ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9cc82320-65ff-11dc-b405-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 72, person 77, org 15, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
15. ledna 1901. Číslo 15.
4 article
neuznává, spustili se úlohy své upokojení země a může se říci, že spíše pracovali k tomu, aby se vášně a nenávisť ještě více rozplamenily, tím se zpronevěřili svému programu. A co nej horšího, v okamžiku osudném pro mne i zem přestali býti rádci koruny a pokoušeli se způ sobem nolovalným a přestupným, aby svého pa novnika uvedli v omyl, zemi pak strhli v hanbu a anarchii. Proto jsem povolal k vládě lidi ši šího rozhledu a méně zúčastněné v předešlých politických rozepřích, kteří dávají lepší záruku že bez strannické výlučnosti a osobných úzko prsých výpočtů dají státním záležitostem lepší zájmům země prospěšnější směr. Nejlepším d kazem, že dobře rozuměji mým záměrům po mé proklamaci, jíž je v Srbsku zahájena norá éra, jest amnestie všech politických odsouzenců čimž hozena je pokrývka zapomenutí na nedáv- nou trudnou minulost.
Srbsko
5 article
Hlavním úkolem vlády mé bude upokojen země, sbírání národní sily a uspořádání všech poměrů tak, aby Srbsko, odpočavší si a svorné mohlo se vší silou oddati práci na svém kultur ném, hospodáčském a politickém rozvoji a po kroku, a s důvěrou a klidem hleděti vstříc bu doucnosti své i svého plemene. Vládě bude tim snáze vykonati tento úkol, že král Milan na vždy ze země se odebral, čímž pominuly i mnohé příčiny, které tomu vadíly, a tím je také pře trženo i každé spojení s politickým poblouzenín minulých časů. V řadě prací, které skupštině nastávají, n prvém místě nachází se upravení státních finaneí Otázka tato je na programu již delší dobu, ale dosud nebyla prospěšně rozřešena. Všechny po kusy o rovnováhu v rozpočtu zůstaly bez úspěchu Vždycky se mluvilo o úsporách, dály se i po- kusy v tom směru, sle směr ten byl brzy opu- štěn a uvalovány nové dluhy na zemi, nové daně na národ. Rozpočet, který vám tato vláda předloží, prvý je, že nejen nevykazuje naprot loňsku větších vydání, nýbrž naopak značněje zmenšen. Toho jest, jak sami uvidíte, dosaženo úsporami při rozmanitých položkách vydání přitom bez ujmy jednotlivých odvětví státn správy. Takový výsledek dal vládě možnosť změ niti některá ustanovení zákona o výdělkové dani, čimž zmenší a spravedlivějí se rozděli břím poplatníko.
Milan Srbsko
6 article
Druhou neméně vážnou a nalehavou otáz kou jest reforma naší administrace a soudnictví Zákon a soud, to jsou té chvíle prvé a nejnut nější potřeby země. Ale dobrá administrace dobré soudnictví vyžadují připravené a zdatné úřadníky a soudce. Politické boje a strannick třenice, trvavší desítky let, strhly naše úřadni- etvo s jeho povolání a učinily je znenáhla sle- pými nástroji jednotlivých vlád. Úřadník, dobře koná svou službu, ale musí býti chráněn od každé samovůle. Moje vláda předloží vám návrh na změnu a doplnění zákona o úřadní- cích a občanské službě. Jím se požaduje vyšší kvalifikace úřadnická, ale zároveň upravuje se úřadníkům pravidelný postup a dává se jejich stavu potřebná stabílita. Soudové naši znova si mušejí dobýti pověsti, že konají nestranně spra- vedlnost. Ale i tu je prvou podmínkou, aby byl po zásluze odměněni a neodvislí ve svém po stavení i stavu. Proto vláda přichystala i ná vrh zákona o nápravě soudnictví a zlepšení platů soudních úřadníků. Prestolná řeč ku konci zmiňuje se s po- chvalou o armádě a oznamuje, že vláda skup štině předloží i v tom oboru některé návrhy zá konů, týkající se výchovy a kázně vojska i dů stojnického dorostu a vojenské administrace.
7 article
Ruský tisk o volbách v Bakousku. »eeóris B« píšou ve sv úvaze: Všechny pokusy nepřátel českého národa selhaly, nepodařilo se jim rozbiti českou soli dárnost. Všecky české strany rozcházejí se v po- drobnostech, ale v hlavním jsou srozuměny, ano možno prorokovati, že Čechiové budou v parla- i větší přítoky jsou splavny, huba však témě stále plná ledu buď pevného neb plovoucího. Nebýti té nesnáze, byl by Ob k velkým úlohám povolán. Než i tak má velkou důležitost, po- dávaje si ruku s novou sibiřskou dráhou, což lépe než slova charakterisuje vznik osady Novo- Nikolajevsk na jeho břehu, jež má dnes již přes 10.000 obyvatelů. Přejeli jsme řeku Tom, vjíždíme do lesů a konečně jsme zastavili ve stanici Taj-ga, Zde odbočuje dráha do Tomska, významem prvníhe dosud města Sibíře. Pravím »dosud«. Dlouh asi prvním městem nezůstane. Tomsk založen počátkem 17. století u ma- lého tatarského sídla na řece Tomu. Má nyní asi 60.000 obyvatel. Jako všechna sibířská města rozložen jest na velkém prostranství. Domy ponejvíce dřevěné, ulice široké, nedláž- děné, s dřevěnými vyvýšenými chodníky. Bláto s prachem přímo nesnesitelným střídají se v látě a znepříjemňují pobyt. Za to dlouhá zima mění tvátnost města, dodává mu čistotného vzhledu a půvabnosti. V Tomsku jsou 23 pravoslavné kostely dva kláštery, 1 katolický, 1 protestantský kostel, 3 synagogy a 1 mešita. Roku 1845 započata stavba nového nádherného chrámu. Ale s tou mají Tomští svoji potíž. Půda pod základyje nepevná. Co chvíli nějaká čásť stavby se sříll.
Tom Toma Nikolajevsk Tomsk Sibíř
8 article
Poprvé r. 1855 spadnul kostel, maje již kopule hotovy. V Tomsku nachází se jediná sibířská uni versita (pouze medicinská fakulta.) Kamenn divadlo Koroleva Tomského, měšťana-dobrodince, jest velké a hezké. V létě baví se Tomščan koncerty v sadech dlouho do noci. Velmi obl- ben je sport koňských závodů. Mali, 12. a 15leti Tatařini honí se tu s větrem o závod na neosedlaných konich. Ani jakési embryo tota- lisateura nescházl. Tomsk býval hlavní stanicí pro transpor nedobrovolných kolonisátorů Sibíře. Silně mříže v oknech staré věznice budí nevlídně představy Zdá se vám, že slyšíte řinčet okovy po neko nečných vozových ceslách Sibíře. Těžší zločinci deportují se nyní na ostro Sachalin. Východištěm pro jich. dopravu po moři jest Oděssa. Tomsk má dva slušné hotely, kamenný dřevéný. Kuchyně dobrá, dosti dobrá vina, al pivo však zdejším sládkům cti nečiní. Vycházejí tu dva denníky. Vůbec je Tomsl terárním střediskem Síbíe. mentě silnější vnitřní jednotou, než kdy jindy .. Rakousko dělá poslední pokus a samo je téměř jisto, že marně. Po takovém nezdaru, ja- kého vláda Körbrova dožila se volbami, bude třeba sáhnouti k výdatnějšímu prostředku k uspo- řádání říšo, než je všeobecné hlasovací právo bude třeba vyhraditi národnostem rakouským širokou samosprávu v hranicích jejich historických vlastí. Politický federalism bude nevyhnutelným koncem rakouských zmatků. Pravda, rakouská vláda pokládá dosud federa- lism za zlo a vidí v něm nebezpeči pro jednotu říše, ale lépe a bezpečněji uspořádati stát na zásadách federalismu, než vydávati jej v šano vážnému nebezpeči úplného rozkladu.
Tatařini Tomsk Mali Sachalin Rakousko SF divadlo Korolev Tomský
9 article
Ke vnitřním sporám ve Francli. V předvečer debaty o zákonu protiřehol ním, s nímž nedovede se smířiti jeden z nej umírněnějších předáků francouzských naciona listův, pan Méline odpovídá ve své » Republices všem těm, kteří podezírají jeho republikanism takto: »My jsme, my také, vlastenci republi- kány, obranci armády a všech hybnýchsi národních, na nichž spočívá velikost vlasti. A proto také jako nacionalisté potíráme vší silou politiku, která zničivši mravní shodu Francie. rozdělila ve dva tábory armádu a zemi takto je odsuzuje k nevyhnutelné slabosti. My jsme vždy podporovali tyto ideje a že jsme dobře činili, v tom nás po- tvrzuje to, že i nacionalisté jdou touže cestou. Krátce, my jsme nacionalisté, chce-li tomu svět, ale jen v jednom smyslu, kde naciona lism hájti náš republikánský pro- gram. P. M. Régis, starosta alžírský, oznámi svoji kandidaturu v 11. arrond. pařížskémdo poslanecké sněmovny.
Méline M Régis Francie poslanecký sněmovna
10 article
Volba bude tedy zajímavým zkušebním k- menem nacionalismu pro to, jak silnou půdu mé nacionalism ještě nyní v Paříži. Dle zákona z r. 1889 byly všechny osoby stavu duchovního donuceny, konati jednoroční službu vojenskou. V čas války měly zastávati službu u sboru zdravotního. Po čas svého vo- jenského výcviku nebyly však přiděleny nemoe- nicím, nýbrž prostě zařaděny do pluku jako ostatní branci. Proti tomu bylo žehráno. Nez marně. Teprve generál André slanoví v par. 43. a 44. zákona o společnostech, aby tyto osoby byly přímo přidělovány nemocnicí m. Podle »Bcho de Paris« odstraněny jsou rozpory, jež vznikly mezi Vatikánem a fran- couzskou vládou v příčině jmenování nových biskupův. Francouzská vláda povolila dle listu (oho v télo otázce ve všech směrech slolici papežské. Jmenování biskupů bude proto již provedeno co nevidět. Vatíkán jest za ochotu v této věci prý ochoten také po schválení proti- řeholního zákona nuncia papežského v Paříži ponechati.
André Paříž Bcho jít Paris Vatikán
11 article
K domněle chystané annexi Belgie. Pařížský »Mémorial diplomatique« uveřej- ňuje článek o choutkách na annexi belgického území jež nedávno Francii přičítány byly. V článku praví se, že Francie uvítá s radostí se zadostučiněním, zjedná-li si Belgie prostředky. aby neutralitu svou mohla důkladně hájiti. Belgie, její vláda a jeji státníe vědí ostatně, praví »Mémorial diplomatique«, jehož styky s některými vyslanci jsou známy odkud zemi nebezpečí hrozí. — — Narážka jest příliš jasná, než aby ji nerozuměl — za Rýnem. K millionovým úplatkům v Ně- mecku- Tajné fondy de Beersovské společnost přece existují. Jak známo, sdělil dr. Siman dopisovatel lipského socialistického listu, s ně meckou veřejností, že anglieká společnost zmi- něná, jež jest angažována v jižní Africe obrov skými kapitály, poslala do Kolína n. R. a Ber lina několik mililonů marek, jichž použilose k získání rozhodujících veřejných. činitelů v Ně- mecku pro věc Anglie v nynějším jejím zápase s Bury. Zvláště »Köln. Ztg.«, jež nemile byl odhalením tím dotčena, i jiné listy, jakož i do- konee berlínský zástupce zmíněné britské spo- lečnosti ujišťovali na to, že společnost ta nemá tajných fondův a z veřejných fondů že takové úplatky placeny býti nemohly. Nyní ale otiskuji »Braunschweigera Neueste Nach- richten« toto důležité odhalení: »Jisto jest, jak víme z pramene zcela spolehlivého, že skutečn existuje tajné zúčtování společ- nosti zminěné. Jeden výtisk je ho jest v pařižském ministerstvu osadním, jiný výtisk jest. Paříži, jejímž finančním kruhům není vě neznáma, v rukou jednoho Angli- čana«.
jít Beersovský společnost Siman Köln Braunschweiger Belgie Francie Rýn Afrika Kolín Anglie Bura Paříž Mémorial diplomatique Neueste nach
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Příští parlament. V poslední době ne- bylo důležitější otázky ve vnilřní politice ra- kouské, než ta, budou-li čeští poslanci v ob- strukci pokračovat či ne. I domnívali se poli- tičtí optimisté, že když neozve se více ve sně- movně koncert píšťalkový a tamtamový, bude tím nejdůležitější problém vnitřního politického vývoje v Rakousku rozřešen. Potom že všechno vráti se do starých kolejí, že parlament stane se »dělným«, jiným slovem, že dále pracovati buďe parlamentní stroj ve vyřizování vládních předloh a všeho toho, čeho vláda si přeje. Česká obstrukce pokládána za jedinou překážku návratu k lak zv. stavu normálnému. Neozve- se ta, že bude dobře — tak aspoň mělo se z to obecně. Za takových okolností byla tedy oprávněnou zvědavost, jak se čeští poslanci za- chovají, i byla přirozenou též německá nevrlos nad tím, že žádný z nich nepověsil to pánům na nos, co čeští poslanci v parlamentě dělat budou. Proto ta jejich nervosita, nehoť dosud věděli to vždy na 14 dní napřed a snad to budou vědět opůt, až porady o tahtice konati se budou ve Vídni. Však znenáhla z propadliště politických noří se na jeviště jiná ještě otázka, která neméně jest akutní, než otázka české obstrukce, jak iotia chovati se bude v parlamentě na 22 muze
Rakousko Vídeň
13 article
vrostlý klub Schönererův? Nezmizelo-li na jedné straně strašidlo obstrukce české, objevilo se na druhé strašidlo obstrukce německé, a sice ob- strukce, jež slibuje být rázu poněkud jiného než byla ta naše, která sice nepostrádala dra- stiky a byla jak náleží výdatnou, nebyla al nízkou a sprostou. Jak zachová se Wolt? Kde ví, co dovedla v minulém období sněmovním šestka Schönereroveů, tomu dnes husí kůže na- skočí, když si pomyslí, co asi ztropi počet jieh čtyřikrát větší. Kde zůstane potom repertoin parlamentu, když počnou nacionálové vrhati do něho pumy? Co zejmena stane se s rakousko- uherským vyrovnáním, které dnes po výsledku voleb je vzdálenější svého vyřízení, než bylo kdykoli před tím? Dnes na klídné vyřízen předloh vyrovnávacích ani pomyslití se nemůže nejméně ale je možno vyříditi je ve znění, jež by bylo po chuti Maďarům. Dnes vedle národní je hospodářská stránka nejbolestnější ve vo ličstvu a zle by se potázal zástupce lidu.
Schönererove Maďar Schönererův
14 article
který by jevil povolnost oproti pánům na druhém břehu Litavy. Dnes dá se tvrditi s naprostou určitostí, že konstilučně se rakousko-uherské vy rovnání vyříditi nedá. A co stane se s nevyří- zenými rozpočty? Jest jich hezká řada již, jakož i hezká řada zákonů prohlášených mimo to na základě § 14. A ty všechny dostati se musej na denní pořadek a vládě musí býti za vše udě- lena indemnita. Co ale stane se, odepře-li parlamen indemnilu za vydání zákona některé vládě dř- vější, která dnes již ku parlamentní zodpověd- nosti pohnána býti nemůže? Nová otázka, která učiní dosavadní již chaos ještě spletitějším. A toto všechno musí býti dřive vyřízeno, než bude možno pomýšleti na práci novou, tu, od níž bláhove očekávojí spásu Rakouska. A ke všemu tomu třeba si přimyslit násilniekou, ke všemu odhod- lanou kohortu Wolfovu, v jež první schůzi prý již učiní návrh na uzákoněni němčiny jako jazyka státního. Domnívá se snad kdo, že najde se če- ský poslanec, který by oproti tomuto, na náro náš chystanému atentátu zůstal v míře »normál- niho« poslance?
Wolfův Rakousko
15 article
— Političtí tatrmani z tábora německo liberálního, již v Čechách tak skandální utrpěl porážku, vylézají opět ze svých děr — do nichž zalezli, aby se z výprasku vyspali — dokazujíce světu, že tím nebyla vinna jejich bídná politika, zejmena jejích hospodářské hříchy, nýbrž po- rážku jejich že zavinili vídeňské vlády, které prý nám Čechům tak dlouho hověly a naddržo- valy, až prý klidný jinak německý Michl shodi s hlavy čepici a nasadil si ocelovou přílbu, aby s kopím radikalismu vrhl se do boje. O kdyby skutečně vídoňské vlády minulých let byly při činou porážky šiků liberálních, již tím byly by si získaly nemalou zásluhu o tuto říši, žel ale, že neni tomu tak. Kdo dostane bití, vždy hledá příčinu toho mimo sebe. Tak se to má i s ně- meckými liberály, kteří výmluvami svými jen tolik dokazují, že se výpraskem, jehož se jim dostalo, pořád ještě ničemu nenaučili. Byli po- ražení ne k vůli vídeňským vládám, ale přes to, že je Vídeň ve všem podporovala, že byli miláčky jejími již proto, že k nim všechno, co má v této říši vliv, se hlásí. Mnohem správněji zněl by však soud jejich o katastrofě, jež je stihla, že vláda s nimi byla poražena. Ku které straně hlásí se téměr všechna generalita? V kterém táboře stojí všechna vyšsi byrokracie? Ke které straně přiznávaji se do jednoho všichní finanční baroní a kdo plní zase navzájem jejich dychánky, jichž jeden stoj tolik, že by se za to dalo opatřit všemu chu- dému obyvatelstvu velkého města uhlí na zimu?
Čecho Michl Čechy Vídeň
16 article
Kdo stotožáuje se se stěžejnými zásadami strany německo-liberální, než co jmenuje se »vídeňská vláda«, nehledě na střídající se v ní osobnosti? A proto je to politické šarlatánství, když ze své porážky obviňují vládu, jako by ona svým naddržováním nám byla zahnala Némce v Čechách do tábora radikálů — neb jak říká prostý Němec, jenž slovu tomu nerozumí —in die Arme der »Rattenkehlen«. Chtějí zvědět li- berálové, co zavinilo jejich porážku? Nehled k tomu, že vyšla z lůna vrstvy kapilalistick u malého člověka dnes nejnenáviděnější, je pří- činou jejich vítězství výrok: »Bez Němeů ne- možno v Rakousku vládnout!«, Je-li pravda nemožno-li si představit, aby Němei, k jakému- koliv spravedlivému smíru neochotni, byli na čas odstaveni, nemožno li skutečně v této řiši vládnouti bez nich, potom ať se vládn s těmi nejradikálnějšími. Tak po myslil si německý lid i šel a volil — radikala.
Némka Němec Němei Čechy Rakousko
17 article
— Rozumy po volbách. Výsledkem voleb vykonaných do říšské rady v Čechách, zaměst- nával se včera též Český klub, jemuž předseda tentokráte Percy staročeské strany dr. Baštý referentem pak byl pan Kofán. Konstatoval-li dr. Baštýř, že volby letošní tím, čím měly býti nebyly, nebyly ani manifestačními, aniž připomí- naly dobu svorných voleb deklarantských, měl pravdu, však kdo byl prvni, jenž způsobil trhlinu do deklaračního programu, pan Baštýr zamlčel. Nutil-li se vyložiti význam některých úspěchů, jichž dobyly odbojné frakce, bůh vl, jak důmyslným způsobem a těšil-li se tím, že nalezáme se na počátku nového politického roz- vrstvení v národě, je to mýlka. Úspěchy tyto nejsou pro toho, kdo příležitost měl nahlédnout do intimit volebního zápasu, ničím jiným, než následkem nedostatečného volebního apparátu Hlubšího významu vítězství agrárníků a národ- ních socialistů, v jejichž zájmu právě následkem chyb, jež se staly ve volební agitaci, Mladočeš sami se namáhali, nijak nemaji. Škodolibost. kterou, jak přirozeno, nad porážkou někte- rých mladočeských kandidátů projevil pan dr. Baštýř i pan Kořán, jim odpouštíme. Necht mají také Staročeši opět jednou veselý den po tak dlouhé řadě let mrzutých a trpkých. Tím ale nechť se nekonejší, že to, co se stalo jim. bude též osudem národní strany svobodomyslné.
Rozum staročeský doktor Baštý Kofán Baštýř Mladočeš Kořán Čechy
18 article
Byly to jiné duševní potence, jež přivodily pád strany staročeské, než jsou pání Práškové. Kubrové a Klofáčové. Tak národ český snad nepoklesl, aby své politické zastoupení a příšt politickou formaci a práci svěřil komanditn společnosti, jež za výdatné pomocí staročeské několik mandátů uzmula straně svobodomyslné. Kdyby to za to stálo, mohli bychom větu za větou, jež pronesl pan Kořán, vyvrátit, mohli bychom dokázat, kdo provozoval v národě našem politiku osobní a kdo způsobilé pra- covníky vylučoval. Mohli bychom znovu z archivu vytáhnouti politická akta a dokázati z nich. co Staročeši za třicet let politického
Prášek Kubr Klofáč Kořán
19 article
vedení národa dobyli, než to dopracovali až na punktace, které kdyby dnes byly s skutkem staly, nynějších bojů by ovšem nebylo, poněvadž by na nedozírnou dobu bylo bývalo pochováno české právo. Páni vůbec ne- činí dobře, že tak předčasně jásají, třeba n oko skrývali, co v jejich nitru se děje. Národni strana svobodomyslná dobře zapamatuje si na- učení, jehož se jí v téchto volbách dostalo a bude se mili na příště na pozoru před svými ne- přátely, právě tak jako před svými bývalými přátely- — Nostoudný požadavek. Obec pražsk vydává ob čas adresář města Prahy a před- městí. Nevydává ho každý rok, jak by mělo vlastně být, nýbrž vždy teprve za řadu let. Však vinna tím není ani tak obec a liknavost s jeji strany, jako nevšímavost obecenstva. Kdežto v cizině koupí si adresář každý větší hokynář, nemají u nás adresáře ani větší hostince a ka várny. Toť se vl, že je adresář Prahy český. jak přirozeno a samozřejmo. Tak jako je přiro- zeno, že adresáře vídeňský a berlinský jsou německé, pařížský, lyonský, bordoauxský atd francouzské, milanský a římský italské atd. Však že je český, to právě pálí naše milé krajany druhého jazyka, dlo jejich názoru měla by obec pražská vydávati adresář svůj po němocku.
Praha
20 article
Týdenník německého kasina má po porážkách. jež patroni jeho utrpěli v minulých volbách, ještě humoru dost, dokazovati, že adresář vlastně je určen pro — cizince, a těmi že prý jsou v Praze — Němci, Může-li býti při tom, jak Němei chovají se k nám a zejmena k naším menši- nám, větší ještě drzosti, než jaká obsažena v tomto požadavku? Vydává snad Pařiž pro cizince adresáře anglické, německé a ruské? Vydává snad Berlín francouzské, ruské a polské? Je to především nesmysl a nepravda, že adresáře určeny jsou pro cizince, je to ale zároveň též směšnost, dokazovati, že k vůli českému adre- sáři cizinci Praze se budou vyhýbati, kteréžto hluboké moudrosti dočetli jsme se v jiném zase německém listě. Nevyrovnatelně krásná roz- loha, hojnost vzácných dějinných památek atd. atd., to vše si dají cizinci ujíti, jakmile se dozvědí, že v Praze vychází jen — český adresář.
Němec Praha Berlín
21 article
— Lidové české divadlo v Fraze. P skončeném ruchu voleb může veřejnost sledo- vati s větším zájmem opět vývoj našich kultur ních ohnisk, a mezi těmi též, kterak se dař otázce lidového divadla. »Družstvo Národníh divadla« dopsalo všem členům, aby prohlásili že neodstoupi se svými podily, nýbrž pomohou jimi uskutečníti stavbu lidového divadla. »Sbor pro zřizení Národního divadla«, který má pro- věsti loterii, neukončil dosud přípravy. Skupina stozlatových podílníků vzniklá k návrhu pana Václava Štecha, připravila v téchto dnech návrh stanov, na jichž základě se ustaví. Bude se jmenovati »Tylovo sdružení«. Členové složí na podíly po jednom stu zlatých tak, že s přihláškou splatí 10 zl., během následujících tří měsíců 30 zl., během dalších šesti mě- siců opět 30 zl. a v nových šesti měsícíeh zbytek. Tyto peníze jsou půjčkou, která po zřl- zení budovy z výnosu nájemného a p. bude se podílníkům spláceti. Úročení kapitálu penězi je vyloučeno, avšak výhody volných vstupenek e formě kvoty budou přípustny, pokud podnik di- vadla to dovoli. Někteří přátelé této myslénky projevili úmysl, že podily zaplatí a nároku na jich vrácení se vzdají. Navržené stanovy takové podílníky jmenují zakládajícími členy
Fraga Štech český divadlo lidový divadlo Národníh divadlo národní divadlo Tylův sdružený
22 article
Členové »Tylova sdružení« nepřejímají mimo podíl žádný závazek. Členství je tedy prosto jakéhokoliv ručení. Tento důvod přimě některé členy Družstva Národního divadla, kde mimo podíl 500 zl. ručí členové ještě částkou rovné výše, že se rozhodli z Družstva přestou- piti k »Tylovu sdružení« s celým obno- sem. Návrh stanov bude upisovatelům předložen ve schůzi příšuího téhodne. Přihlášky podílník stále rostou. Z posledních uvádíme zejmena město Žižkov, která upsalo a hotově složilo za pět podílů 1000 korun. — Ačkoliv druhá splátka posavadních upisovatelů (30 zl.) más odváděti tpprve v březnu, docházejí již od ně kterých podílníků tyto částky. — Přihlášky při- jímají p. J. Červenka, spisovatel a městský tajemník na Král. Vinohradech, p. Heřma Vopálka, velkoobchodník na Perštýně a pan Václav Štech, spisovatel v Žižkově, č. 965.
J Červenka Král Heřma Vopálka Štech Žižkov Perštýn Tylův sdružený národní divadlo
23 article
— André Chéradame, vynikající publi- cista francouzský, známý svými sympatiem k Čechům a svými důkladnými studiemi o pan- germanismu, jež jsou výstrahou a upozorněním Francii a Slovanstvu, uveřejníl v »L'Eelairu« ze 7. t. m. novou studii o německém císařství Opětně napomíná Francii, aby co nejbedlivěj si všímala všeho, co se děje za Rýnem. Svě tová výstava pařižská poučila i nelečné Fra couze o mocném vzrůstu Německa hospodář- ského, obchodního a průmyslového. Německý vývoz se úžasně vzmáhá. Chéradame uznává neobyčejnou obchodní schopnost Němců, ale nevěří, že by vzrůst jejich vývozu stál na pov ném podkladu. Naopak Německu hrozí nebez- pečí hyperprodukce při jeho množící se výrobě, jež je nepoměrně větší nežli vývoz. Němečtl průmyslníci mají stále větší obuíže při šířent svých výrobků a ve svém zápase s konkurencí, hlavně americkou, musili snižiti ceny. A tak, ačkoliv cifra exportu stále roste, je cifra získu menší, neboť jak praví Chéradame: »prodá- vati mnoho neznamená vyděláv at mnoho.« V Německu je nouze o kapitálya vážnost toho zjevuje se úplně, když uvážíme, že Německo, nedostačující samo sobě, nuceno je každý rok v cizině zakoupiti za dvě mil- liardy korun nutných předmětů spotřeby, obilí dřiví, dobytka atd. To znamená, že německé efsařství musí vydělati dva milliony ve svém obchodu zahraničném, aniž by o jediný přeni obohatilo svůj stálý kapitál národní. Lze očeká- vati, že v Německu nastana doba hospodář ských nesnází. V Berlíně nečiní si žádných illusí a Vilém II. upravuje svou politiku tak aby našel pro Německo nové prameny odbytu které mají nahraditi staré, ztracené a znemožněné Politika pangermanistů postupuje i v tomto směru energicky a prakticky a pangermanisté tvrdí, že jejich theorie obsahuje v zárodku roz- lušténí německého problému hospodářského.
Chéradam Čecho Němec Vilém II Francie Rýn Německo Berlín
24 article
Celní jednota německá je první příčina úspěcht posledních let. Pokus okázal, že cesta je správná i idea ekonomisty F. Lista, který chtěl, aby Ra- kousko vstoupilo do celní jednoty německé. Tak by zavládl »Zollverein« na březích Dunaie Rýna, Labe i Odry, opanoval by moře Severní, Baltické a s mořem Adriatickým i moře Středo- zemní. Spojení německo-rakouské rozšířilo byse na všechny projevy hospodářského života, n železnice, pošty, telegrafy, průplavy, čímž bys umožnilo rychlé a snadné provádění kolossálních operaci. Již nyní jsou v majetku neb pod vli- vem čistě německým železnice: Cařihrad-Soluň- Monastir, dále železnice v Anatolii a železniee bagdadská. V den, kdy by se »Zollverein« roz- šířil až k Terstu, pronikla by pomocí těchto nových pak rychle založených dráh expanse německá od Hamburku až k perskému zálivu. Chéradam tak líčí ve velkých liniích nebezpeěl z pangermanismu obchodního, jež by mělo pr Evropu následky nejosudnější.
F List Středa Chéradam Rýn Labe Cařihrad Soluň Monastir Anatólie Terst Hamburk perský záliv Evropa Rakouský
25 article
— Osobní. Pan dr. B. Jiří Mohl, docent e.k. české uníversity, byl zvolen mimořádným členem král. české společnosti nánk. — Rodinné zprávy. Pan Prokop Jonáša paní Josefina Jonášová rozená Hrodějova slavi stříbrnou svatbu 16. t. m. o půl 4. hodině odpoledni v chrámu Panny Marie Sněžné. — Úmrti. Včera dne 14. ledna t. r. zemřela v Kostelci nad Labem sl. Božena Jandurova, dcera vrchního kontrolora cukrovaru, po dlouho- trvající nemoci. Pohřeb koná se ve středu 16. t. m. o 3. hodině odpolední. — V neděli zemřel pan Jan Šebek, soukromník a majitel domu, v 58. roce věku svého. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpolední z ústřední kaple na hřbitově olšanském. — Dne 13. t. m. zemřel v Praze poštovní výpravčí pan Antonín Řehoř ve věku 32 let. Pohřeb koná se 15. t. m. o 3. hodině odýolední z ústřední kapie na Olšanech do rodinného hrobu. — Český advokát na Ostravsku slez- skám. Pan JUDr. Jaroslav Pluhař, advokát a ob- hájce ve věcech trestních, zahájil praksi v Bohu- míně na náměstí vedle berního úřadu. — »Los von Rom«. »Chemnitzer Tageblatt- oznamuje z Halle, že několik katolických duchiovních z Rakouska ohlásilo ústřední správě evangelického spolku své přestoupení k vyznání evangelickému.
Jiří moci Prokop Jonášová Hrodějův Marie Jandurův Šebek Antonín Řehoř JUDr Pluhař bůh Kostelec nad Labe Olšanský Praha Olšany Ostravsko Los on Rom Halle Rakousko Chemnitzer Tageblatt
26 article
— Obecní volby v Moravské Ostravě nejsou dosud vyřízeny. Bylo nám z města tohoto oznámeno a také místní listy sdělily, že rekurs, který proti nim podán z české strany, byl již zamil- nut, avšak zpráva tato se nepotvrzuje. Pravdou jest, že byl rekurs již místodržitelstvím okresnímu hejt“ manství vrácen, avšak nebyl definitivně vyřízen. Místodržitelství vrátilo jej, jak sděluje »Silesin«, rozkazem, by provedla se ještě některá šetření. — Jiři Hudečolc. V pátek, dne 11. t. m. ze- mřel ve Velké na moravském Slovácku pan Jiří Hn- deček. Kdož by z navštěvovatelů jubilejní i národo- pisné výstavy neznal vždy veselého hospodskéhov čičmanském gazdovství? Zemřel po delší nemoci v stáří 38 let, zanechav vdovu se 6 hochy zcela ne- zaopatřenými. Dobrodincům naskytuje se příležitost ujmouti se některého z ubohých opuštěných. — Přírodovědecký sbor musea králov- ství českého měl ve čtvrtek dne 10. ledna za před- sednictví p. prof. dra. Boh. šl. Jiruše schůzi, ve kleré praesidium vzpomnělo úmrtí člena sboru a příznivee sbírek zemského pokladníka p. A. Srnky. Pan dr. Jar. Perner přednášel o svém účastenství na VIII. mezinárodním kongresu geologickém v Paříži a spo- jených s ním exkursích do Bretagne a na Montague- Noire a předložil bohatou suitu zajímavých hornina zkamenělin z exkursí těch přinesených. Pan dr.
Hudečolc Hn profesor doktor Jiruš A Srnka Jar Perner Ostrava Slovácko Paříž Bretagne Montague Noir sbor muzeum králov
27 article
Edvín Bayer předložil ukázky profilu horninového z nové kamenouhelné šachty na Lísku, některé zají- mavé nálezy z hald radnických jmenovitě u Vejva- nova a nové nálezy rostlin peruckých od Vyšerovie, z nichž zejmena znamenitý je objev cykasovitého, 53 cm. dlouhého listu Encephalartos, rostliny poprvé v útvaru křídovém objevené, jež ku poctě jednatel společnosti musejní a horlivého příznivce sbírek na- zvána Encephalartos Jiruši. Demonstrována kůže hra- silské ryby orapajima (Sudis gigas) p. prof. drem. Bob. šl. Jirušem pro sbírky zakoupená, dále ze Sivaliku v Indli získaná pozdstátky pfěisločaennfho hrocha slona, kterýž poslední tvoří přechod mezi maslodonty a slony nyní žijícími, dále od p. A. Schuberta, pošt- mistra v Radotíně, darované vzácné nálezy rybích lebek rodu Cocosteus a korýšů z útvaru silurského u Kosoře a Inoceramus Brongniarti z Chlomku u Měl- nika od p. Tura v Blatech. Sděleno, že výměnou za vývojové řady českých trilobitů dostane se sbírkám velké relicfní geologické mapy severní Ameriky, kter je již na cestě, a že zahájeno vyjednávání o koupi entomologické sbírky po zemřelém p. A. Srnkovi, jenž za života svého dvěma váženým svědkům entomolo- gům se vyjádřil, že sbírku svou museu odkáže, po- hříchu však náhlou smrtí byl překvapen dříve, nel úmysl svůj mohl uskutečniti.
Edvín Bayer Encephalartos Jiruš gigas profesor doktor Bob Jiruš A Schubert Inoceramus Brongniart A Srnka Radotín Kosoř Chlomek severní Amerika centimetr Encephalartos Cocosteus
28 article
Jaké jsou příčiny slabé návštěvy ci- zinců v Praze. Spolek ku povznesení návštěvy cizinců v Praze zaslal právě místodržitelství memo- randum, v němž vysvětluje příčiny malé návštěvy cizinců v král. hlavním městě Praze a uvádí mimo jiné: Jednou z hlavních příčin, pro kterou se cizinci Praze vyhýbají, jest zběsilé ostouzení a hanobenl Prahy v žurnálech, národu českému nepříznivých, jež provádí se systematicky dle určitého a promy- šleného plánu. Štvaní nedatuje se od tak zvaných bouřlivých dnů pražských, nýbrž po celá desfřilei. O Praze rozšiřovány nejpodiejší klevety a pověsti. Každá, i ta nejnepatrnější šarvátka, jež se opakuje i v těch nejmenších osadách, nadouvána a zveličo- vána na událost světového významu a označována bývá jako výron záští a nenávisti Čechů vůči Něm- cům. Nebylo tu a není dosud nikoho, kdo by tomuto řádění učinil přítrž. Spolek žádá místodržitelství, aby v oboru své právomoci zjednalo odpomoc, zejmena ve způsobu, jakým koná zpravodajskou službu korre- spondenční kancelář. Druhou překážkou vzrůstu ci- zinecké návštěvy v Praze jest nevýhodné spojení s cizinou a hlavními středisky evropské pevniny.
Čecho Praha Německo
29 article
Obydlení královského hradu, jedné z nejkrásnějších restdencí ve světě, přispělo by nemálo k oživení Prahy. Jak nepoměrně málo vynakládá se na udržo- vání nádherného hradu, vidno z toho, že v nádvo- řích roste tráva a překrásná zahrada pustne. Praha se svým zastaralým jízdním řádem pokulhává da- leko za ostatními velkeměsty a jest již nejvýš na čase, aby vládní a autonomní úřady zasadily se o nutnou nápravu a povšimly si též bídného stavu silnic v okolí pražském. Pražská nádraží jsou v stavu přímo děsném, Praha je přípravována o jednu přitažlivou atrakci po druhé. Za to pořádají se pom- pésní pohřební průvody, které musí cizince disgu- stovati. Ke konci pamětního spisu žádá spolek, aby místodržitelství působilo k vyplnění přání tam pro- jevených.
Praha vání nádherný hrad královský hrad
30 article
— Alliance frangaise. Ohlášený již dýchánek, při němž spoluúčinkovati laskavé přistibila nadaná mladistvá virtuoska na piano, slě. Luisa Seborova, dcera skladatele a dirigenta sokolského sboru pana Šebora koná se dnes o 8. hodině večerní v míst- nostech Umělecké besedy- — Přednášky. Přednáška dra. Holubae jižní Africe musila býti pro zaneprázdnění dra Holuba na kratičkou dobu odročena. — Nepřijimání poškozených zlatníků při celních a poštovnich úřadech. Obchodnís živnostenská komora pražská upozorňuje interessenty. že zlatníky r. m. jakož i dílčí mince měny korunové (pětikoruny, koruny, mince niklové a hronzové), kter buď proraženy nebo dle své podstaty jinak než oby- čejným oběhem na váze znehodnoceny, nebo jakkoli patrně naschvál byly poškozeny, dle platných před- pisů u c. k. poštovních a celních úřadů k placení se nepřijímají a stranám leprve po složení jiných přijatelných mincí vrátiti se mohou, byvše však na- říznuty na znamení, že ze zákonitého oběhu jsou vyloučeny. Poněvadž v případech takových bývá vý- měna mincí závadných spojena se ztrátou času, jest v zájmu stran, by již napřed postaraly se o vylou- čení všech mincí, které nejsou zcela bezvadné. — Exekuční dražba velkostatku. U zem- ského soudu na Ovocném trhu v Praze konala s dne 12. ledna exekuční dražba velkostatku »Desky« (Brettern) u Kaplic. Koupil jej hospodářský příruci z Vrutie za 20.527 K. Odhadní cena obnášela 30.790 korun. — Žádost k pozorovatelům zemětřesení. Jsme požádáni o vytištění těchto řádků: Jelikoí zemětřesení z rána dne 10. t. m. zasáhlo přes Pi-
Seborův Šebor Afrika Praha Kaplice