9. června 1905. Číslo 157.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 5.

nvého spojence, Francii, že zavínila ohromnou ninu, která Rusy postihla, ale ani se netají, že Francie bezděky Japoncům pomohla. »Novoje Vremja« praví, že by se Rožestvenský nikdy ne- bri vrhnul do Korejského průlivu, kdyby k tomu nebyl býval nucen nedostatkem uhlí. Povšimněte si zprávy velitele »Izumrudu«, jenž dobra se do záhvu Sv. Vladimíra, když byl spálil všeleky dře věné části svého křižáku! Nyní už netřeba ni čeho skrývat a dlužno vyznati, že Francie se zalekla pokřiku Japoncův a Angličanů, že porušu je n siralilu a od Madagaskaru nepustila ruské lod stro ku svým břehům, aby mohlo nabrat uhli. Naši ubozi námořníci musili se proto toulati širým mořem jako nový věčný Žid. Kolem Japonska. Lapežurovým průlivem, do Vladivostoku nemohli neboť, odehnáni Francouzi od břehů indočínských. neměli dost uhlí na tak dalekou plavbu. Ne zbývalo tedy Rožestvenskému nic jiného, než po kusiti se, zdaž by, kryt mihou, neprorazil Korej- ským průlivem. Ale tudy vůbec proniknouti ne mohl, proto že japonské loďstvo v Korejském prů plavě vždycky bylo a bude pánem položení. Vrahové podplukovníka Bogda- nova. Z Cieikaru oznamují, že tam dne 27. května na rozkaz Liněvičův byli činskému soudu ode- vzdáni Číňané, obvinění ze zavraždění podplu- kovníka Bogdanova, jenž byl ruským komisarem v Cieikaru. Činský soud dne 29. května vynesl rozsudek, jímž 14 obžalo aných uznáno vinnými a odsouzeno k trestu smrti, dva do žaláře na rok, načež budou dáni do otroctví, jeden uznán za nevinna. Rozsudek ihned byl potvrzen a vy- konán. Hlavy sťatých poslány na místo, kde spá- chána vražda a vystaveny na kůlech. Čína po- slavi Bogdanovu pomník.

Sachalin. »Novoje Vremja« sděluje ze dne 2. čer vence ze Sachalina, že vesna jest tam chladná, mnoho sněhu jest na svazích. Nastal jarní lo sledí a jarní osev obilí; ale mnoho půdy ne- bude oseto pro odchod osadníků na pevninu ruskou a drahotu semen, taktéž zdražila se cena koní, vozů atd. Život se tu úplně změnil. Ve- zení jsou zavřena. Bývalí trestanci jsou nají- mání k pracím Z Mandžurie. Dle ruských telegrafických sdělení nedošly 6. června žádné úřadní zprávy z dálnéh Východu. Lodyženský telegrafuje ze dne 4. t. m »Novému Vremeni«, že ruské levé křídlo pro- niklo poněkud na jih. Lodyženský telegrafoval „Novému Vremeni“ 28. května: Následkem nedávného náběhu oddílu Miščenkova Japonci na rychlo opevňují Sinmintin a postavují tam děla. Na celém frontě nepřítel v posledních dnech po- siluje své předvoje, jež si vedou velmi čile. Roz- šiřila se síť japonských rozjezdů. Nopřítel jake dříve má výborné zprávyo našem rozložení a silách. Není možná zabrániti, aby obyvatelstvo z krajiny, obsazené jednim protivníkem, nepřecházelo do druhé, kte- mu drží druhý z protivníků. Signali sace nepřátelská také jde svým pořádkem.

Vyjednávání o mír. V popředí všech událostí vznáší se opět mýšlenk o míru. Rusko chce zvědět japonské podmínky — toť nejnovější zvěsť. Podle znění arcit bude další chovám se Ruska, kde těžce se nesou dosavadní nezdary ale nečestný mír se nechce, nebr« pak prý za válečnou náhradu milliardovou lze raději dále bojovat. Sděluje se, že se svolením Ruska uveřejněna byla známá roz- mluva amerického presidenta Roosevelta s ruským vyslancem Cassiním o míru. Jistě také Japonci touží po míru, vždyť strádá země a lid stejně jako Rusko. Také prý by nyní nestálo na podmínce, že Rusko se má vzdáti Vladivostoku, jenom pevnost by tu musila padnout a zůstat jen přístav. Že se Amerika, jako blízký soused (na Filipinách) haponska zasazuje o mír jest přirozené, stejně Francie sko spojenec Ruska. Stejně jako válčící strany, ostatní svět přál by si ukončení války v zájmu lidskosti, ob- chodu a průmyslu. Z Berlina, 8. června. O vyhlídkách n vyjednávání za účelem míru mezi Ruskema Japonskem nedošlo sem dosud podstatných zpráv. Dosud možno souditi, že Rusko je naklonéno k pokračování ve válce, což ovšem nevy- lučuje, aby se poptávalo po podmínkách míru. Možno však, že audience amerického vy- slance u cara způsobí obrat ve smýšlení rozho- dujíeích kruhů. Neslýchaná věc v dějlnách ruského loďstva.

A. Bělomov v petrohradském „Slově“ píše, že v dějinách ruského loďstva nikdy toho ne- bylo, aby se čtyři lodi daly zajmouti. Co se stalo s loďmi admirála Nebogatova u Cušimy, je ru- skému uchu něčím neuvěřitelným. Pravda, bý- valy případy, že byly zajaty jednotlivé lodí. Tak r. 1808 maličký tendr „Opyt“ pod velením Nevelského po smrtelném zápase se 44dělovou anglickou fregatou „Salecette“ byl zajat; ale to se stalo teprve, když už na tendru nebylo k há- jeni nikoho a ničeho. Téhož roku koráb „Vsevo- lod“ uvázl na mělčině při vchodu do Baltického přístavu, byl Angličany zachvácen a na laně od- vlečen; ale v nocí Rusové koráb přepadli a spá- lili. Konečně r. 1829 byla zajata černomořská fregata „Rafail“, jíž velel Strojnikov, avšak to se stalo za okolností zvláštních. Bylť „Rafail obklopen loďstvem, sestávajícím ze tři stodělo- vých korábů, dvou fregat a korvety. Proti tak hrozné přesile nebylo možne ani bojovat, ani nebylo vyváznutí. Aěkoli sám admírál za „Ra- fsila“ se přimlouval, přece vojenský soud od- soudil všechny jeho důstojníky a z mužstva každého desátého k smrti prachem a olovem. Car však dal odsouzeným milost. Pisatel pokládá za zhola nemožno, aby ad- mirál Nebogatov byl své lodi nepříteli postoupi tez zvláštních příčin, které jsou ještě neznámy a volá: „Ne, živ ještě ruský duch a budeme dou- fau, že okolnosti kapitulace čtyř velkých korábů nepotřisní hianbou vlajku sv. Ondřeje, před níž staři námořnici přivykli snimati čapky i proti regiementu!“

Nynější ruské loďstvo po zničení portarturského a spojeného baltického lodstva admirála Rožestvenského podobá se Popelee. Podali jsme ondyno přehled čtvrté ezkadry baltické, jež jest nyní ovšem jen zlomkem, jenž se nemůže odvážiti sám do vod východoasijských; k němu připojí se n o vý oddil 7 minových křižáků, z nichž 4 jsou již postaveny. K tomu dlužno připočitati černomořské loďstvo, odsouzeně rovněž k nečinnosti následkem pařižských smluv. Dále jest vladivostocký o ddíl (křižák Bogatyr, Gromoboj a Rossija, asi 2 torpedovek a přes 10 podmořských lodí). Z námořní bitvy v korejské úžině zachránil se křižák II. třídy »Almaz« s mužstvem přes 300 do Vladivostoku, dále prý tři tor pedoborci. Toť výkaz hlavních lodí válečných, jež má nyní Rusko v Evropě a Asii po ruce. Jinak dlíti musí v neutrálních místech, kam se zachránily, až do ukončení války : panceřová lod moderní »Cesarevič« v Kiapčau, křížák »Askold« v Šanchaji a »Diana« v Sajgonu dále tři křižáky s admirálem Enquistem, zaehrá- nivší se v nynější bitvě do Manilské zá- toky (»Oleg«, »Aurora« a »Žemčug«), posléze jeden torpedoborec do Šanehaje. Admiralita ruská vypracovala, jak jsme sdělili, dva návrhy pro vystavění nového loďstva, jež by povstalo na zříceninách do- savadního, ovšem teprve za několik let.

Nová japonská propaganda v Číně pod plášlíkem budhismu úsilovně postupujea zasluhuje všeobecné pozornosti. Když na počátku března sdělila ze Sabonu »Petrohradská telegr. agentura«, že čínská vláda jest znepokojena vnikáním četných japonskýeh mnichů do Činy, kteři tam přicházejí špechovat a obyvatelstvo proti dynastii podněcovat, nevě- nováno zprávě té pozornosti, poněvadž se patrně v Evropě nezná dosah podobné propagandy vnitřní souvislosti mezi ní a vývojem událostl ve východní Asii. Činská vláda zdráhala se ja- ponským mnichům potvrzovati pasy k pobylu tu se Japonci obořili na ni, žádajíce stejných práv pro sebe, jaká mají křesťanské misie, jakož i článku 4. obchodní smlouvy ze dne 21. čer- vence 1896, dle něhož jest jim dovoleno sta- věti kostely, rovněž hiřbitovy a nemocnice za- kládati. A nyní se sděluje, že činská vláda vy- hověla japonskému požadavku.

Otázkou touto zabývá se zvláště „Kölni- sche Zeitung“, jež poukazuje na rozvoj a ne- bezpečí propagandy té, zvláště od r. 1899, od založení „východonsijského kultur- ního svazu“, v čele s Japonskem; svaz ten má výslovně ve svých základních ideách na my- sli „tužení národněasijské sily“ Konány porady církevních hodnostů budhi- stických z Japonska, Číny, Indie a Siamu a ja- ponšti budhisté objížděli východní, jižní a střed- ní Asii, aby uplatnili své zásady. Jde o to, utvo- řiti Japonsko jako středisko velkého ethického náboženského hnuti v Asii, jako spccifi- cky asijské kultury proti tak zv. křesťanské kultuře Západu. Proto má býli v Japonsku založena velká konfucián- sko-budhistická universita a akademic jako stře- disko celého budhistického světa, v Koreji, Číně a Mongolsku maji býti podobné ústavy pod- řízené. Že plány takové spadají do rámce vše- obecně národních snah japonských, o tom není pochyby a mají zvláště za nynější války nemalý dosah. V Číně hnutí to nabylo již úspěšných vý- sledků, kde na klášterních statcích dělají školy a staví jmění klášterní pod honvaňskou eírkev, tedy japonskou cchranu, následkem če- hož došlo nejednou k erážkám a ničení škol od demorodců. Japonci praví na obranu svých mis- sicnářů, že jest povinností Japons ka býti vůdcem budhismu a zákon Budhův opět ke cti přivésti na pro- spěch obou zemí, při čemž Japonci ovšem pro- hlašují o svých mniších, že nejsou tak sobečti a nesvědomití jako evropští a že nemají vedlejší plány nějaké.

Honvaňská eírkev svým ústrojím jest jaksi moderní budhismus, státní japonská církev, jež má nabýti opory v lidu hověním jeho národním, válečným představám, a zároveň má se získati konfuciánská Čína. Jak viděti, pracují Japonei promyšleně ve všech odvětvích za jedním vel- kým cílem — zatlačit vliv ruský na dálném Vý- chodě, opanovat jeho místo a dále na západ po- stupovat a svůj vliv šířit. Lelegra L. Z Petrohradu, 8. června. V 11 hod. v noci. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje » Nár. Listů«) Včerejší informace moje se potvrzují. Japonci obsadili dues Omoiso mezi Girinem a Ningutou. snažíce se přerušiti spojení s Vladivo- stokem. (Telegram tento, podaný v 11 hodin v Petrohradě, dodán byl nám ve 2 hod. v noci, tedy po závěrce listu !! Pozn. red.) Snahy o mír. Z Washingtonu, 8. června. (C-B) Ruský vyslanec hr. Cassini dostal včera dlouhou de- peši, jež — jak sděluje se s příslušné strany — souvisí s telegramy, jež poslal minulý týden ru- ské vládě. Tyto jednaly o Rooseveltových ná- hledech stran uzavření míru. Japonský vyslanec Takahira, jenž byl včera po 9. hodině v bílém domě, měl tam 20minutovou rozmluvu s presidentem. Vrátiv se na vyslanectví, poslal své vládě dlouhou de- peši a vyjádřil se před dopisovateli novin, že stav věcí je tuze nedůtklivý, než aby mohl něco sděliti, co by se hodilo do novin.

President Roosevelt snaží se Takahirovým prostřednictvím dosíci určitých dat o japonských podmínkách míru. Před zpravodají příchozímí do Bilého domu vyjádřil se, že — dle jeho domnění — petrohradský vyslanec měl včera nebo dnes v Carském Séle audienci u caraa a podotkl, že rozkazy, jež vyslanci dostaly, ne- předvídají formální nabídky dobrých služeb Spo- jených obci. Má vyzvěděti na carovi, čím by americká vláda mohla přispět, aby mír byl záhy uzavřen. Z Petrohradu, 8. června. (»Spb. Ag.«) »Rus« pojednává o depeši »Reuterovy kance- láře« stran schůzky presidenta Roosevelta s Cas siním a praví, že schůzka měla ráz o sobn tím vice, protože Cassini není více ruským vy slancem ve Washingtoně. Z Londýna, 8. června. (C.-B) Washington- ský dopisovatel »Morningpostu« oznámi včera svému listu, že prý mu bylo sděleno polo- úřadně, že vláda Spojených obcl doufá ve spolku s některými mocnostmi podati Rusku ve 24 ho- dinách formální návrhy na mír. Žádné ponorné lodi v eušimské bitvě. Z Londýna, 8. června. (C.-B.) Tokijský dopisovatel »Daily Telegraphu« vyvraci dnes pověsť o použití ponorných lodí v cušimské bitvě, dodávaje, že nemohly zúčastniti se jí, protože moře bylo bouřné a vlny velké. Admírál Enkvist v Manile. Z Manily, 8. června. (»Reuter«.) Admirál Enkvist dostal o 1. hod. s půlnoci car s ký rozkaz, aby zůstal v Manile, jednal dle přl kazu americké vlády a provedl na lodichco možná nejvíce správek. Filipinský guvernér vyzval na to amerického admirála Traina, bys postaral o umístění vojenských lodí ruských jich důstojnictva a posádek.

Události ruské.

Kavkazské pořádky. »Novému Vremeni« píše dopisovatel z Kav- kazu, že tam terror provozuje několik armén- ských millionářů, kteří vydržují arménský ko- mitět. Arměni z počátku terrorisovali pouze mohamedány, na něž obyčejně beze vší příčiny svolávali zakročení ruských úřadů a vojska. Mohamedáni byli tak taktní a klidní, že se ni- čím nedali provokovati, až konečně ruské úřady přesvědčili, že na nich není viny. Smělost ar- ménského komitétu byla tak veliká, že v jisté kavárně na nejživější ulici Tiflisu konával soud nad osobami, které se mu nelibily, a rozsudek ihned vykonával. Gubernátor kníže Nakašidze stěžoval si nedlouho do svého zavraždění na tyto divoké poměry. Arménský komitět o něm roztrušoval pověsti, že štve mohamedány proti Arménům a že jim rozdal pušky, aby mohli na Armény napadnouti. Byla to holá lež. Armén- ský komitét štval proti knížeti Nakašidzovi jen proto, že jako Kavkazan sloužil ruské vládě. Komitét jej ohrožoval tou měrou, že mu na konec předpisoval, i jaké kusy nemá na dívadle dovoliti. Kníže Nakašidze věděl, že jest armén- ským komitétem odsouzen k smrti a že musí umřit. Poslední tři měsíce den co den dostával smrtelný ortel. Vyjádřil se o tom pisateli : »Anonymná psaní nemají se čítati a nemá se jim věnovati pozornost. Ale když po celé mě- síce den co den dostáváte listy s týmž obsa- hem, že budete ubit, ujišťuji vás, kdyby ve vás byl duch Mutia Scaevoly, že poklesnete duchem. A v takových mukách žiju já.« Nakašidze přes to konal svou povinnost, směle chodil mezi dav, nezřídka samoten. »Jak směle chodí !« obdivo- vali se mu v davu a dělali mu cestu, ale méně z uctivosti, než z obavy, kdyby náhle pod něj byla vržena puma, aby nezahynuli s ním.

Diktatura Trepova. —M. Z Kolína n. R., 8. června. (Původní zpráva »N. L.«) V dalším petrohradském tele- gramu posuzuje zpravodaj »Köln. Zlgu. « ny- nější vnitropolitieké poměry na Rusi. Žádosy monarchistické strany, aby ihned ustanoven byl vojenský diktator, sice se nesplnila, ale stal se maskovaný krok k utvoření policejní diktatury. Policejním diktaforem — jak se praví — stal se Trepov, jemu podřízena všechna minister stva. Následkem toho podal Buly- gin demisi. Od nového pomocníka ministra vnitra, jenž vystupuje jako samostatný policejní ministr, závisí nyní osud veškeré sociální orga- nisace. Proti jeho ustanovením není odvolání. Tímto zákonodárným aktem byla veškera spo- lečnost nanejvýš pobouřena, považujíc ho za nový pramen nastávajích vnitřních zmatkůa nepokojů.

K nynějším poměrům. K ustanovení pomocnika pro správu poli- cejní při náměstníku kavkazském dodáváme, že zřízena bude zvláštní kancelář a činnost jedno- tlivých policejních orgánů na Kavkaze sjedno- cena. Náměstníku povoluje se ročně 100.000 rublů na tajné výdaje. Zasedání komitétu ministrů na po- čátku června budou po dobu letní přerušena. ministři pojedou na letní byty. Podle toho prav- diva byla by zpráva »Rusi«, že všechny po- věsti o rozřešení různých státních olázek důle- žitých jsou předčasny. Patrně je dle názoru vládních kruhů dosti času na ně. Ministr vnitra povolil opět drobný prodej časopisu »Rus«, zakázaný 23. února t. r. Dle »Nového Vremene« má býti zřízeno technických a průmyslových ško středních a nižších v království pol- ském 17, ve vilenském okruhu školním 22. v kyjevském 20. Dle úřadních zpráv nepracovalo se nedávno v Lodži ve 40 větších továrnách a stávkovalo 32.000 osob, nyní se počet stávkujících velice zmenšil. Odstoupení petrohradského starosty P. J. Leljanova očekává se každou chvilku; vy týkáno mu, že zastával některé placené hodnost proti ustanovením obecním.

Za svolání soboru. Z Moskvy, 8. června. (Spb. Ag) Shro- máždění členů zemstev a starostů měst usneslo se zvoliti 10člennou deputaci, aby podala carovi zdresu, v níž se bude žádati za bezodkladné avolání lidových zástupců, aby rozhodli o vojně nebo míru. Z Moskvy, 8. června. (Spb. Ag.) Shro- máždění zástupci zemstev a měst — 250 osob — usnesli se podati carovi tuto adresu: Vzhledem k velké tísni a nebezpečí Ruska trůnu V. V. odhodlali jsme se obrátiti se přímo na vás, pomíjejíce všech rozkolův a neshod, jež nás děli, vedeni pouze vrouci láskou k vlasti. Sire, Rusko bylo strženo do neblahé vojny zlo- činnými zlořády a nedbalosti vašich rádců. Naše armáda nebyla sto přemoci nepřitele naše loďstvo je zničeno.« Horší ale než vnější nebezpečí to hrozt rozdmychati se válka občanská. Sire ! Viděl jste s celým lidem svým všecky chyby nevě- domé a zhoubné byrokracie a rozhodl jste se, změniti to a učiniti řadu opatření k její re- organisaci. Leč tyto pokyny byly zkrouceny a v žád- ném oboru správy neprovedeny. Potlačován osobností i společností, umlčeni slova volného a všecky způsoby libovůle množí se a nabývají převahy, na místé aby odstraněny byly, jak Vy jste poručil.

Ze stavu sesíleně ochrany a z libovolného obmezování podle práva administračního poli- cejní úřady nabyly síly a neobmezené pravo- moci. Poddaným Vaším uzavírá se cesta námi otevřená, aby hlas většiny nepronikl k Vám. Rozhodl jste povolati zástupce národa, aby společně k reorganisaci vlasti pracovali. Ale slovo vaše zůstalo až posud nesplněno přes hrozivou váhu posledních událostí. Společnost jest zmatena pověstmi o jistých plánech, dle nichž na místě lidového zastupitelstva, jež má učiniti konec byrokratickému systěmu, povolána má býti konference třídnleh zástupců. Sire! Dříve nežli jest pozdě ke spáse Ruska, k zabezpečení pořádku a míru uvnitř poručte bezodkladně, aby byli po- voláni zástupci národa, kteří voleni za cílem tím všemi Vašimi poddanými bez roz- dílu v dohodě s Vámi rozřeší životní otázku- válka neb mír, kteří určí neb zamitnou podmínky míru a tak nynější válku nahrad válkou národní, jež všem národům se káže. Rusko, kteréž nebude již nesjednocené, nebude již vyčer- páno vnitřními boji, ný brž naopak, uzdravené a mocně obro- zením svým seskupí se kol jedi- ného národního praporu, jímž ve shodě s Vámi stát se znovu zvedne! Sire ! Ve Vašich rukou jest česť, jest moe ruské říše a její vnitřní mír, od něhož vnější mír závisí, ve Vašich rukou jest Vaše říše, již jste přejal od předků svých. Neotálejte již, neboť veliká jest v této stra- šlivé hodině zkoušek národa zod- povědnost Vaše před bohem Rusí«

Balkan. Řecko-srbská dohoda o Make donii. B. B. Z Bukurešti, 7. června. Zdejšímu listu »Dimineata« oznamují z Athen: Řecký vyslanec při srbském dvoře, Argyropulo, přiby! sem se srhskými návrhy na uzavření srbsko- řecké dohody v přičině Makedonie. Vyslanee vrátí se pak do Bélehradu s odpovědí řecké vlády. Z Cařihradu, 8. června. (C.-B.) V úterý vypršela 14denní lhůta, již ustanovilo Srbsko k satisfakci za prohlídku zavazadel srbského konsuiátního zmocněnce v Bítoli. Žádá sesazení policejního komisaře a guvernerovu omluvu. Porta, jež trvala dosud na tom, že dodatečná deklarace k posavadní konsulátní smlouvě ruší čl. 6. a že nalezeny skutečně kompromitujíeí listiny, dá nejspíš přičiněním rakouského a j. vyslanců přiznivou odpověď — nejspíš zejtra. Divisionář Šensi paša vrátil se včera v noci do Mitrovice. Pokoj v Prizrenu je zabezpečen. Z Cařihradu, 8. června. (C.-B.) Sultán vě- noval skaderskému, zemětřesením postiže- nému obyvatelstvu 3000 tur. lib. a nařídil mini- sterstvu financí, aby vykázalo k témuž účelu 2000 tur. lib. Kromě toho dosazena komise pro sbírání příspěvků a podpor.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Moravské smiřovačky. Z Brna, 8. června. Zejtra koná se schůze českých členů vyrovnacího výboru moravského sněmu, na které dr. Stránský podá korre- ferát o národních kuriích. Disposice parlamentní. Z Vídně, 8. června. Dnes v poledne ko- nala se za předsednictví bar. Gautsche ministerská rada, na které stanoveny definitivní disposice pro práce letní kampaně parlamentní, po svátcích svatodušních příštího týdne počína- jící. Vláda předloží hned na počátku 6měsíční rozpočtové provisorium do konce tohoto roku a současně obchodní smlouvu s Německem. Bar. Gautsch, který o 10. hodině dopolední přijat byl císařem v audienci, odpoledne odjel zpět do Badenu u Vídně, odkud se vrátí po sváteích. Také ostatní ministři rozjeli se na venek. Ministr dr. Randa na svůj statek v Dobřichovicích. O délce letního zasedání se přirozeně jed- nati nemohlo, poněvadž závisí na vývoji poli- tiekých událostí. Má se však za to, že přípravy vlády směřují k tomu, aby parlament počátkem července odebrati se mohl na prázdeň. Poslanci v Terstu. Z Vídně, 8. června. Prohlídka te rstského přístavu členy rozpočtového výboru poslanecké sněmovny, která byla již na dřívější dobu určena a potom odložena, jest nyní stanovena na dny 17. až 19. června.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 8. června. (C.-B.) Císař přija dopoledne při všeobecných audiencích nejvyš. zem. maršálka kn. Lobkovice a hr. Osvalda Thuna-Salma. Korrespondenční kancelář uherská ozna- muje z Vídně, že dvorní ministr uherský hr. Khue n-Hederváry odebral se na svátky do Hederváru. Výročí korunovace v Uhrách. Z Pešti, 8. června. (C.-B.) Za příčinou 39. výročí korunovace všecky veřejné budovy jsou ověšeny prapory. Ve školách konaly se slavnosti a při nich vylíčen význam dne. V korunovačním chrámu budinském a štěpánském kostele slou- ženy slavné mše. Francouzská sněmovna. Z Paříže, 8. června. (C.-B.) Sněmovna přijala po čtyřdenním rokování čl. IX. předlohy o rozluce církve se státem, jímž upravují se pense býv. duchovních. Anglická sněmovna. Z Londýna, 8. června. (C.-B.) Za hojného účastenství členů parlamentu za hlučné pochvaly zvolen speakerem (místo Quillya) dosavadní jeho náměstek Lowther jednohlasně, načež sně movna odročila se do 20. června. Z Marokka. Z Fezu, 8. června. (C.-B.) Sultán přijal dopoledne v slavné audienci a ng lické ho vyslance Lowthera. Po cestě k paláe stálo vojsko. V proslovech tlumočeno obapolne přání, aby tradiční přátelské poměry mezi Angl a Marokkem trvaly dále. Z Fezu, 8. června. (C-B) Hr. Tattea- bach spadl včera na výletě s mezka a porani se na koleně.

Národní hospodář. Hnutí dělnictva ve strojirnách. Z Vídně, 8. června. („Neue Fr. Presse“.) Ke hnutí dělnictva strojové továrny dříve Breit- feld, Daněk a spol. sděluje se, že správe továrny dělnictvu na místě požadované 9hodinné práce dává sobotní odpolední prázdeň, ale podržuje 10hodinnou práci denní v ostatní dny. A na místě 20 zvýšení mzdy, dává 52% zvýšení. Posledně jmenovaná koncese prý dělnictvu ne- postačuje. Ve vyjednávání se pokračuje. V ostat- ních českých továrnách na stroje dělnictvo do- sud positivních požadavků neučinilo. Filiálka anglo-rakouské banky v Podmoklech. Z Vídně, 8. června. Anglo-rakouská banka usnesla se zřiditi filiálku v Podmoklech 1. čer- vence. Zastupování převzal tamější bankovní zá- vod D. Taussig. Kartel továrníků látek nákrčníkových. Z Vídně, 8. června. („Neue Fr. Presse“.) V posledních dnech byl uzavřen kondiční kartel mezi 42 krefeldskými (v Německu) a všemi ví- deňskými továrnami. Říšsko-němečtí továrníci zavazují se podrobné provedení kartelu pro Ra- kousko-Uhersko přenechati vídeňským a ví- deňští se zavázali vzíti celý prodej z Německa na sebe. Kartel bude státi pod ochranou něme- ckých zákonů a kontrahenti se musejí podrobiti německému právu. Vídeňšti továrníci složiliv Krefeldu 1000 K na hotovosti a 4000 ve směn- kách jako kauci, že dodržovati budou podmínky kartelu. Kartel má býti rozšířen no Francii, Anglii, Švýcary, Italii a Sev. Ameriku. V té při- čině se vyjednává a vyjednávání dle všeho do 1. července bude skončeno.

Zemědělská rada. Z Vídně, 8. června. (C.-B.) Desáté zasedání zemědělské rady koná se 19. až 21. června. Na jednacím pořadu jsou také návrhy komitétu na reformu statistiky žňové, lesní a báňské, reformy na rozšíření dělnického pojišťování proti živelním pohromám, vojenské dodávky, předloha o ozna- čování místního původu chmele. Rybářský sjezd. Z Vídně, 8. června. (C.-B.) Mezinárodní rybářský sjezd usnesl se konati příští kongres v r. 1908 v některém americkém městě. Španěl- ské vládě poděkováno vřele za její pozvání. Mezinárodní konference. Z Kodaně, 8. června. (C.-B.) Mezinárodní konference výpravčích parníků byla včera za- hájena. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marxu. (Týdenní přehled od 5. do 8. červ na) Na trh se skotem přihnáno oproti minulému týdnu o 1307 kusů více, řezníci odebrali přímo o 422 kusů méně. I přes tuto okolnost nabídka byla i pro 8denní potřebu příliš veliká a to u všech druhů. a proto bylo smýšlení veskrze chabé a všude klesáni cen. Ze zemí, zvláště z Čech, bylo mnoho kupců, již nízkých cen použili k rozsáhlým koupím, takže příhon až na nepatrný zbytek vyprodán. Voli nejlepší jakosti i moravští a uherští při klid- ném obchodu o 1 K polevili; voli první jakosti i uher- ští a sedmihradští při zdlouhavém odprodeji o 1 až 2 K. Z volů prostředních masití haličští voli velmí hledáni a proto polevili jen o 1—2 K, kdežto jiné druhy prostředních až 3 K ztratily. Spatné zboží z uherských panství a vůbec horší voli krmní a voli ze selských statků těžce odprodáni; polevili o 3—4 K.

Býků o 274 více a smýšlení velmi chabé. Ob- chod velmi zdlouhavý a ceny klesly o 2—4 K Drobný dobytek silněji zastoupen, stejně polevil. Krmné krávy a bůvoli — posledních velmi mncho — polevili o 4 K za 100 kg. Z přihonu (155 kusů z Moravy, z Čech o prodáno do Vídně 4096, Dol. Rakous 1241, Čech 272, Moravy 131, Hor. a Dol. Rakous 25, Šv ýcar 6. Uher 1 kus a 54 neprodáno. Na trh s vepři přihnáno 1237 tučných o 2198 masitých vepřů více. Příliš značný nad ny- nější potřebu příhon. Trh ochabl. Poměrně drželí se tuční vepří I. jakosti, protože bylo málo jich i zlratili jen 1—2 hal. z kg.; pro- střední a lehčí tuční vepři 3—4 hal. za kg. polevili. Koupěchtivost nevalná; 576 tučných vepřů nepro- dáno. Nabídka podsvinčat převyšovala značně spo- třebu, ač tato vzhledem na svátky kynoucí je vyšší, protož na trhu tom citelné ochabnutí a klesnutí cen o 4—10 hal. na kg. Neprodáno 691 podavinčat. Z Haliče 1170 kusů na trhu. Na trhu ovčím o 600 kusů více. Fři silné potřebě českých kupcův živý obchod a rychlý odprodej; ceny stouply o 2 hal. za kg. Do Čech asi 800 kusů naloženo.

Telat o 1200 kusů více. Svátky kynoucí zvý- šily potřebu a trh protož v příznivém smýšlenía při klidném obchodu poslední ceny celkem uhájil. Poražených vepřů o 380 kusů více. Obcho tudíž vzhledem na ochotnost živého zboží chabýa ceny klesly o 6—10 h za 1 kg. S poraženými ovcemi obchod novalný za ne- změněných cen. Jehňata zastoupena jen horšími druhy. Oh- chod tudlž slabý, ceny nezměněny. Z Paříže (la Vilette), 5. června. Pův. zpráva »Nár. Listů«. (Ovčí trh.) Příhon 19.650 kusů. Trh byl slabý a ceny klesly o 2 centimy za 1/2 kg. Neprodáno asi 3000 kusů. Znamenaly: francouzské ovce od 78 až do 108, africké od 80 do 96 ctmu. za půl kg masné váby. Přímý dovoz do jatek činil do 5 t. m. 9327 kusů a zůstalo v nich 4. t. m. 1380 kusů.

st. Z Pešti, 8. června. (Zvl. lelegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 16.000 metr. centů beze změny. Platila za 100 kg.: pšenice tisská 80 kg K 18.10, pešťsk 80 kg K 17.65, 76.5 kg K 17.371. tolenská 77.5 kg K 17.25, tursko-bečská 79. 5 kgk 17.60, zentská 76 kg K 17.50, bečkerecká 78 kg K 17.50, podunajská 77.7 kg K 17.30, srbská 77 5 kg K 16.80, 76 8 kg K 15 20 snětivá; žito K 14.— až 14.15; ove sk 13.25 až 14.—; ječmen 13.40; kuku- řice K 15 70 až 15.75. Terminový obehod byl pevný n nepříznivé zprávy o ruské úrodě. K večeru znamenala: p šenice na říjen K 16 28, žito na říjen K 13.22, oves n říjen K 11.32, kukuřice na červenee K 15.22, na květen 1906 K 11.38, řepka n srpen K 24.—. Slanina smlouvána po K 140.—; švestky srbské na říjen po 100 q 80/85-, 95/100- a 115/120kus. ze savských stanie po K 27.75. Počasí: Parno. Z Liverpoolu, 8. června. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 8000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —