1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
—Obohod — Prcmysl
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 113. ze dne 24. dubna 1908.
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Berní slížnost býv. Severní dráhy.
Z Vídně, 23. dubna. (K. k.) Dnes začalo u správ
ního soudu líčení o berní stižnosti býv. Severn
dráhy Ferdinandovy na zemské finanční ředilelstv
ve Vidni a potrvá dva dni. Jedná se o výdělkovou
daň, jež byla předepsána Severní dráze v letech
1901, 1903 a 1904 v obnosu asi 61/2 mil. K. Hlavní
části stížnosti jsou tyto dvě okolnosti: při vyměřo
vání výdělkové daně na r. 1903 nebyly ze zdaňova
cího základu vyňaty provedené odpisy ze železnič-
ních zařizení v částeném obnosu přes 3 mil, a ze
zdaňovacího základu nebyly vyloučeny výloby, spo-
jené se železniční dopravou v obnosu přes 2 mil.
korun.
Rakonský Lloyd.
Z Vídně, 23. dubna. (K. k.) V dnešní schůzi
správní rady Rakouského Lloydu byla stanovena
rozvaha na rok 1907. Hrubý zisk vykazuje 8,003.5 9 K.
Po odečtení rázných dotací zbývá čistého zisku
1,752.720 K, z čehož musí býti vyplacena třelina
přebytku přes 6 proc. = 8240 K státní správě, poně-
vadž čistý zisk převyšuje 6 proc. splaceného ake.
kapitálu. Řádnému reservnímu fondu přikazuje se
87.224 K, dále se rezdělí 4 proc. I. j. 1.152 000 K
akcionářům a ze zbytku přikáže se polovina
= 252.628 K rovněž řádnému reservnímu fondu, jal
je stanovami určeno. Ze zbytku bude vyplacena
laproc. superdividenda a zbytek 108.628 K přenese
se na nový účet.
Zakázaný obchod.
Z Washinptonu, 22. dubna. (K. k.) Sněmovna
zamitla přediohu, již zakazuje se cizím lodím
účastniti se obchodu mezi Filipinami a Spo jeným
státy.
Lloyd
Vídeň
Severn
Ferdinandov
Filipíny
7
article
Ústřadní dobytčí trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 21.—23. dubna. )
Na hovězí trh přihnáno tenkrát — 97 kuet
krmných a — 61 kusů slahého skolu a přimo do-
dáno — 157 než minulý týden. Z Chorvatska po
sláno tenkrát o 20 kusů méně.
Trh začal dobře a docilovány též výhodnější
ceny než minulý týden, avšak koupěchtivost záby
ochabovala a ke konci trhu ceny zase klesly, tak že
stav jich byl skoro beze změny. Na venkov kupo
valo se méně než před týdnem.
Arciprima barevní krmní voli z moravských
uherských továren nebyli na trhu. Ia. barevní vol
uherští a haličtí tu a tam získali K 1—2, ale pozdějí
výhoda ta pominula. Prostřední voli, zvláště haličti.
prodávali se o K 1—2 dráže než minulý týden, ale
dobré smýšlení do konce trhu nepotrvalo. Spatnější
krmní a hrubší panští vole oherští prodávali se skore
jako minule.
Býků bylo méně, obchod loudavý, ale ceny mi
nulého týdne držely se pevně.
Marek
Chorvatsko
K 1
8
article
Ceny slabého skotu a buvolů se také nezměnile.
Z příhonu, v němž bylo 226 kusů z Moravy,
prodáno: do Vídně 2536, do Dol. Rakous 379, do
Čech 9, na Moravu 15, do Přimoří 36 kusů a 2
se jich nedoprodalo.
Na trh s vepřovým dobytkem dopraveno bylo
vzhledem k minutému týdnu o 163 tučných a o 13g5
masných vepřů méně. Dovozu tučných vepřů ubylo
ze zemi předlitavských o 72 kusů. Příhon tučpých
vepřů, jichž byto na trhu 5135, stěží stačil potřebě.
což př mělo majitele, že zvyšovali ceny. Kupci cho-
vali se vzhledem na výši cen a proto, že ceny sádla
i slanin jenom nepatrně stouply, velice zdrželivě při
nákupu. Tomu dlužno zvláště přičísti, že ceny tuč-
ných vepřů první jakosti stouply jenom o jeden,
střední a horší jakosti o 2 bal. při 1 kg. Vysoké
ceny přiměly uzenáře ke všemožnému obmezování
nákupu, pročež z příhonu poměrně slabého se 304
tuční vepři neprodali.
Pokud jde o přívoz masných vepřů, dodal
pouze Bukovina o 129 kusů více, kdežto dovoz
z ostatních zemí zboží posílajících se proti minu-
lému týdnu o 875 kusů zmenšil. Nabídka celkem
5875 masných vepřů nestačí za pravidelných poměrů
potřebě. Toho použili majitelé, aby ceny značně
zvýšili, Ačkoli kupující, jak vídeňští, tak přespolní,
omezili se pouze na úhradu nejnutnější potřeby, mu-
sili přece za těžké masné vepře platiti o 6, za lehčí
druhy do konce o 8 h za 1 kg více, než v minulém
týdnu.
Kupec
Morava
Vídeň
Dolo
Rakousy
Čechy
kg
9
article
Jak škodlivě působilo silné zvýšení cen na o-
byt, je zjevno z loho, že tentokráte bylo pro Víden
koupeno o 1300, pro různé kraje asi o 600 kusů
méně než v minulém týdnu. Proto neprodalo se na
konec ještě 756 masných vepřů. Z příhonu, v
kterém bylo 697 kusů z Moravy se prodalo: de
Vídně 9269 kusů, do Dol. Rakous 161, do Cech 108
kusů; neprodalo se 1060 kusů.
Na trhu ovčím byl dnea opět čilejší obchod,
poněvadž přišlo více českých kupců. Smýšlení byio
dosti přívětivé a udržely se ceny posledně zazna-
menané. Do Čech nakládalo se asi 400 kusů, do
Švýcar malá partie.
Na trh a telaty dopraveno bylo asi o 2800 kus
méně než v minulém týdnu, leč dlužno míti na
zřeteli, že tentokráte uhražovali kupující opět jenom
pravidelnou potřebu týdenní. Pro ni nabídka nesta-
čila, pročež smýšlení bylo pevné za cen opětně
stoupajících. Ceny telat první jakosti zvýšeny byly
o 4—6, středních a lehčích druhů o 6—8 h při 1 kg
Nabídka poražených vepřů byla téměř o 700 kusů
menší než v minulém týdnu, i nestačila potřebě.
Morava
Vídeň
Dolo
Rakousy
Cecha
Čechy
kg
10
article
Poněvadž také živého zboží se málo nabízelo, stouply
ceny poražených masných i tučných vepřů o 6—g
ceny vepřů malé váhy o 4 h za 1 kg.
Na vedlejším trhu se živými vepři byla nabídk
masných vepřů dosti slabá, proto smýšlení bylo
pevné a zvýšené ceny úterní se zplna udržely-
Tučných veptů první jakosti na trhu nebylo. Obcho
s lehčími druhy byl nepatrný za stejných cen jako
v úterý.
Na vedlejší trh hovězí přihnáno bylo 71 kusů
(46 krmných a 25 dobytka k výřezu). Volů přihnány
byly jen horší a hrubší druhy; kupující nabídli ještě
nižší ceny nežli v pondělí, pročež byl trh bez chuti
a obchod vleklý. Pondělní ceny býků se neudržely
Ceny poražených ovcí se za klidného obchodu
nezměnily.
Na trhu s jehňaty bylo smýšlení velice mdlé.
poněvadž velikoční obchod byl špatný a poněvadžve
velké tržnici se jehňsta prodávala lacino. I pěkná
jebňata musila se prodávati o 6 K za pár laciněji,
než na trhu velikonočním.
kg
11
article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepií
jakosti, barevní 94—100, nejlepší jakosti uheršt
84—87, haličští I. 90—92, voli I. jakosti ba-
revní 85—93, uherští voli 78—83, haličtí 84 - 88
voli prostřední, barevní 76—84, uher. 66.—77, haliči
22—83, voli III. jakosti barevní 68—75, uherští 4e
až 65, haličtí 64—71. Voli z pastvin —.—, I. ja-
kosti — až —, bosenští voli od — až —, I. jakost
—.—, býci od 52 do 68. I. jakosti 69 až 75.
krávy 53—-70, krávy I. jakosti 72—92, buvoli 422.—59.
buvoli I. jakosti 54— 60, drobný dobytek 40.—56.
vepři uherští I. jakosti 114—118, prostř. 10B—113.
lehčí 102—107, staří 102—108, podavinčala haličská
88—107, I. jak. 108—116, podsvinčata mor. 100—120,
ovce živé 58 až 60, ovce živé I. jakosti 62— 64.
ovce poražené 86—96, ovce první jakosti 98 až
108, telata poražená 94—142, telata poražená
I. jakosti 144—150, telata živá — až —, telata živá
I. jakosti — až —, vepři poražení 108—118, vepři
poražení I. jakosti 120—124, selata 110—124. lehči
128 až 136, jehňata 18 - 40, nejlepší jakosti —.—
korpn za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg-
mimo daň potravní.
Vídeňský tzh na drobný dobylek dne 23. dubna.
Přivezeno: 3481 telát, 2188 prasat živých a
1717 zabitých, 562 ovcí živých a 174 zabitých
a 1822 jehňat. Telat bylo málo, ale nepřiplatilo
jim pro odpor řezníků. takže la. zboží placeno
kg
12
article
pouze o 4—8, prostřední a špatnější o 2—4
dráž než minulý týden. Prasata živá držela předvče
rejší vyšší ceny. Tučná, mezi nimiž Ia. zboží ne-
bylo, prodávala se kus po kuse. Zabitým prasatům
připlatilo vesměs 8 h. Ceny ovcí zůstaly za klidného
obchodu beze změny; tendence pro jebňata byla
velmi chabá.
Znamenala: telata zabitá K 0 98—1.50, prassla
tučná živá K 1.04 1.10 a zabitá K 1..08—1.20 : živá
masná K 0.88—1.16 a zabitá K 1.08—1.24, pod
váhou až K 1.36, ovce živé K 0.60—0.64 a zabité
0.80— 1.12, vše za kg; jehňata K 16— 40 za pár.
Z Paříže (la Vilette), 20. dubna. (O včí trb.
Dopraveno 11.165 kusů. Obchod byl snadnější nej
minule, ceny upevňující. Nedoprodáno máto. Zna-
menáno: ovce francouzské od 91 do 112 ctm., ovce
africké od 96 do 102 cim. za půl kg masné váby.
Přímo do jalek dopraveno do 20. t. m. 4705 kusů
z nichž zbylo tam 19. t m. 1239 kusů.
st. Z Pešti, 23. dubna. (Zvl. telgr. » Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 20 000
zprvu o 15 levněji, potom beze změny
Platila za 50 kg: pěenice fisská 78 kg K
1170, 77 kg K 11.55. pešťská 77 kg K 11.40.
stolno bělehradská 76 5 kg K 11 30, tolensk
75.8 kg K 11.90 snětivá, bačská 78 kg k
11.60, skladní 77.5 kg K 11 30, 76 kg K
11.20; žito K 950—9.75; o ves korun
K 7.— až 7.20: ječmen K 6.60; kuku-
řice K 6. 30—6. 35.
Terminový obchod byl pevný n
odhadní koupě.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 11.12, na květen K 11.12, na říjen K 9. 38
ž1to na duben K 9.55, na fljen K 8. 08
oves na duben K 7 05, na květen K 0.—
na říjen 649; kukuřice na květen K 6.34
na červenee K 6.46; řepka na srpen k
16 60.
Tučná
Platil
Paříž
Pešť
kg
13
article
Plodinový trh byl pevný, ale bez
Plodinový trh byl pevný, ale bez
odbytu.
Počasí: pěkné.
Z Liverpoelu, 23. dubna. 4 hod. 10 m. (K. k.
Obrat 7000 toků Denní dovoz —.—. Dodávky n
duben 4.86, na duben květen 4.81, na květen-červen
481, na červen-červenec 481, na červenec-srpen
4.80, na srpenzaří 4.74, na záři-říjen 4.67, na říjen
listopad 4 62, na listopad-prosinec 4.60, na prosinec
leden 4.59, na leden únor 4.59, na únor-březen 0.—
Smýšlení stálé.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 23. dubna. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžuí bursy pevné.
Obrat akelí 590.000 (340.000).
Union- Paeifle 131.— (1281/2).
Kanada Pacille 1557/% (154. 75).
United States Steel Corporman 36.— (35.25)
Baltimore and Ohlo 84.50 (834/2).
Káva.
23. dubna 22. dubn
Rlo fair čls. 7 . . . . a
5.65
na duben . . . . . .
5.65
na červen. . . . . . . 5.75 5.70
Cul.
23. dubna 22. dubr
Cukr (Pair Muse.) . . .
3.98
3.92
Tuky Westeru Steam . . 8.60
8.50
Tuky známka Wilcox . . 8.90
8.85
Z Nového Yorku, 22. dubna. (Obilní bursu
Smýšlení obllní bursy napjaté.
Pšenice.
23. dubna 22. dubne
104.50
pohotová . ! ! ! ! . . 107.—
103.50
na květen . . . . . . 106.—
na červenec . . . . . . 971/4
Kukuřice
23. dubna 22. dubn
75.25
75.50
na květen . ! . . .
na červenec. . . . : . 71% 71.75
na září . . . . . . .
Tuka
Wilcox
Liverpoel
Nový York
Kanada
UnionPaeifle 131
Steel Corporman 36
Musa
Tuka Wester Steam
14
article
Petrolej „a dnhoa 22. dobn
Petrolej „a dnhoa 22. dobn
10.90 10.90
rafinovaný, kesenový
8.75
8.75
raflnovaný Standard Whilte
Kovy.
23. dubna
22. dubna
Měď. . . . . 1275 12.87 12.75 12.87
Cin . . . . . 31.87 32.12 31.50 31.75.
Železo čís. 2. . 17.50 18.25 17.75 18.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 23. dubna. (Barlnářská bursa.
Lhůty byly z počátku v souhlase s Liverpoolen
slabší, zotavily se oběas úhradami, závěrek všal
byl na prodeje opět nižší a ustálený.
23. dubna 22. dubna 21. dubn
pohotová . . . . 10.05
10.10
8.52
8.54
na květen. . . . 8.33
na červenec . . . 8.49
8.65 8.68
8.43
na říjen
Závěrečné smýšlení bylo stálé.
Z Nového Orleanu, 23. dubna. Na květen
8.91 (9.14), na říjen 8.93 (9 09).
Liverpoolen
York
Nový Orlean
18.25
bavlna
10.10
na květen
15
article
Ze světových trhů obilních.
Ze světových trhů obilních.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
T. Vzrůst osení všude dobře pokračuje. Bylo
by nyní třeba trvale pěkného počasí, jež všude se
ještě nedostavuje. Nedávno uveřejněné úřadní zprávy
o slavu osení konstatují souhlasně, že v Rakousku
i v Uhrách jest stav zimního osení pěkný, opravňu-
jící k naději na příznivé výsledky. Jarní výsev, který
mohl býti v čas započaí, jest skorem ukončen. Právi
tak příznivě posuzuje se stav osení také v Německu.
Rakousko
Uhry
Německo
16
article
Prancii a Anglií. Pokud se týče Ameriky, nutno za-
znamenati vzáený případ, že odhady po přezimování
jsou vyšší než v prosinci. Pokud se týče Ruska, jest
na severu stav osení méně přizniv, kdežto z jihu
došly zprávy velmi příznivé. V Indii jest stará kam-
paň ukončena a nová ještě nepočala. Australie i na-
dále ustupuje co do vývozu do pozadí. Poslední
vývoz činil 30.000 hl pšenice oproti 154.000 v roce
loňském a 250.000 hl v r. 1906. Pokud se týče jižní
Ameriky, ukáže se teprve po skončení sklizně kuku-
řice, která vyčerpává všechny síly, zdali velké vý-
vozy ihned po sklizni nevyčerpaly předčasně zásoby
pšenice. Že Argentina nyní udržuje ceny, nemá znač-
ného významu, poněvadž způsobeno to obmezením
dovozů pšenice pro shromažďování kukuřice. Jes
pozeruhodno, že Argentina vyvezla od 1. ledna již
26.8 mil. hl pěenice oproti pouze 16.3 v téže době
r. 1907 a 13.4 mil. hl v r. 1906
Na světovém trhu obilním byl obchoů značně
obmezen svátečním klidem. Také nikde — nehled
na tuzemskou tržbu — nebylo kolísání kursů značné
Na hlavních trzích klonilo se smýšlení ke zpevnění
a to pouze následkem menších dovozů z Argentiny
Tam upřeny jsou všechny zraky, poněvadž na vý-
vozní činnosti Argentiny závisí způsob zásobování
trhu. Letos nelze počítati s indickými dovozy, jak
tomu bývá jindy, k tomu dlužne však připojiti, že
v evropských dovozních zemích jest letos asi více
zásob, než se za to má. Jednak sklizně byly podce-
Dovány, jednak vysoké ceny vedly k obmezování
Anglie
Amerika
Rusko
Indie
Austrálie
jižní Amerika
Argentina
17
article
konsumu. Ukáže se Brzy, nebudou-li domkcí přívozy
konkurovali s cizím zbožím. Prozatím snaží se ame-
rické bursy udržeti ceny a ještě je zpevniti. Nový
York znamenal pšenici pohrotovou 1001%—1003/2, n
květen 10034—100/4, na červenec 941/2—931/% centu
V Anglii bylo smýšlení klidné, ceny se změnily
jen nepatrně.
Ve Francii jesl počasí příznivo a opravňuje
k nejlepším nadějím na novou sklizeň. Pohotové zbe
ží jest povolné, kursy poněkud zpevnily, náslodkem
pevného smýšlení cizích burs. Paříž znamenala n
duben 22.35—22.45, na kvělen 22.15—22.25, na kvě-
ten-srpen 22.10—22.15, na září-prosinec 21.85——21.9
franků
Pevnější ceny v cizině byly také v Německ
důvodem ke zpevnění cen tím více, že tamější ceny
jsou pod cizozemskou paritou. Berlín znamenal n
květen 204 50—205.75, na červenec 206—207.50, na
záři 189—189.— mk.
Na tuzemských trzích byl sváteční klid a ob
chody obmezeny ještě kolísáním na pešťském frb
lhůt. Po počátečních poklesech jsou konečné ceny
o 10—15 hal. vyšší, kdežto v mlynářských kruzíci
počitá se s poklesy již také vzhledem k příznivéme
stavu osení. Pešť znamenala na duben 10.95—11.18
na říjen 9.42—9.47.
Žito bylo chabější než pšenice, poněvadž se
ukazuje, že nabídka je větší, než se za to mělo
V Německu množí se nabídky z Ruska. Berlín zna
menal na kvělen 192.50—192.25, na červenec 189—
188.50 mk. V Pešti nastalo oslabení o 25—30 ha)
Znamenáno na duben 9.96—9.69, na říjen 6.22— 8.29
Obchod a ovsem se nezlepšil, Konsum jest
malý a kupci se domnívají, že později koupí levněji
Smýšlení u nás i v cizině je chabé. Oves znamenán
v Berlíně na květen 157.50—156.50, na červene
160.75 161.— mk. V Pešti na duben 7.13—7.13, n
říjen 6.51—6.53.
Nová York
Anglie
Francie
Paříž
Berlín
Pešť
Německo
Rusko
ha
18
article
Viditelné zásoby kukuřice v Americe činily n
počátku týdne 204 mll. bl oproti 2.02 před týdnem
a oproti 3.95 v téže době 1967. Také dovozy ze zá-
padních míst a atlantských přístnvů zůstaly sl orem
na téže výši, t. j. 900.000 hl. Vývoz byl malý. Proto
i vzhlodem k větším přívozům v laplatských státech
kursy oslabily. Nový York znamenal na květen
771/4—763/4, na červenec 7334—78 centu. Nabídky
z Argentiny se množí, a poněvadž první vzorky
vykazují dobrou jakost, vyčkává se v evropskýei
dovozních zemích. V Berlíně byl obchod s kuku
řicí klidný, kursy klonily se ve prospěch majitelo
Znamenána byla dodávka na květen 148.25——149.—
na červenec 141.—141.75 mk. V tuzemské tržbě vy
stoupila poptávka živěji, zvláště po pohotovém zboží
Ceny o lhůty o málo zpevnily. Pošť znamenala ne
květen 6.30—6.48, na červenec 6.54
Obchod s moukou jest o odstín přiznivějs
Částečně proto, že následkem obmezování výroby ne-
ní tíživých zásob, částečně proto, že odbyt jemnýcl
druhů jest snadnější. Ceny však stále nejsou výnosné
Od prosince sníženy ceny jemných mouk asi o 7 K
kdežto současný pokles ceny pšenice činí sotva 5
kor. Trhy zahraniční měly celkem smýšlení nezmě-
něně. Nový York znamerml stále 4.20 dol. za Sprin
Wheat Clears. V Anglii zlevnila pouze domácí mouka
o 1/4 šil. Fleurs de Paris znamenala v Paříži na du-
ben 29.40—29.20, na květen 29.40—29.20, na květen-
srpen 29.35—29.25, na září prosinec 29.—28.90 fr.
Wheat
Clears
ben
Nová York
Argentina
Berlín
Anglie
Fleurs jít Paris
Paříž
cent
19
article
Mimořádná valná hromada banky
„Slavie“ v Praze.
Mimořádná valná hromada banky
„Slavie“ v Praze.
Po řadu let ozývá se z řad členů banky „Sla
vie“ v Praze volání po změně stanev. Nebyl to snad
ný úkol. A když k velké té práci se přikročilo, na
stalo oktížně jedání s vládou o různých modalitách
Konečně byl elaborál zpracován a svolána mime.
řádná valná hromada, aby návrh změny stanov
hlavních i jednotlivých odborů projednala. Změna
slanov nebyla však přijala a nadšením a již před ko-
náním valné hromady byli to zejména členové z kru
hů zemědělských, kteří se vyslovili proti návrhu, aby
oprávnění k účastenství na valné hromadě měli
pojištěnci, kteří jsou v odboru životním pojištění nej
méně na 4000 K (dosud 2000 K) a v některém z ostat
ních odborů 20.000 K (dříve 10.000 K) a vyslovili
požadavek, aby census bývalý byl zachován.
Za nemalého napjelí byla zahájena valná hro
mada včera po 10. hod. dopol. v sále domu obchod-
nického spolku „Merkur“. Zůčasinilo se jí 187 člení
a předsedal v nepřítomnosti dra. Herolda nejstarši
člen správní ražy dr. Záhoř. Týž vzpomenul dlou-
holetého záslužného působení místopředsedy K. P
Kheila, jehož památka uctěna povstáním. Dále vzpo-
menul předseda onemocnění předsedy banky „Sla-
vie“ J. O. hr. Harracha a za souhlasu přítomných
vyslovil touhu, aby se záhy uzdravil. Přecházeje
k návrhu na změnu stanov, uvedl přodsedající, že
správní rada vyšla vstřic různým přáním z řad člen-
stva a ujistil, že správní rada byla vždy pamětliva
zájmů a prospěchu všeho členstva. Správní rada za-
bývala se také jinými návrhy, tak zejména zavede
ním aktivního i pasivního hlasovacího práva pro že
ny. Žádá, aby jednání schůze bylo proniknuto přátel-
stvím k ústavu.
Herold
doktor
Záhoř
K P Kheil
Praha
Slavia
Slvia
20
article
Pan posl. St. Kubr vyslovil se proti projedná
stanev v této schůzi. Návrh dostal tak opozděně, že
ho nemchl důkladně prostudovati a dotýká se jen
jediného paragrafu, který odpírá účastenství na val-
né hromodě menším pojištěncům. Aby se všechny
rávrhy stanov hlavních i odborů důkladně mohly
prozkoumat, činí řečník následující návrh:
„Návrh změny stanov všeobecných i odborůži
votního, požárního i krupobitního přikazuje se ko
misi, zvolené z valně hromady dnešní, kteráž ko
mise po prozkoumání a důkladném opravení ve pro-
spěch pojištěnců předloží opravné návrhy stanov mi
mořádné valné hremadě. Schůze komise budeuse
konati v dorozumění se správní radou, ktorá podí
patřičná vysvětlení a zúčastní se celého jednání
místnostech banky.“
Rokování bylo velmi obsáhlé a unavující. D
baty se zúčastnili pp. Spurný, řed. Vlach, dr. Klum-
par. Maděra, dr. Sládeček, Keřka, G. Moudrý, Urban.
řed V. Štech, Švehla. Černý a Baštěcký, načež ná-
vrh na odročení valné hromady přijat byl všemi
hlasy proti 4 a návrh p. Kubra jednomyslně. Jedno-
myslnost při hlasování vysvětluje se tím, že i čle-
nové správního výboru s odročením souhlasili Když
došlo k navržení členů komise, každý stav chičl míi
zastoupení Z navržených kandidátů i žurnalista byl
vystrčen, aby udělal místo učiteli. Komise bude sbo-
rem poradním a správní rada její návrhy buď přijme.
nebo valně hromadě nedoporučí. Do komise zvolen
pp. U. Čupr. St. Kubr, dr. Kašpar, Švehla, Simonides.
Maděra, Hucl, Karbus, P. Pauly, Keřka, Šulst,
Brož, B. Fišer, Gubiš a John.
Tím valná hromadu skončena.
Kubr
Spurná
Vlach
doktor
Maděra
Sládeček
Keřka
G Moudrá
Urban
V Štech
Švehla
U Čupr
Kašpar
Simonides
Hucl
Karbus
Šulst
Brož
Fišer
Gubiš
John
St
Kly
St . Kubr
21
article
Z trhů peněžních. (23. dubna.) Zlepšování slavu
německé říšské banky děje se velmi zvolna. Stav k
23. t. m. nebude asi tak příznivý, aby dal podnět
ke snížení diskoniní sazby a v tom připadě bylo by
snížení odloženo až do měsíce kvělna
Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný, ale
při pevné tendenci jevil se čilejší zájem pro akcie
sjednány závěrky akcií České banky Union za k
245.50 a akcil Živnostenské banky za K 238.50. Dále
podáváno za akcie První české tov. orient. cukrov.
K 250.—, »Merkuru«, směn. akciové spol., K 613.—
První pražské zastavátny K 453.—, První české akc.
pojišť. na život K 273.—, Kolínské tov. kávov. ná-
hražků K 670.—, Pivovaru v Čes. Budějovicích k
805.—, Živnostenské banky K 238.—, Ceské banky
Union K 245.—, České spol. pro průmysl cukern
K 175.—, strojírny Daňkovy K 471.—, Pražské úvěrní
banky K 521.—, Hospodářské úvěrní banky K 388 50
České průmysl. banky K 416.—, Podolské cemen-
tárny K 200.—, Zajišťovací banky K 158.—, Akciové
továrny na vyrábění uměl, bnojiv v Kolfně K 390.—
Daňkův
Praha
Čes . Budějovice
Union
první český akciový
živnostenský banka
Ceský banka
Český společenský
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
50 Český průmysl
22
article
První českomoravské strojírny K 850.—, Králohrade
ckého úvěrního ústavu K 445.—, Pražské paroplav
spol. po Vltavě a Labi K 600.—, První česká rafin
v Modřanech K 160.— peníze.
Vídeň. Na začátku bursy panovala tendenc
seslabená, nepřiliš pronikavá. Z Berlína došiy slabš
záznamy a také byla pesimisticky posuzována poli
tická situace v Uhrách. Akcie státní dráhy a alpinky
byly prodávány, naproti tomu lombardy stouply. N
polední burse nastalo zlepšení, které vyšlo od akcií
státní dráhy. Také jinak na transportním trhu byla
koupěchtivost. Ostatní obory byly zanedbávány. N
konec chabě zprávy z Berlína rozladily a kursy do
pravních papírů se poněkud seslabily. Na bankovním
trhu bylo velice klidno. Akcie státní dráby končily
H91.50, lombardy a polabské byly vyšší, alpinky
pražské železátské povolily. Uherské uhelné papíry
a paroplavební měly poptavku. Trh k okládání mě
tendenci slabou; na eskomptním trhu peníze nezmě
něny 4 1/49%.
Vltava
Modřany
Vídeň
Berlín
Uhry
23
article
Berlin. Ježto z cizích burs, najmě z Irhn
ovoyorského, došly záznamy spíše nižší, zaháje
dnežní den smýělením slabším. Později se tendene
poněkud upevnila a na trhu hodnot bankovních pod
nikány opětné koupě, jimž nasledovalo mírné zota
vení nejen nkeií bank, ale nepatrné zlepšení kurs
povšéchné. Čilejší obchod rozvinu) se v akciích r
ouské jižní dráhy, jichž kurs zvýšen o více jak
1/2 přoc. Z ostatních cizích titrů dotkly se počátecn
realisace nejeitelněji kursu akcií dráhy kanadské
Laciněji vybízeny pevně zúročitelné hodnoty ruské
Trh kasovní poměrně dosti pevný. Soukromý diskon
setrval na 41/% proc. Denní peníze 4 proc.
Bankovní ankela v Německu. Německá vláda
svolává anketu, která se bude zabývati některým
důležitými otázkami finančními a úvěrními. K anke
vydán dolazník, který má býti zedpovídán odbor
nými znalci. Otázky týkají se zvláště dvou bodů
organisoce říšské banky a zlepšení organisace dopo-
sitního obchodu. U říšské hanky nejedná se o proni-
kavější změny, nýbrž spíše jen o některá opatření.
která by dovedla čeliti přílišnému a tíživému zvyšo-
vání diskontní sazby. Druhá olázka, jedná-li se u n
opravdu o nějaké pronikavější změny, jest velmi
důležila pro úvěrní ústavy, které přijímají úsporn
vklady. Něktený nepřiznivé zjevy v německém ban-
kovnictví v letech devadesátých a úpadek lipsko
banky na počátku tohoto století daly podnět k mno-
hým útekům na velké spekulační banky, které pro
s drebnými vklady provádějí obchody nebezpečně
Berlín
Německo
24
article
Poukazováno při tom na příklad Anglle, kde banky
jsou rozděleny na depositní a spekulační a žádány
reformy podobného rázu. Dolazník naznačuje, ž
skutečně zamýšlejí se něklerá obmezení v přijímání
vkladů. Otázky dotazníku zní stručně taklo: 1. D -
poručuje se zvýšení základního kapitálu říšské ban-
ky? Případně v jakém rozměru? Lze míti za (o, že
zvýšení má trvalý vliv na utváření se diskontní saz
by? 2. Doporučuje se zvýšili daněprostý kontin-
gent bankovek? S jakými výhodami by to bylo spo
jeno? 3. Jaké prostředky má říšská banka, aby po
porovala příliv zlata z ciziny a bránila odlivu jeho
Lze podporovati příliv diskontní politikou, dovisním
obchodem, poskylováním bezúročných záloh? Jk
působí t. zv. premiová politika? 4. Doporučuje s
působiti na sesílení zlatébo pokladu banky z tuzem
ského oběhu? Vypravením bankovky vlastností zá-
konitého platidla? Rozmnoženým vydáváním ban
kovek po 50 a 20 mk? Rozšířením girového cheko
vého a odočtovacího řízení? 5. Doporučuje se hrát
zřetel na zmenšení nároků na banku, zvláště obme-
zením nároků k závěrům čtvriletním a obmezenín
nároků říše? 6. Jest ve veřejném zájmu (a z jakých
důvodů?) starali se cestou zákonodárství o jistolu
likviditu uložení deposit a úsporných vkladů? Jak
opatření by zde bylo lze učiniti a jaký vliv lze o
ních očekávati? Doporučoval by se zvláště zákonitý
předpis, který by oněm úvěrním ústavům (bankám
společenstvům a spořilelnám), které zabývají se při-
jímáním vkladů, ukládal povinnost: 1. podříditi s
v příčině úhrady těchlo peněz náležitým ustanove-
ním, jež by zaručovaly nejen jistolu, ale i likviditu?
V tom případě: jaké by to měly býti předpisy ? 2.
úvěrní ústav
25
article
Úveřejňovali v určitých lhůtách podrobné bilance dl
předepsaných vzorů? V tom případě: jak dlouhá ob
dobí by bylo stanoviti (ročně, pololetně, čtvriletně
měsíčně)? Jak by účelně bylo seslaviti takovou vzor
nou bilanci? — Neopomeneme referovati o průběhu
ankety samě a o jejich výsledcích, nebeť tyto ne-
budou ani pro nás — kteří tak rádi napodobujem
sousední říši — bez významu
Vývoz uhlí. V týdnu od 12. do 18. t. m. (5 prae
dní) dopraveno bylo na saských státních drahách
85.239 tun českého hnědého uhlí, o 740 tun měně
než v téže době r. 1907 a o 21.301 tun více, než
r. 1906.
Z výroční zprávy České severní dráhy za rol
1907, právě nás došlé, vyjímáme: Také r. 1907 při-
nesl další rozmach dopravy, který měl v zápětí vyšš-
přijmy drah jak z dopravy osob. tak zboží. Na druh
straně však dlužno zaznamenati značné zvýšení vý
dajů, jež hlavně způsobeno bylo vzrostem náklado
na personál. Opatření, povolená ve prospěch porso-
nálu v říjnu 1907, zatížila podstatně již celktové ho-
spodářství r. 1907. — Doprava civilních osob vzros-
la o 142.322 osob, vojska o 7138. Daně z jízdní
lístků zapraveno 329.308 K. Čistý příjem z dopravy
osob civilních činil 2.826 312 K proti 2.734.075k
v roce předchozím, vojska 33 507 K (+ 6873 K). D-
prava nákladního zboží vzlahovala se na 3.123. 31
tun (+ 111.863), začež přijato celkem 9,678. 122
proti 9,019.940 K v r. 1906. — Hrubé příjmy činily
celkem 13.223.577.47 K (+ 772.478.03 K), výdaje
26
article
8.614.738.76 K. Zůročení a amortisace priorit vyža-
dovala v r. 1907 celkem 2,526.915.02 K. za 2 zr-
šené lokomotivy odepsáno 98.000 K, zbývá ledy čistý
zisk 1,983.923.69 K (+ 169,. 613.44 K proti r. 1900
V bilanci vykázané úhrnné slavební náklady páčí se
koncem roku 1907 na 92.108.290.94 K. vykazují tedy
proti předloňské rozvaze plus 435.836.34 K. V závě-
rečném účtu provazovacím vykázány jsou výdaje t-
mito položkami: všeobecná správa 189.310.28 K, do-
zor na dráhu a udržování dráhy 1,423 557.25 K. do-
pravní a komerční služba 2.844.104.35 K. doprav
vlaků a služba dílenská 1.795 662.71 K a veřejné do-
dávky a jiné výdaje 2,362.104.17 K, úhrnem tedy
8.614.738 76 K
Přijy státních drah. Dle výkazu za měsíc bře-
zen přijaly státní dráhy (bez sa verní dráhy) v tomto
měšíci 25,332.300 K (+ 464.874 K) a od 1. ledna do
konce března 71.378.400 K (++ 3,128.378 K): severn
dráha přijala v březnu 10.144.200 K (-4. 768.500 K
a v prvním čtvrtlet 28.441.800 K [+ 1.479. 015 K
Dle provisorního zjištění činily v březnu dopravní
příjmy západních tratí z dopravy osob 3,709. 200
z dopravy nákladů 13,749.300 K, východních tratíz
dopravy osob 2,086.300 K. z dopravy náklad
5.837.500 K; na liniích severní dráhy z dopravy
osob 1,493100 K, z dopravy nákladů 8.651.103 K.
28 K
464.874 K
27
article
Starší linie vykazují u dopravy osob vzestup příjmů
(oproti 1907) 166.466 K, u dopravy nákladů 298.408
K. Doprava osob na severní dráze vynesla méně o
114.742 K, doprava nákladů více o 883.242 K. Malý
vzestup příjmů z dopravy osob na starších liniích a
pokles na severní dráze vysvětluje se tím, že loni
připadla vozba velikonoční na březen, kdežto letos
byly sválky teprve v dubnu. Zvýšení příjmů z do-
pravy osob na východní síti vysvětluje se větší do-
pravou dělnictva. Zvýšení příjmů z dopravy náklad
na západních tratích vyplývá většinou z dopravy
uhlí, dříví, stavebního materiálu a obilí, na severni
dráze zvláště z dopravy uhlí, rud a strusky, cubru
a dříví.
Nový doprävní řád želežniční. Minislersívo že
leznic vypracovalo návrh nového dopravního řádu
který včera předložen byl k dobrozdání výboru že-
lezniční rady, Nynější dopravní řád zakládá se na
nařízení ministerstva cbchodu z prosince 1892. Jest
pochybno, zdali tentokráte nabude nový dopravn
ád plalnosti opětně nařízením miuisterstvs, anch
28
article
zákonem, schválenýní ve sněmovně. V roce 1892
bylo mnisterstvu obchodu dáno pnávo zvláštním
zmocňovacím zákonem, aby změnilo dopravní rád
cestou nařizovací. Jest nyní pochylno, znamená-l
tento zákon všeobecné zmocnění, anebo platí-li pou-
ze pro určitý případ. Dle toho, jak tato otázka bude
rozfešena, bude volena buď znovu cesta nařizovací,
anebo hude předložen sněmovně dotyčný návrh zá-
konu. Průmysl a obchod očekávají se zájmem v-
dání nového dopravního řádu, poněvadž doufají va
změnu četných ustanovení, na něž jsou četné stíž-
nosti Jednotlivým odborníkům a zástupcům ol-
chodnických korporací bylo již dovoleno, do návrhu
naniédnouli. Dle jich úsudku odstraňuje sice návrh
některé vady, jest však v celku ovládán fiskálním du-
chem Nový řád přizpůsobuje se co možno něme-
ckemu řádu. To děje se zvláště tam, kde německý
řád jest železnicím příznivější, než dosavadní náš
řád. V těch případech, kde německý tád jest přízní-
vější zasílateli, neřídí se rakouský návrh vždy tímt
příklaem a sice s odůvodněním, že nutno míti ohled
na uherský dopravní řád. Zástupci obchodu zamý-
šlejí působiti na to, aby nový dopravní řád nebyl
vyrlán cestou nařizovací, nýbrž aby návrh byl pro-
jednán ve sněmovně.
Zvýšení penjaty Svaz německých průmyslníků
juty zvýši veškeré ceny tkanin o 7 fen. za čtvereční
metr, příze a ehmelové lálky o 2 mar. za 100 kg.
kg
29
article
Odbyl železa v Německu. Zásílky Svazu oce-
láren v Německu činily ve výrobcích A. v hřeznu t.r.
486.348 t. váhy surově oceli proti 420.508 t. v únoru
t. r. a 508.309 l. v březnu 1907. Pro výši odbytu,
který převyšuje výsledek únorový asi o 66.000 t,
byla vedle značnější jarní spotřeby směrodatnou i
okolnost, že huti snažily se odbýti pokud možná
veliká mnežství vzhledem ke konečnému zúčtování
na konci účetního roku, který nastal koncem března.
Z březnového odbytu připadá na polotovary 131.486
tun (108 854 t. r. v únoru t. r. a 147.769 v březnu
loňského roku), na lormové železo 155.521 t. (prot
104.092, resp. 152.372), na železniční materiál
198841 t. (proti 207562, resp. 208.168 1). Proti úno-
ru stoupl tedy odbyt polotovarů o 23.000, formového
železa o 51.400 tun, kdežto odbyt železničního mate-
riálu poklesl o 8700 tun.
Valorisace kávy. Gener. komisariať stálu Sae
Panlo v Antverpách obdržel od finančního sekretáře
telegram, kterým jest zmocněn prohlásiti oproti opě-
tovným pověstem o prodejích kávy, že vláda státu
S o Paolo neprodala ještě žádné kávy a že bude
prodavati pouze v příznivé době a sice za cenu víc
než 50 franků Káva bude vydražena po částech dle
potřeb trhu veřejným způsobem. — Mezi tím snaží
se vláda státu Sao Paolo, aby v zemích, kde zdá s
to býti možným, zvýšila konsum kávy. V Paříži
ustavil se za tím účelem na příkaz brasilské vlády
výbor, který vysílá zástupce do různých evropských
zemí. Nyní zdržují se právě dva delegáti ze Saa
Paolo ve Vídni, aby agitovali pro odbyt brasilské
kávy. V nejbližší době zamýšlejí delegáti vydati s
do Terstu. V Německu vyjednává brasilská vláda
stran účasti na větších pražirnách kávy.
Paola
Německo
Antverpy
Paříž
Vídeň
Terst
Zásílka svaz
Sao Paola
Sao Paola
30
article
Těžba uhlí v březnu t. r. činila v celém Předli-
tavsku kamenného 12,046.726 q proti 12,1 45.300
v únoru, 130.405 q kamennouh. briket (proti 116.948
) a 1,638.322 (proti 1,517.147) q koksu. Celková
těžba od 1. ledna t. r. činila 36,730.661 q kamenného
uhlí, 357.647 q briket a 4,726.416 q koksu. Na české
oblasti připadá z toho v březnu: na středočeský (kla-
denský) revír 2,604.117 q. západo-český (plzeňský)
1,156812 q a žacléřsko-svaloňovický 383.850
V ostravsko-karvínském revíru vytěženo v březnu
6,353.735 q a rosicko-oslavanském 376.625 q. Hně-
dého uhli vytěženo v březnu celkem 23.350.936
proti 23,218.558 q v únoru (z toho 15,992.536 q v
pánvi mostecko-teplicko-chomutovské a 3,251.774
v revíru falknovsko-lokelsko-karlovarském). Dále vy-
robeno 154 583 q hnědouhelných briket (proti 175.557
q v únoru) a 31.191 q koksu, kaumacilu a p. (prot
32.107 g). Za dobu od 1. ledna do 31. března t. r.
činí celková těžba v Rakousku 70,793.716 q hnědého
uhlí, 510.992 q briket a 122.795 q koksu.
Rakousko
31
article
Z amerického trhu želozářského píše poslednl
číslo „Iron Age“; V železářském průmyslu nejeví se
žádné zlepšení a pocit malomyslnosti se stále více
šíří. Nízké ceny nedovedou obchodu zjednati vzpru-
hy a změny nejsou tedy žádoucí. Tendence trhů ve
středních, západních a jižních státech je slabší. Slé-
vačské železo č. 2 lze dostali za 15 dol. za tunu
z vysoké peci v oblastech středních a západnícha
za 111/2 dol. z Birminghamu (Alalama). Obchod
s plotnami je mimořádně chabý. V posledním týdnu
objednáno bylo 1100 nákladních vagonů. Východní
výrobci tyčového železa stanovili ještě cenu na 1.65
dol. za 100 liber, byly však uzavřeny prodeje i za
1.40. Trust bilého plechu pracuje nyní s 857% a ne-
odvislí výrobci 75% své výkonnosti.
Městská spořitelna v Bteznici Čistá rozvaha
městské spořitelny v Březnici vykazuje tyto položky:
Aktiva: hotovost pokladní K 34.584.19, půjčky by-
poteční a komunální K 747.196 82, směnky K 208.692. 16.
lombard K 1150.—, dopisovatelé K. 77.053.52, ga-
ranční fond K 10 000.—, inventář K 1886.51, záloba
k zúčtování K 66 22, tiskopisy K 931.80, úroky ne-
doplacené K 15.211.31. úroky z reeskontu přeplacené
pro rok 1908 K 260.21 — Pasiva: Vklady
K 1,074.779.34, garanění fond K 10.00U. —, úroky
přepl. K 3679.39, nezapl. daň důchodová K 329 42,
zařízovací záloba obce K 2132 68, incaso K 296 85,
účet deposit K 1065.64, zisk K 4199.72. — Reservní
fond činí K 21.160.18. — Úhrnný získ činí
K 4645 48. Obrat pokladniční K 5.129.441. 83. Vklady
490—41/45/% — Rok založení 1899.
Statistika mědi. Dle statistiky ffrmy Henry H.
Merton Co. v Londýně činily zásoby mědí:
14. dubna 31. března 14. březne
tun
v Anglii a Francii . 15.877 15.840 15.680
plovoucí z Čili . . 4.125 3 525 4.025
3.900
B.8O0
plovoucí z Australie 3.700
Henry
Merton
Birmingham
Březnice
Londýn
Anglie
Francie
Austrálie
Company
Iron Age
garanění fond
3.900 B
32
article
23.265 23.505
Úhrnem 25.702
Cena za tunu činila 14. dubna 1908 57 lib. št 15 šil.,
31. března 1908 60 lib. št. a 14. března 1908 58 lib.
šterl. 10 šil. Dovozy činily v první polovině dubna
19.768 tun (v celém březnu 39 868 tun). Odbyt činil
19.381 tun (v celém březnu 37.376 tun).
Úpadek v Novém Orleansu. Na vývozní firnilu
s bavlnou Gussoni Co. v Novém Orleansu s po-
bočkami v Houstonu (Texas) a Miláně uvalen byl ne-
dávno soudní konkurs.
Insolvence. Rudolf Heyn, velkoobchod se
suknem v Jablonci n. N. žádá o šestiměsíční pří-
ročí; dluhů asi 46.000 K. — Leopold Weltmann,
obchodník ve Vídni—I. — Ignác Steiner, ob-
chod se suknem v Krňově. —— Marie Bibringová jun.
obchod s modním zbožím ve Stanislavově. — Karel
Syrovátka, obchodník v Kremži. — Otto Haken, ma-
terialista v Přelouči. — Emil Davíd ve Vídni-Il.
Moderní stavby batonové neustále se u nás roz-
šiřují, bohužel provádějí je doposud většinou jen firmy
cizozemské. S potěšením vítáme, že i čeští inženýři
chopili se tohoto odvětví moderního stavitelství.
V Hradei Králové zakládá speciální podnika-
telství staveb betonových pan dr. inžanýr F r. Jirá-
sek, bývalý asistent dvor. rady Velílíka a dlouho-
letý inženýr nejrenomovanějších podnikatelství v Ně-
mecku.
Heyn
Weltmann
Steiner
Bibringová
Syrovátka
Haken
Davíd
Nový Orleans
Houston
Texas
Milán
Jablonec
Vídeň
Kremže
Přelouč
Hradei Králové
Gusson Company
33
article
Banky, záložny a spořitelny.
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, chěky, poukázky a fak-
tury od 16.—23. dubna 1908 K 19,078.101.88,
1907 K 20,954.635 01. Součet všech podání od
2. ledna 1908 činí K 357,499 948.05 a vykazuje
u porovnání s K 278,361.187 64 téhož obdob
přodešlého roku přibytek K 79,138.760 41.