Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém. pe n Z obecenstva se nám píše: Jest to opravdu bezpříkladnou nesvědomitostí, jak někteří pražští obchodníci využitkují trapného nedostatku uhl k vlastnímu obohacení. Tak na př. jistý ob- chodník na Starém městě prodává v tyto dny hnědé uhlí ze starých svých zásob, tedy uhlí, které nakoupil za zcela obyčejnou cenu, nyní za zl. 1.40 až zl. 1.50 metr. cent, o 130 proc. dráže, než před vánocemi, a o ce- lých 30 kr. na metr. centu dráže než okolní maloobchodníci s uhlím; při tom ovšem »dělá ještě milosti« a dlouholeté svoje zákazníky, když mu tuto nesmyslnou cenu dáti nechtějí — z obchodu svého vyhání. Jest věru nanejvýš včasno, aby úřady tohoto všeho si již konečně povšimly a rázně zakročily. Dočetli jsme se přece v novinách, že jinde úřady zcela patřičně zakročily a že dostavíly se ihned potěšitelné důsledky, což u nás by se také stalo. Vždyť přece tu jedná se ponejvíce o drobný náš lid, který, nemaje zásob, nucen je krvavě vydělané peníze obraceti jen uhelným spekulantům. Ainles vi

Filiálka »Živnostenské banky« ve Vídni prostřednictvím svého disponenta p. Napravila opatřila 20 vagonů uhlí, které byly do Prahy zaslány. zelce Z Kladna, 27, ledna. (Ttígrm. »Nár. L.«) Situace včerejší nedoznala změny. Stávkokazů nepřibývá. Dnes zakročil jmenem stávkujíeích p. Mach u kladenského hejtmanství, by mladi- ství dělníci a starci nebyli správami nuceni do dolů, poukazuje k tomu, že lidé ti prací hor- nických znalí nejsou a že tím vydávají se nej- většímu nebezpečí v šanc. Charakteristickou jest okolnost, že do dolů vháněny byly také dítky horníků, jež jsou v kolonii. Horní komisař pan Máslo slíbil, že postará se o nápravu.

Dnes tedy konečně bude na Kladně zahá- jena schůze smírčího soudu. Odborný chéfv ministerstvu orby šl. Blumfeld, který včera dlel v Praze, dnes ráno v průvodu čtyř úřadníků odjel do Kladna. Z Kladna, 27. ledna. Ke průběhu a vý- sledku dnešní poradý dohodovacího úřadu, která koná se v budově okresního hejtmanství, hledí se v městě s pochopitelným napjetím. Stávkující hornici neočekávají všakod ní okamžitých dalekosáhlých výsledků a nepouštějí proto se zřetele pondělní ranní šichty. Jsou přesvědčeni, že majitelé dolů svolili ku společné poradě jen na zakročení vládních orgánů, jež vyšlo včera z Prahy, ale na poradách, ač nebude-li jen jedná — že činiti budou obtíže, protože do tohoto okamžiku se domnívají, že stávku pře- konají vyhladověním. Že by naděje tato byla oprávněna, dlužno pochybovati. Již v ranním listé sděleno, že stávkující nepoužívají dosud příspěvků nyní do- cházejících, nýbrž že ponechávají je pro dobu, kdyby stávka se protáhla. Že mezi nimi není ještě nouze, jest zřejmo z veselé, odhodlané ná- lady, která do dnes u nich se jevi, a také z okolnosti, že nechodí si pro mzdu, která se jim v těchto dnech za dobu od 1.—15. ledna vyplácí, což by zajisté bez odkladu učinili, kdyby neměli z čeho žíti.

Tak na př. na dolech společnosti státní dráhy šlo si dosud pro tak zv. zálohu poměrně jen málo stávkujících, kteří popírají, že by pro- cento horníků, kteří dle oficiální zprávy dolů pražské železářské společnosti dostavili se k vý- platě, bylo tak značné, až 75 proc. Stávkující i za dnešní situace neskládají ruce v klín a ujišťují, že stávku vydrží, kdyby ukázala se toho potřeba, že ji ještě rozšíří.o u Dosud pracují na dolech ještě topičí strojníci, jejichž práce dolý postrádati nemohou. Protáhne-li se stávka, zastaví prý i topičia strojníci stávku, což by znamenalo pro doly za poměrů, jež dnes se již v nich jeví a na které poukázali jsme již ráno, velkou pohromu ze které by se dlouho nezotavily. Stávka horníků v uhelném revíru s ostravsko-karvínském. —ák. V Mor. Ostravě, 26. ledna. (Zpráva zvl. zpravodaje »Nár. Listů.«) Kdo prodělafi stávky horníků na Ostravsku v lé tech 1890, 1894 a 1896 shodují se, že ještě žádná stávka neprováděla se ze strany hornictva tak tvrdo šijně, jako právě nynější. Stávkující hornicí jsou od hodlaní hnáti věc do krajnosti, nepopustiti ze svých požadavků, třeba by i stávka měla trvati ještě dva měsíce. Majitelé hor, resp. jich zástupci, řiditelé, stejně ukázují se tvrdošijnými. Za těch okolností jest to věru těžký oříšek, který rozluštiti má ministr spra- vedlnosti baron Spens-Booden. Včera přednesli mu své požadavky delegáti stáv- kujících. Byli to dr. Karpeles z Vídně a horníc Šlechta a Bednář.

Ve čtvrtek přijel sem říšský posl. dr, Šílený a také dr. Sláma, který byl ještě téhož večera pozván prostřednictvím zdejšího policejního komisařství, aby navštívil ministra Spens-Boodena. Posl. dr. Šílený pozvání tomu vyhověl a dotázal se ministra, zda chtěl by informovati se přímo u horníků. Ministi projevil ochotu pravě, že přijde mu velice vhod, když bude moci takto přímo horníky býti infor- mován. Posl. dr. Šílený sezval pak asi 30 horníků obou stran — národně sociální i sociálně-demokratické — do Národního domu, kdež byl ministr obšírně o stavu a požadavcích hornictva zpraven. Straně sociálně- demokratické nebylo vhod, že dr. Šílený na přání horníků chce učiniti v jejich prospěch co v jeho moci. Poslali také do této informační schůze asi čtyři svoje pravověrné, kteří chtěli poradní schůzi za ka- ždou cenu zmařit. Rozhodně stavěli se proti tomu, aby dr. Šílený uvedl k ministrovi deputaci horníků, za účelem pouze informačním. Poukazovali stále, že k něčemu takovému oprávněni jsou jen delegátia nikdo jiný. Konečně pak tito čtyři »přátelé« horníků zůstali osamoceni a usneseno, že šestičlenná depu- tace dnes ráno odebere se ku Spens-Boodenovi, ve- dena jsouc posl. drem. Šíleným. A to se také stalo. Krátce před 9. hod. dopol uvedl dr. Šílený k ministrovi, v hotelu »Gambrinus«. šest horníků: pp. Školného, Vojtoviče, Začiose, Freje. Bičánka a Obdržálka.

Když je představil, vzdálil se dr. Šílený, po- nechav horníky samotny s ministrem. Tento podrobně dotazoval se na veškeré poměry horníků, jak pla- tební tak i životní a zdravotní, při čemž všechny důležitější věci si znamenal. Deputace prodlela u mi- nistra od 9. hod. dopolední do 1/4 na 12. hod. před polednem. Ministr pravil, že slyší věci úplně mu neznámé, nové, o kterých vče- rejší plnomocníci ani se mu nezmínili. Deputace protestovala co nejdůrazněji proti tomu, aby jmenem horníků mluvil a jednal s ministrem i s úřady jinými vídeňský dr. Karpeles, který ani horníkem není, ba ani slova českého ani polského nezná. I důvod tento ministr uznával, a nám jest známo, že sám vyslovil svůj podiv, že jmenem horníků přišel vyjednávati dr. Karpele s. Deputace tato odešla s vědomím, že vykonala svou povinnosť, že vylíčila pravý stav horníků a to z vlastního názoru na kompetentním místě, a při tom se také přesvědčila, že věc horníků na Ostravsku vedena byla špatně, nesvědomitě, na prospěch uhel- ných baronů. Odpoledne jednal Spens-Booden se zástupci ma- jitelů hor. Výsledek není znám. Zejtra, v sobotu, sejdou se členové smírčí ko míse v Bohumíně za příčinou volby předsedy. —Povolaní sem dragouni ubytování v obecním dvoře. Stav stávky na Ostravsku jest nezměněn, kdežto na Karvínsku stávkujících nápadně ubývá, tak že na některých jámách pracuje až 80% mužstva a n 2 jámách arcivévody Bedřicha, Hoheneggeru a Ga- briele zavládl stav normální. Posl. dr. Šílený informoval se i jinak na po- měry horníků a vůbec dělníků na Ostravsku. Prohlédl si Polskou Ostravu, kdež bydlí ze tří čtvrtin dělný lid, věnoval největší pozornost děl- nickým koloniím a stejně několika závodům. Přítomnost jeho ještě ve čtvrtek večer byla v kruzích hornických všeobecně známa.

Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele e HlaCaina „Křesťan“, str. 129—132. — Německá smířlivost. Jest známo, že vídeňské obchodní gremium usneslo se na memorandu, jež určeno je pro vládu i pro zá- stupce lidu všech národností ve sborech repre- sehtativných, aby zasadili se konečně s plnou energií o uklizení sporů národnostních a tím uvolnili dráhy průmyslové výrobě, obchodu a vůbec hospodářskému prospěchu, o němž dnes- při věčných potýčkých jazykových a při vzá- jemném nepřátelství národů nelze mluviti. Pro- memoria toto rozšířeno bylo v obchod- nictvu a v malém i velkém průmyslu v ti- sících exemplářích, a sice právě tak v obvodu obchodní komory vídeňské, jako v obvodech obchodních komor v Čechách. Tot se ví, že především se reflektovalo v této ku konečné shodě čelící akci na horlivou podporu obchodních gremif a také na součinnost všech ostatních obchodních a průmyslných korporací. Jak uvítána byla tato akce se strany německého tisku, o tom jsme se již zmínili. Nejen žeji odsoudili, nýbrž hrozili těm, kteří by se dali k podobné manifestaci svésti, nevolí, ba klet- bou všeho německého lidu. Bylo jim ovšem nepříjemno, že popud vyšelz — Vídně, z tamních průmyslových a obchod- ních kruhů a že v jeho čelo postavily se osob- nosti nejzvučnějšího jmena. Nemilost německé

publicistiky ale nepůsobila tou měrou, jak se očekávalo. My sami také nepřikládali kroku tomu valného významu, poněvadž zkušenost máme o tom, co za takovými smiřovacími po- kusy z pravidla vězí. Však přes to konstatu- jeme, že té doby došlo daleko již přes tři tisíce přihlášek ku memorandu a sicez kruhů českých i německých a to pouze z Čech a na vyzvání, jež učinil továrník pan Kubinzky, jako předseda průmyslníků v Praze a okolí. Včera jednáno o věci té v obchodním gremiu pražském, kde, jak známo, jsou pany Němci a které není vlastně ničím jiným, než filiálkou německého kasina. A gremium praž- ské usneslo se jednohlasně na tom, překročiti přes vy zvání gremia vídeňského k dennímu pořádku. A z jakých důvodů postavili se páni v Praze na stanovisko nesmířitelných? Při podobných věcech prý jde — praví se v usnesení gremia — z pravidla o velice důležitá opatření národní a politická, při nichž nikdo, kdo svému politi- ckému přesvědčení a své národnosti chce zu- stati věren, lhostejným býti nemůže. Potom prý je politika z činnosti gremia vyloučena a ko- nečně prý se v memorandu činí výtka poslan- cům, jakoby k vůli sporům národnostním ne- dbali prospěchu hospodářského a na tuto výtku prý gremium, které se svými poslanci souhlasí, přistoupiti nemůže. — Jakkoli i my stojíme na stanovisku, že velké otázky politické a národní nelze podřizovati i sebe důležitějším zájmům hospodářským, známe jinou a sice podstatnější příčinu, proč pražské gremium odepřelo svůj sou- hlas. V memorandu stojí totiž mezi jiným také, jak by měly býti národnostní spory odčiněny.

Stojí tam, že na základě rovného práva, a to nebylo pánům vhod. Jak by mohlo do- máhati se pražské obchodní gremium smíru na základě rovného práva, když samo sebou je bojovnou korporací pro nadvládu německou a jeho vlastní účel je urážeti a kopati rovnoprávnost? — Politický spolek ve vinohradském Frankfurtě za bývalou Koňskou branou, který politické odbočce německého kasina Na příkopě dělá povážlivou konkurenci, zabýval se včera opět jednou »nynější situací«. Vykládal o ní přísedící zemského výboru dr. Werunskya sice ve smyslu pessimistickém. Doufáme, že i na dále budeme klidně spáti a bude nám snad i dobře chutnati a v té pevné naději činíme zmínku o slovech, jimiž pan dr. Werunsky svou řeč byl skončil: Pravil totiž: »Dejž bůh, aby se našly v národě českém hlavy, které by zadržely český lid na srázné dráze egoismu i chauvinismu a velikášství a uvedly jej na cestu střízlivého názoru na sku- tečné poměry. Jen potom vzkvete palma míru! — A hned po těchto slovech pana Werunského přijata byla resoluce, v níž němečtí poslanci se zapřísahají, aby ani o píď neustoupili od zásad, jež vytknuty jsou ve svatodušním ně- meckém programu. — Kdyby skutečně našla se hlava, která by na základě tom chtěla v lidu našem kázat smír, zařadil by ji lid náš bez rozmýšlení do smutné gallerie, v níž nalezají se — hlavy zrádcův věci naší.

— Záhadná otázka. Slovanský obchod nický spolek ve Vídni rozeslal koncem minulého a počátkem tohoto roku několik set cirkulářů, označených jako věc přísně důvěrnou v u za- vřených obálkách českým obchodním gremiím, obecním a městským úřadům, jakož i známým jednotlivcům v Čechách a na Moravě. Cirkulář měl za účel povzbuditi české kruhy obchodní a průmyslové, aby, pokud jsou kon- sumenty, s vídeňskými producenty a obchodníky pěstovali styky toliko ve svém mateřském ja- zyku. Tento týden voláni členové představenstva spolku k vídeňskému policejnímu ředitelstvía sepsán s nimi o věci protokol. Při tom předlo- žen jim cirkulář, jaké zasílány byly známým osobnostem, jenž nesl podací razítko c. k. okres- ního hejtmanství v Kolíně a číslo 253 neb 235. Osobnosti, jimž cirkuláře zaslány, jsou nade všecko podezření povzneseny. Vzhledem k tomu jest skutečně záhadnou otázka, kterak tiskopis ten dostal se c. k. okresnímu hejtmanství v Ko- líně, na jehož spolučinnost v této otázce z pří- čin pochopitelných slovanský obchodnický spolek ve Vídni nespoléhal. — Z Loun. (Pův. zpr.) Slovutnému pánu Janu Kaftanovi, inženýru, poslanci a členu delegace v Praze! Rada král. města Loun, shromážděná dne 18. t. m., usnesla se jedno- myslně vzdáti Vám, slovutný pane, za mužná slova, vrakouských delegacích pronesená, jimiž tlumočil jste nejhlubši citv celého národa česko-