ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9c124b70-78e9-11dc-952a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 78, place 40, org 8, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. června 1905. Číslo 157
4 article
sku válečnou kořisť. Svolal tedy říšský sněm do Eidsvoldu a tam 17. května 1814 prohlášena ustanovení kielská za neplatná, Kristián Bedřieh zvolen za samostatného krále Norska a zemi udělena ústava. Došlo tak k válce Norska se Švédskem, ve které však vyšší moc tohoto ihned se ukázala. Kristián Bodřich, nedoveda koruny své déle hájiti, vzdal se jí konvencí mosskou, ujednanou se Švědskem v srpnu 1814, a svolal nerský sněm, aby otázku konečně rozřešil. Švéd- ský král Karel XIII. pak zavázal se touže kon- vencí, že bude šetřiti ústavy eidsvoldské, a byl po některém jednání s norským sněmem (storthing) 4. listopadu 1814 za krále Norska jednohlasně zvolen. Norsko dosáhlo tak toho, že nikoliv jako pod- daná provincie, nýbrž jako rovnopráv- ný stát spojeno bylo vunii se Švéd- skem. Podrobné stanovení základních zákonův o vzájemném poměru vypracováno pak v době nejbližší a přijato jako říšský akt r. 1815 nor- ským storthingem i švédským říšským sněmem. Ustanovení ta nebyla však tak jasně a určitě vypracována, aby nepřipouštěla dalších otázek, a ústavní dějiny Norska v XIX. století točily se hlavně okolo snahy, upraviti je ve prospěch skoro úplné nezávislosti země. Norsko vyznačo- valo se od první doby unie proti Švédsku roz- hodně demokratickou a pokrokovou náladou; snaha storthingu směřovala k seslabení moc královské a unie a ke skutečné rovné platnosti s mocnějším Švédskem, opírajícím se o domáei dynastii. Snahy ty ukázaly se hned roku 1815, kdy storthing se usnesl o zrušen šlechty, čímž koruně brána hlavní opora.
Bedřieh Bodřich Karel XIII Švéd Eidsvold Norsko Švédsko
5 article
Storthing svšak pokračoval ve své snaze po oslabení unie a brzy po nastoupení Karla XV. (1859—72) zrušil právo královo, jmenovati místodržitele v Norsku. Usnesení to, s aktem unie se neshodující, vzbudilo ve Švédsku značné rozhořčení a nátlakem tamního sněmu král odepřel mu sankci. Se švédské strany pak ozývalo se stálé volání po revisi unie a r. 1865 podvolil se mu i storthing, ustaviv komisi, která společně se Švédy měla práci tu provésti. Ale elaborát komise té nedošel v Nor- sku pochvaly a odmílnut roku 1870. Nový král Oskar II., nastoupivší 18. září 1872, odstranil úřad mástodržitele a snažil se úsilovně o mírné vyrovnání sporův. Po třikráte odepřel král svoje sehválení zákonu tomu a stál na stano- visku, že jeho veto v otázce té má moc absolutní a nikoliv jen suspen- sivní. Storthing neuznal mínění toho a od- hlasoval 9. června 1880, že usnesení to stalo se zákonem i bez králov- ského schválení. Následkem toho dosavadní státní ministr F. Stang složil svůj úřad a nahražen konser- vativním Selmerem. Dalším předmětem sporu stala se otázka vojenská. Vláda, král přála militarismu, kdežto radikální většina stor- thingu doporučovala systém milice a obmezený počet vojska i ve stavu válečném. Usnosení to r. 1881 odhlasované setkalo se s odporem vlády, kdežto radikální storthing prostředkem říšského soudu provedl r. 1884 odsouzení mini- sterstva pro nezachovávání zákona z 9. června
Karel XV Švéda Nora Oskar II Stang Selmer Norsko Švédsko
6 article
1880. Král protestoval sice protí rozsudku tomu i celému mínění, jež mu bylo základem, přijal však 1. března 1884 demissi kahinetu Selme- rova, a když pokus o nové konservativní mini- sterstvo se nezdařil, povolal 26. června 1884 ke vládě Jana Sverdrupa, dosavadního vůdce radikální většiny. Tu Svordrup r. 1889 vzdal se úřadu a v čelo nového ministeria poslaven vůdce konservativeův E. Stang. Změnou tou však radikalismus v Norsku nebyl nikterak za- staven. Hlavním heslem jeho programu stal se požadavek zvláštního zahranič- ného úřadu norského, který měl čeliti militaristickým a expan- sivním snahám, které podkládány dvoru švédskému, a od něhož si agitace slibovala odzbrojení a úplnou neutrali- saci Norska. Radikálové, podporovaní hlavně od učitelstva a kleru, do- sáhli při nových volbách do storthingu r. 1891 většiny a nové radikální ministerstvo Stoenovo bylo toho následkem. Toto snažilo se obmeziti radikální plány prozatím na požadav ek samostatných norských konsulátů v cizině, ale narazilo i s tímto zmírněním na rázný odpor u krále a ve Švédsku, kde jedno- stranná změna unijní akty vzbudila hlučné pro- testy. Král popíral, že by zařízení konsulátů bylo autonomní záležitostí norskou, a odepřel schválení příslušného usnesení z r. 1892.
Sverdrup E Stang Norsko Švédsko
7 article
V Norsku tedy odmílnuto r. 1893 vyzvání švéd- ského sněmu k jednání o reformu unie, a když Steen ustoupil novému, konservativnímu mini- sterstvu Stangovu (2. května 1893), storthina stupňoval opět svoje rozhodné kroky. Novému ministerstvu vyjádřena předem nedůvěra, kdežto odstupujícímu Steenovi odhlasován roční plat 6000 korun; apanáže králova a ko- runního prince zmenšena a roz- hodnuto, že společné konsuláty se Švédskem mají potrvati jen do 1. ledna 1895. Ale s radikalismem Norska zároveň rosíla ve Švédsku snaha o zachování unie v dosavadní formě a nebyla otřesena ani zastavením norských příspěvků na společné výdaje zahraničné. Volbami r. 1894 konservativní živel v storthingu sice značně posílen, ale přes to zachovali radi- kálové malou většinu, zahájili obstruke proti vládě, užívajíce nejostřejších výraz proti unii a koruně, ale byli konečně nucen ustoupiti rozhodným krokům švédského sněmu, který vypověděl obchodní smlouvu a zahájil čin- nou politiku k zachování unie. Storthing přistou- pil k jednání o revisi, povolil příspěvek k vý- dajům zahraničním a konsulárním a umožnil r. 1895 sestavení nového ministerstva Hageru- pova, které mělo s komisí obou sněmu zahájiti jednání o revisi ústavy. Komise tato, skládající se ze 7 zástupců Švědska a stejného počtu
Steen Švědska Norsko Švédsko Hager
8 article
Norů, zahájila r. 1896 svoje práce, ale nálada, unii nepřátelská, nebyla v storthingu nikterak zažehnána, nýbrž jevila se požadavkem „čisté“ norské vlajky bez odznaků unie pro loďstvo a tím, že zvýšiti králov. apanáži na bývalou míru bylo odepřeno. Nepřátelství proti Švédsku popoazeno ohnivým vystu pová- ním básníka Björnstjerne Björn- sona, který doma i za hranicemi vedl radikální propagandu, a výsledkem byla ohromná většina radikální po volbách r. 1897. Vyrovnávaci ko- mise hned na počátku příštího voku rozpuštěna a ke vládě povoláno radikální ministerium Stee- novo. Předešlé ministerstvo dáno v obžalobu. volební právo značně rozšířeno, odhlasovány návrhy, zvětšující samostatnou činnos Norska při sjednávání smluv mezi- národních. V mimořádném roz- počtu pak žádáno 16 millionů kor na vojenské i námořní účely a opev- nění, směřující přímo k obraně proti útokům švédským. Otázka vlajky opět uvedena na denní pořádek a vzájemné roz- hořčení stupňováno ještě, když následník Gu- stav, klonící se ke švédským požadavkům, dne 23. ledna 1899 přijal rogontství a v otázce haagské konference o mír nevyhověl norským přáním o zvláštním zastoupení a jednánío neutralitu. Došlo k demonstracím proti němu za pobytu v Kristianii a ke vzájemným po- hrůžkám válečným mezi Norskem a Švédskem. Napjetí zmírněno, když opět převzal vládu král Oskar, který 11. října 1899. podporován jsa výsledkem nových voleb do sně- mu švédského, povolil Norsku samo- statnou vlajku. Rovněž s potěšením bylo v Norsku uvíláno odstoupení neoblibeného mi- nistra zahraničního hraběte Douglasa, a l v otázkách konsulárních a hlavnu vybírání poplatkův od norských lodi v cizině došlo r. 1900 k novým sporům.
Noro Björnstjerne Oskar Douglasa Švédsko Norsko Kristiania
9 article
Konečně před dvěma léty zdály se spory ty býti vyřízeny, když vyjednavači švédšlí a noršti dohodli se, že Norsku dlažno přiznati právo na samostatné konsuláty. Leč v dalším vyjednávání o samém provedení reformy té činěny ze švěd- ské strany takové potíže a průtahy, že konečně norský sněm, přesvědčen o záludných vedlejšíeh úmyslech Švědska při průlazích těch, usnesl se samostatně a o své ujmě na zřízení konsulátův. Král Oskar, podnícen svými Švédy, usnesení tomu sankci svou odepřel. Faze tohoto nejposlednějšího boje zná ovšem čtenář již z depeší i ze zpráv této rubriky z týdnův nejposlednějších. Sněm norský nepodrobil se vůli králově a včera po stavil proti ní vůli svou, vůli svého lidu. Od ňal prostě králi, jenž národu odpíral konsuly korunu i trůní Rozhodnutí zbraněmi? Professor státní vědy na vídeňské univer sitě, Bernaczik, míní — na rozdíl od mnohýeh opačných úsudkův — že následkem usnesení norského sněmu bude — válka. Bojechtiví Švédové hoří od let touhou udeřiti na Nory Možno však též, že podaří se utvořiti přeee secundogenituru, ač-li Norové míní vážně mon- archii v zemi své udržeti.
Oskar Švéda Nora Noro Norsko
10 article
Björnsen Bjernstjerne. Proslulý tento básník norský, jejž český čtenář zná z jeho povídek a dramat, jenž o let silnou vede propagandu pro norskou nedd- vislost, dlel ovšem včera, v památný den nor- ského sněmu, v Kristianii. Dnes ráno odjel však na statek svůj. Věří totiž v klidné prove- dení rozhodnuti storthingu, s kterýmž z celé duše souhlasí. Kandidát trůnu. Jak se z Kodaně sděluje, pozornost Švědsk v příčině přištího obsazení trůnu obrací se především ke třetímu synu krále Oskara. II, k princi Karlu, věvodovi ze Západogolska. (Viz i mínění prof dra. Bernaczika.) Prine zrozen jest v r. 1861 a ženat jest s dcerou následnika dánského, s níž má dvě dcery. Švédské uliimatum. Z Kodaně, 8. června. (Pův. telegr.) »Dag- bladet« sděluje ze Štokholmu: Ministerská rada, konaná dnes v 10 hodin dopol. za předsednictví králova, usnesla se jednehlasně odmítnouti usnesení nor- ského storthingu jakožto nezákonné a žádati na Norsku zachování unie notou, jež bude míti ráz uitimata. Německo a převrat. Z Berlína, 8. června. O švédsko-norském konfliktu se proslýchá: Německá vláda nestoji nesympaticky ani proti jedné ani proti druhé zemi. (?) Naopak doufá, že konflikt bu de snad zvolna ale přece v míru urovnán. Další přiostřování konfliktu vzbudilo by jen politování.
Oskar Karel Dag Kristiania Kodaň Norsko Německo Berlín
11 article
Král Oskar II. a jeho rod. Norský a dnes už jen švédský král Oskar II. zrozen byl 21. ledna 1829 a vsloupil 18. září 1872 na trůn bratra svého Karla Xv. Hlavní akt jeho vlády, zvláště v Norsku, výše jsme vylíčili. Osobně vynikl Oskar II. jako básník, ovšem prostředních kvalit a jako pě- stitel věd a umění; zjednal si tak čestného ti- tulu všech fakult ve Vídni, Bologni, Oxfordu Cambridge, jakož čestného členství akademie věd v Berlině a Petrohradě. V Praze dlel král Oskar II. loni 23. a 24. února. Následníkem jeho jest korunní prine Gustav Adolf, vévoda z Warmlandu, zrozený 11. listopadu 1882. Vojsko nozské a švédské. Armáda švédská sestává ze 6 divisí vedle gotlanského mužstva a čítá v míru 58 682 mužů, 7240 koní, ve válečném stavu 331.982 mužů, vedle domobrany 179.000 mužů. Norská armáda složena jest z 5 pěších bri- gád po 4 sborech, z gardy královské (mysliveů), dále ze 3 sborů lehké jízdy, ze tří sborů polního dělostřelectva a konečně ze dvou baterií horského dělostřelectva. Vojsko to čílá v míra 30.000 mužů, za války 80.000 mužů, maj tedy Švědové několikanásobnou přesilu číselnou, ale Norové spolehají nepochybně na výhodnější terén svůj i v lepší výzbroj svou a snad i po- někud — v nehybnost krále Oskara.
Oskar II Xv Gustav Adolf Noro Oskar Norsko Vídeň Bologna Oxford Cambridge Berlín Petrohrad Praha Warmland akademie věda
12 article
Smýšlení v Norsku.
Norsko
13 article
Podle »Standardu« chystají se Norové vy- slati zvláštní poselstvo ke všem dvorům, aby je požádali za uznání samostatnosti norské vy- sláním zvláštníeh vyslanců do Kristianie. Jak se norský premier Michelson vyjáddřil, jest Norsko také vojensky přichystáno na všechny eventuality. Vynikající Nor, dlicf ve Vídni, vyjádřil se včera k redaktorovi: »Nám Norům jest zajisté lito osoby královy, jemu osobně viny nepřičí- táme. Jest ale mužem již vysoké ho věku a podlehá snadno cizím vli- vům, zvláště t. zv. »velkošvědské« strany jejího mluvčího Bostroma, kterýž teprve před několika týdny z ministrpresidentství odstoupil Na jeho přímý podnět král konsulátnímu zá- konu sankce odepřel.
Noro Michelson Kristiania Norsko Vídeň Bostrom
14 article
V norském sněmu semklo se ale všech 118 jeho členů, ať konservativci, liberálové neb so- eialisté, v jeden šik a provedli vůči cizovláde věli svou.« Jiný dopisovalel z Kristianie liči obraz vče rejší schůze sněmovní: »Zřidka kdy zastupi- telstvo národa skýtalo obraz tak slavnostně do jemný jako včera za velikého usnesení. Vážn myšlení zračilo se ve tvářích všech poslaneů i posluchačů. Všichni naslouchali řeči před- sedově a ministrově se zbožným tichem. A když poslanci hlasujíce povstali, vše zvolalo s presidentem jedním hlasem: »Bůh chrai vlasiť naši!« Nezůstalo oka nezroseného . . Ulice byly po sehůzi nad obyčej oživeny. zvláštní vydání listů šlo z ruky do ruky, ale občanstvo zůstalo proto klidné. A když po- zdravilo přece předsedu Bernera a ministra Michelsena, ze sněmu odcházející, voláním slávy, tito vyžádali si, by ustalo se v projevech a všichni uposlechli. Na pomezí mezi Norskem a Švédskem ko- nána v posledních dnech náboženská shro- máždění za přilomnosti tisícův z Norska ze Švédska. Pronášeny modlitby o smír obou národův. Další vývoj krise závisí ovšem o švédského sněmu. Ale jelikož se věři v klidné rozřešení, jest obchod nerušen a úřady klidně pokračují ve funkcích svých. Smýšlení cele země norské vyjádřiti lze třemi slovy: j ed nota, sebedůvěra, klid . ..
Berner Michelsen Kristiania Norsko Švédsko
15 article
Telegram y. Ze Šlokholmu, 8. června. (C.-B.) Krá Oskar svolal včera státní radu. Ze Šlokholmu, 8. června. (C.-B.) »Deg bladet« sděluje, že norští diplomaté, zaměstnan v ministerstvu zahraničních záležitostí, vzdali se večer svých úřadů. Hněvy krále Oskara. Ze Štokholmu, 8. června. (C.-B.) Krá odpověděl telegraficky na žádost předsedy Ber- nera podanou jménem storthingu za au di- enei adrosní deputace: Neuznávaje revolučních kroků, jež podnikl storthing, poru- šuje ústavu a říšskou aktu a ve vzpouře proti králi, nepřijmu deputaci. Zároveň vzkázal král předsedovi storthingu že zmoenil přednostu výpravny, Sieberna, aby adresu přií jal. Včera a dnes dostal král ze všech kraje říše a dresy sympatie a oddanosti Vztýčení vlajek norských. Z Kristianie, 8. června. (C.-B.) Ministerstv zemské obrany uslanovilo, že zejtra o 10. hod. dopol. zamění se po celé zemi dosa- vadní vojenský a pevnostní prapor novým praporem ustanoveným včerejšl resoluci a při té příležitosti bude salutovánv pevnostech a na vojenských lodích 21 dělovými výstřely. V Kristianii provede se tento akt na tvrzi Akershut u přitomnosti posádky.
Oskar Sieberna Kristiania Šlokholm Štokholm
16 article Norská opatření.
Norská opatření. Z Kristianie, 8. června. (C.-B.) Ve státn radě ustanoveno včera, že odbor pro zahra- ničné záležitosti odloučí se od odboru obchod- ního a že učiněn bude samostatným. Mini- strem vnějších záležitostí jme- nován byl státní ministr Leslana. Resolucí bylo usneseno, z vojenské vlajky od- trhnouti odznak unie. Odbor pro obranu země vydal výnos, v němž se oznamuje usnesení storthingu a převzetí zemské správy státn radou.
Min Leslan Kristiania
17 article Moravské smiřovačky.
Moravské smiřovačky. Poměrně největšího vývoje doznala ve smi řovačkách otázka změny zemského zří- zení a zemského volebního řádu, než od původních návrhů dra. Žáčka a soudr. na jedné straně a dra. Prombera a soudr na druhé straně dospěla k zásadám, na nichž subkomitét pro volební opravu ve schůzi dne 29. listopadu 1904 skoro již se dohodl. Původní návrh dra. Žáčka a soudr. podán byl v rysech velmí širokých. Žádal důkladnou revisi a částečnou změnu zemského zří- zent a zemského volebního řádu při šetření těchto zásad: 1. udělení volebního práva do sněmu př nejmenším všem, kdož mají v kurii měst a ven- kovských obcí volební právo do říšské rady; 2. sestavení skupin v kuriich měst a obcí venkovských, pokud možno, dle národnosti; 3. pojetí do městské kurie, pokud mežno. všech míst, v nichž jest okresní soud, jakož těch, která mají jistou důležitost a velký počet obyvatelstva a rozmnožení následkem toho po- čtu poslanců za tuto kurii; 4. zrušení volebního práva obchodních živnostenských komor; 5. rozmnožení počtu poslanců za kuri obcí venkovských tak, aby dle možnosti žádný volební okres nečital přes 30.000 obyvatelů; 6. přímé a tajně volení ve všech skupinách při čemž místem velebním budiž každá obec přes 250 obyvatelů; 7. uplatnění zásady poměrného zastoupen při volbách za velkostatek. V návrhu dra. Prombera a soudr. žá- dala se pouze změna zemského volebního řádu zavedením tajného a přimého volebního práva ve všech kuriích. Ve věci volebního práva velko statku podán byl návrh zpravodaje hr.
Žáček
18 article
Serényia, jehož účelem bylo sesílení I. vo- lebního sboru o zástupce statků fideikomisních a poměrné rozmnožení poslanců za tento sbor se současným zmenšením jich za sbor druhý v poměru 12 k 18, dále zmíněný návrh Žáčkův o poměrném zastoupení a zprostředkovací ná- vrhy bar. Chlumeckého, jež stanovily, by oba volební sbory za velkostatek zůstaly ne změněny a každá volba v tom neb onom sboru by provedla se dle zásady poměrného z stoupení menšiny. Proti těmto návrhům bar Chlumeckého při generální debatě ve stálém vyrovnacím výboru nebyl činěn žádný odpor. Podrobný návrh dra. Záčka a soudr. na změnu zemského volebního řádu a osnova, jím vypracevaná, spočívaly na těchto zásadácha Počet poslanců stanoven 137, z nich dva virilisté (kníže-arcibiskup olomoucký a bisku brněnský) a 135 poslanců zvolených: a) z kurie velkostatku 30 b) z kurie měst 40; c) z kurie obcí venkovských a moravskýeh enklav 58; d) z kurie obchodních a živnostenských komor 4; e) za zemědělskou radu 3. Počet členů zemského výboru stanover číslicí 7, z nichž 2 za velkostatek, 2 za kurii městskou a obchodní a živnostenské komory 3 za kurii obcí venkovských a zemědělskou radu. Lišil se tedy tento návrh dra. Žáčka od dosud platného zem. voleb. řádu tím, že 1. roz množoval počet poslanců o 37, z čehož při padalo na města 9, na kurii obcí venkovskýeh 27 a na zemědělskou radu nově počítáni 3 po- slanci. Za to snižoval počet poslanců za ob- chodní a živnostonské komory ze 6 na 1; 2. zvýšoval počet přisedících zemského vý- boru ze 6 na 7 a stanovil jiné modality o jieh volbě. Až dosud volí kurie velkostatkářská. městská a venkovská po jednom členu zem- ského výboru a tři se volí z plena.
Žáčkův Chlumecký živnostenský komora
19 article
Dále stanovil návrh dra. Žáčka, že volby ve všech kuriích mají se konati přímo, kdežto až posud platný zemský volební řád stanoví v kurii obcí venkovských volby nepřímé. Volební právo ve skupinách měst a venkovských obeí přiznával každému, kdo v obci platí alespoň 3 zl. 60 kr. přímé daně, bez mimořádné při- rážky, kdežto až posud platný volební řád při- znává volební právo v městské kurii těm, kdož platí v Brně 20 zl., v jiných městech 10 zl.a v kurii obcí venkovských 5 zl. přímé daně bez přirážky. Do kurie městské přibral 94 nových obcí, sídel to okresních soudů, nebo předměstí velkých měst, pak všechny městyse, čítajíeí přes 1500 obyvatelů a volební okresy obef ven- kovských upravil tak, aby dle možnosti žádný nečítal přes 30.000 obyvatelů. V ohledu národnostním dle návrhu dra. Žáčka byl by sněm sestaven následovně: 2 virilisté, 30 velkostatkářů, 65 Čechů (17 za města, 46 za venkovské obce, 2 za zamědělskou radu), 34 Němci (18 za města, 4 za obchodní komory, 11 za venkovské obce, 1 za zeměděl- skou radu). Pochybnými zůstaly by: 5 mandátů za skupinu měst a 1 za obce venkovské K tomuto rozdělení mandátů dospěl na základč poměru počtu obyvatelstva obou národností jeho poplatnosti.
Žáček Čecho Němec Brno
20 article
Korreferent subkomitétu pro volební opra- vu, dr. Götz, podal proti tomuto návrhu dra Žáčka řadu námitek. Tak zejmena poukazoval k tomu, že četné německé — dle názoru dra Götze arci — obce přikázány byly českým okre- sům, naproti tomu zase k německým většinou obcím připojeny české, vše prý za tím účelem, aby německé hlasy v takto utvořených voleb- ních okresích se ztratily. Pak nebyl spokojen dr. Götz tím, aby de kurie městské zařaděna byla všechna ta místa, která tam navrhoval dr Žáček. Podal tedy po obšírném odůvodnění návrh, aby osnova dra. Žáčka nebyla vzata za základ podrobné debaty a podal svůj proti- návrh.
doktor Götz Žáček
21 article
Protinávrh dra. Götze se lišil od návrhu dra. Žáčka základním svým pojetím. Kdežto dr. Žáček při rozdělování mandátů držel se pod- kladu geografického, vzal dr. Götz pro rozdělení mandátů podklad ethnografi- cký. Navrhl totiž změnu nynějšího způsobu volby takto: Volba poslance ve voličské kurii měst, v kurii obcí venkovských a ve všeobecné kurii voličů (tuto návrh dra. Götze chtěl te- prve zavésti) konejž se pro obě národ- nosti odděleně a to tím způsobem, aby počet poslanců, jež ta neb ona národnost v do- tyčné kurii má voliti, byl předem ustanoven. na celou zemi rozvržen a pro každou národ- nost předsevzato bylo samostatné rozdělení země na volební okresy tak, aby německé a če- ské rozdělení volebních okresů — každé pro sebe — pojímajíe všechna místa země, zůstá- valo vedle sebe a aby obě národnosti vykoná- valy volební právo úplně různě. Voliči jiné národnosti mají dle vlastního sebeurčení přidat se k volebnímu sboru buď německému, nebo českému. K vyšetření počtu mandátů, které mají při- padnouti oběma národnostem, vzal dr. G öt za základ „počet hlav obou národnosti a poměr jieh poplatnosti s příslušnou kombinací poměr- ných čísel odchylky.“ A tak dospěl v návrhu svém k následujícímu sestavení sněmu: viri- listé 4, velkostatek 30, městská kurie 40, kurie obcí venkovských 45, všeobecná třída voličská 14, obchodní a průmyslové komory 6 a země- dělská rada 2 poslance, celkem tedy celý sněm 141 poslanců. Z toho dle návrhu dra. Götze připadly by Němcům 52 mandáty (2 virilisté. 25 za města, 12 za obce venkovské, 6 (!) za obchodní komory, 6 ze všeobecné třídy volič- ské a 1 za zemědělskou radu) a Čochům 59 mandátů (2 virilisté, 15 za města, 33 za obee venkovské, 8 za všeobecnou kurii voličů, za obchodní komory nic a za zemědělskou radu 1).
Götz Žáček Němec rada 1
22 article
Jak ovšem dr. Götz mohl všechny mandáty za obchodní komory při svém ethnografickém prin- cipu reklamovati pro Němce, zůstává nepoche- pitelno. To zdálo se samotnému dru. Ulri chovi poněkud silným tabákem, že přišel s návrhem zprostředkovacím, v němž, poku mandátů za obchodní komory se týče, na vrhoval poměrné zastoupení obou ná- rodností. Na schůzi subkomitétu pro opravu zem- ského velebního řádu dne 4. června 1901 změ- nil dr. Götz návrh svůj takto: města 41 posl. (17 českých a 24 němečtí), obce venkovské 51 (38 českých, 13 němockých), biskupové 2 (oba připočítal Čechům), vírilisté 2 (1 Čech a 1 Ně- mec), rektoři to obou technik, zemědělská radn 2 (1 Čech a 1 Němec), velkostatek 30 (11 Čechů (?) a 19 Němců), všeobecná třída voličů 7 (5 Čechů a 2 Němei), obchodní komorye (2 Češi a 4 Němci), tedy 77 českých a 64 ně- meckých poslaneů a celkem 141. Dr. Žáček navrhoval 67 českých a 38 německých poslaneů. celkem tedy všech 143 a žádal pro měst. kuri 19 českých, 22 německých a pro kurii obe venkovských 41 českého a 12 německých po- slanců a velkostatek vůbec národnostně nedělil Hr. Sérenyi činil pro kurii venkovských obe návrh zprostředkovací, v ten smysl, aby z úhrn ného počtu mandátů v ní připadalo 40 Čechům a 13 Němcům. Tak vyvinula se otázka volební opravy ve starých smiřovačkách. V zásadě byl princi ethnografický uznán a spor točil se jen o ně- kolik mandátů. Nové smiřovačky v otázce této učinily značný krok ku předu a posunuly ji značně ku
doktor Götz Němec Čecho Čo Čech Žáček Hradec 1 Němce Němei Němec
23 article
předu. Subkomitét pro volební opravu měln Vídni dne 29. listopadu 1904 dvě poradr. Zúčastnili se jich čeští členové dr. Kou- dela, dr. Žáček a dr. Šilený, dále ba. Baratta, baron Chlumecký, dr. sl Oberleithner, Rohrer a Zöllner Officiální zpráva o těchto poradách praviln pouze, že jednalo se o počtu mandátů a jie rozvržení dle kurií, že v četných bodech bylo docíleno dohody a vzhledem k jedné důležité otázce, o níž dohody docílene nebylo, podán byl zprostředkující nt- vrh, jenž přijat byl ad referendum, ježto ne byl nepřijatelný m. Žádná officiální zpráva pravidelně nie n řekne, alo tato řekla méně, než nic. Za to hne „Neue Freic Presse“ ze dne 1. prosince 1904 postarala se o to, by veřejnosti bylo známo, e nám Němci ve volební opravě nabízelir polovládní brněnský „Korrespondent“ ze dn 6. prosince 1904 rozepsal se o volební opravě, jak subkomitétem stálého vyrovnávacího výbon meravského v zásadě byla stanovena Kausální nexus obou těchto zpráv dával jasně všem čtoucím a rozumějícím na vědomi, ž s nabízenou Němci volební opravou se čeští čle- nevé spokojili, že ve věci této doeflene bylo málem plné dohody. Jest ostatně také dosti š. roce známo, že byl to český člen subkomitétu. který zamýšlenou a nám nabízenou volební opravu do nebe vychvaloval a každý odpor proti ní prohlašoval za neopportunní, nepolitický. Nuž, vizme, jakého jádra a jakých kvali byla nabídka dosavadní sněmovní většiny.
doktor Kou Žáček Šilený Chlumecký Oberleithner Rohrer Zöllner Němec Vídeň Neue Freic Presse
24 article
Od posledního návrhu dra. Götze ve sta- rých smiřovačkách liší se trochu číselně; ostatně v lišáctví se mu rovná, ba v mnohém joj ještě předstihuje. Počet zemských poslanců st- noví na 151, z nich mají připadnouti: virilistům 4 mandáty, velkostatku 30, městům 43, obchod- ním komorám 6, obcím venkovským 54 a vše- obecné třídě voličské 14 mandátů. Národnostně dělí poslance německ návrh následovně: Němcům přiznává 64 mandáty (2 virilisté, 19 za velkostatek, 22 z města, 13 za obce venkovské, 4 za obchodní komory a 4 ze všeobecné kurie voličské), Če- chům 87 (2 virilisté, 11 za velkostatek, 21 z města, 41 za obce venkovské, 10 za všeobec- ncu kurii voličů a 2 za obchodní komory) Návrh tento zachovává princip ethnografický ohledně vykonání voleb stanoví: ve velkostatk a v obchodních komorách má se uplatniti po- měrné zastoupení, v ostatních volebních kuriích má se volba díti dle národností oddělenč. Na první pohled vypadá ono míšenské ja- blíčko, které nám darem nabízí nynější sně- movní většina, velmi roztomile. Zní to jakov pchádce, když slyšíme, že Němci chtějí nám dobrovolně vydati většinu sněmovní, žev příštím zemském snému, budou-li ovšem smi- řovačky uskutečněny, budeme míti svých 87 poslanců proti 64 poslancům německým. Al ve skutečnosti krásné toto jablko červ německé chytrosti a neupřímnosti hlodá. Němci, aby do- stali ve svém návrhu pro nás většinu, vpočítá- vají do ní konservativní velkostatek (11) a viri- listy (2). Konservativní velkostatek byl a jest posud německým, v četných případech si spíše proti nám, než s námi. Z virilistů dá- vají Němci nám i sobě po dvou. Z toho připad na naši stranu rektor české, na německou rekton německé techniky. Druhým virilistou, kterého Němci pro sebe počítají, jest patrně jeden z obo biskupů.
Němec Al
25 article
A nyní se snadno může státi, že oba bisku- pové budou Němci — případ ten není vylouče — pak, odpočítáme-li poslance za velkostale konservativní, zbude nám 75 poslanců z 151, kdežto Něme: s celým velkostat kem budou míti 76 hlasů, tedy o hlas vce. Kde je tedy potom naše sněmovní vě- šina? A to jest počítáno tak, jakoby ze vše- obecné kurie voličské nám 10 mandátů již n- jisto připadlo, ač to jest hodně pochybným. Ale nejen to: tento nový volební řád bude-li přijat, má býti platným skoro na věčné časy. Další jeho změny mají býti vylee čeny tím, že přiště nikoli snad přílomnosta čtvrtin a většina dvou třetin všech poslane, jako dosud, nýbrž ještě větší kvaliti kovaná většina může býti oprávněn usnášeti se o změnách zemského volebníh řádu, které ostatně spadají také do právo moci kuriátního veta. Tak v pravdě vypadá oprava volebníh řádu, tak by vypadal příští zemský sněm! A za to, za většinu, závislou na libovůli velkostatku, máme Němcům na věky pojistiti nynější jejieh državu, máme uznáním kuriátního veta zarazi cestu přirozenému vývoji našeho národa v mar- krabstvil
Němec
26 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. června. (Po českém sně- movánt.) Posl. Jos. Bendel uveřejňuje v »Volks-Zigu.« úvahu o tom, jaká naučení pr vyplývají z ukončeného právě zasedání sněmu království českého. Zastavuje se předevšímu prohlášení, jež před odročením sněmu učini jménem vlády místodržitel hr. Coudenhove tvrdf, že »odstranění nerovnosti a nynější dob přiměřené rozšíření sněmovního volebního řádu«, jež vláda slibuje, leží v zájmu Čechů, kdežt »zastoupení ve správě zemské atd. na základě práva« přijde vhod Němcům. »Národní kuri s právem veta, jichž se domáhají Němci — píše dále posl. Bendel — vládní prohlášení ne slibuje, ale toto právo veta dostaví se automaticky v případě potřeby. Jakmile by se česko-feudální většina pokusil o bezohledné znásilnění národního práva Němeů, vyhledají tito opět svou obstrukční zbraá kterou jim nikdo nemůže vyrvati . .. Obstrukc ukázala se nejlepší obranou proti zvůli odpůrce neboť ukázala hranice české moci«. Čechove byli dle výkladů Bendlových tak dlouho ne- citelni k ochromenému parlamentu, dokul Němci neochromili český zemský sněm. Alen sněmu, třebas s omezenou pravomocí, Čechoné spatřují dosud jakýsi vstup do budoucího gene rálního sněmu zemí koruny české a prolo m svém sněmě rozvíjeli státoprávní otázky, poli- dali adresní debaty atd. Všemu tomu němecli obstrukce učinila konec; dokázalať jim, žem poli státoprávním proti vůli Němců nemohou nic vyříditi a ničeho nedosáhnou. Ve smtr česko-německý prof. Bendel nevěří, ale za moln má klidné soužití Němců vedle Čechů. Poa
Posl Bendel Ziga Coudenhove Čecho Němec Čechov Bendlův Alena sněm Praha národní práv Něme