Číslo 78.

Praze, dne 21. března 1900.

Ročník IV.

Redakce, administraceu expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 n. Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 6 hodin 4 minuty ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 12 minut večer. Středa: Sv. Benedikt, opat. — Sv. Berillus, biskup. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně U sv. Voršily ve Ferd. třídě od 17.—21. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. .... K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně. .. . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 3.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně. . .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- le, Anglie a Ruska čtvrtletně ... K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Třiblice! Stalo se, čeho jsme s obavou očekávali. Zase utrhl se se skály české kámen a sřítil se v moře cizáctva. A kdo si toho všimne? Leda že někdo se usměje, pohodí hlavou, a řekne: »Však český národ bude i bez Třiblic.« Jako bychom ty mocné tohoto světa slyšeli. A kolikráte již tuhle omluvu pronesli! Co těch českých kamenů leží na dně ci- záckého moře a u nás — pořád nic; pořád jsme veselé mysli, jen smích na rtech při nejvážnějších věcech, tak že česká lehkomyslnost se stala po- řekadlem. Vezměte si tak mapu Čech do ruky a učiňte si procházku kol kolem po hranicích národnost- ních. Co tu ztraceného území, co tu ztraceného národního kapitálu! My nechceme mluviti o tom, co jsme získali — to činí beztoho ohromnou nulu, ale vzpomínáme toho, čeho jsme pozbyli. A proč jsme to ztratili? Svojí lehkomyslností, pohodlností, netečností a trestuhodnou národní leností. A ptáte se, jak to myslíme? Povíme vám to — zkusili jsme to — vždyť stáli jsme po leta v nej- tužší seči. V Praze — u plzeňského nebo jiného moku se vede náramně lehko politika; to se vám to krásně mluví o vlastenectví, o husitství, o hrdin- ném národu českém, zatínají se pěstě, rudnou líce, blesky srší z očí — ale kolik pak z těchto vla- stenců také pracovalo a pracuje? Venku, na hranicích, v uzavřeném území — tam na bojišti — tam se nebojuje frázemi — ale většími statky — ctí, zdravím i existencemi. Zdali pak ti naši »vlastenci« tak do opravdy přesvědčili se o tom urputném boji, který vedou naše menšiny! Co tu existencí zničeno! Ten prostý lid, dělnický, řemeslný — čest jemu! Ten nasa- zuje vše: blaho rodin, ten dá se vyhnati z práce a myslí ve svém nezkaženém srdci, že s ním sou- hlasí celý národ a celý že za ním stojí. A zatím se o chudáka nikdo ani nestará.

Ano, před volbami hedí se několik frází do lidu, volá se: Národe, atd., a pak to umlkne a je ticho jako dříve. — Kde pak vede se v evidenci náš katastr? Kde pak je národní rada, která by měla za povinnost žárlivě stříci otcovské hrudy a nedopustiti takové ostudy, jako jsou Třiblice? Řeknu vám malý příklad. Bylo to před ně- kolika lety. Na ostrově německém byl na prodej velkostatek asi za 200000 zl. Velkostatek leží v obci české, která umělou machinací přetvořena v německou; je tam i německá škola, kde se česky vyučuje. Kdyby velkostatek byl v českých rukou, je přes noc obec českou a i sousední obce smíšené padnou brzo. Tehdy psalo se na vše strany: na poslance, na banky, na jistého zesnu- lého bohatého vůdce lidu — advokáta — vo- láno — ale nadarmo. Ani odpověď nedošla. Dnes je pozdě. To jsou Třiblice v jiném vydání. A tak je to všude. Máme sice plná ústa slov, která nás nic nestojí; děláme vlastence, ale platiti, pracovati, organisovati, zachraňovati — to nám ani nena- padne. Kdyby se nenašli v krajích ohrožených jeden — dva nadšenci, kteří pracují do úpadu — naše elita národní by to nechala běžeti — ať se Pán Bůh o to stará sám. Ano, trpkou pozvedáme žalobu na naše vůdčí kruhy a činíme to po trpkých, přímo děsných zku- šenostech. Vůdčí kruhy nestarají se o lid, o zemi, o půdu otcovskou! Kde jsou naše banky, naši ka- pitalisté, naše intelligence? Takhle-li se bude ho- spodařiti, pak nevěříme v budoucnost národa. Vzmužte se přece aspoň vy, kdož máte býti vůdci a strážci lidu. Udrobuje se kousek po kousku až se shroutí vše — v moře cizoty.

Z říšské rady. Z Vídně, 20. března. (Tel.) (Panská sněmovna) Předseda kníže Windischgrätz zahájil schůz ve 12. hodin 20 minut v poledne. K návrhu hr. Harracha přichází na denní po- řádek dnešní schůze následující předměty: Zpráva finanční komise panské sněmovny o schopnosti dluho- pisů krakovského vodovodu v obnosu 3,600.000 K. nebo dluhopisů, které by na základě této výpůjčky vydal peněžní ústav dle stanov k tomu oprávněný, ku zúrokujícímu se ukládání nadačních, pupilárních a jiných kapitálů; zpráva finanční komise panské sněmovny o zákonu týkajícím se prodloužení dočas- ného zastavení postupného zvýšování daně z domovní činže a pětiprocentní daně z čistého výnosu důchodků v Terstu, ustanoveném zákonem ze dne 12. července 1896 do konce r. 1899; zpráva finanční komise panské sněmovny o osnově zákona, týkající se osvo- bození 30milionové výpůjčky města Vídně od kolků a bezprostředních poplatků a schopnosti obligací této výpůjčky ku zúročitelnému ukládání nadačních a jiných jistin. K návrhu Dumbovu dává se na denní pořádek zpráva rozpočtové komise panské sněmovny o zákonu stran poskytnutí úlev při splácení státních zálob, povolených na pomoc v nouzi, jakož i povolo- vání odpisů těchto záloh.

Sněmovna přechází k dennímu pořádku Zpráva o zabezpečených dlužních úpisech pro zástavy přikazuje se komisi, která má býti v nejbližší schůzi zvolena. Dohodě mezi Rakouskem, Uhry a Španělskem ze dne 21. ledna 1897 stran vzájemné ochrany vynálezů, známek a vzorků, uděluje se ústavní schválení. Zákon o dělnické statistice přika- zuje se zvláštní komisi, která bude zvolena v nej- bližší schůzi. Předloha o výpůjěce města Krakova na vodovod přijímá se ve třetím čtení. Na to přijí- mají se výše uvedené předlohy o schopnosti dluho- pisů k ukládání nadačních a jiných jistin ve 2. 3. čtení. Při poradě o zákonu stran splácení státních záloh ujal se slova ministerský předseda dr. Körber, jenž připomínal, že mezi zákony, kterými se vládě dává právo k udělování záloh, nalézá se také zákon ze dne 17. listopadu 1899, jenž se vztahuje na po- vodňovou pohromu z měsíce září m. r., a ohledně které pomocná akce dosud není u konce. Bylo totiž povoleno 982.000 K, jež však nejsou do té chvíle ještě postiženým rozdány. Při poradě o zákonu tom v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny vyskytla se pochybnost zdali pod § 1. nové osnovy zákona spadají také obnosy povolené zákonem ze dne 17. listopadu 1899, jež dosud nejsou vyplaceny. Jelikož dle zprávy, kterou podala vláda, nemůže o tom býti pochybnosti, domnívala se vláda, že s přáním říšské rady ohledně škrtnutí slov »až posud« ve čl. 1. může také ona souhlasiti. Vláda nemíní dáti si touto před- lohou uděliti pro všecky časy a pro všecky případy, ve kterých se takové podpory udělují, právo k odpi- sování záloh, nýbrž bude v takových případech žádati vždy o zvláštní zmocnění. Zákon se na to přijímá beze změny ve druhém a třetím čtení. Schůze končí o půl druhé hodině odpolední.

Zprávy politické. V Praze, 20 března. K situaci. Jak bylo včera opověděno, ko- nalo české oddělení vyrovnávací konference dnes novou schůzi, na jejímž pořadu jednacím nalézaly se národní sněmovní kurie a spojené s nimi veto. V předsednictví se vystřídali před- seda ministerstva dr. šl. Körber a ministr-krajan dr. Rezek. Debata byla velmi (čilá a vlekla se takřka do nekonečna, protože se jí účastnili takřka všichni členové. Mínění se různila. Někteří řečníci zastávali náhled, že ve věcech týkajících se zále- žitostí úředních, měly by míti veto pouze úřední kurie; druzí dokazovali zase, že právo veta mělo by příslušeti všem třem kuriím, když by jednalo se o změnu volebního řádu nebo zemského zřízení. Naproti tomuto druhému náhledu bylo však zase uvedeno, že by veta nebylo vůbec potřebí, protože každá kurie může zmariti všelikou změnu voleb- ního řádu neb zemského zřízení prostředkem nej- jednodušším — odchodem ze sněmovny. Rozhod- nutí se nestalo. Hlavně proto, že čeští účastníci konference prohlásili, že veto kuriím příslušící může býti považováno jen jako za korunu

vrchol veškerého díla vyrovnávacího. Náhled tén opanoval také pole celé debaty a veškera pozor- nost upjata byla pak k odpolední schůzi, v kteréž vytknul předseda ministerstva stanovisko, jaké vláda zaujme ohledně zákona jazykového. Svolání sněmů. Dnešní »Wien. Ztg.« uve- řejňuje císařský patent ze dne 19. března 1900. kterým svolávají se sněmy český, haličskýa vladiměřský s velkovévodstvím krakovským, dal- matský, dolno a hornorakouský, solnohradský, štýrský, korutanský, krajinský, bukovinský, mo- ravský, slezský, tyrolský, goricko gradištský a voralrberský. Sněm dolnorakouský sejde se dne 27. března, gorický dne 2. dubna. Všecky ostatn sněmy sestoupí se dne 26. března. Náčelník generálniho štábu, polní zbroj- mistr baron Beck, má zítra své 70leté naroze- niny, které však slaviti bude následkem úmrtí své choti ve vší tichosti.

Uherská poslanecká sněmovna konala dnes schůzi, jež byla četně navštívena. Mezi do- šlými spisy nalézala se také žádost královského státního zastupitelství v Kološi za dovolení k soud- nímu stíhání jistého obyvatele rumunské národnosti v Marosz-Vasarhely, kterýž veřejně urazil sněmovnu poslaneckou. Předseda Desider šl. Perczel při- kázal tento případ, kterýž jest prvním tohoto druhu, výboru justičnímu. Po vývodech, jež před- nesli poslanci hr. Bohdan Széchenyi, hr. Alex. An- drassy, Fr. Deffeny a hr. Štěpán Tisza a po opět- ných vysvětleních ministra orby Darányiho byly vyřízeny zbývající části ministerstva orby. Na to přistoupila sněmovna k rokování o rozpočtu mini- sterstva kultu a vyučování. Posl. Lehoczy (pro) přeje si větší podporování hornouherských škol obecných. Posl. Boda a Komjathy vy- jadřují proti tomu odpor strany neodvislých. Kom- jathy při tom útočí na národnostní politiku mini- sterského předsedy, a nazývá konvenci s Rumun- skem stran brašovských škol hanebným ponížením Uher. Zítra bude se v rokování pokračovati. Na denním pořádku zítřejší schůze nalézá se roz- počet ministerstva vnitra. — Incompatibilitní výbor poslanecké sněmovny uherské rozhodl se, že místo, jež přijal posl. Béla z Tallianu u bankov- ního spolku, jest s mandátem poslaneckým neslu- čitelno.

Na hřbitově berlínském učiněn byl dne 18. t. m., t. j. ve výroční den tamní revoluce, zrovna tak jako stalo se ve Vídni, veliký projev na počest a památku všech, kdož padli v krvavých březnových bojích r. 1848. Jakkoliv oblaka chrlila celé spousty deště, sešlo se na hřbitově berlínském včera 5000—6000 osob. Při vchodu na hřbitov rozestavena byla policie, jež dala si ukázati všecky přinášené věnce. Jedenácte z nich bylo zabaveno, protože nalézaly se na jejich stuhách závadné ne- přípustné nápisy. Dva z těch věnců donesli an- archisté. Celkem složeno bylo na hroby přes 300 věnců. Jeden z nich s nápisem: »Bojovníkům za svobodu r. 1848« zaslala frakce levice městského berlínského zastupitelstva. Ostatní věnce byly té- měř výhradně věnovány od dělníkův nebo dělni- ckých spolků. Novým tureckým vyslancem v Madridě byl jmenován generál Izzed paša. Kaimakamové v Mitrovici a Kumanovu, Nazim paša a Abdullah paša byli přeloženi. Arménský patriarcha, pohroziv svou de- missí, podal protest proti tomu, že vali v Adaně a turečtí delegáti snaží se prý zabrániti delegátům arménského patriarchátu, aby nemohli podle zá- kona zakročiti při volbě katholikosa v Sisu, ustano- vené dne 24. března. Vypovězen. Podle zpráv, jež došly z Caři- hradu do Plovdiva, byl tajemník v paláci Yildiz- ském, Kiamil-bey, jenž několikráte súčastnil se jako delegát Turecka orientálního kongresu, vy- povězen. Anglická dolní sněmovna konala včera schůzi, v níž prohlásil státní podtajemník mini- sterstva zahraničních záležitostí Brodrick, že německý parník »Herzog« nebyl ve skutečnosti