1
masthead
vede ji k uzákonění, což bude nemalou zá-
2
article
sluhou.
Z toho, co jsme uvedli, jest viděti, že
zákon o právu domovském z r. 1863 nevyho-
věl žádné straně. Zákon ten má však ještě
jednu velmi špatnou stránku, že totiž jest ne-
liberální či vlastně zpátečnický. Kdežto obecní
zřízení (obecní zákon) ze dne 17. března 1849,
jakož i zákon z r. 1859 stanovily zá-
sadu, žedomovského práva nabývá
se čtyrletým nepřerušeným poby-
tem, vypustil zákon z r. 1863 toto důležité
ustanovení.
Následkem toho se stalo, že sta a tisíce
lidí, kteří se přistěhovali po roce 1863 do vzrů-
stajících měst a zvláště do míst průmyslových,
města ta zvelebili, městům neb místům těm
mnohem více prospěli nežli lidé domácí, avšak
přece zůstali cizími (»přivandrovalci« a pod.),
třeba že tam až do smrti žili.
Většinou byly to kraje (uhelné)
a města německá, jež tímto přistěhová-
ním českých dělníků, živnostníků i české intel-
lígence byly zvelebovány.
V odměnu za to dostávalo se tomuto če-
skému živlu od Němců jen všeho možného pří-
koří a nenávisti, po případě i vypovídáníz
oněch měst a míst průmyslových.
Němec
3
article
Když pak poměry tyto staly se již příliš
křiklavými, tu konečně na podnět českých po-
slanců (hlavně Adámka a Schwarze) vydána
byla novella ze dne 5. prosince 1896, kterou
má se zabezpečiti (hlavně českému dělnictvu)
domovské právo každému v té obci, ve které
se po jistou řadu (10) let zdržoval. laen
Stanovíť v § 2., že »výslovné přijetí o
svazku domovského nemůže býti odepřeno o
obce pobytu tomu rakouskému státnímu
občanu, který — po 10 let před ucházeníms
o právo domovské dobrovolně a nepřetržitěv
obci té se zdržoval.«
V § 3. pak jest stanoveno, že nárok na
domovské právo má a žádati o ně může nejen
dotyčná osoba oprávněná, nýbrž i její dětia
po případě i manželka a konečně i dosa-
vadní obec domovská. Předpisu toho
měly by býti zvlášť pamětlivy naše obce
měly by zjistiti náležitě, kdea
jak dlouho zdržují se jejich pří-
slušníci. Okolnost tato je tím naléhavější,
že první 10leté vydržení jest počítáno již od
r. 1891 (čili že novellou z r. 1896 zkráceno na
4 leta), takže ti zdejší příslušníci, kteří od
1. ledna r. 1891 zdržují se v některé cizí obci
ne přetržitě, nabudou tam dnem 1. ledna
r. 1901 (tedy již ani ne za rok !) nároku na
domovské právo. Zákon tento měl jakožto ake
pravé humanity a spravedlnosti posloužití v první
řadě (jak také němečtí řečníci, kteří mluvili
Adámek
Schwarz
4
article
»Tedy psaní jste obdržel, a to jistěo
milé . ..«
»Ach ne, ale dovolte, andělská slečno,
abych vám vyjádřil, čeho si přeji; srdce me
jest přeplněno, kypí, nemohu déle vydržeti. M-
luji vás jako nebe, jako hvězdy, jako anděla.
, nebe, ó hvězdo, ó anděle můj! Na vás od
nynějška závisí štěstí mého života, řekněte jen
jediné slůvko »miluji«, nebo »nenávidím« a tím
jste mi darovala buď život, nebo smrt, jsem ve
vaší moci.«
Mademoiselle sklopila hlavu, možná že se
i zarděla, což ve tmě nebylo viděti a po malé
pomlčce řekla tichounce:
»Ach, již prvním pohledem ranil jste srdce
mé! Miluji vás, miluji, až do hrobu v srdci vás
budu nositi!«
», toho ohromného štěstí!« začal Pera
v nejvyšší extasi, ale pro bouřlivý chechtot,
který vypukl ve společnosti, k níž se teď i dámy
přidružily, nebylo lze porozuměti, co dále mluvil.
Jenom to bylo pozorovati, že padli sobě do ná-
ručí a dlouho, dlouho tak setrvali. Konečně
pravil šťastný písař:
»Tedy hlavní třída, číslo dvanácté! Ach.
desetkrát tamtudy půjdu; psaníčka budu zastr
kovati za naznačené okno; ale budeš-li ty
v okně, obratně budu je expedovati na tvá
ňadra !«
»S nejpalčivější touhou budu tebe vyhlížeti
psaníčka tvá nebudu čísti, nýbrž hltati a na
každé — když projdeš mimo okno — vyhodím
odpověď.«
Na to následovala vřelá hubička, jejíž zvuk
zanikl v onom hluku, jenž povstal ve společ-
nosti. Po té i oni dva se přiblížili a vmísili do
společnosti. Zde vládlo veselí, zpěvu a smíchu
nebylo konce. Zvláště ženy se chechtaly.
proti novelle, prohlásili) českým dělníkům a čo-
ským obeím. Uvidíme, jak se tu tito hlavní in-
teressenti zachovají!
5
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O posledním zemětřesení na Kavkaze
píše nám přítel našeho listu z Achalcichu na jižním
Kavkaze. Dne 19. (31.) prosince, v neděli po poledni
sedělo nás několik známých v hostinci. Vypili jsme
po sklence vodky, dali si láhev vína a ťukli si.
V tom, 5 minut před druhou hodinou pojednou za-
dunělo, až se celý dům otřásl. Nejprve jsme se do-
mnívali, že jel tudy těžký povoz, ale když se počaly
kácet láhve a sklenice, vyběhli jsme na ulici. Ze
všech domů vybíhali lidé, někteří bosí a jen v ned-
balkách, všichni na smrt bledí; někteří se nemobl
ani vzpamatovat. Běžel jsem domů a zde též všichni
byli vyděšeni. V mém pokoji byli v koutech trhliny
a omítka se stropu na mnohých místech opadaná.
Na ulicích chodili lidé jako zbavení smýslů. Každý
se ptal, co se stalo. Cos podobného tu nikdy nebý-
valo, nikdo nevěděl, co to znamená. O páté hodině
večerní udál se nový, slabší otřes, o 10. hod. v noci
třetí, ale již zcela slabý. Za to však v okolí Achal-
kolaki se propadlo as 12 vesnic, tak že po mnohých
není ani památky. Ze ssutin vykopáno ve třech
dnech přes 2000 lidí, mezi nimi mnoho mrtvýcha
těžce raněných. K některým obydlím nebyl ani
možný přístup, propadla se do země. Odtud odebralo
se mnoho lidí na pomoc nešťastníkům. Vysoká hora
Abul za Achalkolaki prý se při zemětřesení roztrhla
a počala chrlit oheň jako sopka. Telegrafní týče jsou
povaleny, tak že všechno spojení přerušeno. Dnes,
ve středu 3. ledna, jela tudy komise z Tiflisu s gu-
bernatorem v čele na místo neštěstí. Zejtra, ve čtvr-
tek, čekáme sem poštu, bude-li moci přijeti. My, díky
bohu, vyvázli zde s pouhým leknutím.
Běžel
Kavkaz
Achal
Tiflis
6
article
= Vězňové v Montjuichu. Z Madridu s
ozňamuje: Královna vyslovila přání, oslaviti jme-
niny mladého krále skutkem milosti, načež se mini
sterská rada usnesla, aby trest anarchistických vězňů
v Montjuichu změněn byl ve vyhnanství. Tímto způ-
sobem patrně má býti zabráněno dalšímu pojedná-
vání o skandálních událostech ve španělských vě-
zeních. Tomu nasvědčuje též okolnost, že vláda před
několika dny odepřela revisi procesu montjuichského
Původ tohoto procesu byl následující: Roku 1895
vržena byla v Barceloně na procesí dynamitová
puma, při čemž velký počet lidí byl usmrcen a zra-
něn. Následkem tohoto attentátu bylo zatčeno a po-
hnánospřed soud as 100 anarchistů. Pět bylo na
rozkaz náhlého soudu zastřeleno a as 20 odsouzeno
k doživotní nucené práci. Když první hrůza z atten-
tátu minula, počala se šířit pověsť, že zastřelenía
odsouzení lidé byli nevinni. Policie prý je uvěznila,
aby získala cenu 10.000 peset, jež určeny byly na
objevení původců attentátu a hroznými mukami na
tvrzi Montjuich, kdež domnělí anarchisté byli vězněni,
vynutila na nešťastnících vyznání. Časopisy přiná-
šely příšerná odhalení o ukrutnostech, páchanýchv
kasematech montjuichských. V celé zemi ozval se
výkřik rozhorlení vůči katanům montjuichskýma
důrazně žádáno za revisi procesu. Vláda nemohla
býti konečně nečinna vůči tomuto všeobecnému
ruchu a nařídila generálnímu kapitánu barcelon-
skému, aby zavedl vyšetřování, jež však nemělo vý-
sledku.
Madrid
Barcelona
7
article
= Nouze o vodu v Brooklyně. V broo-
klynském vodárenském departementu panuje velký
zmatek, neboť se zjistilo, že zásoba vody v různých
nádržkách stačí sotva na dva dny. Tři nádržky
v Ridgewoodu a nádržka v Mount Prospectu obsa-
hovaly onehdy ráno dohromady jen 181.716.200 ga-
lonů vody, aneb o 25,865.100 méně nežli den před
tím. Jelikož však do nádržek v Ridgewoodu, Grave-
sendu a Utrechtu bylo téhož dne puštěno 87,740.150
galonů, páčila se úhrnná spotřeba vody na 96,615.450
galonů. Jestliže se tolik vody i na dále spotřebuje,
byly by nádržky ve dvou dnechy úplně prázdnéa
z té příčiny vrchní inženýr Van Buren důtklivě na-
pomínal, aby se s vodou šetřilo co nejvíce. Vodní
nádržka v Ridgewoodu má sloužiti jako záloha při
požárech a nemělo by se tudíž její vody pro oby-
čejné účely užívati. V požárním departementu pova-
žuje se situace za velmi kritickou a náčelník hasičů
Dale doporučil, aby se pro požární účely zřídil
zvláštní vodovod. Podobný návrh byl již dříve uči-
něn i v New Yorku.
= Vlci v Italii. Z Aquily v Abruzzách se
oznamuje, že neobyčejné mrazy letošní zimy vypu-
dily četné vlky, kteří již po mnoho let nebyli opu-
stili horské lesy Abruzz, z jich skrýší do okolí ves-
nic a horských pastvisk. Blíže obce Camardu řádila
smečka vlků zle mezi stády ovcí a koz tamních se-
dláků. Před několika dny napadla jiná smečka me-
zka, jenž se pásl poblíže selského statku. Víci roz-
sápali mezka, aniž se sedlák odvážil, postavit se jim
na odpor. Starosta obce několikráte s četnými honci
podnikl stíhání vlků, ale bez úspěchu. Nyní bylo
usmrceno několik oslů a jich maso otráveno strych-
ninem. Sedláci doufají, že se jim tímto způsobem
podaří vlky zahubit.
Dale
Vlk
Camarda
Ridgewood
Mount Prospect
Grave
Utrecht
New York
Abruzzi
Abrozzo
Izek
8
article
= Železné dráhy na světě. Parostrojů
mají: Spojené státy americké 36.746, Veliká Britanie
19.602, Německo 16,842, Francie 10.502, Rusko
8748, Britská Indie 4258 atd. Cestujících za rok
čítala: Veliká Britanie 1.062,911,000, Spojené státy
americké 698,342.000, Německo 64,461.900, Francie
382,240.316, Britská Indie 160 millionů, Rusko
97 millionů. Doprava zboží páčila se v millionech
tun ve Spojených státech amerických 913, ve Veliké
Britanii 437, v Německu 276, ve Francii 120,
v Rusku 97, v Indii 39. Rychlost jízdy na fran-
couzské dráze severní nebyla však dosud ní ame-
rickými, ni anglickými společnostmi dosažena.
spojený stát
Veliká Británie
Německo
Francie
Rusko
Indie
Británie
9
article
= Povinnosti majitelů domů. Advokát Ste-
ckler v New Yorku podal jmenem Anny Kaminské
žalobu, jejíž výsledek bude jak pro nájemníky, tak
i pány domácí velmi důležitý. Kaminská tvrdí, že její
10letý syn zemřel následkem špatného stavu kanali-
sačních rour, které vedou do domu č. 409 vých. 106
ul. a nyní žaluje majitele domu Simona Epsteinao
náhradu 15.000 dol. Na soudním rozhodnutí o této
žalobě bude nyní záležeti, jak dalece jsou majitelové
domů za zdravotní opatření ve svých domech zod-
= Nouze o papír v Anglii. Londýnský od-
borný list »Paper and Pulp« oznamuje, že nastala
nouze o papír následkem ohromné poptávky časo-
pisů v nynější době války. Většina velkých londýn-
ských denníků spotřebuje o 20—100% více papíru
než přede dvěma měsíci. Ranní vydání časopisu
»Daily Mail« na př. vzrostlo ze 620.000 výtiskův
říjnu na 1,052.000 výtisků. Velká papírnická firma
Edw. Lloyd Limited prohlásila, že není s to přijí-
mati nové zakázky. Továrny její pracují ve dnev
noci a firma najala zvláštní parníky, aby dopravo-
valy surovinu z lesů do továrny. Mimo to skoupila
firma zásoby menších továrníků a prohlašuje, že
může vyhověti posavadním zakázkám ještě po něko-
lik měsíců. Potrvá-li však válka déle, bude musit
odříci menším zákazníkům. Podobné zprávy dochá-
zejí též z ostatních velkých továren. Nouze o papír
zvýšena ještě tím, že nelze dostati žádný papírz
Ameriky, poněvadž i tam potřeba domácí přesahuje
nabídku.
povědni.
Kaminský
Kaminská
Simon Epsteinao
Lloyd Limited
New York
106 ulice
Anglie
620.000 výtiskův říjen
Amerika
Daily Maila
Edw
dol
Paper and pulp
10
article
Strýc Jova teď pobídl Peru, aby něco po
jedl, avšak tento se vymlouval, že již vočeřel
Jova podal mu talíř s jablkovým závítem, řka
aby aspoň ten jedl.
»Děkuji, strýče Jovo, už jsem večeřel;
víte, že »plenus venter non štrudletli
benter.«
»Štrudlet« u něho znamenalo tolik, jako
»jí štrudl«.
»Tak aspoň kapku vínečka !«
Pera však na veliký div tento večer velm
málo pil, avšak nebylo mu lze míti za zlé, nebo
se nedávno opojil láskou.
Zábava potrvala přes půlnoc a teprv se
zdvihli k odchodu do města. Dámy odjely v po-
vozech. Mezi nimi i Perův andilek.
Pera jak přišel domů, svlékl se a ulehl
ale po celou noc ani oka nezamhouřil. Démon
lásky nedal mu pokoje. Před svítáním vstal
oblekl čistou košili, nafintil se jak nejlépe umě
a mohl, a sedl, aby psal psaníčko. Bylo krátké
a po třetí redakci takto znělo:
»Rozkošná slečno l
Před mýma očima černá jest temnota, te-
mnota černé nejistoty: hlava mi hoří milostnou
mukou, neboť čístotu mé lásky kalí a poskvr-
ňuje strach a pochybnost, která mne trýzní, po-
něvadž nevím, bude-li láska Vaše věrnou.
Na Vás záleží, abyste tu temnotu a ty
skvrny odstranila.
Jov
Jova
Perův
Peru
11
article
Váš
Váš
od včerejška věrný
12
article
Pera.«
Psaníčko toto napsal na papír v kanceláři
uzmutý; pak je zapečetil, strčil do kapsy a rov-
nou do hlavní ulice. Přijde k domu číslo 12.
Tu vidí mydlářský krám. V naznačeném okně
13
article
nikdo neočekává. Pojala ho tesknota, ale ne-
zoufal. Přikradí se obratně k oknu, zastrčil psa-
níčko za okenici a s povzdechem se vzdálil.
Téhož dne prošel tudy ještě několikráte,
ale vždy nadarmo, za oknem nebylo nikoho.
Však viděl, že není tam ani jeho psaníčka.
»Tedy je našla!« pomyslil si.
Nazejtří vystrojil se zrovna tak a stupal
k oknu.
Opět nikdo v něm! Ale jakmile stanul před
oknem, před nohy spadl mu růžový lístek.
bByl radosti takřka bez sebe. Hbitě ehytil
papírek, strčil jej do kapsy a kvapným krokem
ubíral se domů; zamkl se do svého pokojíka,
aby ho nikdo nevyrušoval. Otevřel zlehounka psa-
níčko, pln strachu i naděje a četl tato slova:
1on
»Drahý pane!
Těší mne, že přání Vaše mohu vyplniti,
to jest, odstraniti temnotu, která dle Va-
šich slov jest před Vašima očima a smýti ony
skyrnyl l odeul l
Na první dám Vám dobré lojové sví-
čky, kteréž zapalté; a na druhé velmi dobré
mýdlo, které můj mistr vyrábí. A je to nej-
lepší mydlář v celém okolí.
Váš
Virginie
14
article
dobropřející mydlářský tovaryš
Džíra Džosič.«
Ještě téhož dne celé městečko zvědělo o
lásce písařově ke krásotince z »berby«,
totiž k převlečenému mydlářskému pomocníku.
Jen to mi není známo, kdo byl horlivějším
v rozšiřování té příhody po městě, zda mužští
či ženské z hostí holičových.
Pera zmizel z města beze stopy
Nešel si ani pro svíčky, ani pro mýdlo
Džír Džosič