2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
15. ledna 1901. Číslo 15.
4
article
neuznává, spustili se úlohy své upokojení země
a může se říci, že spíše pracovali k tomu, aby
se vášně a nenávisť ještě více rozplamenily,
tím se zpronevěřili svému programu. A co nej
horšího, v okamžiku osudném pro mne i zem
přestali býti rádci koruny a pokoušeli se způ
sobem nolovalným a přestupným, aby svého pa
novnika uvedli v omyl, zemi pak strhli v hanbu
a anarchii. Proto jsem povolal k vládě lidi ši
šího rozhledu a méně zúčastněné v předešlých
politických rozepřích, kteří dávají lepší záruku
že bez strannické výlučnosti a osobných úzko
prsých výpočtů dají státním záležitostem lepší
zájmům země prospěšnější směr. Nejlepším d
kazem, že dobře rozuměji mým záměrům po
mé proklamaci, jíž je v Srbsku zahájena norá
éra, jest amnestie všech politických odsouzenců
čimž hozena je pokrývka zapomenutí na nedáv-
nou trudnou minulost.
Srbsko
5
article
Hlavním úkolem vlády mé bude upokojen
země, sbírání národní sily a uspořádání všech
poměrů tak, aby Srbsko, odpočavší si a svorné
mohlo se vší silou oddati práci na svém kultur
ném, hospodáčském a politickém rozvoji a po
kroku, a s důvěrou a klidem hleděti vstříc bu
doucnosti své i svého plemene. Vládě bude tim
snáze vykonati tento úkol, že král Milan na
vždy ze země se odebral, čímž pominuly i mnohé
příčiny, které tomu vadíly, a tím je také pře
trženo i každé spojení s politickým poblouzenín
minulých časů.
V řadě prací, které skupštině nastávají, n
prvém místě nachází se upravení státních finaneí
Otázka tato je na programu již delší dobu, ale
dosud nebyla prospěšně rozřešena. Všechny po
kusy o rovnováhu v rozpočtu zůstaly bez úspěchu
Vždycky se mluvilo o úsporách, dály se i po-
kusy v tom směru, sle směr ten byl brzy opu-
štěn a uvalovány nové dluhy na zemi, nové
daně na národ. Rozpočet, který vám tato vláda
předloží, prvý je, že nejen nevykazuje naprot
loňsku větších vydání, nýbrž naopak značněje
zmenšen. Toho jest, jak sami uvidíte, dosaženo
úsporami při rozmanitých položkách vydání
přitom bez ujmy jednotlivých odvětví státn
správy. Takový výsledek dal vládě možnosť změ
niti některá ustanovení zákona o výdělkové dani,
čimž zmenší a spravedlivějí se rozděli břím
poplatníko.
Milan
Srbsko
6
article
Druhou neméně vážnou a nalehavou otáz
kou jest reforma naší administrace a soudnictví
Zákon a soud, to jsou té chvíle prvé a nejnut
nější potřeby země. Ale dobrá administrace
dobré soudnictví vyžadují připravené a zdatné
úřadníky a soudce. Politické boje a strannick
třenice, trvavší desítky let, strhly naše úřadni-
etvo s jeho povolání a učinily je znenáhla sle-
pými nástroji jednotlivých vlád. Úřadník,
dobře koná svou službu, ale musí býti chráněn
od každé samovůle. Moje vláda předloží vám
návrh na změnu a doplnění zákona o úřadní-
cích a občanské službě. Jím se požaduje vyšší
kvalifikace úřadnická, ale zároveň upravuje se
úřadníkům pravidelný postup a dává se jejich
stavu potřebná stabílita. Soudové naši znova si
mušejí dobýti pověsti, že konají nestranně spra-
vedlnost. Ale i tu je prvou podmínkou, aby byl
po zásluze odměněni a neodvislí ve svém po
stavení i stavu. Proto vláda přichystala i ná
vrh zákona o nápravě soudnictví a zlepšení platů
soudních úřadníků.
Prestolná řeč ku konci zmiňuje se s po-
chvalou o armádě a oznamuje, že vláda skup
štině předloží i v tom oboru některé návrhy zá
konů, týkající se výchovy a kázně vojska i dů
stojnického dorostu a vojenské administrace.
7
article
Ruský tisk o volbách v Bakousku.
»eeóris B« píšou ve sv
úvaze: Všechny pokusy nepřátel českého národa
selhaly, nepodařilo se jim rozbiti českou soli
dárnost. Všecky české strany rozcházejí se v po-
drobnostech, ale v hlavním jsou srozuměny, ano
možno prorokovati, že Čechiové budou v parla-
i větší přítoky jsou splavny, huba však témě
stále plná ledu buď pevného neb plovoucího.
Nebýti té nesnáze, byl by Ob k velkým úlohám
povolán. Než i tak má velkou důležitost, po-
dávaje si ruku s novou sibiřskou dráhou, což
lépe než slova charakterisuje vznik osady Novo-
Nikolajevsk na jeho břehu, jež má dnes již
přes 10.000 obyvatelů.
Přejeli jsme řeku Tom, vjíždíme do lesů
a konečně jsme zastavili ve stanici Taj-ga, Zde
odbočuje dráha do Tomska, významem prvníhe
dosud města Sibíře. Pravím »dosud«. Dlouh
asi prvním městem nezůstane.
Tomsk založen počátkem 17. století u ma-
lého tatarského sídla na řece Tomu. Má nyní
asi 60.000 obyvatel. Jako všechna sibířská
města rozložen jest na velkém prostranství.
Domy ponejvíce dřevěné, ulice široké, nedláž-
děné, s dřevěnými vyvýšenými chodníky. Bláto
s prachem přímo nesnesitelným střídají se v látě
a znepříjemňují pobyt. Za to dlouhá zima mění
tvátnost města, dodává mu čistotného vzhledu
a půvabnosti.
V Tomsku jsou 23 pravoslavné kostely
dva kláštery, 1 katolický, 1 protestantský kostel,
3 synagogy a 1 mešita. Roku 1845 započata
stavba nového nádherného chrámu. Ale s tou
mají Tomští svoji potíž. Půda pod základyje
nepevná. Co chvíli nějaká čásť stavby se sříll.
Tom
Toma
Nikolajevsk
Tomsk
Sibíř
8
article
Poprvé r. 1855 spadnul kostel, maje již kopule
hotovy.
V Tomsku nachází se jediná sibířská uni
versita (pouze medicinská fakulta.) Kamenn
divadlo Koroleva Tomského, měšťana-dobrodince,
jest velké a hezké. V létě baví se Tomščan
koncerty v sadech dlouho do noci. Velmi obl-
ben je sport koňských závodů. Mali, 12. a
15leti Tatařini honí se tu s větrem o závod na
neosedlaných konich. Ani jakési embryo tota-
lisateura nescházl.
Tomsk býval hlavní stanicí pro transpor
nedobrovolných kolonisátorů Sibíře. Silně mříže
v oknech staré věznice budí nevlídně představy
Zdá se vám, že slyšíte řinčet okovy po neko
nečných vozových ceslách Sibíře.
Těžší zločinci deportují se nyní na ostro
Sachalin. Východištěm pro jich. dopravu po
moři jest Oděssa.
Tomsk má dva slušné hotely, kamenný
dřevéný. Kuchyně dobrá, dosti dobrá vina, al
pivo však zdejším sládkům cti nečiní.
Vycházejí tu dva denníky. Vůbec je Tomsl
terárním střediskem Síbíe.
mentě silnější vnitřní jednotou, než kdy jindy ..
Rakousko dělá poslední pokus a samo je
téměř jisto, že marně. Po takovém nezdaru, ja-
kého vláda Körbrova dožila se volbami, bude
třeba sáhnouti k výdatnějšímu prostředku k uspo-
řádání říšo, než je všeobecné hlasovací právo
bude třeba vyhraditi národnostem
rakouským širokou samosprávu
v hranicích jejich historických
vlastí. Politický federalism bude
nevyhnutelným koncem rakouských zmatků.
Pravda, rakouská vláda pokládá dosud federa-
lism za zlo a vidí v něm nebezpeči pro jednotu
říše, ale lépe a bezpečněji uspořádati stát na
zásadách federalismu, než vydávati jej v šano
vážnému nebezpeči úplného rozkladu.
Tatařini
Tomsk
Mali
Sachalin
Rakousko
SF divadlo
Korolev Tomský
9
article
Ke vnitřním sporám ve Francli.
V předvečer debaty o zákonu protiřehol
ním, s nímž nedovede se smířiti jeden z nej
umírněnějších předáků francouzských naciona
listův, pan Méline odpovídá ve své » Republices
všem těm, kteří podezírají jeho republikanism
takto:
»My jsme, my také, vlastenci republi-
kány, obranci armády a všech hybnýchsi
národních, na nichž spočívá velikost vlasti.
A proto také jako nacionalisté potíráme vší silou
politiku, která zničivši mravní shodu Francie.
rozdělila ve dva tábory armádu a zemi
takto je odsuzuje k nevyhnutelné
slabosti. My jsme vždy podporovali tyto
ideje a že jsme dobře činili, v tom nás po-
tvrzuje to, že i nacionalisté jdou touže cestou.
Krátce, my jsme nacionalisté, chce-li tomu svět,
ale jen v jednom smyslu, kde naciona
lism hájti náš republikánský pro-
gram.
P. M. Régis, starosta alžírský, oznámi
svoji kandidaturu v 11. arrond. pařížskémdo
poslanecké sněmovny.
Méline
M Régis
Francie
poslanecký sněmovna
10
article
Volba bude tedy zajímavým zkušebním k-
menem nacionalismu pro to, jak silnou půdu mé
nacionalism ještě nyní v Paříži.
Dle zákona z r. 1889 byly všechny osoby
stavu duchovního donuceny, konati jednoroční
službu vojenskou. V čas války měly zastávati
službu u sboru zdravotního. Po čas svého vo-
jenského výcviku nebyly však přiděleny nemoe-
nicím, nýbrž prostě zařaděny do pluku jako
ostatní branci. Proti tomu bylo žehráno. Nez
marně. Teprve generál André slanoví v par. 43.
a 44. zákona o společnostech, aby tyto osoby
byly přímo přidělovány nemocnicí m.
Podle »Bcho de Paris« odstraněny jsou
rozpory, jež vznikly mezi Vatikánem a fran-
couzskou vládou v příčině jmenování nových
biskupův. Francouzská vláda povolila dle listu
(oho v télo otázce ve všech směrech slolici
papežské. Jmenování biskupů bude proto již
provedeno co nevidět. Vatíkán jest za ochotu
v této věci prý ochoten také po schválení proti-
řeholního zákona nuncia papežského v Paříži
ponechati.
André
Paříž
Bcho jít Paris
Vatikán
11
article
K domněle chystané annexi Belgie.
Pařížský »Mémorial diplomatique« uveřej-
ňuje článek o choutkách na annexi belgického
území jež nedávno Francii přičítány byly. V
článku praví se, že Francie uvítá s radostí
se zadostučiněním, zjedná-li si Belgie prostředky.
aby neutralitu svou mohla důkladně hájiti.
Belgie, její vláda a jeji státníe
vědí ostatně, praví »Mémorial diplomatique«,
jehož styky s některými vyslanci jsou známy
odkud zemi nebezpečí hrozí. — —
Narážka jest příliš jasná, než aby ji nerozuměl
— za Rýnem.
K millionovým úplatkům v Ně-
mecku-
Tajné fondy de Beersovské společnost
přece existují. Jak známo, sdělil dr. Siman
dopisovatel lipského socialistického listu, s ně
meckou veřejností, že anglieká společnost zmi-
něná, jež jest angažována v jižní Africe obrov
skými kapitály, poslala do Kolína n. R. a Ber
lina několik mililonů marek, jichž použilose
k získání rozhodujících veřejných. činitelů v Ně-
mecku pro věc Anglie v nynějším jejím zápase
s Bury. Zvláště »Köln. Ztg.«, jež nemile byl
odhalením tím dotčena, i jiné listy, jakož i do-
konee berlínský zástupce zmíněné britské spo-
lečnosti ujišťovali na to, že společnost ta nemá
tajných fondův a z veřejných fondů že takové
úplatky placeny býti nemohly. Nyní ale otiskuji
»Braunschweigera Neueste Nach-
richten« toto důležité odhalení:
»Jisto jest, jak víme z pramene
zcela spolehlivého, že skutečn
existuje tajné zúčtování společ-
nosti zminěné. Jeden výtisk je ho
jest v pařižském ministerstvu
osadním, jiný výtisk jest. Paříži,
jejímž finančním kruhům není vě
neznáma, v rukou jednoho Angli-
čana«.
jít Beersovský společnost
Siman
Köln
Braunschweiger
Belgie
Francie
Rýn
Afrika
Kolín
Anglie
Bura
Paříž
Mémorial diplomatique
Neueste nach
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Příští parlament. V poslední době ne-
bylo důležitější otázky ve vnilřní politice ra-
kouské, než ta, budou-li čeští poslanci v ob-
strukci pokračovat či ne. I domnívali se poli-
tičtí optimisté, že když neozve se více ve sně-
movně koncert píšťalkový a tamtamový, bude
tím nejdůležitější problém vnitřního politického
vývoje v Rakousku rozřešen. Potom že všechno
vráti se do starých kolejí, že parlament stane
se »dělným«, jiným slovem, že dále pracovati
buďe parlamentní stroj ve vyřizování vládních
předloh a všeho toho, čeho vláda si přeje.
Česká obstrukce pokládána za jedinou překážku
návratu k lak zv. stavu normálnému. Neozve-
se ta, že bude dobře — tak aspoň mělo se z
to obecně. Za takových okolností byla tedy
oprávněnou zvědavost, jak se čeští poslanci za-
chovají, i byla přirozenou též německá nevrlos
nad tím, že žádný z nich nepověsil to pánům
na nos, co čeští poslanci v parlamentě dělat
budou. Proto ta jejich nervosita, nehoť dosud
věděli to vždy na 14 dní napřed a snad to budou
vědět opůt, až porady o tahtice konati se budou
ve Vídni. Však znenáhla z propadliště politických
noří se na jeviště jiná ještě otázka, která neméně
jest akutní, než otázka české obstrukce, jak
iotia chovati se bude v parlamentě na 22 muze
Rakousko
Vídeň
13
article
vrostlý klub Schönererův? Nezmizelo-li na jedné
straně strašidlo obstrukce české, objevilo se na
druhé strašidlo obstrukce německé, a sice ob-
strukce, jež slibuje být rázu poněkud jiného
než byla ta naše, která sice nepostrádala dra-
stiky a byla jak náleží výdatnou, nebyla al
nízkou a sprostou. Jak zachová se Wolt? Kde
ví, co dovedla v minulém období sněmovním
šestka Schönereroveů, tomu dnes husí kůže na-
skočí, když si pomyslí, co asi ztropi počet jieh
čtyřikrát větší. Kde zůstane potom repertoin
parlamentu, když počnou nacionálové vrhati do
něho pumy? Co zejmena stane se s rakousko-
uherským vyrovnáním, které dnes po výsledku
voleb je vzdálenější svého vyřízení, než bylo
kdykoli před tím? Dnes na klídné vyřízen
předloh vyrovnávacích ani pomyslití se nemůže
nejméně ale je možno vyříditi je ve znění, jež
by bylo po chuti Maďarům. Dnes vedle národní
je hospodářská stránka nejbolestnější ve vo
ličstvu a zle by se potázal zástupce lidu.
Schönererove
Maďar
Schönererův
14
article
který by jevil povolnost oproti pánům na druhém
břehu Litavy. Dnes dá se tvrditi s naprostou
určitostí, že konstilučně se rakousko-uherské vy
rovnání vyříditi nedá. A co stane se s nevyří-
zenými rozpočty? Jest jich hezká řada již, jakož
i hezká řada zákonů prohlášených mimo to na
základě § 14. A ty všechny dostati se musej
na denní pořadek a vládě musí býti za vše udě-
lena indemnita. Co ale stane se, odepře-li parlamen
indemnilu za vydání zákona některé vládě dř-
vější, která dnes již ku parlamentní zodpověd-
nosti pohnána býti nemůže? Nová otázka, která
učiní dosavadní již chaos ještě spletitějším. A toto
všechno musí býti dřive vyřízeno, než bude možno
pomýšleti na práci novou, tu, od níž bláhove
očekávojí spásu Rakouska. A ke všemu tomu
třeba si přimyslit násilniekou, ke všemu odhod-
lanou kohortu Wolfovu, v jež první schůzi prý již
učiní návrh na uzákoněni němčiny jako jazyka
státního. Domnívá se snad kdo, že najde se če-
ský poslanec, který by oproti tomuto, na náro
náš chystanému atentátu zůstal v míře »normál-
niho« poslance?
Wolfův
Rakousko
15
article
— Političtí tatrmani z tábora německo
liberálního, již v Čechách tak skandální utrpěl
porážku, vylézají opět ze svých děr — do nichž
zalezli, aby se z výprasku vyspali — dokazujíce
světu, že tím nebyla vinna jejich bídná politika,
zejmena jejích hospodářské hříchy, nýbrž po-
rážku jejich že zavinili vídeňské vlády, které
prý nám Čechům tak dlouho hověly a naddržo-
valy, až prý klidný jinak německý Michl shodi
s hlavy čepici a nasadil si ocelovou přílbu, aby
s kopím radikalismu vrhl se do boje. O kdyby
skutečně vídoňské vlády minulých let byly při
činou porážky šiků liberálních, již tím byly by
si získaly nemalou zásluhu o tuto říši, žel ale,
že neni tomu tak. Kdo dostane bití, vždy hledá
příčinu toho mimo sebe. Tak se to má i s ně-
meckými liberály, kteří výmluvami svými jen
tolik dokazují, že se výpraskem, jehož se jim
dostalo, pořád ještě ničemu nenaučili. Byli po-
ražení ne k vůli vídeňským vládám, ale přes
to, že je Vídeň ve všem podporovala, že
byli miláčky jejími již proto, že k nim
všechno, co má v této říši vliv, se hlásí.
Mnohem správněji zněl by však soud jejich
o katastrofě, jež je stihla, že vláda s nimi byla
poražena. Ku které straně hlásí se téměr všechna
generalita? V kterém táboře stojí všechna vyšsi
byrokracie? Ke které straně přiznávaji se do
jednoho všichní finanční baroní a kdo plní zase
navzájem jejich dychánky, jichž jeden stoj
tolik, že by se za to dalo opatřit všemu chu-
dému obyvatelstvu velkého města uhlí na zimu?
Čecho
Michl
Čechy
Vídeň
16
article
Kdo stotožáuje se se stěžejnými zásadami
strany německo-liberální, než co jmenuje se
»vídeňská vláda«, nehledě na střídající se v ní
osobnosti? A proto je to politické šarlatánství,
když ze své porážky obviňují vládu, jako by
ona svým naddržováním nám byla zahnala Némce
v Čechách do tábora radikálů — neb jak říká
prostý Němec, jenž slovu tomu nerozumí —in
die Arme der »Rattenkehlen«. Chtějí zvědět li-
berálové, co zavinilo jejich porážku? Nehled
k tomu, že vyšla z lůna vrstvy kapilalistick
u malého člověka dnes nejnenáviděnější, je pří-
činou jejich vítězství výrok: »Bez Němeů ne-
možno v Rakousku vládnout!«, Je-li pravda
nemožno-li si představit, aby Němei, k jakému-
koliv spravedlivému smíru neochotni, byli na
čas odstaveni, nemožno li skutečně v této řiši
vládnouti bez nich, potom ať se vládn
s těmi nejradikálnějšími. Tak po
myslil si německý lid i šel a volil — radikala.
Némka
Němec
Němei
Čechy
Rakousko
17
article
— Rozumy po volbách. Výsledkem voleb
vykonaných do říšské rady v Čechách, zaměst-
nával se včera též Český klub, jemuž předseda
tentokráte Percy staročeské strany dr. Baštý
referentem pak byl pan Kofán. Konstatoval-li
dr. Baštýř, že volby letošní tím, čím měly býti
nebyly, nebyly ani manifestačními, aniž připomí-
naly dobu svorných voleb deklarantských, měl
pravdu, však kdo byl prvni, jenž způsobil
trhlinu do deklaračního programu, pan Baštýr
zamlčel. Nutil-li se vyložiti význam některých
úspěchů, jichž dobyly odbojné frakce, bůh vl,
jak důmyslným způsobem a těšil-li se tím, že
nalezáme se na počátku nového politického roz-
vrstvení v národě, je to mýlka. Úspěchy tyto
nejsou pro toho, kdo příležitost měl nahlédnout
do intimit volebního zápasu, ničím jiným, než
následkem nedostatečného volebního apparátu
Hlubšího významu vítězství agrárníků a národ-
ních socialistů, v jejichž zájmu právě následkem
chyb, jež se staly ve volební agitaci, Mladočeš
sami se namáhali, nijak nemaji. Škodolibost.
kterou, jak přirozeno, nad porážkou někte-
rých mladočeských kandidátů projevil pan
dr. Baštýř i pan Kořán, jim odpouštíme. Necht
mají také Staročeši opět jednou veselý den po
tak dlouhé řadě let mrzutých a trpkých. Tím
ale nechť se nekonejší, že to, co se stalo jim.
bude též osudem národní strany svobodomyslné.
Rozum
staročeský
doktor
Baštý
Kofán
Baštýř
Mladočeš
Kořán
Čechy
18
article
Byly to jiné duševní potence, jež přivodily pád
strany staročeské, než jsou pání Práškové.
Kubrové a Klofáčové. Tak národ český snad
nepoklesl, aby své politické zastoupení a příšt
politickou formaci a práci svěřil komanditn
společnosti, jež za výdatné pomocí staročeské
několik mandátů uzmula straně svobodomyslné.
Kdyby to za to stálo, mohli bychom větu za
větou, jež pronesl pan Kořán, vyvrátit, mohli
bychom dokázat, kdo provozoval v národě
našem politiku osobní a kdo způsobilé pra-
covníky vylučoval. Mohli bychom znovu
z archivu vytáhnouti politická akta a dokázati
z nich. co Staročeši za třicet let politického
Prášek
Kubr
Klofáč
Kořán
19
article
vedení národa dobyli, než to dopracovali až na
punktace, které kdyby dnes byly s
skutkem staly, nynějších bojů by ovšem
nebylo, poněvadž by na nedozírnou dobu bylo
bývalo pochováno české právo. Páni vůbec ne-
činí dobře, že tak předčasně jásají, třeba n
oko skrývali, co v jejich nitru se děje. Národni
strana svobodomyslná dobře zapamatuje si na-
učení, jehož se jí v téchto volbách dostalo a bude
se mili na příště na pozoru před svými ne-
přátely, právě tak jako před svými bývalými
přátely-
— Nostoudný požadavek. Obec pražsk
vydává ob čas adresář města Prahy a před-
městí. Nevydává ho každý rok, jak by mělo
vlastně být, nýbrž vždy teprve za řadu let. Však
vinna tím není ani tak obec a liknavost s jeji
strany, jako nevšímavost obecenstva. Kdežto
v cizině koupí si adresář každý větší hokynář,
nemají u nás adresáře ani větší hostince a ka
várny. Toť se vl, že je adresář Prahy český.
jak přirozeno a samozřejmo. Tak jako je přiro-
zeno, že adresáře vídeňský a berlinský jsou
německé, pařížský, lyonský, bordoauxský atd
francouzské, milanský a římský italské atd. Však
že je český, to právě pálí naše milé krajany
druhého jazyka, dlo jejich názoru měla by obec
pražská vydávati adresář svůj po němocku.
Praha
20
article
Týdenník německého kasina má po porážkách.
jež patroni jeho utrpěli v minulých volbách, ještě
humoru dost, dokazovati, že adresář vlastně je
určen pro — cizince, a těmi že prý jsou v Praze
— Němci, Může-li býti při tom, jak Němei
chovají se k nám a zejmena k naším menši-
nám, větší ještě drzosti, než jaká obsažena v tomto
požadavku? Vydává snad Pařiž pro cizince
adresáře anglické, německé a ruské? Vydává
snad Berlín francouzské, ruské a polské? Je
to především nesmysl a nepravda, že adresáře
určeny jsou pro cizince, je to ale zároveň též
směšnost, dokazovati, že k vůli českému adre-
sáři cizinci Praze se budou vyhýbati, kteréžto
hluboké moudrosti dočetli jsme se v jiném
zase německém listě. Nevyrovnatelně krásná roz-
loha, hojnost vzácných dějinných památek atd.
atd., to vše si dají cizinci ujíti, jakmile se dozvědí,
že v Praze vychází jen — český adresář.
Němec
Praha
Berlín
21
article
— Lidové české divadlo v Fraze. P
skončeném ruchu voleb může veřejnost sledo-
vati s větším zájmem opět vývoj našich kultur
ních ohnisk, a mezi těmi též, kterak se dař
otázce lidového divadla. »Družstvo Národníh
divadla« dopsalo všem členům, aby prohlásili
že neodstoupi se svými podily, nýbrž pomohou
jimi uskutečníti stavbu lidového divadla. »Sbor
pro zřizení Národního divadla«, který má pro-
věsti loterii, neukončil dosud přípravy. Skupina
stozlatových podílníků vzniklá k návrhu pana
Václava Štecha, připravila v téchto dnech návrh
stanov, na jichž základě se ustaví. Bude se
jmenovati »Tylovo sdružení«. Členové
složí na podíly po jednom stu zlatých tak, že
s přihláškou splatí 10 zl., během následujících
tří měsíců 30 zl., během dalších šesti mě-
siců opět 30 zl. a v nových šesti měsícíeh
zbytek. Tyto peníze jsou půjčkou, která po zřl-
zení budovy z výnosu nájemného a p. bude se
podílníkům spláceti. Úročení kapitálu penězi je
vyloučeno, avšak výhody volných vstupenek e
formě kvoty budou přípustny, pokud podnik di-
vadla to dovoli. Někteří přátelé této myslénky
projevili úmysl, že podily zaplatí a nároku na
jich vrácení se vzdají. Navržené stanovy takové
podílníky jmenují zakládajícími členy
Fraga
Štech
český divadlo
lidový divadlo
Národníh divadlo
národní divadlo
Tylův sdružený
22
article
Členové »Tylova sdružení« nepřejímají
mimo podíl žádný závazek. Členství je tedy
prosto jakéhokoliv ručení. Tento důvod přimě
některé členy Družstva Národního divadla, kde
mimo podíl 500 zl. ručí členové ještě částkou
rovné výše, že se rozhodli z Družstva přestou-
piti k »Tylovu sdružení« s celým obno-
sem. Návrh stanov bude upisovatelům předložen
ve schůzi příšuího téhodne. Přihlášky podílník
stále rostou. Z posledních uvádíme zejmena
město Žižkov, která upsalo a hotově složilo
za pět podílů 1000 korun. — Ačkoliv druhá
splátka posavadních upisovatelů (30 zl.) más
odváděti tpprve v březnu, docházejí již od ně
kterých podílníků tyto částky. — Přihlášky při-
jímají p. J. Červenka, spisovatel a městský
tajemník na Král. Vinohradech, p. Heřma
Vopálka, velkoobchodník na Perštýně a pan
Václav Štech, spisovatel v Žižkově, č. 965.
J Červenka
Král
Heřma Vopálka
Štech
Žižkov
Perštýn
Tylův sdružený
národní divadlo
23
article
— André Chéradame, vynikající publi-
cista francouzský, známý svými sympatiem
k Čechům a svými důkladnými studiemi o pan-
germanismu, jež jsou výstrahou a upozorněním
Francii a Slovanstvu, uveřejníl v »L'Eelairu« ze
7. t. m. novou studii o německém císařství
Opětně napomíná Francii, aby co nejbedlivěj
si všímala všeho, co se děje za Rýnem. Svě
tová výstava pařižská poučila i nelečné Fra
couze o mocném vzrůstu Německa hospodář-
ského, obchodního a průmyslového. Německý
vývoz se úžasně vzmáhá. Chéradame uznává
neobyčejnou obchodní schopnost Němců, ale
nevěří, že by vzrůst jejich vývozu stál na pov
ném podkladu. Naopak Německu hrozí nebez-
pečí hyperprodukce při jeho množící se výrobě,
jež je nepoměrně větší nežli vývoz. Němečtl
průmyslníci mají stále větší obuíže při šířent
svých výrobků a ve svém zápase s konkurencí,
hlavně americkou, musili snižiti ceny. A tak,
ačkoliv cifra exportu stále roste, je cifra získu
menší, neboť jak praví Chéradame: »prodá-
vati mnoho neznamená vyděláv at
mnoho.« V Německu je nouze o kapitálya
vážnost toho zjevuje se úplně, když uvážíme,
že Německo, nedostačující samo sobě, nuceno
je každý rok v cizině zakoupiti za dvě mil-
liardy korun nutných předmětů spotřeby, obilí
dřiví, dobytka atd. To znamená, že německé
efsařství musí vydělati dva milliony ve svém
obchodu zahraničném, aniž by o jediný přeni
obohatilo svůj stálý kapitál národní. Lze očeká-
vati, že v Německu nastana doba hospodář
ských nesnází. V Berlíně nečiní si žádných
illusí a Vilém II. upravuje svou politiku tak
aby našel pro Německo nové prameny odbytu
které mají nahraditi staré, ztracené a znemožněné
Politika pangermanistů postupuje i v tomto
směru energicky a prakticky a pangermanisté
tvrdí, že jejich theorie obsahuje v zárodku roz-
lušténí německého problému hospodářského.
Chéradam
Čecho
Němec
Vilém II
Francie
Rýn
Německo
Berlín
24
article
Celní jednota německá je první příčina úspěcht
posledních let. Pokus okázal, že cesta je správná
i idea ekonomisty F. Lista, který chtěl, aby Ra-
kousko vstoupilo do celní jednoty německé. Tak
by zavládl »Zollverein« na březích Dunaie
Rýna, Labe i Odry, opanoval by moře Severní,
Baltické a s mořem Adriatickým i moře Středo-
zemní. Spojení německo-rakouské rozšířilo byse
na všechny projevy hospodářského života, n
železnice, pošty, telegrafy, průplavy, čímž bys
umožnilo rychlé a snadné provádění kolossálních
operaci. Již nyní jsou v majetku neb pod vli-
vem čistě německým železnice: Cařihrad-Soluň-
Monastir, dále železnice v Anatolii a železniee
bagdadská. V den, kdy by se »Zollverein« roz-
šířil až k Terstu, pronikla by pomocí těchto
nových pak rychle založených dráh expanse
německá od Hamburku až k perskému zálivu.
Chéradam tak líčí ve velkých liniích nebezpeěl
z pangermanismu obchodního, jež by mělo pr
Evropu následky nejosudnější.
F List
Středa
Chéradam
Rýn
Labe
Cařihrad
Soluň
Monastir
Anatólie
Terst
Hamburk
perský záliv
Evropa
Rakouský
25
article
— Osobní. Pan dr. B. Jiří Mohl, docent e.k.
české uníversity, byl zvolen mimořádným členem
král. české společnosti nánk.
— Rodinné zprávy. Pan Prokop Jonáša
paní Josefina Jonášová rozená Hrodějova slavi
stříbrnou svatbu 16. t. m. o půl 4. hodině odpoledni
v chrámu Panny Marie Sněžné.
— Úmrti. Včera dne 14. ledna t. r. zemřela
v Kostelci nad Labem sl. Božena Jandurova,
dcera vrchního kontrolora cukrovaru, po dlouho-
trvající nemoci. Pohřeb koná se ve středu 16. t. m.
o 3. hodině odpolední. — V neděli zemřel pan Jan
Šebek, soukromník a majitel domu, v 58. roce
věku svého. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpolední
z ústřední kaple na hřbitově olšanském. — Dne
13. t. m. zemřel v Praze poštovní výpravčí pan
Antonín Řehoř ve věku 32 let. Pohřeb koná se
15. t. m. o 3. hodině odýolední z ústřední kapie na
Olšanech do rodinného hrobu.
— Český advokát na Ostravsku slez-
skám. Pan JUDr. Jaroslav Pluhař, advokát a ob-
hájce ve věcech trestních, zahájil praksi v Bohu-
míně na náměstí vedle berního úřadu.
— »Los von Rom«. »Chemnitzer Tageblatt-
oznamuje z Halle, že několik katolických duchiovních
z Rakouska ohlásilo ústřední správě evangelického
spolku své přestoupení k vyznání evangelickému.
Jiří moci
Prokop
Jonášová
Hrodějův
Marie
Jandurův
Šebek
Antonín Řehoř
JUDr
Pluhař
bůh
Kostelec nad Labe
Olšanský
Praha
Olšany
Ostravsko
Los on Rom
Halle
Rakousko
Chemnitzer Tageblatt
26
article
— Obecní volby v Moravské Ostravě
nejsou dosud vyřízeny. Bylo nám z města tohoto
oznámeno a také místní listy sdělily, že rekurs,
který proti nim podán z české strany, byl již zamil-
nut, avšak zpráva tato se nepotvrzuje. Pravdou jest,
že byl rekurs již místodržitelstvím okresnímu hejt“
manství vrácen, avšak nebyl definitivně vyřízen.
Místodržitelství vrátilo jej, jak sděluje »Silesin«,
rozkazem, by provedla se ještě některá šetření.
— Jiři Hudečolc. V pátek, dne 11. t. m. ze-
mřel ve Velké na moravském Slovácku pan Jiří Hn-
deček. Kdož by z navštěvovatelů jubilejní i národo-
pisné výstavy neznal vždy veselého hospodskéhov
čičmanském gazdovství? Zemřel po delší nemoci
v stáří 38 let, zanechav vdovu se 6 hochy zcela ne-
zaopatřenými. Dobrodincům naskytuje se příležitost
ujmouti se některého z ubohých opuštěných.
— Přírodovědecký sbor musea králov-
ství českého měl ve čtvrtek dne 10. ledna za před-
sednictví p. prof. dra. Boh. šl. Jiruše schůzi, ve kleré
praesidium vzpomnělo úmrtí člena sboru a příznivee
sbírek zemského pokladníka p. A. Srnky. Pan dr.
Jar. Perner přednášel o svém účastenství na VIII.
mezinárodním kongresu geologickém v Paříži a spo-
jených s ním exkursích do Bretagne a na Montague-
Noire a předložil bohatou suitu zajímavých hornina
zkamenělin z exkursí těch přinesených. Pan dr.
Hudečolc
Hn
profesor
doktor
Jiruš
A Srnka
Jar
Perner
Ostrava
Slovácko
Paříž
Bretagne
Montague
Noir
sbor muzeum králov
27
article
Edvín Bayer předložil ukázky profilu horninového
z nové kamenouhelné šachty na Lísku, některé zají-
mavé nálezy z hald radnických jmenovitě u Vejva-
nova a nové nálezy rostlin peruckých od Vyšerovie,
z nichž zejmena znamenitý je objev cykasovitého,
53 cm. dlouhého listu Encephalartos, rostliny poprvé
v útvaru křídovém objevené, jež ku poctě jednatel
společnosti musejní a horlivého příznivce sbírek na-
zvána Encephalartos Jiruši. Demonstrována kůže hra-
silské ryby orapajima (Sudis gigas) p. prof. drem. Bob.
šl. Jirušem pro sbírky zakoupená, dále ze Sivaliku
v Indli získaná pozdstátky pfěisločaennfho hrocha
slona, kterýž poslední tvoří přechod mezi maslodonty
a slony nyní žijícími, dále od p. A. Schuberta, pošt-
mistra v Radotíně, darované vzácné nálezy rybích
lebek rodu Cocosteus a korýšů z útvaru silurského
u Kosoře a Inoceramus Brongniarti z Chlomku u Měl-
nika od p. Tura v Blatech. Sděleno, že výměnou za
vývojové řady českých trilobitů dostane se sbírkám
velké relicfní geologické mapy severní Ameriky, kter
je již na cestě, a že zahájeno vyjednávání o koupi
entomologické sbírky po zemřelém p. A. Srnkovi, jenž
za života svého dvěma váženým svědkům entomolo-
gům se vyjádřil, že sbírku svou museu odkáže, po-
hříchu však náhlou smrtí byl překvapen dříve, nel
úmysl svůj mohl uskutečniti.
Edvín Bayer
Encephalartos Jiruš
gigas
profesor
doktor
Bob
Jiruš
A Schubert
Inoceramus Brongniart
A Srnka
Radotín
Kosoř
Chlomek
severní Amerika
centimetr
Encephalartos
Cocosteus
28
article
Jaké jsou příčiny slabé návštěvy ci-
zinců v Praze. Spolek ku povznesení návštěvy
cizinců v Praze zaslal právě místodržitelství memo-
randum, v němž vysvětluje příčiny malé návštěvy
cizinců v král. hlavním městě Praze a uvádí mimo
jiné: Jednou z hlavních příčin, pro kterou se cizinci
Praze vyhýbají, jest zběsilé ostouzení a hanobenl
Prahy v žurnálech, národu českému nepříznivých,
jež provádí se systematicky dle určitého a promy-
šleného plánu. Štvaní nedatuje se od tak zvaných
bouřlivých dnů pražských, nýbrž po celá desfřilei.
O Praze rozšiřovány nejpodiejší klevety a pověsti.
Každá, i ta nejnepatrnější šarvátka, jež se opakuje
i v těch nejmenších osadách, nadouvána a zveličo-
vána na událost světového významu a označována
bývá jako výron záští a nenávisti Čechů vůči Něm-
cům. Nebylo tu a není dosud nikoho, kdo by tomuto
řádění učinil přítrž. Spolek žádá místodržitelství, aby
v oboru své právomoci zjednalo odpomoc, zejmena
ve způsobu, jakým koná zpravodajskou službu korre-
spondenční kancelář. Druhou překážkou vzrůstu ci-
zinecké návštěvy v Praze jest nevýhodné spojení
s cizinou a hlavními středisky evropské pevniny.
Čecho
Praha
Německo
29
article
Obydlení královského hradu, jedné z nejkrásnějších
restdencí ve světě, přispělo by nemálo k oživení
Prahy. Jak nepoměrně málo vynakládá se na udržo-
vání nádherného hradu, vidno z toho, že v nádvo-
řích roste tráva a překrásná zahrada pustne. Praha
se svým zastaralým jízdním řádem pokulhává da-
leko za ostatními velkeměsty a jest již nejvýš na
čase, aby vládní a autonomní úřady zasadily se o
nutnou nápravu a povšimly si též bídného stavu
silnic v okolí pražském. Pražská nádraží jsou v
stavu přímo děsném, Praha je přípravována o jednu
přitažlivou atrakci po druhé. Za to pořádají se pom-
pésní pohřební průvody, které musí cizince disgu-
stovati. Ke konci pamětního spisu žádá spolek, aby
místodržitelství působilo k vyplnění přání tam pro-
jevených.
Praha
vání nádherný hrad
královský hrad
30
article
— Alliance frangaise. Ohlášený již dýchánek,
při němž spoluúčinkovati laskavé přistibila nadaná
mladistvá virtuoska na piano, slě. Luisa Seborova,
dcera skladatele a dirigenta sokolského sboru pana
Šebora koná se dnes o 8. hodině večerní v míst-
nostech Umělecké besedy-
— Přednášky. Přednáška dra. Holubae
jižní Africe musila býti pro zaneprázdnění dra
Holuba na kratičkou dobu odročena.
— Nepřijimání poškozených zlatníků při
celních a poštovnich úřadech. Obchodnís
živnostenská komora pražská upozorňuje interessenty.
že zlatníky r. m. jakož i dílčí mince měny korunové
(pětikoruny, koruny, mince niklové a hronzové), kter
buď proraženy nebo dle své podstaty jinak než oby-
čejným oběhem na váze znehodnoceny, nebo jakkoli
patrně naschvál byly poškozeny, dle platných před-
pisů u c. k. poštovních a celních úřadů k placení se
nepřijímají a stranám leprve po složení jiných
přijatelných mincí vrátiti se mohou, byvše však na-
říznuty na znamení, že ze zákonitého oběhu jsou
vyloučeny. Poněvadž v případech takových bývá vý-
měna mincí závadných spojena se ztrátou času, jest
v zájmu stran, by již napřed postaraly se o vylou-
čení všech mincí, které nejsou zcela bezvadné.
— Exekuční dražba velkostatku. U zem-
ského soudu na Ovocném trhu v Praze konala s
dne 12. ledna exekuční dražba velkostatku »Desky«
(Brettern) u Kaplic. Koupil jej hospodářský příruci
z Vrutie za 20.527 K. Odhadní cena obnášela
30.790 korun.
— Žádost k pozorovatelům zemětřesení.
Jsme požádáni o vytištění těchto řádků: Jelikoí
zemětřesení z rána dne 10. t. m. zasáhlo přes Pi-
Seborův
Šebor
Afrika
Praha
Kaplice