Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

18. února 1905.

4

Číslo 49.

5 article

když president jmenovaném mluvčímu, volav ho dvakráte marně k věci, odňal slovo, a když od- volal se tento k sněmovně, jež mu vyho- věla. Poslanci nešli položiti votum své prot němu, aby se nedomýšlel a nikdo vůbec ne- domníval, že se výkladů jeho bojí. Cokoliv osobního pronesl proti dr. Heroldovi, tento ignoroval a neuznal ani potřebným aní záhod ným, aby se bránil. Prazvláštní byla koalice, která se shlukla proti presidentovi. Skupina Poláků, ve- dená na jednom křídle msgr. P. Pastore m. na druhém křídle demokratem dr, Grekem Všeněmci, křesťanšti socialové, s nimi pak — — hr. Deym. Demisse hr. Vettra, jenž postoupil své křeslo dr. Žáčkovi, byla hned po- tom veřejně ohlášena. Způsobila ve sněmovně poslanecké a mimo ni velký rozruch, ale je pravděpodobno, neřku-li jisto, že hr. Vetter bu- doucí týden vráti se opět na své místo. Sně- movna se odročila do úterka. Z Vídně, 17. února. (C.- B.) Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11.20 hod Správce ministerstva spravedlnosti podal před lohu stran opravy pozemkových knih v Ha liči a Bukovině. Mezi došlými spisy byly dále dotazy po slanců Choce a sp. po drubých kolejích na trati smíchovsko-berounské; — Sláma a sp. po opravě clearingového zákona v poštovní spořitelně; — Steina a sp. po zrušeném výnosu okr. hejtman ství falknovského; — Ira a sp. po zastavení ber- ních exekucí v nuzných krajích západočeských ; — Haucka a sp. po důvěrném výnosu ministerstva vynčování, zaslaném všem správcům středních škol o přáních mimokatolických rodičů, aby náboženské hodiny katolické byly položeny na první nebo po- slední školní hodinu, a po obsazování míst u vídeň- ské pošty Čechy: — Choce a sp. po zadržení di vadelníbo kusu »Spasitelka« na policejním ředitelství v Praze.

Herold Polák P Pastor Greco Deym Vettra doktor Žáček Vetter Choc Sláma Stein Ir Hauck Vídeň Bukovina Čechy Praha

6 article

Správce ministerstva spravedlnosti dr. Kleln o pověděl na Baxův dolaz po auskultantovi Hromád- kovi, že — jak jsme již sdělili — nastoupil své místo v Jablonci 15. t. m. a pověst o jeho 6-nedělní dovolené je bezpodstatna. Ministr orby hr. Buquey odpověděl na dotazy Hanichův, Engrův a Freslův — na dotaz tohoto po zavedení nedělního klidu v báňských revírních úřa- dech v Čechách. Snčmovna vykonala nejdříve náhradní volby výborové a potom rokovala o výborové zprávě stran refundací projednávaných. Posl. Fořt prohlašuje, že věc, o níž se jedná, má zásadní význam. Jeho strana po uzuje ji jen ze svého politického stanoviska a tu je zřejmo, že vzhle- dem k postavení, jež zaujímá k nynější vládě, nen s to povoliti nějakou předlohu, která by mohla zna- menali sebe menší projev důvěry k ministerstvu.

Kleln Baxův Buquey Hanichův Engrův Freslův Snčmovna Posl Jablonec Čechy

7 article

Technika finančního hospodářství vyžaduje, aby vrá tily se pokladní hotovosti sumy, jež byly vybrány běbem posledních dvou let, prolože nebylo možno vydali umořovací rentu, aby se mohl provésti nor- málný úmor státních dluhů z pokladní hotovosti. Leč přes to jeho strana nemůže hlasovati pro předlohu, protože trvají dál politické poměry, jež vytkli již řeč níci strany v rozpočtové debatě. Až dá stát našemu národu všecko, nač plným právem můžeme činiti nároky, zastupitelstvo če- ského národa neopomene poskytnouti státu, čeho potřebuje. Posl. Wohlmayer poukazuje k nesmírnému vzrů- stání rozpočtu a vzmáhajícím se požadavkům samo- správných sborů. Pojednává o vykořisťování lidu velkokapitalistickými a židovskými kartely a trusty, zejmena kartelem cukerním, železářským, petrolej ním a uhelným. Že přestaly cukerní bonifikace a cukru poněkud spadlo, děkujeme jen Anglii. Žádí za zrušení cel na surové železo, ukazuje na Praž skou železářskou společnost, která platila 30 proc. di- vídendu a vyzývá vládu, aby chránila sedláky a živ- nostníky proti kapitalistům.

Posl Anglie

8 article

Pojednávaje o uherských poměrech brojí proti všelikým dalším ústupkům, třeba by to vedlo k roz- luce. (Pochvala mezi křesťanskými sociály.) Ministr financi dr. Kosel odkazuje na své vý- vody v rozpočlovém výboru a dokazuje, že úbytek 51 mill, nemohl se odčiniti většími příjmy. Pokladní hotovosti musí se rozmnožiti. Vláda věděla, že při- slušná její žádost byla kromobyčejná a proto bývala by se spokojila, kdyby byla od parlamentu doslala. co jí patřilo. Avšak státní příjmy zolavovaly se po hospodářské tísni jen zvolna, takže chtěla-li zacho- vati rovnováhu v státním rozpočtu, nemohla zříci se umořovací renty. Doporučuje předlohu, protože je s refundancí na pilno a na počátku roku nescházejí se daně tak hojně, aby stačily na výdaje. Posl. hr. Sternberg prohlašuje za povinnos parlameníu pollačovati všude korupci, tuto nejtěžší chorobu parlamentu. Stěžuje si, že jeho řeč byla žurnalistikou zkroucena. Předseda volá řečníka opětně k věci. Posl. hr. Sternberg: Appelluji k parlamenta. Nedám si libit, aby se tak se mnou nakládalo. Předseda: Prosím, nechte mne konati můi úřad... Posl. br. Sternberg: Ne, to nenechám. (Hlučná veselost.) Pokračuje ve své řeči prohlašuje, že naproti takovému překrucování musil by sáhnontí k násllí. Předseda: Odnímám vám slovo. Posl. hr. Sternberg odvolává se k sně movně. Předseda bere na potaz sněmovnu a ta se usnáší, že bude poslouchati řečníka dále. (Pochvala na galerii.) Předseda napomíná galerii důrazně, aby cho- vala se klidně. Poslanec hrabě Sternberg mluvě dále praví, že poslanci jsou bez ochrany vůči lidem, pobíhajícím v couloirech. Jako poslanec a zástupce lidu musí žádati, by jeho řeči byly reprodukovány přesně.

doktor Kosel Posl Sternberg Sternberg

9 article

Musí li se čísti v novinách, že mluvil jsem tlachaje a jsa opilým, co si moji voliči o mně pomyslí. Po- líček, který dal jsem včera císařskému radovi Peníž- kovi jmenem celého svého národa (Hlučná veselost.) byl dán člověku, jenž národ již deset let zrazuje. Řečník útočí prudce na Penížka, uváděje některé příklady, jak prý český tisk jeho řeči zpotvořuje. Mluvě o politických poměrech praví, že špat- nými poměry nejsou vinna ministerstva, nýbrž špatný systém. Prvním úkolem parlamentu musí býti potla- čovati absolutismus. Opravdový opposičník nemá v Rakousku co očekávati. Bývá pronásledován všemi stranami. Mluví se mnoho o parlamentním míni. sterstvu. Absolutistické ministerstvo nemůže býti par- lamentním. Tento zbabělý absolutismus může býti zničen jen brochiální mocí. Ve všech dobách absolu- tismus potírala nejvíce šlechta. Ale ta nemá v Ra- kousku nijaké moci. Moc je nyní v rukou jisté uni- formované, bezcharakterní roty. Jeho úkolem jest spasiti nejdříve lidská práva bez ohledu na to, mají-li pánové o jednu obecnou školu více. Všichní máme společný cil: chceme býti slušnými a svobod- nými státními občany. Za nepoctivého absolutismu, kdy bojuje se všemožnými prostředky, jimi býti ne- můžeme. Proto máme zde antidynastické, vlastně antiabsolutistické strany, jež by měly podporovati dynastii a zachrániti korunu od bandy uniformova- ných lidí.

Rakousko

10 article

Mluvě o vývodech dra. Herolda útočí na něho prudce. (Poslanec dr. Herold a Mladočeší hlučně protestují.) Mladočeši nejsou prý schopni vésti národ a brániti jeho práva proti absolutismu. Ten zničí tento pariament mameluků, nemající nijaké oprávněnosti On Sternberg) je mužem dynastickým a jako taký vyzývá předsedu ministerstva, aby chránil čest členu dvora, zmiňuje se při tom o afléře hraběnky Mon- tignnsové. Mistopředseda dr. Žáček upozorňuje řečníka. že jeho vývody nesouvisí s předmětem jednání. Hrabě Sternberg dokládá, že bude kenati svou povinnost vzdor všem žurnalistům. M.-p. bar. Gautsch odpovídá na Sternbergovo vyzvání, že v té věci vláda bude konati svou po- vinnost beze všeho nabádání. Pochybuje, že tako- výmto způsobem, jako Sternberg činí, čest císařského domu se sotva chrání. Žádá sněmovnu, by se po- starala, aby se takové otázky tímto způsobem nepro jednávaly. Zde nezbývá jiného prostředku než ohra žení. (Pochvala.) Posl. dr. Starzyňski prohlašuje, že polský klul přijme předlohu. V přílišné spořivosti ministra finane shledává nebezpečí pro paše hospodářství. Debata uzavírá se, hlavním řečníkem zvolen poslanec Zaffron (pro). Contra není zapsán žádný řečník.

doktor Herold Mladočešit Mona Žáček Sternberg Gautsch Sternbergův Posl Starzyňski Zaffron

11 article

M-předs. Kaiser: Než udělím slova hlavnímu řečníkovi, musím sněmovně něco sdělíti. (Slyšte Slyšte!) Hrabě Vetter hodlá vzdáti s předsednictví této sněmovny a sice z tétc příčiny. (Slyšte ! Slyšte !) Jak sněmovně známo, vola posl. hr. Sternberga za jeho dnešní řeči dvakrat k pořádku, protože mluvil o věci — známém sporu se žurnalistou — jež věru není v žádné souvislosti s projednávanou refundační předlohou. Hr. Sternber neposlechl předsedova vyzvání, aby mluvil k věci proto odhodlal se předseda a odňal mu slovo. Avšak sněmovna, jak známo, rozhodla, aby hr. Sternberg mluvil dále. Hlavní řečník posl. Zafíron prohlašuje jménem Slovanské Svezy, že béře loyálně na vědomí mini- sterského předsedy prohlášení, že chce věnovati větší pozornost jižním zemím. Nebude na ujmu vyčkáva- címu postavení jeho strany, bude-li hlasovati pro po- volení prostředků, jež vláda potřebuje k své činnostl aby mohla dostáti svým slibům ve prospěch jižníc zemí. Rel. Steinwender polemisuje s vývody poslance Starzyňského a doufá, že za rozpočtového rokován všichni, jimž záleží na spořádání státního hospodář ství, postaví se rázně proti takovým snahám. Předloha refundační přijata polom v 2. a3 čtení. Posl Stein po dotazu k předsedovi upozorňuje že mezi rozdanými dnes spisy je správa legitimačního výboru s nápisem: Zpráva o volbě říšského poslance za město Zadar atd. (Slyšte! Slyšte! mazi Vše- němci.) V poslaneckém seznamu není zástupce města Zadru atd. Je to nový útok na německou obcovac řeč této sněmovny. Protestuje proti tomu jmenem všeněmeckých poslanců a ptá se předsedy, odvolá-li tuto zprávu a dá vytisknouti novou s německým označením volebního okresu.

Kaiser Vetter Sternberg Starzyňský Posl Stein Hradec Sternberg Zadar Zadr slyšet slyšet

12 article

Místopředseda Kai ser slibuje náležilou opravu Posl. Lukesch je povděčen dělnosti sněmovny a plá se předsedy, dá-li projednati výborem již dávno vyřizený zákon o zákazu rayonování Místopředseda Kaiser slibuje, že se tak stan co možná záhy. Konec schůze o 2.15 hod. odpol.; příští bude v ůterý 21. t. m. o 11. hod. dopol. s jednacím po řadem: 1. doplňovací volby výborové; 2. zpráva branného výboru o braneckém zákoně; 3. 1. člení vládní předlohy o změně a doplnění živnostenského Místopředseda Kaiser oznamuje, že volb předsedy vykoná se v některé z příštích schůzi řádu. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 17. února. (C.-B.) Odbor živnostenského výboru pro živno stenskou novelu zvolil si za předsedu dra. ryl Plačka, za jeho náměstka posl. Böheima. Rokovalo se povšechně o pracovním programu. Debaty zúčastníli se poslanci Malachowski, Weiss- kirchner, Erb, Böheim, Foerg a dr. Plaček a konečně přijat Weisskirchnerův návrh prověsti debatu dl této látky: 1. obecné věci; 2. průkaz způsobilosti 3. koncese; 4. objem živnostenského práva; 5. tržní- ctví; 6. společenstva;- 7. otázka učednická; 8. otázk dělnická: 9. dobrodějná zařízení; 10. kompelence řízení Odbor sestává z poslaneů: Böheima, Bendla Doboszynského, Erla, Förga, Glöeknera, Kratochvíla Malachowského, Pachera, Plačka, Schneidra, Stojana a Weisskirchnera.

Posl Kaiser doktor Plaček Malachowski Weiss Foerg Weisskirchnerův Böheim Bendl Doboszynský Erla Förg Glöekner Kratochvíl Malachowský Pacher Schneidr Stojan Weisskirchner Vídeň živnostenský výbor pro živno

13 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 17. února. (Komentář k pro- jevu polského kola.) Posl. Glabiňski dal o důvodech projevu, jímž polské kolo vystou- pilo proti podněcování lidu v ruském Polsku proti vládě, následující vysvětlení: Různí agenii a provokatéři snaží se pobouřiti lid v ruském Polsku; tím zavdal by se však úřadům nový podnět, aby s největší přísností vystoupily prol polské intelligenci a mládeži. Vzhledem k růz- ným národním heslům, vydaným polskými so- cialisty, není s podivením, že čásť živlů národ- ních dala se strhnouti do ruchu stávkového. C se týče našeho očekávání a našich naději do budouena, nebylo by na místě mluviti o nich dnes. Tolik však víme, že v případě vzpoury měli bychom proti sobě nejen Rusko, nýbrž také Prusko. Jest ledy nutno přečkati kritickou chvíli a snažiti se zatím, aby řídíci kruhy ruské na- byly přesvědčení, že i polskému národu jest třeba vrátiti národní práva.« V Praze, 17. února. (Ministerská krise v Uhrách.) Hr. Jul. Andrássy odjel dnes opět do Vídně, aby podal císaři zprávu o dalším průběhu vyjednávání. Tim odpadají pověsti, že akce hr. Andrássye jest zmařena že další vyjednávání svěřeno Kolom. Szellu neb dru. Wekerlovi, kteří byli panovníkem přijsti ve slyšení včera. Ale uherská krise s tá vá se vleklou a brzkého její rozřešení neoče- kávají ani v kruzích opposičních. Z tábora spo- jené opposice píše se o tom »Pester Lloydu« »Nit vyjednávání není přetržena a hr. Jul. An- drássy namáhá se pilně a obezřetně, aby krok za krokem mohl se přiblížiti k rozřešení krise

Posl Jula Andrássy Lloyd Nita Ana Praha Polsko Rusko Prusko Uhry Hradec Vídeň

14 article

Podaří-li se mu cíle dojíti, o tom nás ovšem může poučiti jen budouenost a sice nikoli nej- bližší budouenost, poněvadž vyjednávání se pro- tahuje a není také nemožno, že nastanou při pady, jež uklidňující akci vážně ohrozí a snadj dají i jiný směr . . .« Podobně píše „Budap. Tagbl.“, že jest ne- správno tvrditi, že vyjednávání uvázlo v mrtvém bodě, poněvadž difference mezi požadavky strany neodvislosti a ústupky koruny jsou příliš veliké. Vyjednávání dle informaci tohoto or- gánu dissidentů neuvázlo ani na okamžika právě v posledních dnech docíleno dohodyv jedné z nejvážnějších otázek, tak že řešení krise postoupilo o značný krok ku předu. V kruzích liberálních se dosud soudí. že nový kabinet bez účastenství zástupců strany liberální se sestaviti nedá, poněvadž minister- stvo, v němž by rozhodující vliv měla strana neodvislosti, jest nemožno. Liberálové mají za to, že nový kabinet bude jen zatimný, vy řídí nejnutnější státní nezbytnosti, aby se země zbavila stavu ex-lex, načež ustoupí místo kabi netu definitivnímu, jemuž se zatím urovná V Praze, 17. února. (Nová secesse z uherské strany liberální.) „Mag Orsz,“ zaznamenává, že v liberální straně uher- ské lze pozorovati ochotu četných členů, chysta jících se přestoupiti do tábora strany neodvis- losti, aby tato měla absolutní většinu ve sně- movně. Na skoku z liberální strany jest prý 34 poslanců. Deset z nich vstoupí prý jistě do strany neodvislosti; ostatních 24 přejde snad do tábora dissidentů. V Praze, 16. února. (Vlašská univer- sita.) V některých časopisech objevila se cesta.

Mag Orsz Praha

15 article

zpráva, že vláda se odhodlala přenésti právni ckou vlašskou fakultu z Inšpruku do Kopru v Istrii. Inšprucká universita není prý ústav zemský, tyrolský, nýbrž říšský a proto fakulta vlašská může se přenésti též do některého města mimo Tyrolsko. Dle „Fremdenbl.“ ministn osvěty dr. Hartel pověsti o Kopru úplně popřel. Ukázav rukou na zasedací síň poslanecké sně- movny, prohodil: „Tam leží rozhodnutí!“ Mi nistr prohlásil při té příležitosti, že vláda trvá na tom, aby osnova zákona stran vlašské fakulty předložená poslanecké sněmovně, byla touto v řízena. Dokud se to nestane, že v otázce vlašské fakulty neučiní nijakých kroků. Co však se stane, jestliže sněmovna otázku tu nevyřídí do pečátku letního semestru? Vláda přece prohlá- sila již dříve, že se postará, aby vlašští poslu chači, zapsaní na inšprucké zatímní fakultě, ne- ztratili semestr. Nějaké „kroky“ bude tedy musi učiniti, Z Pešt, 17. února. (První schů z nové uherské sněmovny.) Poslaneck sněmovna uherská sešla se dnes poprvé po vol- bách. Poslanci se sešli v značném počtu; té galerie byly hustě obsazeny. Hr. Appony i Frant. Košut byli bouřlivě vítáni. V minister- ských křeslech zasedli všichni ministři mim hr. Khuen-Hlédervára. V 101/4 hod. kvestor vyzval nejstaršího po slanec, dle jeho vědomí Josefa Mada rasza, aby převzal hodnost předsedy dle stáří. (Hlučné eljenování na levici) a učinil opa- tření stran zapisovatelů dle stářl.

doktor Hartel Pešt František Košut Khuen Hlédervár Josef Mada Istria Tyrolsko Hradec Poslaneck sněmovna

16 article

Posl. Madarasz, 93letý, člen strany ne- odvislosti, zaujímá za potlesku a eljenován předsednické křcslo. Pak preví: Zaujímaje jako nejstarší člen sněmovny předsednické křeslo. mám, prvé než na tomto místě usednu, za svou povinnost prohlásiti dodatečně z nezákonné a neplatné vše to, e vláda, neb presidium, neb kdckoli jiný zde učinili proti našim sta- rým řádům a ústavním zákonům (Dlouho trvající bouřlivá pochvala a potlesk.o Bude povinnost sněmovny, aby soudila živé mrtvé. Má druhá povinnost jest prohlásiti, že budu s to říditi porady sněmovn jen podle starého jednacího řádu (Opětná bouřlivá pochvala na levici.) Bůh žehnej sněmovně a všem jejím opatřením, zvěstujícín ústavní svobodu, slávu národa a vlasti. (Eljeno- rání na levici.) Hr. Štěp. Keglevič: Škoda, že jste tím nezapočal. (Odpor na levici.) Předseda dle stáří vyzývá nejmladš poslance, aby převzali úkol zapisovatelů. Veden zápisníku svěřuje Jos. Madaraszovi mladšímu (Opětné eljenování.) Předseda pak sděluje, že příšti schůze bude zejtra v 10 hodin dopoledne. V ní přečte se královský reskript a poslane“ ode vzdají své mandáty, aby monly býti verifiko- vány.

Posl Štěp Hradec Jos sněmovna

17 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. února. Návrhy na upravení sazečské práce v Peirohzadě. Komise pro vypracování návrhů, jak zlepšiti poslavení sazečů v Petrohradě, dokončila prvou část svého úkolu. Do komise byli přizýván sazeči, aby sami dali vysvětlení o rozličných otázkách, jejich zaměstnání se týkajících. Ko- mise uznala především za nutno, aby práce sa- zečská byla rozdělena na tři kategorie: 1. při novinách, 2. při knihách, 3. akcidenční. Usta- noveno, aby mzda sazečů novin byla o 159 vyšší než sazečů knih. Komise chtěla přijmout 9hodinný den práce, ale vzhledem k tomu, že je v Rusku mnoho svátků a jiných prázdnin, zůstala při 10 hodinách. Za normu přijato 9000 písmen, vysazených za 10 hodin. Co se týče noční práce, usneseno, že má 6 hodin rovnati se 10 hodinám práce denní.

Praha Peirohzad Petrohrad Usta Rusko

18 article Proti Rakousku.

Proti Rakousku. Pařížské »Patrij« sděluje se z Říma Kombinované manévry loďstva i vojska pozem ního, jež se konaly v Italií loni v Nespoli v Gaetě se známým úspěchem, letos díti se budou v Jaderském moři od Grada po Ankonu. Zúčastní se jich 30.000 mužů, jež opírati s budou o spojené loďstvo italské. Manévry těmi státi se má pokus mobilisace a svolání různých tříd záložníků do zbraně. Důležité manévry ty zakončeny budou líčeným útokem na Be- nátky a obranou jejich. Manévryty jsou nikoli bezvýznamným doplněním loňských manévrů na hranici rakouské v okolí Vídimu. Historie tajných informací v armádě francouzské. Afféra udavačská ve Francii dosud neutuchla. Jeden z hlavních její hrdin, setník a svobodný zednář Mollin, který byl nejvydatnějším spolu- pracovníkem Andréovým při organisaci tajných informaci lože svohodných zednářů, který po odhalení posl. Guyota de Villeneuva byl nucen podati demissi, vypravoval redaktoru »Le Jour- nalu« jak vznikla služba pro tajné zprávy. Setník Mollin svaluje všechnu zodpovědnost na své před- stavené. Ministerský předseda Combes přiřkl siee ve sněmovně, dva dny před demissí Andréovou, setníkovi Mollinovi olcovství této vyzvědačské služby, ale setník protestoval a psal Combesovi že jednal pouze na rozkaz svých představených.

Mollin Andréová Villeneuv Rakousko Řím Gaeta Vídim Francie Combes Le Jour

19 article

Misto odpovědi dostal vyřízení, že president repu bliky přijal jeho žádost za propuštěnou. Setník Mollin ovšem není spokojen a obviňuje teď gene- rála Andréa. Bývalý ministr vojenství sám se- stavil nové obrazce pro postup důstojníků. Zvláštní zřetel se měl bráti na důstojníky, jichž politické smýšlení bylo republikánsky korrektní. Byly zavedeny dva seznamy, z nichž jeden na- zval André Korint, což byl seznam důstojníků protežovaných a Kartago byl seznam důstojníků špatně zaznamenaných. Seznamy byly svěřeny chefovi vojenského kabinetu generálu Percinovi. Pak bylo ustanoveno v ministerstvu vojenství. že budou republikánské associace požádány o po- dávání zpráv o politickém smýšlení důstojníků. Setník Mollin byl tehdy ordonančním důstojníkem generála Percina. Generál dozvěděv se, že Mollin je svobodným zednářem, požádal jej, aby spro- středkoval s ložemi informační službu. Setnik Mollin promluvil o záležitosti se senátorem Des- monsem, který jej seznámil se sekretářem lože »Velký Orient« Vadecardem a tak vznikl systém udavačský, jehož zakladatelem a ředitelem je generál Perein.

André Korint Percin Mollin Perein Kartágo

20 article K úmrtí prof. Ferd. Schulze.

K úmrtí prof. Ferd. Schulze. Pohřeb seniora naší redakce, zvěč nělého prof. Ferdinanda Schulze, koní se dnes o 3. hod. odpoledne z kostela sv. Vojtěcha na hřbitov olšanský Městská rada pražská vřelým způsobem vzpomenula památky zesnulého spisovatele žurnalisty Ferdinanda Schulze. Předsedající ná- městek p. dr. Groš oznámil, že presidium městské rady vyslovilo soustrast nad jeho úmrtím a k rakvi položen bude věnec jménem král. hlav. města Prahy. Redakci naší a rodině téžce navštívené zasláno a vysloveno během včerejšího dne ve- liké množství kondolencí, a to jak osobně, tak telegramy a přípisy. Uvádíme z nich: Slavná redakce! Jménem praesidia rady král. hlavního města Prahy dovoluji si slavné redakci projeviti nejhlubší soustrast nad těžkou ztrátou, která nejen slavnou redakci, nýbrž cele české písemnictví bolestně postihla úmrtím slo- vutného seniora slavné redakce »Národníeh Listů«, pana professora Ferd. Schulze. Vynika- jícímu působení a neocenitelným zásluhám vele- nadaného a obětavého pracovníka tohoto na poli krásné literatury i v žurnalistice české za- chována bude celým národem vděčná a nehy nouci paměť. S projevem zvláštní úcty jsem slavné redakci vždy zcela oddaný dr. Karel Groš, úř. I. náměstek starosty král. hlav. města Prahy. Poslanec dr. Václav Škarda za vý- konný výbor národní strany svo- bodomyslné zaslal rodiné zesnulého pro- fessora Schulze vřelý soustrastný přípis.

profesor Ferd Schulz svatý . Vojtěch doktor Groš Škarda Praha Olšanský městský rada rada král

21 article

Slavné redakci »Národních Listů« v Praze Vysoce vážení pánové! Výbor Spolku českých spisovatelů belletristů Máje v Praze hluboce dojat zvěstí o náhlém skonu drahého Vašeho seniora a vynikajícího člena Vaší redakce, za- sloužilého českého spisovatele a redaktora, prof. Ferdinanda Schulze, projevuje Vám jmenem všech českých spisovatelů ve spolku zastoupených svoji upřímnou, hluboce citěnou soustrast. Výbor želí těžké ztráty, kterou náš veřejný život pocítil odchodem milovaného a vzdává mu živou připominkou jeho zásluh i všestranně jeho práce živolní svůj projev hlu- boké úcty i hold jeho nesmrtelné pamálce. Z výbor Máje: Jar. Vrehlický, předseda. Frant. Sekanina, jednatel. Z Vídně. Hlubokou soustrast rodině Vaší redakci dovoluje si projeviti dr. K lum par. Slavná redakce! Za příčinou úmrtí neza- pomenutelného pana Ferdinanda Schulze, jehož jsem si pro přemilou povahu, pro šlechetné smýšlení a nevšední vzdělanost vysoko vážil vyslovuji sl. redakci svou nejupřímnější sou- strast. V nejvyšší úctě oddaný prof. Zucker. Račte přijati projev upřímné soustrasti nad úmrtím slovulného spisovatele a mistra české žurnalistiky p. Ferdinanda Sehulze. Spolek úřadnictva časopisů českých Praze. Hluboce dojat jsa zprávou o náhlém úmrt vzácného vlastence a milého přítele i kollegy. professora Ferd, Schulze, dovoluji si timto Vám, sl. redakci, projeviti nejupřímnější soustrast. V plně úctě dr. J. V. Prášek. Želím s Vámi ztráty muže vzácného cha rakteru a nadšeného pracovníka. S. Ferd. Schulzem odešel ze středu Vašeho senior. jehož veleplodná činnost nevymizi nikdy z pa měti našeho národa. V úctě hluboké oddaný professor dr. Jul. Stokl a sa.

profesor Schulz František Sekanina Zucker Ferdinand Sehulha Ferd doktor J V Prášek S Ferd Jula Praha Vídeň český Praha spolek český spisovatel

22 article

Ze spolku absolventů Českoslovanské ak demie obchodní v Praze. Spolek zúčastní se pohřbu zvěčnělého pana professora Ferdinanda Schulze a žádá veškeré kollegy, aby se pokud možno všichni pobřbu tohoto zúčastnili. Schůzka kollegů dnes v sobolu ve 3 hodiny odpoledne v chrámu sv. Vojtěcha. Osobně projevili soustrast rodině zesnulého pp.: Prokop Grége, ředitel a vydavatel » Národníe Listů«, Josef Anýž, zodpovědný redaktor »Narodních Listů«, J. Foman, ředitel Hospodářské banky, dr. Zd. Nejedlý, prof. Ostrčil, J. Gampe s chotí, B. Vlček pí. M. Fričová, P. Blažek, Bř. Grégr, P. Albanu Schachleiter, pí. L Novotná, pí. F. Mařáková, Míkeš, prof. J. Jiskra, pí. Bož. Grošová, choť ná- městka starosty, pí. Fr. Žižková, majitelka továrny. A. Alter, Viktorin, pí. L. Dvořákova Danzerova, pl Kondíková, pi. Čapková, dr. Václ. hr. Kounie Dále zaslali soustrastné přípisy: Lea Ostrovská J. A. Prokůpek, dr. L, Grossmann, Jan K. Lešer Hanuš Vojan, Julius Löwenbach, Břet. Jedlička, F.J. Slabý, spisovatel Fr. Zákrejs Telegraficky a písemně projevili rodině zesnulého soustrast: ministr dr. ryt. Randa, professorský sbor Českosl. obchodní akademie, dr. Karel Groš, ředitelstv Národního divadla, cís. r. Řtivnáč, gen. štábní lékai dr. Strejček s chotí, F. A. Urbánek, dr. O. Janota. Spolek českých žurnalistů, red. J. Kuffner, prof. J- vůrek, E. Hausenblas, B. Kamínský, red. Pelel, J. Tekl s choti, rod. Jarkovských, adj. Krouský, Václ. Vlčel s rod., úřadníci mělnické spořitelny, Mí. Hladíková.

Schulz svatý . Vojtěch Prokop Grége Anýž J Foman doktor Zdeněk Nejedlá profesor Ostrčil J Gampe Vlček M Fričová P Blažek Bř Grégr P Schachleiter L Novotná F Mařáková Míkeš J Jiskra Bož Žižková A Alter Viktorin L Dvořákův Danzerův Kondíková Čapková Václ Ostrovská Prokůpek Grossmann K Lešer Vojan Julius Löwenbach Břet Jedlička F J Slabá Zákrejs Randa Groš Řtivnáč Strejček F A Urbánek Janota J Kuffner J vůrek E Hausenblas B Kamínský Pelet J Tekl Jarkovský Krouská Hladíková Praha Francie hospodářský banka Českosl obchodní akademie národní divadlo

23 article

B. Šámalová, B. Béňa, Jos. Babor, F. Baldini, Al. Fil- cík, L. Rohlíček, dr. J. Podlipný, R. Goller, J. H Dvořák s chotí, posl. V Březnovský, J. Lier, J Hosperger, Jar. Vrchlický, dr. Samohrd z Brna, red „Naších Hlasů“, R. Poborák, inž. Netf, Jedlička - Brod- ský, dr. Mánek, M. Beňová, rod. Kinských, J. Řivnáč Eliška Krásnohorská, rod. Hlaváčova, prof. inž. Novotný, prof. dr. J. Prášek s chotí, sochař Paukert dr. Prokeš, pokladník J. Werner, vrch. inž. E. Zimmler rod. Baborova, dr. Jar. Preiss, Karel Tůma a Lad. Tůma, redaktoři „Nár. Listů“, M. Krütznerová, Zdislav Grégr s chotí, posl. F. Hovorka, prof. dr. Jar. Čela- kovský, dr. Václ. Řezníček, ob. st. Schrötter, Jan Grégr, dr. Thon, řed. Starý, L. Matějovská, Jos. D Konrád, dr. Krajník, posl. dr. Servác Heller, dr. Tomáš Černý, dr. Vrat. Černý, J. Böhm, Karel V. Rais. Antonie Grégrová, V. Bouček, dr. Ot. Zuna, Spolek absolventů Českosl. obchodní akademie, Ferd. Engel- mller, offic. E. Ježek, Em. Hilken, sl. Brichtovy Julius Skrlandt, M. Routová, Sbor pro vydržování Českosl. akademie obchodní, dramaturg Jarosl. Kvapil. dr. Vodička s rodinou v Král. Městci, úřadnictvo petro- lejové rafinerie v Kollně, r. z. s. Durst s rod., adj. k Červinka, cís. r. K. Tichý, kancelista Vlček, restauratén K. Brejška, notář Rádl z Král. Městce, Jos, Vosáhlo z Dašic.

B Šámalová Béňa Jos Babor F Baldini Al L Rohlíček doktor J Podlipná R Goller J Lier Hosperger Vrchlický Samohrd R Poborák Ing Netf Mánek M Beňová Kinská J Řivnáč Krásnohorská Hlaváčův profesor Novotná J Prášek Paukert Prokeš J Werner E Zimmler Baborův Jar Preiss Tůma M Krütznerová Grégr F Hovorka Václ Řezníček Schrötter Thon L Matějovská Konrád Krajník Heller Černá J Böhm V Rais Grégrová V Bouček Otakar Zuna Engel E Ježek em Brichtův Julius Skrlandt Kvapil Vodička Král Durst Červinka K Tichá K Brejšek Rádl Vosáhlo Brno JedličkaBrod Městec Jos Dašice spolek absolvent Českosl . obchodní akademie Ferd

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — První požehnání rozorganisační práce na Moravě, českými vlivy agrárními podnik- nuté a provedené, dostavilo se na vlas tak jak jsme je předpověděli hned o známých vý letech vůdce agrárního na Moravu, jenže dosta- vilo se o něco dříve než jsme předvídali. Upo- zornili jsme hned tenkráte, že utěšený soulad obou velikých činitelů národní práce na Mo- ravě, městského i venkovského, jemuž děkovat sluší skvělé revindikační úspěchy v porobených našich městech až dosud dobyté, těžce utrp poštváním stavu rolnického proti městskému hle přišlo na naše slova. Při důvěrně porad zástupců slarostenských sborů na Moravě, kter se konala minulé neděle v Přerově za účelem organisačního přičlenění ústředí těchto sborů k Národní radě moravské, propuklo stavovské nepřátelství, věc na Moravě do té doby takřka neznámá, silou tak povážlivou, že jen s nouzí zabráněno zjevné formální roztržce, třeb vnitřní roztržka byla tak prudká, že národní neštěstí tohoto rozvratu českého na dva nepřá- telské tábory stavovské možno považovati za uskutečněno. Pro přičlenění ústředí staro- stenského k Národní radě sídlem v Brně našla se sice většina zástupců 25 okresů proti 11, ale těchto jedenáct okresů znamená frondu.

Morava Přerov Brno

25 article

Jednalo se o Brno či Olomouc, při čemž došlo i ku projevům nevraživosti mezi oběma městy. k jejíž nebezpečí jsme rovněž poukazovali příležitosti s patra spadlé, nanejvýš zbytečn novinářské půtky o sídlo budoucí university moravské. Leč podněty nevýslovně smutnýe událostí, k nimž došlo na přerovské schůzi. vzaly příčinu z naznačeného již stavovského rozvratu. Pravíme-li nevýslovně smutné, naznačujeme tak jenom náladu jevící se v ná- rodním tisku moravském. »Hlasy z Hané« písí na příklad, že debata byla velmi bouřlivá úroveň této bouřlivosti že byla mnohdy taková, že se péro vzplrá detaily o ni veřejnosti odha liti. Lidový dennik brněnský rovněž konstatuje bouřlivost schůze, při které došlo ke srážkám venkov- ských obcí a měst za nejhorších útok osobních, při nichž prý se i nadávalo, aby úroveň porady co možná byla snížena. Mim volby ani nebyla už sehůze s to jednati; př volných návrzích se pokračovalo v hádce osobních půtkách. Stavovské povaze těchl půtek vydávají svědectví oba uvedené listy. Předseda starostenského sboru kojetínského pun Dostál, který ze schůze vyháněl starosty měst a jich tajemníky, oznámil, že sbor kujetinský zůstane mimo organisaci (»H. z H.«) Zástupci okresů, toužících po ústředí v Olomouci, pro- hlásili, že starostenské sbory mají sledovati spíše práci hospodářskou nežli — národnl (»L. N.«) List prostějovský v zápase s olo- mouckým listem agrárnickým praví výslovně, že nešlo o starostenské ústředí, nýbrž o záludný úmysl, aby organisaci starostenskou ovládla úplně ke škodě a zmaru této organisuce stran agrární. »Úmysl tento sklapl a odtud ten vztek, odtud to rozvášnění nejnižších pudo stavovských proti městům, proti t- jemníkům, odtud to smýkání blátem poctivých rolníků, kteří netančí podle sgrární noty.«

Dostál L N Brno Olomouc Haná

26 article

Krásné, povznášející zvěsti, které se i nás v Čechách živě musí tknouti! Byl-li už stavor- ský rozvrat, nechceme říci nutností, avšak ne- odvratností, přece lze snad zameziti strašného průvodce jeho, ochromení národní práce zvlást v městech moravských, na jejíž reální úspěch bez venkova z těžka pomyšlení. Starostenské sbory na Moravě založeny přece s výslovným tímto účelem a poslední skvělé položky národ- ního zisku v markrábství jdou na značný jejich podil. Bylo by nanejvýš truchlivo, ano snad osudno, kdyby stavovaký rozkol, bohužel, z Čech na Moravu přenesený, nepřestal na výboji vášn v prostějovské schůzi a kdyby měl ohroziti české naděje, kladené v nespotřebovanou dosu nádrž namnoze ještě upoutaných národních s na Moravě, této záloze a naději budouenost české! Pouhé zastavení utěšeného moravskék rozkvětu, nejjasnější to zjev současných poměn v národě, samo sebou bylo by škodou ohrom- nou, nehledě ani k nastávající krisi smiřovač kami hrozící! Žalno domysliti — Jakým způsobem chce stát a země postar se o stáři živnosiníká? Na včerejší schůzi Klubu voličů novoměslských bylo jednáno o této otázce pro stav živnostenský velmi důležité. Schůze byla velm četně navštívena a zůčastníli se jí zejmena poslanei pp. prož. dr. Blažek, Březnovský, Jirousek a Krejčík. z obecní representace pp. prvý náměstek sta rostyp dr. Groš, dr. Frič, admin. Mellan, Schrötter, Červený.

doktor Blažek Březnovská Jirousek Krejčík Groš Frič Mellan Schrötter Červená Čechy Morava

27 article

Kasalický, Kreutzer, Vaníček, Maděra, Havliček. Prášek, Koubek a Šeyd. Předseda Klubu p. dr. Groě pravil po zahájení schůze: Správní výbor klubu našeho po usnesení minulé veřejné schůze klubovní zabýval se otázkou pojištění živnoslnictva ve stá a nezpůsobilosti k výdělku a usnesl se předůležit této otázce živnostenské věnovati celý jednací večen veřejné schůze. Jest to otázka tak důležitá jmeno- vilě proto, poněvadž přišli všichni činitelé konečni k tomu, že otázku tuto nolze řešiti na základě prosté svépomoci řemeslnictva samého a že při se- slabení našeho střodního stavu řemeslnického jest povinnosti i ostatních činitelů řádným a výdatným způsobem k upravení léto otázky přiložiti pomocnou ruku. Muž z řad řemeslnictva našeho vyšlý, pan po- slanec Kratochvíl, věnoval otázce této pilnou práci intelligentního živnostníka a projevil ochotu, převzíu referát v této věci v našem klubu. — Pan posianec Kratochvíl promluvil o chystaných projektech pojišťování živnostnictva a velmi srozumitelně vy- světlil návrhy. Dovozoval, že živnostnictvo české u vědomí svých státoprávních snah nemůže se nad- chnouti na zcentralisování svého pojištěni pro stáří

Kreutzer Vaníček Maděra Havliček Prášek Koubek Šeyd doktor Gro Kratochvíl

28 article

Ovšem nutno znáti stanovisko vlády. Poslanci také přišli k přesvědčení, že otázka ta paušálním záko- nem řešiti se nedá. Řečník zabývá se olázkou premií. zejmena může-li živnostník velkou premii platiti. Po- ukázav na neutěšené poměry živnostnictva vůbec. probral všechny návrhy v té příčině pronesené dovodil, že nutno setrvati na zákoně zemském, k ně- muž i v živnostenském výboru němečtí poslanci s kloní. Pan přednášející pak skončil přáním, aby všechny korporace akce tě se ujaly, aby pokud možne nejdříve v život vešla. Za obsáhlou přednášku byl p. posl. Kralochvil odměněn hlučnou pochvalou. — P posl. proř. dr. Blažek souhlasil s názorem, aby olázka starobního pojištění byla rozřešena na zá- kladě autonomním a pro tu dobu, než otázka ta bude vyřízena, doporučoval přízni řemeslnictva fond císaře Františka Josela, od něhož obdrží za nejlevnější premii příměřenou a jistou rentu. Pan posl. Břez- novský uvedl, že po 30letém volání řemesiniciva vláda konočně předložila — program pojištění. Te je vše, jak se vláda o tento stav postarala. Celi ta výhoda spočívá v tom, že na živnostnictvo uvaluje se nové veliké břemeno. A když to bylo v minister- stvu vytčeno, pravil odborný přednosta, který př programu spolupůsobil: „Kdo to nevydrží, ať z jde!“ Tak luští viáda dalekosáhlé problémy! O koho se vláda stará, nejlépe je viděti z toho, že jednání živnostnictva o pojišťovací akci nenavštívil žádný zá- stupce vlády, kdežto na nedělní schůzi odbočky ra- kouských průmyslníků byli čtyři okresní hejtmanil Doporučuje řemeslnictvu a zjvnostnicívu, aby vtd-

doktor Blažek Josel