ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9c6fda00-75a2-11dc-8a76-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 152, place 85, org 17, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
24. dubna 1908. Císlo 113.
4 article
pored flaše“ a „Srbijanci i Bosancí“, protože prý se jimi vodí velkosrbská propaganda. Protivníci Srbů zkusili osočiti je tak v očích šovenských Maďarů, zdaž by se na Srby báčské a banátské pro velkosrbskou propagandu nerozsápali tak, jako na Slováky a nedali d nich stříleti jako do nešťastných obělí černov- ských. Prozatím sočení na uherské Srby nedochází u Maďarů sluchu. Orgán Košutovy strany „Bud pesť“ na ně odpovídá: „Nám se zdá, že za sensací e velkosrbsk propagandě se skrývá stará rakouská politikn. edvrátiti pozornost od jiste věci. Všecky zprávy o velkosrbské propagandě jsou nepravdivy. Nen jí ani v okupovaných zemích, jak spolehlivě víme od svých důvěrníků v Sarajevě i Mostaru. Lži o ní rozšiřují Rakušáci a chorvatští fantasté, kteři zahánějí velkosrhskou myšlenku, aby ne- přokážela propagandě velkochorvatské. Bylo by dobre, kdyby madarské veřejné mínění nepod- lehlo vlivu rakouských klerikálů, kteří jediní mají vědomost o velkosrbské propagandě, jí není. Maďaři brzy uvidí a poznají, nač jsou ty strašáky volkosrhskou propagandou. Prozatín budiž pověděno jen tolik, že jde o to, aby i Ma- daři byli získáni proti Srbům.? Co pověděno, zajisté postačí za upozornění české veřejnosti, aby nesedala na lep prolisrb ským agiláterům. S o
Srba Maďar Slovák Košutův Buda Sarajevo Mostar Ma
5 article
Ruská kritika řeči Izvolského. Ruský zahraničný ministr Izvolský svou řečí v hosudarstvenné dumě o rakousko uher ských drahách na Balkáně velmi se zavděčil vi deňským officiosům, ale ne tak národní ruské veřejnosti. „Novoje Vremja“ o ní píše: Izvolský řekl více, než chtěl, a méně, než měl. Ruské obecenstvo i balkánské národy no- trpělivě očekávají kladnou odpověď pouze n jednu olázku: přijalo Rusko, či nepřijalo angl cké opravy ruského návrhu o Makedonii? Na to Izvolský neodpověděl a tím přestřelil. Cizí i plomacie nejen se nerozpakuje činiti svá pr- hlášení ke každé dané velké otázce, nýbrž po- kládá za svou povinnost zpraviti o něm svůj národ bned, a nikoli post factum. Vysoce si vá- žíme dobrých úmyslů A. P. lzvolského, ale sama nedávná minulost nasvědčuje, že souborný ruz um a národní instínkt obecného minění nejednou spasil náš zahraničný úřad od velikých chyb V tomto případě ministr ani dalekou narážkon se nezmínil o svém poměru k anglické odpe vědi. Lzvolský se bojí nazvati nešťastný mírz stegský program pravým jménem. Bojí se půso- biti proti rakousko-uherské dráze sandžaken novopazarským, zatím eo tato dráha z kořene změní politické položení na Balkáně, nebudou- současně s ní provedeny příčné slovanské dráhy Anglický návrh má za příliš nebezpečný, ačkol by nebezpečí hrozilo leda Turecku. Bojí se ko nečně, že anglický návrh se nezalibí Baškyrům- Kirgizům, Sartům a Tatarům.
Sart Tatar Balkán Rusko Makedonie Turecko Kyrgyz Novoj Vremja
6 article
Ministr se bojí, a s ním se bojí celá dum s prava na levo. Sociální demokiaté se bojí, že Rusko vystoupí proti Turecku jako „žandarm Evropy“. Jiní jiného se bojí, ale žádný se ne- bojí, že Rusko pozbude své slavozáře v očícl Jihoslovanů. Pokrokovci radí opustit Makedonii jako jsme opustili Bulharsko r. 1884. V eelém ruském parlamentě našel se pouze jeden hlas. prohlásivší obavy ministrovy za bezdůvodné mající příčinu ne ve věcech, nýbrž v ministrově nedostatku temperamentu. Taková politika ne- bude korunována ani úspěchem, ani slávou, an- ani mírem, jejž staví nade vše. Ruskému ministru zdá se anglický návrl příliš smělým, ale což, zamítne-li sultan i jeho nesmělý návr? Potom už ne Anglie, nýbrž Rusko bude musit užiti všech prostředkův až do donucovacích, aby skromný ruský návrh by přijat. Jaké budou konce? Anebo sullán přijme ruský návrh ihned v celém objemu, t. j. polo- ženi Makedonic zůstane přičiněním Ruska bez- mála týmž, jako je dosud. V jakém světle pal bude dobré jméno, státní důstojnost a vážnos Ruska v očich jižních Slovanů?
Jihoslovan Rusko Turecko Evropa Makedonie Bulharsko Anglie Slovan
7 article
Mariavité. Mariavité v království polském organisují se jako polská národní clrkev, nezávislá od Ř ma a užívající polského jazyka jak obřadného O velkonocích v mariavitských kostelích poprvě konána byla boboslužba v polském jazyku. Pře- klad všech bohoslužebných knih učiněn ve dvou letech skupinou meriavitských kněží po dozorem kněze Kovalského. Rusové upřímně vítají utvoření polské ná- rodní církve, neboť eírkev latinskou a její pol- ské duchovenstvo považují za hlavní překážku rusko-polského smíru.
Ř ma Kovalský Rus
8 article
Z bouřlivého Marokka. Vzdorosultán Mulej Hafid, klerý tolil obtíží působí franeouzské vládě, nemohoucí do- efliti klidu v zemi, již třetí rok týrané jitřivým procosem domácích sporů, zdá se nastupovat novou taktiku. Poslední zprávy z Tangeru ozná- míly, že Mulej Hafíd odhodlal se vyslati posel ství k evropským mocnostem do Madridu, Pn- říže, Londýna a Berlína se žádostí za společnou jejich intervenci ve prospěch míru. Posolstv vede francouzský publicista Jourdan, osobn přítel Jaurěsův. Je dosti na snadě výkla že lstivý vzdorosultán ehce tímio způsobet získati jenom čas k dalším operacím, když s mu nezdařilo jednání s francouzskými generály Jinak v povšechné situaci za posledníel několik týdnů se nic nezměnilo. Mezi jednotli vými kmeny a drobnými tlupami Mulej Hafido vými na jedně, a francouzskými vojenskými od díly na druhé straně dochází k menším i vět ším potyčkám se střidavým štěstím. V Pařiž smiřují se pomalu s myšlenkou, že bude po- třebí pomýšleti na rozšíření vojenské akce. Veli tel oddílů na západní hranici alžirské gemnerá Vigy koncentroval svojí hotovost u El Mengo- ebu, takže má tu nyní na půlčtvrta tisíce pěšáků 1200 jezdců a dvě baterie děl, a ohlašuje d Paniže, že doufá v nejbližších dnech svěsti n hranicích alžirsko-marockých rozhodnou bitvu Z Oranu oznamuje včerejší telegram Následkem pověsti, že Harke ohrožuje měst Ain Sefru, odebral se z Konstantiny prapor nlžl ských střelců, aby sesílil posádku v Ajin Sefře
Jourdan Jaurěsův Veli Konstantinos Maroko Tanger Madrid Pn Londýn Berlín Vigo El Mengo Oran Ain Vzdorosultán Mulej Hafid
9 article
Sjezá liberální strany v Německu. Na frankfurtském sjezdu svobodomyslného sdružení byla po bouřlivé debatě přijata reso luce, navržená jihoněmeckou skupinou, jež byl podepsána také delegáty hamburskými a poslanei Gotheinem, Mommsenem a Nau manne m. V této resolnci vyslovuje se sjezd pro za- chování sdružení levé liberální frakce a vybízí aby se sloučily všechny rozhodně svobodomysln živly a v rámci sdružení aby se prováděl roz hodný liberaliemus. Sjezd klade důraz na to aby se udrželo vědomí o nutnosti společne práce. Tato resoluce byla schválena 371 proti 33 hlasům, při čemž se 12 delegátů zdrželo hlaso- vání. Navržený dodatek, v němž se vyslovovalo politování nad tim. že frakce svobodomyslného sdru- žení na řlšském sněmu hlasovala pro § 7. spolkového zákona, by zamitnut. Devatenáct členů vystoupilo z strany, mezi nimi Theodor Barth, šl. G er- lach, dr. Breitscheid, Kötschke Notter, Uhlfelder a Ebner. Bartl hodlá důvody svého vystoupení vvličiti v brožuře K hroznému pumovému výbuchu v Nov. Yorku O výbuchu pumovém v Nov. Yorku, němž jsme zprávu již přinesli, sdéluje se nám ješté: Selig Silverstein, který byl tak těžce zraněn při výbuchu na Union Square, ještě žie
Gothein Mommsen Barth doktor Breitscheid Ebner Bartl York Německo York Kötschke Notter Uhlfelder Union Square Nau mann Big Silverstein
10 article
(Osvěděil neobyčejně velkou sílu životní, kterou ve slabém těle jeho zajitté byl by nikdo n- tušil. Z Washingtonu vydáno bylo šest zatykačů (na šest anarehistů, kteří mají býti zatčení a de- portováni. Speciální inspektor tajné policejn služby spolkové Hazen má prý proti nim dosta- tečné důkazy, aby deportace mohla býti prove- dena. Přistěhovalecký komisař Spojených státo P. Sargent prohlásil, že byla celá řada případ poslána do Washingtonu k rozhodnutí, ale po drobnosti nemůže prý sděliti. Mayor Bridez Patersonu prohlásil, že »Questione Sociale« n- smí dále vycházeti. Paterson prý není o nio horší než jiná města ve Spoj. státech, ale pře to trpí stále tím, že se ukazuje na něj jako na pařeništé anarchismu. I kdyby list chtěl vychá zeti pod jiným jménem, bude to překaženo Schůze anarchistů v německé tělocvičně pater sonské byla zmařena, Emma Golmannová nesm více v Patersonu mluviti.
Sargent Bridez Paterson Questione Sociale Paterson Golmannová Washington spojený státo P Mayor
11 article Vyloupení zbrojnie Spojenýchi stálů.
Vyloupení zbrojnie Spojenýchi stálů. Na rozkaz generálního poštmístra ve W shinglonu, Meyera, odepřena byla doprava po stovní socialistickému časopisu »La Question Sociale«, vycházejíeímu v Patersonu v jazyku italském. Generální pošímislr doprovodil nařízen své vysvělením, že byl na list tento upozorněn již dřive a že mu z něho přeložen byl i pa ličský článek, v němž se doporučuje vy loupenl zbrojnie Spojených států zmocnění se střelné zbraně a ná bojů a povraždění policie a milice v městech, jakož i svrhnutí ny- nější vlády. Vydávání takověto literatury přičí prý se pořádku a všeobecnému blahu proto nemůže list ten počílati na pomoc pošty ve svém rozšiřování. se Japonský vpád do amerického konsulálu. V Mukdenu vpadli tyto dni čtyři Japone do domu amerického konsulátu a podnikli bru tální útok na člnské zřízence kanceläřskěho štábu. Generální konsul povolal okamžitě čín- skou policii, jež zatkla japonské vetřelce a do- pravila je na japonský konsulát. Praví se, ž útok ten byl činem osobní msty. Japonská vlád dosud neposlala omluvu za tento případ a ne pochybně stane se záležitost lato předmělen diplomatického protestu se strany americk
Meyer spojený stát W shinglon Le Question Sociale
13 article
oe Zrazená činská lajemslví. Sedm mužů, kieří byli nedávno zaičení n obvinění, že prodali vládní tajemství do ciziny bylí uznáni vinnými a odsouzení k dlouholetému vězení. Tento trest namnoze považován jest z horší nežli smrt. Vychází na jevo, že spiknuti proti čínské vládě jest velice rozvětveno a ve sledky vyšetřování z posledních dnů velice po bouřily soudy i vládní kruhy. Tou dobou a tucet prominentních osob nachází se mezi za- tčenými, a praví se, že mezi nimi nalézá s i ředilel policie v »zapověženém městě« v Pe- kině. Někteří vysocí úřadnici vládní jsou v pode- zření, že konaji vyzvědnčské služby proti dynastií a že prodávají vládní tajemství. Další hromadné zatýkání se očekává.
14 article
Čína a Poztugjalsko. Jak bylo před časem sděleno, dala čínská vláda zabaviti japonskou loď »Tacumaru« pro domnělé pašování zbraní a toto opatření byle zrušeno teprve po ultimatu se strany Japonska Po tomto případu chtěla Čina opevniti měst Lapu, ležici proti přístavu Macau, takže b přístav byl úplně ovládán. Portugalsko podalo proti tomu protest a jak se nyní sděluje z Lissabonu, sdělila Čina oficiálně portugalské vládě, že od opevněn města Lapy upustila.
Lap Čína Japonsko Lap Macao Portugalsko
15 article
Poslanec dr. Herold v Plzni o jazykové otázce. (Pův. zpráva »Nár. L Místní organisace národní strany svobodomysln v Plzni uspořádata 21. t. m. ve velké dvoraně. Mě- šťanské besedy schůzi stoupenců strany svobodo myslné, na které poslanec dr. Josel Herold pře nášel o otázce jazykové. Schůze byla neobyčejně hojně navštívena; celý sál i galerie byly vážným občanstvem naplněny do posledního místa. Shromáždění předsedal místopředseda místní organisace svobodomyslné prof. dr. Lukavský jenž zahájiv schůzi, srdečně uvítal poslance dra Herolda. Dr. Herotd, bouřlivým polleskem byv přijat promluvil o právním a národním stanovisku českém při otázce jazykové a o rozdílu mezi jazykovým právem zemským a říšským Společnost státní udržovala a udežůje se mim jiné zvlaště společenstvím jazyka, tím způsobem ptázka jazyková stala se a je částí práva veřejného. jakož společnost státní měla a má povahu veřejno- právní. Národ český měl svůj stát a státním jazykem ebo byl jazyk český. Dr. Herold v tomto oddílu svého výkladu do- vodil, klerak až do nastoupení Ferdinanda I. němčin neměla ve státě českém platnost jazyka slátního neb zemského, poukázal na šířaní němčiny německým kolonisty i styky s Německem, jež souvisely s kato- lickým náboženstvím, Přes to však němčina neměl v řečené době ve státě českém platnosti ve veřejném právu zemském. Hnutí husitské mimo to zatlačilo němčení v zemi české.
doktor Herold Josel profesor Lukavský Herotd Plzeň Německo Ferdinand I
16 article
Aní první Habsburkové nezavedli v Čechách němčinu jako jazyk úřadní; něměina stala se druhý oprávnšným jazykem zemským až obnoveným zří zením zemským Ferdinanda II. r. 1627; novota tat byla usnadněna lím, že následkam bělohorské kata stroly nebylo v zemi zákonných orgánů národa č- ského, kteří by se byli r. 1627 mohli postarati o to, hy při oktroirce zemského zřízení bylo zachováno dosavadní postavení státního jazyka českého. Ale ani v obnoveném zřízení zemském nedotkl se Ferdinand II. právní povaby a podstuty jazyk českého jako zemského a státního jazyka v králov ství českém. Od té doby až do dneška nebylo uč něno žádně opatření ať zákonodárné nebo z absolu tistické moci panovníkovy, kterým by změněno byl vyložené veřejnoprávní postavení jazyka českéh jako jazyka zemského, jemuž němčina byla na rove postavena teprve později, v době, kdy moc šla na právem. Jazyk český i německý jsou i dle nynčjších zá konů jazyky zemská, prolo není přípustno, aby č štína byla prohlašována pouze za jazyk v zemí ob vyklý nebo snad i neobvyklý. Hlavní politický zápas novodobé politiky české vede se již přes 40 let ve znamení stálých bojů z práva našeho jazyka. Proto vše, co s ní souvisí musí se posuzovati s hlediska celého národa a nikol jedné jeho vrstvy nebo strany. V novější době — pe dřívějších kolfsavých názorech úřadů na právo jazy kové — uznal nejvyšší soud právo jazyka českéh na plné jebo užívání v celé zemi.
Aní Habsburk Ferdinand II Čechy
17 article
Udmítání češtiny soudy chebskými a jinými sou- dy v zemi je zjevnou vzpourou proti platnému práv a zároveň politickým manévrem, jímž Němci chtě si opatili kompensační objekt pro případ, že budou musit ustoupiti od svých přepjatých a nezákonnýci požadavků v oboru jazykovém. Tak chtějí dosíci roz- tržení království, jež jest idehlem těch Něznců, kteř sní o sloučení našich zemí s říší německou. Tomu se my, Čechové, musíme všemi sllami vzepříti. J nepoclivé a je úpodkem politické češtnosti, jestliže tnkovým snshám německým nedovedou vzepříti tak ti z Němců, kteří trvají na zachování říše hab burské Němdi, brojící proli právům jazyka českého útočí tím zároveň soustavně proti té činnosti poslanee strany svobodomyslné, jež zancchala zjevné sto ve vykonávání práva jazykového, tím, že v posledn době platnost jazyka českého ve vnitřním úřadován se velmi značně rogšiřila. Tonto zápas není dosu ukončen Posl. dr. Herold promluvil poton o pojmech z níha a vnitřního jazyka úřadního a o jich význam a dosahu. Pravil pak, kterak pochybuje, že dojde k provedení jazykového zákona, pro říšskou radu ohlá šeného. V dalším oddílu svě řeči vystihl dr. Herol význam úřadnictva při provádění jazykového práv v úřadech a dodal, že celý národ hájili musí úřadník kteří jazyková práva česká skutečně vykonávají Poslanci svobodomyslní plní tu ze všech si potád svojí povinnost; stejné práce není však vídět tam, kde se zlehčuje jejich působnast v oboru práv jazykového. Poslanci svobodomyslní t neustoupí nl o jediný krok; jsou od- hodláni k nejzazším důsledkům, kdyb se přesvědčili, že leřkkomyslnost nebo zlá vůle n kterého úřadníka může ve státě předlitavském plati více, nežli právo celého národa českého.
Němec Čecho Posl doktor Herold
18 article
Za nynějších poměrů jsou ve veřeinosti česk dva druhy těch, kdož působí v ní: jední učinili z vyllačování jazyka českého ze soudnictví předmě agilační, druzí napínají všecky síly, by jazyk česk uplatnili v celém rozsahu jeho prá V Boji, který nyní v fomto oboru veddou poslanei svobodemyslní, je v sázce mnohem více, nežli s myslí. Proto mohou poslanci ke zbraním nejostřej- čím sáhnouti teprve pak, až všechny ostatní pro středky boje budou úplně vyčerpány Nikoli my Čechové potřebujeme klidu od boje jazykového, nýbrž stát i ti, kdož jej řídí. Neodstra- ní-li ti, zdož za osud státu jsou zodpovědni, zpupnou anarchii německou, pak jejich vinou bude, kdyžv národě českém dojde k soustavné odvetě dle hesla: oko za oko, zub za zub Řeč dra. Herolda odměněna byla bouřlivým dlouholrvajícím polleskem a pochvalou. Způsobila dojem tak mocný, že se již nikdo nepřihlásil ke slo- vu. Předseda prof. dr. Lukavský ukončil pak schůzi srdečným díkem posl. du. Heroldovi i všem jejím účastníkům
Čecho Herold profesor doktor Lukavský
19 article Z kruhů vědeckých.
Z kruhů vědeckých. 37. sjezd německé společnosti chirur gické v Berlíně od 21. do 24. dubna 1909. Referuje dr. Pola k, Č. Brod V nádherném amfiteátru Langenbeckhausu ko- nána v úterý dne 21. dubna první schůze 37. sjezdu německé chirurgické společnosti. Ohromný nál, jehož stěny jnon krášleny asi 20 portréty slavných něme- ckých lékařů, jak již mrtvých tak ještě žijících, jes již před otevřením schůze přeplněn zastanci chi- rurgie, přináležejících blavně německé národnosti ač i jiné malým procentem jsou zastoupeny (Poláci, Švédové, i několik Japonců; českých chirurgů jest 13 přílomno). Na prvních lavicích vidíme nejslavnější a nej- známější německé chirurgy naší doby, jichž jména každému chirurgovi jsou běžná. Je tn Czerny, Barden- hener, Sonnenburg. Krönlein, Kochar, Rehn, Bier. König. Treudalenbůrg. Hochenegg a mnoho jiných. Místo předsednické zaujímá professor svob. pán z Eiselsbergu z Vídně, místa místopředsedů zaují- mají prof. Krönlein a Körte. Přesně o 10. hodině předseda zahajuje schůzi přivítáním přítomných, načež věnuje vřelou vzpomínku zemřelým členům společnosti, v první řadě ovšem prof. v. Esmarchovi, který pro moderní chirurgii si získal ohromných zá- sính vynálezem bezkrevné operace; další jeho velká zásluha je systematické a promyšlené zavedení první pomoci při úrazech, ranách a jiných nebezpečných chorobných stavech jak ve válee tak v mírn. Tate první pomoc má pro každého tak velký význam, že i na středních školách ve vyšších ročnících měla by první pomoc býti předmětem vyučovánl.
Pol Polák Švéda Japonec Rehn Bier König Krönlein Körte Esmarch Berlín Č . Brod Vídeň
20 article
Druhý velký chirurg a člen společnosti, který v minulém roce zemřel, byl Mosetig Moorhoť z Vídně. jenž nevysvětleným způsobem našel smrť ve vlnách Dunaje. Jeho velká zástuha záleží mimo jiné tak v zavedení jadoformu do chirurgie. Z ostatních zná- mých zemřelých členů jmenují jen ještě Lassara Hofa, Seuna, Petersa, Lenandra Vědeckou čásť programu zahájil Treudelenbur (Lipsko) přednáškon o emboliích v arterií pulmo- nalis, která vzniká často po operacích bři šních která mívá často v zápjetí smrť operovaného, který byl třeba již rekonvalescentem. Svou smělou, ale duchaplnou operací hleděl takové nemocné zachránit. což se mu však dosud nezdařilo, ač v daném pří- padě by taková operace mchla zachránit ohrožený život nemocného. Kümmel (Hamburk) hledí předejítí jmenované nesťastné komplikaci tím, že své ope- rované nechává takřka hned po operaci vstávat z lůžka. O obou těchto thematech se rozproudíla čilá debatn. Prof. Czerny (Heidelberg) uvedl své zkuš nosti, kterých nabyl celkem novým způsobem léčebným při rakovinách, totiž léčením bleskovými jiskrami, které vycházejí z elektrického prouda ohromného napjetí. Podařilo se mu v některých případech, zvláště kde tuto methodu kombinoval ještě s operativní methodou docílit docela pozoruhodné výsledky, které oprávňuji k dalším pokusům.
Mosetig Hof Seun Petersa Lenandra Kümmel profesor Czerna Vídeň Dunaj Lipsko Hamburk Heidelberg Treudelenbur
21 article
Io této otázce se rozproudila čilá debata. Poně- vadž doba již tak pokročila, že nemohl ani program, určený na tolo dopoledne, býti vyčerpán, schůze přerušena Odpoledne pak pokračováno. Nejpozoruhodnější tohoto odpoledne byly přednášky prof. Kochera (Bern) a Lexera sKönigsberg). První, známý odborník v věcech štítné žiázy, přednesl své znamen té zkušeno- stí, kterých nabyl přenešením (transportací) části štitné žlázy do dutiny kostní, aby tak zabránil obávaným následkům po odstranění štitné žlázy. Výsledky jeho jsou nejen zajímavé pro lékaře, ale i velmi hlaho- dárné pro nemocně. Druhý, dr. Lexer, přednesl své zkušenosti o přenešení čásli kosti do vzdálených de- fektů koslních. Použivá k svým operacím (transpor- tacím) vždy kosti, krytých ještě okosticí a docíiie vskutku velmi pozoruhodných výsledků. Svou po- zoruhodnou přednáškou získal si hlučnou pochvalu přílomných. Po demonstrnci případů operovaných dle různých melhod, spadajících do této partie chirurgie kosti, opět schůze ještě před vyčerpáním program skončena, poněvadž následkem čilě účasti na diskus doba určená pro schůzi uplynule. Se sjezdem je spojena též výstava, pořádaná různými firmami, obchodujícími chirurgckými pří- stroji a nástroji a hujný výběr nejmodernějších ná- strojů je tu seskupen na poměrně malém místě. Sjen slibuje i pro dalši dny svého trvání velmi interesantní průběh. Po vlastním sjezdu chirurgickém bude jeden den ještě konán osthpzedický sjezd a druhý den na to pak roentgenologický. Douftme, že i lylo dva sjezdy přinesou hojně nové látky pro účastníky-
profesor Kocher doktor Lexer Bern Lexer sKönigsberg
22 article
Bibliografie, * Od kolébky Riegrovy. Almanach ve prospěc zřízení Riegrovy mohyly na Kozákově. Nákladeu družstva pro zřizení mohyly. 1908. Knihtiskárna „Po litiky“ v Paze. * Vlasta. Román z české dávnověkosti. Naps dr. Vácslav Řezníček Ilustroval O. Ciholk (Obrázková knihovna „Besed Ladu“. Svazek 2.) Na kladatel J. Otto v Praze. * Werlher. Pokus o podrobnější vylíčení prosi událei. Napsal Jaroslav Maria. 1907. Naklackate B. Kočí. Praha. Cena 5 K. *Zvonice. Novella. Napsal Ouido Maria Vy skočil. Illustroval A. Kašpar. Šnajdrova knihovn lidové výchovy. 1. Nákladem a tiskem J. Šnajon v Kladně. Arno Dvořák: Kniře. Tři dějství. Výzdob Fr. Petra. Nakladael F. Šimáček. Praha 1908. * Karel Babánek: Zaváté oesty. Praha, 1908 Nákladem knihkupectví a nakladatelství E. Weinfu * Václav Krofla: Nálady ozamění. Nákladen knihtiskámny Ladislava Grunda, Král. Vinohrady * Jarmil Krecar z Růžokvětu: V mo duši věčný smutek dli a věčné teskno... Bibelot ly riky. Nákladem spisovatelovým, tiskem Em. St- vína v Praze. * Český lid. Ročník XVII. Číslo 6. Sborník, vě- novaný studiu lidu českého v Čechách, na Moravě ve Slezsku a na Slovensku. Názladem F. Šimnáčk- v Praze. * Zven. Orgán a majetek spisovatelského druž- stva. Ročník VIII. Číslo 25. Nákladem F. Šimáčk- v Praze *Šťastný demov. Časopis věnovaný českým ženám a domácnostem. Ročník IV. Číslo 12. Nákla- dem F. Šimáčka v Praze.
Riegrův Vlasta doktor Řezníček O Ciholk Otta Jaroslav Marius B Kočí Marius ty A Kašpar Šnajdrův J Šnajon Dvořák Knira Petro F Šimáček Babánek Krofl Grund Král Krecar F Šimnáčk Kozákov Paz Praha Kladno Francie St Morava Slezsko Slovensko Náklo beseda Lada Růžokvět novaný studio lid český v Čechy
23 article
„Sebraně spisy Svatopluka Čecha“, nákladem F. Topičevým v Praze, dospěly k třelímu sešitu poulavého, románově zabarveného díla spisovatelo vých vzpemlnck, vydávaných pod názvem „Druh květ“. Nestačí vyposlechnouti pouze přednášku o zi votě a díle našeho slavného básníka, neslnčí uvě- domělému našinci znáti básníka pouze z úryvků, ale nutno poznati jeho díla všechna! Předplatné na 10 sešitů činí K 3.20. Týmž nákladem (v sešilech po 40 hal.) vychází krásný a důkladný spis „O Svalupluku Čechovi“ z péra prol. Ferd. Strejčka; ze spisu toho, jenž dospěl též k třetímu sešitu, možno se dokonale poučiti o životě i díle slavného spisovatele. * „Zlatá Praha“, velký obrázkový týdenník v na- kladatelství J. Oty. 31 číslo tohoto uměleckého tý- denníku přináší řadu zdařile provedených reprodukci děl mistrů světového jména, jakož i zajímavé obráz- ky, pojící se k posledním událostem časovým. Z umě- leckých repradukcí zasluhují zmínky: „Hlava světce“ od Petra Brandla, nevověkého mistra českého, „Na vyjížďce“ a „Podobizna“ od Václava Manesa, „Podo- bizna muže“ a „Podobízna starce“ od Jana Kupecké- ho, „David“ od Piotra della Vocchia, „Podobizna sy- na“ od Ant. Machka, „Vnitřek chrámu“ od L.. Kohla, „Na pastvě“ od Karol. Kürnbergovy a jiné repro- dukce neznámých malířů střodověkých. Beletristická čist vyniká mnohými přispěvky význačných jmen
Čecho Ota Petro Brandl Václav Manesa Podo Podobízn Jan kupecký David Antonín Machek Kohl Karol Kürnbergův Praha Strejček Piotr della Vocchia
25 article
lilerárnich, z nichž imenujeme jen „Bratrstvo . po- kračování velkého historického románu od Al. Ji- ráska, básně A. Pikharta, „Trtiny“, román od Marie Calmy a bizarní pohádku Petra Dejmka „Krása“ Redaktorem je A. Boh. Dostál, obrazovou čási pořáde Viktor Oliva. * Ucebnice všeslovanské stenografie. Původn soustava bez převodů. Sestavil F. Mikulík Tabulky psal A. Vampol. Přeložil v ruský jazyk Welz. Tiskem knihtiskarny »Potitiky« v Praze. Lito grafie Farského v Praze. Nákladem vlastním. — Z předmluvy k tomuto zajímavému spisu vyjimáme »Dosavadní rozmanité převody obou soustav něme- ckého těsnopisu (Gabelsbergerovy a Stolzeovy) na jazyky slovanské dokázaly nad míra poučně, že sic rychlopisnému požadavku vyhovují větší nebo menšt měrou, ale že se pro jazyky slovanské nikterak ne- hodí. Uvažuje nedokonalostí všech soustav převede ných na jazyky slovanské, usnesl se III. sjezd ve ských těsnopisů gabelsbergerských, aby se pracovalo o původní soustavě stovanské, vykázav těsnopisu n Slovanů úkol mnobem vyšší: Úkol, sjednotit veškeré Slovanstvo tésnopisem ja- kožto písmem všeslovanským. Ovšem ideálu tohoto dosíci nelze pro různosti bláskové (slu chové), mluvnické (tvarové) a pojmové (významově) jak na první pohled zřejmo. Přece věak dlužno na pnouti všechny síly, aby se dostihlo, čeho vůbec do síci lze. Pisatel (F. Mikulik) po léta pracoval o tako véto soustavě a má za to, že zvukům a složkám vy hověno toulo soustavou nejzevrubněji a nejpřesněj (bezvýminečně) a také nejsnadněji, u Čechů a Slo váků i délkám (po vůli) a že dáno tak písmo jehož čtení jest přesně určité a jebož psaní jes plynnée
A Pikhart Trtina Calma Petro Dejmek Krása Boh Dostál Oliva F Mikulík A Vampol Welz Farský Gabelsbergerův Stolzeův Čecho Praha Slovan
26 article Hudba
Hudba + Z Paříže, 23. dubna. (K. k.) Pěvecko sdružení moravských učitelů — asi 50 osob — bylo dnes odpoledne pražským profesorem Hantichem uvedeno do radnice, kde bylo uvítáno municipalitou a uchystána mu ho- stina. Brněnský pěvecký spolek přednesl s velmí skvélým úspěchem několik sborů. + Emanuel Ondřiček pořádal v těchto dneci v Berlíně koncert s průvodem orkestru berlínské Fi harmonie. Průběh a výsledek koncertu byl pro če ského umělce nad očekávání skvělý. Berlínská kritika přijala Ondřička nejpřivětivěji, berlínské obecenst nejnadšeněji. Em. Ondříček měl na programu mimo jiné skladby též Dvořákův koncert Asmoll, jent v interpretaci umělcově snad ponejprv dosáhl v Bar- lině záslouženého úspěchu. Po tomto berlínském úspěchu byl Emanuel Ondříček získán pro příští kon ceriní saisonu v Lipsku, Dražďanech. Frankfurtě. Kolíně n R. i jinde. České umění nabývá tím čest nébo a mravního zisku na půdě nejnepřistupnější. + Řádný koncert České jednoty pro orchestráln hndbu konati se bude již v sobotu dne 25. t. m. 1/28. bodině večerní v Radolfině. Na místo ředitele hudby Felixa Mottla, který pro nemoc musil dirigo vaní odříci, získán byl vynikající norský skladate Christian Sinding, který bude — jak již oznámeno
Hantich Ondřiček Mottl Sinding Paříž Berlín Lipsko Kolín můj R pěvecký sdružený moravský učitel
27 article
— řiditi svoje skladby, většinou pro Prahu novinky Skladatel, který do Prahy již zavítal, řídí také jii zkoušky. Solistou večera bude norský pianista Kare Nissen, jenž zajímavý, ale oblížný koncert Sindingův Des-dur již na mnobých místech s velikým úspě- chem provedl. Mimo to provede týž umětec s pro fesurem Karlem Hollmeistrem krásně, ve výrazi ušlechtilé variace pro dva klavíry. Obvyklá generáln zkouška konati se bude již zejtra o 5. hod. odpol v Rudolfině. Vstupenky po 6 K, 4 K a 3 K na se dadla, po 2 K a 1 K 20 h na mista k stání prodá vají se v hudebních závodech pp. Fr. A. Urbánk (Ferdinandova třída, vedle Národního dlvadla), MI. Úr- bánka (Jungmannova třída čís. 12, Hlávkův palác) v kanceláři Českého filharmonického družstva na Vá clavslém náměstí čís. 53. + Pan Vojta Kucbynka, virtuos na kontrabas čten Národního divadia, který uměním svým po vlasti již zvučného jména si získal, účinkuje v neděi dne 26. t. m. v koncertě ve prospěch chudých studu jicích c. k. českého gymnania ve velké dvoraně be sední v Českých Budějovicích a zahraje následují skladby: 1. F. Simandl: Koncert I. věta. 2. a)v Kuchynka: Ukolébavka, b) G. Šimůnek: Nálada, J. Geisl: Rondo.
Kare Nissen Sindingův Hollmeistr František A Urbánk Jungmannův Vojta F Simandl G Šimůnek J Geisl Praha Český Budějovice Hlávkův palác Český filharmonický družstvo Ferdinandův třída Úrbánka
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Zemětřoseni. Z Vídně, 23. dubna. (K. k. Sismografické přístroje c. k. ústředního úslavu p meteorologii a geodynamiku zaznamenaly dnes v no- ci prostředně silné zemětřesení ve vzdálenosti a 10.000 tm. Počátek zemětřesení byl ve 12 hod. 5 mi. v noci, mamální rozkyv 4 mm v 1 hod min. a konec po 3. hod ráno. — Z Terstu, 23 dubna. (K. k.) Ve zdejší námořní obscrvatoři zazn menaly dnes v noci sismograficně přístroje vzdálen zemětřesení. Počátek jeho ve 12 hod. 59 min noci. Maximum rozkyvu 10 hod. ž min. v 1 hod. 17 mín, konec ve 3 hod. 2 min. — Dělníci zavraždili železniční podnikatele Z Míškovců, 23. dubna. (K. k. Uh.) Při stavbě orlovo-putnocké místní dráhy přepadli v úterý časn ráno dva dělníci dva podnikatcle, kleří šli právě k že lozniční stavbě, zavraždli je a oloupili. Z podni- katelů byl jeden Vlach a jeden Korutanec. Pachatel byli zatčeni a již se přiznali. = Důlní požár uhašen. Ze Lvova, 23. dubna (K. k.) Z Boryslavi oznamují, že spojenému úsilí h sičů a důlních dělníků konečně se podařilo lokaliso- vati oheň v dole „Driunia“ a dvou sousedních nafto- vých nádržkách, které byly nyní zasypány. Velkému nebezpečí, že by plameny zasáhly cruplivní důl „Vi no“, je tím zabráněno = Skandál v divadle. Z Mnichova, 23. dub na. Při včerejším představení Wedekindovy hry „Mladý svět“ došlo v divadle ke skandálu a po pře- stavení strhla se před divadlem rvačka mezi přívr ženci Wedekindovými a ostatními návštěvníky d vadla. = Obětí úžasné lehkomyslnosti slal se jislý se- dlák v Altenhofenu v Bavorsku. Nesl kbelík s dvacei librami střelného prachu a kouřil při tom doutník Zalětlou jiskrou se prach vzňal a vybuchl, při čeme
Vlach Wedekindův Vídeň Terst Míškovec Lvov Mnichov Bavorsko mm
29 article
sedlák ulrpěl smrtelná zranění. Maso viselo mu v c rech s těla = Vévoda Jindřich Borvin Mokleuburský dšr pod kuratelu Opatření to platí od 14. t. m = Mezinároduí elektrická výstava v Marseii byla zahájena včera slavně. — Dítě zraněno lvem. V Merseburku přiblížila se 7letá školačka Ulrichova neopatrně ke l kleci kočovného zvěřince, jenž se právě chystul k o jezdu; jeden ze lvů tal po dívce přední tlapou a zp sobil ji značně zranění v obličejí a na ramen. — Obrovská socha Achillova. Z Korfu, 2 dubina Berlínský sochař prof. Gótz, jenž sem by pozván císařem Vilémem, vytvoří na přání císařov obrovskou sochu Achilla pro zámek Achillejon. Bron rová pozlacená socha bude poslavena na druhé zá mecké turase a bude ji viděli na několik mil z moř = Mezlnárodní výstava dopravy. Z Kolina n. R. 23. dubna. Zdejší obchodní komora hodiš uspořád t mezinárodní výstavu dopravy a zahájila za tím úče lem již vyjednávání s majileli velkých hotelů — Cleveland těžce nemocen. Z Novéh Yorku, 23. duhna. Bývalý president Unie Cleve land těžce onemocněl. Jeho choroba, rheumatismu a porucha zarudku, zhoršila se v lázních, kdež Cl veland dlí, tou měrou, že se stav jeho poxládá z kritický.
Borvin Dítě Ulrichův achillův profesor Gótz Vilém Achilles Bron Korf Kolina můj Cleveland Novéh York Unia Cleve
30 article
— Krkavčí malka. Z Paříže, . 23. dubna V Chesnni u Versaillu lančila 24lclá vdova Viktorin Chavallierová celou noc na plesu. Když ráno dva její ctitelé doprovázeli domů, bryla stižen bolestmi a porodila zdravého, vyvinutého hocha Zpráva o případu se brzy roznesla, ale vdova vše rozhodně popřela. Ditě zmizelo. Teprve, kayž s úfady záležitosti ujaly, byla mrtvela novorozeného dtěte ralozena v jámě. Bestišlní ratka byla dopra vena do nemocnice u jest policejně střežena = Hoch vrahem. Z Milána, 23. dubna. V R rese dostal jedonáctiletý školák Feruccio Grap na ceslě do školy pohlavek od 18letého dělníka Fer nanda Gindizzia, zlerého zasáhl při hře hliněno kuličkou. Rozzuřen, vytáhl hoch nůž a vrazilje Gindizziovi do prsou, takže napadený klesl na mí stě mrtev. = Trapný výjev ve Vatikáně. Z Vídně, 23 dubna Při dnešní závěreční buhoslužbě isrnelský h velkonočních svátků pronesl vichní rabín dr. Gi- demann v synagoze řeč, v níž se zminil o afel dra. Feilbogena v Sixtinské kapli a prohlásil že musí neuctivé chování se členů vídeňské nábo- ženské obce, kteří se vmísnli mozi poutníky, v pří- tomnosti papeže rozhodně odsouditi a vysloviti na případem politování. = řinaučnik zastřelil ze. Z Pař!že, 23. dobna (K. k.) Dle novinových zpráv zastřelil se v jednom zdejším botelu hnančník Bedřich Peruggia. Sebevral je prý Rakušák a bydlil v Londýně. Zatímním vyše třováním prý se zjistilo, že pohnutkou sebevraždy byly veliké peněžní ztráty. = Tyf v Uhrách. Ze Subotiště, 23. dubna (K. k.) Bakteriolog dr. Aujeszky zjistil, že tyfus vy pukl následkem vniknutí spodních vod do potru aového vodovodu. Dnes onemocnělo 13 lidi. Čelken onemocnělo 230, zemřelo 7 osob.
Viktorin Chavallierová Dita doktor Peruggio Aujeszky Paříž Chesnni Milán Vatikán Vídeň Londýn Uhry Subotiště
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — C. k. okr. soud v Karlových Varech knihovní žádosti české. V čís. 105., ze dne 15. t. m., přinesli jsme zprávu o zamitnuté žádost za knihovní vklad, kterou podal pražský advo- kát p. dr. Heller Ferd. k okr. soudu v Karlových Varech. Žádost zamítnuta za měsíe po svém podání z výslovného důvodu, že sepsána v ja- zyce českém a nikoli v „zemském jazyce, obvyklém při okr. soudu karlovurském“. Týz osud potkal i dohlédací stížnost k vrch. zem- skému soudu. Byla zamitnnta s poukazem, že jediným oprávněným prostředkem je tu rekurs, a výslovně bylo prý stěžovateli připomonuto, že již „v podobném případě právního prostředku rekursního použil s úspěchem a že okr. soudu provedení žádaného knihovního zápisu bylo ulo- ženo“. Včerejší úřadní listy pražské, český i ně- mecký, výslovně uvadějíce tuto připomínku, ci- tují zajistě nikoli bez tendence připomenuté roz- hodnutí chiobského krajského soudu, jak jim bylo z t. zv. „informované strany“ sděleno.
doktor Heller Karlová Vary Ferd
32 article
V důvodech vzpomenutého rozhodnutí rekursního praví se, že odmitnutí knihovních žádostí ne- může býti odnvodněno jedině odvoláním se na § 4. odst. 3. cís. patentu ze dne 9. srpna č. 8. ř. z., poněvadž dvorní dekret ze dne 6. září 1783 netýká se žádosti, podaných v řízení mimosporném a že v případě tomto náleželo je- dině zkoumati, zdali žádost vyhovuje podmí- kám, uvodoným v knih. zákonu § 94. „K těmto podmínkám“, praví se v rozhodnutí krajskéh soudu chebského doslovně, „nepatří, že kniho- vni žádost musí býti sepsána práv v onom zemském jazyku, který jes u knihovniho soudu obvyklým (11l) Jelikož tadiž přitomná žádost formálnímu předpisu § 53. odst. 3. knih. zákona odpovídě, jelikož dále legitimnace na žádosti k zastoupení žadatelky podepsaných, k čehož prokázání výtah z obchodního rejstříku předložen byl bez toho úřadním listem, soudu přístupným, byla pro- hlášena a jelikož odůvodněné pochybnosti pruti oprávněnosti žadatelů k zakročení není, ne- bylata okolnost, že nebyl přilože překlad výtahu z obchodaího reh