3
masthead
9. června 1905. Číslo 157
4
article
sku válečnou kořisť. Svolal tedy říšský sněm
do Eidsvoldu a tam 17. května 1814 prohlášena
ustanovení kielská za neplatná, Kristián Bedřieh
zvolen za samostatného krále Norska a zemi
udělena ústava. Došlo tak k válce Norska se
Švédskem, ve které však vyšší moc tohoto ihned
se ukázala. Kristián Bodřich, nedoveda koruny
své déle hájiti, vzdal se jí konvencí mosskou,
ujednanou se Švědskem v srpnu 1814, a svolal
nerský sněm, aby otázku konečně rozřešil. Švéd-
ský král Karel XIII. pak zavázal se touže kon-
vencí, že bude šetřiti ústavy eidsvoldské, a byl
po některém jednání s norským sněmem
(storthing) 4. listopadu 1814 za
krále Norska jednohlasně zvolen.
Norsko dosáhlo tak toho, že nikoliv jako pod-
daná provincie, nýbrž jako rovnopráv-
ný stát spojeno bylo vunii se Švéd-
skem. Podrobné stanovení základních zákonův
o vzájemném poměru vypracováno pak v době
nejbližší a přijato jako říšský akt r. 1815 nor-
ským storthingem i švédským říšským sněmem.
Ustanovení ta nebyla však tak jasně a určitě
vypracována, aby nepřipouštěla dalších otázek,
a ústavní dějiny Norska v XIX. století točily se
hlavně okolo snahy, upraviti je ve prospěch
skoro úplné nezávislosti země. Norsko vyznačo-
valo se od první doby unie proti Švédsku roz-
hodně demokratickou a pokrokovou náladou;
snaha storthingu směřovala k seslabení moc
královské a unie a ke skutečné rovné platnosti
s mocnějším Švédskem, opírajícím se o domáei
dynastii. Snahy ty ukázaly se hned roku 1815,
kdy storthing se usnesl o zrušen
šlechty, čímž koruně brána hlavní opora.
Bedřieh
Bodřich
Karel XIII
Švéd
Eidsvold
Norsko
Švédsko
5
article
Storthing svšak pokračoval ve své snaze po
oslabení unie a brzy po nastoupení Karla XV.
(1859—72) zrušil právo královo, jmenovati
místodržitele v Norsku. Usnesení to, s aktem
unie se neshodující, vzbudilo ve Švédsku značné
rozhořčení a nátlakem tamního sněmu
král odepřel mu sankci. Se švédské
strany pak ozývalo se stálé volání po revisi unie
a r. 1865 podvolil se mu i storthing, ustaviv
komisi, která společně se Švédy měla práci tu
provésti. Ale elaborát komise té nedošel v Nor-
sku pochvaly a odmílnut roku 1870. Nový král
Oskar II., nastoupivší 18. září 1872, odstranil
úřad mástodržitele a snažil se úsilovně o mírné
vyrovnání sporův. Po třikráte odepřel král svoje
sehválení zákonu tomu a stál na stano-
visku, že jeho veto v otázce té má
moc absolutní a nikoliv jen suspen-
sivní. Storthing neuznal mínění toho a od-
hlasoval 9. června 1880, že usnesení to
stalo se zákonem i bez králov-
ského schválení. Následkem toho
dosavadní státní ministr F. Stang
složil svůj úřad a nahražen konser-
vativním Selmerem. Dalším předmětem
sporu stala se otázka vojenská. Vláda, král
přála militarismu, kdežto radikální většina stor-
thingu doporučovala systém milice a obmezený
počet vojska i ve stavu válečném. Usnosení to
r. 1881 odhlasované setkalo se s odporem
vlády, kdežto radikální storthing prostředkem
říšského soudu provedl r. 1884 odsouzení mini-
sterstva pro nezachovávání zákona z 9. června
Karel XV
Švéda
Nora
Oskar II
Stang
Selmer
Norsko
Švédsko
6
article
1880. Král protestoval sice protí rozsudku tomu
i celému mínění, jež mu bylo základem, přijal
však 1. března 1884 demissi kahinetu Selme-
rova, a když pokus o nové konservativní mini-
sterstvo se nezdařil, povolal 26. června 1884
ke vládě Jana Sverdrupa, dosavadního vůdce
radikální většiny. Tu Svordrup r. 1889 vzdal
se úřadu a v čelo nového ministeria poslaven
vůdce konservativeův E. Stang. Změnou tou
však radikalismus v Norsku nebyl nikterak za-
staven. Hlavním heslem jeho programu stal se
požadavek zvláštního zahranič-
ného úřadu norského, který měl
čeliti militaristickým a expan-
sivním snahám, které podkládány
dvoru švédskému, a od něhož si agitace
slibovala odzbrojení a úplnou neutrali-
saci Norska. Radikálové, podporovaní
hlavně od učitelstva a kleru, do-
sáhli při nových volbách do storthingu r. 1891
většiny a nové radikální ministerstvo Stoenovo
bylo toho následkem. Toto snažilo se obmeziti
radikální plány prozatím na požadav ek
samostatných norských konsulátů
v cizině, ale narazilo i s tímto zmírněním na
rázný odpor u krále a ve Švédsku, kde jedno-
stranná změna unijní akty vzbudila hlučné pro-
testy. Král popíral, že by zařízení konsulátů
bylo autonomní záležitostí norskou, a odepřel
schválení příslušného usnesení z r. 1892.
Sverdrup
E Stang
Norsko
Švédsko
7
article
V Norsku tedy odmílnuto r. 1893 vyzvání švéd-
ského sněmu k jednání o reformu unie, a když
Steen ustoupil novému, konservativnímu mini-
sterstvu Stangovu (2. května 1893), storthina
stupňoval opět svoje rozhodné kroky. Novému
ministerstvu vyjádřena předem nedůvěra, kdežto
odstupujícímu Steenovi odhlasován roční plat
6000 korun; apanáže králova a ko-
runního prince zmenšena a roz-
hodnuto, že společné konsuláty se
Švédskem mají potrvati jen do
1. ledna 1895. Ale s radikalismem Norska
zároveň rosíla ve Švédsku snaha o zachování
unie v dosavadní formě a nebyla otřesena ani
zastavením norských příspěvků
na společné výdaje zahraničné.
Volbami r. 1894 konservativní živel v storthingu
sice značně posílen, ale přes to zachovali radi-
kálové malou většinu, zahájili obstruke
proti vládě, užívajíce nejostřejších výraz
proti unii a koruně, ale byli konečně nucen
ustoupiti rozhodným krokům švédského sněmu,
který vypověděl obchodní smlouvu a zahájil čin-
nou politiku k zachování unie. Storthing přistou-
pil k jednání o revisi, povolil příspěvek k vý-
dajům zahraničním a konsulárním a umožnil
r. 1895 sestavení nového ministerstva Hageru-
pova, které mělo s komisí obou sněmu zahájiti
jednání o revisi ústavy. Komise tato, skládající
se ze 7 zástupců Švědska a stejného počtu
Steen
Švědska
Norsko
Švédsko
Hager
8
article
Norů, zahájila r. 1896 svoje práce, ale nálada,
unii nepřátelská, nebyla v storthingu nikterak
zažehnána, nýbrž jevila se požadavkem
„čisté“ norské vlajky bez odznaků unie
pro loďstvo a tím, že zvýšiti králov. apanáži na
bývalou míru bylo odepřeno. Nepřátelství proti
Švédsku popoazeno ohnivým vystu pová-
ním básníka Björnstjerne Björn-
sona, který doma i za hranicemi vedl radikální
propagandu, a výsledkem byla ohromná většina
radikální po volbách r. 1897. Vyrovnávaci ko-
mise hned na počátku příštího voku rozpuštěna
a ke vládě povoláno radikální ministerium Stee-
novo. Předešlé ministerstvo dáno v obžalobu.
volební právo značně rozšířeno, odhlasovány
návrhy, zvětšující samostatnou činnos
Norska při sjednávání smluv mezi-
národních. V mimořádném roz-
počtu pak žádáno 16 millionů kor
na vojenské i námořní účely a opev-
nění, směřující přímo k obraně
proti útokům švédským. Otázka vlajky
opět uvedena na denní pořádek a vzájemné roz-
hořčení stupňováno ještě, když následník Gu-
stav, klonící se ke švédským požadavkům, dne
23. ledna 1899 přijal rogontství a v otázce
haagské konference o mír nevyhověl norským
přáním o zvláštním zastoupení a jednánío
neutralitu. Došlo k demonstracím proti němu za
pobytu v Kristianii a ke vzájemným po-
hrůžkám válečným mezi Norskem
a Švédskem. Napjetí zmírněno, když opět
převzal vládu král Oskar, který 11. října 1899.
podporován jsa výsledkem nových voleb do sně-
mu švédského, povolil Norsku samo-
statnou vlajku. Rovněž s potěšením bylo
v Norsku uvíláno odstoupení neoblibeného mi-
nistra zahraničního hraběte Douglasa, a l
v otázkách konsulárních a hlavnu
vybírání poplatkův od norských
lodi v cizině došlo r. 1900 k novým
sporům.
Noro
Björnstjerne
Oskar
Douglasa
Švédsko
Norsko
Kristiania
9
article
Konečně před dvěma léty zdály se spory ty
býti vyřízeny, když vyjednavači švédšlí a noršti
dohodli se, že Norsku dlažno přiznati právo na
samostatné konsuláty. Leč v dalším vyjednávání
o samém provedení reformy té činěny ze švěd-
ské strany takové potíže a průtahy, že konečně
norský sněm, přesvědčen o záludných vedlejšíeh
úmyslech Švědska při průlazích těch, usnesl se
samostatně a o své ujmě na zřízení konsulátův.
Král Oskar, podnícen svými Švédy, usnesení tomu
sankci svou odepřel. Faze tohoto nejposlednějšího
boje zná ovšem čtenář již z depeší i ze zpráv
této rubriky z týdnův nejposlednějších. Sněm
norský nepodrobil se vůli králově a včera po
stavil proti ní vůli svou, vůli svého lidu. Od
ňal prostě králi, jenž národu odpíral konsuly
korunu i trůní
Rozhodnutí zbraněmi?
Professor státní vědy na vídeňské univer
sitě, Bernaczik, míní — na rozdíl od mnohýeh
opačných úsudkův — že následkem usnesení
norského sněmu bude — válka. Bojechtiví
Švédové hoří od let touhou udeřiti na Nory
Možno však též, že podaří se utvořiti přeee
secundogenituru, ač-li Norové míní vážně mon-
archii v zemi své udržeti.
Oskar
Švéda
Nora
Noro
Norsko
10
article
Björnsen Bjernstjerne.
Proslulý tento básník norský, jejž český
čtenář zná z jeho povídek a dramat, jenž o
let silnou vede propagandu pro norskou nedd-
vislost, dlel ovšem včera, v památný den nor-
ského sněmu, v Kristianii. Dnes ráno odjel
však na statek svůj. Věří totiž v klidné prove-
dení rozhodnuti storthingu, s kterýmž z celé
duše souhlasí.
Kandidát trůnu.
Jak se z Kodaně sděluje, pozornost Švědsk
v příčině přištího obsazení trůnu obrací se
především ke třetímu synu krále Oskara. II,
k princi Karlu, věvodovi ze Západogolska.
(Viz i mínění prof dra. Bernaczika.) Prine
zrozen jest v r. 1861 a ženat jest s dcerou
následnika dánského, s níž má dvě dcery.
Švédské uliimatum.
Z Kodaně, 8. června. (Pův. telegr.) »Dag-
bladet« sděluje ze Štokholmu: Ministerská
rada, konaná dnes v 10 hodin dopol.
za předsednictví králova, usnesla se
jednehlasně odmítnouti usnesení nor-
ského storthingu jakožto nezákonné
a žádati na Norsku zachování unie
notou, jež bude míti ráz uitimata.
Německo a převrat.
Z Berlína, 8. června. O švédsko-norském
konfliktu se proslýchá: Německá vláda nestoji
nesympaticky ani proti jedné ani proti druhé
zemi. (?) Naopak doufá, že konflikt bu de
snad zvolna ale přece v míru
urovnán. Další přiostřování konfliktu vzbudilo
by jen politování.
Oskar
Karel
Dag
Kristiania
Kodaň
Norsko
Německo
Berlín
11
article
Král Oskar II. a jeho rod.
Norský a dnes už jen švédský král Oskar
II. zrozen byl 21. ledna 1829 a vsloupil 18.
září 1872 na trůn bratra svého Karla Xv.
Hlavní akt jeho vlády, zvláště v Norsku, výše
jsme vylíčili. Osobně vynikl Oskar II. jako
básník, ovšem prostředních kvalit a jako pě-
stitel věd a umění; zjednal si tak čestného ti-
tulu všech fakult ve Vídni, Bologni, Oxfordu
Cambridge, jakož čestného členství akademie
věd v Berlině a Petrohradě. V Praze dlel král
Oskar II. loni 23. a 24. února. Následníkem
jeho jest korunní prine Gustav Adolf, vévoda
z Warmlandu, zrozený 11. listopadu 1882.
Vojsko nozské a švédské.
Armáda švédská sestává ze 6 divisí
vedle gotlanského mužstva a čítá v míru
58 682 mužů, 7240 koní, ve válečném stavu
331.982 mužů, vedle domobrany 179.000 mužů.
Norská armáda složena jest z 5 pěších bri-
gád po 4 sborech, z gardy královské (mysliveů),
dále ze 3 sborů lehké jízdy, ze tří sborů
polního dělostřelectva a konečně ze dvou baterií
horského dělostřelectva. Vojsko to čílá v míra
30.000 mužů, za války 80.000 mužů, maj
tedy Švědové několikanásobnou přesilu číselnou,
ale Norové spolehají nepochybně na výhodnější
terén svůj i v lepší výzbroj svou a snad i po-
někud — v nehybnost krále Oskara.
Oskar II
Xv
Gustav Adolf
Noro
Oskar
Norsko
Vídeň
Bologna
Oxford
Cambridge
Berlín
Petrohrad
Praha
Warmland
akademie věda
12
article
Smýšlení v Norsku.
Norsko
13
article
Podle »Standardu« chystají se Norové vy-
slati zvláštní poselstvo ke všem dvorům, aby je
požádali za uznání samostatnosti norské vy-
sláním zvláštníeh vyslanců do Kristianie.
Jak se norský premier Michelson vyjáddřil,
jest Norsko také vojensky přichystáno na
všechny eventuality.
Vynikající Nor, dlicf ve Vídni, vyjádřil se
včera k redaktorovi: »Nám Norům jest zajisté
lito osoby královy, jemu osobně viny nepřičí-
táme. Jest ale mužem již vysoké ho
věku a podlehá snadno cizím vli-
vům, zvláště t. zv. »velkošvědské« strany
jejího mluvčího Bostroma, kterýž teprve před
několika týdny z ministrpresidentství odstoupil
Na jeho přímý podnět král konsulátnímu zá-
konu sankce odepřel.
Noro
Michelson
Kristiania
Norsko
Vídeň
Bostrom
14
article
V norském sněmu semklo se ale všech 118
jeho členů, ať konservativci, liberálové neb so-
eialisté, v jeden šik a provedli vůči cizovláde
věli svou.«
Jiný dopisovalel z Kristianie liči obraz vče
rejší schůze sněmovní: »Zřidka kdy zastupi-
telstvo národa skýtalo obraz tak slavnostně do
jemný jako včera za velikého usnesení. Vážn
myšlení zračilo se ve tvářích všech poslaneů
i posluchačů. Všichni naslouchali řeči před-
sedově a ministrově se zbožným tichem.
A když poslanci hlasujíce povstali, vše zvolalo
s presidentem jedním hlasem: »Bůh chrai
vlasiť naši!« Nezůstalo oka nezroseného . .
Ulice byly po sehůzi nad obyčej oživeny.
zvláštní vydání listů šlo z ruky do ruky, ale
občanstvo zůstalo proto klidné. A když po-
zdravilo přece předsedu Bernera a ministra
Michelsena, ze sněmu odcházející, voláním
slávy, tito vyžádali si, by ustalo se v projevech
a všichni uposlechli.
Na pomezí mezi Norskem a Švédskem ko-
nána v posledních dnech náboženská shro-
máždění za přilomnosti tisícův z Norska
ze Švédska. Pronášeny modlitby o smír obou
národův. Další vývoj krise závisí ovšem o
švédského sněmu. Ale jelikož se věři v klidné
rozřešení, jest obchod nerušen a úřady klidně
pokračují ve funkcích svých. Smýšlení cele
země norské vyjádřiti lze třemi slovy: j ed
nota, sebedůvěra, klid . ..
Berner
Michelsen
Kristiania
Norsko
Švédsko
15
article
Telegram y.
Ze Šlokholmu, 8. června. (C.-B.) Krá
Oskar svolal včera státní radu.
Ze Šlokholmu, 8. června. (C.-B.) »Deg
bladet« sděluje, že norští diplomaté, zaměstnan
v ministerstvu zahraničních záležitostí, vzdali se
večer svých úřadů.
Hněvy krále Oskara.
Ze Štokholmu, 8. června. (C.-B.) Krá
odpověděl telegraficky na žádost předsedy Ber-
nera podanou jménem storthingu za au di-
enei adrosní deputace: Neuznávaje
revolučních kroků, jež podnikl storthing, poru-
šuje ústavu a říšskou aktu a ve vzpouře proti
králi, nepřijmu deputaci.
Zároveň vzkázal král předsedovi storthingu
že zmoenil přednostu výpravny, Sieberna, aby
adresu přií jal.
Včera a dnes dostal král ze všech kraje
říše a dresy sympatie a oddanosti
Vztýčení vlajek norských.
Z Kristianie, 8. června. (C.-B.) Ministerstv
zemské obrany uslanovilo, že zejtra o 10. hod.
dopol. zamění se po celé zemi dosa-
vadní vojenský a pevnostní prapor
novým praporem ustanoveným včerejšl
resoluci a při té příležitosti bude salutovánv
pevnostech a na vojenských lodích 21 dělovými
výstřely. V Kristianii provede se tento akt na
tvrzi Akershut u přitomnosti posádky.
Oskar
Sieberna
Kristiania
Šlokholm
Štokholm
16
article
Norská opatření.
Norská opatření.
Z Kristianie, 8. června. (C.-B.) Ve státn
radě ustanoveno včera, že odbor pro zahra-
ničné záležitosti odloučí se od odboru obchod-
ního a že učiněn bude samostatným. Mini-
strem vnějších záležitostí jme-
nován byl státní ministr Leslana.
Resolucí bylo usneseno, z vojenské vlajky od-
trhnouti odznak unie. Odbor pro obranu země
vydal výnos, v němž se oznamuje usnesení
storthingu a převzetí zemské správy státn
radou.
Min
Leslan
Kristiania
17
article
Moravské smiřovačky.
Moravské smiřovačky.
Poměrně největšího vývoje doznala ve smi
řovačkách otázka změny zemského zří-
zení a zemského volebního řádu,
než od původních návrhů dra. Žáčka a soudr.
na jedné straně a dra. Prombera a soudr
na druhé straně dospěla k zásadám, na nichž
subkomitét pro volební opravu ve schůzi dne
29. listopadu 1904 skoro již se dohodl.
Původní návrh dra. Žáčka a soudr. podán
byl v rysech velmí širokých. Žádal důkladnou
revisi a částečnou změnu zemského zří-
zent a zemského volebního řádu při šetření
těchto zásad:
1. udělení volebního práva do sněmu př
nejmenším všem, kdož mají v kurii měst a ven-
kovských obcí volební právo do říšské rady;
2. sestavení skupin v kuriich měst a obcí
venkovských, pokud možno, dle národnosti;
3. pojetí do městské kurie, pokud mežno.
všech míst, v nichž jest okresní soud, jakož
těch, která mají jistou důležitost a velký počet
obyvatelstva a rozmnožení následkem toho po-
čtu poslanců za tuto kurii;
4. zrušení volebního práva obchodních
živnostenských komor;
5. rozmnožení počtu poslanců za kuri
obcí venkovských tak, aby dle možnosti žádný
volební okres nečital přes 30.000 obyvatelů;
6. přímé a tajně volení ve všech skupinách
při čemž místem velebním budiž každá obec
přes 250 obyvatelů;
7. uplatnění zásady poměrného zastoupen
při volbách za velkostatek.
V návrhu dra. Prombera a soudr. žá-
dala se pouze změna zemského volebního řádu
zavedením tajného a přimého volebního práva
ve všech kuriích.
Ve věci volebního práva velko
statku podán byl návrh zpravodaje hr.
Žáček
18
article
Serényia, jehož účelem bylo sesílení I. vo-
lebního sboru o zástupce statků fideikomisních
a poměrné rozmnožení poslanců za tento sbor
se současným zmenšením jich za sbor druhý
v poměru 12 k 18, dále zmíněný návrh Žáčkův
o poměrném zastoupení a zprostředkovací ná-
vrhy bar. Chlumeckého, jež stanovily, by
oba volební sbory za velkostatek zůstaly ne
změněny a každá volba v tom neb onom
sboru by provedla se dle zásady poměrného z
stoupení menšiny. Proti těmto návrhům bar
Chlumeckého při generální debatě ve stálém
vyrovnacím výboru nebyl činěn žádný odpor.
Podrobný návrh dra. Záčka a soudr. na
změnu zemského volebního řádu a osnova, jím
vypracevaná, spočívaly na těchto zásadácha
Počet poslanců stanoven 137, z nich dva
virilisté (kníže-arcibiskup olomoucký a bisku
brněnský) a 135 poslanců zvolených:
a) z kurie velkostatku 30
b) z kurie měst 40;
c) z kurie obcí venkovských a moravskýeh
enklav 58;
d) z kurie obchodních a živnostenských
komor 4;
e) za zemědělskou radu 3.
Počet členů zemského výboru stanover
číslicí 7, z nichž 2 za velkostatek, 2 za kurii
městskou a obchodní a živnostenské komory
3 za kurii obcí venkovských a zemědělskou
radu.
Lišil se tedy tento návrh dra. Žáčka od
dosud platného zem. voleb. řádu tím, že 1. roz
množoval počet poslanců o 37, z čehož při
padalo na města 9, na kurii obcí venkovskýeh
27 a na zemědělskou radu nově počítáni 3 po-
slanci. Za to snižoval počet poslanců za ob-
chodní a živnostonské komory ze 6 na 1;
2. zvýšoval počet přisedících zemského vý-
boru ze 6 na 7 a stanovil jiné modality o jieh
volbě. Až dosud volí kurie velkostatkářská.
městská a venkovská po jednom členu zem-
ského výboru a tři se volí z plena.
Žáčkův
Chlumecký
živnostenský komora
19
article
Dále stanovil návrh dra. Žáčka, že volby
ve všech kuriích mají se konati přímo, kdežto
až posud platný zemský volební řád stanoví v
kurii obcí venkovských volby nepřímé. Volební
právo ve skupinách měst a venkovských obeí
přiznával každému, kdo v obci platí alespoň
3 zl. 60 kr. přímé daně, bez mimořádné při-
rážky, kdežto až posud platný volební řád při-
znává volební právo v městské kurii těm, kdož
platí v Brně 20 zl., v jiných městech 10 zl.a
v kurii obcí venkovských 5 zl. přímé daně bez
přirážky. Do kurie městské přibral 94 nových
obcí, sídel to okresních soudů, nebo předměstí
velkých měst, pak všechny městyse, čítajíeí
přes 1500 obyvatelů a volební okresy obef ven-
kovských upravil tak, aby dle možnosti žádný
nečítal přes 30.000 obyvatelů.
V ohledu národnostním dle návrhu
dra. Žáčka byl by sněm sestaven následovně:
2 virilisté, 30 velkostatkářů, 65 Čechů (17 za
města, 46 za venkovské obce, 2 za zamědělskou
radu), 34 Němci (18 za města, 4 za obchodní
komory, 11 za venkovské obce, 1 za zeměděl-
skou radu). Pochybnými zůstaly by: 5 mandátů
za skupinu měst a 1 za obce venkovské
K tomuto rozdělení mandátů dospěl na základč
poměru počtu obyvatelstva obou národností
jeho poplatnosti.
Žáček
Čecho
Němec
Brno
20
article
Korreferent subkomitétu pro volební opra-
vu, dr. Götz, podal proti tomuto návrhu dra
Žáčka řadu námitek. Tak zejmena poukazoval
k tomu, že četné německé — dle názoru dra
Götze arci — obce přikázány byly českým okre-
sům, naproti tomu zase k německým většinou
obcím připojeny české, vše prý za tím účelem,
aby německé hlasy v takto utvořených voleb-
ních okresích se ztratily. Pak nebyl spokojen
dr. Götz tím, aby de kurie městské zařaděna
byla všechna ta místa, která tam navrhoval dr
Žáček. Podal tedy po obšírném odůvodnění
návrh, aby osnova dra. Žáčka nebyla vzata
za základ podrobné debaty a podal svůj proti-
návrh.
doktor
Götz
Žáček
21
article
Protinávrh dra. Götze se lišil od návrhu
dra. Žáčka základním svým pojetím. Kdežto
dr. Žáček při rozdělování mandátů držel se pod-
kladu geografického, vzal dr. Götz pro
rozdělení mandátů podklad ethnografi-
cký. Navrhl totiž změnu nynějšího způsobu
volby takto: Volba poslance ve voličské kurii
měst, v kurii obcí venkovských a ve všeobecné
kurii voličů (tuto návrh dra. Götze chtěl te-
prve zavésti) konejž se pro obě národ-
nosti odděleně a to tím způsobem, aby
počet poslanců, jež ta neb ona národnost v do-
tyčné kurii má voliti, byl předem ustanoven.
na celou zemi rozvržen a pro každou národ-
nost předsevzato bylo samostatné rozdělení
země na volební okresy tak, aby německé a če-
ské rozdělení volebních okresů — každé pro
sebe — pojímajíe všechna místa země, zůstá-
valo vedle sebe a aby obě národnosti vykoná-
valy volební právo úplně různě. Voliči jiné
národnosti mají dle vlastního sebeurčení přidat
se k volebnímu sboru buď německému, nebo
českému.
K vyšetření počtu mandátů, které mají při-
padnouti oběma národnostem, vzal dr. G öt
za základ „počet hlav obou národnosti a poměr
jieh poplatnosti s příslušnou kombinací poměr-
ných čísel odchylky.“ A tak dospěl v návrhu
svém k následujícímu sestavení sněmu: viri-
listé 4, velkostatek 30, městská kurie 40, kurie
obcí venkovských 45, všeobecná třída voličská
14, obchodní a průmyslové komory 6 a země-
dělská rada 2 poslance, celkem tedy celý sněm
141 poslanců. Z toho dle návrhu dra. Götze
připadly by Němcům 52 mandáty (2 virilisté.
25 za města, 12 za obce venkovské, 6 (!) za
obchodní komory, 6 ze všeobecné třídy volič-
ské a 1 za zemědělskou radu) a Čochům 59
mandátů (2 virilisté, 15 za města, 33 za obee
venkovské, 8 za všeobecnou kurii voličů, za
obchodní komory nic a za zemědělskou radu 1).
Götz
Žáček
Němec
rada 1
22
article
Jak ovšem dr. Götz mohl všechny mandáty za
obchodní komory při svém ethnografickém prin-
cipu reklamovati pro Němce, zůstává nepoche-
pitelno. To zdálo se samotnému dru. Ulri
chovi poněkud silným tabákem, že přišel
s návrhem zprostředkovacím, v němž, poku
mandátů za obchodní komory se týče, na
vrhoval poměrné zastoupení obou ná-
rodností.
Na schůzi subkomitétu pro opravu zem-
ského velebního řádu dne 4. června 1901 změ-
nil dr. Götz návrh svůj takto: města 41 posl.
(17 českých a 24 němečtí), obce venkovské 51
(38 českých, 13 němockých), biskupové 2 (oba
připočítal Čechům), vírilisté 2 (1 Čech a 1 Ně-
mec), rektoři to obou technik, zemědělská radn
2 (1 Čech a 1 Němec), velkostatek 30 (11
Čechů (?) a 19 Němců), všeobecná třída voličů
7 (5 Čechů a 2 Němei), obchodní komorye
(2 Češi a 4 Němci), tedy 77 českých a 64 ně-
meckých poslaneů a celkem 141. Dr. Žáček
navrhoval 67 českých a 38 německých poslaneů.
celkem tedy všech 143 a žádal pro měst. kuri
19 českých, 22 německých a pro kurii obe
venkovských 41 českého a 12 německých po-
slanců a velkostatek vůbec národnostně nedělil
Hr. Sérenyi činil pro kurii venkovských obe
návrh zprostředkovací, v ten smysl, aby z úhrn
ného počtu mandátů v ní připadalo 40 Čechům
a 13 Němcům.
Tak vyvinula se otázka volební opravy ve
starých smiřovačkách. V zásadě byl princi
ethnografický uznán a spor točil se jen o ně-
kolik mandátů.
Nové smiřovačky v otázce této učinily
značný krok ku předu a posunuly ji značně ku
doktor
Götz
Němec
Čecho
Čo
Čech
Žáček
Hradec
1 Němce
Němei
Němec
23
article
předu. Subkomitét pro volební opravu měln
Vídni dne 29. listopadu 1904 dvě poradr.
Zúčastnili se jich čeští členové dr. Kou-
dela, dr. Žáček a dr. Šilený, dále ba.
Baratta, baron Chlumecký, dr. sl
Oberleithner, Rohrer a Zöllner
Officiální zpráva o těchto poradách praviln
pouze, že jednalo se o počtu mandátů a jie
rozvržení dle kurií, že v četných bodech
bylo docíleno dohody a vzhledem
k jedné důležité otázce, o níž dohody docílene
nebylo, podán byl zprostředkující nt-
vrh, jenž přijat byl ad referendum, ježto ne
byl nepřijatelný m.
Žádná officiální zpráva pravidelně nie n
řekne, alo tato řekla méně, než nic. Za to hne
„Neue Freic Presse“ ze dne 1. prosince 1904
postarala se o to, by veřejnosti bylo známo, e
nám Němci ve volební opravě nabízelir
polovládní brněnský „Korrespondent“ ze dn
6. prosince 1904 rozepsal se o volební opravě,
jak subkomitétem stálého vyrovnávacího výbon
meravského v zásadě byla stanovena
Kausální nexus obou těchto zpráv dával jasně
všem čtoucím a rozumějícím na vědomi, ž
s nabízenou Němci volební opravou se čeští čle-
nevé spokojili, že ve věci této doeflene bylo
málem plné dohody. Jest ostatně také dosti š.
roce známo, že byl to český člen subkomitétu.
který zamýšlenou a nám nabízenou volební
opravu do nebe vychvaloval a každý odpor proti
ní prohlašoval za neopportunní, nepolitický.
Nuž, vizme, jakého jádra a jakých kvali
byla nabídka dosavadní sněmovní většiny.
doktor
Kou
Žáček
Šilený
Chlumecký
Oberleithner
Rohrer
Zöllner
Němec
Vídeň
Neue Freic Presse
24
article
Od posledního návrhu dra. Götze ve sta-
rých smiřovačkách liší se trochu číselně;
ostatně v lišáctví se mu rovná, ba v mnohém
joj ještě předstihuje.
Počet zemských poslanců st-
noví na 151, z nich mají připadnouti: virilistům
4 mandáty, velkostatku 30, městům 43, obchod-
ním komorám 6, obcím venkovským 54 a vše-
obecné třídě voličské 14 mandátů.
Národnostně dělí poslance německ
návrh následovně: Němcům přiznává 64
mandáty (2 virilisté, 19 za velkostatek, 22 z
města, 13 za obce venkovské, 4 za obchodní
komory a 4 ze všeobecné kurie voličské), Če-
chům 87 (2 virilisté, 11 za velkostatek, 21 z
města, 41 za obce venkovské, 10 za všeobec-
ncu kurii voličů a 2 za obchodní komory)
Návrh tento zachovává princip ethnografický
ohledně vykonání voleb stanoví: ve velkostatk
a v obchodních komorách má se uplatniti po-
měrné zastoupení, v ostatních volebních
kuriích má se volba díti dle národností
oddělenč.
Na první pohled vypadá ono míšenské ja-
blíčko, které nám darem nabízí nynější sně-
movní většina, velmi roztomile. Zní to jakov
pchádce, když slyšíme, že Němci chtějí nám
dobrovolně vydati většinu sněmovní, žev
příštím zemském snému, budou-li ovšem smi-
řovačky uskutečněny, budeme míti svých 87
poslanců proti 64 poslancům německým. Al
ve skutečnosti krásné toto jablko červ německé
chytrosti a neupřímnosti hlodá. Němci, aby do-
stali ve svém návrhu pro nás většinu, vpočítá-
vají do ní konservativní velkostatek (11) a viri-
listy (2). Konservativní velkostatek byl a jest
posud německým, v četných případech si
spíše proti nám, než s námi. Z virilistů dá-
vají Němci nám i sobě po dvou. Z toho připad
na naši stranu rektor české, na německou rekton
německé techniky. Druhým virilistou, kterého
Němci pro sebe počítají, jest patrně jeden z obo
biskupů.
Němec
Al
25
article
A nyní se snadno může státi, že oba bisku-
pové budou Němci — případ ten není vylouče
— pak, odpočítáme-li poslance za velkostale
konservativní, zbude nám 75 poslanců z
151, kdežto Něme: s celým velkostat
kem budou míti 76 hlasů, tedy o hlas
vce. Kde je tedy potom naše sněmovní vě-
šina? A to jest počítáno tak, jakoby ze vše-
obecné kurie voličské nám 10 mandátů již n-
jisto připadlo, ač to jest hodně pochybným.
Ale nejen to: tento nový volební řád
bude-li přijat, má býti platným skoro na věčné
časy. Další jeho změny mají býti vylee
čeny tím, že přiště nikoli snad přílomnosta
čtvrtin a většina dvou třetin všech poslane,
jako dosud, nýbrž ještě větší kvaliti
kovaná většina může býti oprávněn
usnášeti se o změnách zemského volebníh
řádu, které ostatně spadají také do právo
moci kuriátního veta.
Tak v pravdě vypadá oprava volebníh
řádu, tak by vypadal příští zemský sněm! A za
to, za většinu, závislou na libovůli velkostatku,
máme Němcům na věky pojistiti nynější jejieh
državu, máme uznáním kuriátního veta zarazi
cestu přirozenému vývoji našeho národa v mar-
krabstvil
Němec
26
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. června. (Po českém sně-
movánt.) Posl. Jos. Bendel uveřejňuje v
»Volks-Zigu.« úvahu o tom, jaká naučení pr
vyplývají z ukončeného právě zasedání sněmu
království českého. Zastavuje se předevšímu
prohlášení, jež před odročením sněmu učini
jménem vlády místodržitel hr. Coudenhove
tvrdf, že »odstranění nerovnosti a nynější dob
přiměřené rozšíření sněmovního volebního řádu«,
jež vláda slibuje, leží v zájmu Čechů, kdežt
»zastoupení ve správě zemské atd. na základě
práva« přijde vhod Němcům. »Národní kuri
s právem veta, jichž se domáhají Němci —
píše dále posl. Bendel — vládní prohlášení ne
slibuje, ale toto právo veta dostaví se
automaticky v případě potřeby.
Jakmile by se česko-feudální většina pokusil
o bezohledné znásilnění národního práva Němeů,
vyhledají tito opět svou obstrukční zbraá
kterou jim nikdo nemůže vyrvati . .. Obstrukc
ukázala se nejlepší obranou proti zvůli odpůrce
neboť ukázala hranice české moci«. Čechove
byli dle výkladů Bendlových tak dlouho ne-
citelni k ochromenému parlamentu, dokul
Němci neochromili český zemský sněm. Alen
sněmu, třebas s omezenou pravomocí, Čechoné
spatřují dosud jakýsi vstup do budoucího gene
rálního sněmu zemí koruny české a prolo m
svém sněmě rozvíjeli státoprávní otázky, poli-
dali adresní debaty atd. Všemu tomu němecli
obstrukce učinila konec; dokázalať jim, žem
poli státoprávním proti vůli Němců nemohou
nic vyříditi a ničeho nedosáhnou. Ve smtr
česko-německý prof. Bendel nevěří, ale za moln
má klidné soužití Němců vedle Čechů. Poa
Posl
Bendel
Ziga
Coudenhove
Čecho
Němec
Čechov
Bendlův
Alena sněm
Praha
národní práv Něme