ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9c9175b0-6752-11dc-b778-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 15, place 26, work 3, org 2
1 masthead
vede ji k uzákonění, což bude nemalou zá-
2 article
sluhou. Z toho, co jsme uvedli, jest viděti, že zákon o právu domovském z r. 1863 nevyho- věl žádné straně. Zákon ten má však ještě jednu velmi špatnou stránku, že totiž jest ne- liberální či vlastně zpátečnický. Kdežto obecní zřízení (obecní zákon) ze dne 17. března 1849, jakož i zákon z r. 1859 stanovily zá- sadu, žedomovského práva nabývá se čtyrletým nepřerušeným poby- tem, vypustil zákon z r. 1863 toto důležité ustanovení. Následkem toho se stalo, že sta a tisíce lidí, kteří se přistěhovali po roce 1863 do vzrů- stajících měst a zvláště do míst průmyslových, města ta zvelebili, městům neb místům těm mnohem více prospěli nežli lidé domácí, avšak přece zůstali cizími (»přivandrovalci« a pod.), třeba že tam až do smrti žili. Většinou byly to kraje (uhelné) a města německá, jež tímto přistěhová- ním českých dělníků, živnostníků i české intel- lígence byly zvelebovány. V odměnu za to dostávalo se tomuto če- skému živlu od Němců jen všeho možného pří- koří a nenávisti, po případě i vypovídáníz oněch měst a míst průmyslových.
Němec
3 article
Když pak poměry tyto staly se již příliš křiklavými, tu konečně na podnět českých po- slanců (hlavně Adámka a Schwarze) vydána byla novella ze dne 5. prosince 1896, kterou má se zabezpečiti (hlavně českému dělnictvu) domovské právo každému v té obci, ve které se po jistou řadu (10) let zdržoval. laen Stanovíť v § 2., že »výslovné přijetí o svazku domovského nemůže býti odepřeno o obce pobytu tomu rakouskému státnímu občanu, který — po 10 let před ucházeníms o právo domovské dobrovolně a nepřetržitěv obci té se zdržoval.« V § 3. pak jest stanoveno, že nárok na domovské právo má a žádati o ně může nejen dotyčná osoba oprávněná, nýbrž i její dětia po případě i manželka a konečně i dosa- vadní obec domovská. Předpisu toho měly by býti zvlášť pamětlivy naše obce měly by zjistiti náležitě, kdea jak dlouho zdržují se jejich pří- slušníci. Okolnost tato je tím naléhavější, že první 10leté vydržení jest počítáno již od r. 1891 (čili že novellou z r. 1896 zkráceno na 4 leta), takže ti zdejší příslušníci, kteří od 1. ledna r. 1891 zdržují se v některé cizí obci ne přetržitě, nabudou tam dnem 1. ledna r. 1901 (tedy již ani ne za rok !) nároku na domovské právo. Zákon tento měl jakožto ake pravé humanity a spravedlnosti posloužití v první řadě (jak také němečtí řečníci, kteří mluvili
Adámek Schwarz
4 article
»Tedy psaní jste obdržel, a to jistěo milé . ..« »Ach ne, ale dovolte, andělská slečno, abych vám vyjádřil, čeho si přeji; srdce me jest přeplněno, kypí, nemohu déle vydržeti. M- luji vás jako nebe, jako hvězdy, jako anděla. , nebe, ó hvězdo, ó anděle můj! Na vás od nynějška závisí štěstí mého života, řekněte jen jediné slůvko »miluji«, nebo »nenávidím« a tím jste mi darovala buď život, nebo smrt, jsem ve vaší moci.« Mademoiselle sklopila hlavu, možná že se i zarděla, což ve tmě nebylo viděti a po malé pomlčce řekla tichounce: »Ach, již prvním pohledem ranil jste srdce mé! Miluji vás, miluji, až do hrobu v srdci vás budu nositi!« », toho ohromného štěstí!« začal Pera v nejvyšší extasi, ale pro bouřlivý chechtot, který vypukl ve společnosti, k níž se teď i dámy přidružily, nebylo lze porozuměti, co dále mluvil. Jenom to bylo pozorovati, že padli sobě do ná- ručí a dlouho, dlouho tak setrvali. Konečně pravil šťastný písař: »Tedy hlavní třída, číslo dvanácté! Ach. desetkrát tamtudy půjdu; psaníčka budu zastr kovati za naznačené okno; ale budeš-li ty v okně, obratně budu je expedovati na tvá ňadra !« »S nejpalčivější touhou budu tebe vyhlížeti psaníčka tvá nebudu čísti, nýbrž hltati a na každé — když projdeš mimo okno — vyhodím odpověď.« Na to následovala vřelá hubička, jejíž zvuk zanikl v onom hluku, jenž povstal ve společ- nosti. Po té i oni dva se přiblížili a vmísili do společnosti. Zde vládlo veselí, zpěvu a smíchu nebylo konce. Zvláště ženy se chechtaly. proti novelle, prohlásili) českým dělníkům a čo- ským obeím. Uvidíme, jak se tu tito hlavní in- teressenti zachovají!
5 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O posledním zemětřesení na Kavkaze píše nám přítel našeho listu z Achalcichu na jižním Kavkaze. Dne 19. (31.) prosince, v neděli po poledni sedělo nás několik známých v hostinci. Vypili jsme po sklence vodky, dali si láhev vína a ťukli si. V tom, 5 minut před druhou hodinou pojednou za- dunělo, až se celý dům otřásl. Nejprve jsme se do- mnívali, že jel tudy těžký povoz, ale když se počaly kácet láhve a sklenice, vyběhli jsme na ulici. Ze všech domů vybíhali lidé, někteří bosí a jen v ned- balkách, všichni na smrt bledí; někteří se nemobl ani vzpamatovat. Běžel jsem domů a zde též všichni byli vyděšeni. V mém pokoji byli v koutech trhliny a omítka se stropu na mnohých místech opadaná. Na ulicích chodili lidé jako zbavení smýslů. Každý se ptal, co se stalo. Cos podobného tu nikdy nebý- valo, nikdo nevěděl, co to znamená. O páté hodině večerní udál se nový, slabší otřes, o 10. hod. v noci třetí, ale již zcela slabý. Za to však v okolí Achal- kolaki se propadlo as 12 vesnic, tak že po mnohých není ani památky. Ze ssutin vykopáno ve třech dnech přes 2000 lidí, mezi nimi mnoho mrtvýcha těžce raněných. K některým obydlím nebyl ani možný přístup, propadla se do země. Odtud odebralo se mnoho lidí na pomoc nešťastníkům. Vysoká hora Abul za Achalkolaki prý se při zemětřesení roztrhla a počala chrlit oheň jako sopka. Telegrafní týče jsou povaleny, tak že všechno spojení přerušeno. Dnes, ve středu 3. ledna, jela tudy komise z Tiflisu s gu- bernatorem v čele na místo neštěstí. Zejtra, ve čtvr- tek, čekáme sem poštu, bude-li moci přijeti. My, díky bohu, vyvázli zde s pouhým leknutím.
Běžel Kavkaz Achal Tiflis
6 article
= Vězňové v Montjuichu. Z Madridu s ozňamuje: Královna vyslovila přání, oslaviti jme- niny mladého krále skutkem milosti, načež se mini sterská rada usnesla, aby trest anarchistických vězňů v Montjuichu změněn byl ve vyhnanství. Tímto způ- sobem patrně má býti zabráněno dalšímu pojedná- vání o skandálních událostech ve španělských vě- zeních. Tomu nasvědčuje též okolnost, že vláda před několika dny odepřela revisi procesu montjuichského Původ tohoto procesu byl následující: Roku 1895 vržena byla v Barceloně na procesí dynamitová puma, při čemž velký počet lidí byl usmrcen a zra- něn. Následkem tohoto attentátu bylo zatčeno a po- hnánospřed soud as 100 anarchistů. Pět bylo na rozkaz náhlého soudu zastřeleno a as 20 odsouzeno k doživotní nucené práci. Když první hrůza z atten- tátu minula, počala se šířit pověsť, že zastřelenía odsouzení lidé byli nevinni. Policie prý je uvěznila, aby získala cenu 10.000 peset, jež určeny byly na objevení původců attentátu a hroznými mukami na tvrzi Montjuich, kdež domnělí anarchisté byli vězněni, vynutila na nešťastnících vyznání. Časopisy přiná- šely příšerná odhalení o ukrutnostech, páchanýchv kasematech montjuichských. V celé zemi ozval se výkřik rozhorlení vůči katanům montjuichskýma důrazně žádáno za revisi procesu. Vláda nemohla býti konečně nečinna vůči tomuto všeobecnému ruchu a nařídila generálnímu kapitánu barcelon- skému, aby zavedl vyšetřování, jež však nemělo vý- sledku.
Madrid Barcelona
7 article
= Nouze o vodu v Brooklyně. V broo- klynském vodárenském departementu panuje velký zmatek, neboť se zjistilo, že zásoba vody v různých nádržkách stačí sotva na dva dny. Tři nádržky v Ridgewoodu a nádržka v Mount Prospectu obsa- hovaly onehdy ráno dohromady jen 181.716.200 ga- lonů vody, aneb o 25,865.100 méně nežli den před tím. Jelikož však do nádržek v Ridgewoodu, Grave- sendu a Utrechtu bylo téhož dne puštěno 87,740.150 galonů, páčila se úhrnná spotřeba vody na 96,615.450 galonů. Jestliže se tolik vody i na dále spotřebuje, byly by nádržky ve dvou dnechy úplně prázdnéa z té příčiny vrchní inženýr Van Buren důtklivě na- pomínal, aby se s vodou šetřilo co nejvíce. Vodní nádržka v Ridgewoodu má sloužiti jako záloha při požárech a nemělo by se tudíž její vody pro oby- čejné účely užívati. V požárním departementu pova- žuje se situace za velmi kritickou a náčelník hasičů Dale doporučil, aby se pro požární účely zřídil zvláštní vodovod. Podobný návrh byl již dříve uči- něn i v New Yorku. = Vlci v Italii. Z Aquily v Abruzzách se oznamuje, že neobyčejné mrazy letošní zimy vypu- dily četné vlky, kteří již po mnoho let nebyli opu- stili horské lesy Abruzz, z jich skrýší do okolí ves- nic a horských pastvisk. Blíže obce Camardu řádila smečka vlků zle mezi stády ovcí a koz tamních se- dláků. Před několika dny napadla jiná smečka me- zka, jenž se pásl poblíže selského statku. Víci roz- sápali mezka, aniž se sedlák odvážil, postavit se jim na odpor. Starosta obce několikráte s četnými honci podnikl stíhání vlků, ale bez úspěchu. Nyní bylo usmrceno několik oslů a jich maso otráveno strych- ninem. Sedláci doufají, že se jim tímto způsobem podaří vlky zahubit.
Dale Vlk Camarda Ridgewood Mount Prospect Grave Utrecht New York Abruzzi Abrozzo Izek
8 article
= Železné dráhy na světě. Parostrojů mají: Spojené státy americké 36.746, Veliká Britanie 19.602, Německo 16,842, Francie 10.502, Rusko 8748, Britská Indie 4258 atd. Cestujících za rok čítala: Veliká Britanie 1.062,911,000, Spojené státy americké 698,342.000, Německo 64,461.900, Francie 382,240.316, Britská Indie 160 millionů, Rusko 97 millionů. Doprava zboží páčila se v millionech tun ve Spojených státech amerických 913, ve Veliké Britanii 437, v Německu 276, ve Francii 120, v Rusku 97, v Indii 39. Rychlost jízdy na fran- couzské dráze severní nebyla však dosud ní ame- rickými, ni anglickými společnostmi dosažena.
spojený stát Veliká Británie Německo Francie Rusko Indie Británie
9 article
= Povinnosti majitelů domů. Advokát Ste- ckler v New Yorku podal jmenem Anny Kaminské žalobu, jejíž výsledek bude jak pro nájemníky, tak i pány domácí velmi důležitý. Kaminská tvrdí, že její 10letý syn zemřel následkem špatného stavu kanali- sačních rour, které vedou do domu č. 409 vých. 106 ul. a nyní žaluje majitele domu Simona Epsteinao náhradu 15.000 dol. Na soudním rozhodnutí o této žalobě bude nyní záležeti, jak dalece jsou majitelové domů za zdravotní opatření ve svých domech zod- = Nouze o papír v Anglii. Londýnský od- borný list »Paper and Pulp« oznamuje, že nastala nouze o papír následkem ohromné poptávky časo- pisů v nynější době války. Většina velkých londýn- ských denníků spotřebuje o 20—100% více papíru než přede dvěma měsíci. Ranní vydání časopisu »Daily Mail« na př. vzrostlo ze 620.000 výtiskův říjnu na 1,052.000 výtisků. Velká papírnická firma Edw. Lloyd Limited prohlásila, že není s to přijí- mati nové zakázky. Továrny její pracují ve dnev noci a firma najala zvláštní parníky, aby dopravo- valy surovinu z lesů do továrny. Mimo to skoupila firma zásoby menších továrníků a prohlašuje, že může vyhověti posavadním zakázkám ještě po něko- lik měsíců. Potrvá-li však válka déle, bude musit odříci menším zákazníkům. Podobné zprávy dochá- zejí též z ostatních velkých továren. Nouze o papír zvýšena ještě tím, že nelze dostati žádný papírz Ameriky, poněvadž i tam potřeba domácí přesahuje nabídku. povědni.
Kaminský Kaminská Simon Epsteinao Lloyd Limited New York 106 ulice Anglie 620.000 výtiskův říjen Amerika Daily Maila Edw dol Paper and pulp
10 article
Strýc Jova teď pobídl Peru, aby něco po jedl, avšak tento se vymlouval, že již vočeřel Jova podal mu talíř s jablkovým závítem, řka aby aspoň ten jedl. »Děkuji, strýče Jovo, už jsem večeřel; víte, že »plenus venter non štrudletli benter.« »Štrudlet« u něho znamenalo tolik, jako »jí štrudl«. »Tak aspoň kapku vínečka !« Pera však na veliký div tento večer velm málo pil, avšak nebylo mu lze míti za zlé, nebo se nedávno opojil láskou. Zábava potrvala přes půlnoc a teprv se zdvihli k odchodu do města. Dámy odjely v po- vozech. Mezi nimi i Perův andilek. Pera jak přišel domů, svlékl se a ulehl ale po celou noc ani oka nezamhouřil. Démon lásky nedal mu pokoje. Před svítáním vstal oblekl čistou košili, nafintil se jak nejlépe umě a mohl, a sedl, aby psal psaníčko. Bylo krátké a po třetí redakci takto znělo: »Rozkošná slečno l Před mýma očima černá jest temnota, te- mnota černé nejistoty: hlava mi hoří milostnou mukou, neboť čístotu mé lásky kalí a poskvr- ňuje strach a pochybnost, která mne trýzní, po- něvadž nevím, bude-li láska Vaše věrnou. Na Vás záleží, abyste tu temnotu a ty skvrny odstranila.
Jov Jova Perův Peru
11 article Váš
Váš od včerejška věrný
12 article
Pera.« Psaníčko toto napsal na papír v kanceláři uzmutý; pak je zapečetil, strčil do kapsy a rov- nou do hlavní ulice. Přijde k domu číslo 12. Tu vidí mydlářský krám. V naznačeném okně
13 article
nikdo neočekává. Pojala ho tesknota, ale ne- zoufal. Přikradí se obratně k oknu, zastrčil psa- níčko za okenici a s povzdechem se vzdálil. Téhož dne prošel tudy ještě několikráte, ale vždy nadarmo, za oknem nebylo nikoho. Však viděl, že není tam ani jeho psaníčka. »Tedy je našla!« pomyslil si. Nazejtří vystrojil se zrovna tak a stupal k oknu. Opět nikdo v něm! Ale jakmile stanul před oknem, před nohy spadl mu růžový lístek. bByl radosti takřka bez sebe. Hbitě ehytil papírek, strčil jej do kapsy a kvapným krokem ubíral se domů; zamkl se do svého pokojíka, aby ho nikdo nevyrušoval. Otevřel zlehounka psa- níčko, pln strachu i naděje a četl tato slova: 1on »Drahý pane! Těší mne, že přání Vaše mohu vyplniti, to jest, odstraniti temnotu, která dle Va- šich slov jest před Vašima očima a smýti ony skyrnyl l odeul l Na první dám Vám dobré lojové sví- čky, kteréž zapalté; a na druhé velmi dobré mýdlo, které můj mistr vyrábí. A je to nej- lepší mydlář v celém okolí. Váš
Virginie
14 article
dobropřející mydlářský tovaryš Džíra Džosič.« Ještě téhož dne celé městečko zvědělo o lásce písařově ke krásotince z »berby«, totiž k převlečenému mydlářskému pomocníku. Jen to mi není známo, kdo byl horlivějším v rozšiřování té příhody po městě, zda mužští či ženské z hostí holičových. Pera zmizel z města beze stopy Nešel si ani pro svíčky, ani pro mýdlo
Džír Džosič