3
masthead
2. ledna 1908. Číslo2.
4
article
září do 15. října volební opravou a spojeným
s ní národním smírem, ale pro panovačné chout-
ky vlašské většiny vyjednávání se rozbilo.
Sněm gorický zasedal z jara od 18. února
do poloviny března a upravil volební řád tak,
že ke starým kuriím přidal novou všeobecnou
se 6 mandáty. Volební povinnost zamítl. —
Sněm kraňský nebyl r. 1907 vůbec svolán.
Sněm ferstský zůstal věren své bezohled-
nosti k menšině slovinské. V zasedání od 25.
února do 5. dubna schválil nový zemský volební
řád bez debaty, nepřipustiv Slovince ani ke
slovu a stejně bezohledně v neprospěch Slovinců
změnil také volební řád městský. Tato usnesení
nedosáhla však sankce panovníkovy.
V alpských zemích zemskou volební refor-
mu provedl pouze sněm dolnorakouský.
Dle opravy této volby se budou konati jednak
dle zásady všeobecnosti (ve Vídni a v páté
kurii), jednak dle zásady zastoupení zájmového
(v kurii velkostatkářské, městské a venkovské).
Volební povinnost zamíll sněm štyrský
ale přijaly ji sněmy dolnorakouský, hornorakou-
ský, solnohradský a vorarlberský, jenž mimo to
uložil zemskému výboru, aby předložil návrh na
zřízení všeobecné sněmovní kurie s 2 mandáty.
Tyrolský sněm pro spor německo-vlašský se vů-
bec nesešel a byl 30. prosince rozpuštěn; správ-
ce místodržitelstva baron Marek Spiege-
feld byl 28. září jmenován místodržitelem pro
Tyroly a Vorarlberk.
Slovinec
Spiege
Vídeň
Tyroly
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. ledna. (Sněmovní vol by)
Volby do všech čtyř zemských sněmů, jiehž
pravomoc vypršela koncem minulého roku, a do
sněmu tyrolského, jenž byl právě rozpuštěn,
jsou již vypsány. V Čechách, Haliči, Kraňsku
a Tyrolsku bude se voliti dle starého volebníh
řádu ve čtyřech kuriích, do sněmu gorického
dle opraveného volebního řádu také v pátě, vše-
obecné kurii.
V Čechách budou volby na venkově 20
února, ve měslech 27. února, v obchodních ko
morách 2. března, ve velkostatefch 5. března
V Haliči bude voliti venkov 25. února.
města 2. března, obchodní komory 3. března
velkostatky 6. března.
V Kraňsku volí venkov 21. února.
města a obchodní komora 28. února, velkostatky
6. března.
V Tyrolsku voli venkov 19. února,
města 21. února, obch. komory 24. února
velkoststky 25. února.
V Goricku bude voliti všeobecná kurie
2. března, venkov 4. března, města a obchodní
komora 6. března a velkostatky 7. března,
V Praze, 1. ledna. (Vyhlášení vy-
rovnaelch zákonů v Uhrách.) Uherské
úřadní noviny ze dne 31. prosince uveřejňují
současně s úřad. novinami rakouskými všechny
panovníkem schválené zákony, týkající se vy-
rovnání. Jsou to: zákon o autonomním celním
tarifu, zákon o kvotě a zákon zmocňovací. Mimo
to vyhlášeny zákony, jimiž se v Uhrách zabez-
pečuje ústavnost: zákon o rozšíření pravomoci
správního soudu, o kompetenci soudů, o úpravě
poměrů státních a samosprávných úřadníků
zákon, jímž se zrušuje zákon Szapáryův. Mimo
to uveřejněny sněmovnami přijaté a panovníkem
schválené zákony o konsulárním soudnictví
zatímné úpravě obchodních styků s cizími státy.
Praha
Čechy
Halič
Kraňsko
Tyrolsko
Uhry
obchodní komora
6
article
V Praze, 1. ledna. (Křísení chor-
vatské národní strany.) V časopisech
čteme podrobnosti ze schůze některých členů
býv. chorvatské národní strany, z níž se bán
Rskodezay snaží vytvořiti novou vládní unioni-
stickou stranu. Podrobnosti ty málo nasvědčují,
že se pokus dra. Rakodezaye zdaří a vtip
»Srbobrana«, že maďaronská schůze dne 28.
m. m. byla vlastně opozděný slavnostní pohřeb
býv. národní strany, není prost oprávněnosti. P
řeči dra. Rakodezaye, jenž vykládal známý svůj
program, ujal se slova býv. chorvatský minist
dr. Nikol. Tomašié, aby dovodil, že názory
uherské vlády o maďarštině na chorvatských
železnicích, ani o státní jednotě uhersko-chor-
vatské nemůže uznati za správné. V otázce
jazykové prohlásil za úplně prokázané, že uzá-
koněním železniční pragmatiky uherská vláda
jednostranně, bez souhlasu Chorvatska změnila
vyrovnání uhersko-chorvatské a tato křivda se
musí napraviti. Pokud jde o státní jednotu, dr.
Tomašič uznává, že Uhry a Chorvatsko vůči
cizím státům i Rakousku vystupují jako stát
jeden, ale v politice vnitřní jsou v poměru po-
spolitosti, nikoli však jednoty.
Kdyby Chorvaté uznali i ve vnitřním poměru
jednotu, zami by svolili, aby se těžiště celé
chorvatské politiky přeneslo do Pešti a učinilo
závislým od libovůle uherské vlády. »Na venek
Rakodezay
doktor
Nikol
Tomašič
Chorvat
Praha
Chorvatsko
Uhry
Rakousko
Pešť
7
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Zkušební jeviště Národního dívadla,
jehož naléhavá potřeba — z nedostatku místa
v budově divadelní samé — od let již stále
důrazněji byla projevována, konečně bylo poří-
zeno a dnešním dnem započne jeho činnost.
Divadelní správě podařilo se nájmem získati od
pražské obce budovu bývalé strojírny na ostrově
Žofinském, z níž účelnou adaptací upraven pro-
storný sál s výbornou akustikou, v němž bude
možno konati veškeré předběžné zkoušky čino-
herní i menší operní (při klavíru), dříve než do-
spějí ke stadiu posledních zkoušek na hlavním
jevišti. Zejména pro činohru Národního divadla
se pro výhodnější a rychlejší postup studování
pro běžný reperloir bude to míti značný význam.
Zkušební jeviště bude dnes ve čtvrtek 2. ledna
1908 o 10. hod. večerní předsednietvem Spo-
lečnosti Nár. divadla odevzdáno artistické správě
divadelní v užívání a hned v nejbližších dnech
budou se tu konati zkoušky k nejbližší čino-
herní novince Nár. divadla, k dramatu »Pánie
od Abigail-Horákové za režie ředitele G. Schmo-
ranze.
Abigail
Horák
G Schmo
spo
národní divadlo
národní . divadlo
8
article
Hudba.
Hudba.
+ V koncertu Spolku českých žurnalistů v Praze,
jenž bude již zejtra v pálek večer v Rudol-
fiou, bude orchestr vinohradské opery
pod taktovkou Čelanského značně sesílen
vyníkajícími hudebníky, aby proveden
Sukovy symfonické básně »Praga« a Smeta-
novy »Vltavy« dokonale, ideálně vyhovovalo po-
žadavkům skladatelů. Již první zkouška na »Pragu«
uvedla přltomné znalce v úžas velkolepým provede-
ním. Temperamentní virtuoska sl. Ella Stillero va
přednesem Glazunova koncertu na zkoušce
nadehla též posluchače ku potlesku. Velkého úspěchu
— pravil dr. Tomašič — jsme jedno tělo
uvnitř však nesmíme býti jedno tělo, sieby
padla naše autonomie.«
Tento rozpor ve smýšlení chorvatskýeh
přívrženců směru unionistického a pešťské vlády
vysvětluje, proč schůze, svolaná drem. Rakod-
czayem, nemůže býti hotova s programem přiští
vládní strany. Druhý neúspěch Rakodezayův
spočívá v tom, že na jeho pozvání se ozvala
sotva polovina býv. poslanců ze strany národní,
ostatní s Šumanovičem a Gavrani-
čem v čele vůbec do schůze nepřišli. Dr. Ga-
vranič vyslovil se v rozmluvě s novináři, že
má snahy o zřízení unionistické strany za marné,
poněvadž bývalou národní stranu ve starém slo-
žení a se starým vedením vůbec nelz
vzkřísiti.
Čelanský
Sukův
Praga
Stillero
Glazunov
Praha
Rudol
Vltava
spolek český žurnalista
Praga
Smetnov
9
article
Ze Záhřeba, 28. prosince. (Organisac
chorvatských stran.) Kromě starých.
pravověrných maďaronů, kteří se dnes za pří-
temnosti bánovy rozhodli, vstoupiti opět na je-
viště politické jako „unionistická strana“, zorga-
nisovali se také oni bývali poslanci rozpuště-
ného sněmu, kteří sice nenáleželi žádné straně.
ale podporovali politiku chorvatsko-srbské ko-
alice. Tito poslanci, v jichž čele stojí hr. Miro-
slav Kulmer, utvořili zvláštní „samostatný“
klub, který bude i nadále udržovati styky s ko
alicí a bude také členem koalice. Předsedou to-
hoto nového klubu zvolen hr. Kulmer, do
volebního výboru koalice vysláni dr. Badaj
dr. Vladim. Nikolič.
Předvolební ruch značně se již rozvil a
v četných volebních okresích jmenováni kandi-
dáti, ač nové volby ještě novypsány. Volební zá-
pas bude nesnadný, poněvadž vedle chorvatské
koalice budou se o mandáty ucházeti starčevi-
čovci, selská strana lidová, křesťanští sociálové
(klerikálové), radikální Srbové a nová vládní
strana unionistická.
Kulmer
doktor
Badaj
Vladi
Nikolič
Srba
Záhřeb
Mira
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. ledna.
Přeličeni pro kyjevský židovský pogrom.
Před okružným soudem kyjevským líčís
židovský pogrom, který se tam udál v říjnu
r. 1905. Jak je čtenářům v dobré paměti, revo-
lucionáři odpověděli na carský manifest o kon-
stituci, daný 17. října, povstáním. V gubernifch
jihozápadních a jižních, kde Židé tvoří značnou
čásť obyvatelstva, ano v mnohých městech a mě-
stečkách většinu, povstání toto hned na počátku
mělo charakter revoluce židovské. Židé nejen
této jeho povahy nezakrývali, nýbrž hlásili se
k revoluci jako ke svému dítku, všude stáli jí
v čele, ano dokonce již na některých místech
proklamovali „židovskou republiku“. To však
trvalo pouze několik dní a na Židy přikvačily
děsné „pogromy“
Ličením kyjevským zjištěno, že by pogro-
mu nebylo, kdyby Židé byli vedli revoluci pouze
proti vládě, a ne proti všemu ruskému. Židé za-
čali trháním carských obrazů, pokoušeli se po-
valit sochu Mikuláše I. před universitou, ale o
toho hned překročili k urážení křesťanské víry
a ruské národnosti. Advokát Ratner před davy
lidu vyřízil z obrazu podobu carovu a do vý
řezu vložil svou tvář. Židé volali: Dali jsme vám
boha (!), dáme vám i cara! Student Brodský
syn známého židovského Kroesa, zastřelil dva
křesťany a ranil policejního pristava. A jiné po-
dobné věci se dály, až se lid vzchopil a dal se
de Židů.
Podotknouti sluší, že ani Ratner ani jeh
adjutant Schlichter, ani student Brodský nebyl
zatčeni, ani k žádné zodpovědnosti pohnáni,
v nynějším přelíčení vystupují jako s vědei
Žid
Mikuláš
Ratner
bůh
Schlichter
Brodská
Praha
11
article
Konžský stát.
Konžský stát.
Z Brusselu se oznamuje o nynějším stavu
konžské otázky: Z oficiosního brusselského
pramene sděluje sntverpský list »Mětropole«, ž
král je pevné odhočin v zájmu hospodářsko
budouenosti Belgie zamitnouti jakékoliv změnění
konžské smlouvy. »Métropole« dokládá, žeje
povinností klerikální většiny sněmovny jedno
myslně přistoupiti na smlouvu konžskou, aby
Belgie byla zachráněna před velkou škodou.
Druhá cesta do osad.
Státní tajemník pro osady Německa Dern-
burg odpluje po vyřízení agend svých v říšském
sněmu německém do jihoafrické osady německé
Nový italský ministr.
Jmenování senátora Casana ministrem
vojenství přijato bylo všude v Italii příznivě
i v kruzích armádních, kdež byla již důvěra
k vůdčím generálům úplně zmízela. Vláda doufa
od převzeti portefeuillu vojenství občanským par-
lamentaristou, že prosadí spíšo vojenské re-
také docílil dvojzpěv (pí. M. Čelanské a tenora
p. Jelínka) z Malátovy komické opery »Ve
selé námluvy«. Vůbec uchystán zajímavým po
řadem koncertu ryze umělecký požitek vyspělému
hudebnímu obecenstvu. — Zbývající vslu-
penky a to sedadla od 2 do 6 K a k stání pop
a 2 K prodávají firmy F. A. Urbánek a Mojmín
Urbánek. Vzhledem k čilému odbytu vstupenek ne-
bude asi pokladna v Rudolfinu ote-
vřena.
+. Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večerní
v Národním domě na Král. Vinohradech konaný kon-
cert věnován bude skladbám Bedřicha Smetany. Pro-
vedeny budou symfonické básně »Valdštýnův tábor-
a »Hakon Jart«, scherzo z »Triumťální symfonis«,
pochod k Shakespearově slavnosti, polka »Venko-
vanka«, Kovařovicem upravená fantasie na »Pro-
danou nevěstu« a entreakt z »Dalibora« (solo na
housle pan Antonio de Grassi). Vstupenky po 60 h.
rodinný lístek (3 osoby) po 1 K 60 h od 7. hodiny
u pokladny.
M Čelanský
Jelínek
Malátův
F A Urbánek
Mojmín Urbánek
Smetan
Valdštýnův
Jart
Shakespearův
Kovařovic
Dalibor
Grass
Brusel
Belgie
Německo
Rudolfinum
Český filharmonie
národní dům na Královský
12
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Záhadná vražda majora. Z Allensteinu
31. prosince. Přes to, že setník šl. Goeben do-
znal, že majora šl. Schönebecka zavraždil
projevuje se domněnka, že tak učinil jen proto, aby
zachránil pí. Schönebeckovou, která asi sama svého
chotě zastřelila. Nápadný je zvláště malý kalibr ná-
boje, kterým byl major zastřelen. Muž, a k tomu
důstojník, nosil by u sebe zajisté větší zbraň.
Kromě toho nebyla vražedná zbraň posud ještě na-
lezena. Zatčení manželky zavražděného očekávalo
se všeobecně, takže nikoho nepřekvapilo, za to však
překvapilo velice náhlé doznání šl. Goebena.
= Vzpoura nájemníků v Novém Yorku. Z Nov.
Yorku se sděluje: Stávka nájemníků nabývá stále
většího rozsahu. Zejména v gbettu, kde na poměrně
malém prostoru bydlí více než půl millonu východo-
evropských židů, panuje velké rozčilení. Konají se
velké schůze, v nichž se nájemníci vyzývají, aby
neplatili nájemné a násilnému vystěhování rovněž
násilím zabránili, Počet »stávkojících« obnáší nyní
formy, jež budou znamenati zatížení rozpočtu.
Myslí se, že také gen. Valleris, stát. podtajemník
pro ministerstvo vojenství, bude nahražen silou
občanskou.
Schönebecková
Nový York
York
13
article
Nástupce Campbell-Bannermana.
Zaznamenali jsme již několikráte pověsti
kolující o odstoupení chefa anglického kabinetu.
Od té doby, co sir Campbell- Banner-
man musil vzhledem k svému zdravotnímu
stavu odjeti na jib, opětují se tyto zprávy ještě
houževnatěji a »Pall-Mall-Gazette« tvrdí, že lékaři
poradili premiérovi, aby se zeela vzdal veřejné
činnosti. Očekává se tudíž demise sir Henrya
v nejbližší době a jako jeho nástupce opět se
jmenuje nynější kaneléř pokladu Mír. H
A squith.
lad
Egypt neodvislý.
Ustavující schůze nacionalistické strany v
Egyplě konala se včera v Kahýře za účasti přes
1000 členů. Vůdcem strany zvolen známý agi-
tátor Mustafa Kamel paša, který vyhlásil pro-
gram její: neodvislost Egypta od Turecka i od
Anglie . .
Campbell
Bannerman
Campbell Banner
Kamel
Egypt
Egypl
Turecko
Anglie
Kahýř
MallGazette
14
article
Posl. dr. Josef Herolu
Posl. dr. Josef Herolu
o nejbližších úkolech našeho poli-
tického a národniho zápasu,
(Otázka česká s hlediska státopráv-
ního a národního. — Potřeba reform
zemského zřízení. — Rovnoprávnos
jazyků zemských. — Práve národních
menšin na ochranu. — Jednota a ce-
listvost král. českého. — Myšlenka kraj-
ských úřadů. — Vymezení zákonodárne
kompetence sněmu zemského. — Vyme-
zení správní kompetence zemského
výboru. — Vplby do zemských ústavů
a komisí. — Úprava linančního hospo-
dážství zemského. — Nový volební řád
do sněmu. — Dohoda česko-německá. —
Výzva k dohodě českých politických
stran.)
... Vývoj politických událostí nevíže se nikte-
rak k hranicím časovým, nezná starého ani no
vého roku! A přece je zvykem ve chvili, kdy
první paprsek nového ročního období ješté jer
mlhavým světlem ozařuje budoucnost, vytvářet
politickou perspektivu a vytyčovati nejbližší úko-
ly. Děje se tak tiskem, v poradách poslanců, na
schůzích voličských i klubovních.
Včera, jako jeden z prvých, učinil tak říš
ský poslanec dr. Josef Herold na schůz
„Politického klubu pro okres vino-
hradský“ (v zimním sále Národního domu)
obsažnou a bystrcu řečí, do jisté míry pendan-
tem veliké řeči své ze dne 19. prosince m.r.
na radě říšské. Právě jako tam, věeně, názorně
a jasně zabýval se politickými thematy aktuál-
nými a v prvé řadě českou otázkou, kte-
rou pro nové období našeho zápasu politického
a národního označil za nejdůležitější předmět
všcho jednání.
„Neudržitelné poměry národnostních zá-
pasů v Čechách“ — pravil v úvodních slovech
„prohlášení bar. Becka o úmyslu vlády, při-
kročiti k řešení problému národního, nové „olby
sněmovní, sestoupení se sněmu českého a nutná
oprava volebního řádu do zemského sněmu, jsou
okolnosti, které přímo nasvědčují, že řešen
otázky české bude jimi vyvoláno.
Posl
doktor
Josef Herol
Josef Herold
Beck
Čechy
národní dom
15
article
Proto patrným jest již na straně něme-
cké zimniční úsilí, učiniti požadavky jejich
předmětem veřejné diskuse, kdežto u nás ne-
správně obmezujeme se pouze na to,
odmítati co nejrozhodněji něme-
cké požadavky, aniž bychom přesně
určitě formulovali požadavky svě.
(Souhlas.)
Má-li tudíž přikročeno býti aspoň k částeč-
nému řešení české otázky, musí český národa
zejména české poselstvo opustiti stanovisko pou-
ze záporné a musí vystoupiti s přesně vy-
mezenými požadavky a pečovati
o to, aby se staly podkladem veškeré
ho zákonného jednání. Krátce — řešení
prohlému českého nesmí býti před veřejno-
stí politickou otázkou uspokojen
německé menšiny v Čechách, nýbrž
konečným cílem jeho musí být
uspokejení a vyrovnání se s náro-
dem českým. (Tak jest!)
A tu dlužno problém český posuzovati se
dvojího stanoviska: předně se státoprávní
ho, jako řešení poměru zemí koruny české k o-
statním královstvím a zemím v monarchii habs
bursko-lotrinské sloučeným a pragmatiekou sank-
cí sjednoceným a jakožto poměr mezi korunoua
zákonodárnými zástupci král. českého a českých
zemí, a za druhé se stanoviska národ-
ního, jako upravení poměrů obou národů v Če-
asi 75.000 osob. V čele hnutí je mladá dívka Pavla
Newmanova, kterou židovský radikální tisk nazývá
Pannou Orieanskou východní části. Pořádají se také
průvody s transparenty a praporky, na nichž jenom
nápisy hebrejským písmem v židovském jargonu,
hlásající odpor proti »domácím tyranůme.
Pavel Newmanův
Čechy
16
article
= Výbuch pumy v Barceloně Z Barcelony
31 prosince. (K. k.) V domě č. 40 a v ulici San
Pablo vybuchla dnes puma. Výbuchem byla
jedna osoba zabita a dvě osoby zra-
něny. — Z Barcelony, 31. prosince. (K. k.)
Puma, která dnes vybuchla, byl granát, jakých užívá
se u dělostřelectva. Jeden policista byl za-
bit a jeden obchoduík těžce zraněn
V divadle lycea, kde hrána byla před vyprodaným
domem opera »Tannhäuser«, bylo představení pře-
rušeno. Hmotná škoda jest velmi značná. Usmrcený
policista, který odstraňoval pumu, zabalenou do po-
krývky, byl roztrhán na kusy. Jiný policista umírá.
Výkladní skříně okolních obchodů byly rozbity. Obe-
censtvo bylo tak poděšeno, že když o půlnoci jistá
cizozemská loď uvítala Nový rok dělovým výstřelem,
povstal v městě velký nepokoj.
= Opět neštěstí v amerických dolech. Z E
Pasa (Texas), 31. prosince. (Něm. kab.) Jistý zdejší
list sděluje, že v dole »Cartago« u San Antonia
v Novém Mexiku nastal výbuch, jímž byl prý větší
počet osob usmrcen. Telegram ze San Antonia praví
že výbuchem bylo zasypáno 30 horníků. Jsou
obavy, že všichni přišli o život.
= Sníh. Z Paříže, 1. ledna. (K. k.) Celý den
padal zde sníh. Z mnobých francouzských krajů ozna-
mují rovněž, že tam sněží.
= Nešiěstí na železnicích. Z Brestu Litev-
ského, 1. ledna. (Spb. Ag.) Srážkou dvou ná-
kladnlch vlaků u stanice Krymna, při níž bylo
30 vozů roztříštěno, zpozďují se osobní vlaky at
o 8 hodin. — Z Tiflisu, 1. ledna. (Spb. Ag.) Na
zakavkazské dráze vyšinul se v noci po-
štovní vlak z kolejí, při čemž byl jeden úřadník
poštovní raněn těžce a 5 jiných osob lehce.
Z Madridu, 1. ledna. (K. k.) Soukromý tajemníi
králův br. de Andino zemřel.
Tannhäuser
jít Andina
Barcelona
San Pablo
Ob
Texas
Německo
San Antonia
Mexiko
Paříž
Brest
Litva
Krymn
Tiflis
Madrid
lyceum
dom opera
Aga
E Paso
17
article
Jchách a uspokojení národa českého ve směru
Jchách a uspokojení národa českého ve směru
národním a jazykové m.
Státoprávní program český
jehož splnění zůstane vždy konečným cil em
české politiky, tou dobou asi řešen ne-
bude. Pro řešení tohoto státoprávního programu
ve smyslu českém především zjednati musím
takové podmínky, které by zamezily podobné
převraty, jaké se staly r. 1860 při vy-
dání říjnového diplomu, r. 1867 a potom za éry
Hohenwartovy.
Proto chci dnes věnovati pozornost svou ře-
šení otázky české pokud se týká j azykový ch
práv národačeského a poměru obo
národů, král. české obývajícíc h.
Již v posledním zasedání sněmovním před
ložena byla sněmu osnova zákona, směřujíeí
jedrak k opravě volebního řádu do sněmu král.
českého, jednak k tomu, aby již v zemském ří-
zení zabezpečeno bylo německé menšině zákon-
né zastoupení v zemském výboru, v zemských
ústavech a komisích sněmovních. Tu nastává
pro nás otázka, zdali jen s touto částečnou z mě-
nou zemského zřízení se můžemea
máme spokojiti?
Podal jsem již v minulém zasedání sněmov-
ním návrh na pronikavou změnu
zemského zřízení a na vypracová-
ní zvláštní zemské ústavy. Úkolem
dnešních výkladů má býti: vyznačiti směr, dle
kterého tyto změny dle názoru mého by prove-
deny býti měly. Podotýkám ihned, abych zamezi
každé nedorozumění, že, pokud se týče podrob-
nějších ustanovení, názory mnou vyslovené jscu
pouze názory mými a že nikterak nemohou
činiti nárok na to, že by byly již schváleným
programem strany, ke které náležím. Chci ale
výkladem svým přispěti k tomu, aby otázka
reformy zemského zřízení stala se
vážným a věcným předmětem ve-
řejné diskuse.
Hohenwartův
18
article
Již několikráte jsem se o věci té zmínil
jakkoliv otázka ta přímo zasahuje do tak zv.
sporu česko-německého, nabyl jsem zkuše-
nosti, že němeský tisk úmyslně pomijí my-
šlenkutu mlčením. Děje se to patrně pro-
to, že aktuálnost změny zemského zřízení ne-
může popírati, že ale vybudování jeho pokládá
za program, který přesunouti má aktuální řešen
české otázky na pole zcela jiné, než na kterém
Němci a vlády posud otázku tu řešenu
miti chtěli. (Souhlas.)
Potřeba reformy zemského zří
zení nejen Čechy, ale i Němci a vládami se
uznává a dána jest především zemským zřízením
samým. Zemské zřízení naše bylo vydáno únoro-
rou ústavou roku 1861 a neodpovídá naprosto
moderním požadavkům, které se na ústavní o
ganisaci kladou; ale i ústavou prosincovou z
1867 a celou řadou zákonů pozdějších nastal zá-
konitý stav, který jest v odporu sobsahem
tohoto zemského zřízení. Přirozená
síla, poměry vývojové zemského zákonodárstv
za posledních 40 let, rozmnožená a rozhoj-
něná činnost zemské samosprávy
ve všech oborech lidské práce, vše to již dávno
zvrátilo základy oktrojovaného zřízení zemskéhe
tak, že kdybychom žili v normálních politických
a národních poměrech, naše ústava ze m-
skájiždávnoby musilabýti odstra-
něna.
Němec
Čecho
19
article
Vše to utvrzuje mne v přesvědčení, že je-
dině důkladným přepracováním celého zřízení
zemského organisace správy naší země položena
může býti na nový přiměřený základ, ale že také
jedině a pouze v rámci tohoto zreformovaného
zemského zřízení může přikročeno býti k řešení
všech aktuálních otázek národních, jazykovýeh
i správních. Budiž mi tudíž dovoleno zcela
stručně označiti zásady této reformy:
Buďtež především vytknuta zákl adn
práva král. českého jakožto nedíl-
ného a jednotného celku. Tato ne-
dílnost a jednotnost král. českého
v oboru správy i zákonodárství.
která zaručena jest pragmatickou
sankcí a která vyplývá ze státo-
právního postavení tohoto králov-
stvi, musí býti především jako zá-
kladní právo vytknuta a zemsko
ústavou pro všechny časy zabez-
pečena, než může vůbec přikroče-
no býti k řešení problému národ-
nostního. Neboť není žádné pochybnosti
tem, že český národ nejen se zřetelem ke svým
státoprávním tradicím, ale i se zřetelem k sa-
mému prospěchu země a k svým právům národ-
ním na nějaké rozdělení zákonodár-
né a správní jednoty a nedílno st
českého království přistoupiti ne-
může. (Bouřlivý potlesk.)
20
article
K základnímu právu náleží právní po-
stavení obou národů v zemi. Národ
český i německý, nejen historicky, ale i právem
jsou politickými národy a musí toto je-
jich postavení jako rovnoprávným politi-
ckým národům ústavné zabezpe-
čenobýti. Z rovnoprávnosti tohoto politického
postavení národa plyne, že oba národové
mají neporušitolné právo na ochra-
nu a vývoj své národnosti, svého
jazyka a na zabezpečeni svého po-
litického postavení. Rovnopráv-
nost jazyků zemských jak v životě veřejném,
tak v úřadě a ve školách musí býti zákl ad-
ním článkem zemské ústavy. Způsob,
dle kterého pak jazyka toho, nebo onoho národa
v životě veřejném, anebo v ústavech vyučova-
cích má býti užíváno, budiž dle stejný ch
zásad podrobně v ústavě proveden.
Z tohoto postavení obou národů, jako národů
politických, vyplývá také právo národní ch
menšin na příslušnou ochranu. Ta-
to ochrana by musila za určitých předpokladů
vztahovati se nejenom na zemi, ný-
brž i na nižší orgány, tedy na obee,
okresy a na veškerý život veřejný.
jakož i na nepopíratelné právo každé osoby, aby
pro národnost a jazyk ve svých právech politi-
okých a občanských zkracována nebyla. Podrob-
né pak zákony o ochraně národních menšin a
o zřizování menšinových škol, jakož i o užíváni
jazyka ve sborech samosprávných, by tuto
zásadu zemského zřízení pro-
vedly.
Jednota a celistvost král. českéh
vyžaduje, aby základním zákonem zemským vý-
slovně bylo vytčeno, že hranice tohot
královstvi a vnitřní jeho organi sa
nho
21
article
Jce může jen cestou zákona zem
ského býti změněna. Tato jednota krá-
lovství českého pak vyžaduje, aby zems ký
znak a zemské barvy postaven
byly v celé zemi pod ochranu zá-
kladního zákona zemského. (Potlesk.)
Tato základní pravidla nejsou nic nového.
Již v dřívějších pokusech o upravení ústavy
zemské r. 1848 a 1849, o nichž se ještě
zmíním, více méně došly svého vý-
ra z u.
Zemská ústava by musila obsahovati i usta-
novení ohledně zemské správy. I dle prosincové
ústavy podrobná organisace úřad
správních a soudních náleží zem-
ským sněmům. Proto není žádné pochyb-
nosti o tom, že i politická správa, pokud se týče
podrobných ustanovení, zemským zřízením dle
nynější ústavy u pravenabýti může. Sprá-
va zemská dělí se již dnes a musila by se děliti
i na příště mezi zemskou vládu a
mezi sněm a zemský výbor.
Zemskou vládu dlužno upraviti ve smyslu
ústavy zemské z r. 1849. Mistodržitel jmeno-
vaný cisařem a králem spolu se sborem od-
borných místodržitelských radů
bytvořiti musili vládu, sněmu zem-
skému zodpovědnou. Tato zodpověd-
nost zemské vlády vyplývá z povahy sněmu ja-
kožto sboru zákondárného. Tuto po-
třebu zodpovědnosti uznávala nejenom vypraco-
vaná zemská ústava z r. 1848, ale i náv rh
ústavy říšské z r. 1849 na kroměříž-
ském sněmu komisí přijatý.
ústav u pravenabýt
22
article
Které sekce při místodržitelství by zři-
zeny býti měly, pokud se týče zodpovědnosti
zemské vlády, bylo by předmětem po-
drobného ustanovení. S touto povahou
zemské vlády by souviselo zřízení zvláštní-
ho zemského správního soudu, o ja-
kém ostatně již mluvil ministerský předseda
Körber ve své studii o reformě správy
veřejné. Jest naprosto neslučitelno s princi-
pem samosprávy zemské, že dnes o rozhodnutích
zemského výboru rozhoduje nej-
vyšší správní soud ve Vídni, jakož-
to orgán společný, jehož zřízení,
polud se zejména týče zemského
výboru, znamená porušení zemské
samosprávy. (Tak jest!)
Ve všech otázkách, do kompetence úřadů
správních, čili politických spadajících a to v zá-
ležitostech, které upraveny byly nebo
budou zemským zákonodárstvím,
musítaké zemská vláda býtikoneč-
nou instancí rozhodující. Není mož-
no při základní povaze zemského zákonodárství
rovněž připustiti, aby ministerstvo roz-
hodovalo o záležitostech, zem-
ským zákonodárstvím upravených.
(Souhlas.)
Organisace politických úřadů správ-
ních a soudních a podrobných ustanovení náleží
zemskému sněmu. Z toho plyne, že pro-
vedení této organisace a vymezení kompetence
jednotlivých orgánů správních může se díti je-
dinězemským zákonodárstvím. Musí
tudíž zákonodárství býti zůstaveno, zdali vzhle-
dem na poměry zemské a na okolnost tu, že
by kompetence zemské vlády rozšířena byla a že
by této zemská vláda v celé řadě otázek či-
ni lakonečné rozhodnutí, by vedle ny-
nějších politických úřadů okresních měly býti
zřízeny ještě krajské úřady, jakožto
stolice druhá.
Körber
Vídeň
23
article
Myšlenka krajských úřadů není
nová. Nehledě k tomu, že krajské zřízení bylo
historickým útvarem v Čechách, již ústava z r.
1849 mluví o krajských vládách a kraj-
ských zastupitelstvech. Nynější vlá-
da, jak z programu bar. Becka jest patrno, zanáší
se tak zv. otázkou krajského rozdělení.
Krajské rozdělení vyžadováno jest Němci za
tím účelem, aby zřízeny byly krajské obvody
správní, pokud možno jednoná-
rodní. Samotná národnostní povaha těchto
krajských obvodů neni účelem něme-
ckých politiků. Konečným cilem
německých politiků jest, abyv
těchto krajských obvodech jedno-
národních němčina stala se jedi-
ným jazykem úřadním. Samo sebou se
rozumí, že by takovéto upravení kraj-
skýchobvodů správních setkalo se
s nejhouževnatějším odporem na
straně české. (Výborně!)
Kdyby ale zemským zřízením rovné právo
obou jazyků nade vší pochybnost bylo stanoveno,
kdyby ochrana národních menšina
jich jazykových práv stala se zá-
kladním zákonem zemským a kdyby
právo, že Čech u všech úřadů musí dojíti če-
ského rozhodnuti, zůstalo nepochybným, pak
ovšem toto krajské rozdělení event. krajské zří-
zení by bylo jenom aktem čistě správním,
a mohlo by se stanoviska prospěšnostia
účelnosti veřejné správy politi-
cké posuzováno býti. (Souhlas.)
Beck
Němec
Čechy
24
article
Tuto otázku lze však správně rozřešiti jenom
tehdy, když reforma veřejné správy vůbec bude
opravdově prováděna. Neboť vedle
krajských vlád by musely býti zřízeny i kraj-
ské sbory autonomní, čili tak zvaná
krajská zastupitelstva. Krajská zastupitelstva
jako orgány samosprávné mohou jedině zave-
dena býti zákonem zemským, jak to
již z uvozovacího zákona o obecním zřízení jest
patrno. Nastává tudíž otázka, je-li v Čechách
takovýchto krajských zastupitelstev
zapotřebí a jeli zřízení jich také
možno.
My máme již svá okresní zastupitelstva, jimž
dává § 54. a 55. zř. okr. dosti široký o bo
působnosti. Čeho se okresním zastupitel-
stvům nedostává, to jest výkonná moc a dosta-
tečné prostřodky finanění. Kdyby vedle těchto
okresních zastupitelstev zřízena byla ještě zastu-
pitelstva krajská, trpěla by tato krajská zastu-
pitelstva tímže nedostatkem, pakliže by jim udě-
lena nebyla výkonná moc, ano nedostatkem
ještě větším, poněvadž zřízení těchto krajských
zastupitelstev vyžadovalo by na poplatnietvu no-
vých obětí finančních, které tím méně by bylo
lze ukládati, kdyby posavadní přirážkový systém
pro sbory samosprávné měl zůstati trvalý m.
Agenda krajských zastupitelstev
by mohla vztahovati se jenom na rozhodování
o stížnostech ve 3. instanci, které dnes v zále-
žitostech obecních rozhodují se zemským vj-
Čechy