2
masthead
V Praze, v ütery dne 15. ledna 190
Praha
4
article
Na ranut a odpol. listy
předplácí ser
v Praze v sdninistraci
. . . . 2 K
na měsle
na čtvrt leti . . . . 6 K —
s dvojí donáškoni, K nok
za něste
n čtnt leta . . . . 7 K 5n09) h
ve dllalkáchn
na něite . . . . . . 2 K 30 h
Fošten:
a měsle
n dvrt leta : ! . . 9 K 60
s dvojí zkeilkon
za něst
nmá: ..
Praha
5
article
Vídeňská moudrost v koncích.
Vídeňská moudrost v koncích.
»Parlament« bude pan Körber míti, ale
— jaký? Ani officiósní pochlebníci jeho ne-
troufají si mu k němu blahopřáti. Donfají
sice, že nebude nová sněmovna již rušena
českou obstrukcí, »poněvadž čeští agrárnici
a národně-radikální dělníci naprosto ne-
považují obstrukci za nějake
národní hrdinství a budou míti za-
jisté podsťatný vliv na příští taktiku mlado
českého klubu«, ale přes tuto blahou naděj
v protiobstrukční mysl našich pěti apárníkův
a národně-sociálních poslanců neočekává off-
ciósní »Fremdenblatt« od nového parlamentu
nic kloudného a to z té jednoduché příčiny.
že bude to parlament — bez větši ny.
Stará jeho většina — bývalá pravice — jest
po porážkách klerikálů tyrolských definitivně
pohřbena a nevzkřísitelna; ale je liž
po vítězství německých radikálů nadějea
možnosti většiny z levice? »Po-
chybujeme velice velmi!« odpovídá
si vládní orgán smutně, neboť cítí zajisté
dobře, co to pro vládu Körbrovu znamená,
když ona po všem tem rejdován
vládního systému na levo, po všech těch
službách a ochotách, prokázaných něme-
cké levici, na konec octne se tam, že
nemůže sí z té své německé levice v parla-
mentě urobiti ani sebe skrovnější spolehlivou
pracovní většinu!
Hroznějšího fiaska nelze si ani pomyslit
pro vládu, která rozpustila 8. září m.r
předešlý parlament, peskujíc jej ve » Wienen
Zeitungu« jako zahálčivého školáka a vyzý
vajíc voliče, aby novými volbami jí opatřil
parlament hodnější, lepší, pracovitější.
Körber
Wienen Zeitung
6
article
Ten nářek »Fremdenblattu« ze dne 13
ledna t. r. nad parlamentem bez většiny jes
věru hoden zapamatování.
»Ponejprv tvoří němečtí radiká-
lové značnou a semknutou skupinu« —
lamentuje doslova: a také německá strana
lidová (německých nacionálů) bude hojně
prosycena německým radikalnictvím. Ná-
rodní tvrdost bude tedy na le-
vici podstatně zvýšena, i bude
k tomu zapotřebí veliké odvahy i velkého
státního umění, aby si levíce německá
zachovala onu ohebnost, která jest
pro sestavení většiny nezbytnou.
Touž měrou jako žádná z německých skupin
nemá početní převahy nad ostatními, bud
ještě obtižnější nalézti kmen
kolem něhožby se skupila on
většina, jež by přivodila zdělá
ním jazykového zákona v Rta-
kousku mír národní a skýtala
vládě oporu v akelch, vysahujících
za meze denní potřeby. Odčiněním obstrukce
jsou toliko první oblíže překonány. Za tou
mezí počíná však temno. Neboť n
všech stranách a ve všech táborech sesílilo
národní sebevědomí a tím vzrostly
také protivy, bez jichž zmírněn
zůstane parlament i na dále
rozštěpený a nehybný!
Materiál, z něhož má býti nová většina
ukuta, jest nyní mnohem tvrdší a
křehčí. Vidíme sice z voleb vynoř-
vati se ku práci ochotný parla
ment, avšak za to mizí prác
schopná většina do dálky napo
řád vzdálenější.« —
Rt
7
article
Kolik vět, tolik zdreujících obžalob oné
moudrosti státnické, která pohrdala
tou starou, skutečné síle ná-
rodův Rakonska odpovídajíc
většinou autonomistickou, která
až do sebezapření potřebám říše věrně slou-
žila, zbědovanému Němci Rakousku znova
kredit a rovnováhu finanční zjednala a do
poslední chvíle až hříšnou skromnostía
přímo jobovskou trpělivostí se vyznamená-
vala. Všude jinde by si rozumné
vlády takový, parlamentní většiny vá-
žily a střehly ji jako drahý poklad. Všude
jinde by dbaly spravedlivých požadavkův
majority, představující převážnou většinu ná-
rodův a chránily by se k vůli turbulentn
menšině ji urážeti a zraniti. Leč u nás byl
od časů Taaffovýchh pravý opak moudrost
vládní: tu byla sice ona autonomistická pra-
vice dobrá dost, aby se vlády o ni opíraly.
aby od ní žádaly pomoci pro své po
třeby a požadavky, ale nikdy ne-
bylo vůle, nikdy času, nikdy
ochoty vyhověti požadavkůma
potřebám národův a stran v pra-
vici zastoupených, nýbrž vždy
a stále vládlo se pomocí autono-
mistův centralisticky, vždy a
stále dbalo se arrogantních chou
tek a diktátů terroristické men
šiny německocentralistické ne-
skonale bedlivěji a ochotněji
vždy a stále couvala a kapitulovala politika
vídeňských vlád před opposicí německé men-
šiny na útráty slovanské autonomistické
většiny.
Němec
Rakousko
8
article
Ponejprv rezbil pravici před desíti léty
Taaffe, kapitulovav před Plene-
rem punktacemi vídeňskými —
po druhé rozbil ji Clary s Körbrem
17. října 1899. Tu počala v pravdě o n
spousta, nad níž dnes vládní »Fremden-
blatt« tene. Kdyby moudrost vídeňských vlá
nebyla kapitulovala před bezprávím a terro-
rem německé mensiny, ale bájila neohro-
ženě zákon, pravdu a právo na-
roda českého, nebyla by dnes auto-
nomistická většína v troskách, nebyla by
v TTyrolsku podlehla myšlenka autonomismu
a rovného práva velkoněmeckému švindlu,
nenadýmal by se tu Wolf a Schönerer jako
vítěž, nebylo by tu dnes parlamentu bez
většiny a vlády bez kompassu, která už
doznává, že nemůže jazykového
sporu v zemích českých s nastáva-
jícím-parlamentem »přiostřených protiv národ-
ních« rozřešiti, poněvadž nemá v něm
prozádnou vážnější akci svou
potřebné většiny. —
Však nemůže-li rozřešiti
šťastně otázky české, nemůže
konsolidovati rozháraných po
měrů Rakouska. Tu vězí osudný uzel,
který jí zadrhuje hrdlo. Pravdu tu
postihují politikové maďarští a proto dělají
již nad vládou Körbrovou kříž. »Pester
Lloyd« uvažuje o vítězství Wolflánů v uza-
vřeném území českém ptá se: »S kým má
býti nyní na strané německé vyjednáváno o
národní vyrovnání v Čech á ch a
na Moravě? Němečti radikálové jsou pře-
dem vyloučeni a umírnění Němci jsou nyn
menšinou, která přece nesmí již ve jmenu
německého lidu v Čecbách vyjednávati.
Hrálo se tedy v Čechách o více nez
Taaff
Claro
Wolf
Schönerer
Lloyd
Němec
Rakousko
Čechy
Morava
9
article
o několik mandátů: výhrou německých
radikálů zmařena pro dlouhou
dobu možnost národního dohod-
nutí v Čechách. Bez tohoto do-
hodnutí není však žádněho zho-
jení vnitřních politických zmatků
v Rakousku a tak znamená vítěz
ství německých radikálův zho-
šení situace obecné v Cisla -
tanii, jehož následků nelze ani dostříci!-
Zazlívá vládě Körbrově, že zbytečně vypsá-
ním voleb věci takto zhoršila.
Zajisté, šlo-li vládě Körbrově o dělny
parlament, pak znamená výsledek vole
pro ni porážku nejtěžší, Ale kdož ví, není-i
jí právé tato situace mezi dvěmaži
dlemi vhod, nešlo-li jí právě o to, abys
zjednala důkaz, že to s parlamentem vůbed
nejde? Ale i pak by byla se svou moudrostí
velmi brzo v koncich
Čechy
Rakousko
Cislo
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. ledna. (Strany v příštím
parlamentě. Nelze pochybovati, že přišt
parlament uvidí jiné seskupení poslanců ve strany
než bylo v minulé říšské radě. Ze slovanských
klubů nadejde asi změna v bývalém »s lo
vansko křesťanskěm sva z kus,
v němž byli sloučeni Jihoslované s vládním
Rusy. Krakovský »Czas« oznamuje přímo čtyřem
ruským poslancům, zvoleným za pomoci polské.
že by bylo špatným znamením jich přátelstv
k Polákům, kdyby opět vstoupili do klubu jiho
slovanského; jich miísto jest prý jen po straně
polského kola. Ale také klerikální »Slovenen
nejeví chuti ke spolku slovinských poslanců
s poslanci jiné národnosti a hlásá na tu dobu
také politiku svolné ruky«. Jest tedy možno, že
příšti »jihoslovanský klub« bude záležeti jen
z Jihoslovanů.
Pokud se týče poslanců bukovinských
sdéluje se »Gaz. Narod.«, že se opětně jev
snuha, spojiti všechny zástupce této korunn
země v jeden »volný svazek«, jenž by mělza
účel hájsti především zájmy bukovinské.
Jihoslovan
Rus
Polák
Praha
11
article
Také »německému souručenstvíe
hrozi nebezpeči. Polský »Przegl.« soudí, ze
tentokrát radikální Němce, kleří se objeví ve
sněmovně ve čtvernásobné síle, nebude již možno
vyloučiti ze souručenství. Ale pp. Baernreither,
hrabě Stuergkh a dr. Grabmayr, kleří tak blučně
vyzývali k boji proti radikálám, solva asi budou
ochotni vstoupiti do spolku s Wolfem a Scho
nererem. Proto lze očekávati i vážné zmény
v organisaci levice.
V Praze, 14. ledna. (Volby.) Úterý jest
poslední velký volební den. Budeť voleno 53
poslanců, vesměs z velkostatků až na jednoho
poslance, jejž má voliti obchodní komora terst-
ská. Lvl podil případne tu velkostatkům v Če-
chách, jež volí 23 a v Haliči, jež voli 20 po-
slanců. Mimo to bude v úterý vykonána užš
volba v městské kurii vorarlberské. Tim budou
ukončeny volby ve všech korunních zemích až
na Dolní Rakousy, které budou ve čtvrtek vo-
liti poslance za obchodní komoru a v pátek z
velkostatky. — Dnešními užšími volbami v se-
veročeských městských skupinách žatecké a dě-
čínské ukončeny volby za česká města. Ani tyto
dvé volbě neobešly se bez nové ztráty pro ně-
meckou stranu pokrokovou. Její vyníkající člen
prof. Fournier propadl proti německo-
radikálnímu kandidátu dru. Tschanovi, jenž ob-
držel o sto hlasů více než Fournier. Na Žateck
Němec
Baernreither
Stuergkh
doktor
Grabmayr
Wolf
nerer
profesor
Fournier
Tschan
Praha
Halič
Dolní Rakousy
12
article
pokrokový kandidát dr. Zdenko Schücker uháji
tentokrát ještě svůj mandát proti radikálovi dru.
Heroldovi, jenž zůstal o půldruhého sta hlast
v menšině.
Výsledek voleb v českých městech a v Terstu
sestaven v následující tabulce:
Volební
doktor
Zdenko Schücker
Herold
Terst
15
article
Čechy, města, 10. ledn
1. Praha, St
město
2. Praha, N.
město
3. Praha,
Malá strana
4. Karlín
5. Slaný
6. Příbram
7. Ml. Bole-
slav
Bol
Čechy
Praha
St město 2
Karlín
Slaný
Příbram
N . město 3
16
article
Quido Bělský, stavitel
Dr. Ferd. Pantůček,
soudní rada
Jan Kaftan, inženýr
Dr. Jos. Kaizl, min. m. sl
Věncesl. Hrubý, s. rada
Ign. Hořica, spisovatel
Erv. Špindier, spisovatel
Dr. Jos. Fořt, tajemník
obchodní komorv
Dr. Arn. Bareuther, ady
J. L. Hofer, redaktor
Raf. Pacher, redaktur
Dr. Zd. Schücker, adv.
Dr. Ant. Eisenkolb, adv
Dr. J. Tscban, advokát
Dr. Ant. Pergelt, advoká
MUDr. Fr. Kindermann,
Jindřich Pradě, obchod.
Rud. Berger, velkostatká
Jindř. Mašlálka, m. taj.
K. H. Wolí, redaktor
Bělský
doktor
Ferd
Pantůček
Kaftan
Jos
Kaizl
Věncesl
Hrubá
Hořica
Erv
Arn
Hofer
Pacher
Zdeněk
Antonín
J Tscban
Kindermann
Jindřich Prad
Berger
Jindřichův
Wolit
rada Igny
17
article
8. Kolín
9. Chel
10. Falknov
11. Kar. Vary
12. Zatee
13. Ústí n. I
16. Litomě-
řice
15. Děčín
Něm. radik
16. Rumburl
Něm, pokr.
17. Šluknov
Něm, nac.
18. Liberec
Něm, nac.
19. Jablonec
Něm. radik
20. Jičín
Svobodom.
21. Truinov
Něm. radik
Kolín
Falknov
Děčín
Německo
Šluknov
Liberec
Jablonec
Jičín
18
article
Dr. Al. Funke, advokát
doktor
Al
Funke
19
article
22. Králové
Svobodom.
Hradec
23. Pardubice
Josef Sokol, učitel
Svobodom.
24. Čáslav
Dr. Josef Herold, adv,
Svobodom,
25. Litomyšl
Dr. Bol. ryt. Plaček, adv
Svobodom.
26. TTábor
Dr. Karel Kramář, tov.
Svobodom.
Sokol
Svobodom
doktor
Josef Herold
Bol
Plaček
Kramář
Hradec
Pardubice
Čáslav
Litomyšl
20
article
Dr. Fr. Sláma, s. rada
Sláma
Francie
21
article
27. Třeboň
Vilém Ryba, redaktor
Svobodom.
28. Budějo-
Dr. Bedř. kn. Schwarzen
Feudál
vice
berg
29. Krumlov
Dr. Bedř. Nitsche, notář
Něm, pokr.
30. Pisek
Dr. Vilém Kurz, prol.
Svobodom.
31. Pizsů
Fr. Schwarz, řed. kanc.
Svobodom.
32. Stříbro
Dr. Ant. Schalk
Něm. radik.
Terst, město s okolím, 13. ledna
1. Terst [ Leop. Mauroner, továrník [ lib. Vlach.
Z Lublaně, 12. ledna. (Volby na územ
slovinském.) Porážka, kterou utrpěli Slo-
vinci v Korutansku, kde ztratili svého jediného
zástupce na říšské radě, bude pro ně velice
citelná. Ale nábradou za tuto ztrátu mohou jim
býti neočekávaně slusné výsledky volebního boje
v Terstu a v jižním Štyrsku. Terstští irreden-
tisté nechtějí na území terstském znáti jiné ná-
rodnosti, kromě vlaské. A hle, při volbě v páté
kurii slovinský sčítaeí kandidát dr. Rybář
obdržel 8914 hlasů proti Vlachovi dru. Hortisovi
jenž sehnal celkem 10.699 hlasů. Totěž opako-
valo se při volbě v 3. sboru městské skupiny
kde týž dr. Rybář soustředil na sobě 1988 hlasů.
kdežto Vlach Mauroner zvolen 2710 hlasy.
z nichž velká část pochází od italských
poddaných, zdržujíeích se dočasně v Terstu,
jimž městská rada ocholně vydala hlasovací listky
a volební komise taktéž ochotně je přejímaly. P
tomto výsledku voleb uzná snad i vídeňská
vláda, že na územi terstském jsou i Slovinci
doma a mají právo dožadovati se pro svůj
jazyk všeho toho, co jim zaručují státní základn
zákony. — Také volby v městské skupině celj-
ské přinesly Slovineům milé překvapení. Jieh
kandidát dr. Dečko obdržel 642 hlasů, o 184
více než při volbách minulých a vítězství Pomm-
rovo rozhodnulo jen asi 80 voliči. Okolí celjské
je čistě slovinské; slovinský živel v městech
této skupiny stále vzrůstá i jest naděje,ž
Ryba
doktor
Bedř
Nitsche
Kurz
Schwarz
Antonín
Leop
Vlach
Rybář
Mauroner
dečka
Třeboň
Budějo
Německo
Francie
Terst
Lublaň
Korutansko
Štyrsko
22
article
V drobném prodtejit
raní čt.lo o sol
vepolaln
nk
Ve filialkáeh na vuzkově-
ranní č6lo. . . . . . . . 10h
vdpoledsí
sh
Inseraty
plati se hotově nepřei
Předylatení a inserty pijimá sdnfni-
strace v Marianské slici č. 3.
Tana nschásejí se též ra dake
Hiskárna a ozpedice . Národnich Listů“.
Eukopivy na novraceji.
Inserata
Tana
23
article
příšti volby v této skupině vypadnou již na pro-
spěch kandidáta slovinského.
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. ledna.
Prestolná řeč krále Alexandra.
V sobotu srbský král Alexandr zahájil
Niši skupštinu následující prestolnou řečí,
jejíž některá místa jsou velmi jasná a určitá.
což ji dodává významu.
Ctění poslanci! Pozdravuji a vítám vás
timto prvým slovem. Srbsko dostalo svou krá-
lovnu a váš král věrnou a milou přítelkyni
v životě. — Proklamací ze dne 8. (20.) čer-
vence t. r. ohlásil jsem svému milému národu,
že jsem se zasnoubil s paní Dragou, vnučkou
Nikoly Luněvice, vojvody a spolupracovníka za-
kladatele mě dynastie, knížete Miloše, a brzy
potom byli jsme oddáni požehnáním naší sv.
pravoslavné olrkve. Mojí ženitbou se ženou, ku
které mne srdce vleklo, zabezpečen je domáci
mír a rodinné štěstí v královském dvoře, čehož
nejvíce potřeboval; a jako je královna moje
deera srbského národa, odchována v jeho my-
šlení i cítění, každý tep srdce národního dojde
ohlasu ve dvoře královském. Slovem, my oba
sdileti budeme s naším národem i zlé i dobré
a jsme tu, kde jsme.
S radostí vám, milí poslanci, mohu ozná-
miti, že bůh neodepřel svého požehnání mému
dílu a že královna nachází se v požehnaném
stavu. — Véren krásným obyčejům a podáním
národa mého projevil jsem přání vznešenému
vnuku blahé paměti Cara Osvoboditele, mému
křestnému kumu (kmotru), aby mi byl i kumem
vénčaným (svatebným). A J. C. V. Mikuláš Il.,
car všech Rusů, ráčil splniti moje přání. Obno-
vením svazku duchovného přibuzenství ruský
samodržec nejen že osvědčil své osobné sym-
patie ke mné a královskému domu našemu,
nýbrž podal tím i nový důkaz, jak pokrevenství
jeho národa s národem srbským zůstává i dále
spolehlivým rukojemstvím za pokrok a budou-
enost Srbska.
Alexandr
Nikola Luněvice
Miloš
V il
Rus
Praha
Niš
Srbsko
25
article
Povinnosti mi jest, abych i při této příleži-
tosti před tváří srbského národního zastupitel-
stva vyslovil J. V. největší dík a uznalost. —
Milo mi jest, že vám mohu oznámiti, že naše
poměry k ostatním velmocem a sousedním stá-
tům přivedeny jsou ve stav trvalého přátelství.
Snahou mojí bude, aby se přiště ještě lépe roz-
víjely, zvláště pokud se týče našich dvou veli-
kých sousedních států, Rakousko-Uherska a Tu-
recka, s nimiž nás pevněji spojují zájmy ob-
chodu, cest a kultury, v p
Milo mi jest, že při této příežitosti mohu
vzpomenouti vysoké pozornosti, kterou mně a
zemi věnoval J. V. sultán, jenž poslal po naší
svatbě zvláštního posla, aby pozdravil mne
královnu. A za znamení jeho zvláštní ochoty
považováno býti může i to, že otázku o celné
differenciálné sazbě na rozklad mé vlády roz-
hodl ve prospěch Srbska, což nám poskytuje
oprávněnou naději, že i jiné, důležitější otázky
rozřeší týmž způsobem.
Vážení poslanci! Od posledního zasedání
národní skupštiny nejdůležitější naší domácí udá-
losti je změna vlády. Členové bývalé vlády ne-
osvědčili bohužel ani dobré vůle, ani schopnosti,
aby splnili mě očekávání a ospravedlnili tu veli-
kou důvěru, kterou jsme já a národní zastupi-
telstvo v ně kladlí. Ve své úzkoprsé notrpělivosti
a poddávajíce se často popudu, kterého ústava
sultán
RakouskoUhersko
Srbsko
26
article
Strana
Svobodom.
Svobodom-
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom.
Něm, radik
Něm. radik.
Něm. radik.
Něm, pokr.
Něm. radik.
Něm. pokr.
Německo
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Siblřskou dráhou.
Z cestovního denníku podává J. G—
Rozloučiv se v Samaře s matuškou Volhou
a elegantním parníkem »Ostrovský«, kdež za-
nechal jsem nové své a milé ruské známé, dlel
jsem ještě myšlenkami na parníku v jeho pěk
ných kajutách, krásné, čisté jídelně s klavírem,
knihovnou a žurnály. Vzpomínal jsem, jak se
dávali jsme na palubě, kochajíce se do ne-
konečna při východu a západu slunce báječnou
hrou paprsků červencového slunce po hladině
rozbrázdéné parníky Volhy. Představte si vodu
fialovou, rudou, lesku kovového ve mnohých
odstinech — vše tak nezvyklého, až nepřiro-
zeného dojmu, že mimoděk mi napadlo: »Což
pak zde i příroda se vrhla na secessionism ?
Vysvětlení jest dost jednoduché.
Hladina Volhy pokryta jest vrstvou oleje
Přes 1200 parníků ji stále vyvlňuje, stroje od-
střikují olej a ten při klidněm toku celou šírku
řeky tenkou vrstvou pokrývá .
Volha
28
article
Město Samara, asi o 100.000 obyvatelich
není pro cizince tuze zajímavé. Rázovité jsou
bazary. Baškýři, Kalmuci, Tataři, v pestré smés
tu poskytují typický obraz. Nápadný zjev jsou
chatrně odění starci, až na kostru seschlí. Dal
by se z ubohých sestaviti vzorný sbor strašidel
pro vědy spiristické. Měl by naději na velký
úspěch.
Mimoděk při té hladovině vzpomínám na
hojnost lodní kuchyně, na kupy výtečného ka
viáru a skvostné rybiny, při jejíž požívání ne-
třeba držeti jazyk za zuby.
Jesetra i slerled, oba representanty rybo
hojné Rusie, rád nám rybák — za dobré slov
ukáže. Několik minut se namáhá, aby přimě
jesetra 2 metry dlouhého pozdraviti na povrch
vody zvědavého cizince.
Nebyl tuze velký, pravda — těch prý
ubývá — ale přece slušný chlapík. Upřímně
jemu závidím chladný pobyt na dně Volhy
Máme dnes strašné vedro. Kývám na izvozčik
— volati, jsem liný — aby mne odvezl do ho-
telu. Jen do pokoje a pohodli ! 45° RR na slunci.
35° R ve stínu
Tatar
Samara
Volha
° RR
29
article
Zejtra ráno přibude z Moskvy irkutský
rychlík. Netřeba-li objednali telegraficky místo
»Nébezpokojtěs! Nebývá obsazeno.« Ale druhý
den ráno u kasy zvite nieméně, že místa —
něl! Milé překyapení! Následující rychlík jede
až zase za týden. Při vzpomince na včerejší
vedro rozkošná perspektiva mořiti se v osobním
vlaku o celé dny déle a nota bene bez pohodl
sibiřského rychlovlaku!
Marně správce vlaku opětuje, že míst
nemá. Nehýbám se s místa. Všichní spolu skla-
maní odešli již z nádraži. Ale neustupuji. Če-
kám, čekám, jako na zázrak. Vida sluhu va-
gonu, že mne nápadně pozoruje, pojal jsem ho
v podezření, že snad něco vi. A skutečně —
věděl o — volném místečku, jež chvili na to
mám již obsazeno. 45minutová zastávka rychlíku
ve stanici přišla mi velmi vhod. Jinak byl by
býval vlak i s volným místem dávno již za
horami!
Moskva
Netřeba
30
article
Pěkná hračka ten sibiřský rychlík! Třeb
si jej lépe prohlédnouti — budeme dobří známí,
než se rozejdeme. Jeden vůz první, dva vozy
druhé třídy, vůz jidelný a kuchyňský; v jednom
voze umístěn jest osvětlovací elektrický stroj
s vlastním parním kollem. Týž dodává i horkou
vodu do kuchyně, dále koupelna a velocipedový
stroj, jenž má cestujícím déle trvající nedostatek
pohybu nahraditi.
V jídelně nahoře v rohu svatý obraz, na
stěnách podobizny cara a carevny, knížete M
chala Ivanoviče Chilkova, ministra železnie.
z jehož podnětu zavedeny tylo nádherné rych-
liky, dále biblioteka s dosli bohatou literaturou
o Rusi, Sibiři, s děly francouzskými, německými
i anglickými, několik illustrovaných žurnálů,
pak piano, stoly, židle a pohovky. Osobní vozy.
všechny spací, jsou vším pohodlím opatřeny
Poslední má vyhlídkové oddělení. Celkový dojen
velmi přízniv. K tomu jízda na naše poměry
neuvěřitelné laciná. Spací vůz druhé třídy Mo-
skva-Irkutsk, 206 hodin čili 8 dní a 9 noci
jízdy — 53 ruble (asi 69 zl.).
Chilkův
Sibiř
Irkutsk
31
article
Jedeme. Na pravo nádherný obraz ! Žlut
moře kvetoucích slunečnic pokrývá nekonečné
pruhy krajiny. Jest jich ovšem potřeba. 120 mi
lionů ruských poddaných kráti si dlouhou chvil.
louskáním slunečničných jader. Na bazarech.
nádražích, v přistavech bývá půda úplně pokryta
jejich slupkami.
S cestujícími seznamuješ se velmi rychle.
Jedou s námi 2 Američané, 3 Angličané, 3 Po-
láci, 1 Němec — kromě mne jsou ostatní všichni
Rusi — znám již pana z Ostrovských, jenž ce
stoval Mongolil. Nyní jede do Turuchanska
odtud k ledovému moři na dobu asi 113 roku
— studovat ethnografické poměry — a sna
i rybolov. Jest úřadníkem finančního ministerstva.
Pan Ostrovský velmi ochotně mi dává praktické
pokyny, obeznamuje mne se Sibíří, jejíž rodákem
jest, spisuje seznamy nutných věcí a vyhledává
vhodnou literaturu. Jsem mu velmi vděčen.
Krajina až po Urál neposkytuje mnoho za-
jimavosti. Řídké vsi s malinkými, slamou po-
krytými dřevěnými domky, častěji s dřevěným
pitoreskním kostelíčkem — mezi tím dlouh
pláně, mirné pahrbky
Ze stromů viděti téměř jen břizy a ze živých
tvorů potulujíci se koně — člověka mimo ves
velmi zřídka. Břízy a koně, úplné volnosti po-
nechané, jsou tak markanini zjev Ruska, že
možno je zváti zemí »bříz a potulných koni«
V noci mineme město Ufu, asi s padest
tisíci obyvatel. Druhý den dopoledine opouštíme
Zlato ást.
Žlut
Američan
Němec
Ostrovský
Zlata
Turuchansk
Bříza
Rusko
Ufa
Angličan
32
article
Mírný chod vlaku a supot parostroje ozna
muje počátek stoupání na Urál. Za krátko s
řekneme: Jsme v Asii, v kolébce člověčenstva
Vlak pomalu stoupá. Za námi vynořuje se
překrásný pohled na části města Zlatoústu. J
tak malebně rozloženo po stráních údoli. Zlate úso
znám jest po celé Rusi výrobou zboží nožiřského
sečných zbraní a litých železných sošek.
Urál na těchto místech není vysoký. Jen
hora Taganai, již serpentinou objíždíme, dosa-
huje výšky 1200 m. Trať nestoupá nad 800 m
Není pohledů na divoké skály, příkré stěny
úzké rokle jako na př. u Semmeringu, zato
však vane z dlouhých a širokých, travnatýeh
údolí, dlouhých vln nižších hor a pahrbků, vět
šinou pěknými lesy porostlých, takový půvab.
jakoby rozkošná krajina vitala vás jako milého
hosta. Pohledem na Miasské jezero opouštíme
Urál. Nastává step. Dny a noci pojedeme stepí.
A přijde země nekonečna: Sibíř! Naše »dlouho«
znamená tu »krátko«, »daleko« u nás je tu
»blízkok.
V Tomsku mne pozval pan D., abych s ním
zajel na jeho majetek nedaleko města. Maje už
z evropského Ruska pojem »nedaleko« v opráv
Rus
Asie
Semmering
Tomsk
Maja
Rusko
Taganai
33
article
něném podezření tážu se: kolik verst? »Necel
čiyří sta«, povídá a rychle dokládá, zpozorovav
účinek svých slov na mé tváři: sale všechno
vozová cesta ls
Pospišil jsem co nejuclivěji za ochotné po
zvání k výletu se poděkovati. Nezbývalo m
tolik času.
Než my dosud nejsme v Tomsku. Beztoh
jsme dnes čas obědu zameškali, nechtíce ztratit
místo ve vyhlídkovém oddělení. Při jídle ba-
víme se s panem Ostrovských na útraty našich
Američanů.
Jsou oba mladí lidé asi stejného věku, le
snad dvacetipěti. »Zvláštní národ!« praví pan
Ostrovských, »jedu s nimi z Moskvy, považte-
neznaji slova jinak nežli anglicky. Ale jedou
sami na kraj Sibiře. Jedou do Jekatěrinburku
a odtud kousek na sever, kupovat asi rýžoviště
zlata. Co nepříjemností a i horších věcí mohou
zažiti. První dny nevěděli, co objednat k jídlu,
nerozumějí ani jídelnímu listku, ani sklopníkovi.
Ostrovský
Američan
Tomsk
Moskva
Sibiř
Jekatěrinburk
34
article
Okusili nazdařbůh několik jídel a dvě pak
každodenně jedli. Teď dávají pozor, komu dobře
chutná, pak sklep tíkovi naznačí, že si přeji
totéž. Mle jak budle, až opustí vlak?
Z Čeljablaska odbočuje starší dráha do
pěkného a průmyslného Jekatěrinburku. Zde
počíná nová sibiřská dráha. Vlak, jenž se za-
stávkami měl dosud průměrnou rychlost 34 km.
za hodinu, povoluje na sibiřské trati na 24 km.
za hodinu. Dle našich pojmů jest to vlastně
již »loudal«. Příčin k otálivosti má několik,
hlavní: slabé kolejnice a novost trati.
Zastavili jsme v Kurganu. První dle ad-
ministrativního rozdělení sibiřské město. 10 tisle
obyvatelů. Jméno má od velikého kurgánu,
kolem něhož založeno bylo. Kurgány jsou po-
hřební mohyly dřevních sibiřských obyvatelů.
Zde vládl v druhě polovici 16. století chán
Kučun, vládce Tatarů a Ostjaků. Zatlačen byl
ruským dobyvatelem Jermakovem na jih, pozděj-
však Jermakova porazil. Až byl úplně vypuzen
vévodou Bojejkovem. Byl poslední samostatný
vládce kočovných národů tohofo kraje a úhlavní
nepřítel Ruska. Jako slepý stařec pokoušelse
ještě vzbouřiti Nogajce proti Rusům, byl však
od oněch ubit.
Za Kurganem přejiždíme řeku Tobol a 265
km. dále řeku Iším. Obě řeky vtékají do Irtiše,
největšího přítoku Obu. Na Išimu leží druh
Tatar
Osťak
Jermakov
Jermakův
Bojejkov
Rus
Iší
Čeljablasko
Kučun
Rusko
Tobol
Išim
km
35
article
sibiřské město Petropavlovsk, asi 20 tisíc oby-
vatel. Před Petropavlovskem zahlédli jsme ka-
ravanu s mnoha velbloudy. Petropavlovsk jest
dosud stanicí pro výměnu zboží pro karavany
z Taškendu, Kokanu a Buchary. Vzdálenost
Buchary od Petropavlovska v přímé čáře je 2600
km. Slušný výlet pro bucharské kupcel
Pod Petropavlovskem začíná step kirgizská.
Kirgizové, nejčelnější z kočovných obyvatelu
Sibiře, počtem 11% millionu duší.
Žijí v jurtách, v boudách formy okrouhlé,
jež sestrojeny jsou z okleštěných tyček a tlu-
stých houní, jež sami z plati vyrábějí. Zámož-
nější mají jurty již důmyslněji sestrojené, sklá-
dací, lehce přenosné. Chudáci stéhují se pouze
s houněmi. Skuliny pomáhá jim matka příroda
vycpávati hebkýmí mechem.
Vehod do jurty jest velkosti její přiměřený.
Houně jej uzavírá. Kouř z ohniště prchá ote-
vřeným vrchem. Jen knížata kirgizská (Rusové
jim řikají » kňazek«, knížátko) a bohatí náčel-
níci, kteří svých koní a skotu čítají na kolik
tisíc a ovei na mnoho tisíc, mají v sídelním
svém místě po rusku vystavěné domky. Ujišto-
vali mne, že od těehlo knížat možno koupiti
pozemků dle likosti, desjatinu (109 arů) po
26 kr. naší měny.
Petropavlovsk
Taškend
Kokan
Buchara
Sibiř
Zámož
km
36
article
Přejeli jsme Išimskou step a vjíždíme do
Omska na stoku Irtyše a Omy. Omsk má přes
40 tisíc obyvatel. Je sídlem generálního guber-
nátora, jenž do roku 1896 spravoval celou
západní Sibiř. Město založeno bylo koncem
18. stoleti jako pevnost proti loupeživým Kir-
gizům. Zkvétalo dost rychle a nyní vlivem
železničního spojení dojista kvapně se rozvine.
Jedeme barabinskou stepí. Slanice — mimo
městečko Kainsk, kamž deportovali jindy zvláště
židy — jsou samé drobné vísky, od sebe až
60 km. vzdálené. Mezi nimi výhybkové, o sa-
motě stojíeí zastávky. Kveloucí step zpočátku
lahodila oku, nyní nám již sevšedněla. Několik
břízek po různu a hojnost slaných jezírek cestu
mnoho nevypestří.
Ob! veletok Obl Se svými přítoky zavla-
žuje prostoru přes 3,300.000 čtver. kilomstro
plochu vle než pětkráte tak velkou, jako celi
naše říše. Délka toku přes 5000 kilometrů
Ohromné massy jeho vody naplňují mořský
chobot, zvaný »Obská liuba«. Po větší část
své délky jest na 1 až 5 kilometrů široky.
Obl
Omsk
Irtyš
Sibiř
Kainsk
Ob
km