ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 9c9a9380-75a2-11dc-8d12-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 35 celkem · entity: person 95, place 64, work 8, org 27
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. dubna 1908. Císlo 115.
4 article Výtvarně umění.
Výtvarně umění. Karel Myslbek. =Poněvadž Pní i v Praze mnozí věd o umění Ign. Zuloagy, poněvadž jim byly ná- padné v něm ojedinělé postavy v obraze, nebo neakademieké jich skupiny, jejich sporé silhuety a momenty bez dějů, a také jejieh hluboké až do temna se noříci barvy, nebyl by divu, připomene-li jim mladý Myslbek ihned tohoto Spaněla. Má všechny tyto zevní znaky. Pohlédnou-li na jeho Torridu, půl ve stinu půl ve žhavém slunci, naleznou-li v seznamu jméno jako Escorial a Sevilla, budou už do- konce přesvědčeni, že umění Karla Myslbek vyskočilo si ze Španěl do Čech, že je exotismem mnohdy látkou a skoro všude i formou. Tal docela sotva se asi mýlí. Vztahy ty nelze zhola popřiti a zatajiti. Výlet do Italie, pobyt v Paříži potulky ve Flandrech nejsou dnes už u našich umělců nic zvláštního. Zájezd do Španěl, má-li kdo plátno, štětce a krabici barev ve svých za vazadlech, je ale přece jen co nového, ano ne bývalého. Můžeme jistotně předpokládati, že tan mladého maliře lákalo cosi vnitřního, už proto že po turistických vedutách z Granady a Al hambry není u něho ani slopy. Šel kolem nich a ne k vůli nim. A podivno nebo také přl značno jest, že jeho poněkud tápavé akvarely z tržišť a vod španělských nemají exportního půvabu a jasu, ani romantiky dona Juana an dráždivě smyslného dobrodružství Čarmeny Jsou těžké a ponuré. To je také karakteristická tvářnost celéh utnění Karla Myslbeka. Má těžkou, hustou krev Zulosga mu v tom nemohl býti vzorem, Zuloaga horký, vřelý a temperamentní jako toreador s nimž má i neohroženě pronikavý hled spo lečný, a vládne šlětcem jako tento končiřem Trefuje jednou jedinou ranou.
Myslbek Španěl Al Juan Praha Igny Escorial Sevilla Čechy Tal Italia Paříž Flandry Zájezd Granada
5 article
Karel Myslbek debutoval před málo lety pod škraboškou jakéhosi pseudonymu. »Jez« mě tenkráte tuhou a rmutnou vodu, ale hned z ním přišla »Podobizna« maliřovy sestry, usa zené proti silnému bledému slunci, a těžký problém řešen byl na ráz šťastně a dokonale rukou, která sie nehladila, za to však s drsnou upřimností a odhodlaností nasazovala svítie barvy a průhledné stíny, jež rýsovaly a mode- lovaly silhuety a formy. Očividně uměleova recepce světlobarvových dojmů byla silné organisace; dovedl číti vzduch a postihnouti fenomen vzdušného světla, jak opřádá tvary a odstiňuje barvy. Ještě jednou zablesklo slunce na »Býčím zápasu«, na ne- klidných, mihotavých skvrnách diváků a zápas- níků a pak pohaslo. Myslbek maluje teď vztý- čené nebo sedící postavy, životní velikosti, difusním příšeří, bez paprsků a vržených stínů, jež splývaji s ostatním v jedno, jako za pod- mračného dne nebo neradostného soumraku. Děvče v podobizně mělo blankytný šat, v Coridě kmitají se veselé a plápolavé barvy jako v pestré kytici lučních květů, a pojednou tu je černá do- minanta. Jako barva, ne jako mrtvá skvrna plocha; jako barva schopná nuancí, o hloub- kách a výškách, v přechodech s ilusí plastič- nosti. Její těžké a zvláštní bohatství můžete pozorovati na »Černém pierrotu« nejlépe, nebot zde je nejvyzrálejší a nejvýmluvnější. Všechny barvy ostatní vystupují jen jako její doprovod rozvedení. Vystupují z černě do zlomeného in diga, do šeré zeleně, i do smutného zlata stříbra. Hněď neděli ani píď od černě a vzne- se-li se červeň nebo promísená žluť, děje se to zase jaksi v rámci oné velké černé vlny. Zul - agovo umění je jižní a tedy svítivě koloristní; i Cotietova Bretagne je živější a barvitější vzdor tmavým žokovým plášťům jejích starých žen
Myslbek
6 article
Co ale maluje K. Myslbek touto trudnou palotou? Dvě ženy, jako »podobiznu« a »ko- stymní studii«, nehnuté, beze vší posy, starší měštky v zastaralém kroji. Tváře jak snědý pergamen. Potom slepého žebráka nízko sedici- ho s hlavou vypjatou a za ním sedící žebračku pak zase muže a ženu staré, chudé a zmožené, sedíel na ranečkách — »Vystěhovalce« z bídy do bídy. Potom venkovského komedianta, prohli- žejícího oprýmkovanou kamizolu a dvě babky u něho; pak muže a ženu mlčky a beze hnut u hlavy šedé rakve v těsné, holé »Umrlčí ko- moře« a »Černého pierrota«, omoučeného starce který bezděky nosí s sebou všude nádech komedie Toť vše. Misěre de la vie. Armenleutmalerei Tedy není překonána, nebo teprve přišla k nám Byla v modě kdysi, když novl malíři chtěli do kazovati, že možno i Chudobu malovat a když se jich dotkla vzpoura sociálistní. J. Schikaneder má pro ni dosud soucit barvy. Jeho chudí a trudní lidé jsou ponofeni do atmosféry duševní melancholie. Zosobňují ji. jako ji ztělesňují jeho krajiny. Maluje bez posy a přízvuků stávkového řečníka. V tom je mu mladěí umělec podoben, ale jen v tom. Schika- neder je malebnější nežli K. Myslbek a hlavně lyričtější a jemnější. K. Myslbek je, řeknu, víc statuarní maliř. Ne že by viděl a cítil jen isolovanou plastiku zjevu. Jeho cit a um je vskutku malfřský, ale to tiché držení těl, t sevřenost a hutnost silhuety, tento smysl pro positivnost formy a třeba i nyní ten zřejmý sklon k monochromii, aneb aspoň k veliké eko nomii barvové, to vše znamená styčné body. velmi jemné doteky jeho malby s obvodem výrazem sochařského umění.
Myslbek J Schikaneder Schik K Myslbek Misěre jít le via
7 article
K tomu také poukazuje karakter jeho pří- pravných prací k těmto dílům. Všechny vysta- vené kresby náležejí k nim, k těmto obrazům malbám. Všechny vyšetřují plastickou povahu zjevů a zkoumají výraznost posy a obrysu Zřejmé je citové vidění u mladého Myslbeka po výtce maliřské, nežli však je projeví, ohle- dává na všechny strany jeho plastickou osnovu nebo kostru. Věru že si nečiní práci lehikou, jako vůbec její projevy a výsledky mluví sie určitým a odhodlaným, ale těžkým a pomalým jazykem. Jistě není improvisatorem, ani když tím nerozumíme jakou hravou povrchnosta dáme slovu za mysl jen šťastnou inspiraci ja- rého okamžiku. A ku podivu. V letech K. Myslbeka pracují jiní o dramatech a tragedilch. Mládí vede ku gestu a patosu. To je jeho při- rozená mluva. Jako umělec nemá Myslbek té horké krve, ale na druhé straně má pro mne přednost, že jako maliři jsou mu zjevy životní předmětem umělecké kontemplace, výtvarného nazírání a cítění a ne pomůcky k melafysické- mu filosofování nebo mudrlantského světobore etví. Není tím řečeno, že by jeho lidé byli beze všeho vztahu k životu a světu. Žijí nyní kdy je umělec maluje, poněvadž byli živi pře tím a tento svůj předchozí život, jeho sumum i výslednici nosi s sebou jako neoddělitelnou masku. Ještě jinak jeví se Myslbekovy obrazy ve zvláštní zajímavosti, aspoň v obvodu našeho novějšího malířství. Zase jednou mají celou váhu svoji v člověku, kterého krajina buď vy- tiskla z obrazu, anebo naň rozšířila malebnostn funkci svých složek tak, že se stal zjev lidský málem rovnocenným tvarem s kterýmkoli neži vým nositelem barevných skvrn, nuancí a re- flektorem světel. Život jedince se v tom ztrácel.
Myslbek K Myslbek Myslbekův
8 article
Zde se samobytně vynořuje a sám tvoří nápln obrazu. Až na obě černé babky před venkov- ským cirkem necítite nikde model, nýbrž máte dojem nehraného života. I v »Umričí komoře« v truchlících a modlicích se, neshledáte stopy umělého složení. Ovšem umělecky jsou vesta- veny do prostoru a plochy zrovna tak jako jsou k sobě sešinuti »Vystěhovalci« se svým silhueto- vým rythmem, nebo žebračka se slepcem. Tuž- kové kresby, všechny tyto malby vroubicí, jež překvapují tuhou energií rysu a techniky z nichž některé se honosí zvláštním kresebným místrovstvím, poví každému, kdo je s vidoueí myslí prochází, jak umělec těžce a vážně zápo- lil se svojí látkou a bojoval o její linearnou. komposiční definitivu, kterou chce mít samo- zřejmou, to jest umělecky přirozenou. Šarvátky a bítky štětce a barvy před rozhodnou bitvou zde ve studijních fragmentech nejsou; pouze tyto bitvy, z nichž »Černý pierrot«, »Vystěho- valci« a »Portretní studie« a »Umrlčí komorae jsou vítězně vybojovány. Vážné zření, vážná práce, vážná mysl vážný výkon umělecký, to jsou významné znaky K. Myslbeka. Nelza si jich dost ceniti, kdekoli se dnes objeví, dnes v proudu, ano povodní chvatové a povrchní, kde přečasto nápad už se vydává za umělecký čin a naznačující náčrt za umělecké dílo, obratnost ruky za umělecký výtvor a hbité osvojení si cizích motivů a pro- blemů za znamenitý skutek. V umění, myslím. jde v první řadě o poměr umělce k zjevům jevům života, a potom o jeho poměr k ostat nímu umění minulému a přítomnému. UJ K Myslbeka shledáte oba ve zvláštní hlubokosti Karel B. Mádl. opravdovosti a vážnosti.
Tuž K Myslbek Myslbek Mádl Umričit komora
9 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. O letní dovolené po stránce zdravotní. Napsal MUDr. Fr. Veselý, maj. zřídla Šaratic a řekta lázní luhačovských. Bývá u nás zvykem, záviděti stavu učitel- skému a profesorskému letní prázdniny, jako by pro ostatní stavy takové letní dovolené byly ne- uskutečnitelným snem. A přece tomu nikterak není tak. Mohli-li v poslední době soudní úřadníci a advokáti vymoci sobě soudní prázdniny, po které všechny, jen poněkud nenáhlící spory se nechávají klidně odpočívati, aby páni právníci si oddechli od souzení i obhajování, zrovna tak dosažitelna jest letní dovolená i pro ostatní sta vy. Třeba jen za tím účelem nějaký čas lidi o potřebě a nutnosti ji přesvědčovati, dotyčné stavy organisovati a za dva, tři roky bude poža- davek ten zdáti se každému samozřejmým a lid budou se diviti, že již dávno na to nepřišli. Pohlédněme nejprve na to, co značí letn dovolená, za druhé, proč jí nutně potřebí ka- ždému a konečně, jakým způsobem se má u jed- notlivých stavů prováděti. Tak co značí letní dovolená? Značí tolik jako když vypřáhnete koně za dlouhé jízdy, jak když stroj na nějakou dobu zastavite. On siee takový stroj může jíti dále, bez zastavení, ale jaké jsou toho následky? Kdežto v chodu lze pozorovati na stroji vady ve výkonu, nelze při- činy jich bez zastavení zjistiti. Teprve tehdy když stroj stojí, lze jej ohledati a poškození na lézti a zavčas mnohdy malou opravou nebo na- mazáním, použitím lepšího oleje předejíti úpl nému zničení stroje. Mnohé stroje musí se po jisté době vždy zastavovati, buď aby se nepřehřála ložiska a tře- cí plochy, nebo aby se usazeniny odstranily.
Veselá Šaratice
10 article
Podobně jest tomu u zvířat pracujících. I těm musí se občas poskytovati delší oddech. prohlížeti podkovy, ohmatávati šlachy, zkoumati zrak, ústrojí dýchací, krevní, svalové atd., jinal najednou jest krásný oř ztracen, kdežto zavčas- ným zakročením a poskytnutím zotavení mohl se udržeti při síle a zdraví. A zrovna tak jest tomu i u lidí. Mnohý otee rodiny, mnohá matka mají před očima jen svou práci, jen na ni myslí, jen o ní mluví. Oni ne mají času, věnovati trochu zasloužené pozo nosti sobě a druhému a bývají často velmi pře- kvapeni, když někdo třetí je upozorní, že špatn vypadají, že jsou podrážděni duševně, že potře- bují oddechu, dovolené, totiž úplnéhe vypřáhnutí z poměrů trvajících, oddálení se z dílny, krámu, úřadu a pokud možno i z ce lého obvyklého způsobu života. Jen tak jest možno, aby živý stroj lidský se důkladně vyšetřil, případné škodliviny povo- lání nebo způsobu života odstranily a člověk na- čerpal k dalším pracím nových sil a nové chuti.
11 article
Proč jest potřebí každému člověku dovo- lené? (U některých povolání: jako letních restau- rateurů, monteurů na stavbách, cestujících, jes nutna dovolená zimní, ale pro velikou většinu Eidstva jest výbodnější dovolená letní z ohledu na dlouhý den a krásy přírody.) Dovolené potřebuje každý člo- věk proto, že nároky dnešní jsou na každéh člověka stále většími. Co se dříve udělalo za deseliletí, udělá se za rok, co dříve za rok, udělá se teď za měsíc. A dokud velicí, bohatí národové nezmenší své výkonnosti, nemohou národové slabší o snížení práce ani sníti, nechtějí-li se státi raby núnodů bohatých, houževnatě pracují- cích, podnikavých. Toto by si měli dobře pama- tovali všichni Slované, a vzíti si příklad z nás Čechů, kteří, pány súsody nuceni, naučili jsme se již celkem úmornější práci. Pohloďme na poměry u jednotlivých stavů. nejprve u lékařů. Neznám stavu, tak povoláním přikovaného a vysilovaného, jako stav lékařský A přece jak poměrně málo lékařů jest pamětliv potřeby své vlastní dovolené.
Slovan Čecho
12 article
Jsou lékaři, kteří 10—15 let nebyli za hra- nicemi svého obvodu. Jaký rozhled mohou míti. jak může je povolání jich těšiti, když připadati si musejí jalo vězňové?! Jaký vliv mohou míti na své okolí, v němž každý třetí byl v půl Evropě, ne-li i mimo Evropu. Jsou továrníci, kteří nevytáhnou pat z to- várny z obavy, že by za jich nepřítomnosti to- várna shořela, nebo se zbořila. — Když pak ná- sledkem přepracování stálého musí přímo d sanatoria a zůstanou tam půl roku i déle, pak jest dobře ?! Kdyby byli zavčas každého roku na 4—6 neděl se odstranili, ponechali továrnu svým úřadníkům, resp. synům, aby ti se mohli v ř- zení jí vycvičiti a v případu nastalé potřeby s úspěchem ji samoslatně vedli, zda by nebylo lépe i pro ně i pro podnik?! Jsou páni úřadníci v kancelářich, kteří n jen sami na dovolenou nejdou, ale kteří se divl. jak se mohou jich podřízení o dovolenou tolik domáhati. Oni pracují zvolna, nedělají si ničeho z ležáků, i když jich mají plné stoly, oni se ni- čím nerozčilují, jim ovšem odpočinku netřeba. Ale který úřadník pilně a rychle pracuje, který má stále vše vyřízeno, ten potřebuje nutně do- volené a ten také nahromaděné po dovolené hnec hravě dohoní. Zrovna tak potřebí dovolené obchodníka živnostníku, rolníku i dělníku.
Evropa
13 article
Přikročme nyní k otázce prováděn dovolené. To musí býti různé, ba velmi různé, řekl bych skoro osobní, individuální. C jednomu dělá dobře, jinému škodi a opačně. Pro mnohé stavy nelze dovolenou stráviti lépe, než cestováním. Tak pro lékaře, továrníky. volkoobchodníky, ale i učitele, rolníky a děl- níky. Cestováním vnímá se mnoho nových dojmů, člověk se zotavuje a při tom může ješte velmi mnobo pro sebe prohlížením cizích zá- vodů, zemí, lázní atd. získati. Jak může lékat s úspěchem doporučovati svým nemocným lé- čení lázněmi, nebo pobyt na jihu, když jich ne- zná a neví, kam svého nemoeného posílá. Z pro- spektů se toho člověk nedočte, i kdyby byly sebe lepší a pravdivější. Mnohé místo vypadá na obrázku překrásně, ale při osobním ohledání sezná se, že tam panují větry, vonde deště, tam zase komáři zabraňují večer pobyt venku, jinde samý souchotinář se prochází neb vozí a plivá bacily všude kol sebe. Jiné místo pak dělá po- ctivou, mírnou, nenákladnou reklamu a zatím jsou tam poměry léčební, zdravotní a životní nepoměrně lepší, než v těch rozhlášených lázních. Nemocnému třeba doporučiti, kudy se kam jede, kde se přestupuje, přenocuje atd., ale když toho lékař sám nezná, jak může dobře raditi? Kdo se ve svém pravidelném životě pohy buje mnoho, tomu třebu doporučiti odpočinek v sadě na pěkné trávě, nebo v lese na jahodišti Kdo nnopak mnoho sedí doma, tomu por díme hodně mnoho vycházek ve zdravé přírodě časné vstávání, opačnou diaetu. Kdo doma žije tiše, tomu doporučíme n dovolené hodně zábavy, kdo doma má plno styků s lidmi, tomu řekneme, aby šel na samotu, do hlubokých lesů, chytat zyby atd.
14 article
Mnoho zábavy jest zvláště třeba lidem ner vosním, proto hemží se teď všechny lázně neurastheniky, neboť pro ty jsou veselá společ- nost, krásná hudba, hry na tennisu, na kuželně nejlepším prostředkem léčebním. Čím větš lázně, tím lépe, jen když jest tam krásná př- roda. Než i opačně třeba lidi z venkova posílati na dovolenou do měst, aby užili divadel, kon- certů, kaváren, kulečníků, promenád na korsech. případně i prohlídek továren, závodů, velk . obchodů atd. Z nabytých dojmů budou pak trá- viti celý rok. Komu ke strávení dovolené naše domáeí lázně jsou již příliš známy, ať jezdí postupní do lázní polských, ruských, chorvatských a srb- ských, tam bude všude přijat s otevřenou ná ručí. Vykoná při tom kus poslání pěstováním styků slovanských. Proto vzhůru, kdo jen trochu můžeš, po žádej o dovolenou, nebo si ji dej sám, a seznav její znamenitý vliv na sebe, pošli po návratu domů své přátele a známé. Chceme-li býti v Evropě trochu známí, pak nesmíme seděti stále za pecí, nýbrž tráviti sv dovolené v lázních a na cestách a tam ovšem také jako Slované vystupovati. Kdo se ještě nevyzná ve vyhledávání míst pro dovolenou, kup si krásný almanach proí. dra. Mladějovského nebo Grégrův a tam nalezneš hojně zpráv žádoucích.
Slovan Grégrův Evropa
15 article
Champonování hlavy vedlo u jisté dámy v Angli k příznakům otravy: dostavila se ztrála vědomí, bo- lesti hlavy, zvracení, nepravidelnost tepu a zsinalost Bližším vyšetřováním shledalo se, že bylo použito karbotetruchloridu. Poněvadž se teď u nás opičíme po Anglii, není vyloučena možnost, že i u nás bude se tento prostředek, ovšem pod jiným jménem, do- poručovati v inserátech denních listů jako kosme- tický prostředek. Má tedy bolič i strana champono- vaná věděti, o jaký praeparát se v daném případě jedná, aby se předešlo možným nehodám a porušení zdraví. Vůbec měla by se inserátům věnovati se stra- ny povolaných úřadů větší pozornost, než se posuo děje,
Angl Anglie
16 article
Literatura zaslaná redakci této rubriky: Užitkové a pamětihodné roslliny cizích zemí. Frant. Polívka, ředitel reálky v Olomouci. Seši 11.—14. Nakladhtelství Prombergra v Olomouci. „Zdraví Lidu“, měsíčník, redígovaný drem. Pa- nýrkem, drem. Kučerou, drem. Šimsou drem. Bulířem, čís. 2., 3. a4 „Časopis lékařů českých“. Dnešní 17. číslo při náší tento zajímavý obsahá I. Práce původní: Dr. Fr. Burian: Kasuistíka hnisavých procesů ve vena portae a v játrech, práce z ústavu profesora Hlavy. — 2. Dr. St. Kostlivý: Příspěvek ku pathogenesi torsi omentálních. Práce z kliniky profesora Kukuly. — 3. Dr. Václav Pexa, dětský lékař v Praze: Nová bádání v pihogenese tetanie dětské. (Pokračování.) — II. Rozhledy: The- rapie a farmakologie. — Zdravotnictví. Bakteriologie — III. Z lékažských spolků a sjezdů: III. schůze německé společnosti pro soudní lékařství v Drážda- nech od 16.—18, září 1907. — 78. sjezd německých přírodozpylců a lékařů v Dráždanech 18.—21. zár 1907. — IV. Spolek českých lékařů. — V. Sjezd čes. přírodozpylcův a lékařů v Praze. — VI. Zprávy. — VII. Feuilleton: Z řeči posl. na říš. radě prof. Al. Velicha. — Zkušenosti praktického lékaře. Příspěvek k dějinám chirurzie v Čechách od dra. B. Boučka v Poděbradech. K číslu přiloženo jesk 16. číslo „Věstníku“, orgá- nu lékařské komory pro království české a lékařské komory moravské. Obsahuje úvodník „Hospodářská organisace stavu lékařského a sociální zákonodárství“ od dra. Bch. Picka v Ústí n. L. Proskribována jsou mísla v Bělči a v Hlubočepích.
František Polívka Prombergr Kučera Šimsa Bulíř Burian doktor Stanislav Kukula Pexa profesor Al Velich B Bouček Picek Olomouc Francie Praha Čechy Poděbrady Ústí Bělč Hlubočepy spolek český lékař lékařský komora pro království český a lékařský komora
17 article Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých. 37. sjezd německé společnosti chirur gické v Berlíně od 21. do 24. dubna 1908. Referuje dr. Polák z Českého Brodu. Třetí den. Ranních dopoledních hodin bylo použito k ná- všlěvě nové „Virchovovy nemocnice“. Nemocnice jes zařízena v moderním pavilenovém slohu, má nrn asi 1600 postelí, které se časem mají rozmnožit n 2000. Celkový náklad na vystavění a zařízení ne- mocnice činil asi 18 milionů marek, náklad na jednu postel činí azi 9000 marek. Nemocnice jest opatřena vším možným komfortem, o jakém se nám lékařům českým ani nezdá. Nemocnici zařídilo město Berlín Chirurgem nemocnice jest dr. Borcharit. Dopolední rokování věnováno téměř výhradni chirurgii plic a dutiny pohrudniční. Ventilována otázka chirurgického léčení hrotnové tuberkulosy plic a referováno o chirurgicky zhojených případech tu- berkulosy plicní. Dále ovšem také čile přetřásán moderní otázka Sauerbruchovy methody — operovat případy plicní pod zvýšeným tlakem vzduchu a v- hody a nevýhody melhody té proti methodě sníže- ného tlaku. Obě methody jsou asi stejně výhodné.
Polák doktor Borcharitánie Sauerbruchův Berlín Český Brod Virchovův nemocnice
18 article
Odpoledne jednáno o vyšetřovacích methodácl žaludečních, které by chirurgovi dovolily přímo zra- kem pozorovati chorobné změny stěny žaludeční Pak podrobeny kritice různé methody operativní n žaludku a na střevách i uvedeny nové methody ope- rativní a demonstrovány interesaniní zhojené při- pady (jisté nemocné odstraněno ze žaludku na 200 hřebíčků a p.) Odpoledne pak ještě vykonána návštěva „Augu sta-Viktoria Spitalu“ v Schoenebergu u Berlína. Mě sto Schoeneberg vystavělo a vlastně ještě staví ná- kladém 4 milionů marek nemocnici dosud o 350 po stelích, která svým celým vskutku přepychovým za- řízením uvádí našince v pochopilelný úžas. Takov nemocnice měly by býti vzorem našim stavitelům nemocnic. Chirurgem této nemocnice jest profeso Kausch. Ve večerních hodinách ještě demonstrovány pro- jekčním aparátem různé chirurgické choroby jak na roentgenografickém obrázku, tak na fotografiích. Před zahájením odpolední schůze ještě konána valná hromada, na které pro příští rok zvolen před- sedou prof. Kümmel z Hamburku
Aug Kümmel Schoeneberg Berlín Hamburk Viktoria Spital
19 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Lawn-tennis. V hodině dvanácté! s* Česká lawn-tennisová associac koná dnes o 10. hodině dopol. v kavárně »Louvree valnou schůzi delegátů, která bude velmi zajímavou rokováním o poměru k rakouskému L.. T. Svazu. Jak známo, založena Č. L. T. A. před dvěma lety od předních pražských klubů, do té doby v rakouském L. T. Svazu sdružených, za součinnosti ostatních. zejména i mimopražských klubů tennisových za tím účelem, aby vyspělý český lawn-tennisový sport byl samostatně representován. Tato Č. L. T. A. došla uznání Lawn-tennisové associace anglické, byvši při- jata od ní za řádného člena právě tak jako svazy jiných národností, zejména též Řakouský lawu-tenni- sový svaz. Nyní však jisté klice v Rakouském lawn- tennisovém svazu, v němž zatím oslaben vliv Němců z Čech, nedaly patrně spáti vavříny německých na- cionálů, pročež vyzvali Českou lawn-tennisovou asso- ciaci, by se své samostatnosti vzdala a vstoupila sama za člena Rakouského lawn-tennisového svazu (0. L. T. V.), spolku to s jednací řečí i správou ně- meckou, hrozíce jinak boykotem českého lawn- tennisového sportu.
Němec Lawn tennisový svaz Čechy
20 title
PRVí CEs
21 article
všeubecná akn. spslečnost pro pojsštování naproti „Národnímu divadln“ v Prane Pojišťaje ve všech možných kombinacích za pevnou premíl = Žádejte prospekt. m Hledíce k mezinárodní posíci českého sportu ve footbalu, athletice a v olympijských hrách, poklá- dáme vstup České lawatennisové associace do rak. svazu za věc, o níž nelze diskulovati, nýbrž kterou třeba a limine zamítnouti. Neboť toho si účastníei dnešní valné schůze Č. L. T. A. musí býti vědomi. že vstup její do R. L. T. Svazu znamená oslabení české mezinárodní posice vůbec a že nás vrhá zase na leta zpět, na začátek té dráhy, na níž jsme už valnou část své mezinárodní samostatnosti české do- byli a na niž pokračujíce, dobudeme jí celé. Ve věci této — i s přísným šetřením mezinárodnosti spor- tovní — nesmí rozhodovati žádné důvody okamži- tých snad výhod, nýbrž býti jediným heslem: »Samo- statní jsme a samostatní zůstaneme, i kdyby to mělo vésti k naprostému osamocení nás. Český lawn- tennisový sport jest s dostatek silen, aby vydržel »splendide isolation« po tu dobu, které jeho nepřá- telé budou potřebovati k nabytí rozumu !«. Očeká- váme jaso jedinou odpověď českých lawutennistů »Do Vídně nepůjdeme. A zejména dnes nikoli !« H
Vídeň
22 article NÁBYTEK
NÁBYTEK nejlepší jakosti dopornčuje firm
23 article B. MAE, Praha-I1., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
B. MAE, Praha-I1., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847. Automobilism. ** Český klub automobilistů má dnet řádnou valnou hromadu o 10. hod. dopol. v hotelu »U černého koně« Na příkopě. Na pořadu: 1. Zpráv o poslední valné hromadě. 2. Zpráva odstupujícího výboru o činnosti v roce 1907. a) Zpráva jednatel- ská, b) zpráva pokladní, e) zpráva účetní, d) zpráva přehližitelů účtů. 3. Zpráva předsedy sportovní ko- míse. 4. Zpráva »o výstavě 1908«. 5. Volba prvního a druhého předsedy klubu, sedmi členů výboru dvou přehlížitelů účtů na správní rok 1908. 6. Jme- nování česlných členů klubu. 7. Stanovení zápisného a příspěvku. 8. Jednání o změně stanov. 9. Případné volné návrhy.
B Mae Praha I 1 štěpánský ulice Český klub automobilista
24 article
Lehký čtyřeylindrový vůz
25 article LAURIN KLEMEN
LAURIN KLEMEN A. S. MI. Boleslav.
Laurin Boleslav
26 article Sklad: Praha, Josefské nám
Sklad: Praha, Josefské nám Athletika a sportovní hry- Vstup do athletické sezony. Poslední neděle dubnová stojí ve znamení athle- tiky těžké i lehké. V těžké athletice jsou to vylučo- vací závody Č. A. A. U. k hrám olympijským. V jiných zemích závody tyto mají pouhý význam přípravy k Olympiadě, stanovíce prostě ty, jimž případne svrchovaně čestný úkol zastupovati svou zemi v zá- polu národů v Čondýně. U nás, kde vláda dosu nemá peněz na tělesnou výchovu, ač vojáky choe. a kde — i kdyby je měla — sotva by je dala nám Čechům, nezbývá než svépomoc. My stavíme za své a ze svého divadlo, stavíme z výtěžku sbírek své školy a svépomocí musíme ovšem sbáněti peníze i na svou representaci sportovní před cizinou. Přáli bychom si, aby české sportovní obecenstvo nezapo- mínalo této věci ani při dnešní těžkoathletické Olympladě ani při čtvrteční akademii šermířskéa přištích našich podnicích, jichž výnos určen na českou výpravu olympickou.
A A Čecho Praha polo národ
27 article „Herkules“ a „ St. Christophe
„Herkules“ a „ St. Christophe jsou nejlepší antidérapanty Antonín Piskáček, Vidsi, VI2, Stumpergasse 28k Odborník ve správkách hadic a pláštů. Příležitostne koupené pneumatiky stále na skladě. 757 Lehká athletika zahajuje dnes o 3/43. hod. na záv. Sparty svou sezonu hodinovým závodu Sportu a Her, jenž má neviděnou u nás účast jakostně i kolkostně. K údajům o Svanbergovi připojujeme, že byl druhým r. 1906 v olympijském Marathonua druhým v 5 mílích. Loni několik hodin po příjezdu do Berlina startoval v championátu na 25 km.s o prsa podleh! Ragueneauovi. Před týdnem ovšem v tomtéž závodě zvítězil v rekordním čase. Po pře- stupu Shrubbově k profesionalismu možno Svan- berga právem pokládati za nejlepšího vytrvalce ama- tera starého světa. Hodinový jeho rekord jest 18 km. 190 m. Má světový rekord na 5000 m. v čase 15:01. — Nettelbeck, jenž byl za Svanbergem v neděli druhým, jest mistrem Čech na 5 km. Stár teprv 20 roků, startuje od roku 1906 a dobyl množství úspěchů. Jest stejně dobrým chodcem jako běžcem. V Praze dobyl popularity beroickými soubojí s Ne- jedlým. — Müller jest o 3 roky starší svého krajana. Zajímavá věc. Dnes právě slaví své 23. narozeniny a současně 5leté jubileum své závodní kariéry. Dobyl postupně mistrovství Berlína na 3 km., velké ceny berlinské, mistr. Berlina v chůzi na 75 km. a drží množství rekordů. V Marathonu r. 1906 se vyzna- menal, jsa ještě 5 km. před cílem pátým, pak zkrušen žiznl, odpadl na 10. místo.
Herkules Stanislav Christoph Piskáček Vidsi Svan Nettelbeck Müller Berlín Praha Sparta sport a Hera km
29 article
Dokladem jeho nadlidské snergie jest, že po od- počmku ne delším než 10 hodin po Maralhonu, startoval v 3km závodě v chůzi, kde skončil na dru- hém místě za Stanticzem, ale před Američany. V dobré paměti jest jeho skvělý závod v posledních letech v Běchovicích. — Vídeňan Lixl-Kwieton se vyznamenal v 5 mílích v Athenách, kde dlouho se udržel v čelné skupině. Zcela dobrou úlohu hrál při zájezdu do Švědska. Jeho silou jest všestrannost, která ho činí stejně nebezpečným na 1/4 míle jako v 5 milích. Proslulé jsou jeho spurty. — Polák Josef Kawecki, 19letý realista ze Lvova, jest nejlepším vytrvalcem své vlasti a hodinovým jejím rekordmanem. — Vlad. Bechyňský vyhrál přede 2 léty rakouský Marathon a hodinový závod dnešní ho zastihuje v plných přípravách k českému Mara- thonu. Závodnický profil Arn. Nejedlého, na- šeho národního mistra, netřeba zde kresliti: Jeť Ne- jedlý nejpopulárnější z našich běžců, »nájemce« Bechovic, mnohonásobný mistr a rekordman český (hodin. rek. 16 km 595 m) a mistr Uher. Nejedlý jest z hrstky našich athletů, kteří zdstávají věrni svému sportu daleko přes dvacítku a rok za rokem se dovedou lepšiti. Z ostatních asi rovnocenni jsou oba Kejhové, Kupec a Ratb. Mercédes
Američan Polák Kawecký Vlad Nejedlý Bechův Kejha Běchovice Athena Lvov Marathon Uhry km Vídeňan Lixl km 595
30 article Auto Palace Halphen a spol.
Auto Palace Halphen a spol. pot. vop ve Vídni-l., Augustinerstrasse č. 8. Telefon č. 10625. Dilna pro správky Mer- oéděs ve Vídní II., Engerthstrasse čís. 202. Te- lefon 12707. Garáž Meroédůs ve Vídni Schlickgasse čís. 3. Telefou č. 15837 6243 Další skupinu tvoří v ohromném dnešním poli Duche, Píčman, Dobiáš, Tichý, Pešvář, Maximov, Snopek atd. A příští neděle přinese opět dva závody. Ráno to bude (o 9. hod.) mistrovství Čech v běhu silničním Běchovice— Ohrada (12.4 km — 2.4 km), k čemuž Č. S. K. Karlín 1885 věnuje 5 čestných od- znaků, povzbuzen četnými přihláškami a pevnou na- dějí, že letošní závod předstihne všechny své před- chůdce. — Odpůldne pak pořádá A. C. Praha zá- vod v chůzi na trati Smíchov— Zbraslav. ** Z Novoměstského S. K. Dnes o 7. hod več. členská schůze. ** Házená. Daes o půl 4. hod. odpol. zápan prvního (modří) s druhým mužstvem (červení). Hřište Spolku her české mládeže. Dnešni zápasy Čechie, Smíchov—Vinohradský Team (pobár), s. p. Kostar. Slavia—Union (Berlín), s. p. Charles. Slavia Res.—Vinohradský S. K., s. p. Černý. Slavia Jun.— Praha-I., s. p. Kratina. Čechie, Karlin—Viktoria, s. p. Neubert. Čechie, Karlin I. b —Union, s. p. Herevk. Sparta I. b—D. F. C. I. b, s. p. Šmucr. Smichov—Vr- šovice, s. p. Schmoranz. Smíchov I. b—Olympia VII., s. p. Heindl. Vršovice I. b--Meteor Vinohr. II., s. p.JVo- týpka. Vršovice II.—Meteor Vinohr. II, s. p. Votýpka. Viktoria I. b—S. K. Praha-II., s. p. Selbert. Smíchov II.—Sport, Smíchov. Č. A. F. K. — Praha-VII, s.p. Slanička. Praha II. I. b—Cechie III. I. b, s. p. Hořčička. Novo I. b—Olympia, s. pan Markalous. V Kolíně: Kolín- Hradec, soudce p. Jaroš. V Kladně: Kladno— Sparta, s. p. Kratochvíl. V Plzni: Plzeň—neznámý, s. p. Švarc. V Pardubicích: Pardubice—Čechie IIl. s. p. Pleskot. 192/.08.
Píčman Dobiáš Tichá Pešvář Maximov Snopek A C Kostar Charles S K Černá Kratina Karlin Neubert Herevk D F C Šmucr Schmoranz Heindl Votýpka Selbert F K Slanička Hořčička Markalous Jaroš Kratochvíl Švarc Pleskot Vídeň Běchovice Č . S . K . Karlín Praha zá Smíchov Zbraslav Berlín Praha Karlin I . b Vršovice Č . A Kolín KolínHradec Kladno Plzeň Pardubice Meroédůs novoměstský S . K Hřsát spolek he český mládež Čechie Smíchov vinohradský team Slavia Slavia Resa Slavia Juna Viktoria Sparta Olympia Meteor Meteor Vinohr Viktoria I . b — S . K . Praha II Praha II Cechia Čechie IIl . s Palace Halphen a společenský km
31 article
Číslo 233.
32 article
Šachy. Pořádá J. Rašovs ký. Velkeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava.
J Rašovs J Rašovský Morava
33 title
Úloha čís. 392. (Originál.) Josef Krejčí k, Víde
Krejčí
34 article
Samomat ve 4 tazích.
35 article
Nedopatřením uveřejnili jsme v minulém čísle úlohu tuto v nekorektní posici, v které jest neřešitelna; dnešní posice jest správna. 6452 Praha. Mezinárodní turnaje mistrů i amatérů začnou dne 17. května 1908 uvítáním účastníků a lo- sováním. Počátek hry v pondélí dne 18. května v 9. hod. dopol. Doba hry denně od 9.—1. hod. a od 3.—7. hod.; ve čtvrtek dohrávati se budou rozehrané partie. Vstupné 1 K; permanentní lístky 10 K: pro čeny klubů šachových obvodu pražské obchodnía živnostenské komory 50 h denně, permanentní listek 5 K. Ceny jsou násl.: v turnaji mistrovském: 4000, 3000, 2000, 1500, 1000, 800, 600, 400, 300 a 200 K v amatérském: 600, 350, 250, 150, 100, 80, 70, 60. 50 a 40 K. Vklady řádné; záruka: v mistrovském 100 K, v amatérském 20 K. Pravidla pro turnaje ob- vyklá.
Praha