstupné usnadňuje účastenství každému. Lístky v předprodeji po 1 zl. (studentské a dělnické po 1 kor.) do- stati lze v knthkupectvích: Bursíka a Kohouta, Grossmana a Svobody, Topiče, Urbánka pak v panorámě N J. P. na Ferdinandově třídě, v místnostech N. J. P. ve Vodičkově ul. č. 36 a večer pak u pokladny.

Literatura. P. Ondřej Hamerle C. S. R.: Katolická církev koncem XIX. století. Několik úvah. Dle 2. vyd. přel. V. Oliva. Nákl. Cyrillo-Method. knihtisk. a naklad. V. Kotrba v Praze. Cena 80 hal. Dílo plné hlubokého přesvědčení, nadšeného vzletua nezdolné důvěry, že katolická církev jest Bohem štípený strom života. To dokazuje dp. spisovatel úvahou o tom, co dokázala církev sv. v uplynulém století a soudí na její Bož- ský původ z její nezlomné síly, pro kterou nemohla býti ani povalena, ani rozštěpena, ani oklestěna, z jejího v zrůstu, jak mezi pohany, tak mezi konfesemi křesťan- skými, z úrodnosti její, kterouž hojné ovoce přinesla, jako důstojná bohoslužba, zázraky, hojný počet světců, odda- nost k apoštolské stolici, horlivost k modlitbě, láska k Ježíši Kristu, Panně Marii, duši lidské, chudině, nemocným, sv. čistotě, vědám. Ve spisku nalézáme mnoho citátů rů ných osob. Nejen tedy čtení spisku toho potká se u každého s do- brým prospěchem, ale poučí mnohého. V krátké úsečné formě podáno tu hojnost myšlének. Proto doporučujeme co nejlépe knihu tuto, jako znamenitou bilanci církve sv. na konci XIX. století. Úprava jest vkusná. Cena není veliká za spisek obsahující 94 stran.

Divadlo. Z kanceláře Národního divadia. Dnes odpoledne jest lidové představení. Dává se Smetanova opera »Čertova stěna«. — Večer vystoupí předposledně pí. Helena Marcellová-Paliňská v titulní úloze Sar- douovy veselohry »Cyprienna« (4. čtvrt. přepl.). — Zítra jest Wagnerova opera »Mistři pěvci norimberští« v pátek Štechova veselohra »Třetí zvonění«. Štolbova veselohra »Na letním bytě« není možná, poněvadž pí. Matějovská dle lékařského vysvědčení nemůže asi po pět dní účinkovati v představeních. V sobotu večer vystoupí pí. Helena Marcellovou-Paliňskou naposledy a sice v titulní úloze dramatu »Adrienna Lecou- vreurova«. Představení bude mimo předplacení a při- jímají se k němu záznamy již dnes. — K dnešním představením neplatí a nevydávají se žádné volné lístky.

Ze soudní síně. Sodoma a Gomorha. Již po delší čas nebyl zde líčen tak hnusný a zlověstný případ trestní jako včera po 9. hodině ranní. Předseda pan president dr. Wokaun dal předvésti manžele, a sice 37letého havíře Františka Kratochvíla a 41letou ženu jeho Marii. Veřejným žalobcem byl pan dr. Haller, po jehož návrhu bylo přelíčení tajné. Nikoliv snad k vůli bližšímu naznačení, alebrž pro úkaz, kam až klesly mrav a rodinná čistota v jistých třídách obyvatel, jichž vodítkem jsou nauky bezbožecké. V Nazaretě u Slaného bydlela u své matky Marie Caislové její dcera od 8 let svého věku, ježto před tím děvče bylo u babičky Frenclové na Kladně. Na to, když matka provdala se za havíře Kratochvíla, příšla do příbytku i její dcera, tehdy již 16letá. Již v tu dobu pronásle- doval otčím Kratochvíl svoji pastorkyni Terezii. Nej- horším jest, že sama matka donucovala ji k neřestem. Když dcera chtěla proto utéci, hrozil jí otčím zabitím a že pošle na ní četníky. Také ji bil proto, a matka klidně na toto hrozné divadlo patřila. 3. září uprchla do Hostomic k tetě, otec pak poslal pro ni strážníka. Než koucem r. 1809 přijeli Kratochvílovi pro dceru s četníkem a odvezli děvče zase do Nazaretu. Terezie však odešla druhý den k přátelům a odté doby jest u nich. Tím vyšly zločiny manželů Krato- chvílových na jevo a úřady ujaly se konečně celé této neřesti. Svědci potvrdili obvinění i obžalobu před soudem, kde ocitli se Kratochvílovi pro zločin dle § 132. tr. zák. a § 5. a §§ 90. a 207. tr. ř., tedy pro spoluvinu na zločinu tom. František Kratochvíl odsouzen byl na 5 měsíců do těžkého žaláře s desíti posty. Jeho manželka byla osvobozena.

Odsouzení rváčl. Čeledínové K. Javůrek 26letý z Libáně, 20letý Ant. Šibal a jeho 18letý bratr Josef Šibal, všichni ze Šebestovic, stáli včera před soudem obviněni ze zločinu těžkého ublížení na těle. Žalobní děj je následovní: Josef Novotný, vra- ceje se dne 13. srpna m. r. napilý s koupenou uze- ninou do svého obydlí, vrazil na návsi v Střebesto- vicích do mladíka Bičáka, kterýž s Aloisem Ho- molou, Procházkou, Štolou a jinými u zahrádky ko- lářovy o denních příhodách po vsi klábosil. Toto strčení do Bičáka byla pro Novotného osudným; neboť nejen že následkem toho došlo ku hádce mezi oběma, nýbrž Novotný vyvolal u soudruhů Bičáko- vých proti sobě takovou nelibost, že tito jej za most pronásledovali a tam jej stloukli klacky a kameno- vali. Novotný seznal, že několik hochů naň se sesy- palo a že z těch oba Šíbalové Javůrek do něj klacky bušili a házeli na něj kameny. Svědci potvrdili okol- nosti ty. Tak Brož, který uvádí, že Novotný hned potom, když byl nalezen svědkem na silnici, vyprávěl. že jej hoši ze vsi sbili a označil co pachately oba Šíbaly a Javůrka. Dle nálezu a posudku soudních lékařů utrpěl Novotný vedle lehkých poškození dvě těžká zranění a sice zlomení kosti záprstní pravé ruky a pohmoždění pravého berce. Všichni obvinění popírali, že nakládali zle s Novotným. Tvrdili, že byl velmi opilý. Jelikož hlavního vinníka nebylo možno zjistiti, byli odsouzeni K. Javůrek na 6 neděl, Ant.

Šibal na 4 týdny a Josef Šibal na 3 týdny do tu- hého vězení s 1 postem týdně. Předsedal r. z. s. p. Srb, veř. žalobcem byl p. dr. Berg. Trest v zápětí. V sobotu rozbil dělník K. Rothbauer ze msty několik obecních plynových sví- tilen, ježto mu byla odečtena 1 koruna jako pokuta pro kterous nedbalost. Včera byl souzen u okresního soudu pro přestupky a odsouzen do tuhého vězení na 5 dnů.

Válka v jižní Africe. Zajímavá hádka vznikla právě v Londýně. Ne proto snad, kdo jest hlavní příčinou nynější války v jižní Africe, neboť všichni angličtí kapitalisté, jejichž vládě jest podrobena většina ministrů, ji připisují bez výjimky Boerům, nýbrž o to. kdo vlastně osvobodil město Kimberley. Co bije do očí, že prvním, kdo hlásí se o tuto zásluhu, jest hlavní strůjce války, zlé paměti Cecil Rhodes. Tvr- dil tak aspoň v rozmluvě, již měl s předním spolu- pracovníkem časopisu »Daily Mail«. Ale nejen to. Dokazuje, že jeho jenom zásluhou město Kimberley mohlo tak dlouho se udržeti a vzdorovati návalu Boerův. Cecil Rhodes vznesl zároveň těžké obža- loby na celou řadu anglických generálův a plu- kovníka Kekewiche. Lord Methuen obdržel prý rozkaz, aby vybavil město Kimberley, odvedl z něho všecko obyvatelstvo a vrátil se s ním k řece Oranji. Cecil Rhodes tvrdí, že by to bylo bývalo neštěstím pro Anglicko, že však na štěstí tento záměr nemohl býti uskutečněn. Plukovník Kekewich, jenž velel pouze 500 mužům pravidel- ného vojska, neučil prý na obranu Kimberleye takřka praničeho. Všecko prý učinilo oněch 4500 dobrovolníků, kteréž postavil a organisoval Cecil Rhodes sám. Sehnal prý hlavně jízdecký sbor, čí- tající 800 mužů, dal, když Boerové zničili vodo- vod, dopravovati pitnou vodu z dolův a zřídil také veřejnou kuchyni, ze kteréž dodáváno bylo 10.000 porcí polévky denně. A důstojníci? Ti prý ve všem, co podnikal, jen překáželi. Také těch 411 mužů, již padli za doby oblehání, stáli prý vý- hradně v řadách dobrovolníků. Heliograf o jejich smrti prý se ani nezmínil; za to však oznámil prý, že byl zabit jeden — mezek.

Po vybavení města Kimberleye neučinil prý generál French nic jiného, nežli že dal zavříti vy- davatele jednoho časopisu, protože v něm stálo: »Byl nejvyšší čas, aby byl Kimberley osvobozen.« Také prý bylo velmi snadné, ukořistiti boerskou stoliberku, kterou jen s těží dovedlo utáhnouti 36 volů, ale ustupující oblehatelé nebyli ani dost málo pronásledováni. Na konec ujišťoval Rhodes — a tomu arciť věříme rádi — že generálové angličtí zveličovali počet Boerů, jen aby současně zveličili své vojenské schopnosti. Jinak se oznamuje z bojiště, že operacím mar- šála Robertsa proti Johannesburgu a Pretorii na- dejde větší přestávka. Příčina leží v tom, že maršál Roberts musí v Bloemfonteinu nahromaditi dříve potřebné veliké zásoby. Bude to trvati snad asi tři týdny. Za to čekati lze dřívější ránu na zá- padním bojišti, a sice před Mafekingem. Snaží se totiž Boerové, aby tohoto města co nejdříve se zmocnili, Angličané zase, aby je co nejdříve osvo- bodili. Avglická jízda, kteráž odtáhla za tou pří- činou z Kuberleye, byla předevčírem vzdálena od Mafekingu ještě skoro 200 anglických mil, druhý sbor anglický, kterýž vede plukovník Plumar od severu, již jen 60 mil. Ze všech stran pospíchají však Boerům, obléhajícím Mafeking, na pomoc po- sily. Také v Natalu chystají Boerové, jimž velí generál Botha, u hor Řiggarských veliký a hou- ževnatý odpor. Protože však jejich tamní posta- vení jest příliš pevné, nepodobá se pravdě, že by vojsko anglické odvážilo se na ně útočiti.

Z Londýna, 20. blezna. (T. k.) Jak »Times« oznamují dne včerejšího z Laurenco-Marquesu, vy- slaly portugalské úřady v minulé noci v největším chvatu na hranice jihoafrickě republiky oddělení pě- choty, aky sesílilo tamní posádku. Z Londýna, 20. března. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje: Pod velením generála Caringtona, jenž se v sobotu odebral do Kapského Města, shromažďuje se vojsko v síle 5000 mužů za účelem zamezení útoku Boerů na Rhodesii, nebo tažení jich na sever. Vojsko to bude z hlavní části složeno z koloniálních oddílů, jež se z části nalézají již v jižní Africe, z části pak na cestě tam. Z Kapského Města, 19. března. (T. k.) Guvernér Milner odcestoval odtud v průvodu svého vojenského a svého soukromého tajemníka. Z Londýna, 20. března. (T. k.) »Daily Chro- nicle« oznamuje dne 17 t. m. z Bloemfonteinu: Bylo vysláno oddělení jízdy, aby odzbrojilo oddíl Olivierův. V Croonstaadu koná se válečná rada Boerův. Z Bloemfonteinu, 20. března. (T. k.) (Zpráva »R. kanc.«) V uplynulé noci vyhodili Boerové mezi Bloemfonteinem a Brar dfortem most přes Modderu do povětří. Z Bruselu, 20. března. (T. k.) »Indep. Belge« oznamuje z Londýna ze dneška, že lord Kitchener v čele silného oddělení táhne na Mafeking. Jakmile bude Mafeking osvobozen, potáhne prý lord Kitchener, jak se dále oznamuje, přímo do Pretorie, kdežto lord Roberts se obrátí proti boerskému vojsku na Vaalu soustředěnému.

President Krüger o situaci. Z Nového Yorku, 20. března. (T. k.) »New York Herald« oznamuje z Pretorie: President Krüger pravil v interwiewu dne 10. února: Boerové, byvše donuceni k válce, buď zvítězí nebo zemrou. Nečekám pomoci cizích národů, ale jsem potěšen důkazy sym- pathií a přátelství, jichžto se nám dostalo. Tra.is- vaalsko jest ochotno uzavříti mír, nechce však žádné konvence více. Jen záruka naprosté neodvislosti boer- ských států může vésti k míru. Nežádáme většího území. Jsme spokojeni, můžeme-li žíti k míru. Trans- vaalsko při uzavírání míru položí podmínku, aby pro Boery bojující Afričané z Natalu a Kapské kolonie považováni byli za stranu válku vedoucí a neutrpěli žádných ztrát majetku. Když se vláda dověděla, že několik Afričanů v Kapském Městě bylo pro vele- zradu odsouzeno, telegrafovala lordu Salisburymu, že nebude li s nimi jednáno jako s vojenskými zajatci, bude to oplaceno anglickým zajatcům. Salisbury odpověděl, že jestli zraníme jen jednoho an- glického zajatce, učiní mne za to osobně zodpovědným. Myslím, že Salisbury mínil, že by mne Angli- čané oběsili. Tak opovržlivé hrozby neudrží mne od plnění mojí povinnosti. Transvaalsko odpově- dělo dnes lordu Salisburymu, že naše vláda jeho hro- zbami opovrhuje. Co se praví o spiknutí Holanďanů v jižní Africe, jest nepravdivé. Oranžká repu- blika jest nám smlouvou zavázána přispěti. Boerové nalézají se v rukou Božích. On nás nenechá zahynouti. Naše celá vojenská moc ob- náší 40 000 mužů. My však s Boží pomocí můžeme ještě zvítěziti. Svobodu nebo smrt. Chránil jsem brit- ský majetek v Transvaalu a učiním tak i příště. Dle našeho pocitu musí Amerika v tomto boji státi k nám. (Toto vyjádření presidenta Krügera, zejména pak prozrazení výhrůžky, jemu Salisburym učiněné, vyvolá zajisté nejhlubší dojem. Red.)

Telegramy. Vyrovnávací konference. Z Vídně, 20. března. (T. k.) České oddě- lení dorozumívací konference zaměstnávalo se dnes zbývající částí zprávy užšího výboru o volební opravě. Za účelem . bližšího stanovení ustanovení o národních kuriích a jejich votu, byla věc ta po- znovu odkázána do užšího výboru. V odpolední schůzi jednala komise o jazykové otázce při zeměpanských úřadech v Čechách. Ministerský předseda dr. Körber vykládal po té v delší své řeči různé způsoby, kteréž při úpravě