1
masthead
17. září 1908.
5
article
Návrh poslance dra. Antonína Sehaueraa
soudruhů na vydání zákona ohledně užívání
jazyků zemských při soudech a všech
ostatních zeměpanskýchúřadech, ústa-
vech i orgánech v království české m.
Zákon daný dne . . . . . ., kterým upravuje s
užívání jazyků zemských při soudech a všech ostat-
ních zeměpanských úřadech, ústavech i orgánech
v království českém.
K návrhu sněmu Měho království českého vidí
se mi naříditi takto:
Základní zásada.
S 1. Při soudech a všech ostatních země
panských úřadech, ústavech i orgánech
v království českém budiž jazyka českého i něme-
ckého jako zemských jak v úřadování zevnějším.
tak i v úřadování vnitěním stejno
měrně dle následujících předpisů užíváno.
A. Úřadování zevnější.
§ 2. U všech úřadů v § 1. jmenovaných mohou
strany užívati ve všech svých ústních předneseních
a vyjádřeních nebo písemních podáních jednoho nebo
druhého jazyka zemského.
§ 3. Osoby, vyslýchané jako svědci, mohou vý
povědi své učiniti v jednom nebo druhém jazyku
zemském. Znalci mají svůj nález i své dobrozdání
podati vždy v oné z obou řečí zemských, kteréž
v právní záležitosti, pro níž dobrozdání znalecké se
vyhledává, strana užívá. Od tohoto předpisu lze se
uchýliti jen tehdy, souhlasí-li strany aneb když není
možno přibrati znalce této řeči mocné, nebo kdyby
bylo přibrání takých znalců spojeno s nepoměrně
velkými náklady.
§ 4. Listin nebo jiných písemnosti, které jsou
sepsány v některém z obou jazyků zemských a při
kládají se jako přilohy, pomůcky nebo jinak k úřad
nímu užiti, netřeba překládati.
Sehaueraa
6
article
§ 5. Všechna úřadní jednání, která k vyřízení
nějaké záležitosti stran slouží, obzvláště všechna
úřadní opatření, učiněná k vyšetření nebo zjištění
skutkové podstaty, jakož i přípisy neb zprávy k té
muž cíli jiným zeměpanským úřadům neb soudům
zasílané, mají státi se v řeči, které strany v této
právní záležitosti užily, a užila-li každá stranaji-
ného jazyka zemského, v oné řečí zemské, ve které
přednesení stran, jež k nim zavdalo podněl, bylo
učiněno, nebo dotčené písemné podání sepsáno.
8 6. Usnesení, opatření, rozhodnutí a nálezy.
které u vyřízení nějakého podání nebo ústního před-
nesení se stanou, mají stranám býti vydána v onom
z obou zemských jazyků, ve kterém ústní žádost
byla přednesena nebo podání bylo sepsáno. Je-li
v některé věci několik stran zúčaslněno, jež při
svých ústních nebo písemných podáních různých ja-
zyků zemských užily, má vyřízení nebo rozhodnulí
ve věci samé učiněné, vydáno býti v obou řečech
zemských, ač-li se strany nedobodly, že vyřízení
nebo rozhodnutí ono jen v jednom z obou zemských
jazyků vydáno býti může.
7
article
§ 7. Vyhotovení, která vydávají se jiným osobám
než žadateli neb navrhovateli, buďlež sepsána v tom
z obou jazyků zemských, kterým mluví osoba, jit
vyhotovení svědčí. Není-li známo, kterého jazyka
osoba ta užívá, nebo není-li lo některý z obou ja-
zyků zemských, budiž užito toho jazyka zemského
o kterém podle povahy příp du, jako zejména dle
místa, na kterém strana se zdržuje, lze předpokládati
že mu rozumí. V tomto případé jest osoba la opráv-
něna žádati nové vyhotovení v druhém jazyku
zemském.
§ 8. Ústanovení §§ 2., 5.—7. platí také vzhledem
k ob ím a samosprávným orgánům v království če
ském v těch záležitostech, ve kterých je za strany
pokládati sluší.
8 9. Při účastenství stran, kleré při ústním jed
nání různých jazyků zemských užívají, má úřad
není li jiného dohodnutí stran, užíti obou zemských
jazyků. V občanských rozepřích právních má úřad
při ústním jednání užívati jazyka, ve kterém jednání
od stran se vede. V řeči jednání buďlež také všechna
úřadní prohlášení učiněna a všechna rozhodnutí vy-
hlášena. Při výslechu svědků, kteří uživají jiného
jazyka nežli jazyka jednání (8 3., odst. 1.), má užlli
úřad jazyka, kterého svědek užívá. Stejné uslanovení
má přijíti i tenkráte ku platnosti, když podle §3.
odst. 3. podává znalec nález nebo dobrozdánív
jiném jazyku nežli v jazyku jednání.
8
article
§ 10. V záležilostech trestních, jež zahajovány
jsou k obžalobě soukromé, budiž obdobně použito
předpisů o občanských záležitostech právních.
§ 11. Ve všech ostatních věcech trestních jest
pro všechna jednání úřadní, vyjma prohlášení a ná
vrhy soukromého účastníka nebo podpůrného ža-
lobce, pro které 8 2. přicbází ku platnosti, rozhod
ným jazyk, jehož obviněný, pokud se týče obžalo
vaný užívá (8 7. odst. 2. a 3.). V tomto jazyku
buďtež tudiž sepsána oznámení trestní, od zeměpan-
ských úřadů nebo orgánů podávaná, v tomto jazyku
budiž také sepsán obžalovací spis, jakož předsevzaly
vůbec všechny úkony úřadní i návrhy státního za-
stupitelstva nebo jeho orgánů, i úřadní úkony a roz-
hodnutí soudů, na obviněného neb obžalovaného s
vztahující. V tomto jazyku budiž vedeno i hlavní lí-
čení i předneseny řeči státního zástupce i obhájce a
vyhlašována usnesení a rozhodnutí. V tomto jazyku
buďlež vyhotoveny i lístky o potrestání. Od před-
pisů odst. 3. smí se jen tenkráte býti uchýleno
když obviněný sám žádá, aby bylo užito druhého
jazyka zemského. Při hlavních přeličeních s několika
obviněnými, kteří nemluví týmž jazykem zemským
má soud použíti obou jazyků zemských. Předpisův
8 9. odst. 3. a 4. jest i v záležitostech trestních ob-
dobně užíli.
9
article
§ 12. Ve všech případech, kdy účastní se něja-
kého jednání strany, nebo vyslýcháni jsou svěde
nebo znalci, kteří nemluví týmž jazykem zemským.
má úřadník, jednání řídící, straně, která tohoto ja-
zyka zemského neužila, na její žádost prohlášenía
výpovědi, v této záležitosti učiněné, v jazyku jejím
sděliti
§ 13. Protokoly, jakož i všecky jinaké záznamy
buďtež sepisovány v onom jazyku zemském, ve kte-
rém přednesení, výpovědí, projevy, prohlášení nebo
úřadní jednání, jež zjistiti jest, se staly.
§ 14. Všecka úřadní oznámení, která pro obec-
nou známost jsou určena, buďtež vydávána v obou
jazycích zemských. Rovněž buďlež všecka označení
a nadpisy úřadních budov, pro obecenstvo určených,
jako na př. úřadní štíty, nápisy kanceláří, orientační
tabulky a pod. vyvěšeny v obou jazycích zemských.
Při tom, jakož i vůbec ve všech případech, kdy vy-
fízení nebo vybotovení, nebo jinaká pisemnost
v obou jazycích se vydává, má zemský jazyk vět-
šiny obyvatelstva onoho obvodu, pro který úřad
dotčený jest ustanoven, zaujímati místo prvě.
10
article
8 15. Nápisy úřadních pečetí kleré se připojují
k úřadnim vyhotovením, maji souhlasiti ohledně ja-
zyka s vyhotovením. Kolky poštovních úřade, na-
značující místo i datum, jakož i všecky úřadní pe-
četi a kolky, jichž tyto úřady uživaji, mají mlti text
v obou řečech. (§ 14. od-t. 2)
8 16. Zápisy do veřejných knih (zemských desk.
pozemkové, horní knihy, knihy železniční, kniby
vodní, knih deposilních atd.), pak do rejstřiku firem
společenslevních a jiných veřejných nebo k nahlěd-
nutí stranám soukromým při tupných rejstřiků nebo
úřadních seznamů buďež vykonány v ja zy ku
ústní nebo písemné žádosti, po případě výměru.
na základě kterého se dějí V témž jazyku buďtet
připojeny na listinách doložky vkladní. Při vyhoto-
vení výpisu z těchto knih a rejstříků budiž zachován
jazyk, v jakém zápis vykonán.
8 17. Styk úřadů v § 1. označených se s a mo-
spravnými orgány řídi se onou jednací řečí
o níž jest známo, že jí orgány tyto užív aji
11
article
B. Úřadování vnitřní.
S 18. Pro jednání úřadní, která se nevzlahují
na nějakou záležilost stran, obzvláště pro všecka
úřadní jednání, opatření, dopisy a zprávy ve věcech
administračních, pokladních a účetních, jakož i v zá
ležitostech technických, služebních a personálních
mají úřady v § 1. jmenované, není-li nutno z ohledu
účelnosti užíti současně obou zemských j zyků, uží
vati onoho z obou jazyků zemských, jenž vyhovuje
jazyku osoby, které se úřadní jednání týče, nebo
podstatě věci — zejména jazyku většiny obyvatelstva
úřadního obvodu — na který se úřadní jednání
vztahuje. Úřady nižší mosejí vždy vyřízení svých
zpráv obdrželi od úřadů nadřízených v jazyku, v ja-
kém byla zpráva sepsána. Oběžníky, které určeny
jsou pro všecky úřady v zemi, buďtež úřadům pod-
lzeným sděleny v obou zemských jazycich.
§ 19. Zásad předchozích budiž také pro všeck
úřadní jednání v poštovní službě manipulační, službé
telegrafní a telefonní, jakož i železniční obdobn
užíváno.
§ 20. Zřízenci úřadů v §1. naznačených mohou
ve svých záležitostech služebních, zejmena ve všecl
věcech osobních užívati jednoho nebo druhého zem
ského jazyka a jest jim také v řeči od nich užité
dodati vyřízení jejich žádosti. Pro řízení discipli.
nární jest, pokud zřízenci úřadů v § 1. naznačených
jako obvinění, svědci nebo znalci jsou vyslýcháni
užíti obdobně předpisů pro řízení trestní daných
(8 11.)
12
article
C. Všeobecná ustanovení.
§ 21. V jazyku, ve kterém jest vyhotoviti vyří-
zení, rozhodnutí nebo nějaké nařízení, budiž sepsán
také případný koncept nebo příkaz o vyhoto-
vení, koncept zastupující. V tomtéž ja z y ku
budiž také toto vyřízení, rozhodnutí nebo nařízení
podrobeno potřebné kolegiální poradě.
8 22. Spisů, které připojiti jest ku přípisům nebo
zprávám podle předpisů 8S 5. a 18. v jedné z obou
řečí zemských sepsaným, netřeba, byť i v druhém
jazyku zemském byly sepsány, nikdy předkládati.
Totéž platí také o všech písemnostech, které připo
jiti jesí ke zprávám, na úřady ústřední řízeným.
§ 23. Jazyk zevnějšího označení knih, rejstříků.
záznamů, denníků, seznamů tiskopisů a pod., pro
úřadní polřebu určených, jakož i jazyk nadpisů r-
brik nebo sloupců v takových knihách atd. se nalé
zajících, řídí se dle jazyka, ve kterém mají se dlti
zápisy v tylo knihy atd. dle předpisů tohoto zákona
(§ 14. odst 2.).
§ 24. Byly-li tyto jazykové předpisy při úřad-
ním jednání neb rozhodnutí porušeny, jest dotčen
jednání neb rozhodnutí zmatečné. Z natečnost budii
přivedena k platnosti pořadem stolic pro věc samu
uslanovených.
§ 25. Zákon tento nabude moci dnem vyhlášení
§ 26 Mým ministrům vnitra, vyučování, spra
vedlnosti, financi, orby, obchodu, veřejných prací
železnic a zemské obrany se ukládá, aby zákon tento
uvedli ve skutek.
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 16. září. (Ze zemských sně-
mů.) Kromě sněmu království českého měl
včera ustavujíci schůzi také nově zvolený sněm
haličský. Prvá schůze byla vyplněna veliký-
mi programovými řečmi, jež přednesli zemský
maršálek hr. Stan. Badeni a nový místodržitel
dr. Bobrzy ňski. Z řeči maršálkovy slušt
zaznamenati, že sněm v tomto zasedání má vy-
říditi volební opravu, jež se prý nedá pro-
vésti jinak, než na cestě kompromisů, a pak
reformu zřízení obecního. Důležitou
otázkou bude i úprava zemských financí, poně-
vadž zemský deficit i v Haliči stoupá rok za ro-
kem. Na r. 1909 zemský rozpočut vykazuje po-
třebu 52 milionů, v úhradě však pouze 41 m-
lionů, takže tento rozpočet končí deficitem
11 milionů. Po zahajovacích řečech před-
nesli své projevy mluvčí obou ruských klubů
za stranu národně-ruskou (staroruskou) dr. Du-
dykevič, za stranu ukrajinskou dr. Oles-
nický. Dr. Dudykovič očekává, že sněmovní
většina umožní spravedlivou volební opravu, jež
dá i ruskému lidu úplnou rovnoprávnoct. Spra-
vodlivý postup polské většiny vůči ruskému ná-
rodu poskytne ruským poslancům možnost, aby
spolu s Poláky pracovali na prospěch celé země
státu i všeho Slovanstva. Mluvčí strany ukra-
jinské neočekává od nynějšího sněmu nic do
brého, poněvačž jest zvolen ještě na základě
starého, nespravedlivého volebního řádu. Sna-
hou Ukrajinců bude domoci se všeobecného vo-
lebního práva i pro volby sněmovní.
Baden
doktor
Bobrs
Oles
Dudykovič
Polák
Ukrajinec
Praha
Halič
14
article
Poslanci haličského sněmu seskupili se
v pět hlavních klubů. Tři polské kon-
servativné skupiny — autonomná, agrárná a kra-
kovská — utvořily společný klub pravice
vedle něho mají své kluby polští lidovei
předseda (Bernardzikowski, náměstek Bojko)
a demokraté (předseda Leo, náměstek B t-
taglia a Rutowski). Předsedou ruského klu-
bu je dr. Dudykevič, předsedou ukrajin-
ského klubu dr. Olesnický
V zahajovací schůzi sněmu štyrské-
ho sociální demokraté podali návrh, aby se zem-
ské zřízení doplnilo tak, by sněm mohl nerušeně
zasedati každý rok deset neděl ve dvou zasedá
ních, z nichž jedno má se konati na podzim tak
aby bylo možno v čas vyříditi rozpočet; pravo-
moc zemského výboru má býti přesně vymezena
aby se bez sněmovního schválení nenohly vy-
bírati zemské přirážky.
Na sněmě solnohradském podáne
řada návrhů zemského výboru, mezi nimi take
návrh nového volebního řádu. Podobně
na sněmě vorarlberském ohlášena refo
ma zřízení zemského a zemského volebního
řádu, pak reforma zřízení obecního a obecního
volebního řádu.
Bojko
Dudykevič
doktor
Olesnický
Leo
15
article
Ze Zádru, 12. září. (Řešení ja zykolve
otázky.) Dnes se vrátil do Zádru z lázní ga-
stýnských místodržitel Mikul. Nardelli a při-
vezl prý s sebou elaborát úpravy jazykové otáz-
ky v Dalmacii. Hned po příjezdu rozeslal říš
ským poslancům dalmatským vyznání, aby zvo-
lili ze sebe tři důvěrníky, s pimiž se místodržite
chce raditi o svém elaborátu.
Ze Záhřeba, 12. září. (Svolání sně
mu.) „Hrvetska“ dovídá se z Pešti, že nechut
bánova ke svolání sněmu narazila tam na roz-
hodný odpor ministra pro Chorvatsko, Josipo-
viče. Ministr je pro svolání sněmu a ubezpočil
Maďary, že, neví-li si bar. Rauch rady, má již
vyhlédnutého nového bána, který sice stojí mimo
politické strany chorvatské, ale nebyl by chor
valsko-srbské koalici nepříjemný.
Ze Záhřeba, 12. září. (Z vězení n
sněm.) Prof. bohosloví Valerian Pribiče-
vič, jenž jest z rozkazu bánova vězněn pro
podezření, že se účastnil velkosrbské agilace.
obdržel pozvání, aby přijel na srbský církeví
sněm, jehož je členem a jenž jest opět svolán
na den 15. t. m., aby provedl novou volbu pati-
archa místo bisk. Zmejanoviče, jebož volba ne-
byla panovníkem schválena. Prof. Pribiče-
vič požádal tedy u vězeňské správy za dovo
lenou, odvolávaje se na samosprávu, zaručenou
církevnímu sněmu
Zádr
Maďar
Rauch
Pribič
profesor
Zádr
Nardelli
Dalmacie
Záhřeb
Pešť
Chorvatsko
Josipo
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 16. září.
V Praze, 16. září.
Události v Marokku.
vrv
Praha
Maroko
18
article
Pařížský »Temps« uveřejňuje výrok vyni
Pařížský »Temps« uveřejňuje výrok vyni
kajleí politické osobnosti o notě
franeouzsko-španělské, jenž zní ná
sledovně: »Nelze popříti, že nota je sestavena
ve smířlivém duchu. Francie okazuje
v ní přání ulehčiti dorozumění mezi mocnostmi.
neboť jmenuje své požadavky teprve na druhém
místě a odděluje je od mezinárodních záruk, jež
mají býti požadovány od Muleje Hafida.«
Podle telegrafické zprávy z Tangeru ob-
držel B! Menebhi nově utvořený úřad sul-
tánovy rady pro Tanger. Policejní paša tanger
ský a několik nejvysších hodnostů podrželi sv
místa.
»Köln. Ztg.« věnuje uznání Muleje
Hafida článek, v němž uznává, že obtiže
uznání Muleje Hafida mocnostmi nezdajís
býti nepřekonatelnými. Není dosud známo, jaké
stanovisko zaujme německá vláda k notě, ale
je možno tvrdit, že dojem noty na Berlín ne-
byl nepříznivý. V Německu s potěšením
byl přijat výklad »Agence Havas«, že Franci
a Španělsko nesledují jiné zájmy, nežli ostatní
státy. Německo si nepřeje nic jiného, nežli toto
dbání evropských zájmů, naznačených v algeci-
rasské smlouvě s uznáním zvláštní situace
Francii a Španělska. Německo proto žádalo
urychlení uznání Muleje Hafida, aby chránilo
ohrožené zájmy svě země a ne aby zlobilo
Francie. Německé obavy pro maroekou otázku
vznikly jen proto, poněvadž Francie po doroz-
umění s Anglil a Španělskem se pokládala bez
ohledu na ostatní státy za mandatora Evropy.
Bylo to stanovisko Delcasséovo, jež utr
pělo porážku v Algecirasu, kde byla stanoven
evropská povaha marocké otázky a nárok na
francouzský generální mandát byl zamitnut. O
té chvíle, co francouzská vláda výslovně pro-
hlásila, že v Marokku chce sledovati jen vše-
obecné evropské zájmy, není v Německu nijaké
příčiny k nedůvěře a není důvodu, proč by Ně-
mecko a Francie při vzájemné dobré vůli ne
mohly se snášeti vedle sebe přá-
telsky v Marokku.
Köln
Havas
Franek
Delcasséův
Francie
Tanger
Berlín
Německo
Španělsko
Evropa
Algeciras
Maroko
19
article
Italský návrh na osamolnění Německa.
Socialistický poslanec Bissoleti učiníl
návch, aby se spojila Italie s Rakou-
skem a pak Německo úplně isolo-
valy. Proti tomuto návrhu, který učinil po-
chopitelnou sensaci, se ozval prudce římský
»Corrire della Seraa, jenž prohlašuje, že po-
dobnou politikou by se docílil opak toho, po
čem touži Bissoleti. Pohled na evropskou situne
přesvědčuje, že každý pokus isolování Německ
porušil by rovnováhu sil a vedl by neod-
vratně kevropské válce. I kdyby Iralie
nebyla donucena se jí zúčastniti, měla by válka
ta neblahé následky pro její politický a hospo
dářský život. Nejvyšší italský zájem veli u dr-
žení míru.
Aféra kaida Ermikiho.
Jak jsme oznámili, zasazuje se Něme-
cko o propuštění zajatého kaid
Ermikiho. Ministr Muleje Hafida El Me-
nebhi prohlašuje, že nemůže v zásadě souhla-
sit, aby marocký státní úřadník, jenž je notori-
ekým zločincem, byl na zakročení cizího státu
propuštěn na svobodu. El Menebhi stěžujesi
též, že nebylo porozuměno jeho zakročení v Ne-
mecku. Odnesl si prý nejlepší vzpomínky na
tuto zem, kde byl velmi přátelsky přijat. Uji-
šťuje, že i v budoucnosti učiní vše možné.
aby udržel nejpřátelštější sty ky
mezi Německem a Marokkem. Doufa
že Německo, až pozná pravou povahu kaida Hr-
mikiho, nebudest více nalehati na jeho osvo
bození
Bissoleť
Italia
Iralie
Německo
Maroko
Hradec
El Menebhi
Corrire della Serao
El I
20
article
Markýz Olivior Bacquehem
Markýz Olivior Bacquehem
jmenován
presidentem správního soudu.
Z Vídně. (Telef. zpr. „Nár. Listů“.
Bývalý ministr obchodu v kablnetě
Taaffově, markýz Olivier Bacque
hem, jmenován byl prvním presi
dentem správního soudu. Jmenován
jeho vyhlášeno bude úřadně dues.
Od srirli hr. Bedřicha Schönborna uprázd-
něna byla funkce prvního presidenta správního soudu
ve Vídni. Již tehdy za nástupe. jeho označován s bez
pečností markýz O. Bacquchem, té doby po bar. Le-
mayrovi druhý předseda.
Nyní došlo k jeho jmenování prvním pres
dentem
Markýz Olivier Bacqnchem je v politickám
životě osobností známou. Ba velmi známou, možno
říci! Hlavní doba jeho, má ovšem již téměř dvě de-
selileti za sebou a minula jednak za éry T a a ff o vy
jenž mladého tehdy ještě markýze povolal do svéh
kabinetu dne 26. června 1886 za ministra cbchodu
jednak za éry ministerstva Windischg r a tz-
Plener, kdy byl minisírem vnitra.
Olivior Bacquehem
Taaffův
Bacque
Schönborn
Bacquch
Bacqnch
Vídeň
21
article
Nově jmenovaný president narodil se r. 184
v Opavě a pochází z přistěhovalecké šlechtické ro
diny francouzské. Jakožto syn vyššího důstojní
jenž byl s hr. Rindsmaulovou zasnouben, vychován
mladý markýz v Tereziánské akademii. Odbyv stu-
dia právnická, byl po krátké soudní praxi odborným
náčelníkem Lemayrem do ministerstva vyučování
povolán. Brzy na to odstoupilo ministerstvo Poto-
ckého, načež za ministra Jirečka konal mladý úřad-
ník v tomto ministerstvu služby podřízené. Nejevil
žádnou horlivost ve služí ministerstva Hohonwar-
tova a této okolnosti nepochybně děkuje, že byl po
pado kabinetu a po návratu ministra Stremayra po-
volán za teditele presidiálního oddělení, byv zárovei
jmonován ministerským vicesekretářem. Polom vě-
noval se markýz službě politické; byl u okresního
hejtmanství v Novém Jičíně, později v Místku a jako
místodržitelský sekretář u okresního hejtmanstvív
Budějavicích zaměstnán, načež jmenován okresním
hejtmanem v Děčíně. Odtud byl markýz Bac quchem
povolán jako míslodržitelský rada do Sarajeva, kdež
setrval po tři lela. Po svém návratu z Bosny byl po
nějakou dobu u místodržitelství dolnorakouskéhc za-
městnán, načež v září r. 1882 jmenován zemským
presidentem ve Slezsku. Zde pobyl čtyry lola, a
po pádu bar. Pína došlo ho povolání do křesla mi-
nisterstva obchodu, v němž uvelebil se jako čtvrtá
osobnost za doby trvání kabinetu Taaffova.
Jireček
Stremayr
Taaffův
Opava
Polom
Nový Jičín
Místek
Děčín
Sarajevo
Bosna
Slezsko
Hohonwar
22
article
Z doby působení jeho jako ministra obchodu v
živé peměti je odpověď, kterou dal na obsáhlou řeč
posl. Kaftana v parlamentě, když tento při gene-
rální debatě o státním příspěvku 41 mil. z la tých
na komunikace vídeňské (v r. 1892), ener
zicky poukázal na odstrkování Prahy. Tehdy marký
Bacquehem prohlásil arci neprávem a odiösně, že
pelici pražské v „blahovolném vyřízení“ nejvíc škod
mladočeská oposice
Po pádu hr. Teaffa nerozpakoval se přejíti de
protičeského kabinetu Windischgrätzo-
va-Plenerova, kde stal se minístrem vni-
tra. A když padlo toto ministerstvo, nějaký čas by
nezaměstnán.
Povolán potom do místodržitelsíví štyrského
jež opustil. Po nějaké době stal se presidentem se
nátu správ soudu, za nedlouho druhým místopře
sedou, dnes pak předsedou prvním
Znalci poměrů u tohoto tribunálu tvrdí, že mar
kýz Bacquchem od té doby, co povolán byl k tětc
soudní instanci administrativní, zachovává objekuvitu
Tu dlužno zádati od něho nyní arci ještě více než
dosud, kdy převzetím předsednictví vzrostla jehe
zodpovědnost. Dodáváme, že markýz Bacquehem
jako člen panské sněmovny, jest pravidelně vysílár
do delezace, kde po několik let již má referát o za
hraniční politice a zahraničním rozpočtu.
Jmenováním jeho presidentem sorávního soudu
umlkaji ovšem pověsti o povolání jeho za presidenta
vrchního zemského soudu v Praze
Protičeské násilnosti v Kašperskýc
Horách.
Kaftan
Bacquehem
Plenerův
Praha
Kašperskýcarsko hora
panská sněmovna
Windischgrätzov
23
article
(Původní zpráva »Nár. Listů.«)
V Kašperských Horách, 15 zářl.
Po krk zadlužené město Kašperské Hory
nikdy nedavedlo by si »dopřáli« tak značného
»luxusu« jako jsou proličeské šivanice, kdyby
nemělo po ruce zdroj podpor. Město, které
kdysi odkázáno bylo na doly, za kteréž doby
rozkvétalo, město, které mělo ohromné dříve
přijmy z lesů, je dnes na pokraji hospodářské
zkázy a jest již pouze umělým způsobem
udržováno v jakés takés rovnováze finanční
peněžním ústavem, městskou spořitelnou
kašpersko-horskou. Ano, jest to dobře prospe-
rující spořitelna, jež dovede »dopřáti městu
luxusu« protičeských násilností, jež vyžadují při-
rozené velkých nákladů jednak uplácením násil-
níků, jeh opatření, častováním pozvaných hord
buršáckých a turnérských, vydržováním vojska
a všeho toho, co »důstojné« násilnosti vyžaduj
a co si v poslednich dnech vyžádaly
kašperský hora
24
article
Městská spořitelna kašpersko horská zname-
nitě prosperuje a tak svými značnými zisky
může vydatně germanisovati. Jest to přirozený
důsledek poměrů, než zachvěti se musím
z duše, když připamatujeme si, že značné
zisky tohoto peněžního ústavu jsou docilovány
z českých penězl
Ano, jou to české penlze, které
dopomáhají německému ústa vu
z dejšímu ke značným ziskům. Více jak
tři čivrtiny svého jmění má kašpersko horská
spořitelna rozpůjčeno mezi českým živlem
místním a co hlavním, mezi českým živlem
okolním a tento fakt svádi nás přirozeně
k úvahám, jež vésti nás musí k činům oka
mžiým. Nedovolime přece, aby německý pe-
něžní ústav za naše peníze nás znásilňoval, aby
ohrožoval naši existenci a potenci hospodář-
skou! Nesmíme dopustiti na příště, abychom
dali se šikanovati pro sebe menší opozdění
v povinnostech tímto ústavem, který prostřed-
nictvím svého právního zástupce, německým
advokátem Franklem jest schopen nás ožebrači
nejen mravně, ale i hmotně.
Frankl
25
article
Poslední protičeské události musí nám již
jedenkráte otevřiti oči a urážíme-li, že doba stává
se přihodnější právě v tomto okamžiku, že při-
chází nám naproti český ústav, který nabia
nám své značné kapitály za podmínek nám
výhodných, mnohem výhodnějších podmínek
zdejšího německého ústavu peněžního, pak ne-
budeme otáleti ani okamžik a rázem staneme
se neodvislými na kapitálu, který snad dovede
sílti na straně jedné, který však nás na druhé
straně způsobem nejsurovějším utlačuje
Zminěným českým ústavem jest záložna
volyňská. Záložna tato v posledních dnech se
usnesla půjčiti do českých menšin své kapitály
na úrok 433. při zápůjčkách pak přes 20.000
korun dokonce na 49%, první výlohy kryje z
svého, podmínky ostatní pak nabízí mnohem
výhodnější než zdejší ústav německý! Připo-
meneme-li, že zákon zbavuje nás povinnosti
převodních poplatků při konversi, pak nebudem
ani okamžik otáleti a vymaníme se nejen ke
svěmu, ale i k dobru celé české menšiny, a
povšechného českého živlu z pod jha německého.
Tím povzneseme mravně i hospodářsky nejen
sebe, ale i české okolí, posllíme tím i Českou
pošumavskou záložnu v Kašperských Horách.
neboť záložna volyňská slibuje pracovati i ku
povznesení a postlení tohoto českého peněžníh
ústavu!
Nebudiž jediného českého člověka, klerý
by nadále ucházel se o půjčku v německé
spořitelně kašpersko-horské a nebudiž jediného
Čecha poctivého, jenž by nadále zůstával v pod-
ruči německého tohoto ústavu, který za české
peníze germanisuje a připravuje nám těžké
chvilel
kašperský hora
26
article
Svatováclavský sjezd českých
měst.
Svatováclavský sjezd českých
měst.
Soclální sekce II. sjezdu českých měst v král
českém, jenž pořádan bud« ve dnech 26.—28. září
t r. v Praze, konala včera na radnici staroměstské
schůzi za předsednictví p. vrch. ředitele chud ústavo
král. hlav. města Prahy F. Hubáčka a u přítomnosti
pp. místopředsedů dv. r. dra. J. Dvořáka a F. Kol-
llanda a jedatelů pp. řed. Řezníčka a ob. st. Ha-
šourka, jakož i pp. V. Chytrého, J Grégra, J. Vlka.
mug. rady Waldsteina, rady zem, výboru dra. J. Krej-
čího, V. Pokorného a ob. st. F. Šeyda.
Po sdělení disposic, které stálý výbor sjezdu
českých měst učinil a dle niclž jednání sekcí byl
vyhražena v sobolu dne 26. záři doba od 3—6 hod.
odpol., v neděli dne 27. září od 9 - 12 hod. dopol.
v ponděli dne 28. září od 9 —11 hod. dopol., byl
usneseno, aby pořad jednání sekce socialní byl se-
staven takto:
Nejprve přednese p. r. z. výboru dr. J. Krejčí
všeobecnou úvahu »O úkolech sociální politiky obcl
na to následovali bude referát p. c. k. dv. rady dra.
Hubáček
doktor
J Dvořák
Řezníček
V Chytrý
J Grégr
J Vlk
Waldstein
V Pokorný
F Šeyda
J Krejčí
Praha
27
article
Deořáka »O ochraně mládeže« a konečně společný
referát pp. řed. Řezníčka a adj. J. Vlka »O reorgsni-
saci chudinství« a ve spojení s referátem tím též
pojednání p. mag. r. Mansveta Waldsteina »O vlivu
nového domovského zákona z r. 1896 na veřejné
chudinství«.
Příslušně návrhy resolucí jednotlivých referente
byly schváleny jednomyslně a budou pro pp. členy
sekce tiskem rozmnoženy; vedle loho zamýšlí pa
dv. r. dr. Dvořák studii »O ochraně mládeže« zvláštní
brožurou tiskem vydati.
Z kanceláře sjezdové. Zastupitelstva měst, která
jsou členy »Svazu českých měst v král. českém«.
upozorňují se, aby přihlášky naležitě vyplněné jméný
pr. zástupců zároveň s udaním, zdali a na která
místa v divadlech (Národním i měst. divadle vino
hradském) reflektují, co nejdříve kancelát
presidia rady král. hlav. města Prab
(jako kanceláři sje zdové) na radnie
staroměstské zaslala.
Ke sjezdu mohou jako hosté přihlásiti se též t
města a městyse, které ke svazu dosud nepřistou-
pily, jakož i jednotlivci, kteří o sjezdové otázky s
zajimají: pro hosty činí příspěvek sjezdový 5 K za
osobu, kdežto členové Svazu platí příspěvek v ob-
nosu 3 K za zástupce.
Řezníček
J Vlk
Mansvet Waldstein
doktor
Dvořák
Prab
král
svaz český město
28
article
Zápls do školy Komenského ve Vídnl.
Zápls do školy Komenského ve Vídnl.
(Srdeervoucí scény při zápisu. — Depu-
tace k úřadům. — Troufalá odpo vě
zemské školní rady.)
Zápis do české školy Komenského v X. okresu
vídeňském byl letos nad obyčej pohnutý. Pře
prázdninami nařídila okresní školní rada spolku Ko-
menský, jako vydržovatelí školy, aby počet dětí
v jednollivých třídách byl zmenáen tou měrou, aby
odpovídal úřady pro školu tuto dovolenému počtu.
Rozkazu toho uposlechnuto pouze pro první třídu,
kam mělo býti přijato místo 80 pouze 70 dětí. Po-
něvadž pak dítek v opatrovně s repelenty bylo 42
hochů a 45 děvčat, mohlo býti přijato hochů no-
ných 28, děvčat pouze 25.
Okres X. ve Vídni je českým, v němž úřadnn
statistika napočetla z r. 19 0 na 29.000 Čechůa
dělí v německých školách, které neznají slova ně-
meského, na 2000. Lze si představiti, jak poplašně
působila zpráva o omezeném počtu míst v česko
škole.
Již o půl 7. hod. ranní tisnily se hloučky žen
i ditek před školou, nedbajíce citelného chladu.
O 348. hod. otevřely se dvéře budovy a v mžiku za-
plaveny chodby i schodiště, vedoucí k třídám, v nichž
se zapisovalo. Učitelé i funkcionáři spolku s velkou
nánshou prodlrali se rozechvělým zástupem A již
o půl 9. hod. konstatováno, že počet 70. v každé
třídě dovršen. K rodičům promluvil řidlcí školy pan
Assmann Hlasem, jenž chvěl se pobnutím, oznámil,
že česká je naplněna a že nezbývá než aby dali
děli své zapsat do školy německé Ze zástupu více
než 30Uhlavého, jemuž neslačily chodby a jehož
část tisnila se na ulici, ozval se v tom výkřik dl-
dítěte: »Maminko, prosím vás, nedávejte
mne do německ é školy. Já tam ne-
půjdu« A v pláť dítěte mísilo se štkani matky —
prosté dělnice, která vynechala den práce, aby dí-
těti dala možnost vyučování v české školy.
Komenský
Assmann
Vídeň
spolek komenský
Uhlavý
29
article
Pohnutí bylo nevyličitelné. Matky hlasitě šlkaly
a dítky jich, mnobé jistě nevědouce, co je očekává,
plakaly spolu. V tom ozve se hlas: »Do školy ně-
mecké děti nedávejle. Mám už dva odrodilce, kteří
mi nerozumějl. Třetího už mít nechci. Však nás
spolek neopustí a nedá nám ukřivdil.«
Za všeobecného rozruchu ujímá se slova pří-
tomný posl. Tomášek. Vybízí rodiče k intensivní
práci za české školství, aby to, co potkalo dítky je-
jich, nepotkalo alespoň české děti v letech bu-
doucích.
Navrhuje, aby zvolena byla deputace, která by
za jeho vedení přednesla zprávu o zápisu a náladě
mezi českým lidem ve Vídni na příslušných místech.
Zalim už sbíráuy podpisy matek, které odhodlány
jsou třeba ke stávce dětí a statečné ženy slíbily si,
že se v nejbližších dnech sejdou, aby porokovaly
o tom, co dále pod asiknouti.
Návrh, aby obrátily se o pomoc k českým
malkám v zemích českých příjat radostně, nebot
matka bolest matky dovede nejlépe pochopit. ..
Tomášek
Vídeň
30
article
Zalím seřatila se depulace dvanácti žen, které
za vedení posl. Tomáška, taj. Čeliše a jednoho po-
stiženého olce odebraly se do ministerstva vyučo
vání. Mimo to šly v deputaci dvě dítky, jichž matky
chtěly se zůčastniti a neměly dítě kam dát. Origi-
nální tato depulace prostoviasých žen, s kabelami
pro nákup na oběd, budila všeobecnou pozornost.
V ministerstvu vyučování přijal je sekční rada ryt.
Mayer, který slibil oznámit vše ministrovi, jakmile
se vráli z dovolené. U sekčního šefa ryt. Kaně y
stěžovaly si ženy tklivými slovy na své útrapy-
Vzrušení zvlašté vzbudila slova: »Dnes nám nedáváte
školy, nebojite se, že za 20 let nebudou vám stačit
kriminály pro děti naše, které jsou v německých ško-
lách. Já mám už dva odrodilce a vím, co pro nás
německá škola znamená«.
Chlácholeny sekční radou odešly pak ženy do
zemské školní rady. Depulace přijata byla zem škol.
radou Schedelbauerem. Když posl. Tomášek tiumočil
rozhořčení a pohnutí mezi českými rodiči a poukázal
na to, že nynější poměry nutně povedou ke stávce
děti a že je pouze v rukou příslušných úřadů, aby
zřízením českých škol veřejných tomuto světovému
skandalu zabránily, odpověděl pan rada, že ve věci
této nelze zem ké školní rádě ničeho podniknouti.
Otázka českých škol veřejných ve Vídni je rozhod-
nuta výnosem říšského soudu, otázka zřízení škol
státích patří ku projednání ministerstvů a je-li škola
soukromá naplněna a nemůže přijati nových žáků,
nezbývá, než aby spolek olevřel školu
novoutl) Školní úřady nemohou přece za spolek
převzíti starost o vydržování soukromé školy.
Tomášek
Čeliš
Mayer
Vídeň
spolek olevřít škola
31
article
Lepšího přijetí dostalo se deputaci v min. kra-
janství, kam ji posl. Tomášek neprovázel. Menister-
ský sekretář Bradik ujistil deputaci, že ministerstvo
jím zastupované bude olázku českého školství ve
Vídní jako dříve míli stále na zřeteli a příčiní se dl
možnosti o zdarné její řešení.
U ministerského předsedy přijal depulaci sekre-
tář hr. Atems Posl. Tomášek pověděl o průběhu zá-
pisu a pou ázal na to, že je natno řešiti otazku če-
ských škol ve Vídni alespoň tím způsobem, jak se
lo stalo pro Němce v Terstu, Pulji a Tudentu, kd
zřízeny pro menšiny německé školy státní. Minist.
sekretář slíbil, že bude vše tlumočili min předsedovi
bar. Beckovi.
Tím byla cesta deputace ukončena. — Lstos po-
prvé obrätilo se rozhořčent českých rodičů práti pra-
vým vinníkům — jindy obracelo se roztrpěsní proli
spolku »Nomenský« — a nezavročíli povolaní či-
nitelé v čas, možno očekávati, že ne-li v přištím
roce, taž v nejblíže příštím vybuchne dlouho polla
čované rozhořčení všeobecnou stávkou českých
dětí ve Vídni. Videň vždy šla za zářným pří
kladem Pruska a nechce patrně ústati pozadu v vul-
turním násili, jaké páše se v Prusku na P.lá lch.
Zde maji býti obětním beránkem Čechové. Ale
»Caveaut consulles .
X. sjezd říšského svazu rakou-
ských hostinských a hotelierů
v Praze.
Tomášek
Atems Posl
Němec
Tudent
Beck
Čecho
Vídeň
Terst
Pulja
Prusko
Praha
33
article
V rokoväní sjezdu bylo pokračováno včera do-
poledne ve velké dvoraně Národního domu na Krá
Vinohradech. Předseda svazu p. Fr. Kolbeck do-
sáhl včera 60 rok svého věku a této příležitosti po-
užili účastníci svazu, aby mu odevzdali tablcaux.
Jménem českých hostinských blahopřál prosidentovi
p. Štolc, jehož proslovení bylo provázeno hluč-
ným souhlasem.
Jménem města Král. Vinohradů pouze česky
uvílal sjezd městský rada a restauralér p. Franí.
Zavřel. Vzpomenul, že historie toholo města má
mnoho společného s organisací hoslinstva. Tak jako
Král. Vinohrady vlastní silou a svěpomocí rozkvelly
v nejkrásnější čtvrt, podobně i hostinstvo svojí vlastní
silou domchlo se mohutně organisace. Jménem tohoto
moderního města vítá účastníky sjezdu a přeje všeho
zdaru rokování. (Pochvala.j
Jménem sdružení hostinských na Král. Vinohra-
dech a ve Vršovicích pozdravil sjezd p. Nohavec.
Delagál ze Lvova jměnem haličských hoslinských
projevil pozdrav českému národu, načež premluvil
o poměrech hoslinských ve Lvově a jich boji proti
kartelu.
Kolbeck
Štolc
Král
Zavřel
Nohavec
Vršovice
Lvov
svaz p . Francie
34
article
Účaslníkům sděleno, že podniknut bude výlet na
Mělnkk, ježto k návštěvě Karleva Týna došlo málo
přihlášek.
Usneseno, aby XI. sjezd říšského svazu konal
se r. 1910 ve Štyrském Hlradci a XII. v roce 1912
ve Lvově.
Rokování zúčastnil se záslupce instruktorátu
živnostenských společenstev p. dr. Burda
O úpravě obchodu s pivem v lahvích
referoval kom. rada p. Fr. Rain. Uvedl, že o této
záležitosti referoval již na sjezdu v Opatiji a litoval,
že požadavky hostinských doposud nebyly splněny.
Proto se všichni hostinští, Němci. Čechové. Poláci,
Slovinci a Iialové bratrský spojili, aby ochránili své
zájmy proti nebezpečné soutěží. V tomto boji jsme
odkázáni na podporu poslanců a vlády. Pokud s
poslanců týče, dlužno doznati, že přičinili se vše-
možně, aby otázka prodeje láhvového piva byla upra-
vena dle požadavku hostinských a vyzvali vládu,
aby ceslou nařizovací prodej láhvového piva upra-
vila. Tento určitý příkaz vláda dosud nesplnila.
Po obšírných vývodech navrhl řečník reso-
luci, jíž X. sjezd rakouských hostinských pronáši
rozhodný protest proli stálému odkládám úpravy
Burda
Němec
Čecho
Polák
Slovinec
Iialová
Karlevo Týn
Štyrský Hlradce
Lvov
Francie . Rain
Opatiji