ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c6dba50-75a6-11dc-8fa3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 55, work 6, person 97, org 13
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
mote lsi ee
3 masthead
V Praze, v sobotu 29. srpna 1903.
Praha
4 masthead
Číslo 238.
5 article
Na ranní a odpol. listy přdllplácí n: v Praze v admlnistraei nřsí ns čtvrt leta. . . . 6 K —k s dvojí donáško sa měsíe a čtvrt 1ats . . . 7 K 50h Vo Hllalkách na měsíc . . . . . . 2 K 30h Poštout aso . . . . . K o0 na čtvrt lela s dvejí zisilkou na měsí
Praha Poštout
6 article :: Kei
:: Kei dtnrí vla
7 article Rozhodnutí na jihu se blíží.
Rozhodnutí na jihu se blíží. Poměr rakousko - uherského soustát k zemím balkánským dotýká se na ten čas tři zvláště pozoruhodných otázek, totiž stavby tak zvaných drah sandžackých, ustrojení zemí okupováných Bosny a Hercegoviny a posta vení ke království srbskému v souvislosti s myšlenkou jihoslovanskou. Stavba dral sandžackých utrpí dle všeho delší odklad následkem posledního převratu v Turecku. protože veškeré interesované velmoci popřej Turecku dočasné lhůty, aby provedlo poku ústavního uspořádání své rozhárané do mácnosti. Proto zastavena dočasně i akce vymáhající reformy v Makedonii; odvolávaj se evropští důstojníci, pověření organisaeí četnictva jakožto součásti zahájených oprav a zdá se býti jen důsledkem této vyčkávací politiky, že se prozatím obmezí na nejmenší míru i přípravné práce jak ke stavbé dra sandžackých, tak i ve příčině náhradního projektu tak zvané příční dráhy balkánské aby se předešlo případnému rozčilení oby vatelstva tureckého na územi, kudy dráhy mají jíti. Tato část diplomatické zdrželivosti evrop ské jeví se býti projevem ochoty k říši sul tánově, jíž se nevzdaluje ani Rakousko Uhersko. Za to znamenati lze rychlejší tempo diplomatické a jiné činnosti, pokud se týče obou ostatních, předem vzpomenutých otázek, kteréž na první pohled nesouvisí tak těsn s nynějším stavem v Turecku, jako projekty železniční. Přes to by bylo ukvapením, kdyby se za to mělo, že uspořádání obou oněch otázek prosto jest všeho nebezpečí a že vy lučují vážnější zadrhnutí »jižního uzlu«.
Bosna a Hercegovina Turecko Makedonie Rakousko Uhersko
8 article
Otázka ustrojení zemí okupovaných, Bosny a Hercegoviny, dostala se totiž na pořad denní a přetřes v časopisectvu evro ském současně s různých stran a se snahami, jež se navzájem nikterak nekryjí, spíše se vylučujíce. Jest známo, že zejména projevy vůdce strany křesťanskosociální a tak zvaných or gánů velkorakouských již v roce minulém bylo ohlašováno, že v letošním jubilejním roce panovníkově se rozhodne o konečném postavení zemí okupovaných, a že přikroč se k jejich anexi. Ve smyslu těchto projevů konaly se za jisté i určité přípravy, jež jednak měly zjed nati nutnou mezinárodní základnu pro podnik takový tím, že by se dosáhlo souhlasu moc nosti, kteréž na berlínské konferenci pově řily Rakousko-Uhersko okupačním mandátem. pro akci úplného připojení Bosny a Herc goviny k soustátí. Této akci mělo se dostati podpory i z středu obyvatelstva okupovaných zemí, coz při různosti jeho politických snah jen čá- stečně se podařilo. Souhlas onen dostavil se jednak pomocí živlů, jež okupace do Bosny a Hercegoviny uvedla, jednak pomocí kato- lické, nepatrné menšiny domorodců, za něž promluvil vedle náměstka starosty sarajev ského zejména arcibiskup Stadler při gratu laci dne 18. t. m. správci země pol. marš. Vinzenovi takto vyslovené: »My zástupcové světského i klášterního duchovenstva před stupujeme nejen za příčinou jmenin panovní- kových, ale zvláště abychom vzdali hold jeho slavnému 60letému panování a ještě slavněj- šímu 30letému panování nad Bosnou a Herce- govinou. Prosíme o přednesení těchto dvou našich přání a proseb: předně, by panovník
Stadler Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Bosna Hercegovina
9 article
obě tyto nádherné země co nejdříve přivtělil k Rakousko-Uhersku vůbec a k Chorvatsku zvláště, a za druhé ubezpečení o úplné naší oddanosti, věrnosti a lásce. Posíleni sladkou nadějí, že naše skromné prosby budou spl- něny, obracíme srdce i zraky své k nebesům. aby hospodin mu udělil dar moudrosti, by seznal, co jest pro země tyto důležité a pro- spěšné a spolu sílu, by to mocnou rukou provedl.« — Otázka ustrojení zemí okupovaných do- stala se však do proudu i převratem ture- ckým, pokud zavedení ústavy v Turecku za vdalo podnět k úvahám, že i Bosně a Herce govině nutno dáti ústavní zřízení, ježto by to byly v Evropě jediné dvě země, kteréž jsou dosud spravovány absolutně vojensky O otázce ústavní v zemích okupovaných se vyslovil vynikající státník rakouský tyto dny následovně: Jest zřejmo, že řešení ústavní otázky této musí předcházeti jakési mezinárodn ujednání; vždyť i nynější stav jest výsledkem podobného ujednání, obsaženého v berlínské smlouvě z r. 1878. Změna této smlouvy ve smyslu přičlenění obou zemí k monarchi sotva asi narazí u velmocí na vážnější po tíže. Aspoň se tak dá souditi dle diplomati ckého, zahájeného šetření, o jehož konečných výsledcích se dosud ovšem nedá ještě mluviti O ústavní nové organisaci obou okupovaných zemí bylo by předčasno již nyní se vysloviti Tolik se však může říci: to, co v této pří čině se má státi, jest v podstatě již stano veno. K diplomatické akci dovídají se dále berlínské časopisy, že Rakousko-Úhersko za kročilo u velmocí, jež podepsaly berlínskou smlouvu, o změnu státoprávního postaven Bosny a Hercegoviny k monarchii habsburské a že by beze změny této nebylo možná za- vésti v obou zemích ústavní řády.
Rakousko Chorvatsko Turecko Boseň Evropa Bosna Hercegovina
10 article
Zvláště pozoruhodné jest, co se ozna muje z Petrohradu, kdež při snídaní, pořá daném rakousko uherským velevyslancem ru- skému výboru a rakouským vystavovatelůn na mezinárodní umělecko-průmyslové výstavě pronesl velevyslanecký rada princ Fürsten berg řeč, v níž mimo jiné prohlásil, že Ra- kousko má zapotřebí volného roz pažení a že toho zasluhuje, aby se mu léž dostalo místa na výsluní, Ve spojení se zahájenou diplomatickou akcí ve příčině Bosny a Hereagoviny, solva se mýlíme, máme-li za to, že rozpažení ono se týká právě změny jejich posavadního postavení. Ale vedle příprav, jež mají na mysl hladké, diplomatické vyřízení daně otázky, vyskytují se i protiproudy. Tak zvaná velko srbská propaganda, o níž náležité vysvětlení přinésti má zahájené vyšetřování a rozsáhle zatýkání v Chorvatsku i v zemích okupo- vaných, byla by jedním z příznaků, že v obyvatelstvu samém není naprosté jednoty názorů a smýšlení a možná, že i jinde není tomu jinak. Aspoň známý »Le Courrier Europeén«, za nímž stojí řada pokročilých politiků západoevropských, ve svém posled ním čísle ze dne 25. t. m. nevalně příznivě se chová k záměrům diplomacie, dovozuje. že čtyři pětiny domorodců, pravoslavní mohamedani touží po jiné úpravě státo- právního postavení zemí okupovaných. Dle berlínských listů dostavila se do Cařihradu deputace mohamedánů ze zemí okupovaných a byla přijata ministrem za- braničných záležitostí Tevfikem pašou, kterýž prý o její přáních takto se vyslovil: Přijali
Fürsten Tevfik paša Petrohrad Bosna Chorvatsko Cařihrad Le Courrier Europeény
11 article
jsme deputaci mohamedánů bosenskýcha byli jsme zpravení o jejich přání, aby do- sáhli ústavy a sněmu a o jejich obavách co do nastávající anexe Rakousko Uherskem Žádali též o určité instrukce a direktivy pro mohamedány, kteří tvoří třetinu obyvatelstva Odvětili jsme jim pouze, že jsme nyní velice zaujati svými vnitřními záležitostmi, že bu deme vůči Rakousku jednati loyálně o šetrnosti ke svým právům (svrchovanosti) jsme přesvědčeni nyní však ani rady dáti ani diplomatickýeh kroků učiniti nemůžeme. Se záležitostmi těmito souvisel prý poslední zájezd srbského zahraničního mi nistra Milovanoviče do Vídně na cestě do lázní v Čechách. Dle pešťských i vídeňských časopisů zájezd ten ani tak neměl za úče otázku bezodkladného provedení obehodn smlouvy, jako prý pojednání o ruchu jiho- slovanském, při čemž prý se srbskému m nistru dostalo důrazných domluv ministrem zahraničních záležitostí bar. Aehrenthalem Dle »Pest. Lloydu« bylo u té příležitosti vy říditi některé velmi nesnesitelné otázky, jež vyžadovaly přimého, ba energického vyslo vení se (t. j. »odhalení« Nastičovy brožury atd.) a do nichž nynější srbský ministr za hraniční »neuvedl náležitého světla«. Také prý srbská politika od zavedení ústavy v Tu- recku nápadně se sbližuje s Mladoturky, po řádá sbratřovací výlety jako byl solunský,a šíři zle mínění o politice rakousko uherské v tureckém obyvatelstvu.
Lloyd Nastičův Rakousko Vídeň Čechy
12 article
Naši čtenáři jsou s dostatek zpraven o poslání Nastičově a proto pokládáme z nepotřebné zkoumati dále výtky dle »Pest Lloydu« činěné, ale pro situaci nynější jes významně, že srbský ministr Milovanovic die všeho nevyhověl přání bar. Aehrenthala, nepřipustil, že by již nyní mohla srbská vláda zakročiti, dokud vyšetřování v Záhřebě zahájené není soudně vyřízeno a obviněn Nastičem vyslovené proti srbským organisa cím a ústavům nejsou dokázána. Tak aspor se dá tušiti dle tcho, že i z Pešti i z Vídně se předpovídá pád ministra Milovanoviče vyslovuje hrozba, že uzavřená obchodní smlouva jen prozatímně se uvede v platnos a může býti opět zastavena, nezmění-li Srb sko politicky svůj poměr k Rakousko Uhersku. Své pozorování o záležitostech na jiho východě končíme půdotknutím, že dle pešt ských zpráv za posledního pobytu společ ného finančního ministra bar. Buriana u pa novníka v Išlu — byly záležitosti zemi oku- povaných úplně vyřízeny-
Nastičův Lloyd Milovanův Nastič Milovanovič Srb Burian Záhřeb Pešť Vídeň Rakousko Išlu
13 article Nejenom Kestranek, také „Prager Tagblatt“.
Nejenom Kestranek, také „Prager Tagblatt“. Městská rada pražská včerejším svým usne sením nastoupila proli Kestrankovi tuže cestu na jakou vydala se správní rada společné vo dárny už předvčírem, t. j. cestu práv ní Tím jest celého dramatu, zahájeného Kostranko vým monologem v předvčerejším „Prag. Tag blattu“, odbyta exposice. Z proslaveného ob hájce kupecké morálky, ze žalonce na správn radu a na neznámého dosud člena městské rady pražské stane se co nevidět sám obžalovaný Bude mu poskytnuta příležitost ku, praktick zodpovědnosti za jeho sensněm úvodník v žur nílu pana Mercyho a k důkazu pravdy o tvrze ních, jimiž zostuzena býti má ve své autonomn ropresentací Praha před celým světem, jak toh dosud nebylo příkladu. Ale nejenom Kestran
Prager Mercy Praha Praga
14 article
kovi, ale i nejdrzejšímu orgánu želozářského kartelu „Prag. Tagblattu“ dostane se této pří ležitosti a to nemenší zásluhou a právem. Tak list páně Moreyův pojat ve včerejší usnosent městské rady, jak níže referujeme. Pr. Tebitt.“ chlubil se předvčírem, že n Kestrankovi sám vyprosil „autentická data o vý- voji této záležitosti“. Napsal tak v úvodu ke zmi něnému článku ze dne 27. t. m., jenž hemž se insinuacemi, verbálními injuriemi, podezřívá ním městské rady a sboru obecních starších „P. T.“ bez rozpaků rozšířil obvinění Kestran kem pronesená o jednotlivcích, dosud nejmeno- vaných, šmahem ne-li na celou městskou ropre- sentaci pražskou, tož přece na její část. Když jsme mu vytkli, že dobře ví, že městská rada. ani sbor nemají co činili s dodávkou potrubi. že je to výhradně záležitost správní rady vodá- renské, odpověděl nám, že naše námitka jes bezvýznamnou hříčkou slovy, neboť zástupe města Prahy ve společné vodárně byli prý zvo- leni sborem obecních starších z jeho středu. „Prag. Tagblat!“ tedy nejen že neodvolá vi nýbrž s důrazem opakuje svá utr- hačná tvrzení ze dne předešlého.
Kestrank Praga Praha Tagblat Praga
15 article
Jest záhodno připomenouti „Pr. Tgblttu.“ jeho výpad proti pražské městské radě, či vlastně proti její monšině: „Nechceme přeháněti,“ tak čte se na prvním sloupci 1. strany páně Mercy- ova orgánu ze dne 27. srpna 1908 „a vmetnout těžkou výtku korupce ve tvář eelém. městskému parlamentu, většina praž sk obeení správy sestává zajisté z mužů, kteř se vynasnažují vyhověti svým povinnostem, po dle nejlepšího vědomí a svědomí. Ale jako z časté stojí zde většina slušných lidí pod neúpros ným terorismem křiklounů a domagogů, pro ně hypernacionalismus není ničím jiným, než zá minkou pro nojprostší politiku kořistöní. Kdožto před národem hrají roli přísných tribunů, d.- vaji se za kulisami vésti jenom jedinou myšlen kou, myšlenkou na svou vlastní kapsu.“ „Prag Tagblati“ obviňuje tady co nejzřejměji menšin obecní správy pražské z nejprostší („simpelste“ kořistné politiky a její členy, že dávají se věst jenom myšlenkou na vlastní kapsu. „P. Tgblit.“ jde tedy dál, než Kestranek nebať obviňuje ne jednoho, ale hned celou určitou skupinu obecní správ z korupění, kořistné politiky vlast ní kapsy. Zaslouži tedy „P. Tagblatí“ plnou měrou, aby byl posazen vodle pana Kestrank na lavici obžalovaných. Svými články způsobi
Kestrank městský rada pán Mercy Praga Tagblat
16 article
„Pr. Teblit.“, že vídoňské listy volají p rozpuštění zastupitelstva pr a ského. Německé listy uveřejňují telegram z Prahy, podle nichž mluví prý se v Praze do cela ve smyslu „Pragor Tagblattu“ o rozpuštěn sboru obecních starších a o zeměpanském kom saři, který má býti dosazen na nějaký čas na radnici. V říšsko-německém tisku, odvislém o zpráv zdejších kasiňáckých novin, objevují s zprávy, v nichž tvrdi se, že „největší křik louní česko-šovinistického dem gogismu nejsou jen zaslepený m politiky citu, nýbrž i prodejnými zl syny, kteří odívají se jen v politic k roucho, aby lépe pracovati mohi pro své kapsy“, že „Francouzům přátelská a němcožroutská městská rada pražská má ve svém středu hlouček zlodějů, kteři zatin co v předu jeviště hrají, v zákulisí kradou. („Leipziger Neueste Nachrichten“.) To jsou ne jen myšlenky, nýbrž i obraty, ano slova, přím z článku „Tagolattova“ vyňatá. Rčení o městsko radě pražské a hloučku zlodějů v jejím středu půjde celým německým a snad i velkou části ostatního svěla a zůstane majetkom německ veřejnosti a širokých kruhů evropských, čerpají V drobném prodcjít ranní číale o nobě . . . sa odpolodní . . . . . za 2 Ve flialkáck na venkově ranní číslo. . . vdpolední . . . . . . . . 4i 1userátv plati se hotově zapřed. Třešplacení a inserty přijímá zdnini- steace v Marlanské ulici č.z Tam naclázejí se těl rečiakee tiskárna k ezpedice „ Nácodnich Listě“ Rukoplny so novraneji
Francouz Praha Marlanský ulice Pragor Tagblatt Leipziger Neueste Nachrichten
17 article
eích z německého tisku své poučení o Praze národě českém. Na místě, aby svět demonstra- tivným odmitnutím nabídky rakouského kurtelu upozorněn byl na strašné martyrium českých dělníků v kartelářských závodech na nejzazší vítkovické peklo české monšiny, na strašné ná- rodnostní poměry v českých zemích — sugge- roval pan Kestranek společně s tiskem něme- ckého kasina pražského veliké části evropské veřejnosti, že kartel nedostal vedo- vodnou dodávku jenom proto, že ne- naplnil kapsy „zlosynů a zlodějů v městské radě pražské“. Tento manévr nesmí býti dopuštěn, městská rada musí stůj co stůj zakročiti konečně exomplárně proti to- muto letitému bídáctví pražsko-německých ban- ditů pérem. Píše-li „Prag. Tgblit.“, že mají býti „popadeny za uši prašivé ovce“, budiž konečně popaden za uši „Prag. Tagbl.“ a přibit za ně na bránu radnice pražské ranami, rozlehajícími se tak daleko, kam zalehlo jeho utrhačství! Jaké kroky učiní representace obe pražské proti dopisu V. Kestrankea, o tom stalo se usnesení ve včerejší mimořád- ně schůzi právnické komise a v rade městské. Jednání v obou schůzích mělo následující postup dle oficiální zprávy presidia rady měst- V záležitosti dopisu centrálního ředitele Ke stranka, uveřejněného v předvčerejším čísle „P- Tgbittu.“, svolána byla na včerejší den právni oká komise, jejíž schůze zúčastnili se pp. sta- rosta dr. Groš, náměstek dr. Štych, dr. Funk dr. Růzička, dr. Vlček, dr. Pík, dr. Černý, dr Šupich a dr. Scharf. Omluvili se pp. m. r. dr
Kestranek V Kestranke doktor Groš Štych Funk Růziček Vlček píka Černá Šupich Scharf Praha Praga rada město PTgbitta
18 article
Baštýř a dr. Podlipný. Po sdělení kroků, kter v záležitosti této učinila správní rada společné vodárny, konstatoval pan starosta dr. Groš, že ředitel Kestranek na telegrafi- cký detaz presidia, aby jmeno val noho člena rady městské a podni- katele, o kterých ve svém dopise se zmiňuje, až dosud neodpověděl. Po delš debatě usneseno doporučiti radě městské tyt návrhy: 1. aby obrátila se na slátní zastupi- telství se žádostí, aby podalo ná- vrh na zavedení předběžného vy- hledávání, po případě trestní vy- šetřování proti „Prag. Tagblattu“ a řediteli Kestrankovi dle čl. V. zák. z dne 17. prosince 1862 č. 8 ř. z. pro delikty, obsažené v úvodním článku „Prag. Tagblattu ze dne 27. srpna t. r. 2. Aby rada městská doporučila těm čle- nům svým, kteří nejsou členy správní rady spo- lečné vodárny a na něž by se tedy udání uve- deného článku mohla vztahovati, by podali společnou žalobu pro urážku na cti na zodpovědného redaktora „Pr. Tgblttu.“ a ředitele Viléma Kestranka, nebude-li „Pr. Tagblatt“, nebo ředitel Kestranek do tří dnů jmenovati onoho člena měsíské rady, němž v dopisu se zmiňuje, nebo neodvolá-li svá tvrzení. Návrhy tyto byly jednomy slně schváleny a hned potom sděleny v mimo- řádné schůzi městské rady, jež konala se o půl 4. hod. odpol. za předsednictví p. starosty dra. Groše a přítomnosti pp. dra. Štyeha, dra. Růži čky, Fatky, Weisse, Filipa, Červeného, dra Pinkasa, Hodka, Peterky, dra. Šupicha, inž Zvěřiny, dra. Píka, V. Novolného, cís. r. Novot ného, Peška, st. r. Pacovského a J. Šulce. Omlu- vili se pp. nám. Jirousek, m. r. Schrötter, Brož. dr. T. Baštýř, Seifert, Patočka a stav. r. K. ské. Vlček.
Baštýř doktor Podlipná Groš Praga Kestranka Fatka Weiss Červený Pinkasa Hodek Peterek Šupich Zvěřina Píka V Novolný Pešek J Šulc Jirousek Schrötter Brož T Baštýř Seifert Patočka
19 article FEUILLETON
FEUILLETON Jan Sladký Kozina. K oživení dávno vybledlého obrazu hrdiny chodského šťastně a s okarižitým úspěchem při spěl A. Jirásek, čestný soused rodiště Kozinov Újezda. Co potom následovalo k rozšíření vědo mosti a k trvalému uctění památky Kozinovy mezi Čochy vůbec (pomník Kozinův na HIrádku nad Újezdem, dramatická a hudební zpracován Pschlavců atd.), všecko to vyvolal Jirásek. Ke studiu dějin Chodska vrátil se nedávne snaživý historik Fr. Topl, v knížce „Chodové a pění z Lamingenu“. Zná dokonale literaturu ale přináší mnoho nových podrobností zajíma vých. Studie Teplého bohužel jako by za padla, Pro zásluhy, jež Wolf Vilém z Lamingenu císaři prokázal za rebelie české, zastavil m Liechtenstein 31. července 1621 chodské ves nice. Kdykoli králové čeští Chody, ke králov skému zámku domažlickému náložející, zastavo vali, vždycky zástavou mínili jen platy z niel vycházející. Chodové, „jakožto lid vojenský k ochraně hranic tohoto království determiniro vaný“, zůstávali sami o sobě skoro svobodní Volným na své olecké hroudě cítil se poddan stvím nesevřený, hrdý Chod, jenž svá svoboden- ství po staletí bájil zejměna proti pánům ze Švamberka i magistrátu domažlickému.
Jan Sladká Kozina A Jirásek Kozinův Čocha Jirásek Topl Chod Lamingen Wolf Chodsko Francie Kozinov Újezd HIrádka nad Újezd
20 article
Již majestát Rudolfa II. r. 1585 svíral do sud volné paže strážníků pomezí proti Němcům Mají nynějším i budoucím Domažlickým jakožle Našim ouředníkům nad nimi ustanoveným všeli jakou náležitou uctivost a poslušnost zachovati jimi se spravovati a ve všech svých potřebáel k nim se utíkati, žádných schůzek nezarážeti bez vědomi domažlických se nerotiti. Sřítilo se staré přátelství sousedské. Chodové postavili se příkře proti Domažlickým a nie nepomohlo, že domažlická obec za nepatrný odvod několik zajíců z každé dědiny chodovským vesnicím lest i na dále neporušeně ponechala. Mezí sebou ve společném boji o svá privilegia svorní vesničané nebáli se v osudném povstání českých stavův a měst postaviti se na stranu krále Ferdinanda ze řevnivosti proti domažlickým přívržencům Bedřicha Falekého, jehož předkové (mezil. 1550—1585) osobovali si na úkor Chodům kus královského pomezí. V pohnuté době tehdejší nezmohli Domužličtí proti vojensky sehopnému počtu 400—500 Chodů nie. Ani Bedřichův list napomínací z r. 1620 nedošel u nich o bedli- vosti varty při zásekách sluchu.
Němec Ferdinand Faleký Bedřichův Rudolf II Chod
21 article
Projev pro starou vládu Chodům ničeho n- přinesl. Vítěz trestal Domažlice tím, že jim kon- fiskoval mimo jiné i území chodské. Na výsady hlídačů hranic v těch pohnutých dobách u česko komory sotva kdo pomýšlel a také novým z- stavením dle svých privilegii utrpěti neměli Ovšem listina zástavní, kterou kníže Liechten- stein Lamingenovi Chody zapisoval, nie podob- ného nezaručovala. V zástavní listině nen o svobodách chodských ani zmínky; naproti tomu zase komisaři uvádějí Lamingena jakožto vrchnost jen do Eisendorfu, kdež vesničany mají zavázati poddanstvím i pravým člověčen- stvím, t. j. poddaností úplnou, nikoli pak vesniee chedovské. Nelze upřiti, že tímto způsobem Liechtenstein i Lamingen Chodům potichu při- znali jejich dosávadní privilegia. Také v pří- mluvném dopise svém k Fordinandovi II. roku 1621 zmiňuje se Liechtenstein jen o předešlé zá- stavě Chodů.
Lamingen Chod Domažlice
22 article
Lamingen však chtěl dědičný postup zá stavy u král. komory české. Veškeré toto jed- nání, protahované komisemi, relacemi, výslechy pamětníků atd. líčí Teplý se všemi podrobnost- mi, dovolávaje se vedle tištěných již dokladů také četných nových archivalií. Velice vážíme si pracného sestavení na základě původního stu- dia katastru z r. 1652, kolik v té době Chodové čítali hlav, kolik usedlostí a jaké z nich plynuly reční důchody. *Není divu, že prodej Chodů Lamingenovi uložení nebývalých břemen, robot, účinkovaly na chodské sedláky jako nenadálý úder bromu. Teplý opět podle úřadních originálů vyšetřuje čísolně, jak se poroba svobodných druhdy Chodů utužovala i od nástupců Viléma Lamingena, ze- jména od bystrého, vypočítavého Maximiliana Lamingena, jenž užil chytře mezi Chody me thedy rozdělovací, slibuje, že čelnější vesnice povýší na tržní místa. K tomu hodilo se pololou nejlépo Klončí, povýšené za městečko r. 1690 Teplý pokračuje (podle Weisla a j. prame nů): Lomika objížděl chodské vesnice a dav vyvolati sedláky, lirozily katem i mučením jestliže mu svých privilegií hned nevydají Sedláci z bázně přinesli ukryté porgameny do rukou krujského hejtmana, podrževše z opatrno sti dva nejdůležitější. Chodové uznávali, že v po čínání pánově tají se nějaký nový úklad, ale zachovali se nějnký čas klidně. Leč přihodilo se něco neočekávaného. Matěj Just, soustruž- ník z Domažlic, chlubič, veda nějaký proces se spolusousedy, domohl se audience u císaře, spor vyhrál a všude vyprávěl, že při audienc cisař pán nad ním a synem rozprostřel svůj plášť a řekl: Běž domů, milost se ti stane; n to že se ho kaneléř otázal: Což dělají u vás
Chod Lamingen Weisl Sedlák Just Domažlice
23 article
Chodové? Ti musí míti nyní dobrého pána, že se šiž o nic více nehlást (o svobody)... Těchto několik slov postačilo. Chodské vesnice na to sebraly mezi sebou potřebný peníz. Tři vý mluvní muži a Just ovšem jakožto vůdce vydali se v září 1692 na cestu do Vídně, našli sku- tečně advokáta, jenž jim připověděl dobrý vý sledek. Právník vymohl jim také u zeměpána audienci, v níž velmi přívětivě byli přijati. To vše oznámili vyslancí domů s potěšitolnou zvěstí že záležitost jejich zcela dobře dopadne. Ihnec odepřeli pánovi veškeru poslušnost. Spor byí rozbodnut 12. ledna 1693 dvorním dekretem Chodové ztratili svá privilegia už dávno a poně vadž jim již v r. 1668 pod těžkým trestem na- řízeno věčné mlčení a oni přece se odvážil o svobody usilovati, mělo py se takové opo vážlivé počínáni ostře pokutovati; leč pro vroze- nou mírnost a dobrotivost J. V. se jim to tento- kráte odpouští s podmínkou, že už vícekráto nikdy. Majestát tím obtěžovati nebudou. Aby se napotom neznalostí nevymlouvali, mají jim ko- misaři v r 1668 publikovanou sentenci ješt jednou přečísti. Na don 23. února pozváni všichni Chrodov do Trhanova. Aby každý slyšel eísařskou vůl pronášel hejtman sentenci z okna do dvora Chodové poslouchali pozorně a když krajsk hejtman skončil, povystoupil mlad, sedlák Ja
Just Ihnec Chod Vídeň Trhanov
24 article
Sladký, všeobecně nazývaný Kozina, a řekl na hlas ostře: „Dyby bulo pravdu tuto, co st čtáli, že huž žádný privileje nemáme, buli b to císař pán našim lidem ve Vidní sami řekli proto tudleto není pravda.“ Na to zeplal se k misař, zdali o žalobě všickni mají povědomost a tu všiehni najednou zvolali: „Jou, jou, všicko vo tom víme. Kerak jeden chce, šichní chceme a stojíme šichní za jednobo!“ Lamingen a úrad krajský napsali o tom výslupu zprávu přehnanou s návrhem, že by bylo záhodno mluvčího K zinu z Oujezda s buřičem Justem vsaditi do žaláře. Zatím právnímu zástupci chodskému s doneslo, co se v kraji děje a proto, chtěje jich uchrániti ubytování vojska, zadal k císaři pí- senmi žádost, v níž se sedláci zavázali k posluš- nosti. Vyslanci, neznajíce němčiny, podepsali onu petici, nestarajíce se o obsah. Z té příčiny také nařídil cisař krajskému úřadu, aby zatín s ubytováním vojska počkal a jen komisaři ma, dojeti do Trhanova, kde měli od poddaných při jmouti přísahu poslušnosti. Když se Chodům (dne 21. dubna) přečetla žádost vyslaneů keí saři za odpuštění a komisaři na nich žádali pří sahu, vypukli sedláci, nevědouce co se mezi tím ve Vídni přihodilo, ve zvučný smích a jeden z nich promluvil: „K tomu nemíli naši vyslane žádnou moc vod nás. My nejsme žádný zlo činci, nám nemá co kdo vodpouštět. Hale roz umíme vám: podmazali ste našeho advokáta
Kozina Lamingen Just Chod Oujezd Trhanov Vídeň
25 article
Dyž se nás nechce dál zastávať, dobrá! najdem si jinýho. Vy ste nám vzeli privileje, hale n šecky. Máme eště dva perkameny, ha ty plat tulik, co támty šecky Krajský hejtman je varoval, aby nezačínal žádné nebezpečné hry, že by je mohla zničiti Na to mu odpověděli: „Vo to se nestarejte. Dyž sme hru začli, chcem ji dohrát, buž ať v hraje ' do chce!“ Potom nastaly žaloby krajského úřadu Císař chtěl narovnati všecko po dobrém. Sedláci však už nie nevěřilí komisařům, považovali vš cko, co jim řečeno, za podvod a lesť, o níž císai neví. Sebrali peníze pro posly k císaři. Vyslanei tentokráte z obavy šli do Vídně přes Bavory- Panovnik rozmrzelý postoupil celý spor apela- čnímu soudu v Praze, kamž vyslance odkáza s nařízením, aby pro urychlené dokončení roze- pře zvolili ve vesnicích ještě 7 sehiopných zá- stupců.
Sedlák Vídeň Bavory Praha
26 article
Vídeňský advokát odepřel další zastupování Na duporučení krajana Housky, dvorního krej- čího ve Vídni, upadli chodšti poslové do rukou šlechtického podvodníke Blažeje z Tunklů. Týž. ujav se sporu, dovedl si v dobromyslných sedláč cích zaraziti zřídlo vydatných příjmů. Zaslep je sliby, ukazoval jim falšované doklady s ne- pravými pečetěmi i podpisy, až na jeho radu i do Brna dojeli, kde prý jim výsady znova bu- dou potvrzeny. Jisto je, že chodští vyslanci ce- stovali z Vídně do Prahy přes Beno, důvěřuijíce z plna moci i obratnosti svého nového prokurá- tora. Také ostatních 7 zvolenců chodských dne 11. června 1693 odešlo do Prahy. Byli to: Jiri Zíka, rychtář z Oujezda, Němec, rychtář z Me- dákova, Jan Sladký řeč. Kozina, Krištof HIrubý, rychtář z Dražinova, Jiří Peč, rychtář z Cho- dova, Jakub Brychta a Adam Etzl z Klenči Je známo obecně, co se dělo s vyslanc chodskými, jaká bouře zachvátila kraje chodská, jak padl los na Kozinu, aby pro výstrahu byl pověšen, o hrdinské smrti jeho 28. listopadu 1695 a vyplnění proroctví Lomikarovi, že do dne do roka bude státi před soudnou stolicí boží. Id na Chodsku vypráví si o této události podnes rozmanité pověsti a upomínky. Autorovi nové knihy o Kozinovi teta Holubova z Klenčí vyprá- věla r. 1906 tekto: „Na lidskej soud Kozina nie nodal. Dyž stál pod šibenicí, vykřik' na Lomi- kara: Lomikare, do dne ha do roka Pámbů ns rozsůdí! Lomikar tomu nevěřil, smál se. A když byl rok, vystrojil trachtací na tranovským zám- ku. Vo půlnoci vstál za stolem, nalil si sklenič u vína a vykřik vesele: Kozino, chybáš, rok pryč a já tu eště! V tom stál ve dveřích černej pes s ohnivým jazykem. Lomikar pad' a bylo p něm. „Ten zlej“ si pro něj přišel. Č. Zibrt
Houska Blažej Tunkl Němec Sladká Kozina Krištof HIrubý Peč Brychta Etzl Lomikar Ida Holubův Vídeň Brno Praha Bena Oujezd cho Kleneč Chodsko Jiri Zíka Idákův Dražinův