2
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 238. ze dne 29. srpna 1908.
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Aktivování srbské obchodní smlouvy.
Z Vídně, 28. srpna. (K. k.) »Wr. Zlg.
z 30. t. m. uveřejní nařizení celého minister
stva, jímž srbská obchodní smlouva nabývá pro-
zatímní platnosti na základě zmocňovacího zá
kona. Při poradách, k nimž došlo v poslední
ministerské radě, dospěla vláda k rozhodnutí,
provisorně uplatniti obchodní smlouvu se Srh-
skem na základě zmocňovacího zákona od 1.
září t. r. Pro tento krok byly především roz-
hodny politické úvahy, které z naléhavých dů-
vodů musily býti respektovány. Definitivní při-
jetí smlouvy, ke kterému po dlouhém těžkém
rokování došlo v srbské skupštině 18. t. m.
vysvětluje se zvláště tím, že přes mnohé proti
obsshu těchto smluv projevené obavy nabylo
konečně převahu přání, aby perioda celně poli-
tických koníliktů se sousední řiší byla ukončena
a vzájemné obchodní styky dostaly se na pev
nou půdu. Bylo tudíž nevyhnutelno přísťoupiti
i s rakouské strany bez dalšího odkladu k uk-
tivování obehodní smlouvy.
Vláda mohla se tím spíše rozhodnouti vy-
hověti požadavkům politické siluace, poněvadž
zmoeňovacím zákonem oběma sněmovnami řís-
ské rady usneseným a Nejvyšší sankci obdr
ževším jest dán plný zákonný podklad pro pro-
zatímní uplatnění smlouvy. Přijetím tohoto zá
kona, k němuž došlo v prosines minulého roku,
projevil parlament zpásobem, každou pochybu
vylučujícím úmysl, nedopustiti, aby v úpravě
našich obchodních styků se zahraničními státy
nenastal průtah a zvláště také zabezpečit
věasné uplatnění srbské obchodnt smlouvy.
která byla tehdáž v popředí veřejného zájmu.
Vídeň
9
article
Používá-li nyní vláda plné moci, která ji byla
udělena, pak provádí vůlí, zákonodárstvím pro-
jevenou, aniž by se tím předbihalo dalslm
usnesením parlamentu v otázce srbské obchodní
smlouvy. V provisorním uplatnění této smlouvy
nemůže však býti jistě spatřováno poškození
agrárních zájmů.
Srovná-li se nová smlouva se smlouvou
dřívější, vyjde jasné na jevo, že Srbsko vzdává
se rozsáhlých výhod poslední smlouvy, zvlášté
dovozu živého doby tka a že se spokojilo s ústupky,
které přesahují sotva existenění minimum, na-
prosto však v sohě netají nebezpečí pro ra-
kouské zemědělství. Při tom však jest nov
smlouva, ačkoli mnohých výhod, rakouskému
průmyslu dříve přiznaných, musíli jsme se vzdáti.
přece vhodna umožniti udržení našeho vývozu
v řadě nejdůležitějších produktů a zadržeti za-
tlačování našich produktů ze srbského trhu,
které by bylo při dalším trvání hezesmluvního
stavu nezbytné. Při této situaci myslila vláda,
že nemohla převzíti zodpovědnost za politické
hospodářské následky, kdyby obchodní smlouv
srhská byla na dále odkládána.
Z Bělehradu, 28. srpna. (K. k.) [Ze srb
ského úřadního pramene.] Rakousko uherský
diplomatický jednatel oznámil dnes v poledne
srbské vládě, že obchodní smlouva nabývá1
zářím prozatímní platnosti. Také srbská vláda
oznámila rakousko uherskému diplo matickému
jednateli aktivování obchodní smlouvy.
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 28. srpna. (Penlžní bursa
Zárěrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné.
Obrat akeli 870.000 (900.000).
Unlen Pacille 162.30 (162.75).
Kanada Pacille 176% (176/% ex dlv.)
Bulted States Steel Corporman 47.— (467/2).
Baltimore and Ohlo 95.— (951/4.
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Nový York
Kanada
Baltimore
Unlen Pacille 162.30
Steel Corporman 47
11
article
28. srpna 27. srpn
Rlo fatr čls. 7 . . . . . 61 61/2
na srpeu . . . . . . . 5.70 5.60
. . . . . . . 5.50 5.55
na říjen
Cukr
28. srpna 27. srpu
Cukr (Falr Musc.) .
rlo
Cukr
Falr Musc
12
article
Tuky Westeru s . . 3.20 3 40
Tuky Westeru s . . 3.20 3 40
Tuky znáska Wilcox . . 10 .10.
10.10
Z Nového Yorku, 28. srpoa. (Obilní bursn.
Smýšlení obilní bursy sotra stálé.
P'šenlce.
28. srpna 27. srpnt
101.25
pohotová nová sklizeň . . 101
101.75
na září
103.—
na proslnce . . . . . . 103
Kukuřice
28. srpna 27. srpns
87. 50
89.50
na září. . . . . . . .
775%
na prosinec . . .
73 73%
na květen . . ..
P'etroleí
28. srpna 27. srpna
raflnovaný, kesonový . . 10.90 10.90
rafnovaný Standurd Whlte 875 8. 75
Kovy.
28. srpna 27. srpna
Měď. . . . . 13.62 13.75 13.50 13.62
Cin . . . . . 29.15 29.45 29.25 29.50
Železo čís. 2. . 16 — 16.75 16.— 16. 75
Barlna.
Z Nov. Yorku, 28. srpna. (Barlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly z počátku vzpruženy úhra
dumi, později byly oslabeny prodejí walstreet
ských spekulantu a závěrek byt sotva stalj.
28. srpna 27. srpua 26 srpní
9.50 9.70 9.s0
pohotová . . .
na srpen . . . . 8.38 9.68 9 35
8.23 8.73
s.—1
na řijen . . . .
8.41 8.44 8.0
na prosinec . ..
Závěrečné smýšlení sotva stálé.
Z Navého Orleanu, 28. srpna. Na srpen 9.-
(9.39), na říjen 8.52 (8 510).
Tržní zprávy z venkova.
Z Třebiše, 28. srpna. Průměrné ceny 100 ka
Pšenice K 21.18, žito 18.39, ječmen 1687, ove
15.34, hrách 1876, čočka 35 10, seno 9 —, slám
450, brambory 4.50.
Z Vysokého Mýta, 28. srpna. 100 kg pšenic
22.—, 22.6, žito 17.5, 18—, ječmen 17.—, 17.80
oves 14.—, 14.40, čočka —.—, —.—, vikev —-
.—, brambory 5.—, 0.—, máslo 1 kg 4.20, 0.—.
kopa vajec 3.—, eeno 1 m. ct. 0.—, 0.— sláma 0.—
Tuka
Wilcox
York
Navý Orlean
Vysoký Mýto
Tuka Wester s
Z Nový York
13.62 Cin
8.73 s
8.44
kg
13
article
Hospodářské zprávy z Moravy.
Hospodářské zprávy z Moravy.
(Pův. zpr. »Nár. Listů. )
Hypoteční bance markr. morav ske
ho staví se za příklad tatáž banka král. českého, po-
kud jde o zemědělský úvěr, klerýž je předmětem ne
ustálých úvah národohospodářských. Hypoteční ban
ka král. českého vyšla zcela jinak zemědělcůn
vziříe a provádí sama nesložité zápůjčky menšl
čímž značné útraty odpadnou. Doporučovalo by se.
aby zápůjčka povolena byla žadateli jen. tenkráte
když se zaváže, že ji prodá vydané zvláštní listy, ne-
boť tim. se docílí stálost kursu a neodvislosti jeho o
poměrů, bursu ovládajících. V zájmu rychlejšího pro-
vedení zápůjček se navrhuje IIypoteční bance morav-
ské, by zrušila schvalování jich (povolených zápůj-
ček) zemským výborem. Způsob, jakým Hypoteční
benka moravská provádí zápůjčky, zvláště malým ze-
mědělcům, jest — pro ně aspoň — nákladný a ne-
zdravý, neboť již i na Moravě všimli si tito lidé, že
jiné hanky vycházejí podobným kruhům zcela jinak
vstre
K nouzi o píci druží se právě zprávy z obla-
sti nejvíce produkující. Jsou to nížiny slovácké, kde
jsou rozloby luk. Na Slovácku započali se sekáním
otav a výsledek je ubohý. Nejúrodnější rozlohy na
UherskoBrodsku sklízí velmi málo, na Uher.-Ostrož-
sku při nejlepším lučním hospodářství průměrem
z 18 měřic 40 metr c. otavy. Také valašské oblasti,
kryté lesy, mají slabé, velmi slabé pastvy podzzimní,
ba vrchy jsou sluncem vypáleny úplně. Nouze o píci
se se všech stran Moravy oznamuje citelná a jarní
sklizeň na této skutečnosti mnoho nemění.
Morava
Slovácko
Uherskobrodsko
Uhry
Ostrož
14
article
V zájmu vinařství. Nedávno ministr orby
Ebenhoch na nátlak jižních poslanců vinařských ze-
mí sliboval rakouskému vinařství náležitou podporu
zvýšením a zlevněním dopravy mořidla a podporu
peněžní, neboť po dvě leta velmi slabou byla úroda
vinná a více překážek leželo vinařství samémuv
cestě. V řečí oné, která bohužel zapadla, bylo také
záslužné, že dozvěděli jsme se, jak rozumí ministii
naší pod rakouským vinařstvím níkoli vinařstvív
pravdě rakouské, ale jen dvou zemí: Rakous Dolních
a Horních. Slova ministra orby nebyla podnes reali-
sována, ba naopak vývoj věcí ukazuje, že vinařství
našemu. na př. moravskému, hrozí nové nebezpeči
zvýšením vývozu vinných produktů z Uher s uváže-
ním, že již letošní větší úroda vína (hroznů) působili
bude beztak na ceny jeho. Uherské ministerstvo ob-
chodu hodlá subvencovati asi 250.000 zvláštní bon-
sorcium obchodnické, aby tak posílen byl vývoz vína
do Cislajtanie, Společnost je čistě obchodní a stojí v
zvláštním obchodně-sobeckém poměru ku produkci
vinné v Uhrách. Doposud stejně jeví se velký vývoz
vína do naší poloviny říše uherskými obchodníky po-
čtem asi 700.000 hl ročně a tím zatlačována jest do
pozadí poplávka po výrobcích našich, z nichž jistě
Uhry
15
article
Rakousy uchvátí nojvíce, neb jak v podporách hmot-
ných, tak i hospodářsko-kulturních stojí na prvém
místě a zvláště, je-li o kulturu vinařskou, jsou hý-
čkány před druhými zeměmi. Jižní země zaujmou
beztoho k věci své zvláštní stanovisko, jako zaujali
i uherští výrobci čili vinaři, kteří schvalují zlevnění
tarifů a pohyb vývozu na jih spíše, než k nám. Zů-
stává zde tedy osamoceno vinařstvo moravské, kter
má rozlohy vinic dosti značné a přeje si, aby slovn
ministra orby, nedávno pronešená, právě nyní u pří-
ležitosti plánu ministerstva obchodu v Uhrách byla
realisována ze slibu ve skutek a měla vliv na pro-
jekt v Uhrách. Stane se tak?
Spotřeba zeleniny v Ostravě stoupln
tak, že poslední přívoz dosáll 1800 kusů ovoce, 430
pytlů okurek a 56 vozů zeleniny. Sloužiž za dodatek
našeho pokynu o využití odbytu Mor. Ostravy
Rakousy
Uhry
Ostrava
16
article
Z trhů peněžních (2b. srpna.) V dnešní schiůzi
ústředního výboru Řlšské banky německ
sdělil president Hasenstein, že stav banky se značně
zlepšil od posledního týdenního výkazu Daně prostá
zásoba bankovek činí asi 346 milionů, a jest asi
o 170 milionů vyšší než ve stejném období loňského
roku. Cizí peníze vykazují značný přírostek. Značná
část z nich připadá také na státní pohledávky. Zá-
soby zlata jsou rovněž značně vyšší než loňského
roku. Z ciziny přibylo asi 200 milionů. Veřejný trh
peněžní vykazuje velikou lehkost, naproti tomu trh
kapitálový stále ještě jisté napjetí. Vzdor příznivému
stavu banky nelze počitati se snížením diskontu ná-
sledkem nároků, které budou na banku činěny ke
konci člvrtletí. — Výkaz Anglické banky uka-
zuje opělné sesílení stavu banky přes značné splátky
nu různé nové emisse. Při doslatku peněz klesl opěí
posteíenille o 0.952 na 26 709 mil. lib. št., oprot
31 mil. před rokem. Hotová zásoba stoupla o 0.44
na 38.7832 mil. oproti 37.7 mil, před rokem násled-
kem přítoku zlala z Australie. Jinak při pohotovosti
peněz nesoutě ží Anglická banka při nákupech zlata.
o něž se stále dělí vedle Německa a Rakouska opěo
Austrálie
Německo
Rakousko
Řlšský banka
anglický banka
17
article
Francie; soutěž tato způsobila, že ceny zlata stouply
na 77 sl 10 1/2 d. Ouěh bankovek stoupl o 0.149 n
29 253 mil. lib. št.; celková reserva vzrostla o 0.230
na 26.282 mil oproti 26.9 před rokem; poměr re-
servy k passivům činí 53/2% oproti 525/2% pře
týdnem a 493/% před rokem.. Příznivý stav banky
opravňaje naději v nepřílš vysoké zvýšení sazby
až nastane na podzim v plném rozsahu doprava
zlata do Egypta a jižní Ameriky; lze ostatně očeká
vati, že kontinentální koapě zlata v Londý ně brzn
poleví a že egyptská polřeba při horší sklizni bavlny
a špatných obchodech bavinářského průmyslu bude
letos menší. Také výkaz Francouzské banky
zaznamenává opětné zlepšení. Portefeuille vzrosti
50.5 na 723.668 mil. franků oproti 961.3 před ro-
kem; lombard klesl o 9.7 na 517.8 mil. franko
oproti 5755 přad rokem. Zásoba zlata vzrostla opět
o 2.864 na 3226 057 mil. Ir. opruti 2806 6 před ro-
kem, oběh bankovek byl snížen o 29.785 na 4661 204
mil franků oproti 4618.5 před rokem. Na vídeň ském
trhu nenustalo žádné ulehčení, soukromý diskont
znamená 33/449 0.
Praha P'ři klidném obchodě jednána na dnešní
burse lednová renta za K 96 10. Dále podáváno za
akcie: První české továrny orentálních cukrovinek
K 250.—, První pražské zastavánny K 465.—, Prvaí
české akciové pojišťovny na život K 265.—, Kolinské
továrny kávových náhražků K 680 —, pivovaru v Č
Budějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—
Čuské banky Uaion K 245.50. České společnosti pro
průmysl cukerní K 170.50, strojírny Daňkovy 430.—
Škodových závodů K 281.—, Hospodářské úvěrní
banky K 388. 25, České průmyslové banky K. 415. —.
Ir
Kolinský
Daňkův
Škodův
415
Francie
Egypt
jižní Amerika
Praha
Č Budějovice
Prvaí český akciový pojišťovna
živnostenský banka
Čuský banka
Uaion
245.50
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
18
article
Podolské cementárny K 203.—, Zajišťovací banky
K 199.—, Akciové továrny na vyrábéní umělýci
hinojiv v Kolině K 400.—, První črskomoravské
strojívny K 850.—, Králohradeckého úvěrního úslavu
K 444.—, Pražské paroplavebat společnosti po
Vltavě a Labi K 600.—, První české rafinerie v Mo-
dřanech k 360 — peníze.
Vldeň. Dnešní začáteční bursa byla po
dojmem zprávy z lálu o vážné chorobě císařově roz
laděna Také disharmonicky půsabilo zadání praž-
ských rour francouzské firmě konkurenční. Přizni-
vější zprávy z Nového Yorku a ze západních avrop-
ských trnů zůstaly bez vlivu a tandence byla slabá.
Apinky byly ješté nejpevnější vzdor nepříznivému
výsledku pražské soutěže. Později byla nálada. tehu
přivětivější. Na polední burse dobré zprávy z Berlina
způsobily lepší náludu, ale obehol byl ještě zdrže-
livý. Jenom alpinky měly zájem, ale tento papír mě
ke konci kurs rovněž těžkopádný. Z uhelných papírů
západučeské báňské měly poplávku, rosická byly
prodavány. Akcie železničního dopravního ústavu
byly stalé. Petrolejářské papíry měly poptavku. Trl
k ukladání slabál. Na eskomptaím trhlu penize stouply
334—311/12 0.
Berlín. Na dnešní burse v žádné skupině ne-
polavil základní pevný ton. Dostavily se pouze
ziskové prodeje v akciich včera zvlašté favorisova-
ných, které mely za nasiedek oslabení kursd. B,ly
Vltava
Nový York
Berlín
19
article
to zvláště z železářských papírů bochumské a Rhein-
Statl, jež zlevnily. Také některé akcie průmyslavých
podniků kasovně obchodovaných utepěly malé ziráty
kursové. Zvýšených kursů docílily však akcie pod-
niků uhelnodolných, z nichž hledány jmenovitě
harpenské. Trh akcií domácích bank byl pevný.
Z crzích náležitě se zotavily akcie ruských bank, za
lo kreditky zlevnily. Z dopravních státní. dráha pevna.
Pro americké dráhy byl i dnes větší zájem a kursy
zlepšeny. Ruské renty nezměněny. Soukromý diskoní
selrval na 25a 0o.
Z pražského trhu ohilního. (28. srpna.) Na dnešní
burse byl obchod s pšenicí a žitem málo čilý, ačse
strany konsumu jevila se náklonnest k nákupům.
Rhein
20
article
Nahídka tuzemského zboží není příliš tísnivá, pro-
davači udržují poslední ceny, jichž bylo lze snadlno
docíliti. Hornorakouská pšenice slabší jakosti byln
nabizena za K 11.60 z Prahy: Z Prahy znamenala
pšenice 77—81 kg K 14.65——12.15. Pro žito jest jen
malý zájem, ceny K 9.85—10.15 za 72—75 kg z Pra-
hy jsou nezměněné. Pevná tendence berlínské bursy
snad opět omezí nabídku saské pšenice a poznaň
ského žila do sev Čech Obched s ječmenen pohy-
boval se v úzkých mezich, aniž bylo lze konsintovati
povolení con. Následky špatných poměrů lodní do-
pravy jsou v obchodu s ječmenem opět citelnější
Dokonce i ty vývozní firmy, jež mají k disposici vel-
ká skladiště, nalézají se již v rozpacíeh pro nedo-
stalek mistn. Následkem tolio novoluji se mallá zlep-
šení cen pro ječmen na pozdější dodávku, oproli zbo-
ží, jež musí býti ihned přovzalo. Z Prahy placen
merkanlilní K 8.75—9.—, střední. 9,15—9.50, prima
K 9.60—10.—. Obchod s ječmenem utvářil se po-
někud přívětivěji, při cenách o 5 h vyšších, zname-
náno z Prahy. K 7.85—8.05 za 50 kg. Pro řepku
schází vůbec koupěchtivost, továrníci olejů počítaji
po dtouhé době opět s nabídkami indické řepky
chovají se odmítavě k nabídkám za K 16.— z Prahy.
Praha
severní Čechy
kg
21
article
Mák zmírnil dále stuy svých cen, jsa o 50 h. za 50 kg
levnější a znamenal K 24—25 z Prahy. Kukuřice
a vikev neměly židných obratů, ceny jsou nezmě-
něné. Ceny pšeničných a žilných otrub zlevnily o 20
až 30 h za 100 kg. Kdežto bílý jetel při ceně K 50—67
zachoval stejné ceny, červený jetel opět klesala
znamenal z Prahy K 62—72 za 50 kg
Nová ruská půjcka. „Financia! Naws“ přinášejí
zprávu z Paříže, že jest v občhu jen 500, nikoliv 800
mil. franků ruských pokladničních lístků, jež mají
býti v květnu příštho roku splaceny. K nové půjřee
tedy by sotva dožlo před prosincem a bude prý její
výše činiti asi 1250 mil. franků. Ovšem definitivně
není dosud nic rezhodnuto, jen jest jisto, že vláda
trvá na 4% zúročení a na emissním kursu 903% nej-
méně. „Voss. Zig.“ míní ovšem, že ani tato zpráva
naní spolehlivá, ježto v r. 1904 bylo skutečně emitto-
váno za 800 mil. franků pokladničních lístků, splat-
ných 1./14, kvělna 1909. Dle pozdějších zpráv
„Frankf. Zigu.“ a „Berl. Börs. C.“ došlé ruské vlády
více nabídek s různých stran, vyjma z Německa. Ru-
ská vláda se však dosud pro žádnou z nich neroz-
hodla, nedošla tedy dosud k žádnému jednání mez
ruským ministerstvem financí a cizozemskými fi-
nančními skupinami. Také o typu, době emisse
výši nové půjčky nebylo dosud níčeho rozhodnuto
K jednání dojde sotva před říjnem neb listopadem
bude se pravděpodobně jednati současně i o dalšt
půjčku ka krytí deficilu a jiných potřeb.: Nammnozes
má za to, že ruskou půjčku obstará známé konsor-
cium Crědit Lyonnais, Soenété Générale ald.
Financio
Voss
Frankf
Ziga
Berl
Praha
Paříž
Německo
Soenété Générale
kg
22
article
Nová úprava priorit jižní dráhy. Kurátor prinri
jižní dráhy dr. Siegfned Grosa vrátil se do Vědně
aby připravil svolání schůze prioritářů. V prvé řadu
jedná se o jmenování ústávů, určených k deponování
priorit; ve Vídní to mají býti Úvěrní ústav, Ústav
pro úvěr pozemkový, a dům Rolhschildův; podobně
i v Paříži, Berlině, Frankfurtu n. M., Šlutgartěa
Římě mají býti určeny ústavy pro deponování priorit
také stvrzení cedulových bank o uložených priorilách
bude míti platnost legilimace. Do 20. září podá ku-
rátor u obchodního saudu odůvodněnou žádosto
svolání majitelů priorit, jež se bude konati v listo-
padu. Na schůzi budou předneseny návrhy jižn. drá-
hy, jež schůzí mohou býti změněny. Při celé úpravě
jedná se zalím ovšem jen a provisorium, ježto k do-
finitivní úpravě dojde teprve potom, až jižní dráha
nabude jasného přehledu e zvýšení a utváření se
příjmů. Predběžná schůze francouzských prioritárů
bude se konati v říjnu. Kancem září již dojde k jed-
nání kuratora se členy syndikálu.
Rolhschildův
Paříž
Berlín
Frankfurt můj
Řím
23
article
Odbyt železa v Uhrách. Snížení cen železa v Ra-
kousku vzbudilo otázku, sníží-li také uherské zá-
vody, jež obyčejně postupují stejně s rakouskými.
své ceny. Očekává se vyjednávání v této věci, jak
mile se vrátí Biro, generální ředitel rym. muráňských
železáren. Celkem jest uherský železářský průmysl
dobře, a jak se očekává, trvale dobře zaměstnán
zásoben zakázkami na delší čas, k čemuž nejvíce
přispivají uspíšené investice státních drah, jež za-
městnávají něktoré závody, v prvé řadě slátní, tak.
že musí vzdáti se soukromých zakázek. Ježto za
těchto okolností nemoliou uherské závody pracovali
za krátkých lhůt, jeví se dovez německého železa.
zvláště pro strojírny, jež potřebují krátkých dodlacích
lhůt. To ovšem bude také spolurozhodovati při oláz-
ce snížení cen Nyní provádějí se ještě velké investice
ke zvýšení výrobnosti uherských závodů, jež po
svém brzkém ukončení plně stačí, tak že nebude
třeba nového zakládání
Sucho v Dalmacii. Minislerstvo orby poukázalo
na návrh dalmatského místodržitelství obnos 200.0e0
korun k podpoře suchem poškozených zeměděleů
v Dalmacii při nákupu semen a píce. Zemský výbor
dalmatský věnoval k témuž účelu 10.000 K a požádal
ministerského předsedu o zvýšení subvence
Prolest haličských lihovarů proti zvý šení daně.
Uhry
Bira
Dalmacie
24
article
Dne 24. 1. m. konala se ve Lvově schůze haličských
lihovarníků a stalkárů, na níž kritisován projekt zvý-
šení daně z lihu. Řský poslanec dr. Zamojski po-
ukazoval na nulnosl ochránili lihovary, povslalé na
základě dřivějších rozpočtů před zkázou, hrozicí jme-
novitě z jednotně boniíkace. Průmys! lihovarský
může býti zachráněn jen diferencováním benifikac
a nejříliš dalcke jdoucím omezením kontingentu,
jehož stanovení dle dosavadního konsumu není správ-
né, ježto konsumu jistě se zvýšením daně ubude
Na schůzi byla přijala resoluce, proteslujíci proti snl-
žení bonilikace, projektovanému současně se zvý-
šením daně spotřební a zmenšením kontingentu a zá-
dající ministerstvo finoncí, aby se lépe informovnlo
o skutečných náklndech výroby lihu
Ulvoření vžeobecného německého syndikálu su-
rového železa. Lucemburský syndikát surového že-
leza projevil ochotu zůčastniti se založení všeobee-
ného německého syndikátu surového železa, s před-
pokladem ovšem, že dojde předem ke sjednocení l-
cemburských závodů samolných mezi sebou.
doktor
Zamojski
Průmy
25
article
Nezdravé zjevy u němockých bank. V poslední
době podvody u čelných německých bank ukazujío
že nynější organisace bank není úplně bezvadná.
U solingenské banky byl to nedostatek kontrolních
opatření, který umožnil leta trvající podvody ředite-
lův. U drážďanské banky a středoněmecké úvěrí
banky ve Frankfurtu jsou to opět spokulační obchody
úřadníků na vlastní přat, jež vedly ke zpronevěrám
Zde zvláště jeví se nufnost jednak ostrejší kontroly.
jednak účinného zákazu bursovní hry zřízenců bun-
kovních; od spekulačních obchodů úřadnictva není ni-
kdy daleko ko zpronověře a nehledě ani k tomu, je
jimí znemožněna nutná objcktivnost ve vykonávání
úřadu a v provědění příkazů zákaznictva. Okolnost.
že i lišská banka německá značnou částkou jest zu-
čaštněna při úpedku solingenské banky, svědči o tom
že ani zde nezachovává se vždy potřebná opatrnost
při povolování ověru. Jest proto zeela pochopitelně
opělné zostřené připomenutí ředilelství říšské banky
aby filišlky a podružné ústavy byly opatrny pli dis-
konfování prolongovaných směnek, jež zásadně ne-
ma býti přijimány, pežud z jich povahy není zlejm
drážďanský banka
26
article
že ze jde o ukojení oprávněné potřeby úvěru a ni-
koliv o pouhou finanění směnku k rychlému opatření
si. peněz. Také značnů pohlodávky obchodních bank
u solingenské banky ukazují, jak snadno v konku-
renčním boji se zapomíná na obezletné zkoumání
všech poměrů, svěděících o bonitě žadatele o úvěr
— Tyto případy dávají odbomým kruhům v Něme-
cku podnět k úvahám, jak by se úvěrní úslavy lépo
zabezpečily proti přehmatům svých úřadníků. Po
ukazuje se na to, že vedle účinné kontroly jesti zde
nuina opatrnost již ve volbě osob; při tom nesmí an
vyšší a dlouholeti úřadníci požívati žádného výjimeč-
ného postavení, nýbrž býti podrobeni kontrole stejně
jako ostatní. Kontrolní opatření mají býti rozšířena
předem nulno zavésti všude odbornou účetnickou re-
visi pomocí zvláštních úřadníků; mimo to každoroční
delši nucená dovolená musí sloužili k tomu, aby za-
stupující úřadník. mohi dokonale se přesvědčiti
o správném stavu knih i pokladen.
Nout
27
article
Z amerického trhu železážského.. Dle zprávy
v „Irom Mongeru“ selkává se severní litina s lepšt
koupěchtivostí. Také na jihu jest nálada důvěřivá
Kdežto Tenesse Iron Co tvrdí, že má pro zbytel
roku vyprodáno, činí zásoby v obchodnických skla
dištích v Birminghamu a Alabamě těměř 700.000t
To asi bude působiti protí zvýšení cen. Poptávka p
hotových výrobcích jest mírně uspokojivá
Myšlenka založení samoslatného svépomocného
českého podniku sírkárenského na Moravě nalezla
mezi uvědomělým obchodnictvém a také interesova-
nými kruhy mimoobehodními všude vřelého ohlasu
Jest to myšlenka zdravá, podepřená příznivou kon-
junkturou a potká se určitě se zdarem. Dokažme
výbudováním tohoto důležitého podniku, který pře
jinými má tu výhocu, že má naprosto zaručený od-
byť již u svých podstniků, že tak jako v oberech ji-
ných národ náš vynikl, i na poli obcliodním a prů-
myslovém nadešla doba našeho hospodářského obro-
zení, kde budeme snmi sobě dostačiti a ovoce sv
práce a píle zachovati sobě i svému národu.
Birmingham
Alabama
Morava
Irom Monger
28
article
K obchodním Mykům s Durazzom. Firmám, jež
jsou v obchodním spojení s Durazzem, podá vývozn
kancelář obchodní a živnostenské komory pražské n
požádání důvěrnou zprávu o jisté tamější dovozn
firmě
Dodávka pro dráhu. Ředitelství státních drah v
Praze zadá pro rok 1909 dodávku různých druho
dříví tvrdého a měkkého. Podobnou dodávku zadaj
i ředitelství ve Vídni, Linci, Innomostí, Běláku, Te
stu, Plzni, Olomouci, Krakově, Lvově a Stanislavi
Ofertní formuláře a podmínky vydá ředitelství a při-
jimá oferty do 10. září 1908 do 12 hodin v poledne
Oferty buďtež rozděleny a zevně označeny: „Oferta
na dodávání pražců a dřívi pro mosty“, anebo „Ofer-
ta na dodávání různého dříví tozaného, uhlíl dřevě-
ného a dříví ku. palivu“. Do vyhlášky nahlédnou
lze u obchodní a živnostonské komory v Praze.
Stavba stavidla v Král. Hradci. Č. k. ředitelství
pro stavbu vodních cost zadá dodávku železné kon
strukce pro stavidlo v Král. Ilradci. Pisemné oferty
přijímá do 15. září 1908, poledne 12 hodin, expo-
silura c. k. ředitelství pro slavbu vodních cest v Pra
ze III., Plasská ul. 616, klež i bližší zprávy zvěděti
lze (Sdělení obchodní a živnast. komory v Praze.)
Dodávka pro vojsko. Říšské ministerstvo války
dle vyhlášky ze dne 1. stpna 1908 čís. 1322 zadá v
všeobecné soutěži dodávku ných výstrojných, a
výzbrojných potřeb. Vzorky předmětů zakoupiti lz
u odůvních skladišť v Brně, Pešti-Kolenföldu, Göstin
gu u Štyrského Hradee a ve Vídni (Kaiser-Ebarsdorí)
Innomost
Bělák
Král
Hradee
Kaiser
Ebarsdorí
Praha
Vídeň
Plzeň
Olomouc
Krakov
Lvov
Hradec
Plasský ulice
Brno
Pešť
Kolenföld
29
article
Dodávku mají provésti rakouské neb uherské podni-
ky a z tuzemského materiálu. Písemné oferty podat
jest do 9. řjna 1908 do 12 hodin v poledne do po-
dacího prolokolu ministerstva války. Obohodní
živnoslenská komora v Praze zve oferenty svéhe ob-
vodu, aby do vyhlkšky nahlédli ve známkovém úřa
komory. Pokud zásoba stačí, může se vyhláška za-
Ofertní řízení v Bělehradě. Zdravotní oddělen
ministerstva války v Bělehradě bude konatí dne 2./15
zářít. r. od 9 do 12 hod. pol. veřejnou dražbu na
dodávku plátna, košil pro nemocné, punčoch, kože-
ných tropok, plátěných ručníků a koupacích van
podmínky a vzorky lze denně ve jmenované
oddělení nahlédnouli. Záruky složiti jest domácín
uchazečům 10%, cizím pak 20% z dražební hodnoly
(Sdělení vývozní kanceláře obchodní a živnostensko
komory pražské.)
Dodávka pro vojsko. Komilét pro stravování po
sádky v Praze, na Smíchově, Albrechlská Rasárna
zadá od 1. ledna 1909 dodávku mouky, krupice, krup
sýra, mléka, zboží těslového a cukru. Bližší zprávy
podá komitét a přijímá písemné oferty do 10. lislo
padu 1908, poledne 12 hodin. (Sdělení obchodní
živnostenské komory v Praze.)
Trhy. Výroční trh na hovězí. dobytek ve Vla-
šimi konati se bude v úterý dne 1. září 1908. —
Příšti výroční trhí na dobytok koná se v IIostomi-
clch ve střodu dne 2. září 1908. — Trh na hovězí
dobytek a koně v Jindř. Hradci koná se dne
2. září 1908.
Praha
Bělehrad
Smíchov
IIostom
Jindřichův
Hradec
živnostenský komora pražský
Albrechlský Rasárno
živnostenský komora v Praga
30
article
Insolverce. Emanuel. Rotlenbierg, obchodník
Tarnopolu. — S. Ligeli, obehodník v Pělikostelí.
Cecilie Karbusická (pozůstalost), obchodnice v Mladé
Boleslavi. — Samue! Děli, restauratér v Pešti — Fr
Lukež, slavebm a umělé zámečnictví v Kroměřiži. —
G. Pleifrová, obchodnice ve Št. Hradci. — Jan Mayer.
obchod s papírem v Badenu. — Amalie Gärinerová
obchod s květinami ve Vídni IV. — Ignác Vaněk, ob
chods modním zbožím v Hořicích. — Bernard Schle
singer v Polné.
slati
Emanuel
Karbusická
Samue
G Pleifrová
Mayer
Gärinerová
Vaněk
Bernard Schle
Tarnopol
Mladá Boleslav
Pešť
Francie
Hradec
Baden
Vídeň
Hořice
Polná
31
article
rhy poněžní.
Renty
4procentní papírová květnová ..
4 2proceniní » únorová
4procentní stříbrná červencová
4 2proceniní » Híjnová . ..
4procentní zlatá rakouská
šprocentní korunová rakouská
3t/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlalá uherská
4procentní korunová uherská
31/2procentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
Zástavní lisly:
šproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č.
šproc. žal úp. zem. banky kr. česk.
šproc. Hypol. banky kr. českého
3/zprac. Hypot. banky kr. českého
41eproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 420
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
415.—
Česká průmyslová . . . . ..
» »Union« . . . . . . . —.—
Hospodářská úvěrní pro Čechy . 388. 25
Zivnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . .
rakouskoruherská . . . . . . 1740.—
294.—
anglo-rakouská . . . . . . .
436.25
banka pro země rakouské . . .
579 —
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
630.25
rakouský úvěrní ústav . . ..
741.—
uhurská všeobecná úvěrní . . .
Praha
Čechy
ústřední banka
Český průmyslový
Zivnostenská
34
article
ve
28. srpna 27. srpna
všeob. rak. pozemk úvěrní ústav, 1063.— 1063.—
vídeňská bankovní jednota . . . 516.50 516.—
vídeňská banka »Unione . . . . 542.5) 541.50
všeobecná depositní banka . . .
454.— 454. —
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha .
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha
Pardubická (liho- sev.-něm. spoj.).
Pražsko duchcuvská dráha kmen.
Pražsko duchc, dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrskor hradecko- köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnosl
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podni kyt
Česká cukerní společnost . ..
Plzeňský akciový pivovar . . .
Škodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojimna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . ..
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská.
Puldina hut
Pražská železářská společnosť .
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličskokarpat. petrol. spol. ..
Schodnica, putrol. spol. . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
35
article
Dev usy a valu ty:
95.15
95.15
Curych . . . . . . . . .
95.23
95.23
Pařiž . . . . . . . . . . .
239 32
239.32
Londýn . . . . . . . . . .
11731
117.31
Německá místa . . . . . . .
117. 31
Rišské marky v papírech . . . 117 . 31
19.08
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.11
Ruhí papir . . . . . . . . 252.25 252.25
95.30
Lira . . . . . . . . . . . 95.3
Soukromé (sazby eskontní). . . 31/4.3/% 41/4 4e
Chabé vzdor přívětivým zprávám z ciziny.
Kursy převážně uhájené. Uhlářské hodnoty vyhle-
dávány.
x. Z Vídně, 28. srpna. (Telegr. »Nár. Listd«.)
Večern! bursa. Kreditky 630.50, uhern iké kre-
ditky 741.50, anglobanka 294 50, bankovní jednota
517 —, unionka 543.—, länderbanka 437 25. státní
dráha 691.—, jižní dráha 11475, polabská draha
451 25, severozáp. dráha 453.—, turecké tabákové
383.—, rýmavsko muráňské 557.—, alpinky 674. —,
květnová renta 96.10, uherská korunová 92.80,
turecké losy 184.—, marky za hotové 117.31, ultimo
117.37. Smýšlení klidně-
x Z Vídně, 28. srpna. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zboží).
Deva
Curych
Londýn
Vídeň
dvacetifrank
Ruhí papir
36
article
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.20
198.40, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—
Brussel šek na kr. lbůty za 100 fr. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo žek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.221/2. 117.421/2. Německo
— Londýn sek a kr. lh.
na delší lhůly —.——,
a 10 lib. št. 239.20, 239.55, Londýn na delší lh.
—, ——, Nový York za 100 dollarů —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.2 2 1
95.35, Iialie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší Ih. 251.75, 252.—, Paříž šek
na králké lh. za 100 fr. 95.15. 95.271/2, Paříž delší
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95.121/2 95.2212, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh, 9.121/2, 95.221/, na detší ih. —.—
V Praze, 28. srpna. Oficiální záznamy znějla
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Praha
Italia šek
37
article
Zástavní listy české hyp. banky 5%
3v/2
Základní úpisy české zem. banky 40
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ze zl.) 490
, , , „ (v K) 40
Mel. úplsy » » » (ve zl.) 4 %
» » (v K)
Žel. a ,
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . ..
Dlužní úpisy Živnost. banky 41/2
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
zoe
Kom. dl. úp. mor. zeměd, banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořilelny
41/s
a» hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy » .
Železnič. » »
41/n
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky
4no
» » Rak. uherské banky
» Dolnorak. byp. ústavu
31/2
Kom. dl. úp. » » »
3 n
Zástavní listy Rak. hyp. banky
Priur. obl. spol. rak. mísl. dráh
Ruská státní půjčka z r. 1905
4.290
Únorová společná renta (v pap.)
Dubnová » . (ve stl.)
Květnová . » (v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . . 490
„ korunová renta. . . 4o
„ investiční , . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Ceská banka Unioni. . . . .
Česká průmyslová banka . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Králevé
Zivnostenská banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka
Rakousko uherská banka . ..
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemicků . .
Podolská cementárna . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pružská železářská společnost .
První česká rafh. v Modřanech
»» tov. orient. cukrov.
Mel
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Zala
Hradec
Rakousko
Č . Budějov
Modřany
Český průmyslový
Hal
Český eskontní banka
Ceský banka
Unioň
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
Králevá Zivnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Poldin huť
38
article
Zšvěrečně kursy
28. srpna 27 srpna
96 10 96.—
99 05
99 05
96.05
99 10
99.10
116.—
115.95
26 25
96 25
87 20
87 05
110. 90
110.90
92 80
92.80
82.50
82.45
96 15
96 20
96. 50
96.50
96.50
96 5
97 30
97. 30
99.75 99.75
100.—
100.—
152 25
39
article
152.25
216 50
260.50
474.—
489 —
142 15
183 75
40
article
216.50
260 50
474.—
439 —
142:15
183 75
41
article
415.—
388.25
1740.—
293.—
436 —
578.—
631.25
739.—
42
article
Závěcečné kursy
44
article
1060. — 1065.——
404.— 405.—
452 —
452.—
450.—
451.—
45
article
24 9.—
5123.—
560.—
691.—
114.50
5000 —
1301.—
400.—
46
article
5120.—
559.50
690. —
114.50
419 70
1001. —
399 —
47
article
282.— 282 —
430 — 429 50
957.— 957.—
730.— 731 —
432 — 428 —
—.— 410 —
2710 — 2701.—
67360 675.75
553.40 555.—
942.— 912.—
543 — 542 —
565— 560.—
4600 — 460—
48
article
Pražská bursa.
49
article
Penine] Zboží
103.— 103.—
98 60
97.60
90.— 91.—
99.50 100.5
96 50 97. 50
96.5
97.50
96 5
97.50
96 50
97.50
96.50
97 5
99 75
52
article
100.—
101 25
96.30
95.15
95.90
100. 5
95 7
100.—
93.70
53
article
97 30
96 15
96 . 90
54
article
01.50
97 70
100.20
91.75
00.20
55
article
99 2
93.8
98 35
88.50
P6.75
56
article
94.85
99.35
89.50
97.75
89.50
79. 20
88 50
78.20
99 25
93.30
96.30
96.15
57
article
99.05
99 10
96.10
96.05
1 15 95
96.25
87.20
245.50
58
article
116.15
96 45
87.40
59
article
246.5
120.—
415.—
203 —
199.—
3882
390.—
530.—
526.—
265. —
150.—
140.—
371.—
310.—
132.—
175.—
850.— 20.—
400.— 420.—
203.— 2015.—
410.— 435.—
2700 2710
350.— 380.—
60
article
444.—
238.—
569.—
850.—
430—
170.50