1
masthead
15. ledna 1901. Csslo 15.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
nější levice a dvá stoupenci ústavověrné
opposice,
Generál Boisdeffre.
Z Paříže, 14. ledna. (C.-B.) »Gaulois
sděluje, že generál Boisdeffre dostane prý
dle ujednání mezi ministrem zahraničních
věcí Delcasséem a ruskou vládou co nejdříve
velení nad armádním sborem. List doufá, že
Boisdeffre přijme z vlastenectví nabídku mi
nistra vojenství.
Radikální listy prohlašují pověsti šířené
nacionalisty, že petrohradská vláda žádala.
by ministr vojenství Andrée zřekl se chysta
ných opatření, za manévr, jehož účelem jest.
ministerstvo před národem diskreditovati.
Z Paříže, 14. ledna. (C.-B.) Zpráva
listu »Gaulois«, že generál Boisdeffre jme
nován býti má velitelem armádního sboru,
se s oficiosní strany dementuje.
Ministr vojenství Andrée nařídil proti
brigádnímu generálu Gestinu de Bourgogne
pro jeho řeč protirepublikánskou vyšetřování
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 14. ledna. (C.- B.) Při dal-
ším rokování říšského sněmu německéhoo
rezpočtu říšského úřadu vnitra, prohlašuje
poslanec Hitze, jmenem středu, že jeho
strana odmítá návrh sociálních demokratů
v příčině afféry 12.000 marek v sobotu po-
daný, jelikož věc tu pokládá za vyřízenu.
Posl. Rösiche (z jednoty zemědělců)
táže se, bude-li říšskému sněmu podána
předloha o celní sazbě ještě v tomto za-
sedání a zdaž říšská vláda jest pevně od-
hodlána, obchodní smlouvy v čas vypověděti.
Sněm odročil se pak na zejtřek.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 14. ledna. (C.-B.) Ve sně
movně je mnoho poslanců.
Boisdeffre
Andrée
Gestin jít Bourgogne
Hitz
Posl
Paříž
Berlín
Rösiche
5
article
Ministr vojenství podal předlohy
úlevách při vřaďování záložních důstojníků
a odvodu branců menší postavy.
Poslanec Salis dotazoval se po ztro
skotání poštovního parníku »Russie«, po-
ukazoval na statečnost ochrancův a nedo-
statek záchranných prostředkův. Námořn
ministr Lanessan odpověděl, že Francie
nemá národního ochranného sboru“ moř
ského, vynasnaží se však, aby pobřežn
ochrana byla zdokonalena.
Poslanec Sombat (socialista) dota
zoval se po mísení se Vatikánu do domá-
cích záležitostí francouzských.
Poslanec Sembat táže se, neprotesto-
vala-li vláda proti uveřejnění posledního listu
papežova k biskupu pařížskému v záležitosti
předlohy o řeholích.
Poslanec Ribot prohlašuje, že papez
má právo pozvednouti hlasu svého, jakmile
soudí, že náboženské zájmy jsou ohroženy
(Pochvala v pravo a ve středu.)
Ministr president Waldeck- Rous-
seau prohlašuje, že vláda nespatřuje v listu
papežově žádné hrozby; nepřipustí všal
žádného zakročování papeže ve směru ne-
přátelském zákonu o řeholích, ja kmile
zákon ten přijat bude.
Salis
Lanessan
Sombat
Sembat
Ribot
Rous
Francie
Vatikán
Waldeck
6
article
Ministr-president Waldeck-Rousseau sdělil,
že papež jakožto duchovní hlava, katolíků
má práva svá, ale také stát má práva, jež
jsou v konkordátu zaručena a jimž on úcty
zjedná. Ministrpresiďent končí ujištěním, že
chce býti snášeliv, ale také že chce hájit
práv státu. (Pochvala.)
Posl. Ribot prohlašuje, že jest s vy
vody ministrpresidentovými úplně spokojen
Rokování bylo potom skončeno.
Ministr-president Waldeck-Rousseau pro
jevuje souhlas s resolucí následující: »Sně-
movna schvaluje prohlášení vlády
a spolehá na její pevnost, aby za
jistila práva s tátu.«
První část resoluce té, schivalující pro-
hlašení vlády, byla přijata 429 hlasy
proti 95 hlasům.
—Druhá část resoluce schválena 31
hlasy proti 92.
Různí poslanci navrhují různé dodatky
k resoluci té.
Sněmovna zamítá všechny dodatky
ty a přijímá pak resoluci i v celku jejím.
Waldeck
Rousseau
Posl
Ribot
7
article
Domovní prohHdka.
Z Madridu, 14. ledna. (C.-B.) Policie
vykonala prohlídku v paláci murkýza Ce-
ralby, zástupce pretendenta don Carlosa.
avšak nenašla listin, jež hledala.
Úřady nepřestávají stopovat každé hnut
karlistů.
Osobní z Německa.
Z Berlína, 14. ledna. (C.-B.) Vilém m
přijal dnes dopoledne rakousko - uherského
vojenského attaché majora hr. Stürgha.
Říšský kaneléř hr. Bülow navštívi
dnes za příčinou nového roku růského h
Osten-Sakena, ruského vyslance a zdrželse
u něho delší dobu.
Hostiny u rumunského vyslance Beldi
mana na poctu m.-p. Karpa zúčastni
se kancléř hr. Bülow, státní tajemník Richt
hofen a rakouský vyslanec Szögyeny-Marich
Z Ruska.
Z Petrohradu, 13. ledna. (C. P.
Ministr vojenství Kuropatkin vrátil se dnes
do Jalty.
Velkokníže Mícha! Nikolaje
vič jmenován předsedou říšské rady na rok
1901. Ministr Kuropatkin povýšen na
generála pěchoty, velkokníže Mi kulá
Nikolajevič a dvorní ministr bar. Fre-
dericks jmenováni generály jízdy, velko-
kníže Konstantin Konstantino-
vič generál lieutenantem a generál-adjutan-
tem a prine Konstantin Petrovi
Oldenburský generáblieutenantem.
Vilém m
Bülow
Saken
Karpo
Richt
hofen
vič
Kuropatkin
Konstantino
Petro
Madrid
Německo
Berlín
Rusko
Petrohrad
Jalta
8
article
Doslov ruského rozpočtu.
Z Petrohradu, 14. ledna. (C.-B.
Zpráva o říšském rozpočtu končí následují-
cími vývody: Značné výdaje byly způsobeny
událostmi na asijském Vychodě. Vydání na
rok 1900 odhaduje se na 61.9 mill. rublo
tolik totiž obnášejí mimořádné úvěry, povo-
lené ministerstvům vojenství, námořnictva,
vnítra a dopravy na uhražení mimořádných
ročních potřeb, jichž bylo třeba k mobilise
vání vojska amurského a sibiřského. Tato
suma není úhrnem oběti, jež byly uloženy
Rusku zápletkami na asijském Východě a není
obrazem hmotné škody, jakou mělo Rusko
z oněch žalostných událostí. Velmi velké jsou
škody, jež utrpěla společnost východo sibiřské
železnice pobořením velké části mandžurské
dráhy a zdržováním stavby. Válečný stav
působil zhoubně také na mnohé jiné obory
hospodářského života statního a nadělal
mnoho škod.
Dalším žalostným následkem událostí na
asijském Východě jsou poněkud také nynější
nesnáze finančního trhu.
Když car pozvedl svůj hlas a nabádai
k míru, když [car prohlásil pokojné záměry
Ruska: vykonal velký křesťanský skutek.
Také za těžkých poměrů, za čínských nepo-
kojů, car pomýšlel ustavičně na zachování
míru. Každé jeho opatření v Číně prozrazo-
valo tuto snahu. Jen z donucení a k ochraně
svých pekinských zástupců, hrdel ruských
poddaných i jiných evropských příslušníků
Rusko zúčastnilo se řady válečných operací,
jež vedly k obsazení Pekina. Teprve když
čínští buřiči bez vší příčiny porušili ruské
hranice, oblehli Blagověščensk a bombardo-
vali železniční zařízení, odhodlala se vláda
a poslala vojsko do Maudžurska.
Vzdor všemu tomu Rusko přičiňuje se
o všeobecné upokojení a brzké obnovení
poměru trvalé blahovůle k čínské říši.
Blagověščensk
Petrohrad
Rusko
Čína
9
article
Když byly vyplněny nejnalehavějšía
nevyhnutelné povinnosti, Rusko hned od-
volalo své vojsko z Pekina a ztenčilo bran-
nou moc v Mandžursku.
V těchto těžkých zkouškách, jež Rusk
podstupovalo ve východní Asii, lze zazna-
menati potěšný skutek. Hned, nenápadně,
beze všech zmatků stála v poli armáda
220000 mužů, jež ochránila naši skoro
10.000 km. dloubou hranici, vyhnala z Mand
žurska buříčské roty a osvobodila Evropany
oblehané v Tjencině a Pekině. Naše vnějš
okrajiny bránily se s neoblomnou pevností,
jakou Rusko vždy osvědčovalo proti svým
útočníkům.
Rusko je velice mírumilovné, ne sna
proto, že by bylo slabé, ale proto, že
jest si vědomo své síly. Rusko, mohouc
postaviti do pole v nejkratší dobé tak
obrovské síly, nemusí se strachovati ne-
bezpečí, ať přichází odkudkoli . . . Rusko
nepoužívá své síly k tajným sobeckým
účelům.
Car se svými mírumilovnými záměry je
velký křesťanský panovník, jež řídí se pouze
podněty svého srdce a je nadšen city
ideální pravdy a lidského blalia: Car dal
světu velkolepý příklad, že neobyčejná mo
Ruska druží se s velkou mírumilovností.
Události na asijském východě dosvěd-
čují, že naše vlast může pohlížeti klidně do
budoucnosti, pokračujíc po dráhách, ježjí
vytkla vznešená vůle jejího mocnáře.
Rusk
Evropan
Rusko
Asie
km
10
article
Pozdravil se.
Ze Štokholmu, 14. ledna. (C. - B.
Král převezme 21. t. m. opět vládu
Mac Kinley.
Z Washingtonu, 14. ledna. (C.-B.
Mac Kinleyovi daří se pořád lépe; bude
moci ale s těží do týdne převzíti opět vyři-
zování záležitostí.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 14. ledna. (C.-B.) Dnes do-
poledne sešel se společný výbor k poraděv o ná-
vrhu člena průmyslové rady Briesa o pro ža-
d aveích výrobců sladu za účasti zá-
stupců ministerstva orby a obchodu, posl. Povšeho,
Rozkošného, Teklého, Úrbana a členů dra. Hupky
Lukše a řed. Srba. Předseda Mauthner v reč
své, že poprvé sešly se tu k úradě o společne
záležitosti obě sůkce průmyslové a hospodářsk
rady. Zpravodaj Briess na to referoval o přá
ních sladového průmyslu. V debatě, které se
zúčastnili odborný chef baron Besk, Mauthner
posl. Povše, řed. Srb a dvorní rada Hallwieh
ukázala se v zásadách otázky projednávané úplní
jednomyslnost a přijat také dotyčný návrh, kter
bude podán oběma sekcím. Předseda skonči
schůzi projevem potěšení nad shodou, docílenou
mezi průmyslem a zemědělstvem, a přál si, by
souhlas tento i nadále potrval.
st. Z Pešti, 14. ledna. (ZvI. telegr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 21.000 metr. ctů.
Mac Kinley
Kinley
Povše
Rozkošný
Teklý
Úrban
Hupka Lukš
Srba
Mauthner
Briess
Besk
Srb
Štokholm
Washington
Vídeň
Pešť
Hallwieh
11
article
Ceny beze změny. Platila: pšenice tisské
79.5 kg K 7.95, 78 kg K 7.80, 77 kg K 7. 70
76 kg K 7.55, 72.3 kg K 7.20, peštská 79 k
K 7.80, 77.8 kg 7.60, bačská 76.8 kg K 7 .55.
74 kg K 7.50 na čtvrt leta; žito K 7 .25
ječmen K 6.20; oves K 6.—; kuku
řice nová K 4.80
Termínový obchod byl pevný z
malého odbytu.
K večeru znamenala: pšenice obchodn
na duben 1901 K 7.59, mezinárodní obchodní
pšenice na říjen K 7.69, uherská obchodní pše-
nice na říjen K 7.72, ž icto na dubeně 1901
K 7.38, oves na duben 1901 K 5.95, kuku-
řice na květen 1901 K 498, řepka na srpen
1901 K 13.80.
Plodinový trh byl bez odbytu a
změny.
Počasí: Chladno.
s. Z Brusselu, 14. ledna. (Zvl. telegr
»Nár. L :). Belgické státní dráhy vypisují sub-
missi na letošní spotřebu uhilí do 15. února. —
V Luttychu nabízí se surové železo za 55 fr.
w. Z Londýna, 14. ledna. (Zvl. felegr
»Nár. L.«). Z Nov. Yorku oznamují, že n
dráze novoyorsko-pennsylvanské sníženy byly
sazby pro výrobky železářské o 20 proc.
Platil
York
K 7.80
Brusel
Londýn
kg
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhů cukerních.
V Praze, 13. ledna
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V týdnu právě minulém bylo na trhu našen
dosti živo, ceny braly se směrem stoupajícím a to
várny netenily odbyti za těchto okolnosti značnějšího
množství svého výrobku, věrny zcela správné ob-
chodní polilice, v letošní kampani jimi důsledně
provozované, za pevné tendence a stoupajících cen
prodávat, za oslaheného smýšlení a klesajících ce
ale se z trhu úplně vzdálit.
Zajímavo je, že ceny stoupaly přes to, že jak
hamburská tak zejmena americká statistika dosti ci
telně se zhoršily: převládalať i tu koupčehlivost
měrou takovou, že přemohla nepříznivý dojem, jenž
by jinak byl se jišté sestupem cen projevil. U nás
v některý den zvláště raffinerie ochotně kupovaly
vedte toho zvláště Anglie byla kupcem na pevnině
což vysvětlováno tím, že hradila své prodeje do
Ameriky, na plano učiněné.
Mluví se, že zakoupila Amerika asi 30.000 tu
cukru ovropského, s jiné strany ale rozhodně se to
popírá a při tajemnosti, s jakou obchod americký se
provádí, nemožno tu nie určitého zvědět. Koupě
americké odůvodňují se opětnými méně příznivými
zprávami z Kuby. Ač totiž pracuje tam již 71 továren
proti 24 v téže době roku loňského a přívozy z nitra
ostrova do přístavův obnášejí 13.500 t. (loni peuze
600 t). přece nejnověji došlé zprávy mluví o tom
že by výroba letožní dosáhla snad pouze 500.000 t
Jsou to ovšem dohady, o jichž spolehlivosti nemožno
si učinit úsudku, ale na tendenci tržní přece mívají
jakýsi vliv.
Praha
Anglie
Amerika
Kuba
13
article
Takto z pondělního záznamu pohotového Úst
K 24.55 dostoupeno ve čtvrtek v jedné chvíli a
K 24.80, načež tendence se juklidnila a při včerejsí
závěrce týdenní byli jsme opět při K 24.55 z Ústi
peněz. Že i v Německu ruch obchodní byl tento týden
živější, vidno z toho, že obraty zboží obnášely
27.400 L. proti 11.200 t. břed týdnem, ale 56.000 tun
před rokem, takže loní byl ruch obchodní dvojnásobně
živější letošního.
Hamburská slatistika jeví se taktos
1901
1900
t u n
přivoz
5 800
. . . . . . 10.900
. . 12.200
11.400
z čehož do Ameriky. . . 1.100 2. 000
zásoby . . . . . . . 108.400 73..200
a před týdnem. . . . . 109.600
78.800
ubylo zásob . . . . . 1.200
115 5.60
Statistika 4 hlavních přístavův ameri c ký
jest následovní
1900
tun
přívoz
. . . . . . . 44.000 18 80
z čehož z Evropy . . . 22.000 8.60
z uy . . . . . . . 3.000 700
2.400
spotřeba . . . . . . . 27.000 30. 000
zásoby
. . . . . . 86.000 197. 300
a před týdnem . . : . 69.000 208.500
rozdíl . .
+ 17.000 — 11. 200
Zřejmé zásoby světové konečně vy-
vývoz
Německo
Amerika
Evropa
8.60
18
article
lelos dnes týdnem
tisíce tun.
dle Lichta . . . 2361
2389 + 28 — 40
dle Czarnikowa . 2661 2641 — 20. — 1
Zajímavo jest, že dle londýnského statistika po-
sice zásob byla by se zlepšila, dle Lichta pak
zhoršila; vysvětluje se to tím, že Czarnikow pojal
již ve svůj výkaz zásoby rakouské 1. ledna, kdežto
Licht má ve svém výkaze ještě rakouské zásoby
z 1. prosince, totiž 515.000 t. proti 400.000 t. tedy
letos o 115.000 t. více, ač na jiném místě téhož čísla
svého týdenníku má již naší statistiku do konc
prosince a v ní zásoby 1. ledna 632.000 t., proti
613.000 t. loni, tedy letos pouze o 19.000 t. více
kdyby tedy ve svůj výkaz svělových zásob byl
pojal již Rakousko 1. ledna, byl by celkový obraz
zcela jinýl
Z výročních statístik došla tenlo týden an-
glická i vykazuje poměry následovní:
1900 1899 189e
tisíce tun
přívoz . . . . . . . 1622 1546 1550
dorěn. finý v
z čehož: i
rafinády . . . . . . . 963 890 821
řepové suroviny . . . . 523 474 475
třtinového cukru . . . . 141 182 26
spotřeba . . . . . . . 1562 1516 — 1500
Důtežitou je statistika talo rok za rokem sťou-
pajícím přívozem rafinády a řepovlé su-
roviny, kdežto přivoz cukru koloniální ho
jenž obnášel na př. ještě v roce 1896 z celkového
přivozu 1,527.376 t. 404.875 t. tedy 27 proci, klesl
v roce loňském na pouhých 9 proc: ! Neobyčejně
značný přívoz rafinády svědcí o udolávání n
finačního průmyslu anglického rafinací eukru na
evropské pevnině.
Dále došla v tomlo týdnu předběžná výroční
statistika cukerního pohybu v Terstu, vykazující
číslice následovní:
1900 1899
1898
tisíce metr. centů
765 100
Czarnikow
Rakousko
Terst
Důtežita
19
article
přívoz:
z Čech . . . . . . .
z Moravy . . . . ..
ze Slezska . . . . . .
z Dolních Rakous . . .
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Rakousy
24
article
Celkem
přívoz dle druhů
centrif. pilé . . . . . . 465 480
ddlor 490
melis. pilé a konkasé . . 375 476 405
kostky. . . . . . . 5051n 5
písek a pod. . . . . . 480 569
homole a moučka . . .
ne
1600 1274
Vývoz do ciziny . . . . 1395 1565 130
Ochabnul dle toho přívoz z Moravy velii
značně, z Uher pak doveženo do Terstu mnohem
více cukru než v obou letech předchozích.
Vývoz do ciziny byl rovněž mnohem menší
než v roce 1899 a detailovaný výkaz, jenž v brzce
bude následovat, poučí nás. kleré trhy to jsou.
na nichž jsme největších ztrát odbytu doznali.
O bílém zboží možno pouze stereotypně
opakovat, že běžná potřeba liradí se z druhé ruky.
jelikož rafinerie, prodavše již velný svůj lednový
kontingent, nejsou v trhu. Ceny jsou nezměněný
K 84.— při 100 q a K 85.— při menším množství
za I. rafinádu ze stanice.
Morava
Uhry
Terst
25
title
Celkem . . . . . . . 1408
26
article
Z trhu hnědouhelného.
Z trhu hnědouhelného.
Poslední stávkové hnutí v pánvi hnědo-
uhelné jest pro posouzení tržních poměrů v revírech
českých nemálo zajímavé. Logickým důstedkem ne
přirozeného přepínání konjunktury tržní, jakého
jsme zažili v roce minulém, jenž svou krisí uhelnou
a bezpřikladným vykořisťováním odběratelů nesvědo-
mitým zdražováním uhlí zůstane v neblahé pamět
musilo býtí všeobecné ochabnutí a baissa čen uhol
ných, o čemž rozhodující kruhy v revíru hnědo-
uhelném byly pevně přesvědčeny. V kritické dob
obratu, v období podzimním, snažili se proto komi-
sionáři dolů uhelných zachrániti, co se dalo, před
následkem nevyhnutelné baisse, zaprodávajíce n
delší období pevnými uzavírkami produkci svých
dolů za poslední vysoké ceny. Zdrželivost mnoh
odběratelů o tendencích těchto zpravených zlěžovala
obnovování uzavírek a vliv velmi mírného počas
v měsících řijnu, listopadu a prosinei obtíže tyto
značně zvyšoval, ježto poptůvka velmi ochabovala
chuti ke koupím nebylo. Už se zdálo, že konečně
doly samy nebudou se moci všeohecnému snížení
cen uhelných vyhnouti a mnohé daly fakticky vy
daly cenníky se záznamy o 5 až 10 korun na va-
goně sníženými A v této tísni, z níž by odběratel
byli rozhodně musíli těžiti, najednou vyskytnou s
zprávy o hnulí stávkovém v celém reviru, ač každý.
27
article
kdo s poměry tamními obeznámen, novou stávku
musil předem považovati za vyloučenou. Nemohlo
ujíti pozornosti, že zprávy tyto nabývaly konkrel-
nější formy, čím více nesnází na trzích uhelných
brzkým zakončením cukerní kampaně a zaslavením
dopravy uhetné k Labi přibývalo. Ač každý skoro
horník v pánvi hnědouhelné o bezvýslednosti stávky
byl nezvratně přesvědčen a pro slávku tedy v řadách
uhlokopů nejmenší nálady nebylo, přece na jedno-
Uivých dolech došlo na zaslavování práce, ledy ke
stávkám částečným. Sdružení dolů ihned si popílilo
s publikací příkrého odmílnutí všelikých požadavků
dělnických, jež pochopilelně podnítiti mohlo uhlokupy
k rázné akci. Veškeré tyto udállo sli
vedou k tomu názoru, že celé h nutí
podněcováno se strany dolů samýcl
a že ho mělo býti použto jeu k okla-
mání odběratelstva o pravém stavu
tržním. Manévr tento z části se povedl a zastra-
šení odběralelé přijímali v tomto ohdobí dodávky
uzavirkami za vysoké ceny. Účinski se dostavii
nálada tržní se zlepšila a poněvadž stu-
dené počasí od počátku roku letošního samo byle
by trochu příznivý obrat mělo v zápětí, nutnost dal-
šího hnutí stávkového pominula a na všech dolech
nastaly poměry normální. Akce tato byla tak prů-
zračná, že jsme přesvědčeni, že se podobnými úskoky
nikdo už másti nedái
28
article
Assanace v Praze. Ve spolku arehitektů
a inženýrů se již po několik schůzí debatuje
o nezdaru assanace a její budoucnosti. Stručný
obsah těchto debat jest, že základní chybou byl
předpokládání, že jest možno provésti celou ase
naci najednou a zdá se, že ani vydaných 12 mill
korun a mizieích deset let po publikaci assa
načního zákona vedoucí kruhy nepřesvědčilo, že
na ten čas je možné provedení jen částečně
assanace a sice se vší možnou, dokonalou úpra-
von, aby byla schopna života. Ostatek by se
přirozeným, obcí ovšem podporovaným rozvojem
na tuto úplně hotovou čásť postupem času při
pojoval. Dnes je assanační obvod mrtvým koutem
čtvrtí chudiny, ale přece draze k vykupování
Praha
29
article
A poněvadž na drahých místech nelze jednoduše
alevně stavěti, musí se zříditi čtvrt elegantn
a živá, aby bylo možno drahé objekty zužitke-
vati. Proto vurováno už před osmí lety, aby se
nepokražovalo dle bloků, poněvadž nemožno
kolem nich, se starými protějšky a v jiném
niveau, upraviti ulice a zvětšiti ruch. Aby se
tedy netřištila činnost na více místech, nýbrž
všecka se soustředila jen na jednu
čásť a sice na provedení hlavn
assanační třídy, dokonale upra
vené, kanalisované, osvětlené, opa
třené současně mostem, třeba že-
lezným a průkopem na Letnou is
tramwayí — umožňujíc tak živou frekvenci
touto krátkou komunikací ze středu města do
Stromovky, na Letnou i na Hradčany a třeba až
do Hvězdy — a tuto na ráz otevřít. T
dá se prověsti v pěti leťech. Jinal
Hradčany vůbec elektrické dráhy se nedočkají
vždyť není jinudy možná. Jen tak m ožn
ještě assanací hnouti a mimo to most
s průkopem a touto tramwayovou linií jistě dobř
se vyplatí obcí a síce mnohem lépe, než moso
přes Štvanici a trať Akademie-Jatky. I sama do-
lejší část Staroměstského náměstí je posuc
mrtvá, proto nelze dříve očekávati zastavění ny-
nější prázdné prostory za ruskou církví, pokud
tato mrtvá čásť nebude oživena dokonale prove
denou a nevylnutelnou komunikací hlavní assa-
nační třídou s mostem a letenským průkopem
s tramwayi. Ti, kdož dovedli assanaci v uply
nulých letech na mrtvý bod, berou na sebe, ne-
budou-li dbáti rady odborných kruhů, velkou
zodpovědnost vůči poplatníkům praž-
ským. Zassanační výpůjčky plat
obec pražská ročně půl million
korun úroků a unuit. A na koho ček
Praha ?!
Letná
Hradčany
Jinal Hradčany
staroměstský náměstí
Praha
30
article
Obchodní a živnostenská komora v Če-
ských Budějovicích konala v sobotu dne 12. ledna
první svou letošní schůzi, v níž mezi jiným provedena
též volba nového presidia a volba řišského poslance.
Presidentem-zvolen opětně pan Josef Hiolče, knih
kupec v Jindřichově Hradci a jzemský poslanec, vice
presidentem pan Jan. Procházka, obchodní
v Českých Budějovicích, provisorním vicepresidentem
pan Čeněk Tiebl, stavitel v Táboře. Revisory úče
zvoleni pp. Vilém Holoubek, továrník v Sodiča-
nech a F. Vodrážka, obchodník ve Veselí, kon-
trolarem pokladny pan Frant. Patzák, tovární
v Českých Budějovicích.
Stéhování do Ameriky. Z Nového York
se píše »Hamb. N.«: V r. 1900 dosáhly nejvyššího
počln mezi vystěhovalci Vlaši 34.346, haličšti židě
50.764, židé z (ruského?) Polska 46.938, Irčané
35.607, Skandinavci 32.052. Tyto číslice valně se
liši od výkazu před 20 lety, kdy vystěhovalci
z Anglie, Francie, Německa a zemí skandinavských
tvořili tři čívrtiny vystěhovaleckého proudu a ještě
v r. 1895 polovinu: v r. 1898 již jen třetinu,
v r. 1906 však pouhou čtvrtinu. Novým významným
činitelem je stěhování z Asie. Vr. 190U přistěho-
valo se jiží 18.044 Asiatů do Ameriky, čili 4.50,
většinou z Japonska a ze Syrie. Přišli i Řekové, jež
lid zásadně řadí k Asiatům. V roce minulém přišlo
dvakráte tolik Chorvatů a Slovineů jako Angličanů,
třikrátetolik Syrských jako Skotů, tolik Stováku
jako Iečanů, 3.5krát tolik Vlachů a dvakráte tolik
polských a »českýche židů jako Němců. Nejvíce se
obávají tu stěhování Číňanů, až se octnou pod
ochranou evropských států a budou si vynucovati
jako jejich příslušníci právo pobytu ve Spojenýeh
státeci anerických. Jiži nyní se tuší, že z toho
vzejdou vážné otázky v budoucnosti.
Hiolč
Jan
Procházka
Tiebl
Holoubek
F Vodrážka
František
Patzák
Vlach
Irčan
Řek
Asiat
Chorvat
Angličan
Skot
Němec
Číňan
ský Budějovice
Jindřichov Hradec
Český Budějovice
Tábor
Sodič
Amerika
Nový York
Polsko
Anglie
Francie
Německo
Asie
Japonsko
Sýrie
Skandinavec 32.052
Asiat do amerika
32
article
Báňský průmyslobvodu urálského:Z»Věst
níku fin.« vyjímáme tato data. Výroba železa, jež či-
nila v r. 1890 27.7 mill. pudů, dosáhla v r. 190
49.7 mill. pudů. Železných hutí bylo 102. Na trl
přišlo pouze asi 10 mill. pudů litého železa, ostatn
zpracováno v železo kujně a ocel. Těžba uhlí celkem
mnobo nepokročila. R. 1896 činila 16.2 mill. pudů,
v r. 1900 pak 21 mill. pudů; všecko uhlí spotřeho-
váno v obvodu urálském. Měď těžena ve dvou hutích.
v r. 1891 činila produkce 177.000 pudů, v r. 190
pak 230.000 pudů. Těžba tatu bude klesati, protože
ruda leží již příliš hluboko. Podobně jest i s téžením
zlata, v r. 1891 získáno 704, v r. 1900 již jen 553
pudů. Klesání vysvětluje se jednak vyčerpáním jam,
jednak nedostatkem chemické procedury. Ani těžení
platiny nepokračuje, ač dodává Urál 96% vešker
světové spotřeby platiny; cena za pud činí 14.000
aublů, náklady těžby 4—7000 rublů. Příčinu váznnti
těžby platiny sluší hledati v nedostatku nových na-
lezišt. Vytěženo platiny v r. 1891 258 pudů, v r. 190
pak 332 pudů, nejvíce vytěženo v r. 1898 totiž 365
pudů. Soli získáno v r. 1891 15 mill. pudů, v r. 190
pak 20 mill. pudů. Přitok cizích kapitálů nezpůsob
nijakých značnějších změn a dosáhly cizí kapitály
poměrně jen malé dividendy, zvláště proto, že kupo-
váno bylo draho, placeno značné dohodné, také
neznalost místních poměrů tísní podniky cizíh
kapitálu.
O ruských přístavech baltických. Z úhrn-
néhio obchodního zahraničnélo obratu ruského při
padá v letech 1895—1899 na Petrohrad 41.89%, na
Rigu 105%, na Reval 7 25%, na Libavu 12.69%.
Petrohrad
Reval
Libava
mill
33
article
Přihlíží li se pouze k obchodu pobaltickému připadá
na Petrohrad 41.8%, na Rigu 28.9%, na Reval
20%, na Libavu 12%. Od r. 1892 dovoz do Rusk
na tyto přístavy převyšuje vývoz.
Obilní zahraniční obchod v Německu
v r. 1900. Dle úřadních statistických výkazů z
r. 1900 dovezeno bylo pšenice okrouhle 13 mili.
metů (r. 1899 16 mill. metů), žita 9.7 (5.9), ovsa 5
(3), ječmene 77 (11.1), kukuřice 13.94 (16.3), monky
pšeničné 0.37 (0.44), žitné mouky 18.386 metů (12.749)
Vyvezeno bylo pšenice 3.9 mill. metů (3 4)
žita 1.2 (1.53), ovsa 2 (1). ječmene 0.4(0.3), kukuřice
0.11, mouky pšeničné 0.34 (0.35), monky žitné 0.9
(1.25). Dovezeno bylo více: pšenice okrouhl
9 mill. mct0 (12.6), žita 8.5 (4.4), OvEn 3.6 (2). ječ
mene 7.3 (10.8), pšeničné mouky 2.2 (0.1), kukuřice
13.8 (1.6), mouky žitné 0.92 (1.2).
Rusko bulharské tolegrafické epojení
Dle nového dohodnutí snížena byla teleggrafická
sazba ze 40 centimů za slovo na 2 pro telegramy
jdouci z Ruska do Bulharska a opáčně. Dále zave-
deny hudou mezi oběma zeměmi pošlovní poukázký
(peněžní). Položení podmořského kabelu z Odéssy
Petrohrad
Rusk
Německo
Rusko
Bulharsko
ječmen 77
OvEn
35
article
do Varny zůstaveno pro dobu pozdější.
36
article
Průmyal Japonský. Díe konsulární zprávy
belgické bylo loni v Japonsku 7366 průmyslových
podniků, z nichž užívalo 2968 různých motorů.
Pouze 63B jsou podniky rozsáhlejší; tylo zaměstná-
vají 140.000 dělníků, oslatní 274 000, celkem 41 4. 000.
Ušlí se spotřebovalo v průmyslu 1,930.000 tun
v r. 1899.
Anglické uhlí v Německu. Ze Charlotfen-
burku se oznamuje, že na dodávku plynového uhlí
podali Angličaně nabídku o dvě marky nižší než
dely německé, ač tyto slevily s původní své nabídky
po 24 m. tři marky. Angličané nabídli totiž uhl
po 19 m.
Výstava automobilů v Hamburku bude
se pořádati v tamním Velodromu v době od 31.
března do 14. dubna t. r. Výstavu pořádá Svaz
severoněmeckých obchodníků, ale účastenství bude
mezinárodní.
Belgická společnost pro výrobu petroleje
v Rakousku. Akcfjní společnosť belgická »Societé
anonyme belge des pétroles de Galicie« v Brusselu,
již bylo vládou rakouskou dovoleno provozovati ob-
chod v Kobyžance v Hatiči se rozešla. Ministerstvo
vnitra tudíž prohilašuje povolení to za zrušené.
VIII. mezinárodni sjezd proti alkoholismu
ve Vídni o velikonocich r. 1901. V sezení
organisační komise sjezdu dne 18. prosince m. r.
konaném byla podána zpráva o předběžných pracích.
Ministr vyučování Hartel, čestný předse da, podporuje
podnik veškerým svým vlivem. V příští době pozvány
budou k účastenství při sjezdu vlády. Velmi däležité
podpory poskytnuto bylo sjezdu ministerstvem vnitra:
k žádosti výboru sjezdu byl rozeslán všem úřadním
lékařům dotazník o poměrech spotřeby alkoholu.
Angličan
jít Galicia
Hartel
Německo
Charlotfen
Hamburk
Rakousko
Brusel
Vídeň
37
article
Taktéž ministerstva obchodu, financí i práv působila,
aby kongres si opatřiti mohl data o spotřebě alkoho-
lických nápojů v Rakousku i jich následcích. Počet
přihlašek členských z ciziny jest značný v mezi členy
jsou zastoupeny všechny stavy i strany. Přihlásil
se za účastníky i biskup svatohavelský Augustin
Egger, vůdce hnutí abstinenčního ve Svýcařích i vůdce
německého hnutí pro zdrželivost rektor Neumannz
Honeffu na Rýně, vůdci sociáfních dělníků Otto Lang
z Curychu, Vandervelde z Brusselu a John Burns
z Londýna. Účel sjezdu není jen čistě vědecký, leč
praktický. Probírání vědeckých fakt o alkoholu jakož
i zprávy o prostředcích k omezení neřesti, jak jich
bylo s dobrým výsledkem užito jinde, musí býti jen
vyzváním k hoji proti nepříteli u nás. Aby se vzbudil
v kruzích nejširších interes pro eile sjezdu, vydi
organisační komise lelák, osvětlující účel. Veškeré
dolazy, týkajíci se sjezdu jakož i přihlášky účast
při sjezdu buďlež adresovány: Kancolář sjezdu ve
Vídni IX.—3, Schwarzspanierstrasse 17.
Svaz rakouských průmyslníků. Sjezd
rakouských průmyslníků ve Vídni 1900.
Zaslán nám byl právé vydaný stenografický protokol
o jednání sjezdu, jenž se konal ve dnech 30.a
31. října m. r. Obsahuje jednání o celním a ob-
chodním spolku; o otázce uhelné: o železnictví;
o cestách vodnícb; o pojišťování proti úrazům
o ochranných opatřeních v závodech a obmezení
práce mladistvých dělníků a žen. Cena 3 K.
Trhy. Příští výroční trh v Sedlci na
dráze cís. F. J. konati se bude v ponděli dne 21.
ledna t. r. a bude možno na frhu koupený dobytek
nakládati na stanici Heřmaničky Sedlec-
Augustin Egger
Lang
Vandervelde
Burns
Schwarzspanierstrass
Rakousko
Curych
Brusel
Londýn
Vídeň
Sedlec
Heřmaničky
Neumannz Honeff na Rýn
Kancolář sjezd
38
article
Trhy poněžni
Trhy poněžni
Bmran.
V Praze, 14. ledna. (Pův. zpr. » N. L.. «)
Na dnešní burse byl čilejší obchod a uskuleě-
něno několik závěrek akcií strojírny Rustoa
K 282.— a K 283.—.
Dále podáváno bylo za akcie:
peníze zboží
korun
Živnostenské banky . . . . 264.50 —.—
České banky Union . . . . 258.50 —.—
Strojovny Daňkovy . . . . 469.50 —.—
Jiné papíry jmenovány nebyly-
Offieiální záznamy jsou:
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka Union
39
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
»» Plzně r. 1886 ..
» Teplice r. 1887. .
Smíchova r. 1838.
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» » » mel. úpisy
»» , » Želez. úpise
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové . .
Česká severní dráha . . -
Buštěhradská dráha
dto.
Em. 1871
dlo
1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc.Podm. dráha Em. 1869
dto.
1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dto.
dto.
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
40
article
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Unione . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská hanka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
. (lit. B
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.západní dráha
dto.
(lit. Bo)
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Lah
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojis
v Kolíně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První časká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukr
(Hlodřany)
Strojnicků spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ ake. spol. řetěz, lávky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 14. ledna. (Telefonogram »Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trhu
po celý den smýslení bylo pevné, jakkoliv ob-
chod skrovnější. Poduět k příznivějším disposicím
poskytovaly zprávy z Číny a pevnost, na burse
berlinské hodnoty značně stouply. Zájem zdejší
spekulace soustřeďovala se na málo hodnot.
Značně zlepšily se kreditky, akcie státní dráhy.
železářské, alpinky a rýmaváko-muráňské. Kre-
ditky zlepšily se úhradami, jakož i německými
arbitrážními koupěmi. V akcifch dráhy státní
podnikány prámiové koůpě. Báňské papíry kon-
treminou kupovány nazpét. Ve čraňcich žele-
zářské uhelně a bušlěhradské se zlepšily. Akcie
zbrojovky a některé dopravní byly prodeji značně
poškozeny. Velmi klidny, leč pevny byly renly.
Na bankovním trhu posléze oboje kreditky, akcie
bankvercinu, bodenkreditky a dolno rakouské
leskontní banky zdrazily. Z dopravních papírů
Ferdinandův
Daněk
Čechy
Duchcovsko
Vltava
Kolín
Č . Budějovice
Vídeň
Čína
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
první český společenský
pražský železářský společnost
42
article
zhol
96.50
91.25
43
article
92.25
92.50
102.75
44
article
91.50
101.75
96.15
94.25
95.25
99.50
100.—
45
article
101 40
101.50
101.50
46
article
102 . 50
102.50
102.50
96 50
90r20
47
article
107.50
107. 50
127.—
48
article
108 30
108.30
128.—
49
article
258.50
260.—
350.—
300.—
264.50
266 ——
3065
415.—
3085
6205
457.50
470.—
178.—
50
article
3075
416. —
3105
6215
459.—
472.—
180.—
170.—
51
article
470.—
1630
283.—
52
article
469.50
1623
282.—