2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. dubna 1908. Císlo 115.
4
article
Výtvarně umění.
Výtvarně umění.
Karel Myslbek.
=Poněvadž Pní i v Praze mnozí věd
o umění Ign. Zuloagy, poněvadž jim byly ná-
padné v něm ojedinělé postavy v obraze, nebo
neakademieké jich skupiny, jejich sporé
silhuety a momenty bez dějů, a také jejieh
hluboké až do temna se noříci barvy, nebyl
by divu, připomene-li jim mladý Myslbek ihned
tohoto Spaněla. Má všechny tyto zevní znaky.
Pohlédnou-li na jeho Torridu, půl ve stinu
půl ve žhavém slunci, naleznou-li v seznamu
jméno jako Escorial a Sevilla, budou už do-
konce přesvědčeni, že umění Karla Myslbek
vyskočilo si ze Španěl do Čech, že je exotismem
mnohdy látkou a skoro všude i formou. Tal
docela sotva se asi mýlí. Vztahy ty nelze zhola
popřiti a zatajiti. Výlet do Italie, pobyt v Paříži
potulky ve Flandrech nejsou dnes už u našich
umělců nic zvláštního. Zájezd do Španěl, má-li
kdo plátno, štětce a krabici barev ve svých za
vazadlech, je ale přece jen co nového, ano ne
bývalého. Můžeme jistotně předpokládati, že tan
mladého maliře lákalo cosi vnitřního, už proto
že po turistických vedutách z Granady a Al
hambry není u něho ani slopy. Šel kolem nich
a ne k vůli nim. A podivno nebo také přl
značno jest, že jeho poněkud tápavé akvarely
z tržišť a vod španělských nemají exportního
půvabu a jasu, ani romantiky dona Juana an
dráždivě smyslného dobrodružství Čarmeny
Jsou těžké a ponuré.
To je také karakteristická tvářnost celéh
utnění Karla Myslbeka. Má těžkou, hustou krev
Zulosga mu v tom nemohl býti vzorem, Zuloaga
horký, vřelý a temperamentní jako toreador
s nimž má i neohroženě pronikavý hled spo
lečný, a vládne šlětcem jako tento končiřem
Trefuje jednou jedinou ranou.
Myslbek
Španěl
Al
Juan
Praha
Igny
Escorial
Sevilla
Čechy
Tal
Italia
Paříž
Flandry
Zájezd
Granada
5
article
Karel Myslbek debutoval před málo lety
pod škraboškou jakéhosi pseudonymu. »Jez« mě
tenkráte tuhou a rmutnou vodu, ale hned z
ním přišla »Podobizna« maliřovy sestry, usa
zené proti silnému bledému slunci, a těžký
problém řešen byl na ráz šťastně a dokonale
rukou, která sie nehladila, za to však s drsnou
upřimností a odhodlaností nasazovala svítie
barvy a průhledné stíny, jež rýsovaly a mode-
lovaly silhuety a formy.
Očividně uměleova recepce světlobarvových
dojmů byla silné organisace; dovedl číti vzduch
a postihnouti fenomen vzdušného světla, jak
opřádá tvary a odstiňuje barvy. Ještě jednou
zablesklo slunce na »Býčím zápasu«, na ne-
klidných, mihotavých skvrnách diváků a zápas-
níků a pak pohaslo. Myslbek maluje teď vztý-
čené nebo sedící postavy, životní velikosti,
difusním příšeří, bez paprsků a vržených stínů,
jež splývaji s ostatním v jedno, jako za pod-
mračného dne nebo neradostného soumraku.
Děvče v podobizně mělo blankytný šat, v Coridě
kmitají se veselé a plápolavé barvy jako v pestré
kytici lučních květů, a pojednou tu je černá do-
minanta. Jako barva, ne jako mrtvá skvrna
plocha; jako barva schopná nuancí, o hloub-
kách a výškách, v přechodech s ilusí plastič-
nosti. Její těžké a zvláštní bohatství můžete
pozorovati na »Černém pierrotu« nejlépe, nebot
zde je nejvyzrálejší a nejvýmluvnější. Všechny
barvy ostatní vystupují jen jako její doprovod
rozvedení. Vystupují z černě do zlomeného in
diga, do šeré zeleně, i do smutného zlata
stříbra. Hněď neděli ani píď od černě a vzne-
se-li se červeň nebo promísená žluť, děje se to
zase jaksi v rámci oné velké černé vlny. Zul -
agovo umění je jižní a tedy svítivě koloristní;
i Cotietova Bretagne je živější a barvitější vzdor
tmavým žokovým plášťům jejích starých žen
Myslbek
6
article
Co ale maluje K. Myslbek touto trudnou
palotou? Dvě ženy, jako »podobiznu« a »ko-
stymní studii«, nehnuté, beze vší posy, starší
měštky v zastaralém kroji. Tváře jak snědý
pergamen. Potom slepého žebráka nízko sedici-
ho s hlavou vypjatou a za ním sedící žebračku
pak zase muže a ženu staré, chudé a zmožené,
sedíel na ranečkách — »Vystěhovalce« z bídy
do bídy. Potom venkovského komedianta, prohli-
žejícího oprýmkovanou kamizolu a dvě babky
u něho; pak muže a ženu mlčky a beze hnut
u hlavy šedé rakve v těsné, holé »Umrlčí ko-
moře« a »Černého pierrota«, omoučeného starce
který bezděky nosí s sebou všude nádech komedie
Toť vše. Misěre de la vie. Armenleutmalerei
Tedy není překonána, nebo teprve přišla k nám
Byla v modě kdysi, když novl malíři chtěli do
kazovati, že možno i Chudobu malovat a když
se jich dotkla vzpoura sociálistní.
J. Schikaneder má pro ni dosud soucit
barvy. Jeho chudí a trudní lidé jsou ponofeni
do atmosféry duševní melancholie. Zosobňují ji.
jako ji ztělesňují jeho krajiny. Maluje bez posy
a přízvuků stávkového řečníka. V tom je mu
mladěí umělec podoben, ale jen v tom. Schika-
neder je malebnější nežli K. Myslbek a hlavně
lyričtější a jemnější. K. Myslbek je, řeknu,
víc statuarní maliř. Ne že by viděl a cítil jen
isolovanou plastiku zjevu. Jeho cit a um je
vskutku malfřský, ale to tiché držení těl, t
sevřenost a hutnost silhuety, tento smysl pro
positivnost formy a třeba i nyní ten zřejmý
sklon k monochromii, aneb aspoň k veliké eko
nomii barvové, to vše znamená styčné body.
velmi jemné doteky jeho malby s obvodem
výrazem sochařského umění.
Myslbek
J Schikaneder
Schik
K Myslbek
Misěre jít le via
7
article
K tomu také poukazuje karakter jeho pří-
pravných prací k těmto dílům. Všechny vysta-
vené kresby náležejí k nim, k těmto obrazům
malbám. Všechny vyšetřují plastickou povahu
zjevů a zkoumají výraznost posy a obrysu
Zřejmé je citové vidění u mladého Myslbeka
po výtce maliřské, nežli však je projeví, ohle-
dává na všechny strany jeho plastickou osnovu
nebo kostru. Věru že si nečiní práci lehikou,
jako vůbec její projevy a výsledky mluví sie
určitým a odhodlaným, ale těžkým a pomalým
jazykem. Jistě není improvisatorem, ani když
tím nerozumíme jakou hravou povrchnosta
dáme slovu za mysl jen šťastnou inspiraci ja-
rého okamžiku. A ku podivu. V letech K.
Myslbeka pracují jiní o dramatech a tragedilch.
Mládí vede ku gestu a patosu. To je jeho při-
rozená mluva. Jako umělec nemá Myslbek té
horké krve, ale na druhé straně má pro mne
přednost, že jako maliři jsou mu zjevy životní
předmětem umělecké kontemplace, výtvarného
nazírání a cítění a ne pomůcky k melafysické-
mu filosofování nebo mudrlantského světobore
etví. Není tím řečeno, že by jeho lidé byli
beze všeho vztahu k životu a světu. Žijí nyní
kdy je umělec maluje, poněvadž byli živi pře
tím a tento svůj předchozí život, jeho sumum
i výslednici nosi s sebou jako neoddělitelnou
masku.
Ještě jinak jeví se Myslbekovy obrazy ve
zvláštní zajímavosti, aspoň v obvodu našeho
novějšího malířství. Zase jednou mají celou
váhu svoji v člověku, kterého krajina buď vy-
tiskla z obrazu, anebo naň rozšířila malebnostn
funkci svých složek tak, že se stal zjev lidský
málem rovnocenným tvarem s kterýmkoli neži
vým nositelem barevných skvrn, nuancí a re-
flektorem světel. Život jedince se v tom ztrácel.
Myslbek
K Myslbek
Myslbekův
8
article
Zde se samobytně vynořuje a sám tvoří nápln
obrazu. Až na obě černé babky před venkov-
ským cirkem necítite nikde model, nýbrž máte
dojem nehraného života. I v »Umričí komoře«
v truchlících a modlicích se, neshledáte stopy
umělého složení. Ovšem umělecky jsou vesta-
veny do prostoru a plochy zrovna tak jako jsou
k sobě sešinuti »Vystěhovalci« se svým silhueto-
vým rythmem, nebo žebračka se slepcem. Tuž-
kové kresby, všechny tyto malby vroubicí, jež
překvapují tuhou energií rysu a techniky
z nichž některé se honosí zvláštním kresebným
místrovstvím, poví každému, kdo je s vidoueí
myslí prochází, jak umělec těžce a vážně zápo-
lil se svojí látkou a bojoval o její linearnou.
komposiční definitivu, kterou chce mít samo-
zřejmou, to jest umělecky přirozenou. Šarvátky
a bítky štětce a barvy před rozhodnou bitvou
zde ve studijních fragmentech nejsou; pouze
tyto bitvy, z nichž »Černý pierrot«, »Vystěho-
valci« a »Portretní studie« a »Umrlčí komorae
jsou vítězně vybojovány.
Vážné zření, vážná práce, vážná mysl
vážný výkon umělecký, to jsou významné znaky
K. Myslbeka. Nelza si jich dost ceniti, kdekoli
se dnes objeví, dnes v proudu, ano povodní
chvatové a povrchní, kde přečasto nápad už se
vydává za umělecký čin a naznačující náčrt za
umělecké dílo, obratnost ruky za umělecký
výtvor a hbité osvojení si cizích motivů a pro-
blemů za znamenitý skutek. V umění, myslím.
jde v první řadě o poměr umělce k zjevům
jevům života, a potom o jeho poměr k ostat
nímu umění minulému a přítomnému. UJ K
Myslbeka shledáte oba ve zvláštní hlubokosti
Karel B. Mádl.
opravdovosti a vážnosti.
Tuž
K Myslbek
Myslbek
Mádl
Umričit komora
9
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
O letní dovolené po stránce
zdravotní.
Napsal MUDr. Fr. Veselý, maj. zřídla Šaratic
a řekta lázní luhačovských.
Bývá u nás zvykem, záviděti stavu učitel-
skému a profesorskému letní prázdniny, jako by
pro ostatní stavy takové letní dovolené byly ne-
uskutečnitelným snem. A přece tomu nikterak
není tak.
Mohli-li v poslední době soudní úřadníci
a advokáti vymoci sobě soudní prázdniny, po
které všechny, jen poněkud nenáhlící spory se
nechávají klidně odpočívati, aby páni právníci
si oddechli od souzení i obhajování, zrovna tak
dosažitelna jest letní dovolená i pro ostatní sta
vy. Třeba jen za tím účelem nějaký čas lidi
o potřebě a nutnosti ji přesvědčovati, dotyčné
stavy organisovati a za dva, tři roky bude poža-
davek ten zdáti se každému samozřejmým a lid
budou se diviti, že již dávno na to nepřišli.
Pohlédněme nejprve na to, co značí letn
dovolená, za druhé, proč jí nutně potřebí ka-
ždému a konečně, jakým způsobem se má u jed-
notlivých stavů prováděti.
Tak co značí letní dovolená? Značí tolik
jako když vypřáhnete koně za dlouhé jízdy, jak
když stroj na nějakou dobu zastavite. On siee
takový stroj může jíti dále, bez zastavení, ale
jaké jsou toho následky? Kdežto v chodu lze
pozorovati na stroji vady ve výkonu, nelze při-
činy jich bez zastavení zjistiti. Teprve tehdy
když stroj stojí, lze jej ohledati a poškození na
lézti a zavčas mnohdy malou opravou nebo na-
mazáním, použitím lepšího oleje předejíti úpl
nému zničení stroje.
Mnohé stroje musí se po jisté době vždy
zastavovati, buď aby se nepřehřála ložiska a tře-
cí plochy, nebo aby se usazeniny odstranily.
Veselá
Šaratice
10
article
Podobně jest tomu u zvířat pracujících.
I těm musí se občas poskytovati delší oddech.
prohlížeti podkovy, ohmatávati šlachy, zkoumati
zrak, ústrojí dýchací, krevní, svalové atd., jinal
najednou jest krásný oř ztracen, kdežto zavčas-
ným zakročením a poskytnutím zotavení mohl
se udržeti při síle a zdraví.
A zrovna tak jest tomu i u lidí. Mnohý otee
rodiny, mnohá matka mají před očima jen svou
práci, jen na ni myslí, jen o ní mluví. Oni ne
mají času, věnovati trochu zasloužené pozo
nosti sobě a druhému a bývají často velmi pře-
kvapeni, když někdo třetí je upozorní, že špatn
vypadají, že jsou podrážděni duševně, že potře-
bují oddechu, dovolené, totiž úplnéhe
vypřáhnutí z poměrů trvajících, oddálení
se z dílny, krámu, úřadu a pokud možno i z ce
lého obvyklého způsobu života.
Jen tak jest možno, aby živý stroj lidský
se důkladně vyšetřil, případné škodliviny povo-
lání nebo způsobu života odstranily a člověk na-
čerpal k dalším pracím nových sil a nové chuti.
11
article
Proč jest potřebí každému člověku dovo-
lené? (U některých povolání: jako letních restau-
rateurů, monteurů na stavbách, cestujících, jes
nutna dovolená zimní, ale pro velikou většinu
Eidstva jest výbodnější dovolená letní z ohledu
na dlouhý den a krásy přírody.)
Dovolené potřebuje každý člo-
věk proto, že nároky dnešní jsou na každéh
člověka stále většími. Co se dříve udělalo za
deseliletí, udělá se za rok, co dříve za rok, udělá
se teď za měsíc. A dokud velicí, bohatí národové
nezmenší své výkonnosti, nemohou národové
slabší o snížení práce ani sníti, nechtějí-li se
státi raby núnodů bohatých, houževnatě pracují-
cích, podnikavých. Toto by si měli dobře pama-
tovali všichni Slované, a vzíti si příklad z nás
Čechů, kteří, pány súsody nuceni, naučili jsme
se již celkem úmornější práci.
Pohloďme na poměry u jednotlivých stavů.
nejprve u lékařů. Neznám stavu, tak povoláním
přikovaného a vysilovaného, jako stav lékařský
A přece jak poměrně málo lékařů jest pamětliv
potřeby své vlastní dovolené.
Slovan
Čecho
12
article
Jsou lékaři, kteří 10—15 let nebyli za hra-
nicemi svého obvodu. Jaký rozhled mohou míti.
jak může je povolání jich těšiti, když připadati
si musejí jalo vězňové?! Jaký vliv mohou míti
na své okolí, v němž každý třetí byl v půl
Evropě, ne-li i mimo Evropu.
Jsou továrníci, kteří nevytáhnou pat z to-
várny z obavy, že by za jich nepřítomnosti to-
várna shořela, nebo se zbořila. — Když pak ná-
sledkem přepracování stálého musí přímo d
sanatoria a zůstanou tam půl roku i déle, pak
jest dobře ?!
Kdyby byli zavčas každého roku na 4—6
neděl se odstranili, ponechali továrnu svým
úřadníkům, resp. synům, aby ti se mohli v ř-
zení jí vycvičiti a v případu nastalé potřeby
s úspěchem ji samoslatně vedli, zda by nebylo
lépe i pro ně i pro podnik?!
Jsou páni úřadníci v kancelářich, kteří n
jen sami na dovolenou nejdou, ale kteří se divl.
jak se mohou jich podřízení o dovolenou tolik
domáhati. Oni pracují zvolna, nedělají si ničeho
z ležáků, i když jich mají plné stoly, oni se ni-
čím nerozčilují, jim ovšem odpočinku netřeba.
Ale který úřadník pilně a rychle pracuje, který
má stále vše vyřízeno, ten potřebuje nutně do-
volené a ten také nahromaděné po dovolené hnec
hravě dohoní.
Zrovna tak potřebí dovolené obchodníka
živnostníku, rolníku i dělníku.
Evropa
13
article
Přikročme nyní k otázce prováděn
dovolené. To musí býti různé, ba velmi
různé, řekl bych skoro osobní, individuální. C
jednomu dělá dobře, jinému škodi a opačně.
Pro mnohé stavy nelze dovolenou stráviti
lépe, než cestováním. Tak pro lékaře, továrníky.
volkoobchodníky, ale i učitele, rolníky a děl-
níky. Cestováním vnímá se mnoho nových
dojmů, člověk se zotavuje a při tom může ješte
velmi mnobo pro sebe prohlížením cizích zá-
vodů, zemí, lázní atd. získati. Jak může lékat
s úspěchem doporučovati svým nemocným lé-
čení lázněmi, nebo pobyt na jihu, když jich ne-
zná a neví, kam svého nemoeného posílá. Z pro-
spektů se toho člověk nedočte, i kdyby byly
sebe lepší a pravdivější. Mnohé místo vypadá
na obrázku překrásně, ale při osobním ohledání
sezná se, že tam panují větry, vonde deště, tam
zase komáři zabraňují večer pobyt venku, jinde
samý souchotinář se prochází neb vozí a plivá
bacily všude kol sebe. Jiné místo pak dělá po-
ctivou, mírnou, nenákladnou reklamu a zatím
jsou tam poměry léčební, zdravotní a životní
nepoměrně lepší, než v těch rozhlášených
lázních. Nemocnému třeba doporučiti, kudy se
kam jede, kde se přestupuje, přenocuje atd., ale
když toho lékař sám nezná, jak může dobře
raditi?
Kdo se ve svém pravidelném životě pohy
buje mnoho, tomu třebu doporučiti odpočinek
v sadě na pěkné trávě, nebo v lese na jahodišti
Kdo nnopak mnoho sedí doma, tomu por
díme hodně mnoho vycházek ve zdravé přírodě
časné vstávání, opačnou diaetu.
Kdo doma žije tiše, tomu doporučíme n
dovolené hodně zábavy, kdo doma má plno styků
s lidmi, tomu řekneme, aby šel na samotu, do
hlubokých lesů, chytat zyby atd.
14
article
Mnoho zábavy jest zvláště třeba lidem ner
vosním, proto hemží se teď všechny lázně
neurastheniky, neboť pro ty jsou veselá společ-
nost, krásná hudba, hry na tennisu, na kuželně
nejlepším prostředkem léčebním. Čím větš
lázně, tím lépe, jen když jest tam krásná př-
roda. Než i opačně třeba lidi z venkova posílati
na dovolenou do měst, aby užili divadel, kon-
certů, kaváren, kulečníků, promenád na korsech.
případně i prohlídek továren, závodů, velk .
obchodů atd. Z nabytých dojmů budou pak trá-
viti celý rok.
Komu ke strávení dovolené naše domáeí
lázně jsou již příliš známy, ať jezdí postupní
do lázní polských, ruských, chorvatských a srb-
ských, tam bude všude přijat s otevřenou ná
ručí. Vykoná při tom kus poslání pěstováním
styků slovanských.
Proto vzhůru, kdo jen trochu můžeš, po
žádej o dovolenou, nebo si ji dej sám, a seznav
její znamenitý vliv na sebe, pošli po návratu
domů své přátele a známé.
Chceme-li býti v Evropě trochu známí, pak
nesmíme seděti stále za pecí, nýbrž tráviti sv
dovolené v lázních a na cestách a tam ovšem
také jako Slované vystupovati.
Kdo se ještě nevyzná ve vyhledávání míst
pro dovolenou, kup si krásný almanach proí.
dra. Mladějovského nebo Grégrův a tam
nalezneš hojně zpráv žádoucích.
Slovan
Grégrův
Evropa
15
article
Champonování hlavy vedlo u jisté dámy v Angli
k příznakům otravy: dostavila se ztrála vědomí, bo-
lesti hlavy, zvracení, nepravidelnost tepu a zsinalost
Bližším vyšetřováním shledalo se, že bylo použito
karbotetruchloridu. Poněvadž se teď u nás opičíme
po Anglii, není vyloučena možnost, že i u nás bude
se tento prostředek, ovšem pod jiným jménem, do-
poručovati v inserátech denních listů jako kosme-
tický prostředek. Má tedy bolič i strana champono-
vaná věděti, o jaký praeparát se v daném případě
jedná, aby se předešlo možným nehodám a porušení
zdraví. Vůbec měla by se inserátům věnovati se stra-
ny povolaných úřadů větší pozornost, než se posuo
děje,
Angl
Anglie
16
article
Literatura zaslaná redakci této rubriky:
Užitkové a pamětihodné roslliny cizích zemí.
Frant. Polívka, ředitel reálky v Olomouci. Seši
11.—14. Nakladhtelství Prombergra v Olomouci.
„Zdraví Lidu“, měsíčník, redígovaný drem. Pa-
nýrkem, drem. Kučerou, drem. Šimsou
drem. Bulířem, čís. 2., 3. a4
„Časopis lékařů českých“. Dnešní 17. číslo při
náší tento zajímavý obsahá
I. Práce původní: Dr. Fr. Burian: Kasuistíka
hnisavých procesů ve vena portae a v játrech, práce
z ústavu profesora Hlavy. — 2. Dr. St. Kostlivý:
Příspěvek ku pathogenesi torsi omentálních. Práce
z kliniky profesora Kukuly. — 3. Dr. Václav Pexa,
dětský lékař v Praze: Nová bádání v pihogenese
tetanie dětské. (Pokračování.) — II. Rozhledy: The-
rapie a farmakologie. — Zdravotnictví. Bakteriologie
— III. Z lékažských spolků a sjezdů: III. schůze
německé společnosti pro soudní lékařství v Drážda-
nech od 16.—18, září 1907. — 78. sjezd německých
přírodozpylců a lékařů v Dráždanech 18.—21. zár
1907. — IV. Spolek českých lékařů. — V. Sjezd čes.
přírodozpylcův a lékařů v Praze. — VI. Zprávy. —
VII. Feuilleton: Z řeči posl. na říš. radě prof. Al.
Velicha. — Zkušenosti praktického lékaře. Příspěvek
k dějinám chirurzie v Čechách od dra. B. Boučka
v Poděbradech.
K číslu přiloženo jesk 16. číslo „Věstníku“, orgá-
nu lékařské komory pro království české a lékařské
komory moravské. Obsahuje úvodník „Hospodářská
organisace stavu lékařského a sociální zákonodárství“
od dra. Bch. Picka v Ústí n. L. Proskribována
jsou mísla v Bělči a v Hlubočepích.
František
Polívka
Prombergr
Kučera
Šimsa
Bulíř
Burian
doktor
Stanislav
Kukula
Pexa
profesor
Al
Velich
B Bouček
Picek
Olomouc
Francie
Praha
Čechy
Poděbrady
Ústí
Bělč
Hlubočepy
spolek český lékař
lékařský komora pro království český a lékařský komora
17
article
Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých.
37. sjezd německé společnosti chirur
gické v Berlíně
od 21. do 24. dubna 1908.
Referuje dr. Polák z Českého Brodu.
Třetí den.
Ranních dopoledních hodin bylo použito k ná-
všlěvě nové „Virchovovy nemocnice“. Nemocnice jes
zařízena v moderním pavilenovém slohu, má nrn
asi 1600 postelí, které se časem mají rozmnožit n
2000. Celkový náklad na vystavění a zařízení ne-
mocnice činil asi 18 milionů marek, náklad na jednu
postel činí azi 9000 marek. Nemocnice jest opatřena
vším možným komfortem, o jakém se nám lékařům
českým ani nezdá. Nemocnici zařídilo město Berlín
Chirurgem nemocnice jest dr. Borcharit.
Dopolední rokování věnováno téměř výhradni
chirurgii plic a dutiny pohrudniční. Ventilována
otázka chirurgického léčení hrotnové tuberkulosy plic
a referováno o chirurgicky zhojených případech tu-
berkulosy plicní. Dále ovšem také čile přetřásán
moderní otázka Sauerbruchovy methody — operovat
případy plicní pod zvýšeným tlakem vzduchu a v-
hody a nevýhody melhody té proti methodě sníže-
ného tlaku. Obě methody jsou asi stejně výhodné.
Polák
doktor
Borcharitánie
Sauerbruchův
Berlín
Český Brod
Virchovův nemocnice
18
article
Odpoledne jednáno o vyšetřovacích methodácl
žaludečních, které by chirurgovi dovolily přímo zra-
kem pozorovati chorobné změny stěny žaludeční
Pak podrobeny kritice různé methody operativní n
žaludku a na střevách i uvedeny nové methody ope-
rativní a demonstrovány interesaniní zhojené při-
pady (jisté nemocné odstraněno ze žaludku na 200
hřebíčků a p.)
Odpoledne pak ještě vykonána návštěva „Augu
sta-Viktoria Spitalu“ v Schoenebergu u Berlína. Mě
sto Schoeneberg vystavělo a vlastně ještě staví ná-
kladém 4 milionů marek nemocnici dosud o 350 po
stelích, která svým celým vskutku přepychovým za-
řízením uvádí našince v pochopilelný úžas. Takov
nemocnice měly by býti vzorem našim stavitelům
nemocnic. Chirurgem této nemocnice jest profeso
Kausch.
Ve večerních hodinách ještě demonstrovány pro-
jekčním aparátem různé chirurgické choroby jak na
roentgenografickém obrázku, tak na fotografiích.
Před zahájením odpolední schůze ještě konána
valná hromada, na které pro příští rok zvolen před-
sedou prof. Kümmel z Hamburku
Aug
Kümmel
Schoeneberg
Berlín
Hamburk
Viktoria Spital
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Lawn-tennis.
V hodině dvanácté!
s* Česká lawn-tennisová associac
koná dnes o 10. hodině dopol. v kavárně »Louvree
valnou schůzi delegátů, která bude velmi zajímavou
rokováním o poměru k rakouskému L.. T. Svazu. Jak
známo, založena Č. L. T. A. před dvěma lety od
předních pražských klubů, do té doby v rakouském
L. T. Svazu sdružených, za součinnosti ostatních.
zejména i mimopražských klubů tennisových za tím
účelem, aby vyspělý český lawn-tennisový sport byl
samostatně representován. Tato Č. L. T. A. došla
uznání Lawn-tennisové associace anglické, byvši při-
jata od ní za řádného člena právě tak jako svazy
jiných národností, zejména též Řakouský lawu-tenni-
sový svaz. Nyní však jisté klice v Rakouském lawn-
tennisovém svazu, v němž zatím oslaben vliv Němců
z Čech, nedaly patrně spáti vavříny německých na-
cionálů, pročež vyzvali Českou lawn-tennisovou asso-
ciaci, by se své samostatnosti vzdala a vstoupila
sama za člena Rakouského lawn-tennisového svazu
(0. L. T. V.), spolku to s jednací řečí i správou ně-
meckou, hrozíce jinak boykotem českého lawn-
tennisového sportu.
Němec
Lawn
tennisový svaz
Čechy
21
article
všeubecná akn.
spslečnost pro
pojsštování
naproti „Národnímu divadln“ v Prane
Pojišťaje ve všech možných kombinacích za pevnou premíl
= Žádejte prospekt. m
Hledíce k mezinárodní posíci českého sportu ve
footbalu, athletice a v olympijských hrách, poklá-
dáme vstup České lawatennisové associace do rak.
svazu za věc, o níž nelze diskulovati, nýbrž kterou
třeba a limine zamítnouti. Neboť toho si účastníei
dnešní valné schůze Č. L. T. A. musí býti vědomi.
že vstup její do R. L. T. Svazu znamená oslabení
české mezinárodní posice vůbec a že nás vrhá zase
na leta zpět, na začátek té dráhy, na níž jsme už
valnou část své mezinárodní samostatnosti české do-
byli a na niž pokračujíce, dobudeme jí celé. Ve věci
této — i s přísným šetřením mezinárodnosti spor-
tovní — nesmí rozhodovati žádné důvody okamži-
tých snad výhod, nýbrž býti jediným heslem: »Samo-
statní jsme a samostatní zůstaneme, i kdyby to
mělo vésti k naprostému osamocení nás. Český lawn-
tennisový sport jest s dostatek silen, aby vydržel
»splendide isolation« po tu dobu, které jeho nepřá-
telé budou potřebovati k nabytí rozumu !«. Očeká-
váme jaso jedinou odpověď českých lawutennistů
»Do Vídně nepůjdeme. A zejména dnes nikoli !« H
Vídeň
22
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
nejlepší jakosti dopornčuje firm
23
article
B. MAE,
Praha-I1., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
B. MAE,
Praha-I1., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
Automobilism.
** Český klub automobilistů má dnet
řádnou valnou hromadu o 10. hod. dopol. v hotelu
»U černého koně« Na příkopě. Na pořadu: 1. Zpráv
o poslední valné hromadě. 2. Zpráva odstupujícího
výboru o činnosti v roce 1907. a) Zpráva jednatel-
ská, b) zpráva pokladní, e) zpráva účetní, d) zpráva
přehližitelů účtů. 3. Zpráva předsedy sportovní ko-
míse. 4. Zpráva »o výstavě 1908«. 5. Volba prvního
a druhého předsedy klubu, sedmi členů výboru
dvou přehlížitelů účtů na správní rok 1908. 6. Jme-
nování česlných členů klubu. 7. Stanovení zápisného
a příspěvku. 8. Jednání o změně stanov. 9. Případné
volné návrhy.
B Mae
Praha
I 1
štěpánský ulice
Český klub automobilista
24
article
Lehký čtyřeylindrový vůz
25
article
LAURIN KLEMEN
LAURIN KLEMEN
A. S. MI. Boleslav.
Laurin
Boleslav
26
article
Sklad: Praha, Josefské nám
Sklad: Praha, Josefské nám
Athletika a sportovní hry-
Vstup do athletické sezony.
Poslední neděle dubnová stojí ve znamení athle-
tiky těžké i lehké. V těžké athletice jsou to vylučo-
vací závody Č. A. A. U. k hrám olympijským. V jiných
zemích závody tyto mají pouhý význam přípravy
k Olympiadě, stanovíce prostě ty, jimž případne
svrchovaně čestný úkol zastupovati svou zemi v zá-
polu národů v Čondýně. U nás, kde vláda dosu
nemá peněz na tělesnou výchovu, ač vojáky choe.
a kde — i kdyby je měla — sotva by je dala nám
Čechům, nezbývá než svépomoc. My stavíme za své
a ze svého divadlo, stavíme z výtěžku sbírek své
školy a svépomocí musíme ovšem sbáněti peníze
i na svou representaci sportovní před cizinou. Přáli
bychom si, aby české sportovní obecenstvo nezapo-
mínalo této věci ani při dnešní těžkoathletické
Olympladě ani při čtvrteční akademii šermířskéa
přištích našich podnicích, jichž výnos určen na
českou výpravu olympickou.
A A
Čecho
Praha
polo národ
27
article
„Herkules“ a „ St. Christophe
„Herkules“ a „ St. Christophe
jsou nejlepší antidérapanty
Antonín Piskáček, Vidsi, VI2, Stumpergasse 28k
Odborník ve správkách hadic a pláštů. Příležitostne
koupené pneumatiky stále na skladě. 757
Lehká athletika zahajuje dnes o 3/43. hod. na
záv. Sparty svou sezonu hodinovým závodu Sportu
a Her, jenž má neviděnou u nás účast jakostně
i kolkostně. K údajům o Svanbergovi připojujeme,
že byl druhým r. 1906 v olympijském Marathonua
druhým v 5 mílích. Loni několik hodin po příjezdu
do Berlina startoval v championátu na 25 km.s
o prsa podleh! Ragueneauovi. Před týdnem ovšem
v tomtéž závodě zvítězil v rekordním čase. Po pře-
stupu Shrubbově k profesionalismu možno Svan-
berga právem pokládati za nejlepšího vytrvalce ama-
tera starého světa. Hodinový jeho rekord jest 18 km.
190 m. Má světový rekord na 5000 m. v čase 15:01.
— Nettelbeck, jenž byl za Svanbergem v neděli
druhým, jest mistrem Čech na 5 km. Stár teprv
20 roků, startuje od roku 1906 a dobyl množství
úspěchů. Jest stejně dobrým chodcem jako běžcem.
V Praze dobyl popularity beroickými soubojí s Ne-
jedlým. — Müller jest o 3 roky starší svého krajana.
Zajímavá věc. Dnes právě slaví své 23. narozeniny
a současně 5leté jubileum své závodní kariéry. Dobyl
postupně mistrovství Berlína na 3 km., velké ceny
berlinské, mistr. Berlina v chůzi na 75 km. a drží
množství rekordů. V Marathonu r. 1906 se vyzna-
menal, jsa ještě 5 km. před cílem pátým, pak zkrušen
žiznl, odpadl na 10. místo.
Herkules
Stanislav
Christoph
Piskáček
Vidsi
Svan
Nettelbeck
Müller
Berlín
Praha
Sparta
sport a Hera
km
29
article
Dokladem jeho nadlidské snergie jest, že po od-
počmku ne delším než 10 hodin po Maralhonu,
startoval v 3km závodě v chůzi, kde skončil na dru-
hém místě za Stanticzem, ale před Američany.
V dobré paměti jest jeho skvělý závod v posledních
letech v Běchovicích. — Vídeňan Lixl-Kwieton se
vyznamenal v 5 mílích v Athenách, kde dlouho se
udržel v čelné skupině. Zcela dobrou úlohu hrál
při zájezdu do Švědska. Jeho silou jest všestrannost,
která ho činí stejně nebezpečným na 1/4 míle jako
v 5 milích. Proslulé jsou jeho spurty. — Polák
Josef Kawecki, 19letý realista ze Lvova, jest
nejlepším vytrvalcem své vlasti a hodinovým jejím
rekordmanem. — Vlad. Bechyňský vyhrál přede
2 léty rakouský Marathon a hodinový závod dnešní
ho zastihuje v plných přípravách k českému Mara-
thonu. Závodnický profil Arn. Nejedlého, na-
šeho národního mistra, netřeba zde kresliti: Jeť Ne-
jedlý nejpopulárnější z našich běžců, »nájemce«
Bechovic, mnohonásobný mistr a rekordman český
(hodin. rek. 16 km 595 m) a mistr Uher. Nejedlý
jest z hrstky našich athletů, kteří zdstávají věrni
svému sportu daleko přes dvacítku a rok za rokem
se dovedou lepšiti. Z ostatních asi rovnocenni jsou
oba Kejhové, Kupec a Ratb.
Mercédes
Američan
Polák
Kawecký
Vlad
Nejedlý
Bechův
Kejha
Běchovice
Athena
Lvov
Marathon
Uhry
km
Vídeňan Lixl
km 595
30
article
Auto Palace Halphen a spol.
Auto Palace Halphen a spol.
pot. vop
ve Vídni-l., Augustinerstrasse č. 8.
Telefon č. 10625. Dilna pro správky Mer-
oéděs ve Vídní II., Engerthstrasse čís. 202. Te-
lefon 12707. Garáž Meroédůs ve Vídni
Schlickgasse čís. 3. Telefou č. 15837
6243
Další skupinu tvoří v ohromném dnešním poli
Duche, Píčman, Dobiáš, Tichý, Pešvář, Maximov,
Snopek atd.
A příští neděle přinese opět dva závody.
Ráno to bude (o 9. hod.) mistrovství Čech v běhu
silničním Běchovice— Ohrada (12.4 km — 2.4 km),
k čemuž Č. S. K. Karlín 1885 věnuje 5 čestných od-
znaků, povzbuzen četnými přihláškami a pevnou na-
dějí, že letošní závod předstihne všechny své před-
chůdce. — Odpůldne pak pořádá A. C. Praha zá-
vod v chůzi na trati Smíchov— Zbraslav.
** Z Novoměstského S. K. Dnes o 7. hod
več. členská schůze.
** Házená. Daes o půl 4. hod. odpol. zápan
prvního (modří) s druhým mužstvem (červení). Hřište
Spolku her české mládeže.
Dnešni zápasy
Čechie, Smíchov—Vinohradský Team (pobár), s.
p. Kostar. Slavia—Union (Berlín), s. p. Charles. Slavia
Res.—Vinohradský S. K., s. p. Černý. Slavia Jun.—
Praha-I., s. p. Kratina. Čechie, Karlin—Viktoria, s. p.
Neubert. Čechie, Karlin I. b —Union, s. p. Herevk.
Sparta I. b—D. F. C. I. b, s. p. Šmucr. Smichov—Vr-
šovice, s. p. Schmoranz. Smíchov I. b—Olympia VII.,
s. p. Heindl. Vršovice I. b--Meteor Vinohr. II., s. p.JVo-
týpka. Vršovice II.—Meteor Vinohr. II, s. p. Votýpka.
Viktoria I. b—S. K. Praha-II., s. p. Selbert. Smíchov
II.—Sport, Smíchov. Č. A. F. K. — Praha-VII, s.p.
Slanička. Praha II. I. b—Cechie III. I. b, s. p. Hořčička.
Novo I. b—Olympia, s. pan Markalous. V Kolíně:
Kolín- Hradec, soudce p. Jaroš. V Kladně: Kladno—
Sparta, s. p. Kratochvíl. V Plzni: Plzeň—neznámý,
s. p. Švarc. V Pardubicích: Pardubice—Čechie IIl.
s. p. Pleskot.
192/.08.
Píčman
Dobiáš
Tichá
Pešvář
Maximov
Snopek
A C
Kostar
Charles
S K
Černá
Kratina
Karlin
Neubert
Herevk
D F C
Šmucr
Schmoranz
Heindl
Votýpka
Selbert
F K
Slanička
Hořčička
Markalous
Jaroš
Kratochvíl
Švarc
Pleskot
Vídeň
Běchovice
Č . S . K . Karlín
Praha zá
Smíchov
Zbraslav
Berlín
Praha
Karlin I . b
Vršovice
Č . A
Kolín
KolínHradec
Kladno
Plzeň
Pardubice
Meroédůs
novoměstský S . K
Hřsát spolek he český mládež
Čechie
Smíchov
vinohradský team
Slavia
Slavia Resa
Slavia Juna
Viktoria
Sparta
Olympia
Meteor
Meteor Vinohr
Viktoria I . b — S . K . Praha
II
Praha II
Cechia
Čechie IIl . s
Palace Halphen a společenský
km
32
article
Šachy.
Pořádá J. Rašovs ký.
Velkeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
J Rašovs
J Rašovský
Morava
33
title
Úloha čís. 392. (Originál.)
Josef Krejčí k, Víde
Krejčí
34
article
Samomat ve 4 tazích.
35
article
Nedopatřením uveřejnili jsme v minulém čísle
úlohu tuto v nekorektní posici, v které jest neřešitelna;
dnešní posice jest správna.
6452
Praha. Mezinárodní turnaje mistrů i amatérů
začnou dne 17. května 1908 uvítáním účastníků a lo-
sováním. Počátek hry v pondélí dne 18. května v 9.
hod. dopol. Doba hry denně od 9.—1. hod. a od
3.—7. hod.; ve čtvrtek dohrávati se budou rozehrané
partie. Vstupné 1 K; permanentní lístky 10 K: pro
čeny klubů šachových obvodu pražské obchodnía
živnostenské komory 50 h denně, permanentní listek
5 K. Ceny jsou násl.: v turnaji mistrovském: 4000,
3000, 2000, 1500, 1000, 800, 600, 400, 300 a 200 K
v amatérském: 600, 350, 250, 150, 100, 80, 70, 60.
50 a 40 K. Vklady řádné; záruka: v mistrovském
100 K, v amatérském 20 K. Pravidla pro turnaje ob-
vyklá.
Praha