2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
29. srpna 1908
5
article
V této schůzi byly bezdebaty s ch vá-
leny návrhy komise právnickéa
usneseno zároveň, aby přitomní pp. členové
městské rady byli vyzváni, aby se připojili k
společné žalobě členů městské rady — poku
nezasedají ve správní radě vodárny. Předem již
prohlásili presidiu rady městské, že tak učiní
Pp. nám. Jirousek a m. r. Schrötter.
Mima to vyhradila si rada městská dalš
kroky v záležitostí této.
Potom prohlásili ještě veškeří ve schůzi
přitomní pp. členové městské rady se závaz-
kem čestnéhe slova, že žádný z nieh
od počátku měsíce června t. r. s ře-
ditelem V. Kestrankem až do dneš-
ního dne vůbec nemluvill
Ku podání společné žaloby, jejíž útraty
každý ze žalujících pp. členů rady měsíské bude
sám hraditi, splnomocněn byl advokát a zemský
poslanee pan dr. A. Schauer.
Tím byla mimořádná schůze městské rady
skončena.
Jirousek
Schrötter
V Kestrank
doktor
A Schauer
6
article
Kdo jest kompromitován?
Kdo jest kompromitován?
Na tuto otázku nelze doposud od po-
věděti. Jméno onoho městského radního, který
odhalením centrálního ředitele Kestranka tal
hluboce je kompromitován, není dosud zná-
mo. Ve včerejším odpoledníku uveřejnili jsme
prohlášení 14 členů rady městské, že v záleži
tosti dodávky rour vůbec s nikým nejednali.
Dnes uvádíme 7 dalších jmen pánů, kteří stejne
prohlášení učinili. Jsou to členové rady městsk
pp. Peterka, inž. Zvěřina, dr. Pinkas, V. No-
volný, cís. rada Novotný, stav. rada Pacovský
stav. Soifert učinil v presidiu rady městské pro
hlášení, že vůboc s nikým o ofertě zkartelova
ných závodů nemluvil.
Členové rady městské pp. K. Vlček, Pato
čka a Brož prodlévají na dovolené mimo Prahu.
Po včerajší schůzi městské rady jest pal
vůbee pochybno, že odhalení ředitele Kestrank
týká se vůbec některého člena nynější městské
rady, neboť přítomní členové čestným slovem
prohlásili, že s ředitelem Kestrankem vůhec ne-
mluvili.
Peterek
Ing
Zvěřina
doktor
Pinkas
Novotná
K Vlček
Brož
Praha
7
article
Vídeňské jízlivosti.
Z Vídně, 28. srpna. Jakým jedovatým to-
nem se nesou poznámky zdejších listů o usne
sení pražské vodárenské rady v záležitosti za-
dání rour pro vodovod firmě francouzské, toho
ukázkou jest dnešní úvodník »Wr. Allg. Zlgu.«
Praviť se v něm: »Po všem tom, cos
ví o pražském obecním hospodářství, jest nej-
zajímavější, že národní sympatie pro francouzský
průmysl daji se vyjádřiti v procentech. Když
v r. 1898 »Česká spořitelna« projevila ochotu
na paměť eísařova jubilea vystavěti vodovod na
vlastní útraty a městu jej darovati, zamítla
městská správa z »národních důvodů« tento
dar. Zda v pražské obecní síni také jinak pa-
nuje taková nechuť k darům, o tom nechceme
rozhodovati. Aspoň německý tisk v Praze již
mnohokráte měl příležitost zabývati se procent-
ními aférami dle příkladu odhalení páně Ke-
strankova. Pražská rourová aféra není jediná
páchnoucí historie, která se v pražské obeení
Vídeň
Praha
Český spořitelna
8
article
sini sběhla, ale jest snad nejzajímavější. Do-
kazujeť, že také v baště absolutního českého
šovinismu za jistých okolnosti lze nalézti ná-
rodní snášelivost, nebo lépe řečeno, že se sní
tam obchoduje na 2—5 proc. ažia. Klesne-li
ažio, pak stoupnou sympatie a antipalie docela
dle vzoru bursy a nejlepším překvapením na
celém příběhu jest, že v Praze nikdo není tím
rozčilen. To jasně dokazuje, že Pražané vědí
mnoho a jsou na mnoho zvyklí a nerozčilují se
příznaky depravace a že národohospodářsky ne-
smyslné chování, nikoliv bezvadné vzdorousne-
sení obeení správy považují za něco zcela při-
rozeného. Sensaci budí tato záležitost jenom
tam, kde se zcela zvláštní místní poměry ne
znají.«
Z Kamenice n. L., 28. srpna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) S potěšením vzali jsme na vědomí
že dodání vodárenských rour zadáno firmě fran-
souzské a nikoliv vítkovické německé železárně.
Městská rada.
Pražan
Praha
9
article
Politické zprávy domáci.
Ze Záhřeba, 26. srpna. (Katolická my
šlenka ve službě rakouské poli
tiky.) Katolické duchovenstvo v Chorvatsku je
nejlítějším nepřítelem selské strany chorvatské
již založili a vedou bratří Radičové, Štěpán
Ante. Chorvaté, jak známo, jsou horliví kato-
líci a sedláci chorvatští dosud slepě poslouchali
svých kněží. Bratří Radičové nyní sedláky osvo-
bozují z toholo duchovního jarma, pročež jsou
od kněži nenáviděni. I s kazatelen proti nim
kážou, že prý jsou »protivníci kněžstva, církve
i víry«. Posvěcení odpůrci bratří Radičů jsou
nejpevnějšími sloupy strany starčevičovské, již
nyní komanduje Josua Frank. Dr. Ante Radi
pozastavuje se v »Domu« (orgán bratří Radičů)
nad tím, že kněží jsou nepřáleli jim, bratřím
Radičům, kteří sice chtějí chorvalského sedláka
vzdělat a povznést, ale nikoli odvrátit od víry,
ale jsou fanatickými přivrženci strany, jejíž za-
kladatel, Ante Starčevič, byl napsal: Katoličtí
popové snížili chorvatský lid na stupeň dobytka
(»požívinčili«) a nejvíce zavinili jeho neštěstí;
a jinde: Mohamedova víra je čistší než kato-
lická, což každý ví a nikdo nepopírá. Pisate
ukazuje dále na jednání starčevičovského kněž-
stva v Bosně. Tam jest jeho hlavou arcibiskup
Stadler a hlavním věstníkem »Hrvatski Dnevnik«
v Sarajevě. Starčevičovské kněžstvo v Bosni
udržuje Chorvaty v domnění, že je tam pioný-
rem velkochorvatské myšlenky, ale tomu není
tak. Katolické kněžstvo v Bosně bojuje pouze
proti Srbům, a proti nim jen prolo, že jsou
pravoslavní, a tento boj vydává chorvatskému
národu za boj za velkochorvatskou myšlenku
Proti mohamedánům bojují pouze polud, poku
jsou sedláci, stojíeí na rovni se sedláky křesťan-
svými a platící mohamedánským begům desátek.
Radič
Štěpán Ante
Chorvat
Frank
doktor
Radi
Ante
Starčevič
Katolický
Mohamedův
Pisate
Stadler
Srba
Záhřeb
Chorvatsko
Boseň
Sarajevo
Hrvatski Dnevnik
10
article
Ale o mohamedánských statkářích Stadlerův
»Hrvatski Dnevnik« vždycky píše s velikým
respektem a chválou.
Z toho vidno, že chorvatské duchovenstvo
vystupuje ve veřejném životě výhradně jako
armáda papismu a feudalismu. Stojí tedy na
stanovisku středověkém a bratří Radičové konají
důležitou národní práci, vymaňujíce selský stav
ze vlivu kněžstva.
— (Úradnická svévole.) Svévole
německých soudců v Čechách není menší, než
svévole barona Raucha a jeho orgänů v Chor
vatsku, státního zástupce Akurtia v to počitaje
Úřadnická svévole šíří se i do poštovnictví
v Rakousku, t. j. v Cislajtanii začíná ado
Chorvatska se přenese co nevidět. »Srbobran«
si stěžuje, že mu rakouská pošta již od několika
dní každé číslo vrací, ačkoli redakci nie nebyl
oznámeno, že by »Srbobranu« bylo odňalo
právo dopravy do Rakouska. (A není také proč
Red. »N. L.«) »Je-li to však pravda«, píše list
»je smutné, že taková nařízení mohou býti v
Vídni vydávána v době, kdy je ministrem ob
chodu Slovan a to Mladočech. Za tohoto mi-
nistra bylo právo dopravy do Rakouska odňalo
rěckému »Novému Listu« a nyní snad i »Srbo
branu«.
Stadlerův
Hrvatski Dnevnik
Radič
Rauch
Srba
bran
Čechy
Rakousko
Chorvatsko
Vídeň
Reda . » N . L
Slovan
11
title
Politické zprávy zahraničně.
12
article
V Praze, 28. srpna.
Praha
13
article
Polský imperialism.
Proti p. Romanu Dmowskému vypukla v
Varšavě nespokojenost, že se zúčastnil pražsko
slovanské konference. Strana, obecně nazývaná
všepolskou, a sama se nazývající národně de-
mokratickou, již dávno byla ve skryté oposiei
proti předsedovi Polského kola v hosudarstvenné
dumě, ale oposice teprve nyní, když se Dmowski
připojil k slovanskému proudu, stala se zjevnou
a hlasitou. Mluvči této oposice, časopis » Goniec«.
vytýká p. Dmowskému odpadlictví, pošlapání dů-
stojnosti národa atd., a vyzývá polský národ.
aby se nedal balamutit od Slovanů a chránil o
nich své ideály národní; neboť ruch slovanský
není prý a nemůže být nie jiného, než rusií-
kace. Panslavism je pouze škraboška panru-
sismu.
»Šwiat Slwiaňski« p. prof. Maryana Zdie-
chowského v Krakově vytýká této oposici, že
se málo zabývá veřejným životem, málo čte.
málo se vzdělává a machinálně opakuje staré
formulky, přes to však ráda všecko kritisuje.
Romanus Dmowský
mokraticka
Dmowski
profesor
Maryan
Varšava
Krakov
Slovan
Šwiat Slwiaňski
14
article
Taková strana nikdy se nehodl k činu politi-
ckému. Přes to, praví zmíněný orgán, je možno,
že odpůrei slovanské politiky Polského kola ho-
sudarstvenné dumy dosáhnou velkého počtu,
neboť společnost, pozbavená po dvě pokolen
politického života, nemůže se vyznamenávat
smyslem politickým. Ale byť »fronda« byla sebe
četnější, nebude nikdy míti dobrého štábu, ani
též stálého směru, protože nemá vynikajících
osobností. Bude to massa neskrytalisovaná, ve
které budou pro sebe lovit adepty jiné strany;
socialisté a pokrokovci. Znamením toho jest už.
že pokrokovci volají k zodpovědnosti svůj hlavní
výbor pro vyslání delegace do Prahy.
Praha
15
article
Má-li být už oposice proti p. Dmowrskému
— čteme dále — a slavjanoflstvu polskému,
nechť bude pořádná, ale ne nějaká tramtadraee
v nověm, ale zpozděném vydání. Chce-li » Gonice
gruntovně válčit proti slovanskému proudu
Polsce, musí se postarat o spolupracovníky
obeznámené náležité s národy a věemi slovan-
skými. Opakujeme, že mezi protivníky slavjano-
filstva nepodařilo se nám ještě ani jednou po-
tkati znalce slovanských věcl; a potom všichiní
polšti znalci Slovanstva jsou zároveň slavjano-
flly. Ten fakt musí zastaviti každého, kdo nám
chee vytýkati, že jsme »škodlivi«. My jsme již
na počátku r. 1905 ohlásili heslo »slavjano-
filstva bez ústupků«. »Goniec« se bojí, že
proudu slovanského bude míti prospěch pouze
Rusko na neprospěch Polska. Kdo pak tam
(v redakci »Gonce«) ví, zdaž ten proud je pro
Rusko či proti němu? To záležeti bude o
toho, vyrovná-li se Rusko s námi. Nevyrovná-li
se, bude vyloučeno z politiky slovanské. Možno
tedy naše slavjanofilství pokládati rovným prá-
vem za namířené proti Rusku, jako za »moska-
lofilstvi«. Bojí se »Goniec« ztráty polskéhio vlivu
a kultury na Litvě a Rusi? Vždyť by program
»Šwiata Slowisnskiego« náleželo spíše považu-
vati za imperialism polský. A proto
jen nevědomý Polák může býti našim opo-
nentem.
Šwiata Slowisnskiego
Polák
Rusko
Polsko
Litva
Rus
16
article
Pan Maryan Zdziechowaki velmi si zakládá.
jak se čílává v jeho orgáně, že má slovanský
program. Miti program podle jeho myšlení je
hlavní věc, ostatní se udělá samo sebou. České
slovanství zavrhuje, že prý nemá programu,
dovozuje, že z té přičiny musí se dáti pod ve-
dení slovanství polského, t. j. slovanství jeho,
pana Marvana Zdziechiowského. A tento program
se mu ještě nikdy nepodařilo tak jedním slovem
vyjádřiti, jako v polemicu s »Goncem«, Polský
imperislism! Za tím heslem žádný Slovan ne-
půjde. Slované se prohlásili proti ruskému slav-
janofilství, že je podeztrali ze snah o ruský
imperialism na účet slovanských zemí a národů.
Slované milují své národní individualnosti a ve
vzájemnosti slovanské hledají jejich oporu.
Každý imperialism směřuje proti vzájemnosti
slovanské. Ale hlavní nedostatek imperialismu
polského jest, že Poláci v naší době žádného
imperia nemají. Pan Zdziechowski podobá se
tomu kanonýru, který myslil, když má díru na
kanon, že je toho dosti a dělovinový obalté
diry že se udělá sám sebou. Polský imperialism
je pouze imperialismem p. Maryana Zdziechow-
ského; národ polský zajisté mysli realněji
půjde s ostalními Slovany pod praporem slo-
vanské vzájemnosti, jako rovný s rovnými.
Maryan
Marvan
Slovan
Polák
Zdziechowski
17
article
Obrat v Marokku.
Obrat v Marokku.
»Temps«, obyčejně dobře zpraven ze z
hraničního ministerstva francouzského, uveřej-
ňuje notu, dle níž vláda francouzská a španěl-
ská vyměnily své náhledy o nastolení Muleje
Hafida. Především bylo uznáno, že nen
obav, že by bylo překazeno další organisování
policie dle usnesení algecirasské smlouvy. Ob
vlády jsou za jedno v pevném hájení algeciras-
ské smlouvy, jejíž úplné provedení budou vy-
mahati též na nověm sultánovi, jakož i záruku
bezpečnosti pro Evropany.
Z berlinských vládních kruhů se oznamuje.
že dosud nedošla zpráva, jak se zachová
Francie a Španělsko k novému stavu v Ma-
rokku. Prohlašuje se však, že je nesprávné a
nedůvodné tvrzení francouzských listů, že
Franeie a Španělsko mají téžv
otázce uznání Muleje Hafida za
Temps
Mulej Hafid
Evropan
Franeie
Maroko
Francie
Španělsko
Ma
18
article
sultána jistý mandát od mocí po-
depsavších smlouvu algecir as-
skou. Jestli státy podepsavší smlouvu
algecirasskou dosud se zdržely jakéhokoliv pro
hlášení ve příčině Muleje Hafida, učinily to jen
z ohledu k zvláštním zájmům obou zmíněnýeh
států v Marokku. Bude však žádoucí, aby státy
evropské daly Francii a Španělsku též v otázce
Muleje Hafida zvlášlní mandát.
Z Tangeru se telegrafuje, že A b d u
Aziz neskládá zbraň, naopak je odhodlán
k dalšímu boji. Hodlá prý utvořiti no v ou
mehallu a znovu táhnouti na Ma-
rake8. Pověst ta nenalezá však víry, poně-
vadž Abdul Aziz postrádá prostředků k utvo-
ření mehally a prohlášení jeho bratra za sul-
tána v přístavních městech připravilo ho o vše-
chen vliv.
»Matin« potvrzuje tyto zprávy o novém
podniku Abdula Azize a tvrdí, že El Menebhí
usiluje utvořiti nedaleko Tangeru novo u me-
hallu ze stoupenců Abdula A zize.
»Petit Parisien« píše: Uznání M ule je
Hafida závisí mimo přijeli smlouvy algeci
rasské též na záruce, že bude moci dostáti da-
ným slibům Francouzské vojsko bude odvo
láno teprve po vyřízení všech stižnostI. Z ofici-
osního pramene oznamuje se z Paříže, že sku-
tečně byly mezi Franci! a Němejckem
vyměněny noty ve příčině podm
nek, jež musí vyplniti Mulej Ha-
fid, máli býti uznán. Ujišťaje se, že
v Berlíně se konala rozmluva mezi francouz-
ským zástupcem a státním tajemníkemsl
Schoenem a v Paříži rozmluva mezi ministrem
zahraničních věcí Pichonem a německým zá
stupcem bar. Leuerem. Rozmluvy však měly
ráz všeobeený a nebyl probrán nijaký zvláštn
bod
Mulej Hafid
Aziz
Abdul
Petit Parisien
Franek
Němejck
Pichon
Maroko
Francie
Španělsko
Tanger
Ma
Ihall
Paříž
Berlín
El Menebhí
19
article
Kardinál Rampolla bndoucím papežem.
Kardinál Rampolla bndoucím papežem.
Římský dopisovatel »Berl. Tagb.« ozna
muje, že ve Vatikánu způsobila velký rozrueh
otázka, kdo má být povolán na místo sekretáře
konsistoriální kongregace. Tato kurie po refor-
mách zavedených papežem Piem X. v organi-
saci kurií stala se nejdůležitější. Zejména patří
do jejího oboru jmenování biskupů
v případě smrti papežovy má sekretář
konsistoriální kurie úřadovati jako zatímní státní
sokretář a sekretář konklave. Berlinský list tvrdí,
že na toto místo má býti povolán kardiná
Rampolla, ač se setkává s odporem vlivu-
plných osobností. Zpráva tato je velmi překva-
pujíeí vzhledem k rozporu mezi Rampollou
nynějším směrem převládajícím ve Vatikánu.
Dostane-li Rampoila toto místo, nabude rázem
neobyčejného vlivu a bude moci nejjistějšími
prostředky připravovati svou vol bu
za papeže. Přivrženci Rampollovi podnikaji
vše možné, aby dříve tak mocného kardinála
prosadili na toto místo, avšak odpůrci obávané-
ho »papabile« nebyli též nečinnými. Vysvětlili
papeži, že by timto jmenováním učinil Ram-
pollu místopapežem a nejpravděpodobnějším
kandidátem tiary. Papež podlehl prý těmto hla-
sům a zatím bylo odloženo obsazení místa se-
kretáře nejdůležitější v kongregaci.
Berl
Pius
Vatikán
Rama
20
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Opravdový »černý den« výstavy. Nevlídné
počasí a ještě nevlidnější nálada, které nedovedly
zaplašiti veselé piecy hudebních kapel. Naopak
působily až disharmonicky v dušičkové atmo-
sféře a obraze výstavním. K okousání! Bůh vl
zda se to může jmenovati ještě srpnovým od
půldnem.
Na »Pegasově pranýři« se po aféře pohled
nicové ocitla včera časová aféra troubová a bude
prý následovati habešská, v níž na moderní, pa-
pírový sice jen, ale neméně řežavý postaveny
budou ženy, kleré ostudně si počínaly v ha-
bežské vesnici. Pegasův pranýř se hrozí stát
opravdovým zlým svědomím skrytých hříšníků
Bledněte, hřišníci, neboť silhavé oči Pegasovy
vidí více, než si myslíte! Ale nermutte duš
příliš, vy, kteří ucitite důtky jeho satiry,za
Pegasův
živnostenský komora
21
article
chyby a chybičky, jimiž i spravedlivý denně
hřeší sedmkrát. Přílišná citlivost k bodům
šlehům satiry svědčí o maloměšťáctví, úzkém
obzoru dušovním, z nichž výtku každý s indig-
nací odmílá.
Mnoho a vděčné látky Pegasovským invekti-
vám by dodala historie »národního milionu«
minulého i mladé osudy vznikajícího druhého
milionu. Zde by nesvištěl bič jeho nadarmo!
Národní milion! Véru národní, nebot
český národ jej snesll
Jest zajímavá i poučná historie jeho. Po-
slyšme z ní aspoň úryvky.
Začátek sbírky. První sběrna umí-
stěna byla v pavilonu města Prahy 31. kvétna.
Krychle postavena v průmyslovém paláci dne
7. června. Od toho dne teprve sbírky začly
intensivněji se scházeli.
Čtvrt mi l. dosaženo 4. července, tedy za 35 dnl
půlmil. . 28. července, . » 59
celý mil. . 25. srpna, . . 87,
Největš! přtjem vůbec byl dne
19. srpna, totiž 32 677 dvouhaléřů, nejmenšl
dne 2. června, totiž 935 dvouhalérů.
V první půlce milionu sešlo se na darech
na celé sloupce 4605 K 3 hal a bylo
tedy v drobných penězích sebráno 5394 K
97 hal., v druhé půlce činí sebrané sloupee
6363 K 13 hal. a drobné mince tedy pouze
3636 K 87 hal.
V celém milionu sešlo se na sloupcích tedy
10 968 K 16 hal., takže v drobných mincích
sebráno pro milion vlastně jen 9031 K 84 hal.
čili 451.592 dvouhaléřd.
Největš
Praha
22
article
Tyto drobné mince, pokud jde o dru-
hou půlku milionu, záležely z následujících pe-
něz: 2185 haléřů, 70.745 dvouhaléřů,
9629 desetihalétů, 4152 dvaceti-
haléřů a 370 K ve stříbře, diference
oproti shora vykázaným 3636 K 87 hal. padá
na vrub přebytku z prvního resp. druhého půl-
milionu.
Do pokladniček vhozeny byly též neupo-
třebné šeky poštovní spořitelny; haléřové po-
ukázky firmy Bursík a Kohout a celá sbírka
cizozemských a neplatných minci. Také kaménky
skoro denně v pokladnicích se najdou, patrně
od závistivých přátel sbírky.
Včerejšího dne vhozen byl do pokladnice
též výatavní 1os, což jest nápad velmi
dobrý a mohl by Jednotě vynésti po případě
i hlavní výhru. Kdo má smůlu v loterii a
jest majitelem losu, mohl by za se nechat hrát
snad šťastnější Národní jednotu pošumavskou.
Karneval umělců.
(12., 18. a 14. září.)
Monstre koncert kolovrátkářů. Sdru-
žení umělců, kteří pořádají karneval, připadlo na
myšlenku, která svědčí přímo o dabelské rafinova-
nosti. Chtějíť uspořádati monstre koncert — kolo-
vrálkářů. Dovedete si představiti, vy, jejichž slu-
chové nervy jsou rozervány a rozbolavěny až
k šílenství tisícerým opakováním »Veselé vdovy«a
jiných časových písní na vřeštivém »ulicobruko-
truhlíku«, koncert řekněme jen padesáti kolovrátků?
Nedovedete! Nuže, podstupte statečně zkoušku svých
nervů o karnevalu. Až si poslechnete tento nesly-
šený, jediný svého druhu koncert, pak se vám
dvacáté opakovánť v jediném odpůldní kterékoli
z dnešních odrhovaček bude zdáti libezným ještě
požitkem Přestanete se zlobit, láti a získáte do-
smrtnou immunitu proti všem flašinetovým škodli-
vinám
Sehůze širšího zábavního výboru
koná se dnes o 4. hod. odpol. v komorním pavilonu
na výstavě.
Bursík
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Národní divadlo. Motýl. Veselobra
o čtyřech dějstvích. Anglicky napsal G. B
Shaw. Přeložil Karel Mušek.
G. B. Shaw patří mezi nejsvěráznější po-
stavy moderní literatury anglické. Ideově smělý
až k paradoxalnosti, umělecky odvážný až k ne-
horáznosti, je bojovného temperamentu a prudké,
propagatorské výmluvnosti. Dovede být zbrklým,
ale není nevkusným, hovoří a vykládá o překot.
ale nikdy nenudí a jeho kousavé a neomalené
vtipkování nezapírá Irčana. Shaw, který byl so-
cialistickým publicistou a řečníkem a jako Bern-
stein rouhal se dogmatům Marxovým, který byl
krilikem a lomcoval puritánskými dušemi, aby
v nich vzbudil zájem a pochopení pro Ibsena
a Richarda Wagnera, zůstal kritikem, agitátorem
a polemistou i ve svých komediích. Jeho bry
filosofické a satirické, jeho »Unpleasant Plays«
i »Plays for Puritans« jsou polemikami a plai-
doyery originálního myslitele a vášnivého advo-
káta moderních thesl. Ihsenista Shaw nemá da-
leko té suggestivnosti a básnické podmanivosti,
kterou tak okouzluje jeho mistr. Není v něm
nie mystického, ani magického a naopak, je
jasný až k určitosti, ač nezapře ve svých biz-
zurnostech a rozvláčnostech syna mlhavého se-
veru. Jeho komedie »Motýl«, která byla ve
čtvrtek poprvé sehrána s moeným úspěchem
v Národním divadle, je satiriekým obrazem,
k němuž nadehla autora ibsenovská vřava,
vzniknuvší v Londýně r. 1891 po provozování
»Příšer«. Stará společnost a její mluvči, cti-
hodní, pruderní kritikové byli zděšeni a moderní
upadli do ibsenovského snobismu a horovalio
»nová ženě«, o Noře a Heddě Gablerově.
Veselobr
Shaw
Karel muška
G B
Irčan
Marxův
Ibsen
Wagner
Ihsenista Shaw
Nora
Gablerův
Bern
Londýn
národní divadlo
Unpleasant Play
Play fórum Puritan
24
article
V klubu Ibsenově, v jednom z těch intim-
ních a útulných zákouti, jakými jsou jen malé
»mixt elubs« londýnské, odebrávají se dvě jed-
nání »Motýla« a ukazují zvláštnosti angliekých
mravů. Všechny osoby veselohry jsou členy toho
klubu, mladý, přátelský gentleman Leonard Char-
teris, hezká a moudrá vdova Grace Tranfleldová,
které se Charteris usilovně a úspěšně dvoří, ne-
měně hezká, ale velmi ztřeštěná a zárlivá slečna
Julie Gravenova, které Charteris se právě na-
bažil, ale jejíž energické a žehravé lásce ne-
může uklouznouti hypochondrický plukovník
Daniel Graven, rozvážný a umírněný kritik
Gutbberlson, slečna Sylvie Gravenova, která je
důsledně »novou ženou«, nosí monokl a podle
všeho je sufražetkou i dobrý dr. Paramore,
nešťastný vynálezce nové nemoci, spočivající na
osudném omylu diagnosy. Poněkud lehkomyslný
a na don Juana málo prohnaný i málo statečný
Charteris octl se v choulostivé situaci mezi
dvěma ženami. Miluje pani Tranfieldovou, která
je mu nakloněna a zradil temperamentní slečnu
Julii Gravenovou, která zuřivě reklamuje své
uloupené štěstí. To, co se děje v klubu Ibse-
nově, není nijakým distingovaným flirtem angli-
ckého stylu, ale splše veselou melou moliěrovské
a sheridanovské komiky, neboť i políčky mla-
skají ve scenách příliš hlučných a hašteřivých.
Ibsenův
Leonard Char
Grace Tranfleldová
Gravenův
Charteris
Graven
Sylvius Gravenův
doktor
Paramore
Tranfieldová
Gravenová
Ibs
25
article
Dialog, někdy břitký, někdy povážlivě briticky
zdlouhavý, je opepřen sarkastickou duchaplnosti
Shawových satirických výpadů a posměšků.
Komedie končí mravokárně, neboť záletník
Charteris odtáhne s dlouhým nosem. Ohnivá
Julie se zasnoubí s doklorem Paramorem
moudrá vdova paní Grace Tranfieldová, poznavši
celou povrchnost přelétavého svého etitele, který
jako motýl poletuje s květiny na květinu, řekne
mu bezoliledně své pohrdání a obráti se k němu
zády. Ve francouzské komedii by stihl lehkého
motýla osud milosrdnější. Ale nezapomeňme:
jsme v Anglii a v »neutěšeně« »unpleasante
komedii Shawově. Hráno bylo s chutí, eleganei
a vervou. V tom směru zejména vynikali paní
Laudová, která s chicem a roztomilosti tlumo-
čila půvabnou vdovu a paní Benoniové, jejíž
Julie Gravenova překypovala něhou i vášní, rozto-
milou koketností i rvavou žárlivostí. V roli
emancipované Sylvie byla paní Červená poněkud
stísněná, jeji umělecký takt jí nedovolil, aby
karikovala. Nový člen naší činohry p. Schlag-
hammer dokázal ve svém Charterisovi hbitou
nenucenou pohotovost hereckou, jeho slovo zní
plně a svěže, jeho gest je přirozený a elegantní.
Můžeme klásti velké naděje v talent mladého
umiělce. Téz p. Želenský jako plukovník Graven
a p. Matějovský jako dr. Paramore uhodili na
správný tón, vhodný ovzduší anglické veselohry
Režie p. Muška zasluhuje uznání.
Shawův
Julie
Grace Tranfieldová
Laudová
Benoni
Gravenův
Sylvius
Želenský
Graven
Matějovský
doktor
Paramore
Muška
Anglie
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvu opernímu, operetnímu a koncerlnímu
bude opět vyučovali, počínajíc dnem 15. září, paní
Ludmila Inemannová, vdova po zemřelém členu
Nár. divadla p. R Inemannovi, dcera zvěčnělého
mistra zpěvu p. J. Lva. Paní Inemannová, žačka
svého otce, učí zpěvu dle výborné methody tohoto
slavného umělce a docílila již také u svých žákyň
žáků značných úspěchů. Žáci a žákyně přijímají se
v bytě paní L. Inemannové v Pštrosově ul. čís. 39
každého dne od 9 do 12 hod. v poledne a od 2do
4 hod. odp.
+ Hudba ohrámová v dómě sv.-vilském. V ne-
děli dne 30. t. m. po 9. hod. dopolední: P. Griesba-
cher: »Ecce sacerdos magnus«. Karel Douša: »Miss
in hon. Set. Venceslai«. J. Cainer: »Graduale«. D
Witt: »Olfertorium«.
Inemannová
Inemann
L Inemann
P Griesba
Douša
J Cainer
Witt
pštrosův
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Tolstoj není vážně nemocen. Z Petrohradu
28. srpna. (K. k.) U hr. Tolstého objevila se, jak na
dolaz sděleno »Petrohradské telegrafní agentuře«
v posledních dnech s prudkostí zastaralá chorob
noby, kteráž jej nutí zůstati v pokoji. V celku neza-
vdává stav Tolstého podnětu k obavám. Hodlá dne
10. září Jasnou Poljanu opustiti.
= Laroche Foucault. Z Paříže, 28. srpna. (K
k.) Bývalý velvyslanec a bývalý člen sněmovny po-
slanecké Laroche Foucault zemřel ve věku 83 let.
= Hulánští koně se splašili. Z Pešti, 28. srpna
(K. k.) Dnes o 8. hod. ráno jely po starobudínském
nábřeží poděl železničních kolejí dvě škadrony 12
hulánského pluku a proti nim přijížděl vlak hronské
vicinální dráhy. Několik koní se splašilo a četní
koně skočili s jezdci na koleje. Strojvedoucí dal sice
ihned zpáleční páru, čímž zmírnila se rychlost vlaku.
nicméně nebylo možno zabrániti tomu, aby řada koní
i s jezdci nebyla povalena. Hulání seskákali částečně
s koní, částečně padli na zem. Čtyři huláni
kteří byli těžee poraněni, byli dopra-
veni do posádkové nemocnice. Jeden
kůň musil býti okamžitě zastřelen,
devět koní bylo poraněno. — Z Pešti
28. srpna. (Uh. tel. kor. kanc.) Komuniké královskýcl
uherských státních drah praví, že osobní vlak č. 4003
přejel dnes u stanice Pešť-Císařské lázně pobliž Lip-
ského lihovaru dva koně 3. škadrony 12. hulánského
pluku, kteří splašili se hukotem pázy a vběhli před
lokomotivu: nehoda udála se, protoze koně šli stez kou,
na které vozba jest zakázána a na níž tedy také
vojsko nemělo vstoupiti. V důsledku této nehody na
stal ve vojenském oddílu zmatek a také ostatní koně
se splašili. Jeden hulán zraněn byl těžce, tři jiní
lehčeji; 8 koní bylo nepatrně zraněno. Přísné vy-
šetřování jest zahájeno.
Tolstoj
Tolstý
Laroch Foucault
Petrohrad
Paříž
Pešť
sněmovna
28
article
= Telegrafie bez drálu ve službách meteorologie
Z Berlína, 28 srpna. (K. k.) Hadiový telegramí
vyslaný z lodí »Císařovna Augusta Viktoria«, dne
27. srpna sděluje: Dr. Polis, ředitel cášské meteoro-
logické observatoře, pokračuje ve svých pokusech bez
drátu sprostředkovati meteorologická pozorování na
moří mezi Novým Yorkem a Anglií, při čemž se mu
podařilo přijati zprávy o počasí z Ameriky ve vzdá-
lenosti 800 mořských mil od amerického pobřežía
zprávy z Evropy dokonce ve vzdálenosti 1200 moř
ských mil od pobřeží anglického, Každodenně činí
se záznamy o počasí, které na základě zpráv kolem
jedoucích lodí udávají počasí na moři až na vzda-
lenost 800 mořských mil.
= Námořní důstojníci pro Zeppelina. Z Friedrichs-
hafenu, 28. srpna. (K. k.) Hr. Zappelin obdržel zá-
roveň s obnosem zaslaným důstojníky loďstva list
prince Jindřicha, ve kterém prine praví, že dal rád
souhlas ke sbírkám, pořádaným ve sboru námořních
důstojníků, kterýž je zvyklý ve svém povolaní počí-
tali s všelikými ztrátami, způsobenými živelnými
silami.
Zeppelin
Jindřich
Berlín
28 srpen
Nová York
Anglie
Amerika
Evropa
Friedrichs
Hradec
August Viktoria
29
article
= Krádeže uměleckých předmětů ve Vídni
Z Vídně, 28. srpna. Od krádeže v galerii harrachov-
ské a liechtensteinské byl ve vídeňských galeriích
uměleckých výstavách zostřen dozor a vykonána
revise. Včera se shledalo, že v umělecké výstav
byly ukradeny miniatura na pergamenu, barevný
lept a polštář, jež výstava musí majitelům nahraditi.
Miniatura, náležející profesorové Rollerové, byla
odhadnuta na 1000 K
= Zloděj z germánského musea zatčen. Ze
Salepurku, 28. srpna. (K. k.) Zdejší policie zatkla
jistého Jiřího Řetla ze S. Mohoru, jenž z germán-
ského musea v Norimberce odcizil různé předměty
v ceně 2000 marek. Ukradené věci byly u něho na-
lezeny.
= Krádež ve vlaku. Z Cách, 28. srpna. Kdy?
dnes ráno jistý petrolejový magnát z Ruska chtěl se
svou osmičlennou rodinou odjetí pařížským vlakem.
přitlačil se k němu v průchodním voze nápadne
mladý muž a brzy na to pohřešil Kus svou tobolku.
v níž měl 3000 marek hotových peněz a za 30.00
marek úvěrních listů. Okradený žádal, aby vlak, jent
se již rozjížděl, byl zastaven, což však bylo ode-
přeno. Rychle rozhodnut vyskočil Rus z jedoucíh
vlaku na perron a učinil policii oznámení o krádeži
Policie telegrafovala do nejbližší stanice, aby tam
byl vlak prohledán.
Roller
Řetl
Rus
Vídeň
Norimberk
Cáchy
Rusko
harrachov
galerie umělecký
Mohor
30
article
„. Dnešck na výstavě. Výstava olevřena
denně do 12. hod. noční. Pořad: Od 4 do 1
hod. promenádní koncerty před průmyslovým palá-
cem kapely pěšího pluku č. 11, v dolním hudebním
pavilonu kapely Sokola žižkovského, řízením p. Hler-
manna. V 7 nodin večer v koncertní síní IX. filhar-
monický koncert výstavního orchestru. Lirigent dr
Vilém Zemánek. Pořad: Reifner: „Jaro“, symloni-
cká báseň (poprvé v Praze). 2. Novák: Slová-
cká suita. 3. Beelhoven: Symfonie číslo 9 De moll
s připojenou ouverturou k op. „Leonora“ číslo 3. O
9 do 1210. slavnostní osvětlení.
. Z koncertní síně. K dnešnímu filharmonl-
ckému koncertu, v němž cyklus Beethovenových
symfonií zakončen bude provedením „deváté“, sluší
podotknouti, že Novákova slovácká suita
poprvé hrána bude s předepsaným o
skladatele spolupůsobením varhan,
které z nedostatku nástroje vždy musily býti vypu-
štěny. Koncert koná se při sedadlovém uspořádání
sálu a jsou vstupenky na sedadla vesměs číslovaná
za populární ceny 1 K a 1 K 50 hal. v předprodeji
v hudebních závodech Fr. Urbánka a Mojmíra Urbán-
ka pouze do 1 hod. v předprodeji, s právem vol-
ného vstupu na výstaviště. Zbylé lístky budou se
prodávati u večerní pokladny od 1/26. hod., kde l
obdržeti též místa k stání po 80, resp. 60 hal
„Márodní Listy“ mají svůj kiosk na vý-
stavišti hned u pravého rohu květinového parketu,
blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se na
náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čisla ran-
ního i odpoledního vydání k dostilní
*. Ústřední Matice školská oficiálně není nijak
zastoupena na jubilejní výstavě v Praze. Přes to
všsk přece postaral se činný odbor matiční v Praze-
Holešovicích, aby aspoň češtj návštěvníci výstavních
restaurací nezapomínali na Ústřední Matici školskou.
Sokol
Zemánek
Novák
Slová
Leonora
Beethovenův
Novákův
Urbánek
Urbán
Praha
Francie
PrahaHolešovice
Reifner
slovácký suita
31
article
Každodenně obcházejí dámy odboru holešovického
se známou trojbarevnou pokladničkou matiční a sbí-
rají do ní dárky, jimiž věrní Čechové pamatují na
přední národní ústav svůj, na korporaci, která stará
se, aby sta a sta dětí ročně vyrváno bylo ze spárů
germanisace, Diky obětavé snaze spanilých sběrate-
lek a ochotné obětavosti českého obecenstva do-
stoupily sbírky na Ustřední Matici školskou na vý-
stavišti pořádané slušné výše, i vybraly se v jedno-
tlivých podnicích tyto přispěvky: v restauraci pana
Navrátila »u slona« K 661.99, v restauraci p. Fi-
lipa K 605.09, v rest. p. Choděry-Vacka K 578.62,
v rest. p. Kejhara K 437.66, v rest. p. Procházky
K 364.83, v ochutnavárnách K 276.01, v kavárně
p. Böhma a v cukrářství p. Hály a Pelztyla K. 205.57,
v rest. p. Patache K 146.50, v české chalupě p. Ečra
K 137.53, v rest. p. Kamenského K 135.—, »na
rychtě« K 79.07, v klosku »Nár. Listů« K 61.36,
v rest. p. Regnera K 43..81, v rest. p. Panochy
K 42.53, v uzenářství p. Macešky K 38.—, v kolín-
ské kavárně K 26.78, v kiosku »Českého Slova«
K 23 66, v klosku »Hlasu Národa« K 20.68, v kiosku
»Nár. Politiky« K 8.47, celkem K 3893.16. Doufáme,
že uveřejněním tohoto výkazu o sbírkách na Ustř.
Čecho
Navrátil
Choděra
Vacek
Kejhar
Procházka
Böhm
Hála
Kamenský
Regner
Panoch
Maceška
32
article
Matici školskou obětavost návštěvníků výstavy ve
prospěch Ústřední Matice školské se jen zvýší. He-
slem každého návštěvníka výstavy budiž, aby aspoň
dva haléře při každé návštěvě, své věnoval do čer-
veno-modro bílé pokladničky Ústřední Matice školské l
„*. Dlogenův sud. V neděli dne 30. srpna při-
bude v zábavním koutku výstaviště nová zajímavá a
originální atrakce: Diogenův sud. České obecenstvo
zajisté atrakci tuto bude náležitě podporovati, poně-
vadž jest z ní zaručena určitá část hrubého příjmu
Ústřední Matici školské. Evidenci vede
horlivý a činný odbor Ústřední Matice školské pro
Holešovice, který do atrakce této vydává vstupenky.
Každá vstupenka označena býti musí razítkem od-
boru. Ústřední Maicte školská očekává, že Diogenůr
Dlogenův
Diogenův
He
Holešovice