1
article
se zejtra dopoledne konala nová konference stra-
ny. Návrh ten byl přijat.
Z Bělehradu, 30. září. (C.-B.) Na počest
odstupujícího ministerstva Avakumovičo-
va byla uspořádána dnes večer v konaku dvorn
hostina.
Z Londýna, 30. září. (C.-B.) Anglický vele-
vyslanec ve Washingtoně sir Michael Herbert
zemřel v Davosu.
Michael
Bělehrad
Londýn
Washington
Davos
Avakumovičo
2
article
Zemský rozpočet na rok 1903.
Zemský rozpočet na rok 1903.
Vláda dra. Körbra sedí na svých místech
již tři a tři čtvrti roku a po tři léta již sněm
království českého a jeho zemský výbor hospo-
daří rozpočtovými provisorii. V úterý, kdy po-
slanci sešli se k podzimnímu zasedání, o němž
té chvíle nikdo neví, jak dlouho potrvá, dostali
do rukou řádný rozpočet na rok 1903, rozpočet,
který měl býti ústavně vyřízen již v r. 1902.
Včerejškem však skončila lhůta, pro kterou
platil rozpočet zatímný, a tak vlastně dneškem
nastává stav »ex lex«. Proto zemský výbor musil
si včera pospíšiti s usnešením, aby z opatrnosti
předložil sněmu prozatím — zase zatímní roz-
počet, projektovaný do konce letošního roku.
Takové sněmování a tak finančně opatřená
správa zemská je také jedním z dokumentů pro
vládní soustavu, jež nyní má v čele dra. Körbra:
znamená veliké passivum nynější vlády, passi-
vum, které nenahraditelného dosud prvního rádce
koruny přespříliš netíží, bezpochyby z té jediné
příčiny, že výbor zemský má ústavní nedostatek
moci výkonné.
3
article
Vzhledem k absurditě, povolovati rozpočty
nazad, oprávněn je podnět, aby řádný rozpočet
na rok letošní vyřídil se co možná stručně,a
aby obšírné projednávání rozpočtu ponechalo se
až na dobu probírání rozpočtu na rok příští, tím
spíše, ježto prý je naděje, že v zimě, ale ještě
letos, bude sněm v příjemné situaci, rozpočet
na rok 1904 vyříditi před sv. Sylvestrem.
Rozpočet letošní nelíší se valně od lon-
ského. Ze zprávy zemského výboru je patrno,
že se úsilovně spoří na celé čáře; jestliže přes
to je pro letošek potřeba ve všech oborech, vy-
jímaje vědu, literaturu, umění a veřejné stavby
rozpočtena výše nežli v roce (minulém, je tím
podán důkaz, kterak země roste tak, že dalšt
spoření je prostě nemožno.
Hlavní položky rozpočtu zemského na rok
1903 jsou v oddílu potřeby následující:
1. na zemský sněm . . . . . . . 376.372 K
1,933.419 K
2. na zemskou ústřední zprávu . ..
Sylvestr
4
article
113.257 K
3. na polní a sadební hospodářství.
4,084.740 K
4. na záležitosti zemědělské . ..
(z toho 2,294.189 K výdaje mimoř.)
676.800 K
5. na živnosti a průmysl . . . .
8,666.813 K
6. na humanitní ústavy a nemocnice
1,654.746 K
7. na ústavy pro veřejnou bezpečnost
560.900 K
8. na vojenství
27,146 805 k
9. na vyučování a vzdělání . ..
(z toho 300.000 K mimořádně)
334041 K
10. na vědu a literaturu . . . .
753.564 k
11. na umění.
(z toho 167.308 K mimořádně)
4,474.618
12. na veřejné stavby
(z toho 4,351.500 K mimořádně)
357.580 K
13. na všeobecný pensijní etat . .
29.610 K
14. na zemské berně ..
15. na zemský dluh (úroky 2,401.551 K)
a umořování dluhu zemsk. (501.745
korun) ..
Dle toho činí celková potřeba:
řádná . . . . . 46,947.564 K
mimořádná . . . 7,118.997 K
úhrnem . . . . 54,066.561 K
(na rok 1902 . . 52,429.708 K)
Oproti této potřebě je vlastní úhrada přímo
směšná; obnášíť:
200 K
1. na zemský sněm . . . . . ..
2. na zemskou ústřední správu . . . 662.354 K
71. 363 K
3. na polní a sadební hospodářství ..
237.293 K
4. na zemědělské záležitosti . . ..
všeobecný penzijní etat
5
article
2.000 K
6. na živnosti a průmysl . . . .
813.545
6. na humanitní ústavy a nemocnice.
524.655 K
7. na ústavy pro veřejnou bezpečnost
8. na vojenství .
536 K
9. na vyučování a vzdělání . . .
800 K
10. na vědu a literaturu . . . . ..
11. na umění. . . . . . . . ..
341.183 K
12. na veřejné stavby . . . . . . .
10.350 k
13. na veřejný etat pensijní . . ..
14. zemské berně:
a) ekvivalenty domestikálního fon-
du . . . . 148.050 K
b) hudebné . . 411.000 K
c) školní pří-
spěvky . . . 915.400 K
d) státní účely:
I. z osobní daně z pří-
. 1,441.434 k
jmů .
II. z dávky kořaleční 3,686.329 k
. 5,127.763 k
celkem .
e) přirážky k přímým
daním (55%) . . 38,680.217 k
45,282.430
celkem . . . . . ..
Celková úhrada obnáší tedy 47,946.709 K,
takže zbývá ještě přirážkami neuhražený schodek
6,119.852 K. Zemský výbor navrhuje, by tento
otevřený schodek zemských financí uhražen byl
zemskou půjčkou 6,000.000 K. Půjčka tato
byla již dne 30. prosince minulého roku sně-
mem povolena.
Takový je v nejhlavnějších rysech zachy-
cený obraz financí království českého v roce
letošním.
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Všeho moc škodí. Vzpomněli jsmesi
na toto až příliš pravdivé pořekadlo při debattě,
o známém nařízení v příčině dobytčích trhů. Ku
podivu, jaká opatření dnes již se konají, aby-
chom byli zbavení zlých návštěvníků — nemoci
a smrti. A přece ve statistice se poměr morbi-
lity a mortality tak příliš nemění! Nikdo dojista
nebude proti tomu, aby ve všem nebyla zacho-
vávána svědomitá čistota, o níž tvrdíme, že je
víc ještě než půl zdraví, jsme pro čistotua
úpravnost i z důvodů esthetických a také bychom
si přáli, aby, kde to možno a kde státi se to
může bez velkých obětí, přeloženy byly trhy
z města mimo jeho obvod, jen bychom prosili
o to, aby se podobné věci neděly tam, kde
provádění jejich spojeno jest se značnou ško-
dou, za niž nikde nekyne náhrada. Abychom
rébyli ale zase pokládány za zatvrzelce nepří-
stupné ideám a opatřením pokroku založeným
na nových výzkumech, budiž zde uvedeno, jak
se byl na sjezdě německých přírodozpytců
lékařův vyslovil, té doby nejslavnější bakteriolog
a specialista o tuberkulose prof. Behrin g.
Co pravil? Především nevěřím baj-
kám o dědičnosti tuberkulí nej-
méně pak povídačce, že přeskakují z děda na
vnuka a podobné. Že lidé žijící ve společné do-
mácnosti, jsou spíš vydáni v šane nákaze, než
ti, již žijí od nemocného v prostorné vzdále-
nosti, rozumí se samo sebou. Potom je zbytečný
ten veliký strach před nákazou. Kdyby tak se
rozumělo bakteriologické nákaze, jako mnozí
lidé činí, musili bychom zhynout všickni.
A přece není rozšířenější nemoci než tuberkule.
7
article
Najdem je u ohromné většiny lidu, aniž by
způsobily rozklad a smrt. Proto je většina opa-
tření proti šíření se tuberkulových bacillů pře-
mrštěná. Behring je přesvědčen, že velká většina
onemocnění na tuberkule má původ svůj v mléce
a jsou to právě děti uměle vypiplané, jež ne-
bezpečí nákazy nejvíc jsou vydány. Sterili
sování mléka bylo by dobrým opatřením, kdyby
se dělo hned na místě, voziti ale mléko teprve
do určitých středisk a tam je sterilisovat, je
prý manipulace s cenou velice problematickou.
— Před sjezdem jako po sjezdu. Jalová,
nejapná, vedlejších věcí se týkající, před stěžej-
ními prchající, malichernůstky vynášející, za-
lhávající, v drobnostech ostrovidná, str-
most nevidoucí obrana realisticko - klerikál-
ního listu, vytýkaná mu svorně zvlášť od
příbuzné pokrokové, sociálně-demokratické žur
nalistiky, v samých počátcích a po celé trvání
t. zv. evangelické polemiky před sjezdem, má
i po evangelickém sjezdu slovo na celé šíři listu
prof. Masaryka. Věci, jichž se z našich posjezdo-
vých paběrků zachytil, způsob, jakým se jich
chytil, zřetelně tomu nasvědčuje. Korriguje
především náš referát ze schůze samé i praví,
„že řekl-li dr. Chmelař, že by měla být česká
církev ve vyhledávání styků s cizinou opatrnější,
nemyslil na styky nynější, na přítomnost hostů
při Husových slavnostech. Myslil prý na události
50 a 25 let staré, o nichž arci „N. L.“ nic ne-
vědí.“ Co si myslil p. dr. Chmelař podle realisti-
ckého čtenáře svých myšlének, jest nám lho-
stejno, a potvrdí-li mu jeho výklad, řekl něco
jiného, než si myslil. Pro nás rozhoduje autenti-
cké znění jeho řeči a toto dle stenografického
zápisu jest následující: „Styky s cizinou
byly vyhledávány vždy, ale přál bych si.
Behring
Jalová
profesor
Masaryk
doktor
Husův
Chmelař
8
article
aby po druhé byla česká evangelická církev ve
vyhledávání těch styků opatrnější. Dříve jí ne-
byla a právě ta komedie, která se odehrála před
10 nedělemi, jen že tentokrát poněkud obráceně.
Dnes jsou stranou žalobců „Národní Listy“ a
na straně obžalovaných evangelická církev če-
ská, ale de facto pár jednotlivců, kteří ji tam
uvrhli. Tenkráte na straně žalobců stála evange-
lická hierarchie naše (Hlučný odpor, hlasy: My
nemáme žádné hierarchie. Odvolat! Odvolat!)a
na druhé straně byl tenkráte evangelický pražský
farář Košut.“ Smysl těchto slov jest nad slunce
jasnější, domlouvá-li někdo někomu, aby byl po
druhé opatrnější než před 10 nedělemi, myslil
tím zajisté jeho neopatrnost před 10 nedělemi
a uvádí-li ještě jeden příklad takové neopatrnosti
před 50 léty a 25, praví přece, že ani nyní ani
Košut
10
article
tenkrát nebyl opatrným. Je nám líto, že musíme
mluviti s realistickými doktory filosofie jako
s dítkami z opatrovny. Snad nemyslil p. dr.
Chmelař nikoli tak na hosti při slavnosti Husově,
jako spíše na famósní dopis Duškův k vynikající
osobnosti berlínského „Ev. Bundu“, jichž podob-
ných aneb ještě více kompromitujících rozeslal
p. Dušek na sta, snad myslil na ekvipování před-
ních stráží frankfurtským výborem pro roz-
šiřování evangelia „bei den Czechen“, snad na
styky pp. farářů českých s pruskými vikáři v Če-
chách. To je asi pravdě nejpodobnější. Buď ne-
byly styky tyto vybírány opatrně, aneb v jich
utajení nebylo dbáno dostatečné opatrnosti. Jisto
jest, že po druhé budou opatrněji ztajovány. Ne-
boť už fakt, že veřejnými nebyly, jest sám sebou
dosti výmluvným, a že se jich sjezd kus po kuse
v jednotlivých případech neopovážil ani do-
tknouti, aby je obhájil aneb odsoudil, vlastně
potvrzuje jich zavržitelnost. My
žalovali se zevrubnými doklady, sjezd soudil
paušálně, prohlásiv se sám za obžalovaného. Ji-
nak nemůžeme zneuznati, že nám dává reali-
sticko-klerikální list zplna za pravdu v tom, že
dr. Chmelař prohlásil, že jsme neobžalovali ce-
lou církev evangelickou v Čechách, nýbrž de
facto pár jednotlivců. Znásilňuje-li
text svých vlastních řečníků, nedivme se, že
chytá se i takových pavučin, jako jest dnešní
jeho zmínka o řeči Žilkově. Pan far. Žilka, mluvě
o říšsko-německých přátelích svých, skutečně
nedostal ze sebe jiného obratu, leč „naši zahra-
niční přátelé“. Pravil-li: „Nebojíme se říci, že
vědomě a úmyslně pěstujeme styky s Němci,
poněvadž jsou naši nejbližší sousedé“,
mínil zajisté Němce v Čechách, neboť na rozdíl
od nich užíval obratu o zahraničních přátelích.
doktor
Chmelař
Husův
Duškův
Eva
Dušek
Žilka
Němec
Čechy
bei den Czechen
11
article
Měl-li sjezd nějaký strach, nevíme, ale na tom
záleželo jeho řečníkům, aby všemožně byla za-
střena okolnost, že němečtí zahraniční
i tuzemští přátelé evangelíků če-
ských, pokud na sjezdu zastoupeni
byli, jsou nejúhlavnějšímí nepřá-
teli českého národa, jeho jazyka, jeho
rovnoprávnosti, jeho samostatnosti, jeho exi-
stence v budoucnosti, a že na sjezdu fakt
tohoto přátelství znovu uzavřena
s vášnivými projevy souhlasu
zpečetěn.
— Nešvar ve veřejném školství. Píše se
nám: Bohudíky, už dávno tomu, co ze škol obec-
ných vymizely různé figury kaprálů, muzikantů,
krejčích a podobných lidiček, které vedle svého
počestného řemesla zabývaly se také kantor-
stvím, t. j. vtloukáním psaní, čtení a počítání do
mladých hlav bujně vesnické drobotiny. Praví
se, že dnes, kdy tolik zkoušených lidí bez za-
městnání čeká hladově na uprázdněné učitelské
místo, kdy tu a tam zaměstnávají se učitelské
síly extra status, aby vypomohly tam, kde učitele
přepadne choroba, nejsou takové nešvary
možny ani v nejzastrčenější Lhotě. A přece.
zastrčený Lhota
12
article
Jděte se jen podívat do okresního města Kostelce
nad Orlicí! Tam spatříte v dívčí obecné škole,
kterak jedna třída nemá vůbec učitelky. Ochu-
ravěla a tak hodinu za hodinu střídají se v oné
třídě různí činitelé vychovatelští: ředitel, kate-
cheta, učitelky a učitelé, ktéří na rozvrhu mají
prázdné okénko, školní děvčata z mě-
šťanské školy a v uplynulém právě
roce „učila“ tam nějaký čas jakási
dobrá dívka z blízké vesnice, beze
všeho předběžného vzdělání, aby
zabila dlouhou chvíli, ex privata
diligentia. Jak takové „vyučování“ a „vy-
chovávání“ vypadá, možno si pomyslit. A to
je u dítek 3. školního roku; kde záleží na tom,
aby základy k další výchově byly trvalé. I laik
ví, že kázeň a prospěch dětí velice utrpí tam,
kde se za rok vystřídali dva učitelé s odborným
vzděláním. A tady učí každou chvíli někdo jiný,
ano i osoby bez vzdělání odborného, dokonce
i školní dítky. „Jen nejlepší mužové národa měli
by být učiteli“, napsal Tyndall a Björnson chce,
aby ve školách učily ethické talenty. Co asi
myslí si Komenský, jenž se stěny učebny se na
to „vychovávání“ dívá? Tohle je možno ve
XX. století, ve městě okresním, takřka pod hla-
vou okresní školní rady? A ten nešvar netrvá
snad jen chvíli. To už je od prosince minulého
roku! To se za tu dobu školní úřady nemohly
postarat o nápravu? Jak k tomu přijdou učitelé,
kteří krom práce ve svých třídách musí supplo-
vat? Jak k tomu přijdou rodiče, které nutíte
posílat děti do školy, aby se tam v tomto pří-
padě duševně mrzačily? A jak k tomu přijdou
ubohé děti, které chybu ponesou do života? Při-
bíjíme tento případ na vědomí veřejnosti s dů-
razným vyzváním, aby přiložili ruce k dílu ti,
jimž o nápravu jest se starati. Tady neplatí: Bůh
Tyndall
Björnson
Komenský
Kostelec nad Orlice
blízký vesnice