Strana 4.

NARODE LISTY

18. února 1905. Číslo 49.

jevilo... Ubohé děvče, které včera vyslýcháno bylo jako svědkyně a jemuž bylo tyto výplody neomale- nosti kavalírství Krischova slyšeli před soudnou sto- lici, za křečovitého, usedavého pláče protestovalo proti těmto útokům, poukazujíc na snahu galánovu, snížiti a zničiti ji za každou cenu... Včerejší líčení bylo vlastně dozvukem rozsudku okresního soudu vino- hradského, který Krische na ten čas osvobodi od přestupku svedení pod slibem manželství, ježto prý nynější hmotné postavení Krischovo znemožňuje provedení dané přípovědi. Odvolací soud však po vý- slechu stran, jenž chvílemi nepostrádal rázu trapně dramatického, zrušil rozsudek I. stolice a označiv vý- mluvy obžalovaného bezpodstatnými, odsoudil Krische na čirnáct dní do tuhého vězení, zostře- ného jedním postem. Žalobu vedl náměstel st. z. p. dr. Sandmann, zástupcem soukromé žalob- kyně byl p. dr. Zítek, obhájcem obžalovanéhop dr. Nejedlý.

Sokolský věstník. Tělocvičná jadnota »Sokol« v Teplici má v ne děli 19 února o 2. hod. odpol. v místno stech tělo cvičny Xl. řádnou valnou hromadu.

Věstník živnostenský a dělnický. * Místní skupina ústředního spolku absolventi c. k. státních průmyslových škol mistrovských odboru strojnického a elektrotechnického má v neděli dne 19. února o 2. hodině odpolední řádnou valnou hromadu. * Župní odber Zemské jednoty řemeslnýcha živnostenských společenstov v král. českém pro po- litický okres rychnovský nad Kn. má župní výboro- vou schůzi dne 12. března o 2. hod. odpolední v Týništi nad Orl., hotel »Panský dům« s přednáškou pana Jana Šafra, míslopředsedy Zemské jednoty »O nynějším úpadku řemesel a živnosti a o pro- středcích k opětnému jich povznesení« a 1O nut- nosti pevné a jednotné organisace veškerého řeme- slniciva a živnostnictva českého«. * Studijní obchodní cesta Českoslovanské obchod. besedy v Praze do jižních zemí. Komise pro studijní cestu sejde se již v těchto dnech a pojedná o růz- ných projektovaných směrech, v každém případě hlavním bodem bude Terst. Podrobné programy bu- dou vydány v době pozdější. * Ústřední zemský odborný spolek Beseda kn hařská a ozdobnická v král. českém zařídil kondiční odbor pro dělnictvo všech spřízněných odborů v My slíkově ul., čís. 1959. Stávk v. Z Kremenčuku, 17. února. (C.- B.) V některých lovárnách, tiskarnách a jiných závodech práce zasta- vena. Na ulici klid.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** A. C. »Sparta« najal si na Letné nové hřiště, které chtěl ohraditi dřevěným plotem. Se strany úřadů kladou se mu ale v tom překážky, tak že k ohražení sotva asi dojde a »Sparta« bude si muset vypomáhat plachtovou ohradou, zrovna tak jako »Slavie«. ** Nový trainer »Slavie« bude mít asi těžkou práci se sestavením I. mužstva (o tom rozhodovati musí v první řadě jen on sám), neb vyzývá-li se obe- censtvo, aby hlasovalo, »koho by v prvém mužstvu »Slavie« rádo vidělo,« tím už předem se mu úloha stěžuje, neb bude musit pak třeba rozhodovat (možná že ale také ne) mezi »milačky« a dobrými hráči, které on vyvolí. * Everton F. C., který bude asi hrát též v Praze se »Slavií«, stojí na prvém místě v zápasech anglické league. Poslední soboty porazil Bury (2:0). Zůstane-li Everton v této formě, tu jest možno, že zůstane vítě- zem v mistrovství lesgue, které již r. 1890/91 získal. Dvakráte byl Everton v této soutěži druhým a dva- kráte třetím)

Věstník spolkový. Schůze.

Dnes 18. února: Jednota českých fi- lologů má o 7. hod. večer v posluchárně semi- nární (Veleslavínova ul., 96, I. posch.) vědeckou schůzi, na níž přednášeti bude pan PhSt. O. Perch- told »O Dörpfeldově theorii Homerovy Ithaky «. Klub českých farmaceutů pořádá večírek o 8. hod. v klubové místnosti v Tůmové kavárně na němž pokračovati bude PhSt. Zd. Vaněk v před- nášce »o ženském studiu«. V úterý 21. t. m. bude měsíční schůze o 8 hod. večer rovněž v Tůmově kavárně s přednáškou p. PhMra. J. Nováka »O ně- kterých zajímavých kapitolách ze života a historie rostlinstva«. — Jednota uměleů výtvar- ných v Praze má o 7. hod. večer v místnostech spolkových v Křemencové ul. 8 schůzi správního výboru, po níž o 8. hodině jest obvyklá schůze členská. Dne 19. února: Spolek »Život« koná schůzi s přednáškou »O znameních a předtucháche v hostinci Českoslovanské obchodnické besedy. Za- čátek o 5. hod. odpol. Vstup volný.

Válka rusko-japonská. Mezinárodní komise v příčině hullského případu. Mezinárodní komise, rokující o hullském případu, dospěla k výsledku svého šetření. Z v povědí Rusů, dokazujících, že loďstvo Rožestven- ského jednalo správně, jakož i z výpovědí svědků vyplynulo, že Rusko již na počátku zaujalo v télo věci bezvadné stanovisko. Rusové střileli po minonosech, hullští rybáři utrpěli náhodou, admirál Rožestvenský nemohl jednati jinak, ry- báři dostanou od Ruska náhradu. Avšak Angli- čané vzdorují mínění mezinárodní komise. V pro- hlášení suchém a bezmála příkrém popírají, že na Doggerbanku byly přítomny minonosy a do- kazují to — prohlášením japonské vlády. Ton anglického prohlášení je v příkré protivě se smířlivou náladou admirálů, zasedajících v ko- misi. Francouzské listy odsuzují toto jednánía praví, že jediným jeho vysvětlením je, že an- glická vláda, jež po hullském případě vyvolala v anglickém obecenstvu bouři proti Rusku, raději setrvává v chybě, než aby se veřejně přiznal ke svému protiruskému manévru. Aby anglické obecenstvo bylo udrženo v bludu, noviny mu podávají výpovědi Rusů neúplné. Avšak angličt admirálové, jak se oznamuje z Londýna, jsou jako znalci toho přesvědčení, že mezinárodní komise nebude moci jinak, než přisvědčiti admi- rálu Rožestvenskému. Stejně se vyslovují ne- stranní politikové angličti. Generál Stesselj obviňován.

Pan Černichovský, zpravodaj »Ruského Slova«, stýká se v Čifu, kde mešká, i s ru- skými důstojníky, kteří byli účastníky obrany Port Arturu, i s japonskými důstojníky, kteří ho dobývali, i s cizími znalci věcí vojenských, kteř z blízka sledovali celý zápas o Port Artur o počátku obležení. My jsme se již zmínili o zprávě pana Čer- nichovského, že v Čifu kapitulace Port Arturu všeobecně pokládána za předčasnou, a že se tak vyjadřují i ruští důstojnici, kteří osm měsíců v Port Arturu se bránili a strádali. Z jejich úst pan Černichovský vyjímá také data o kapi- tulaci. Vojenská rada byla svolána dne 30. pro- since gen. Stesseljem. V této radě jen tři členové vyslovili se pro kapitulaci, ostatní pak byli pro pokračování v boji, za něž zvláště gen. Smirnov a Jirman dlouho se při- mlouvali. Jirman pravil: »Položení v celku se nezměnilo. My zde nehájíme pevnosti, nýbrž česť Ruska a ruského vojska; proto nám ne- zbývá, než bojovati do konce«. Gen. Stesselj. — podle zprávy pana Černichovského — když se vojenská rada rozešla, sám o svém umě poslal k Japoncům parlamentáře K tomu poznamenává vojenský spolupra- covník »Nového Vremene«: Na základě čl. 56.

»Pravidel o správě pevností« v obležené pev- nosti zřizuje se vojenská rada z náčelníků pev nostního štábu, dělostřelecké a inženýrské obrany, staršího náčelníka pěší posádky a z náčelníků oddilův obrany; radě předsedá velitel obrany. V daném případě předsedal gen. Stesselj jako náčelník kvantunského opovněného rayonu, velitel pevnosti, gen. Smirnov, byl členem rady. Kromě toho gen. Stesselj, vida, že jest na obraně napnouti poslední síly, měl na základě čl. 62. týchž pravidel přizvati do vojenské rady podle svého uznání i jiné členy a mínění kaž- dého člena mělo býti zaneseno do protokolu. »Potom« — praví se v řečeném článku — »velitel rozhoduje o svém umě tak, že vybere z podaných mínění to, které je nejmužnější a nejvíc od- povídá zabezpečení další obrany. Měl tedy gen. Stesselj rozhodnouti ve smyslu gen. Smirnova, Jirmana aj. S konečným soudem ovšem třeba počkati až gen. Stesselj přibude do Petrohradu a před- loží protokol o schůzi vojenské rady, rokovavš o kapitulaci. Arturci v Čifu udávají kromě řečeného, že nebylo učiněno vše, aby děla byla zkažena a koráby potopeny. Japoncům dostalo se méně než očekávali, ale více, než bylo nutno. Inten- dantura odevzdala Japoncům spíže obilné a ma- sité, co by stačilo posádce na dva mě- síce. Námořní úřad odevzdal 115.000 tun uhlí, mezi tím 15 000 tun kardiffu, suchar bilých 32.000 pudů, černých 8000 pudů, kru- pice 8000 pudů, žitně mouky 17.000 pudů, cukru 2800 pudů. Másla, slaniny, konser bylo méně, ale přece tolik, že by zásoby jich stačily na měsíc.

Telegran Nová akce ruské jízdy. Z Londýna, 17. února. (C.-B.) Dopisovatel »Reut. kancel.« u armády Okuovy telegrafuje z 15. t. m. přes Fuzan: Zdá se, že ruský oddíl jízdecké armády zahájil opět činnost proti levému křídlu Japonců. Podrobnosti o síle oddilu toho nejsou známy Z úplného nezdaru poslední akce ruské jízdy lze souditi, že také tohoto pokusu nemusí se Japonci příliš obávati. Na frontě jest klid Po- časí jest mírnější; sníh padati neustal. Spor mezi Unii a Ruskem. Z Nového Yorku, 17. února. (C.-B.) »Sun« sděluje z Washingtonu: Spojené státy žádaly Rusko za objasnění o tom, že důstojníci kři- žáku »Lena«, kterýž v záři v San Francisku útulek hledal, porušili slovo své a že vládě své po návratu svém do Ruska opět své služby na- bídli. Unie bude na tom trvati, ab důstojníci této — inženýr a 2 po- ručíci lodní — byli dopraveni zpět, na ostrov Mare, v zátoce San Francisku, kdež mají zůstat internováni. Ruský vyslanec hr. Cossini měl o věci té rozmluvu se státním tajemníkem Hayem. Z mandžurského bojiště. Z Petrohradu, 17. února. (Spb. Ag.) Ge- nerál Kuropatkin telegrafoval carovi 15. února: Naše jizda odrazila včera na pravém křídle předvoj jízdy nepřátelské.

Plukovník Udenič byl lehce raněn na předních strážích. 16. února. Včera v noci naši dobrovolníci obořili se s levého křídla na vesnice Vatišao a Ta- czipao, vypudili nepřítele a zapálili obě místa. Jiní dobrovolníci zahnali tou dobou Ja- ponce z lesíka na bjurnském pa- horku a z vesnice Sjaonu. Z Tokia, 17. února. (Reuter.) Úřadní de- peše maršála Ojamy oznamuje, že Rusové bom- bardovali včera japonská postavení u Šajespada, Hančenpanu, Mentopau a v okolí. Dnes ráno o 5. hod. japonské hlídky vrazily nedaleko Pe- numulupa na oddělení ruské pěchoty asi 1000 mužů a odrazily je. Nepřítel, jenž od středy postupoval k jihu, odtáhl k severu do Linka- fanu, 10 mil severně od Šitajeze. Nenadálé boje v jihovýchodním Mandžursku.

Z Petrohradu, 17. února. (C.-B.) »Pet. ag. sděluje ze Sachetunu: V jihovýchodním Mandžursku vyskytly se v posled- ních dnech čety chunchuzů, jež chystaly útoky na dráhu. V téže krajině obje- vily se japonské oddily, jež organisovaly chun- chuze. Celý počet Japonců a chun- chuzů páčí se na 11.000 mužů. Japone zdají se býti shromážděni asi 70 km. severo- východně od Gunčulinu, aby operoval proti trati. Proti Japoncům, kteří přepadl most na severu od Gunčulinu, byl námi vy- slán oddíl, jenž nejpry nepřítele porazil, potom ale 2 jízdeckým pluky, 4 pěšími setninami a ve- likou četou chunchuzů obklíče a za velkých ztrát k ústupu by donucen. Zanechali jsme na bojišti jedn dělo. Boj udál se asi 20 km. severovýchodně od Gunčulinn. Rusy dobytá posice. Z Petrohradu, 17. února. (C.-B.) Petro- hradská tel. kanc. sděluje z Huonconu: V noci na 15. t m. obsadili ruští dobrovol- níci ves Vatišao jakož i lesíka okopy střelecké po obou stranách ves- nice. Japonci utrpěli veliké ztráty Dne 15. t. m. bylo slyšeti hřměn děl na celé čáre.

Hnutí na Rusi. Zemský sobor. Z Petrohradu, 17. února. (C.-B.) »Petro- hradská tel. agentura« sděluje z Carského Sela, že včera projed- návána byla otázka zemského so- boru. K tomu proslýchá se spo- lehlivě, že ve včerejší ministe ské radě za předsednictví císa- řova, jíž se zůčastnili ministř Witte a Muravěv, jednalo se téžo přeměně ministerské rady, jež s jen občas schází. Tím nemá býti ale položen nijak základ k zodpovědnému mini- sterstvu. Předsednictví má míti buď císař neb ministerský předseda. Selská adresa k caru. Z Petrohradu, 17. února. (C.-B.) Sedláei obce jedné v kraji ladožském podali gen. gu- vernerem petrohradským caru adresu, v níž mu projevují oddanost a ujišťují, že celý selský stav a celé loyální Rusko pojí se u stupňů trůnu k modlitbě, aby nabyl síly, by snesl nynějš těžké zkoušky. Jsou hotovi následovati na každé zavolání cara a nasaditi život svůj za něj. An cizí ani vnitřní nepřátelé nemohou otřásti moe Ruska. V Kongresovce. Z Lodi, 17. února. (C.-B.) Od počátku po- vstání bylo při srážkách s vojskem pět oso usmrceno a osm raněno. Počet osob v soused- ních obeích usmrcených jest 10, raněných 39. Varšavské školy. Z Varšavy, 17. února. (C.-B.) Kurátor škol- ský nařídil, aby se v pondělí ve všech školách zase vyučovalo. Žáci zúčastnivší se nepokojů, budou vyloučeni a nesmí vstoupiti do jiné školy Adresa moskevských dam. Z Petrohradu, 17. února. (C.-B.) Moskevsk dámy zaslaly carovně adresu s četnými podpisy. žádajíce ji, by se přimluvila u cara, by vysvo- bodil Rusko z neštěstí. Shodili je do moře. Z Čifu, 17. února. (»Köln. Zlg.«) Dnen zatčeni zde dva čínští plavci, již přiznali se, že hodili do moře námořní zmo- něnce franeouzského a německéhe v Port Arturu.

Attentát na arciknížete Sergěje v Moskvě. Z Moskvy, 17. února. (C.-B.) Velko- kněžna Alžběta nalezala se v oka- mžiku, kdy spáchán byl attentát na jejího manžela, ve své komnatěv Kremlu a zaměstnávala se úpravou dárků pro oběti války. Povez byl pro ni už zapřažen, jelikož chtěla velko- kněžna jeti do domu guvernérova, aby se tam setkala s manželem svým, jenž se tam chtěl odebrati. Ihned po výbuchu zpozoroval policejní úřad- ník muře, jenž prchal a podařilo se mu, zatknouti jej, ač muž ten byl ozbrojen revolverem. Zatčený, jenž byl několikeroná- sobně zraněn střepinami pumy, neza- píral, že jest vrahem a doznal, že ozbrojil se revolverem, aby střílel na každého, kdo by semu do cesty po- stavil. Projevil uspokojení své nad tím, že velkokněžna nebyla s man- želem a odepřel udati jméno nebo stav svůj. Uvedl, že jest členem revo- lučně socialistické strany. Hlava velkoknížete byla úplně roztříštěna a čásť mozku ležela na dláždění. Některé kusy těla byly se- brány jistou ženou a náčelníku poli- cejnímu odevzdány. Policejní jeden úřadník zvedl tobolku velkoknížete, v níž nale- zaly se peníze a dopisy. U vraha nalezena peněženka asi s deseti rubly. 4. hodině odpolední konány u přítomnosti velkokněžny, zástup- cův všech občanských i vojenských úřadů první smuteční bohoslužby v 8 hodin druhé bohoslužby. Attentát učinil v Moskvě zdreu- jící dojem. Z Petrohradu, 17. února. (C.-B.) Carská divadla jsou zavřena. V soukromých divadlec se hraje.

Konference zemských výborů. Z Vídně, 17. února. (C--B.) V dopoledn schůzi přísedících zemských výborů královstv a zemí na říšské radě zastoupených dr. Gess- mann pojednával o vybírání pivní daně. Děl, že jest v zájmu všech zemí, aby zemské výbory dohodly se o způsobu a druhu společného po- stupu, který náklady na vybírání zvláště zmen- šuje. Jednalo by se o to, aby zemské inspek- toráty pro vybírání pivní dávky zasílaly si na vzájem bez útrat výkazy po odpisování rejstříku o vyrobeném množství piva. Jest zapotřebí, aby zemšti výborové obírali se otázkou, jak pivní dávku nejlépe vybírati vzhledem k tuzemské spotřebě i vzhledem k tomu, aby země nebyla zkrácena. — Na to promluvil člen zemského výboru Steiner. Pilat, náměstek zemského maršálka soudí že země nemohou se zříci nepřímých daní. Na- vrhuje větší podíl na dani kořaleční a pivní větší příkazy z výnosu osobní daně příjmové příkazy z jiných daní, zvláště při jejich reformě Graselli (Kraň) líčí špatný finanční stav Kraně, je proti přikazu realných a pro podíl na nepřímých daních a doporučuje, aby země na- jaly si vybírání potravní daně. Vrchní účetní rada Resch (Solnohrad) přimlouvá se za rozvoj bursovní a rentové zavedení dané z přepychu, pro niž je tak Rhomberg (Vorarlberg.) Hampel (Slezsko) přeje si příkazu z daní. větší podíl na cukerní dani, vybírání pivní při rážky státem a její zvýšení. Zemský president I včevič (Dalmacie) je pro příkazy ze všech příjmův a přimlouvá se za potřeby menších zemí. Náměstek zemsk. hejímana Smal-Sto- ský (Bukovina) je pro vzestupnou přirážku k výdělkové dani, pro spotřební daň zemskou vedle státní a pro zavedení nové daně do pravní. Příšu schůze bude z ejtra.

Navrhl resoluci, dle níž se má dbáti po stavení zemských výborů jako veřejných úřad správních. Dr. Eppinger, přísedící zemského vý boru, líčil žalostné poměry zemských finaneí zejmena v Čechách. Je proti přikázání reálnýeh daní a proto, aby stát ze všech svých daní bez ohledu na jejich původ vyplácel zemím podíly dle určitého měřítka, nejlépe dle příspěvku jednotlivých zemí na státní příjmy. Řečník vy- slovil se proti zemské dani ze služného, prot doporučované dani přepychové, cyklistické, prot příkazu přijmů z kolkových poplatků, jež vybíraji se za úřadování samosprávných orkánů. Z Vídně, 17. února. (C.-B.) Zemský výbor istrijský navrhuje k ochraně společných zájmů království a zemí zastoupených na říšské rade občasné konference zemských výborů, na nichž by se jednalo nejen o všech jejich důležitých věcech, ale též o věcech, jež týkají se samosprávných orgánů, podřízených zemským výborům. K přípravě konferenci, rozdělení ma- teriálu a sdělování usnešení zúčastněným čini- telům buď zřízen ústřední úřad zemskýeh rad se sídlem ve Vídni. Ústřední rada může, nesvolávajíc konference, v některých věcech za- vésti písemné hlasování zemských výborů, ne- opře-li se tomu žádný z nich. Jednací řečí na konferencích a úřadní řečí ústředního úřadu buď němčina. Referáty a návrhy, jakož předběžné práce pro konferenci musí se sepsati německy, neb aspoň musí se k nim připo- jiti německý překlad. Při akcích, n nichž je zúčastněna vláda, nebo k nimž třeba jejich souhlasu, pozvou se na konferenci také příslušné úřady státní.

Ralkan. Z Cařihradu, 16. února. (C.-B.) Bulharská četa žádala nedávno od bulharského biskupa ve Strumici mr. Gregoria zaplacení 200 liber. Biskup to odmitl, načež ale v noci vnikla do kostela a všecky drahocenn předměty uloupila.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Demisse předsedy hr. Vettra. Z Vídně, 17. února. Poslanecká sně movna nemá žádného předsedu. Hr Mořic Vetter přestal jim dnes býti. Příčina jest tato: Volal dvakráte poslance za venkovské obee královéhradecké k věci, když mluvil k předloze o refundacích, ale nikoliv o ní. Když pak jal se řečniti o včerejších událostech, jím způsobe- ných ve vestibulu parlamentního paláce, hrabě Vetter odňal mu slovo. Poslanec odvolal se ko sněmovně, která mu je zase udělila. V tom spa- třoval hr. Vetter projev nedůvěry a neprodleně se odhodlal resignovat na svou funkci. Protože však ve chvíli, ve které sněmovna rozhodle proti němu většinou, o jejíž povaze se pronášíme na jiném místě, nebyl ani v pravo, ani v levo pří- tomen žádný jeho náměstek, zůstal hr. Vetter na místě svém, dokud nepřišel dr. Žáček. Tomu pak odevzdal předsednictvo a odebral se do svo kanceláře. Tam zavolati si dal prvního svého náměstka, professora Kaisra, jemuž oznámil, že se hodnosti té vzdává. Ministerský předseda baron Gautsch přišel k němu a přemlouval ho, aby upustil od svého zámyslu. Ale hr. Vette prohlásil, že na své demissi trvá. Tato byla také hned potom ve sněmovně poslanecké veřejně vyhlášena.

Hr. Vetter byl zvolen předsedou posla necké sněmovny zatím dle platného před- pisu dne 8. února 1901 344 hlasy ze 360. Hla- scvali proň také při této provisorní volbě po- slanci čeští, jsouce pamětlivi, že hr. Vetterse svými politickými přáteli, posl. Skénema Baltazzem, v nejtužších dobí h národních zápasů ve sněmovně poslanecké hlasoval pro rovnoprávnost českého jazyka. Avšak poslanci čeští nehlasovali pro hr. Vettra při volbě defi- nitivní, která se konala měsíe později ato z důvodů náslodujících: Hr. Vetter k nátlaku bývalého ministerského předsedy dra. Körbra jednak a jednak na nátlak německé levice, od- hodlal so zastaviti dosavadn praxi, dle které do protokolu dá valy se také dotazy, sepsané a po dané jazykem neněmeckým a de- kretoval, že se mají protokolo va toliko interpellace německé, ne- německé že se mají dáti vytisknouti a přiložiti k stenografiekým prolokolům jako nečíslované přídavky a přeložiti do němčiny v ministerské kanceláři a německy do protokolů zanét.

Schůze, ve které hr. Velter toto své rozhodnuií dekretoval, byla poslanci českými r ozbita. Z Vídně, 17. února, Mistopředseda posla- necké sněmovny posl. prof. Kaiser vyslovil se takto: „Byl bych položil volbu nového předsedy na jednací pořad schůze úterní, avšak většina peslanců mešká mimo Vídeň. Setrvá-li l. Vetter na své demissi, dám vykonati volbu před- sedy ve středu. Místopředseda Kaiser na dotaz, co mín o včerejším attentátu v mramorovém sále, od větil: „Mé mínění jest, že disciplinární moc předsedy sahá také mimo zasedaci síň. Vždyck mluvilo se o tom, že důstojnost parlamentu must býti chráněna. Moc parlamentu jest přenesena jen na předsednictvo a v něm soustředěna. Před- sednictvo však u nás nemá moci — žádné.“ Z Vídně, 17. února. Proti hr. Vettrovi hla- sovali dnes také někteří členové německé strany lidové. V communiqué německo-nacionální kor- respondence se praví po té stránce: „Jisto jest že byli stejně jako členové jiných stran levice dalecí všelikého projevu nedůvěry proti hraběti Vettrovi, tím více, jelikož se jednalo o poslance jehož osobní jakosti by nikterak neodůvodňo- valy předsednickou krisi. Z Vídně, 17. února. Poláci, kteří hlasoval proti předsedovi hr. Vettrovi, dávají prohlašo vati, že nemstí se na něm a že také neměli v úmyslu žádné protivenství vůči poslancům če ským. Z Vídně, 17. února. Hr. Veller demissi svou neodvolá. Předsedové klubů svoláni jsou hr. Dzieduszyckým, jako nejstarším předsedou ke zvláštní poradě o volbě předsedy na úterek. Jest pravděpodobno, že z porady té vyjde pro- jev, aby hr. Vetter byl opětně nastolen a že tenio volbu opětnou přijme. Z Vídně, 17. února. K hr. Vettrovi dosta- vili se po sehůzi sněmovny posl. hr. Stürgkh.

hr. Sylva-Taroucca, sv. pán Schwegel, dr Pacák, dr. Kramář a Malfatti a měli s nim dlouhou poradu. Z Vídně, 17. února. Předseda hr. Vette se vyslovil o příčinách resignace své takto: „Motivem měho odstoupení byla poslaneck sněmovna. Velal jsem poslance za venkevské obce královéhradecké dvakráte marně k věci a byl jsem konečně nucen odníti mu slovo. My- slím, že dvorské klepy nesouvisí nijak s re- fundační předlohou. Při prvním čtení rozpočto- vém bylo dosti přiležitosti k rozpravě o politi- ckých věcech. V diskussi té nepřerušil jsem řeč- níka žádného. Dnes však jednalo se o věci úplně konkrelní. Myslím, že kdo si pročte řeč tohoto poslance, dozná, že jsem byl v právu, když jsem mu po marném napomenutí, aby mluvil k věci, slovo odňal. Kde kdo, volal po rozhod- ném předsedovi, jenž by zatočil s jednacím řá- dem. Ve chvíli však, kdy tak učiní, nechán je na holičkách. Je to stav neudržitelný. Myslim, že sněmovna pak jest povinna, dáti satisfakci ne tak mně jako sama sobě. K poznámce, že kolo polské jen proto hlasovalo proti předsedovi, peněvadž tento dopřál posl. Daszyňskému na- prostou volnost při jeho útocích na šlechtu, od- pověděl hr. Vetter: „Jserz si vědom, že jsem vždy vůči všem stranám sněmovny zachoval se úplně korrektně. Nevěříme tedy, že to byla příčina, proč kolo polské hlasovalo proto, aby jmenovaný poslanec pokračoval ve svých vý- kladech. Lektura řeči tohoto poslance bude nej- lepším odůvodněním mého postupu.

Na dotaz, zda by hr. Vetter, kdyby všechny velké strany při nové volbě předsedy jeho volily, tuto volbu přijal, odvětil hr. Vetter: „Tak daleko ještě nejsme. Z kola polského. Z Vídně, 17. února. Kolo polské konale dnes večer za předsednietví posl. Dzieduszy- ckého schůzi, ve které jednáno o vládní před- loze o rekrutech. Posl. dr. Petelenz navrhl: 1. zrušení druhého roku jednoročních dobrovolníků, kteří neobstáli při důstojnické zkoušce; 2. naprostá rovnoprávnost abiturientů reálek a vyšších průmyslových škol a obehodních škol s abiturienty gymnasií ve příčině práva dobro- volnického. O návrhu tomto rozvinula se debata, ve které se vystřidalo několik řečníků. Na konee byly návrhy přijaty a posl. Pelelenz usta- noven za řečníka v plenu sněmovny. Potom byla projednána řada záležitostí, týkající se Haliče. Boykot proti hr. Sternhergovi zmařen. Z Vídně, 17. února. Všichni parlamentn zpravodajové se dnes o 11. hodině dopolední sešli ve sněmovně, aby podepsali revers, kte- rým se zavazují k naprostému boykotu jak osobnímu, tak věenému proti poslanei za ven- kovské obce králové-hradecké. Tu však prohlá- sila redakce »Zeitu«, že se boykotu nezů- častní, následkem čehož musilo býti od něho upuštěno, poněvadž bylo předem prohlášeno, že se vykoná jen tenkráte, bude-li jednomyslný.

Sonsační výnos o hraběti Sternbergovi. Z Vídně, 17. února. „Všeněmecká korre- spondence“ uveřejňuje tento výnos, vydaný mi- nisterstvem vojenství dne 23. listopadu předešléno roku všem vojenským veli- telstvím „Vojtěch hr. Sternberg vnesl na funkei - náře armády opětovně písmem a slovem, napo- sledy ve schůzi poslanecké sněmovny dne 18. listopadu 1904 výtky, následkem kterých mini- sterstvem vojenství dosazen byl čestný výbor pro generály. Tento výbor uznal napřed záhod- ným, pohlédnout na osobu, kterou tyto výtky byly vrhány. Po té stránce na základě a kt bylo zjištěno: Vojtčeh hr. Sternberg byl dne 1. ledna 1888 jmenován záložním poručíkem. Téhož roku ve vídeňské kavárně pro dluhy, vzniklé ze hry, které popíral, dostal se do konfliktu, při kterém lidem vynadal, ba lid znásilnil. Velitelství 2. sboru z té příčiny nařídilo 22. listo. ada 1888 proti němu prů- pravné čestné řízení, které však musilo býti za- staveno, protože hr. Sternberg v únoru 1889 na základě dobrého zdání professora (pro horoby duševní na vídeňské universitě) dra. Kraffta-Ebinga jako choromyslný dodán byl do ústavu o nervové nemocí ve Zhořelci v Sasku, v kterémžto ústavu byl přes půldruhého roku internován. Když byl propuštěn z ústavu toho jako vyléčený, pokračovalo se v čestném řízení proti němu, po vlastní jeho prosbě. Do řízení tohoto pojato bylo též udání, že popřel sázku a kromě toho faktum, že 15. listopadu 1892 byl uherským klubem jokeyovým pro ne- zaplacení dluhů, vzniklých ze sázky, jako de- faulter (člověk, kte: se vyhýbá závazku ze hry. P. r.) vyloučen ze všech dostihů v celém mocnářství.

Pokusiv se zatím o sebevraždu zastřelením, po své prosbě dostal povolení složit hodnost dů- stojnickou 1. května 1893. Přesazen byl napře jako záložní dragon a potom jako záložní pod- dělostřelec. R. 1896 prosil hr. Sternberg v žá- dosti, na císaře podané, aby še mu zase šarže důstojníka vrátila. Když byl 31. prosince pře- ložen do c. k. zeměbrany, byl nejvyšším rozhod- nutím ze dne 4. února 1898 z nejvyšší milosti jmenován poručíkem v neaktivní zeměbraně. R. 1899 odebral se hr. Sternberg, ani se neod- llásiv, na bojíště v jižní Africe, kde byl angli- ckým vojskem zajat a odtud odstraněn. Po svém návratu potrestán byl pro přestoupení předpisů. 17. února 1902 opětně proti poručíku v reservé hr. Sternbergovi velitelstvím 13. divise země- branecké ve Vídni zavedeno bylo čestné řízení, aby se zodpovídal z nezaplacení dluhu 12.000 korun, vzešlého ze hry, poněvadž s placením prodléval. Na základě vyšetřování, které se dělo proti němu úplně dle předpisů, které se opako- valo a důkladně provádělo, hr. Sternberg čest- ným soudem 13. divise zeměbranecké byl uznán vinným, že porušil čest svého stavu a byl tudíž rozhodnutím povolaného vrchního velitelství zeměbraneckého prohlášen za zba- vena důstojnické šarže a propuštěn ze svazu zeměbrany. Odtud hr. Sternberg slovem a písmem po- pírá správnost rozsudku toho a činí urážlivé útoky na osoby, které tohoto čestného řízení byly účastny a také na osoby, které zúčastněny nebyly. Čestný výbor pro generály dospěl ku př-