ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9cd18bf0-6752-11dc-8932-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 20, person 25, org 3, work 3
1 masthead
aste i
2 masthead
vdlane
3 masthead
laveron
4 masthead
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h V Praze, ve čtvrtek dne I. února.
Praha
5 masthead NARUDN
NARUDN nšn K číslu 3l. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3k Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
6 masthead
ISTí
7 masthead
Čís. jedn. Pr. 59/00.
8 masthead
Kdyby tito na krásně pozejtří svoje delegáty
9 article
Jmenem Jeho Veličenstva císaře! Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uznal k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 26 ledna 1900 čís. 52/00 takto právem: Obsah článku: »Hlas maďarského poslanceo slovech císařových« uveřejněného v odpoledním vy- dání čísla 23 per. v Praze tištěného a vydávaného tiskopisu »Národní Listy« ze dne 24 ledna 1900, zakládá skutkovou povahu zločinu uražení Veličen- stva dle § 63 tr. z. a přečinu proti veřejnému po- koji a řádu dle § 300 tr. z. a článku IV zák. ze dne 17 prosince 1862 číslo 8 říš. zák. z roku 1863 Zabavení periodického časopisu »Národní Listy odpoledního vydání číslo 23. ze dne 24. ledna 190 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. z. o tisku. Důvodyo: V závadném článku porušuje se úcta k Jeh Veličenstvu císaři a mimo to hledí se v něm haně ním popuditi k nenávisti k armádě císařské a k opo vrhování jí. V tom spočívá povaha jednak zločinu dle § 63 tr. zák. jednak přečinu dle § 300 tr. z. čl. IV zák. ze dne 17 prosince 1862 čís. 8 říš. zák z roku 1863. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 29. ledna 1900. C. k. zemský co trestní soud v Praze: Dr. Wokaun. Pan Jos. Anýž, redaktor period. tiskopisu »Národn Listy« v Praze—II., Marianská ul. č.3.
Wokaun Jos Anýž Praha Důvodyo II Iva
10 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“ K situaci.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ K situaci. Z Vídně, 1. února. Odpoledne odjede ministr financí Böhm-Bawerk, večer předseda ministerstva Körber do Pešti na konference o některých pil- ných záležitostech. Odjedou, nevě- douce, zdali českoněmecké konference budou v pondělí kompletní. Je především pochybno, zdali dr. Rei- ninger a dr. Kaniak se k ní po prohlášení Wolfově dostaví. Dnes večer teprve rozhod- nou se Čechové z markrabství moravského a v sobotu veče Čechové v království českém
Böhm Bawerk Rei doktor Kaniak Wolfův Čecho Vídeň Pešť ministerstvo Körber
11 article
jmenovali, může ministrpresident telegra- ficky se dovědět o tom v sobotu večer a navzájem účastníky pozvati, protože každy povolán bude zvlášť, opět jen telegraficky. Zdali všichni důvěrníci dostanou po- zvání jeho v čas, aby v pondělí ráno mohli býti ve Vídni, neví se. — Z Prahy sem byli povoláni dvorní radové Grohmann a Schroubek. kteří jsou referenty zemské školní rady,v příčině osnovy zákona, kterou upravuje se zřizování škol pro národní menšiny.
Grohmann Schroubek Vídeň Praha
12 article
K českoněmeckým konferencím. Z Vídně, 1. února. Zahajovací schůzi českoněmeckých konferencí budou přítomni všichni ministři. Konference za království za markrabství zasedati bude denně ně- kolik hodin. Nejspíše bude navrženo by konference volily předsedy ze svého středu samy, kteří by se střídali. Ve prospěch míru. Z Bernu, 1. února. Hraběnka Šuva- lova v Petrohradě zaslala zdejší mezi- národní kanceláři míru žádost, podepsanou 40.000 ruskými dámami, ve které se Mae Kinley žádá, by byl prostředkovatelemv jihoafrické válce.
Šuv Mae Vídeň Bern Petrohrad
13 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Nový místodržitel na Moravě. Z Vídně, 1. února. S určitostí roz- hlašuje se tu, že bude bývalý ministr vy učování (za hrab. Badena) hrabě Byland Rheidt jmenován místodržitelem na Mo ravě. Včera považovala se za jistou kandi- datura hraběte Zierotina. Jak budou zahájeny dorozumívaei konference. Z Vídně, 1. února. Ministerský před- seda dr. von Koerber a ministr financí dr. von Böhm-Bawerk vrátí se v so botu z Pešti a ihned po jejich návratu se
Baden Zierotin Koerber Böhm Morava Vídeň Pešť Byland Rheidt
14 article
stoupí se ministerská rada, aby se rozhodla o některých formálnostech v pří- čině zahájení dorozumívacích konferencí, kteréž se státi má v pondělí. Při za- hájení budou zástupcové Čech a Moravy pohromadě. Ministerský předseda po- zdraví delegáty zahajovací řečí a hned na to začnou oddělené porady konfe- rence české a konference ně- mecké. Zda-li v každé konferenci před- sedati má člen ministerstva anebo předseda, od delegátů zvolený, rozhodne teprv sobotní ministerská rada. Z dolní sněmovny anglické. Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Parla- mentární podsekretář Brodrick dovozoval v dolní sněmovně, že země chce, aby válka byla s plnou silou provedena. Vlastní otáz- kou prý jest, zdali byla Anglie oprávněna stížností cizozemců se zastati a v případě kladném, zdali bylo možno dosíci odstranění stížností těch cestou jakoukoliv, ať už diplo- matickou nebo jinou, aniž by bylo musilo dojíti k válce. Ku konci poznamenal parla- mentární podsekretář, že učiněný návrh jest přímým povzbuzením a útěchou pro Bury. (Souhlas.) Země pocítí prý těžce zvýšené nesnáze, jež budou způsobeny anglickým vojínům pů- sobením těch, kdož budou hlasovati pro návrh Fitz-Maurice. Po té bylo roko- vání odročeno a debatováno o jednacím řádě. Kennaway pravil, jelikož každým dnem se situace Anglie horší, že se vyna- snaží, aby porada tato byla v tomto týdnu skončena. Balfour pravil — pokračuje řeč- ník — že navržený dodatek značí pokárání a že na něm závisí osud vlády. Odporovalo by parlamentním zvyklo- stem, chtíti debatu zkrátiti, ale jest na všechen způsob žádoucno, aby se co nej- dříve dospělo k poradě o důležitých otáz- kách. Campbell Bannerman pro- hlásil, že uznává korrektní jednání Balfou- rovo, ale dodal, že velký počet členů opposice si přeje zúčastniti se debaty.
Brodrick Fitz Mauric Balfour Campbell Bannerman Čechy Morava Londýn dolní sněmovna Anglie Bura dolní sněmovna
15 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zde to bylo. Zde to tedy bylo. V těchto mistech to jistě bylo — musilo to býti tady někde, tomu muži se to zdá, že to tady někde musí býti. Vždyť se mu zdálo, že to místo do smrti si zapamatoval, a přece, když přišel sem po třiceti letech, nepoznal onoho místa a ono místo nepoznalo toho muže více. Marně se ohlížel kol a kol. Neznámé, cizí, zcela jemu neznámé místo. Na konec si řekl: »Zde někde to bylo — ale kde, už mi není známo ! . . .« Ovšem, už tomu třicet let! To je kus věku — celý lidský život! A tenkrát —- Zde to bylo, jak tenkrát klesl do trávy a mechu, jež voněly jarem a mládím sa zakryl si obličej a plakal ty žhavé, mladé slzy první lásky. Tehda sténal a bil svou jarou, kučeravou hhvou do borovice, šílel a byl svrchovaně ne- šásten. Stromy se ani nepohnuly údery těmi, al se jemu zdálo, že celý svět musí cítiti a ojáčiti jeho bolest — i to jedno srdce v dáli, po něž byl tak bídný! Ale nic se nestalo. Kneny stály zpříma jako vojáci a divná píseň zučela jejich hlavami. Byla to jejich píseň vilečná, protože celý život a celý svět jest bj a ony to cítily, i ty stromy, jak zde stály. nboť mohl přijíti den, kdy ony budou porá- žny a zničeny jako vojín v bitvě. Ony to tehda cítily a věděly, on toho netušil — ne- tušil vůbec tenkráte ještě, jakým bojem je žvot — nerozuměl té jejich jednotvárné vá- lené písni, již vyvolávaly ty větve a ten
Knit
16 article
táhnoucí vítr, jak se o sebe třely a spolu zápasily. Myslil, že celý svět musí přijíti a sna žiti se, aby jej pochopil — — myslil, že mus přijíti také ona, a nikoliv, že si jí musí vy dobýti děsným úsilím, dlouholetou prací a obě továním mnohých nejkrásnějších roků mladosti a jarého mužství! Na štěstí nikdo nevěděl a nikdy nezvěděl o tom jeho neškodném blouznění — nevěděl vůbec o něm a nedbal ho nikdo ani tu chvíli, ani tenkrát, kdy potom unaven a vysílen na smrt svým zoufalým řáděním vracel se domů, jako raněné zvíře zalezá do svého brlohu. Jeno m ty borovice šuměly do daleka, jenom ten jejich šumot jej provázel — šuměly právě tak jako ty její hedvábné šaty, kdykoli se ubí- rala kolem něho. To bylo to, co jej tak mátlo a nervosně rozechvívalo, v šumotu toho hed- vábí bylo tolik divné, opojné hudby — tak asi ukolébává jem ný hukot moře tonoucího ve věčný, věčný sen ... Kdyby byl věděl, kdyby byl si uvědomil, jaká to hnusná kostra sku- tečnosti tají se pod hedvábem tím! Kdyby byl sledoval řeči opravdového života, byl by seznal lehce, že ona neopatřila si šatů těch svojí prací ani svým nadáním, ale že její otec opatřil je podvodnými úskoky, hnusnou lichvou a krva- vým vydíráním! Ale mládí nerozvažuje a on vnímal pouze ten opojný šum hedvábí a v něm tu nervosně pružnou, zachvívající se postavu, to ženské mládí, jež se mu tím zjevilo, a tak ty jeho myšlenky a sny šly do nekonečnaa byly tak zmateny a nevěděly ani, zdali si čeho přejí od ní a zdali by ji přijaly, kdyby se celá jim oddávala. Nikoli, tak byly samy mladya krásny, že by byly nepřijaly žádné oběti ale
Jena
17 article
Na kraji lesa. byly by se jí obětovaly samy rády, a tato ne- určitá obět mladého srdce, líbeznější než vůně nejvzácnějšího kadidla východu, bylo to jediné, co by byl mohl poskytnouti, ale neposkytnul, nikdy, nikdy, protože právě po tom se život ptá nejméně. Tak ta vůně marně vyprchávala a rozprchávala se rok, dvě leta, jak dlouho — kdož to ví a kdo to počítá? A pak ty úlohy školní a knihy všecky odpočívaly doma pokryty prachem, a do těch zlatkových kondic, které jej měly zachránit před hladem, nechodil už vůbec — — a i když vzal housle do ruky a přejel smyčcem struny, zněly tak ostře a ne- ladně — — ne, to nebyl šum těch hedvábných šatů, a proto odložil i ty housle. Rozhodl tak o sobě sám a zlomil hůl nad sebou, protože musil studií svých vůbec zane- chati a vrhnouti se střemhlav do života. A ten život jej nepřivítal hladce — — ale což on? Neodvážil se nikdy plouti divoce proti proudu jeho, ale nechal se unášeti jím pod hladinou a obraceti jako mrtvý a tak žil a živořil, ne- tvoře život, ale přijímaje jej pouze, jsa jedním z těch, již spokojují se světlem i teplem cizím, jako mrtvá hvězda dosti má na sálání hvězdy jiné a kolotá s ní stále vesmírem. Od oné ztracené doby mládí nebylo jediné chvíle, k níž by byl jako starý Faust zvolal v náru- živém návalu citu: »Jsi příliš krásná — ne- prchej«, a za niž by položil raději svůj život na váhu osudu. Ne, nebylo více žádné chvíle takové ! To byl pouhý čirý vnější život, jakým ži- vořil po leta. Nenaučil se z něho ničemu — býti výbojným a brutálním, ale naučil se jen hlouběji a hlouběii skláněti se pod povrch
Faust