Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2. Číslo 78

2

KATOLICKÉ

Katolický

3

LISTY.

4

Dne 21. března 1900.

5 article

dodán soudu, určenému pro stíhání válečného kon- trabandu. První námořní důstojník telegrafoval následkem nedorozumění, že loď ona byla jmeno- vanému soudu dodána. Admiralita nemá na tento soud žádného vlivu. Protože před časem byla lod »Bundesrath« zajata, obdržel vrchní velitel dne 1. ledna rozkaz, aby nezajímal žádné německé lodi, dokud nezjistí, provozoval-li »Bundesrath« sku- tečně válečný kontraband čili nic. Loď »Herzog« byla sice zadržána na zvláštní depeši, hned však zase na svobodu propuštěna. — Dále schválen byl v této sněmovní schůzi po debatě, jež trvala více hodin, 182 proti 30 hlasům finanční zákon ve dru- hém čtení, a zákon, týkající se censu pro Vel. Britanii ve třetím čtení. Habešská výpůjěka. »Frankf. Ztg.« ozna- muje z Frankfurtu, že habešský státní rada Il vyjednává s pařížskou finanční skupinou ohledně financování další stavby železniční trati Tibuti- Harrar-Adisabeba. V Argentině byla schválena a uveřejněna smlouva, uzavřená rozhodčím soudem. Jitření v Číně. Úředníci státního oddělení v Číně prohlašují, že význam jitření, nyní v Číně panujícího, jest přeceňován. Na žádost vyslance Spojených států byla vyslána malá dělová lodice, aby co nejdříve se přiblížila k Pekingu, aby umožnila námořním vojákům, kdyby bylo potřebí. přistání.

Herzog Vela Británie Frankfurt Argentina Čína spojený stát Peking TibuťHarrar

6 article Vládní návrh na národnostní rozdělení

Vládní návrh na národnostní rozdělení Cech. Ve včerejší plenární schůzi oddílu smiřovací konf rence pro král. české byl rozdán návrh na rozdělení krá- lovství českého dle národnostních okresů a okresních hejt- manství, jež by mělo býti provedeno dle obcovací řeči obyvatelstva. Návrh obsahuje tři přílohy, a sice: I. Seznam okresních soudů, jež mají býti zřízeny u příležitosti národnostního ohraničení v království českém s udáním politických obcí, jež mají býti do okresů těch vřaděny, pak všech soudních okresů, jež rozdělením nebo odloučením obcí ve svých nynějších hranicích budou po- změněny. III. Návrh zemského rozdělení království českého na základě obcovací řeči obyvatelstva na 10 krajů (budějo- vický, chrudimský, chebský, jičínský, královéhradecký, litoměřický, plzeňský, pražský, liberecký, táborský), 100 hejtmanství a 228 okr. soudů. III. Návrh zemského rozdělení království českého na základě obcovací řeči obyvatelstva na 14 krajů. Těchto 14 krajů bylo by: 1. Krumlovský (německý). 2. Budějo- vický (smíšený). 3. Táborský (český). 4. Písecký (český). 5. Plzeňský (smíšený). 6. Chebský (německý). 7. Latecký (německý). 8. Slánský (český). 9. Pražský (český). 10.

Táborský Slánský

7 article

Chrudimský (český). 11. Královéhradecký (český). 12. Ji- čínský (český). 13. Litoměřický (německý) a 14. Liberecký (německý). V návrzích výše zmíněných se uvádí : Národnostní ohraničení v království českém má ten úkol, aby pokud jest možno utvořeny byly jazykově jedno- rodé správní okresy. Při řešení tohoto úkolu vyjde se nejdříve od nejnižších kategorií správy, totiž od soudních a berních okresů. Za jednojazyčný okres považuje se ten, v němž menšina jinojazyčného, domácího přítomného oby- vatelstva dle výsledku posledního sčítání lidu nepřesahuje 20 procent všeho obyvatelstva příslušného okresu. Dle této zásady jeví se tyto okresy dle dosavadních svých hranic jednojazyčnými, a sice: a) jednojazyčné české: Kostelec n. Orlicí, Bechyně, Nové Benátky, Benešov, Beroun, Blatná, Blo- vice, Český Dub, Český Brod, Brandýs, Březnice, Čáslav, Chlumec, Chotěboř, Chrudim, Německý Brod, Dobříš, Úpice, Železný Brod, Jílové, Hluboká, Habry, Hliusko, Vysoká, Vysoká Mýto, Holice, Horažďovice, Hořice, Ho- řovice, Humpolec, Jaroměř, Jičín, Mladá Boleslav, Mladá Vožice, Kamenice, Karlín, Kouřim, Kladno, Klatovy, Kolín,

Habr Hliusko Kostelec můj Orlice Bechyně Nová Benátky Benešov Beroun Blatná blo Český Brod Brandýs Březnice Čáslav Chlumec Chotěboř Chrudim německý Brod Dobříš Úpice Železná Brod Jílová Vysoký Mýto Holice Horažďovice Hořice Humpolec Jaroměř Jičín Mladá Boleslav Mladá Vožice Karlín Kouřim Kladno Klatovy Kolín Český Dub

8 article

Uhlířské Janovice, Král. Hradec, Zbraslav, Králové Mě- stec, Kralovice, Kutná Hora, Louny, Ledeč. Libáň, Libo- chovice, Lišov, Lomnice u Semil, Lomnice u Třeboně, Mělník, Mirovice, Týn nad Vltavou, Milevsko, Mnichovo Hradiště. Náchod, Nasavrky, Nechanice, Nepomuky, Ne- tolice, Nový Bydžov, Nová Kdýně, Nová Paka, Nové Stra- šecí. Neveklov, Nymburk, Opočno, Pardubice, Pacov, Pel- hřimov, Plzeň, Písek, Plánice, Počátky, Poděbrady, Po- lice, Polná, Přelouč, Příbram, Přeštice, Přibyslav, Křivo- klát, Rakovník, Roudnice, Rychnov, Říčany, Rokycany, Slané, Smiřice, Černý Kostelec, Trhové Sviny. Sedlec, Selčany, Semily, Žamberk, Skalice, Skuč. Smíchov, Sobě- slav, Sobotka, Jilemnice, Strakonice, Tábor, Turnov, Un- hošť. Dolní Královice, Královské Vinohrady, Velvary, Ve selí, Ústí n. Orlicí, Třeboň, Vlašim, Volyň, Vodňany, Vo- tice, Zbirov, Žižkov. b) Jednojazyčné německé: Aš, Hostinné, Ústěk, Ústí nad Labem, Benešov u Děčína, Bílina, Česká Kamenice, Česká Lípa, Broumov, Most, Bochov, Dubá Doupov, Duchcov, Cheb, Loket, Falknov, Frýdland. Ja- blonné, Jablonec n. N., Jirkov, Kraslice, Nové Hrady, Králiky, Bor (Haida), Hanšpach, Hartmanice, Vrchlabí.

Král Křiva Sobě Králik Haid Hradec Zbraslav Kralovice Kutná Hora Louny Ledeč Libáň Liba Lišov Lomnica Semily Třeboň Mělník Mirovice Týn nad Vltava Milevsko mnichův Hradiště Náchod Nasavrky Nechanice Nepomuk Nová Bydžov Nová Kdýně Nová Paka Nová Stra Neveklov Nymburk Opočno Pardubice Pacov Plzeň Písek Plánice Poděbrady Polná Přelouč Příbram Přeštice Přibyslav Rakovník Roudnice Rychnov Říčany Rokycany Slaný Smiřice Černá Kostelec trhový Sviny Sedlec Selčany Žamberk Skalica Smíchov Sobotka Jilemnice Strakonice Tábor Turnov Una Dolní Královice Velvary Ústí Orlice Vlašim Volyň Vodňany Žižkov Aš Ústěk Ústí nad Labe Benešov Děčín Bílina Český Kamenica Broumov Most Bochov Dubá Doupov Duchcov Cheb Falknov Frýdland Jablonec Jirkov Nová Hrad Hanšpach Hartmanice Vrchlabí uhlířský Janovice královský Vinohrady Český Lípa

9 article

Vyšší Brod, Hostouň, Jesenice, Kadaň, Chvalšiny, Kaplíce, Chabařovice, Karlovy Vary, Hora sv. Kateřiny, Chomútov, Kynžvart, Chrastava, Žlutice, Marianské Lázně, Marešov, Stříbro, Nová Bystřice, Nýdek, Nýrsko, Mimoň, Horní Planá, Bečov, Přimda, Planá, Blatno, Podbořany, Posto- loprty, Přísečnice, Liberec, venkovské obce, Roketnice, Rokytnice, Ronšperk, Rumburk, Žatec, Šluknov, Bastian- berg, Tachov, Tannwald, Teplá Teplice, Děčín, Trutnov, Touškov, Volary, Warnsdorf, Štětí, Teplice u Broumova, Bezdružice, Vildštejn, Cvikov. c) Jazykové smíšené okresy s větši- nou českého obyvatelstva (čislice v závor- kách značí procento německého obyvatelstva): České Bu- dějovice (34.7), Litomyšl (29.4), Manetín (42.3). Jindřichův Hradec (27 8), Nové Něsto n. Metují (25.7), Polička (28 9), Prachatice (48.4), Domažlice (23.5), Bělá (23.4). 2. S většinou německého obyvatelstva (v závorkách uvedená čísla značí pošet českého obyvatelstva): Hory Kašperské (43.4), Horšův Týn (48.7), Dvůr Králové (42.8) Krumlov (45.9), Landškroun (320), Litoměřice (210, Lo- vosice (25 1), Stod (27.2), Štoky (21 8), Wimperk (40.4).

Chomútov Lo vysoký Brod Hostouň Jesenice Kadaň Chvalšiny Kaplit Chabařovice Karlov Vara Kynžvart Chrastava Žlutice Marešov Stříbro Nová Bystřice Nýdek Nýrsko Mimoň Horní Planá Bečov Přimda Planá Blatno Podbořany Posto Přísečnice Liberec Roketnice Rokytnice Ronšperk Rumburk Žatec Šluknov Bastian Tachov Tannwald Teplice Děčín Trutnov Touškov Volary Warnsdorf Štětí Broumov Bezdružice Vildštejn Cvikov Litomyšl Jindřichův Hradec 27 8 Nová Něsta Metuje Prachatice Domažlice Bělá Landškroun Litoměřice 25 1 Stoda Hora svatý . Kateřina Český bu Manetín Hora kašperský Horšův Týn Dvůr Král Wimperk

10 article

Kdyby počet menšiny města s 20 proc. a 25 proc. byl čítán, tu v okresích zmíněných, a sice k 1. Domažlice a Bělá připadly do jednojazyčných českých okresů a k 2. Litoměřice a Štoky připadly do jednojazyčných okresů německých Za účelem národního ohraničení nutno by bylo, přede- vším uvažovati, zda a které okresní soudy, jež dle stanove- ného procenta menšiny té doby považují se za jazykově smí- šené, zřízením nových okresních soudů aneb vyloučením obcí jiného jazyka z dosavadního a přidělením jich do jiného ja- zykově s nimi stejného obvodu okr. soudu, by mohly býti pře- tvořeny v jazykové, zejména když v soustavě národního, po případě jazykového ohraničení může býti přiznána opráv- něnost k existenci jen v těch případech, v nichž utvoření jednojazyčného správního území nelze provésti buď vůbec. aneb bez patrného porušení jiných poměrů, k nimž kromě jazykových poměrů nutno přihlížeti, jako k poměrům komu- nikačním, obchodním, oprávněným přáním obyvatelstva a t.p. Jazykové ohraničení zaměstnávati se bude také dále s vyloučením obcí, tedy obcí většinou českých z jedno- jazyčných německých a obcí většinou německých z jedno- jazyčných českých okresů. Obce tyto, jak to poměry dovolí, mají býti přiděleny, a sice prvnější k okresům českým, druhé k okresům německým.

Litoměřic Domažlice Bělá

11 article

Také k této okolnosti byl vzat zřetel v připojeném návrhu. Ovšem zbývá počet obcí, jejichž položení nemožným činí, aby byly přiděleny ke stejnojazyčnému nebo smíšenému okresu, počet jich jest však poměrně velmi malý a může ve prospěch jejich státi se opatření výminečnými opatřeními. jež by se stanovila stran užívání jazyků úřadů ve styku s těmito obcemi. Jsou pak to tyto obce: 1. Obec Ohučov v okresu Horšově Týně (90.2 procent německého a 9.8 procent českého obyvatelstva). V případě, že české obce tohoto okresu byly by z něho vy- loučeny a přiděleny k novému okresu, který má býti zřízen ve Staňkově, jeví se přidělení obce Ohučova k tomuto okresu podle polohy obce jako nezbytné.

Ohučov Horšův Staňkov

12 article

2. Obec Český Dub (64.5 procent německého, 355 procent českého obyvatelstva). Obec tato jest sídlem okres- ního soudu. Všechny ostatní obce tohoto okresu jsou ve svých převážných většinách české, a proto jest také okres jednojazyčný a český. 3 Obec Čouš (57.47 procent českého a 42.3 procent německého obyvatelstva) musí zůstati u německého okresu v Mostě; stejně také 4. obec Jilemník (74.3 procent německého a 257 procent českého obyvatelstva) musí zůstati v českém okresu v Německém Brodě. 5. Obec Ploškovice (531 procent českého a 46.9 procent německého obyvatelstva) musí zůstati v jednojazyčném německém okresu v Litoměřicích. 6. Obec Dlažkovice (239 německého a 32 če- ského obyvatelstva) musí býti buď s českými obcemi lovosi- ckého okresu z tohoto okresu vyloučena a k českému okresu v Libochovicích přidělena, aneb musí s ní býti také česká obec Kololeč (45 Němců a 71 Čech) ponechána v něme- ckém okresu lovosickém. 7. Obec Sulislav (44.5 procent německého a 55.5 procent českého obyvatelstva) musí zůstati při jednojazyčném německém okresu ve Stříbře, a konečně 8. Obec Staré Prachatice (93 procent če- ského a 7 procent německého obyvatelstva) bude nutno asi ponechati pro bezprostřední její blízkost u Prachatic v tomto německém okresu.

Němec Čo Český Dub Most Jilemník německý Brod Ploškovice Litoměřice Dlažkovice Libochovice Kololeč Sulislav Stará Prachatice Prachatice

13 article

O poměrech katolíků v soudobých státech na sklonku 19. století Řeč, kterou proslovil p. řid. dr. Josef Trakal na schůzi Katolicko-politické jednoty pro království české dne 18. března. (Pokračování.) Liberalismus zásadami svými státu odňal velikou míru veřejného vlivu a seslabil jeho ústrojí. Ve vol- ném závodění a hromadění duševních neb hmotných snah a sil nabývají ve státě nezřídka některé organi- sace takové moci a vlivu na veřejné záležitosti, že čelí zákonným způsobem samé moci státní aneb vnu- cují jí přímo neb nepřímo určitý směr, byť by to ne- bylo vždy na prospěch celku. — Vzpomeňme jen na ohromnou moc veřejné povahy, jakou mají některé veliké světové žurnály, některé listy, peněžní ústavy mezinárodně organisované jednoty dělnické, dobře zří- zené a dobře vedené politické strany, neb v nejno- vější době radikální i malé obstrukční skupiny. Liberální státní řád uvolnil a rozpoutal nejen veškeré státotvorné a stát zachovávající snahy, nýbrž též veškeré proudy podvratné, které dle zásady stejné právo pro každého, domáhají se všemi prostředky platnosti a vlivu co největšího v životě veřejném. — Liberalismus prohlásil rovnost v právech při skutečné nerovnosti podmínek přirozených a sociálních a musil pak připustiti, aby užíváním nezadatelných neomeze- ných svobod moc soustavně byla povýšována nad právo, aby většina utlačovala menšinu, aby v bojio život všech proti všem slabý vykořisťován a utlačo- ván byl silnějším.

doktor Trakal

14 article

V prostředí liberálního státu vyvinuly se záhy ony úmorné zápasy egoismem neseoých interesů ho- spodářských a sociálních, jež přivodily rostoucí ochu- zování středních stavů, nejistotu v poměrech výděl- kových, vzájemné odcizení výrobních činitelů kapitálu a práce, nebývalý vzrůst mas nemajetného lidu vedle nahromadění ohromného jmění v rukou málo jedno- tlivců, nevraživost společenských tříd, uvolnění rodin- ného života, bažení po bezmezné svobodě, klesání ve- řejné mravnosti, pachtění se po přepychu a požitku nad prostředky spotřebné. V tomto prostředí sociálním zmohutněly neobyčejnou měrou v theorii i praxi ony různé nauky a snahy podvratné, socialistické, komu- nistické a anarchistické, které v nesmiřitelném odporu proti státu liberálnímu popírají pojem dosavadní spo- lečnosti, upírají oprávněnost existence základních in- stitucí platného právního řádu, prohlašují náboženství za věc soukromou. Před očima liberálního státu a na- mnoze ve formách jeho ústavních svobod odbývá mezinárodně zorganisovaná sociální demokracie velko- lepé přehlídky svých vojsk na občasných sjezdech a obdobná cvičení ve zbr oních v podobě obrovských stávek ochromujících a ohrožujících v následcích svých dalekosáhlým způsobem život hospodářský a spole- čenský.

15 article

Liberalismus soudobý ovšem poznává, jaké nebez- pečí hrozí z těchto podvratných učení a snah, jež mají oporu svou v hospodářsky sesláblých vrstvách středních, v početně nejsilnějších masách lidu, vycho- vaného bezvěrecky a nedostatečnou protiváhu v ma- jetných třídách středních rovněž nábožensky lhostej- ných a v menšinách vyšších historických, sociálních stavů, domnívá se však, že příčiny toho leží toliko v činnosti státu, jenž musí přetvořiti se ve stát soci- ální a rozšířiti úkoly své též na potřebnou positivní úpravu společenského a hospodářského řádu, zapomí- naje neb nechtěje připustiti, že náprava leží aspoň z velké části na půdě jiné, na půdě náboženskéa mravní.

16 article

To obrací naší pozornost ku vzájemnému poměru katolíků a církve katolické k liberálně demokratickému státu soudobému, jenž opustil stanovisko státu nábo- ženského, náboženství státního a postavil se na zá- sadu parity náboženských vyznání buď omezené vy- znáním státním neb neomezené na zásadu náboženské svobody a tolerance, na zásadu libera chiesa in libero stato (Cavour), svobodná církev ve svobodném státě. Poměr ten nemohl býti předem nijak příznivý a uspo- kojivý, ježto vládnoucí třídy, hovící nacionalistické fi- losofii a náboženské lhostejnosti, převratem zmocnily se též zákonodárného a správního ústrojí novodobého státu a naplnili duchem protikatolickým a protinábo- ženským, doufajíce, že drží konečně v rukou neklamné prostředky k udolání církve katolické, vyhlášené za překážku, za reakcionářskou odpůrkyní všeho pokroku a vší svobody. Za toho stavu věcí jest pochopitelno, že katolíci v době převratu a po něm nepohlíželi k novému li- berálně-demokratickému státu s nadšením a s důvěrou a že vidouce církev omezenou na nejmenší míru pů- sobnosti, zbavenu vlivu na výchovu mládeže a vy- dánu v šanc útokům nejhorším, odpor svůj přenášeli z vládnoucích tříd liberálních též na samo zřízení novodobého státu, a to tím spíše, ježto ony stavy so- ciální, které v dobách absolutního státu byly nositely náboženského přesvědčení byly převratem ve svém siciálním a veřejnoprávním postavení těžce poškozeni.

Cavour

17 article

Než liberalismus i když nevěřil v nadpřirozené základy církve, zapomněl přece, že má co činiti s nej- větším, nejstarším a nejlépe zorganisovaným sjednoce- ním náboženským, jež osvědéilo ještě vždycky v době osmnácti set let obdivuhodnou pružnost v přizpůso- bení se poměrům i nejobtížnějším v překonání pře- kážek největších při nezměněném zachování svého učení. V té příčině narážíme na nejskvělejší a nejzají- mavější stránky dějin církve katolické. Ona neběžela nikdy o závod s novými politickými a sociálními ideami významu toliko přechodního. Bedlivě však sledujíc nové poměry nepříčila se nikdy trvalým a osvědčeným pokrokům, zralým zásadám politickým, jež nabyly všeobecně uznávané síly upravovací pro vývoj společnosti a státu a snažila se naopak je oži- viti a upevniti nikoliv zevní okázalou mocí, nýbrž ideálním duchem křesťanské mravnosti. V tomto po- stupu, jenž osvědčil se tak dobře v dobách starého císařství jako ve státech feudálních, v době renaisance a reformace jako v státě absolutním jeví se hluboká, světová pravda a moudrost politická, v něm záleží právě ono tajemství křesťanské osvěty, která volným, však neodolatelným, vítězným krokem ovládla svět veškerý.

18 article

Nejinak vedla si církev ve století 19. v poměru svém k liberálně-demokratickému státu. Katolíci se- znali znenáhla bojiště, taktiku a zbraně nové a při- jali pak i podmínky soutěže, po případě boje. Došli k názoru, že moderní stát s liberálním regimem, ač nehoví jich ideálu politickému, musí, nechce-li popříti vlastní své zásady, přiznati též jim plné právo stát- ních občanů, právo na účastenství v životě veřejném. právo na rovnost před zákonem a na veškeré svo- body zavedené a že tudíž mohou vymoci si zákon- nými a ústavními prostředky v ústrojí státu moder- ního na vládnoucích třídách byť i nepřátelských uznání a ohledy přiměřené účinnosti svého úsilí. Opírajíce se o prohlášenou svobodu víry a dů- věřujíce v živou její sílu počali účastniti se veřejného života, působiti na příslušníky církve veřejným t-