ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 21464d70-719a-11dc-bef4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 21, place 7, org 2, work 2
1 article
se zejtra dopoledne konala nová konference stra- ny. Návrh ten byl přijat. Z Bělehradu, 30. září. (C.-B.) Na počest odstupujícího ministerstva Avakumovičo- va byla uspořádána dnes večer v konaku dvorn hostina. Z Londýna, 30. září. (C.-B.) Anglický vele- vyslanec ve Washingtoně sir Michael Herbert zemřel v Davosu.
Michael Bělehrad Londýn Washington Davos Avakumovičo
2 article Zemský rozpočet na rok 1903.
Zemský rozpočet na rok 1903. Vláda dra. Körbra sedí na svých místech již tři a tři čtvrti roku a po tři léta již sněm království českého a jeho zemský výbor hospo- daří rozpočtovými provisorii. V úterý, kdy po- slanci sešli se k podzimnímu zasedání, o němž té chvíle nikdo neví, jak dlouho potrvá, dostali do rukou řádný rozpočet na rok 1903, rozpočet, který měl býti ústavně vyřízen již v r. 1902. Včerejškem však skončila lhůta, pro kterou platil rozpočet zatímný, a tak vlastně dneškem nastává stav »ex lex«. Proto zemský výbor musil si včera pospíšiti s usnešením, aby z opatrnosti předložil sněmu prozatím — zase zatímní roz- počet, projektovaný do konce letošního roku. Takové sněmování a tak finančně opatřená správa zemská je také jedním z dokumentů pro vládní soustavu, jež nyní má v čele dra. Körbra: znamená veliké passivum nynější vlády, passi- vum, které nenahraditelného dosud prvního rádce koruny přespříliš netíží, bezpochyby z té jediné příčiny, že výbor zemský má ústavní nedostatek moci výkonné.
3 article
Vzhledem k absurditě, povolovati rozpočty nazad, oprávněn je podnět, aby řádný rozpočet na rok letošní vyřídil se co možná stručně,a aby obšírné projednávání rozpočtu ponechalo se až na dobu probírání rozpočtu na rok příští, tím spíše, ježto prý je naděje, že v zimě, ale ještě letos, bude sněm v příjemné situaci, rozpočet na rok 1904 vyříditi před sv. Sylvestrem. Rozpočet letošní nelíší se valně od lon- ského. Ze zprávy zemského výboru je patrno, že se úsilovně spoří na celé čáře; jestliže přes to je pro letošek potřeba ve všech oborech, vy- jímaje vědu, literaturu, umění a veřejné stavby rozpočtena výše nežli v roce (minulém, je tím podán důkaz, kterak země roste tak, že dalšt spoření je prostě nemožno. Hlavní položky rozpočtu zemského na rok 1903 jsou v oddílu potřeby následující: 1. na zemský sněm . . . . . . . 376.372 K 1,933.419 K 2. na zemskou ústřední zprávu . ..
Sylvestr
4 article
113.257 K 3. na polní a sadební hospodářství. 4,084.740 K 4. na záležitosti zemědělské . .. (z toho 2,294.189 K výdaje mimoř.) 676.800 K 5. na živnosti a průmysl . . . . 8,666.813 K 6. na humanitní ústavy a nemocnice 1,654.746 K 7. na ústavy pro veřejnou bezpečnost 560.900 K 8. na vojenství 27,146 805 k 9. na vyučování a vzdělání . .. (z toho 300.000 K mimořádně) 334041 K 10. na vědu a literaturu . . . . 753.564 k 11. na umění. (z toho 167.308 K mimořádně) 4,474.618 12. na veřejné stavby (z toho 4,351.500 K mimořádně) 357.580 K 13. na všeobecný pensijní etat . . 29.610 K 14. na zemské berně .. 15. na zemský dluh (úroky 2,401.551 K) a umořování dluhu zemsk. (501.745 korun) .. Dle toho činí celková potřeba: řádná . . . . . 46,947.564 K mimořádná . . . 7,118.997 K úhrnem . . . . 54,066.561 K (na rok 1902 . . 52,429.708 K) Oproti této potřebě je vlastní úhrada přímo směšná; obnášíť: 200 K 1. na zemský sněm . . . . . .. 2. na zemskou ústřední správu . . . 662.354 K 71. 363 K 3. na polní a sadební hospodářství .. 237.293 K 4. na zemědělské záležitosti . . ..
všeobecný penzijní etat
5 article
2.000 K 6. na živnosti a průmysl . . . . 813.545 6. na humanitní ústavy a nemocnice. 524.655 K 7. na ústavy pro veřejnou bezpečnost 8. na vojenství . 536 K 9. na vyučování a vzdělání . . . 800 K 10. na vědu a literaturu . . . . .. 11. na umění. . . . . . . . .. 341.183 K 12. na veřejné stavby . . . . . . . 10.350 k 13. na veřejný etat pensijní . . .. 14. zemské berně: a) ekvivalenty domestikálního fon- du . . . . 148.050 K b) hudebné . . 411.000 K c) školní pří- spěvky . . . 915.400 K d) státní účely: I. z osobní daně z pří- . 1,441.434 k jmů . II. z dávky kořaleční 3,686.329 k . 5,127.763 k celkem . e) přirážky k přímým daním (55%) . . 38,680.217 k 45,282.430 celkem . . . . . .. Celková úhrada obnáší tedy 47,946.709 K, takže zbývá ještě přirážkami neuhražený schodek 6,119.852 K. Zemský výbor navrhuje, by tento otevřený schodek zemských financí uhražen byl zemskou půjčkou 6,000.000 K. Půjčka tato byla již dne 30. prosince minulého roku sně- mem povolena. Takový je v nejhlavnějších rysech zachy- cený obraz financí království českého v roce letošním.
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Všeho moc škodí. Vzpomněli jsmesi na toto až příliš pravdivé pořekadlo při debattě, o známém nařízení v příčině dobytčích trhů. Ku podivu, jaká opatření dnes již se konají, aby- chom byli zbavení zlých návštěvníků — nemoci a smrti. A přece ve statistice se poměr morbi- lity a mortality tak příliš nemění! Nikdo dojista nebude proti tomu, aby ve všem nebyla zacho- vávána svědomitá čistota, o níž tvrdíme, že je víc ještě než půl zdraví, jsme pro čistotua úpravnost i z důvodů esthetických a také bychom si přáli, aby, kde to možno a kde státi se to může bez velkých obětí, přeloženy byly trhy z města mimo jeho obvod, jen bychom prosili o to, aby se podobné věci neděly tam, kde provádění jejich spojeno jest se značnou ško- dou, za niž nikde nekyne náhrada. Abychom rébyli ale zase pokládány za zatvrzelce nepří- stupné ideám a opatřením pokroku založeným na nových výzkumech, budiž zde uvedeno, jak se byl na sjezdě německých přírodozpytců lékařův vyslovil, té doby nejslavnější bakteriolog a specialista o tuberkulose prof. Behrin g. Co pravil? Především nevěřím baj- kám o dědičnosti tuberkulí nej- méně pak povídačce, že přeskakují z děda na vnuka a podobné. Že lidé žijící ve společné do- mácnosti, jsou spíš vydáni v šane nákaze, než ti, již žijí od nemocného v prostorné vzdále- nosti, rozumí se samo sebou. Potom je zbytečný ten veliký strach před nákazou. Kdyby tak se rozumělo bakteriologické nákaze, jako mnozí lidé činí, musili bychom zhynout všickni. A přece není rozšířenější nemoci než tuberkule.
7 article
Najdem je u ohromné většiny lidu, aniž by způsobily rozklad a smrt. Proto je většina opa- tření proti šíření se tuberkulových bacillů pře- mrštěná. Behring je přesvědčen, že velká většina onemocnění na tuberkule má původ svůj v mléce a jsou to právě děti uměle vypiplané, jež ne- bezpečí nákazy nejvíc jsou vydány. Sterili sování mléka bylo by dobrým opatřením, kdyby se dělo hned na místě, voziti ale mléko teprve do určitých středisk a tam je sterilisovat, je prý manipulace s cenou velice problematickou. — Před sjezdem jako po sjezdu. Jalová, nejapná, vedlejších věcí se týkající, před stěžej- ními prchající, malichernůstky vynášející, za- lhávající, v drobnostech ostrovidná, str- most nevidoucí obrana realisticko - klerikál- ního listu, vytýkaná mu svorně zvlášť od příbuzné pokrokové, sociálně-demokratické žur nalistiky, v samých počátcích a po celé trvání t. zv. evangelické polemiky před sjezdem, má i po evangelickém sjezdu slovo na celé šíři listu prof. Masaryka. Věci, jichž se z našich posjezdo- vých paběrků zachytil, způsob, jakým se jich chytil, zřetelně tomu nasvědčuje. Korriguje především náš referát ze schůze samé i praví, „že řekl-li dr. Chmelař, že by měla být česká církev ve vyhledávání styků s cizinou opatrnější, nemyslil na styky nynější, na přítomnost hostů při Husových slavnostech. Myslil prý na události 50 a 25 let staré, o nichž arci „N. L.“ nic ne- vědí.“ Co si myslil p. dr. Chmelař podle realisti- ckého čtenáře svých myšlének, jest nám lho- stejno, a potvrdí-li mu jeho výklad, řekl něco jiného, než si myslil. Pro nás rozhoduje autenti- cké znění jeho řeči a toto dle stenografického zápisu jest následující: „Styky s cizinou byly vyhledávány vždy, ale přál bych si.
Behring Jalová profesor Masaryk doktor Husův Chmelař
8 article
aby po druhé byla česká evangelická církev ve vyhledávání těch styků opatrnější. Dříve jí ne- byla a právě ta komedie, která se odehrála před 10 nedělemi, jen že tentokrát poněkud obráceně. Dnes jsou stranou žalobců „Národní Listy“ a na straně obžalovaných evangelická církev če- ská, ale de facto pár jednotlivců, kteří ji tam uvrhli. Tenkráte na straně žalobců stála evange- lická hierarchie naše (Hlučný odpor, hlasy: My nemáme žádné hierarchie. Odvolat! Odvolat!)a na druhé straně byl tenkráte evangelický pražský farář Košut.“ Smysl těchto slov jest nad slunce jasnější, domlouvá-li někdo někomu, aby byl po druhé opatrnější než před 10 nedělemi, myslil tím zajisté jeho neopatrnost před 10 nedělemi a uvádí-li ještě jeden příklad takové neopatrnosti před 50 léty a 25, praví přece, že ani nyní ani
Košut
9 article
2,903.296 K
10 article
tenkrát nebyl opatrným. Je nám líto, že musíme mluviti s realistickými doktory filosofie jako s dítkami z opatrovny. Snad nemyslil p. dr. Chmelař nikoli tak na hosti při slavnosti Husově, jako spíše na famósní dopis Duškův k vynikající osobnosti berlínského „Ev. Bundu“, jichž podob- ných aneb ještě více kompromitujících rozeslal p. Dušek na sta, snad myslil na ekvipování před- ních stráží frankfurtským výborem pro roz- šiřování evangelia „bei den Czechen“, snad na styky pp. farářů českých s pruskými vikáři v Če- chách. To je asi pravdě nejpodobnější. Buď ne- byly styky tyto vybírány opatrně, aneb v jich utajení nebylo dbáno dostatečné opatrnosti. Jisto jest, že po druhé budou opatrněji ztajovány. Ne- boť už fakt, že veřejnými nebyly, jest sám sebou dosti výmluvným, a že se jich sjezd kus po kuse v jednotlivých případech neopovážil ani do- tknouti, aby je obhájil aneb odsoudil, vlastně potvrzuje jich zavržitelnost. My žalovali se zevrubnými doklady, sjezd soudil paušálně, prohlásiv se sám za obžalovaného. Ji- nak nemůžeme zneuznati, že nám dává reali- sticko-klerikální list zplna za pravdu v tom, že dr. Chmelař prohlásil, že jsme neobžalovali ce- lou církev evangelickou v Čechách, nýbrž de facto pár jednotlivců. Znásilňuje-li text svých vlastních řečníků, nedivme se, že chytá se i takových pavučin, jako jest dnešní jeho zmínka o řeči Žilkově. Pan far. Žilka, mluvě o říšsko-německých přátelích svých, skutečně nedostal ze sebe jiného obratu, leč „naši zahra- niční přátelé“. Pravil-li: „Nebojíme se říci, že vědomě a úmyslně pěstujeme styky s Němci, poněvadž jsou naši nejbližší sousedé“, mínil zajisté Němce v Čechách, neboť na rozdíl od nich užíval obratu o zahraničních přátelích.
doktor Chmelař Husův Duškův Eva Dušek Žilka Němec Čechy bei den Czechen
11 article
Měl-li sjezd nějaký strach, nevíme, ale na tom záleželo jeho řečníkům, aby všemožně byla za- střena okolnost, že němečtí zahraniční i tuzemští přátelé evangelíků če- ských, pokud na sjezdu zastoupeni byli, jsou nejúhlavnějšímí nepřá- teli českého národa, jeho jazyka, jeho rovnoprávnosti, jeho samostatnosti, jeho exi- stence v budoucnosti, a že na sjezdu fakt tohoto přátelství znovu uzavřena s vášnivými projevy souhlasu zpečetěn. — Nešvar ve veřejném školství. Píše se nám: Bohudíky, už dávno tomu, co ze škol obec- ných vymizely různé figury kaprálů, muzikantů, krejčích a podobných lidiček, které vedle svého počestného řemesla zabývaly se také kantor- stvím, t. j. vtloukáním psaní, čtení a počítání do mladých hlav bujně vesnické drobotiny. Praví se, že dnes, kdy tolik zkoušených lidí bez za- městnání čeká hladově na uprázdněné učitelské místo, kdy tu a tam zaměstnávají se učitelské síly extra status, aby vypomohly tam, kde učitele přepadne choroba, nejsou takové nešvary možny ani v nejzastrčenější Lhotě. A přece.
zastrčený Lhota
12 article
Jděte se jen podívat do okresního města Kostelce nad Orlicí! Tam spatříte v dívčí obecné škole, kterak jedna třída nemá vůbec učitelky. Ochu- ravěla a tak hodinu za hodinu střídají se v oné třídě různí činitelé vychovatelští: ředitel, kate- cheta, učitelky a učitelé, ktéří na rozvrhu mají prázdné okénko, školní děvčata z mě- šťanské školy a v uplynulém právě roce „učila“ tam nějaký čas jakási dobrá dívka z blízké vesnice, beze všeho předběžného vzdělání, aby zabila dlouhou chvíli, ex privata diligentia. Jak takové „vyučování“ a „vy- chovávání“ vypadá, možno si pomyslit. A to je u dítek 3. školního roku; kde záleží na tom, aby základy k další výchově byly trvalé. I laik ví, že kázeň a prospěch dětí velice utrpí tam, kde se za rok vystřídali dva učitelé s odborným vzděláním. A tady učí každou chvíli někdo jiný, ano i osoby bez vzdělání odborného, dokonce i školní dítky. „Jen nejlepší mužové národa měli by být učiteli“, napsal Tyndall a Björnson chce, aby ve školách učily ethické talenty. Co asi myslí si Komenský, jenž se stěny učebny se na to „vychovávání“ dívá? Tohle je možno ve XX. století, ve městě okresním, takřka pod hla- vou okresní školní rady? A ten nešvar netrvá snad jen chvíli. To už je od prosince minulého roku! To se za tu dobu školní úřady nemohly postarat o nápravu? Jak k tomu přijdou učitelé, kteří krom práce ve svých třídách musí supplo- vat? Jak k tomu přijdou rodiče, které nutíte posílat děti do školy, aby se tam v tomto pří- padě duševně mrzačily? A jak k tomu přijdou ubohé děti, které chybu ponesou do života? Při- bíjíme tento případ na vědomí veřejnosti s dů- razným vyzváním, aby přiložili ruce k dílu ti, jimž o nápravu jest se starati. Tady neplatí: Bůh
Tyndall Björnson Komenský Kostelec nad Orlice blízký vesnice