ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9b4ca7e0-7730-11dc-a825-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 77, place 53, org 7, work 4
1 masthead
17. září 1908.
2 masthead
Číslo 257
3 masthead
NÁRODNI LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Návrh poslance dra. Antonína Sehaueraa soudruhů na vydání zákona ohledně užívání jazyků zemských při soudech a všech ostatních zeměpanskýchúřadech, ústa- vech i orgánech v království české m. Zákon daný dne . . . . . ., kterým upravuje s užívání jazyků zemských při soudech a všech ostat- ních zeměpanských úřadech, ústavech i orgánech v království českém. K návrhu sněmu Měho království českého vidí se mi naříditi takto: Základní zásada. S 1. Při soudech a všech ostatních země panských úřadech, ústavech i orgánech v království českém budiž jazyka českého i něme- ckého jako zemských jak v úřadování zevnějším. tak i v úřadování vnitěním stejno měrně dle následujících předpisů užíváno. A. Úřadování zevnější. § 2. U všech úřadů v § 1. jmenovaných mohou strany užívati ve všech svých ústních předneseních a vyjádřeních nebo písemních podáních jednoho nebo druhého jazyka zemského. § 3. Osoby, vyslýchané jako svědci, mohou vý povědi své učiniti v jednom nebo druhém jazyku zemském. Znalci mají svůj nález i své dobrozdání podati vždy v oné z obou řečí zemských, kteréž v právní záležitosti, pro níž dobrozdání znalecké se vyhledává, strana užívá. Od tohoto předpisu lze se uchýliti jen tehdy, souhlasí-li strany aneb když není možno přibrati znalce této řeči mocné, nebo kdyby bylo přibrání takých znalců spojeno s nepoměrně velkými náklady. § 4. Listin nebo jiných písemnosti, které jsou sepsány v některém z obou jazyků zemských a při kládají se jako přilohy, pomůcky nebo jinak k úřad nímu užiti, netřeba překládati.
Sehaueraa
6 article
§ 5. Všechna úřadní jednání, která k vyřízení nějaké záležitosti stran slouží, obzvláště všechna úřadní opatření, učiněná k vyšetření nebo zjištění skutkové podstaty, jakož i přípisy neb zprávy k té muž cíli jiným zeměpanským úřadům neb soudům zasílané, mají státi se v řeči, které strany v této právní záležitosti užily, a užila-li každá stranaji- ného jazyka zemského, v oné řečí zemské, ve které přednesení stran, jež k nim zavdalo podněl, bylo učiněno, nebo dotčené písemné podání sepsáno. 8 6. Usnesení, opatření, rozhodnutí a nálezy. které u vyřízení nějakého podání nebo ústního před- nesení se stanou, mají stranám býti vydána v onom z obou zemských jazyků, ve kterém ústní žádost byla přednesena nebo podání bylo sepsáno. Je-li v některé věci několik stran zúčaslněno, jež při svých ústních nebo písemných podáních různých ja- zyků zemských užily, má vyřízení nebo rozhodnulí ve věci samé učiněné, vydáno býti v obou řečech zemských, ač-li se strany nedobodly, že vyřízení nebo rozhodnutí ono jen v jednom z obou zemských jazyků vydáno býti může.
7 article
§ 7. Vyhotovení, která vydávají se jiným osobám než žadateli neb navrhovateli, buďlež sepsána v tom z obou jazyků zemských, kterým mluví osoba, jit vyhotovení svědčí. Není-li známo, kterého jazyka osoba ta užívá, nebo není-li lo některý z obou ja- zyků zemských, budiž užito toho jazyka zemského o kterém podle povahy příp du, jako zejména dle místa, na kterém strana se zdržuje, lze předpokládati že mu rozumí. V tomto případé jest osoba la opráv- něna žádati nové vyhotovení v druhém jazyku zemském. § 8. Ústanovení §§ 2., 5.—7. platí také vzhledem k ob ím a samosprávným orgánům v království če ském v těch záležitostech, ve kterých je za strany pokládati sluší. 8 9. Při účastenství stran, kleré při ústním jed nání různých jazyků zemských užívají, má úřad není li jiného dohodnutí stran, užíti obou zemských jazyků. V občanských rozepřích právních má úřad při ústním jednání užívati jazyka, ve kterém jednání od stran se vede. V řeči jednání buďlež také všechna úřadní prohlášení učiněna a všechna rozhodnutí vy- hlášena. Při výslechu svědků, kteří uživají jiného jazyka nežli jazyka jednání (8 3., odst. 1.), má užlli úřad jazyka, kterého svědek užívá. Stejné uslanovení má přijíti i tenkráte ku platnosti, když podle §3. odst. 3. podává znalec nález nebo dobrozdánív jiném jazyku nežli v jazyku jednání.
8 article
§ 10. V záležilostech trestních, jež zahajovány jsou k obžalobě soukromé, budiž obdobně použito předpisů o občanských záležitostech právních. § 11. Ve všech ostatních věcech trestních jest pro všechna jednání úřadní, vyjma prohlášení a ná vrhy soukromého účastníka nebo podpůrného ža- lobce, pro které 8 2. přicbází ku platnosti, rozhod ným jazyk, jehož obviněný, pokud se týče obžalo vaný užívá (8 7. odst. 2. a 3.). V tomto jazyku buďtež tudiž sepsána oznámení trestní, od zeměpan- ských úřadů nebo orgánů podávaná, v tomto jazyku budiž také sepsán obžalovací spis, jakož předsevzaly vůbec všechny úkony úřadní i návrhy státního za- stupitelstva nebo jeho orgánů, i úřadní úkony a roz- hodnutí soudů, na obviněného neb obžalovaného s vztahující. V tomto jazyku budiž vedeno i hlavní lí- čení i předneseny řeči státního zástupce i obhájce a vyhlašována usnesení a rozhodnutí. V tomto jazyku buďlež vyhotoveny i lístky o potrestání. Od před- pisů odst. 3. smí se jen tenkráte býti uchýleno když obviněný sám žádá, aby bylo užito druhého jazyka zemského. Při hlavních přeličeních s několika obviněnými, kteří nemluví týmž jazykem zemským má soud použíti obou jazyků zemských. Předpisův 8 9. odst. 3. a 4. jest i v záležitostech trestních ob- dobně užíli.
9 article
§ 12. Ve všech případech, kdy účastní se něja- kého jednání strany, nebo vyslýcháni jsou svěde nebo znalci, kteří nemluví týmž jazykem zemským. má úřadník, jednání řídící, straně, která tohoto ja- zyka zemského neužila, na její žádost prohlášenía výpovědi, v této záležitosti učiněné, v jazyku jejím sděliti § 13. Protokoly, jakož i všecky jinaké záznamy buďtež sepisovány v onom jazyku zemském, ve kte- rém přednesení, výpovědí, projevy, prohlášení nebo úřadní jednání, jež zjistiti jest, se staly. § 14. Všecka úřadní oznámení, která pro obec- nou známost jsou určena, buďtež vydávána v obou jazycích zemských. Rovněž buďlež všecka označení a nadpisy úřadních budov, pro obecenstvo určených, jako na př. úřadní štíty, nápisy kanceláří, orientační tabulky a pod. vyvěšeny v obou jazycích zemských. Při tom, jakož i vůbec ve všech případech, kdy vy- fízení nebo vybotovení, nebo jinaká pisemnost v obou jazycích se vydává, má zemský jazyk vět- šiny obyvatelstva onoho obvodu, pro který úřad dotčený jest ustanoven, zaujímati místo prvě.
10 article
8 15. Nápisy úřadních pečetí kleré se připojují k úřadnim vyhotovením, maji souhlasiti ohledně ja- zyka s vyhotovením. Kolky poštovních úřade, na- značující místo i datum, jakož i všecky úřadní pe- četi a kolky, jichž tyto úřady uživaji, mají mlti text v obou řečech. (§ 14. od-t. 2) 8 16. Zápisy do veřejných knih (zemských desk. pozemkové, horní knihy, knihy železniční, kniby vodní, knih deposilních atd.), pak do rejstřiku firem společenslevních a jiných veřejných nebo k nahlěd- nutí stranám soukromým při tupných rejstřiků nebo úřadních seznamů buďež vykonány v ja zy ku ústní nebo písemné žádosti, po případě výměru. na základě kterého se dějí V témž jazyku buďtet připojeny na listinách doložky vkladní. Při vyhoto- vení výpisu z těchto knih a rejstříků budiž zachován jazyk, v jakém zápis vykonán. 8 17. Styk úřadů v § 1. označených se s a mo- spravnými orgány řídi se onou jednací řečí o níž jest známo, že jí orgány tyto užív aji
11 article
B. Úřadování vnitřní. S 18. Pro jednání úřadní, která se nevzlahují na nějakou záležilost stran, obzvláště pro všecka úřadní jednání, opatření, dopisy a zprávy ve věcech administračních, pokladních a účetních, jakož i v zá ležitostech technických, služebních a personálních mají úřady v § 1. jmenované, není-li nutno z ohledu účelnosti užíti současně obou zemských j zyků, uží vati onoho z obou jazyků zemských, jenž vyhovuje jazyku osoby, které se úřadní jednání týče, nebo podstatě věci — zejména jazyku většiny obyvatelstva úřadního obvodu — na který se úřadní jednání vztahuje. Úřady nižší mosejí vždy vyřízení svých zpráv obdrželi od úřadů nadřízených v jazyku, v ja- kém byla zpráva sepsána. Oběžníky, které určeny jsou pro všecky úřady v zemi, buďtež úřadům pod- lzeným sděleny v obou zemských jazycich. § 19. Zásad předchozích budiž také pro všeck úřadní jednání v poštovní službě manipulační, službé telegrafní a telefonní, jakož i železniční obdobn užíváno. § 20. Zřízenci úřadů v §1. naznačených mohou ve svých záležitostech služebních, zejmena ve všecl věcech osobních užívati jednoho nebo druhého zem ského jazyka a jest jim také v řeči od nich užité dodati vyřízení jejich žádosti. Pro řízení discipli. nární jest, pokud zřízenci úřadů v § 1. naznačených jako obvinění, svědci nebo znalci jsou vyslýcháni užíti obdobně předpisů pro řízení trestní daných (8 11.)
12 article
C. Všeobecná ustanovení. § 21. V jazyku, ve kterém jest vyhotoviti vyří- zení, rozhodnutí nebo nějaké nařízení, budiž sepsán také případný koncept nebo příkaz o vyhoto- vení, koncept zastupující. V tomtéž ja z y ku budiž také toto vyřízení, rozhodnutí nebo nařízení podrobeno potřebné kolegiální poradě. 8 22. Spisů, které připojiti jest ku přípisům nebo zprávám podle předpisů 8S 5. a 18. v jedné z obou řečí zemských sepsaným, netřeba, byť i v druhém jazyku zemském byly sepsány, nikdy předkládati. Totéž platí také o všech písemnostech, které připo jiti jesí ke zprávám, na úřady ústřední řízeným. § 23. Jazyk zevnějšího označení knih, rejstříků. záznamů, denníků, seznamů tiskopisů a pod., pro úřadní polřebu určených, jakož i jazyk nadpisů r- brik nebo sloupců v takových knihách atd. se nalé zajících, řídí se dle jazyka, ve kterém mají se dlti zápisy v tylo knihy atd. dle předpisů tohoto zákona (§ 14. odst 2.). § 24. Byly-li tyto jazykové předpisy při úřad- ním jednání neb rozhodnutí porušeny, jest dotčen jednání neb rozhodnutí zmatečné. Z natečnost budii přivedena k platnosti pořadem stolic pro věc samu uslanovených. § 25. Zákon tento nabude moci dnem vyhlášení § 26 Mým ministrům vnitra, vyučování, spra vedlnosti, financi, orby, obchodu, veřejných prací železnic a zemské obrany se ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek.
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 16. září. (Ze zemských sně- mů.) Kromě sněmu království českého měl včera ustavujíci schůzi také nově zvolený sněm haličský. Prvá schůze byla vyplněna veliký- mi programovými řečmi, jež přednesli zemský maršálek hr. Stan. Badeni a nový místodržitel dr. Bobrzy ňski. Z řeči maršálkovy slušt zaznamenati, že sněm v tomto zasedání má vy- říditi volební opravu, jež se prý nedá pro- vésti jinak, než na cestě kompromisů, a pak reformu zřízení obecního. Důležitou otázkou bude i úprava zemských financí, poně- vadž zemský deficit i v Haliči stoupá rok za ro- kem. Na r. 1909 zemský rozpočut vykazuje po- třebu 52 milionů, v úhradě však pouze 41 m- lionů, takže tento rozpočet končí deficitem 11 milionů. Po zahajovacích řečech před- nesli své projevy mluvčí obou ruských klubů za stranu národně-ruskou (staroruskou) dr. Du- dykevič, za stranu ukrajinskou dr. Oles- nický. Dr. Dudykovič očekává, že sněmovní většina umožní spravedlivou volební opravu, jež dá i ruskému lidu úplnou rovnoprávnoct. Spra- vodlivý postup polské většiny vůči ruskému ná- rodu poskytne ruským poslancům možnost, aby spolu s Poláky pracovali na prospěch celé země státu i všeho Slovanstva. Mluvčí strany ukra- jinské neočekává od nynějšího sněmu nic do brého, poněvačž jest zvolen ještě na základě starého, nespravedlivého volebního řádu. Sna- hou Ukrajinců bude domoci se všeobecného vo- lebního práva i pro volby sněmovní.
Baden doktor Bobrs Oles Dudykovič Polák Ukrajinec Praha Halič
14 article
Poslanci haličského sněmu seskupili se v pět hlavních klubů. Tři polské kon- servativné skupiny — autonomná, agrárná a kra- kovská — utvořily společný klub pravice vedle něho mají své kluby polští lidovei předseda (Bernardzikowski, náměstek Bojko) a demokraté (předseda Leo, náměstek B t- taglia a Rutowski). Předsedou ruského klu- bu je dr. Dudykevič, předsedou ukrajin- ského klubu dr. Olesnický V zahajovací schůzi sněmu štyrské- ho sociální demokraté podali návrh, aby se zem- ské zřízení doplnilo tak, by sněm mohl nerušeně zasedati každý rok deset neděl ve dvou zasedá ních, z nichž jedno má se konati na podzim tak aby bylo možno v čas vyříditi rozpočet; pravo- moc zemského výboru má býti přesně vymezena aby se bez sněmovního schválení nenohly vy- bírati zemské přirážky. Na sněmě solnohradském podáne řada návrhů zemského výboru, mezi nimi take návrh nového volebního řádu. Podobně na sněmě vorarlberském ohlášena refo ma zřízení zemského a zemského volebního řádu, pak reforma zřízení obecního a obecního volebního řádu.
Bojko Dudykevič doktor Olesnický Leo
15 article
Ze Zádru, 12. září. (Řešení ja zykolve otázky.) Dnes se vrátil do Zádru z lázní ga- stýnských místodržitel Mikul. Nardelli a při- vezl prý s sebou elaborát úpravy jazykové otáz- ky v Dalmacii. Hned po příjezdu rozeslal říš ským poslancům dalmatským vyznání, aby zvo- lili ze sebe tři důvěrníky, s pimiž se místodržite chce raditi o svém elaborátu. Ze Záhřeba, 12. září. (Svolání sně mu.) „Hrvetska“ dovídá se z Pešti, že nechut bánova ke svolání sněmu narazila tam na roz- hodný odpor ministra pro Chorvatsko, Josipo- viče. Ministr je pro svolání sněmu a ubezpočil Maďary, že, neví-li si bar. Rauch rady, má již vyhlédnutého nového bána, který sice stojí mimo politické strany chorvatské, ale nebyl by chor valsko-srbské koalici nepříjemný. Ze Záhřeba, 12. září. (Z vězení n sněm.) Prof. bohosloví Valerian Pribiče- vič, jenž jest z rozkazu bánova vězněn pro podezření, že se účastnil velkosrbské agilace. obdržel pozvání, aby přijel na srbský církeví sněm, jehož je členem a jenž jest opět svolán na den 15. t. m., aby provedl novou volbu pati- archa místo bisk. Zmejanoviče, jebož volba ne- byla panovníkem schválena. Prof. Pribiče- vič požádal tedy u vězeňské správy za dovo lenou, odvolávaje se na samosprávu, zaručenou církevnímu sněmu
Zádr Maďar Rauch Pribič profesor Zádr Nardelli Dalmacie Záhřeb Pešť Chorvatsko Josipo
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article V Praze, 16. září.
V Praze, 16. září. Události v Marokku. vrv
Praha Maroko
18 article Pařížský »Temps« uveřejňuje výrok vyni
Pařížský »Temps« uveřejňuje výrok vyni kajleí politické osobnosti o notě franeouzsko-španělské, jenž zní ná sledovně: »Nelze popříti, že nota je sestavena ve smířlivém duchu. Francie okazuje v ní přání ulehčiti dorozumění mezi mocnostmi. neboť jmenuje své požadavky teprve na druhém místě a odděluje je od mezinárodních záruk, jež mají býti požadovány od Muleje Hafida.« Podle telegrafické zprávy z Tangeru ob- držel B! Menebhi nově utvořený úřad sul- tánovy rady pro Tanger. Policejní paša tanger ský a několik nejvysších hodnostů podrželi sv místa. »Köln. Ztg.« věnuje uznání Muleje Hafida článek, v němž uznává, že obtiže uznání Muleje Hafida mocnostmi nezdajís býti nepřekonatelnými. Není dosud známo, jaké stanovisko zaujme německá vláda k notě, ale je možno tvrdit, že dojem noty na Berlín ne- byl nepříznivý. V Německu s potěšením byl přijat výklad »Agence Havas«, že Franci a Španělsko nesledují jiné zájmy, nežli ostatní státy. Německo si nepřeje nic jiného, nežli toto dbání evropských zájmů, naznačených v algeci- rasské smlouvě s uznáním zvláštní situace Francii a Španělska. Německo proto žádalo urychlení uznání Muleje Hafida, aby chránilo ohrožené zájmy svě země a ne aby zlobilo Francie. Německé obavy pro maroekou otázku vznikly jen proto, poněvadž Francie po doroz- umění s Anglil a Španělskem se pokládala bez ohledu na ostatní státy za mandatora Evropy. Bylo to stanovisko Delcasséovo, jež utr pělo porážku v Algecirasu, kde byla stanoven evropská povaha marocké otázky a nárok na francouzský generální mandát byl zamitnut. O té chvíle, co francouzská vláda výslovně pro- hlásila, že v Marokku chce sledovati jen vše- obecné evropské zájmy, není v Německu nijaké příčiny k nedůvěře a není důvodu, proč by Ně- mecko a Francie při vzájemné dobré vůli ne mohly se snášeti vedle sebe přá- telsky v Marokku.
Köln Havas Franek Delcasséův Francie Tanger Berlín Německo Španělsko Evropa Algeciras Maroko
19 article
Italský návrh na osamolnění Německa. Socialistický poslanec Bissoleti učiníl návch, aby se spojila Italie s Rakou- skem a pak Německo úplně isolo- valy. Proti tomuto návrhu, který učinil po- chopitelnou sensaci, se ozval prudce římský »Corrire della Seraa, jenž prohlašuje, že po- dobnou politikou by se docílil opak toho, po čem touži Bissoleti. Pohled na evropskou situne přesvědčuje, že každý pokus isolování Německ porušil by rovnováhu sil a vedl by neod- vratně kevropské válce. I kdyby Iralie nebyla donucena se jí zúčastniti, měla by válka ta neblahé následky pro její politický a hospo dářský život. Nejvyšší italský zájem veli u dr- žení míru. Aféra kaida Ermikiho. Jak jsme oznámili, zasazuje se Něme- cko o propuštění zajatého kaid Ermikiho. Ministr Muleje Hafida El Me- nebhi prohlašuje, že nemůže v zásadě souhla- sit, aby marocký státní úřadník, jenž je notori- ekým zločincem, byl na zakročení cizího státu propuštěn na svobodu. El Menebhi stěžujesi též, že nebylo porozuměno jeho zakročení v Ne- mecku. Odnesl si prý nejlepší vzpomínky na tuto zem, kde byl velmi přátelsky přijat. Uji- šťuje, že i v budoucnosti učiní vše možné. aby udržel nejpřátelštější sty ky mezi Německem a Marokkem. Doufa že Německo, až pozná pravou povahu kaida Hr- mikiho, nebudest více nalehati na jeho osvo bození
Bissoleť Italia Iralie Německo Maroko Hradec El Menebhi Corrire della Serao El I
20 article Markýz Olivior Bacquehem
Markýz Olivior Bacquehem jmenován presidentem správního soudu. Z Vídně. (Telef. zpr. „Nár. Listů“. Bývalý ministr obchodu v kablnetě Taaffově, markýz Olivier Bacque hem, jmenován byl prvním presi dentem správního soudu. Jmenován jeho vyhlášeno bude úřadně dues. Od srirli hr. Bedřicha Schönborna uprázd- něna byla funkce prvního presidenta správního soudu ve Vídni. Již tehdy za nástupe. jeho označován s bez pečností markýz O. Bacquchem, té doby po bar. Le- mayrovi druhý předseda. Nyní došlo k jeho jmenování prvním pres dentem Markýz Olivier Bacqnchem je v politickám životě osobností známou. Ba velmi známou, možno říci! Hlavní doba jeho, má ovšem již téměř dvě de- selileti za sebou a minula jednak za éry T a a ff o vy jenž mladého tehdy ještě markýze povolal do svéh kabinetu dne 26. června 1886 za ministra cbchodu jednak za éry ministerstva Windischg r a tz- Plener, kdy byl minisírem vnitra.
Olivior Bacquehem Taaffův Bacque Schönborn Bacquch Bacqnch Vídeň
21 article
Nově jmenovaný president narodil se r. 184 v Opavě a pochází z přistěhovalecké šlechtické ro diny francouzské. Jakožto syn vyššího důstojní jenž byl s hr. Rindsmaulovou zasnouben, vychován mladý markýz v Tereziánské akademii. Odbyv stu- dia právnická, byl po krátké soudní praxi odborným náčelníkem Lemayrem do ministerstva vyučování povolán. Brzy na to odstoupilo ministerstvo Poto- ckého, načež za ministra Jirečka konal mladý úřad- ník v tomto ministerstvu služby podřízené. Nejevil žádnou horlivost ve služí ministerstva Hohonwar- tova a této okolnosti nepochybně děkuje, že byl po pado kabinetu a po návratu ministra Stremayra po- volán za teditele presidiálního oddělení, byv zárovei jmonován ministerským vicesekretářem. Polom vě- noval se markýz službě politické; byl u okresního hejtmanství v Novém Jičíně, později v Místku a jako místodržitelský sekretář u okresního hejtmanstvív Budějavicích zaměstnán, načež jmenován okresním hejtmanem v Děčíně. Odtud byl markýz Bac quchem povolán jako míslodržitelský rada do Sarajeva, kdež setrval po tři lela. Po svém návratu z Bosny byl po nějakou dobu u místodržitelství dolnorakouskéhc za- městnán, načež v září r. 1882 jmenován zemským presidentem ve Slezsku. Zde pobyl čtyry lola, a po pádu bar. Pína došlo ho povolání do křesla mi- nisterstva obchodu, v němž uvelebil se jako čtvrtá osobnost za doby trvání kabinetu Taaffova.
Jireček Stremayr Taaffův Opava Polom Nový Jičín Místek Děčín Sarajevo Bosna Slezsko Hohonwar
22 article
Z doby působení jeho jako ministra obchodu v živé peměti je odpověď, kterou dal na obsáhlou řeč posl. Kaftana v parlamentě, když tento při gene- rální debatě o státním příspěvku 41 mil. z la tých na komunikace vídeňské (v r. 1892), ener zicky poukázal na odstrkování Prahy. Tehdy marký Bacquehem prohlásil arci neprávem a odiösně, že pelici pražské v „blahovolném vyřízení“ nejvíc škod mladočeská oposice Po pádu hr. Teaffa nerozpakoval se přejíti de protičeského kabinetu Windischgrätzo- va-Plenerova, kde stal se minístrem vni- tra. A když padlo toto ministerstvo, nějaký čas by nezaměstnán. Povolán potom do místodržitelsíví štyrského jež opustil. Po nějaké době stal se presidentem se nátu správ soudu, za nedlouho druhým místopře sedou, dnes pak předsedou prvním Znalci poměrů u tohoto tribunálu tvrdí, že mar kýz Bacquchem od té doby, co povolán byl k tětc soudní instanci administrativní, zachovává objekuvitu Tu dlužno zádati od něho nyní arci ještě více než dosud, kdy převzetím předsednictví vzrostla jehe zodpovědnost. Dodáváme, že markýz Bacquehem jako člen panské sněmovny, jest pravidelně vysílár do delezace, kde po několik let již má referát o za hraniční politice a zahraničním rozpočtu. Jmenováním jeho presidentem sorávního soudu umlkaji ovšem pověsti o povolání jeho za presidenta vrchního zemského soudu v Praze Protičeské násilnosti v Kašperskýc Horách.
Kaftan Bacquehem Plenerův Praha Kašperskýcarsko hora panská sněmovna Windischgrätzov
23 article
(Původní zpráva »Nár. Listů.«) V Kašperských Horách, 15 zářl. Po krk zadlužené město Kašperské Hory nikdy nedavedlo by si »dopřáli« tak značného »luxusu« jako jsou proličeské šivanice, kdyby nemělo po ruce zdroj podpor. Město, které kdysi odkázáno bylo na doly, za kteréž doby rozkvétalo, město, které mělo ohromné dříve přijmy z lesů, je dnes na pokraji hospodářské zkázy a jest již pouze umělým způsobem udržováno v jakés takés rovnováze finanční peněžním ústavem, městskou spořitelnou kašpersko-horskou. Ano, jest to dobře prospe- rující spořitelna, jež dovede »dopřáti městu luxusu« protičeských násilností, jež vyžadují při- rozené velkých nákladů jednak uplácením násil- níků, jeh opatření, častováním pozvaných hord buršáckých a turnérských, vydržováním vojska a všeho toho, co »důstojné« násilnosti vyžaduj a co si v poslednich dnech vyžádaly
kašperský hora
24 article
Městská spořitelna kašpersko horská zname- nitě prosperuje a tak svými značnými zisky může vydatně germanisovati. Jest to přirozený důsledek poměrů, než zachvěti se musím z duše, když připamatujeme si, že značné zisky tohoto peněžního ústavu jsou docilovány z českých penězl Ano, jou to české penlze, které dopomáhají německému ústa vu z dejšímu ke značným ziskům. Více jak tři čivrtiny svého jmění má kašpersko horská spořitelna rozpůjčeno mezi českým živlem místním a co hlavním, mezi českým živlem okolním a tento fakt svádi nás přirozeně k úvahám, jež vésti nás musí k činům oka mžiým. Nedovolime přece, aby německý pe- něžní ústav za naše peníze nás znásilňoval, aby ohrožoval naši existenci a potenci hospodář- skou! Nesmíme dopustiti na příště, abychom dali se šikanovati pro sebe menší opozdění v povinnostech tímto ústavem, který prostřed- nictvím svého právního zástupce, německým advokátem Franklem jest schopen nás ožebrači nejen mravně, ale i hmotně.
Frankl
25 article
Poslední protičeské události musí nám již jedenkráte otevřiti oči a urážíme-li, že doba stává se přihodnější právě v tomto okamžiku, že při- chází nám naproti český ústav, který nabia nám své značné kapitály za podmínek nám výhodných, mnohem výhodnějších podmínek zdejšího německého ústavu peněžního, pak ne- budeme otáleti ani okamžik a rázem staneme se neodvislými na kapitálu, který snad dovede sílti na straně jedné, který však nás na druhé straně způsobem nejsurovějším utlačuje Zminěným českým ústavem jest záložna volyňská. Záložna tato v posledních dnech se usnesla půjčiti do českých menšin své kapitály na úrok 433. při zápůjčkách pak přes 20.000 korun dokonce na 49%, první výlohy kryje z svého, podmínky ostatní pak nabízí mnohem výhodnější než zdejší ústav německý! Připo- meneme-li, že zákon zbavuje nás povinnosti převodních poplatků při konversi, pak nebudem ani okamžik otáleti a vymaníme se nejen ke svěmu, ale i k dobru celé české menšiny, a povšechného českého živlu z pod jha německého. Tím povzneseme mravně i hospodářsky nejen sebe, ale i české okolí, posllíme tím i Českou pošumavskou záložnu v Kašperských Horách. neboť záložna volyňská slibuje pracovati i ku povznesení a postlení tohoto českého peněžníh ústavu! Nebudiž jediného českého člověka, klerý by nadále ucházel se o půjčku v německé spořitelně kašpersko-horské a nebudiž jediného Čecha poctivého, jenž by nadále zůstával v pod- ruči německého tohoto ústavu, který za české peníze germanisuje a připravuje nám těžké chvilel
kašperský hora
26 article Svatováclavský sjezd českých měst.
Svatováclavský sjezd českých měst. Soclální sekce II. sjezdu českých měst v král českém, jenž pořádan bud« ve dnech 26.—28. září t r. v Praze, konala včera na radnici staroměstské schůzi za předsednictví p. vrch. ředitele chud ústavo král. hlav. města Prahy F. Hubáčka a u přítomnosti pp. místopředsedů dv. r. dra. J. Dvořáka a F. Kol- llanda a jedatelů pp. řed. Řezníčka a ob. st. Ha- šourka, jakož i pp. V. Chytrého, J Grégra, J. Vlka. mug. rady Waldsteina, rady zem, výboru dra. J. Krej- čího, V. Pokorného a ob. st. F. Šeyda. Po sdělení disposic, které stálý výbor sjezdu českých měst učinil a dle niclž jednání sekcí byl vyhražena v sobolu dne 26. záři doba od 3—6 hod. odpol., v neděli dne 27. září od 9 - 12 hod. dopol. v ponděli dne 28. září od 9 —11 hod. dopol., byl usneseno, aby pořad jednání sekce socialní byl se- staven takto: Nejprve přednese p. r. z. výboru dr. J. Krejčí všeobecnou úvahu »O úkolech sociální politiky obcl na to následovali bude referát p. c. k. dv. rady dra.
Hubáček doktor J Dvořák Řezníček V Chytrý J Grégr J Vlk Waldstein V Pokorný F Šeyda J Krejčí Praha
27 article
Deořáka »O ochraně mládeže« a konečně společný referát pp. řed. Řezníčka a adj. J. Vlka »O reorgsni- saci chudinství« a ve spojení s referátem tím též pojednání p. mag. r. Mansveta Waldsteina »O vlivu nového domovského zákona z r. 1896 na veřejné chudinství«. Příslušně návrhy resolucí jednotlivých referente byly schváleny jednomyslně a budou pro pp. členy sekce tiskem rozmnoženy; vedle loho zamýšlí pa dv. r. dr. Dvořák studii »O ochraně mládeže« zvláštní brožurou tiskem vydati. Z kanceláře sjezdové. Zastupitelstva měst, která jsou členy »Svazu českých měst v král. českém«. upozorňují se, aby přihlášky naležitě vyplněné jméný pr. zástupců zároveň s udaním, zdali a na která místa v divadlech (Národním i měst. divadle vino hradském) reflektují, co nejdříve kancelát presidia rady král. hlav. města Prab (jako kanceláři sje zdové) na radnie staroměstské zaslala. Ke sjezdu mohou jako hosté přihlásiti se též t města a městyse, které ke svazu dosud nepřistou- pily, jakož i jednotlivci, kteří o sjezdové otázky s zajimají: pro hosty činí příspěvek sjezdový 5 K za osobu, kdežto členové Svazu platí příspěvek v ob- nosu 3 K za zástupce.
Řezníček J Vlk Mansvet Waldstein doktor Dvořák Prab král svaz český město
28 article Zápls do školy Komenského ve Vídnl.
Zápls do školy Komenského ve Vídnl. (Srdeervoucí scény při zápisu. — Depu- tace k úřadům. — Troufalá odpo vě zemské školní rady.) Zápis do české školy Komenského v X. okresu vídeňském byl letos nad obyčej pohnutý. Pře prázdninami nařídila okresní školní rada spolku Ko- menský, jako vydržovatelí školy, aby počet dětí v jednollivých třídách byl zmenáen tou měrou, aby odpovídal úřady pro školu tuto dovolenému počtu. Rozkazu toho uposlechnuto pouze pro první třídu, kam mělo býti přijato místo 80 pouze 70 dětí. Po- něvadž pak dítek v opatrovně s repelenty bylo 42 hochů a 45 děvčat, mohlo býti přijato hochů no- ných 28, děvčat pouze 25. Okres X. ve Vídni je českým, v němž úřadnn statistika napočetla z r. 19 0 na 29.000 Čechůa dělí v německých školách, které neznají slova ně- meského, na 2000. Lze si představiti, jak poplašně působila zpráva o omezeném počtu míst v česko škole. Již o půl 7. hod. ranní tisnily se hloučky žen i ditek před školou, nedbajíce citelného chladu. O 348. hod. otevřely se dvéře budovy a v mžiku za- plaveny chodby i schodiště, vedoucí k třídám, v nichž se zapisovalo. Učitelé i funkcionáři spolku s velkou nánshou prodlrali se rozechvělým zástupem A již o půl 9. hod. konstatováno, že počet 70. v každé třídě dovršen. K rodičům promluvil řidlcí školy pan Assmann Hlasem, jenž chvěl se pobnutím, oznámil, že česká je naplněna a že nezbývá než aby dali děli své zapsat do školy německé Ze zástupu více než 30Uhlavého, jemuž neslačily chodby a jehož část tisnila se na ulici, ozval se v tom výkřik dl- dítěte: »Maminko, prosím vás, nedávejte mne do německ é školy. Já tam ne- půjdu« A v pláť dítěte mísilo se štkani matky — prosté dělnice, která vynechala den práce, aby dí- těti dala možnost vyučování v české školy.
Komenský Assmann Vídeň spolek komenský Uhlavý
29 article
Pohnutí bylo nevyličitelné. Matky hlasitě šlkaly a dítky jich, mnobé jistě nevědouce, co je očekává, plakaly spolu. V tom ozve se hlas: »Do školy ně- mecké děti nedávejle. Mám už dva odrodilce, kteří mi nerozumějl. Třetího už mít nechci. Však nás spolek neopustí a nedá nám ukřivdil.« Za všeobecného rozruchu ujímá se slova pří- tomný posl. Tomášek. Vybízí rodiče k intensivní práci za české školství, aby to, co potkalo dítky je- jich, nepotkalo alespoň české děti v letech bu- doucích. Navrhuje, aby zvolena byla deputace, která by za jeho vedení přednesla zprávu o zápisu a náladě mezi českým lidem ve Vídni na příslušných místech. Zalim už sbíráuy podpisy matek, které odhodlány jsou třeba ke stávce dětí a statečné ženy slíbily si, že se v nejbližších dnech sejdou, aby porokovaly o tom, co dále pod asiknouti. Návrh, aby obrátily se o pomoc k českým malkám v zemích českých příjat radostně, nebot matka bolest matky dovede nejlépe pochopit. ..
Tomášek Vídeň
30 article
Zalím seřatila se depulace dvanácti žen, které za vedení posl. Tomáška, taj. Čeliše a jednoho po- stiženého olce odebraly se do ministerstva vyučo vání. Mimo to šly v deputaci dvě dítky, jichž matky chtěly se zůčastniti a neměly dítě kam dát. Origi- nální tato depulace prostoviasých žen, s kabelami pro nákup na oběd, budila všeobecnou pozornost. V ministerstvu vyučování přijal je sekční rada ryt. Mayer, který slibil oznámit vše ministrovi, jakmile se vráli z dovolené. U sekčního šefa ryt. Kaně y stěžovaly si ženy tklivými slovy na své útrapy- Vzrušení zvlašté vzbudila slova: »Dnes nám nedáváte školy, nebojite se, že za 20 let nebudou vám stačit kriminály pro děti naše, které jsou v německých ško- lách. Já mám už dva odrodilce a vím, co pro nás německá škola znamená«. Chlácholeny sekční radou odešly pak ženy do zemské školní rady. Depulace přijata byla zem škol. radou Schedelbauerem. Když posl. Tomášek tiumočil rozhořčení a pohnutí mezi českými rodiči a poukázal na to, že nynější poměry nutně povedou ke stávce děti a že je pouze v rukou příslušných úřadů, aby zřízením českých škol veřejných tomuto světovému skandalu zabránily, odpověděl pan rada, že ve věci této nelze zem ké školní rádě ničeho podniknouti. Otázka českých škol veřejných ve Vídni je rozhod- nuta výnosem říšského soudu, otázka zřízení škol státích patří ku projednání ministerstvů a je-li škola soukromá naplněna a nemůže přijati nových žáků, nezbývá, než aby spolek olevřel školu novoutl) Školní úřady nemohou přece za spolek převzíti starost o vydržování soukromé školy.
Tomášek Čeliš Mayer Vídeň spolek olevřít škola
31 article
Lepšího přijetí dostalo se deputaci v min. kra- janství, kam ji posl. Tomášek neprovázel. Menister- ský sekretář Bradik ujistil deputaci, že ministerstvo jím zastupované bude olázku českého školství ve Vídní jako dříve míli stále na zřeteli a příčiní se dl možnosti o zdarné její řešení. U ministerského předsedy přijal depulaci sekre- tář hr. Atems Posl. Tomášek pověděl o průběhu zá- pisu a pou ázal na to, že je natno řešiti otazku če- ských škol ve Vídni alespoň tím způsobem, jak se lo stalo pro Němce v Terstu, Pulji a Tudentu, kd zřízeny pro menšiny německé školy státní. Minist. sekretář slíbil, že bude vše tlumočili min předsedovi bar. Beckovi. Tím byla cesta deputace ukončena. — Lstos po- prvé obrätilo se rozhořčent českých rodičů práti pra- vým vinníkům — jindy obracelo se roztrpěsní proli spolku »Nomenský« — a nezavročíli povolaní či- nitelé v čas, možno očekávati, že ne-li v přištím roce, taž v nejblíže příštím vybuchne dlouho polla čované rozhořčení všeobecnou stávkou českých dětí ve Vídni. Videň vždy šla za zářným pří kladem Pruska a nechce patrně ústati pozadu v vul- turním násili, jaké páše se v Prusku na P.lá lch. Zde maji býti obětním beránkem Čechové. Ale »Caveaut consulles . X. sjezd říšského svazu rakou- ských hostinských a hotelierů v Praze.
Tomášek Atems Posl Němec Tudent Beck Čecho Vídeň Terst Pulja Prusko Praha
32 article
(Třetí den.)
33 article
V rokoväní sjezdu bylo pokračováno včera do- poledne ve velké dvoraně Národního domu na Krá Vinohradech. Předseda svazu p. Fr. Kolbeck do- sáhl včera 60 rok svého věku a této příležitosti po- užili účastníci svazu, aby mu odevzdali tablcaux. Jménem českých hostinských blahopřál prosidentovi p. Štolc, jehož proslovení bylo provázeno hluč- ným souhlasem. Jménem města Král. Vinohradů pouze česky uvílal sjezd městský rada a restauralér p. Franí. Zavřel. Vzpomenul, že historie toholo města má mnoho společného s organisací hoslinstva. Tak jako Král. Vinohrady vlastní silou a svěpomocí rozkvelly v nejkrásnější čtvrt, podobně i hostinstvo svojí vlastní silou domchlo se mohutně organisace. Jménem tohoto moderního města vítá účastníky sjezdu a přeje všeho zdaru rokování. (Pochvala.j Jménem sdružení hostinských na Král. Vinohra- dech a ve Vršovicích pozdravil sjezd p. Nohavec. Delagál ze Lvova jměnem haličských hoslinských projevil pozdrav českému národu, načež premluvil o poměrech hoslinských ve Lvově a jich boji proti kartelu.
Kolbeck Štolc Král Zavřel Nohavec Vršovice Lvov svaz p . Francie
34 article
Účaslníkům sděleno, že podniknut bude výlet na Mělnkk, ježto k návštěvě Karleva Týna došlo málo přihlášek. Usneseno, aby XI. sjezd říšského svazu konal se r. 1910 ve Štyrském Hlradci a XII. v roce 1912 ve Lvově. Rokování zúčastnil se záslupce instruktorátu živnostenských společenstev p. dr. Burda O úpravě obchodu s pivem v lahvích referoval kom. rada p. Fr. Rain. Uvedl, že o této záležitosti referoval již na sjezdu v Opatiji a litoval, že požadavky hostinských doposud nebyly splněny. Proto se všichni hostinští, Němci. Čechové. Poláci, Slovinci a Iialové bratrský spojili, aby ochránili své zájmy proti nebezpečné soutěží. V tomto boji jsme odkázáni na podporu poslanců a vlády. Pokud s poslanců týče, dlužno doznati, že přičinili se vše- možně, aby otázka prodeje láhvového piva byla upra- vena dle požadavku hostinských a vyzvali vládu, aby ceslou nařizovací prodej láhvového piva upra- vila. Tento určitý příkaz vláda dosud nesplnila. Po obšírných vývodech navrhl řečník reso- luci, jíž X. sjezd rakouských hostinských pronáši rozhodný protest proli stálému odkládám úpravy
Burda Němec Čecho Polák Slovinec Iialová Karlevo Týn Štyrský Hlradce Lvov Francie . Rain Opatiji