Periodikum ALTO Viewer

1

Románová příloha

2

„Národních Listů“ k číslu 267. ze

3

dne 1. října 1903.

4 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Císař Sahary. Dle zpráv pařížských listů hodlá se p. Jacques Lebaudy vzdáti státního občanství francouzského a získati státní příslušnost v Anglii. Doufá, že svoje záměry v příčině založení říše sa- harské spíše provede pomocí Anglie. — Podivný člo- věk vzbuzoval těchto dnů pozornost davu na ulicích pařížských. Ubíral se pěšky k fotografovi ve skvostné podivínské uniformě, jejíž některé kusy připomínaly fantastickou husarskou uniformu, jež však nepřipo- míná žádný z nynějších pluků. Rudý plášť, jehož řasy vojína znamenitě zdobily, byl by dělal parádu i samému Neronovi. Sedý širák se střechou na jedné straně ohrnutou byl zdoben bílým peřím a činil do- jem zcela »transvaalský«, křivá šavle, jež se zdála pocházet přímo z dob prvního císařství, doplňovala bohatýrské vzezření. Kdo byl tento tajemný vojín? Na dotaz jakéhos zvědavého žurnalisty odpověděl mladý, osmahlý, statný hrdina: »Jsem Laberdesque generalissimus vojsk jeho veličenstva císaře Sabary !- Pod purpurovým pláštěm měl přes prsa stuhu řádu bílého pelikána. Pan Laberdesque, generalissimusa komandér řádu, šel k fotografovi, aby se dal zvěčni pro příští pokolení. Několik dnů potom doručil nový hodnosta jeho veličenstva Jacquesa I. osobně re- dakcím po dvou exemplářích své nové podobizny, jež činila znamenitý dojem. — Ostatně očekává milého monarchu saharského velmi mrzutá afféra. Byl vy- zván, aby se odebral k vojenským cvičením a nepo slechne-li, bude prohlášen za sběha.

Lebauda Neron Laberdesque Jacques Anglie

5 article

= O zavraždění kancléře italského konsulátu v Monaku oznamují se následující podrobnosti: Kon- sulární kancléř Stella, jenž byl v Monaku a dvě léta činný, zastával úřad konsula, který byl povolán na jiné místo a bydlel s manželkou a šestiletou dce- ruškou v přízemí budovy konsulátu. Minulého úterý ráno k 9. hodině odešla signora Stellová nakoupit. Manžel její byl v tu chvíli ve své pracovně zaměst- nán sepisováním zprávy, kdežto v předsíni čekali tři chudobně odění lidé. Když se signora Stellová po hodině vrátila, nalezla před konsulátem dav lidí a v domě snažili se policisté vypáčiti spojovací dvéře mezi bytem a kanceláří. Když dvéře nepovolovaly, vnikla signora Stellová do bytu oknem a nalezla tu manžela mrtvého v kaluži krve. Měl v levých prsou ránu dýkou 9 centimetrů hlubokou, jež prořízla plicní tepnu a pronikla srdcem. Podle všeho jde tu o drama žárlivosti. Jakýs obchodník z Marseillu, kde Stella dříve bydlil, považoval jej za svého soka a několikrát již se pokusil usmrtit jej. Poprve stalo se tak as před osmi měsíci na italském konsulátu v Nizze, kde se obchodník obořil na Stella revolverem. Po druhé pronásledoval žárlivec konsulárního kan- cléře v červnu v Monaku. Tehdáž žádal Stellu úřady o ochranu, což se také stalo. V poslední době všal bdělost policie ochabla a tak vrah přece dosáh svého cíle. = Statečná dívka. Z Christianie se oznamuje Brzy před vypuknutím velkého požáru na Kongens- gade, o němž jsme již přinesli obšírnou zprávu, do- pravila 19letá dívka Agata Andresenova, jež měla dozor u vytahovadla pro osoby, jakous dámu do druhého patra. Hned potom slyšela s nejvyšších pater volání o pomoc a v témž okamžiku zpozoro- vala již i plameny. Nepozbyvši ani na okamžik rozvahy, vyjela statečná dívka co nejrychleji mohla

Stella Stellová Andresenův Monako Marseille Nizza Christiania Kon

6 article

do nejhořejšího patra, kdež stály manželka a děti bydlícího tam fotografa Bjoerklunda s jinými oso- bami, obklopeny plameny a dýmem, před vchodemk vytahovadlu a volaly zoufale o pomoc. Jak jsme onehdy již oznámili, rozšířil se požár tak úžasně rychle, že v několika minutách celá rozsáhlá budova byla v plamenech. Když slečna Andresenova po vy- tahovadle opět sjížděla, šlehaly jí již z prostředních pater vstříc plameny. Přes to se jí podářilo, dostat se se zachráněnými osobami bez pohromy z hořící budovy. Již chtěla statečná dívka na novo se od- vážit svého nebezpečného zachraňovacího pokusu, když se s hrozným třeskem sřítil hořejší stroj vytahovadla a tak v poslední chvíli zabráněno, že statečná zachranitelka marně neobětovala vlastní svůj život. = Shledali se po telefonu. Z Nov. Yorku se oznamuje: Miss Husseyova, mladá dáma v St. Louis, nalezla těchto dnů pomocí telefonu svého otce, s nímž se již po sedmnáct let nebyla viděla. Mladá dáma četla mezi inserty v novinách jmeno »J. M.

Andresenův York St . Louis

7 article

Hussey« a poněvadž jí to jmeno bylo nápadné, dala se s mr. Husseyem telefonicky spojit. Na otázku jeho, čeho si přeje, tázala se: »Jmenuji se Husseyova a chtěla jsem se vás jen zeptat, je-li možno, abyste byl mým otcem.« — »Jak pak se jmenujete?« — — »Anna Hussevova. Ale říkají mi Anna Marwel- lova; neboť moje matka, když dala se s mým otcem rozvést, provdala se podruhé. Je tomu teď sedmnáct let.« — »Výborně, tak přijď tedy co možná nejdřív sem do mé pisárny. Jsem tvým otcem a neviděl jsem tě od té doby, co's byla malým děvčátkem.« — Teď žije miss Anna Husseyova u svého otce. = Sklepník aristokratem. »Daily Express« ozna- muje z Nového Yorku: Bývalému sklepníku z Cafe Riche v Paříži podařilo se hráti v nejvznešenější společnosti novoyorské vynikající úlohu. Vydával se za ruského šlechtice a tvrdil, že má značné jmění. As před rokem přibyl do Nového Yorku a získal si přístup do vznešené společnosti, zejmena tím, že se na závodišti seznámil s některými jejími členy. Byl zván k různým velkým hostinám v Newportu a měl také ve Filadelfii značné úspěchy. Mladá jakás dáma, jež byl v Paříži obsluhoval, poznala a prozradila jej. právě když se chystal ke svatbě se vdovou velmi bo- hatou. V novoyorské společnosti jsou touto afférou velmi rozmrzelí a nabídli obratnému sklepníku znač- nou sumu peněz, aby mlčel. Takovýto případ, jak známo, není jediný svého druhu.

Hussey Hussevův Marwel Husseyův Nový York Paříž Newport Filadelfie Daily Express Cafe Riche

8 article Zemřelí v Praze.

Zemřelí v Praze. Dne 25. září 1903: Vamberova Emilie, dcer posluhy 21/4 roku, 187—III. Hejlova Marie, dcera ko- čího, 3 roky, 473—VIII. Sedláček František, stavitel, 54 roky, 539—II. Linhart Jan, domovník, 70 roků, 968—II. Hellerová Marie, obročnice, 74 roky, 1180—Il. Heubergová Lora, manželka zlatníka, 43 roky, 248—V. Ulrich Josef, kočí, 78 roků, 1215—II. Stundlová Anna, vdova po sládku, 72 roky, 302—III. Soukupová Fran- tiška, manžetka sluhy, 54 roky, 474—III. — Ve vše- obecné nemocnici: Firmanová Marie, manželka zámečníka, 62 roky. Krix Adolf, obchodník, 42 roky, Řadová Františka, manželka strážníka, 28 roků. — U Milosrdných bratří: Spánek Josef, kočí, 34 roky. — U Milosrdných sester: Čížkova Josefa, služka, 28 roků. — U Alžbětinek: Přího- dova Alžběta, švadlena, 22 roky.

Hejlův Marie Sedláček František Linhart Jan Hellerová V Ulrich Soukupová Fran Krix Josef Alžběta Praha Heubergová Lora Stundlová Anno Vamberův Emilie Firmanová Marie Čížkův Josef

9 title

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.

Král Praha národní divadlo

10 article

Ve čtvrtek 1. října.

11 article

290. hra v předpl. (2. čtvrtka.)

12 article

Poprvé: Drama čtyř chudých stěn. O čtveru dějství. Napsal Frant. A. Šubert. Režisér Jaroslav Kvapil. OSOBY: Vojtěch Králenec, horník, E. Vojan. Rokos, horník, Fl. Steinsberg. Veverka, horník, J. Mošna, Škarban, horník, A. Sedláček. Tonička Králencová, M. Hübnerová. Barbora Králencová, M. Ryšavá. Rů- ženka, Pepíček, děti Králencových, A. Polívkova, R. Maříkova. Boženka, schovanka Králencových, Ž. Bou- škova. Škarbanová, žena horníka, L. Dostalova, Brouzda, potulný dělník, J. Šmaha. Pivousek, lezec, J. Havelský. Baum, ředitel dolů, K. Želenský. Scheidler, ředitel dolů, E. Focht. Dr. Houška, důlní lékař, p Rada. Merfait, podsprávčí dolů, R. Inneman. Br. Bruj, okresní lékař, K. Pulc. Žákovec, komisař okresního hejtmanství, J. Vávra. Krejza, mladý kaplan, Fr. Ma- tějovský. Sejkora, učitel Matičné školy, R. Kafka. Melichar, žurnalista, K. Mušek. Schulze, horník, Eug. Viesner. Kotora, horník, K. Hašler. Trnka, horník, J. Karásek. Důstojník, J. Loos. Písař, K. Váňa. Sluha, A. Hlaváček. — Horní lid. Četníci. Vojsko. Děj v zá- padních Čechách, v zimě r. 1890. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 9. hod.

František A Šubert Kvapil Králenec E Vojan Rokos Steinsberg Veverka J Mošna Škarban A Sedláček Tonička Králencová M Hübnerová Králencová M Ryšavá Pepíček Králencový A Polívkův R Maříkův Boženek L Dostalův Brouzda J Šmaha Baum K Želenský Scheidler E Focht doktor Houška R Inneman Bruj K Pulc Žákovec J Vávra Krejza Sejkora R Kafka Melichar Schulz Eug Viesner Kotora K Hašler Trnka J Karásek J Loos Písař K Váňa A Hlaváček Francie . Ma Čechy učitel matičný škola Drama čtyři chudá stěna

13 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek 1. října. Začátek o 7. hod. První vystoupení pí. M. Hes-Gutové. Po čtvrté Chudá holka. Fraška se zpěvy o 5 jednáních. Napsali Krena E. Pešková. Režisér B. Kovář. Lindau. Přeložil Dirigent E. Stary (blíže Palackého mostu). Začátek o 7. hod.

M Hes Gut Fraško E Pešková Praha Lindau lidový divadlo Palacký most

14 article Aréna na Smíchove

Aréna na Smíchove Ve čtvrtek 1. října. Novinka. Kráska z Nového Yorku. Americká výpravná operetta o 2 jednáních (4 obraz.). Dle anglického originálu H. Mortona upravili L. Krenn a K. Lindau. Přeložil V. Táborský. Hudbu složil Gustav Kerker. Režisér slovní části p. K. Lier. Tanec a choreografickou čásť operetty uspořádala Mary Groszová. Dirigent p. Jar. Hess. Denní prodej lístků naleza se u knihkupce p. Urbánka v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí- chově »u Libuše«. 22211

H Morton L Krenn V Táborský Kerker K Lier Maro Groszová Hess Urbánek Libuše Smíchov Nový York Praha

15 title

Pištěkovo lidové divadlo vaohraico.

Pištěkův lidový divadlo

16 article

na Kra Ve čtvrtek 1. října. Začátek o 7. hod. Ve prospěch slečny Pavlíny Vedralovy. Poprvé: Hušketýrova první láska. Veselohra o 4 jednaních. Z francouzského dle E. M. zpracoval Šourek. 21164 Zejtra je lidové představení za poloviční ceny Drahomíra aneb: Zavraždění sv. Václava

Pavlín Vedralův Šourek Drahomír zavražděný svatý . Václav

17 article V tu chvíli vypuzený pes zaskučel a počal škrabat

V tu chvíli vypuzený pes zaskučel a počal škrabat na dvéře. »Poznávám podle vaší tváře, že čtete něco zajíma- vého. Snad ne Goluchowského »Dumání«, které jsem vám doporučila?« tázala se Valentina. »Angélique! ouvre la porte cette pauvre bete!...1) jeho křik mi rozdírá srdce ... Čtu cos lepšího, než »Du- mání«, čtu dilko Rospailovo, které mi děkan laskavě za- půjčil,« odpověděla chorá. »Nech, Andělko, dvéře otevřené, ať sem může trochu vzduchu. Neuvěřila byste, jaké zá- zračné léčení provozoval ten člověk svými prostředky! Jsem dojata a zdá se mi, že jsem byla zdravější již po přečtení několika kapito. Což pak teprve bude, až to všecko počne působit! Joseph, mon enfant, n'as tu pas

Goluchowský Valentinos Rospailův Joseph Angélique

18 article

froid ?2).

19 article

»Non maman.« »Což pak by bylo dobře léčit se bez porady lékař- ské?« namítala slečna Valentina. »Mám tě vynést, Jožo, před chodbu?« tázala se Andělka bratra. »Uviděl bys ptáčky, viděl bys, kterak Ka- rušek honí motýly ...«

Valentinos Andělka bratr

20 article »Víš přece, že nemohu vyjít na dvůr, neboť jsem

»Víš přece, že nemohu vyjít na dvůr, neboť jsem osláblý«, odpověděl hošík. Nešťastná osláblost byla trýzní nebohého děcka. Myslil toliko na ni a proto také byl obětován svatému Františku, jehož habit nosil, nemluvě o lécích, jimiž ne- ustále byl epán. Zatím paní s guvernantkou rozmlouvala o lékařích.

svatý František

21 article

1) Andělko, otevřte dvéře tomu nebohému zvířeti. 1) Josefe, milé dítě, není ti zima?

Josef

22 article

Zatím Andělka pobíhala kolem stolu, za ní vrkoče vlasů a okolek její krátké, bleděrůžové sukýnky a za nimi pes. Andělka skládala a rovnala knížky a pes poskakoval a chytal dívku za rukávy anebo trhající se botky, zřejmě ji upomínaje kratochvíli, na niž měl nárok. Skřipot zásuvky probudil učitelku z rozjímání. Po- hlédla na stůl a zvolala: »Co děláš, Andělko ?« »Skládám knížky. Smím k matince?« tázala se, zamk nuvši stolek. »Pojďme!« pravila slečna Valentina, vstávajíe z křesla.

Andělka Valentinos