ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1372bcc0-7739-11dc-8f90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 21, person 82, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 17. září 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 257.
4 article
Na ranní a odpol. listy přel, lácí sa: v Praze v adintntstra na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáškos na maěníe za čtvt tata . . . . 7 K 50k ve flialkách- k . . . . . . 2 K 80 P'oštoui n čert leta . . . . 9 K o0 a dvejí zisilkes na nořsle Rvat v oie
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb. Dva návrhy. Žádným královským reskriptem jako kdy-, nýbrž toliko proslovem místodržitelo- vým pověděla letošnímu novému sněmu krá lovství českého vláda vídeňská opět cosi svých úmyslech blahovolných pro rozkvět mír naší vlasti. Ale řeč její nikoho neroze- hřála, nikoho nadějí nenaplnila, naopak zá- stupce národa českého důvodně rozladila svou bezobsažnou, jalovou frázovitosti. Dnešní, až nesnesitelně neblahé poměry v zemi české vymáhaly věru jiného slova vlády ke sněmu českému. Jediné určité vyjádření vlády Beckovy týká se volební opravy a zálež v tom, že vláda »z důvodů opětovně vylo- žených« (sněmu českému?! Otázka red.) chce ponechati system zájmo vého zastoupení v další plat nosti! — Vzpomeňme, co jsme se nabo- jovali od proslulé řeči Palackého a Sladkov ského v r. 1862 na sněmu českém a v žur nalistice naší proti tomuto pověstnému Schmerlingovu »interessenvertretungu« vy myšlenému již od Stadiona a potíranému naším Karlem Havlíčkem hned v prvním čísle »Slovana«, jakožto obmyslné osidlo na naše právo, aby se pomohlo Němcům k umělé převaze — Nuž, hle, dnes ta »ne- stranná spravedlivá« vláda páně Beckova, jejíž ústa přetékají samou nestrannostía spravedlností, ohlašuje nám hned na první setkání na sněmu, že nedá na toto osidlo nám sáhnout, že nedoporučí k sankci žád nou opravu volební, než ve které zůstane tento záškodný nám Schmerlingův systém zájmového zastoupení z achován jako nedotknutelná velebná svátost. Tedy určité záporné stanovisko proti sta rému programu národa našeho.
Beckův Palacký Schmerlingův Havlíček Slovan Němec Praha
6 article
Za to o druhé palčivé otázce — o ko- nečném provedení rovnopráv no- sti jazykové v úřadech státních vláda páně Beckova nemá sněmu českému ničeho více říci, nežli že »použije j a ko dosud(l!) každé příležitosti, by jako pro- středník zakročovala«, i bude prý »neoblomně sledovati cíl, aby přede- vším v jazykové otázce, v zájmu bez- vadného provádění správy a konání práva dospěla aspoň ku — předběžném klidu«. Avšak ani slovem nenaznačuje hlíže, kterak hodlá zjednati státnímu základ- nímu zákonu o rovnoprávnosti průchod, vábu a platnost proti revoltujícím německým úřad- níkům, dbalým toliko ordonancí německého »Volksratu«; ani slovem nenaznačuje, že hodlá sněmu království českéh předložiti vládní osnovu jazy- kového zákona pro veškeré státní úřady v Čechách. Nuže, vůči této neupřímnosti, vůči to- muto otálení vlády páně Beckovy poslanci naši podnikli včera na sněmu českém včasný a zdatný krok. JUDr. Schauer a soudruz podali sněmu ůplně dopodrobna vypracovaný jazykový zákon pro veškeré státní úřady v králov- ství českém, jejž níže sdělujeme. Návrh ten správně a poctivě provádí rovné právo obou zem ských jazyků u všech státních úřadů v celé zemi a to jak ve vněj- šim, tak i ve vnitřním úřadování. Co do vnějšího úřadování rozšiřuje předpisy platného Stremayrova nařízení i na
Beckův JUDr Schauer Čechy
7 article
úřady, ústavy a orgány administrační, f- nanční, železniční, horní, poštovní, telegrafní a telefonní. Všude tu platí zásada, že s ka- ždým obyvatelem tohoto království má býti u všech soudů a úřadů státních jeho ja- zykem jednáno a každá záležitost že má býti netoliko vyřízena, alébrž projednána jazykem strany. — Otázku rovnoprávnosti ve vnitřním úřadování řeší pak, beze všeho rozhraničování a dělení země, bystře těmito několika ustanoveními: § 18. Pro jednání úřadní, která se nevzta- hují na nějakou záležitost stran. obzvláště pro všecka úřadní jed- nání, opatření, dopisy a zprávy ve věcech administračních, pokladních a účetních, jakož i v záležitostech technických, služebních a personálních, mají úřady — (není-li nutno z ohledu účelnosti užiti současně obou zemských jazyků) — u ží. vati onoho z obou jazyků zem ských, jenž vyhovuje jazyku osoby, které se úřadní jednání týče, nebo podstat věci, zejména jazyku většiny obyvatelstva úřadního obvodu, na který se úřadní jednání vztahuje.
8 article
Úřady nižší musejí vždy vyřízení svých zpráv obdržeti od úřadů nadřízených v ja- zyku, v jakém byla zpráva sepsána. Obez- níky, které určeny jsou pro všecky úřady v zemi, buďtež úřadům podřízeným sděleny v obou zemských jazycích § 19. Zásad předchozích budiž také pro všechna úřadní jednání v poštovní službě manipulační, službě telegrafní a telefonn jakož i železniční obdobné užíváno. § 21. V jazyku, ve kterém jes vyhotoviti vyřízení, rozhodnut nebo nějaké nařízení, budiž se- psán také případný koncept, neb přikaz o vyhotovení, koncept zastu pující. V tomtéž jazyku budiž také tol vyřízení, rozhodnutí nebo nařízení podro- beno potřebné kolegiální po- radě.« Jsme věru dychtivi, co řeknou — vládní listy tomuto naskrze spravedlivému, nestrannému ná- vrhu, v němž ani drobnohledem nelze na- lézti nějaké křivdy neb újmy, činěné národ- nímu a jazykovému právu německé men- šiny ? — Nebude-li jim po chuti, pak aspoň víme. zač stojí ten tajený Beckův návrh jazykového zákona pro Čechy, jejž chce podati ne- správně, přes naše protesty — parlamentu vídeňskému. Současně podali též Němci na sněmu českém návrh na změnu zřízen zemského. Vizme pak ten rozdíl mezi duchem obou těch návrhů. Kdežto náš návrh nese se ku proveden úplné rovnosti obou národů v jednotné spo- lečné vlasti, německý návrh prof. Bachmanna baží po rozdvojení země české o okresův až do sněmu a zemského výboru a tudíž po rozeklání celé zemské správy. A jak roztomile rozumějí naši vezdy dobří sůsedé rovnoprávnosti? Zemský výbor království českého má po návrhu jejich čítati nadale kromě nejv. maršálka zemského 10 členů, kteří se mají voliti nadále z národ- ních kurií, na něž sněm český má býti rozlišen a ze stavovské kurie vel ko- statkářské. A sice má česká kurie před stavující dle sčílání posledního na 4 miliony
Beckův profesor Bachmann Čechy
9 article
duší národa českého voliti — 4 zemské vý bory a německá kurie představující2 miliony Němců — také 4! Velkostatkáři pak jsou povinni vy- slati do zemského výboru ze své kurie j ed- noho Němce a jednoho Čecha, takže by sedělo v zemském výboru proti pěti Če- chům pět Němcův. Nuž, to je přece vzor rovnosti a slušnosti. Když dělali Plener a Schmeyka s Taaffem punktace vídeňské, navrhovali také desítičlenný zemský výbor, ale české kurii ponechávali 5 výborů, německé kurii vyhražovali toliko 3, velkostatkářům pak beze všeho obmezení 2 členy. — Patrně tedy za těch prošlých šestnácte let Němcův v Čechách o celý milion přibylo, nás aleo celý milion ubylo a proto musil pan Bach- mann tu Plenerovu zastaralou proporci ná- ležitě opraviti v rovnoprávnou formulku 4: 41— Mohlo by se za to míti, že jím takto »upravený« zemský výbor pro jejich záměry a choutky postačí. Leč nikoliv! On musí býti nad to ješte národně rozdě len na sekci českou a německo a k vůli tomu musí býti rozdělena i ce lá země »přesným ohraničením okresů dle zřetele národního« — ve dví: na oblasť ně- meckou a českou. Avšak co počít — s Prahou, s Plzní a Budějovicemi? Ty přece nelze nápadně rozkrájet? A zůstavit je sekci české? Bůh uchovej ! A proto, když půjde o ně, sejdou se obě národní sekee zemského výboru ke společné schůzi, jakoby šlo o zájmy celé zemi společné a pět německých přísedících bude tu na stráži. — A pak, že s nimi není řeči A ona z jejich návrhu sprave dlivost, dobrota a láska k vlasti zrovna čiší ! . ..
Němec Čecho Němcův Plener Schmeyk Taaff Bach Plenerův Čechy Praha Plzeň Budějovice
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. (Pivního zasedaní sehůze 2.) V Praze, 16. září. Dnešní schůze sněmu měla již obvyklý všední ráz. Vlastní jednání bylo jen formální byla schválena další řada mandátů. Poslance jichž volby byly verifikovány, vzal pak nejvyšš maršálek prine Ferdinand Lobkovie ve slib. Ně kolik jich nebylo ve sněmovně přítomno, když sněmovní sčkrětář dr. Ilašsz četl jejich jména Skládáni slibu vyvolává vždy, zejména však v novém sněmě, nejživější pozornost poslanců poslanei stávají se tím způsobem známými dlo jména, pokud se navzájem nepředstavili sou- kromě. Také dnes obklopení byli slibující tako vým množstvím svých kolegů, buď na vyvolán svého jména čekajících, nebo obřad slibu ji vykonavších, že každý vyvolaný musil se v pra vém slova smyslu prodrati a protlačiti k nej vyššímu maršálkovi, pod stolcem předsednickým slib přijímajíeímu. Také úřadníci sněmovní kan celáře byli vzati ve slib; tím dána je mlčky od pověď na útočný proti nim včerejší dotaz po slanců německých. Předsednictvo sněmu bylo přímo zahrnuto nejrůznějšími dotazy a návrhy. Některé z nieh byly bezvýznamné, některé běžné a pravidelně obnovované, jiným však náleží důležitost prvého řádu. Do tohoto souboru zařaditi jest vynikajíeí dotaz posl. dra. Schauera, jménem svobode- myslných poslanců českých podaný o revoltě chebských soudeů, pak téhož poslance osnova zákona jazykového a vedle nich ústavní návra německý, jméno prof. Bachmanna nesoucí. Jich
Ferdinand Lobkovie doktor Ilašsz Schauer Bachmann Praha
11 article
rozboru věnována je dnošní úvodní slať „Národ ních Listů“. Svobodomyslní poslanci Krejčí, Krejčík Němec, dr. Preiss a dr. Sohustor ujali se důleži tého požadavku živnostnictva: živnostensk rady. Podali návrh na její zřízení, znalecky pro vedený. Tak obnoven je dřívější návrh téhož klubu o téže věci. Poslanec dr. Preiss podal ještě včasný a výstižně stylisovaný návth, týka jící se nápravy zemských financí. Včera ustavil se společný klub poslane něměckých; k řízení jeho vyslala každá zúčast- něná strana svého důvěrnika. Klub ten však nezahájil patrně ještě svou činnost, neboť bouřliv,ch událostech jihočeských podány byly dnes neméně nežli čtyři německé interpelace Jediný renlista na sněmě zasedající, posl dr. Štemberka, počal dnes svoji parlamentárn činnost: dotazem k nejvyššímu maršálkovi vlastně netoliko dolazem, nýbrž zároveň podně- tem, aby schůze sněmu začínaly již o 9. hodině ranní. Nejvyšší maršálek nezamítl sice podnět poslance obcí žambereckých, ale upozornil je na fakt, že před sezením sněmu pracují komise Zdá se, že dr. Štemberka toho dosud nevěděl neboť jinak nebyl by se pokoušel zvrátiti dosa- vadní obvyklost, vhodnou nejen feudálním p nům, nýbrž více ještě poslancům opravdu n sněmě pracujíeím. Čeští agrárníci mají malou aféru. Proti šl Stranskému padlo včera z levice, českými po slanci obsazené, slovo dosti nevinné: „zelen mládí“. Ve sněmovních referátech bylo zazna menáno, že slova ta vykřikl posl. Dvořák. Ne řekl-li mu nikdo nic horšího, mohl se p. šl Stransky jen zasmát. Německo radskální zástup ce pověsíného města Aše chce se však domáhat zadostučinění. Tak — hledá se pachatel urážky atsi domnělé nebo skutečné.
Krejčí Krejčík doktor Preiss Sohustor Štemberk Dvořák Německo Aš
12 article
Ale Dvořáků má sněmovna tré; jsou to ve- směs agrárníci. Všichni společně vydali o věe prohlášení; formou neobvyklou, totiž v edio korespondenční kanceláře sěmovní. Na jich intervenci byly do ní vloženy tyte řádky: „Jsme dožádáni pány poslanci Františken Dvolákem. Janem Dvořákem a Václavem Dvořá kem konstatovati, že nepronesli v úterní schůzi vý roku „Takové zelené mládě“ proli poslanci sl Stránskému. Podivná věc! Někdo přece vykřikl slova o která povstal pak spor. Kdo tak učinil, mě by nyní míti tolik odhodlanosti, otevřenosti přimosti, aby se přihlásil sám. Je toho třeba zájmu vážnosti jednoho každého poslance českého, zvlášť i všech dohromady vůčí něme- ckému odpůrei. Galerie byly dnes obsazeny do posledního místa. Nejv. maržálek žemský princ Ferdinand Lob kovic zahájil sezení o 11. hod. 15 min U vládního stolu místodržitel v král. českém hn Condenhove a místodrž. rada Kosina Spisů došlých bylo 8 a obsahem ich většinou zprávy o volbách. Petic podáno bylo 120, mezi nimi posl. prol Čelakovským pelice „Švatobora“ v Praze z stálou roční subvenci zemskou, drem. Pacákem měst. rady kutnohorské za zákonncu úpravu právníeh a hmotných poměrů zřizenců okresních a obecních drem. Škardou petice téhož obsahu z Ml. Bole- slavi, posl. Laubem, Kubrem, drem. Schau- erem petice léhož obsahu, posl. Anýžem., drem Zimmerem a j. pelice prebystersfev školních za vpočítání pětilelých přídavků do výslužného uči- telům na soukr. školách evanzelických s právem verejnosti, drem. Podlipným a drem. Srblem řada petic měsla Prahy atd.
Dvořák Dvořá Stránský Ferdinand lob Kosina Čelakovský Švatobora Pacák Škarda Bol Laub Kubr Anýž Zimmer Podlipná Praha Františken Dvoláko
13 article
Sdělení předsednictva
14 article
Nejv. maršálek zemský sdělil, že minislerstve orby předložilo vládní osnovu zákona o ochraně ptáků, v zemědělství užitečných a jiných obecně pro spěšných zvířat.
15 article
V drobném prouejlu ranní číšlo o sobě . . pdpsledni . . . . za 2h Ve flialkách na venkovi rannt čislo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4k Inserá( plati se hotevě napřed Předplacení a inserty přijímá ndminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachůzejí se těž rrdskee Uskárna a ezpažico „Fárodnich Lista“ Eukopisy se nevracsjí.
Fárodnich List Eukopisa
16 article
Návrhy a dolavy. Posl. Spiess (něm. agr) a spol. podali návrh na poskytnutí pomoci obcím okresu topelského, po- stiženým živelní pohromou. Posl. Fr. Máša (čes. agr.) a soudr. podali návr na předložení osnovy zákona o regulaci potoků By- strého a Kotyšanky v okrese vlašimském Posl. dr. Ulrich (nár. svob.) a soudr. podali ná- vrh na zrízení obchodní a živnostenské komory pro východní Čechy a na zvýšení do- tace ku povznesení malých živností; posl. Kropáček (čes. agr.) a soudr. na vydání zákona zemského o zcelování pozemků; posl. Hucl (čes. agr.) a spol. na změnu zákona o myslivesti.
Posl Spiess Máša doktor Ulrich Kropáček Hucl živnostenský komora pro východní Čechy
17 article
Přeslavby pražských domů. Posl. dr. Lad. Pinkas (nár. svob.) a soudr. po- dali o povolení daňových úlev pro stavbya přestavby domů ve starých částech král. hlav. mě- sta Prahy tento návrh: Slavný sněme račiž se usné- sti: C. k. vláda se vyzývá, aby po rozumu usnesení sněmovního ze dne 22. prosince 1900 podala v do- hodě se zemským výborem říšské radě osnovu zá- kona, kterým rozšiřuje se na 20 let dočasné osvo- bození od domovní daně nájemní pro nové stavbya přeslavby na Malé straně a v jiných čáslech král. hlav. města Prahy a předměstí, určí-li stavební úřad pro tyto stavby a přestavby z důvodů estetických. zvláště za účelem zachování a uplatnění starých pa- mátek i dosavadního rázu nebo rozhledu, nebo z účelem zjednání nových zajímavých prospektů menší počet pafer, než jaký lze připustiti dle ustanovení stavebního řádu bez ohledu na zájmy estetické Stejné úlevy nechť platí pro vnitřní přestavby domů umělecky neb historicky památných, jichž ze- vnějšek má se zachovati. Zemskému výboru se ukládá, aby po řádné úvaze c. k vládě vyznačil ono území, pro které mělo by býti dočasné osvobození povoleno. Dále aby podal sněmu osnovu zákona, kterým rovněž na 20 let osvobozují se zmíněné stavbya přeslavby od přirážek zemských a obecních, bude-li míti jednání zemského výboru s c. k. vládou klad- ný výsledek.
Posl doktor Lada Pinkas Praha
18 article
Pro nápravu zemskýchi finanei podal posl. dr. Jaroslav Preiss (nár. svob.) a spol. tento návrhi Slavný sněme království českého račiž se usná- sti: Zvolena budiž z celého sněmu 15členná komise, 5 členů z každé kurie, jejímžto úkolem by bylo:1. vypracovati návrh na přesně ohraničení berní moci stštu a berní moci země; 2. vypracovati podrobnou osnovu zákonů a zařízení, jimiž by zemské hospo- dářství bylo postaveno na pevný základ, na fi- nanění soustavě tátní nezávislýa kterým by současně byla vytvořena taková sousta- va berní zemských, která by úplně a ve všem odpovídala rostoucím potřebám království českéhoa jeho obyvalelstva. Komise talo budiž prohlášena za stálou, takže pracovati bude i v době, kdy sněm král. českého zasedati nebude. Komise budiž po- vinna do lhůty jednoho roku přesné návrhy sněmu království českého předložiti.
doktor Preiss
19 article
Další návrliy.
20 article
Posl. dr Körner (nár. svob.) a spol. podali návrh na úpravu služebních poměrů opatrovnického perso- nálu v o. k. všeobecné nemocnici v Praze; posl. Fr. Sojka (čes. agr.) a soudr. na poskytnutí státní a zem- ské subvence pohořelému obyvatelstvu města Mýta u Zbirova; posl. Švehla (čes. agr.) a soudr. podali návrh, týkající se vydání říšského zákona proti kar- tolům; posl. Šmirous (čes. agr.) a soudr. na zvý- šení zemské dotace pro podporování poškozených cest v král. českém; posl. Fr. Trojan (čes. agr. ) a soudr. na poskytnutí zemské subvence na znovuzří- zení komunikací v okresu rychnovském; posl. Stan. Feltl (čes. agr.) a soudr. na poskytnuti zemské pod- pory požárem postiženému obyvatelstvu v Kamenci a P'oličce. Posl. dr. Šubrt (nár. svob) a soudr podali ná- vrh na zřízení stálých dobře kvalifikovaných revisorů v zemské účtárně; posl. Švehla (čes. agr.) a soudr. na zřízení zemské jubilejní pojišťovny na oslavu panovnického jubilen císařova; přijetím návrhu má býti zemskému výboru uloženo, by předložil vněmu stanovy pojišťovny té. Základní jubslejní fond má činili 2 miliony korun. Pojišťovacím odborům krupo- bitpimu a dobytčímu má býti dána stálá dolace po 500.000 K. Vláda se vyzývá, aby zabezpečila vydat- nou finanční podporu a úlevy poplatkové a berní. Návzhi na ziízeňí šivnoslenské rady. Poslanci dr. Jaroslav Praiss, Jos. Krejčík, d V. Schuster, Petr F. Krejčí, V. Němec (nár. svob) a spol. podali tento návrh na zřízení rady živnosten-
Posl Körner Sojka Švehla Šmirous Trojan Feltl doktor Šubrt Praiss Krejčík V Schuster Praha Mýto Jos P ' olička
21 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, dne 16. září. (V hotelu.) Dvacíti národů synové podá- vají si váženého pana cizince z ručky do ručky — pěče pěkterých o pohodli p. t. cestujícího obecenstva je přímo pohnutliva. Chcete si na př zapáliti doutník, hned se vyskytne ochotný slu žebn, duch a rozžehne vám zájalku, aby se Vaše Blahorodí samo nemusilo unavovati nama- havou tou prací. A protože lidstvo dospělo ná- zoru, že výhodným jest dělení práce, podá slu- žebný duch číslo I. zápalku služebnému duchu číslo II., ten ji shasne a podá třetímu, jenž ji teprve odloží do popelníčku. Nárok na uznání Vašeho Blahorodí za svou ochotu a za své při činění mají všichni tři. Není-li jich při zapalo vání velectěné Vaší cigarety či cigara zaměstnár počet větší.
Praha
22 article
Úzký chodníček před Palace-hotelem i ve- slibul hemží se průvodčími cizinců, zvláště židy Ve vestibulu stojí chlapík v parádním černobor ském kroji, po zuby krvelačně ozbrojený, ale takto zcela mírumilovný a krotký: narodil se proto, aby stál při vchodu a otvíral vcházejícím a vycházejícím hostům skleněně dvéře — po volání, k němuž nikterak není zapotřebí ducha obzvláště junáckého. Nosič Kurd snese zava- zadla s vozu, ve vestibulu ujme se jich opě jiný jeho soukmenovec a třetí, stejně snaživý. sálne si na ně a myslí, že nám taky pomohl při stěhování. Ředitel Franeouz poukáže nám číslo bytu, klíčník Švýcar s maskou Napo- leona III. mluví německy a klíč našeho pokoje vydá číšníku Vlachovi, jenž nás doprovodí, hoch v turecké krátké kazajce a ve fézu vyjede s námi zdviží nahoru, v pokoji uklízí sluha Armén a n chodbách sluha Řek, číšníci při stole mluvi francouzsky, anglicky, řecky, po obědě černou kávu roznáší jako rak červený Albánes, holič lázeňský a ještě bůh ví kdo, každý náleží národ nosti jiné. Pravý mezinárodní kongres dome- stiků sešel se tu pod střechou moderníhe, pěti- patrového hotelu, jejž v Peře, cizinecké čtvrti
Vlach Armén Napa Palace
23 article
Cařihradu, postavila rovněž mezinárodní Společ nost spacích vagonů. U všech tuto jmenovaných i nejmenovanýel zástupců národů ať klasických, jakým byl Řek, jenž uklízel na chodbách, ať posavad stojících na nejnižších stupních kulturního vývoje, stejně jest vyvinuta vášnivá, horoucí a srdečná l- ska — k bakšiši. Pan cizinec přesvědčí seo vroucnosti té lásky zejména v bolestné chvíl loučení, při svém odchodu z hotelu. Zmíněná láska manifestuje se tu způsobem až tklivým a nejvýš dojemným. Váženého pana cizince vši- cbni by láskou snědli: i flegmatický domorodee, jenž, zdá se, narodil se jen proto, aby po celý den melaneholicky si prohlížel sbírku kaloši, jež vysoká šlechta a velectěné p. t. cestujíeí obecenstvo odkládá ve vestibulu, i generálsky vystrojený Albánec, i syn svobodného Švýcar- ska, jenž, jak se zdá, velmi si zakládá na své podobě s císařem Francouzů, i ubohý paria ze kmene Kurdů — všichni o překot hrnou se k panu cizinci, aby se s ním rozloučili. Všem přirostl tou měrou k srdci, že se lítostí ani trhnout od něho nemohou. A skutečně se ne- odtrhnou dříve, pokud každému z nich alespoř po nějakém drobném penízi nedá na památku.
Řek Albánec Francouz Cařihrad Kurd
24 article
Indové zobrazují kterébosi svého bůžk asi se čtyřmi, ne-li s pěti páry rukou — když člověk, tažné ptáče, stěhuje se z hotelu, jest mimoděk náchylen uvěřiti tomu, že podnes mimo indieké bájesloví skutečně existují takové podivuhodně, mnohoruké bytosti... Člověk by se málem zadušoval na to, že zcela jistě alospon tři páry rukou má i ten, jehož poovoláním jest, aby časem na některém stole v jídelně s tvář nadmíru důležitou posurul slánku či parátka o centimetr v levo a hnod zas o týž centimet v pravo... Přijde a několik párů svých rukou nastaví i ten, kdo včera při vycházení z před- sině jídelny málem byl by vám podal deštník. Nepodal sice, protože jste si deštník vzali sami. ale dnes přijde a nastaví všechny své ruce, aby vzal odměnu za včerejší svůj — dobrý úmysl. Strašně dětinští jsou ti lidé! Přijde si pro bakšiš i ten, kdo nepracuje aniž přede, alébrž celý den lelkuje na chodníku
Ind
25 article
před hotelem. Týž, jenž onehdy ráno, když jste prvně vyšli ven a když se vám zdálo, že po prchává a vztáhli jste ruku, abyste se o tom přesvědčili, rovněž ochotně a nezištně vztáhl svou ruku a kýváním hlavy vás ubezpečil,že skutečně poprchává... hodní, úslužní lidé! Při jde si pro nějakou sebe menší relikvii z drahé vaší ruky i ten, kdo náručního koně vašeho fiakru vlidně, jinak ale zcela zbytečně poklepal po krku. Dostaví se i jiný váš ctitel, jenž něžn a s láskou téměř mateřskou dotknul se vašeho kufříku, když velectěný ten kufřik proriášel kol něho . .. Božská prozřelelnost moudře to zařídila. že i cizinec neznalý řečí všech národů, přece jen se dorozumí se syny rodů lidských. Synové tito nastaví jen dlaní svých, třeba jen němě se na vás podívají, a ihned porozumíte řeči jich a duše jejich leží před vámi jako otevřená kniha. Mluví k vám řečí takto zcela nesrozumitelnou. ale porozumite jim okamžitě a víte, oč jde: jde o to, že synové lidští přejí si nějaké upomínky na vás, nějaké relikvie vámi dotýkané, nejradě, nějaké mince, dosud nevzatě z oběhu. Mýlka je naprosto vyloučena.
26 article
Vím ale, že „dobrá rada nad zlato“ a proto namístě mrzkého mamonu, chtěl jsem jednomu ze zástupeů národů, v hotelu shromážděných, udělit rady jistě moudré a užitečné, na př., aby nikdy, chce-li mít opravdovou radost ze života, nechodil do plesu v lakýrkách příliš těsných — vida, nejevil valného potěšení z rady jiste moudré a zlata cennější a ještě nastavoval ruce — nevím již, mnoho-li rukou vlastně měl. Viděl jsem tolik srdečnosti vůkol, i zaslzel jsem. Nehanbím se za ty slzy mužné. A srdce mé přetékalo laskavostí — srdce byl bych se všemi rozdělil. Onomu, jenž laskavě, ač, jak povídám, naprosto zbytečně popleskal koně na krku, v uznání jeho lásky ku přirodě projevil jsem ochotu, že, má-li doma ditě nevinné, radost života svého, dceru spaniiou, milerád se jí pod.- píšu do památníku, hezký cítát že riapíšu s vlastnoručním podpisem, aby jen si bez osty- chu památník přinesl. Dlouho jsme se nemohli duhodnout pro růz nost řečí svých mateřských. Na konec přece jsme se dorozuměli — krčil rameny tak dlo ho, až jsem pochopil, že dobrý muž není vlastn sběratelem autogrufů. A na své dlani niakeosli prstem druhé ruky dosti pravidelné kolečko n znamení, že, prý, byl by mu nad autograf mi lejší kulatý jakýsi peníz. Podivil jsem se tomu kterak u všech těch synů lidských jest rozšířena vášeň sběratelská. Ale, bohužel, velmo jedno stranná: všichní jen mince sbírají, a jen minee novější — neřekli byste, mnoho-li mezi hotelo vým personálem jest až ku podivu náruživýel a vášní zrovna posedlých numisma tiků!
27 article
Sběratelskou vášní, řeklo se mi, jsou za chvácony i jiné kruhy cařihradské. Ve vestibulu hotelu má vlastní svou skřínku pošta rakouská, francouzská, anglická, ruská i německá. Zřízenei těchto pošt sami přijdou vybrat obsah jednotl- vých skřínek — psaní, důvěřivě svěřená pošt domácí, s ottomanskou známkou, sotva, prý, by adrosáta došla. Snad by i došla, ale zbavena největší své okrasy, poštovní známky s repro dukci sultánova jména. Praví se, že na tureckých poštách jsou prý vášniví filatelisté, ale sbíraj především známky, jež dosud nenesou viditel ných stop razílka. Nedivím se jich sběratelsk vášní — každý máme svého koníčka! Nad poštovními skřínkami umistěna je v vestibulu tabulka pro různá oznámení. Je tu čtrnáct dní starý program „Cyprienny“, sehraný francouzskou společností — aby těch francouz ských hereček milý pánbůh netrestal za ty věč né jejich Cyprienny! Což nemohou do svého pro export určeného repertoiru zařadit něco mo dernějšího, na př. „Madame Sans Gěne? Program vyniká především tím, že je n něm — přetištěný kolek. A vedle „Cyprienny nalepen je dnešní program bioskopu, tištěný francouzsky, turecky a řecky, rovněž s potiště ným kolkem — jakékoliv tištěné oznámení, cen surované tureckými úřady, musí být opatřeno kolkem. Na mém účtu z hotelu jsou hned kolky dva. Jeden za účet, druhý za kvitanci. Ve vyna- lézání toho, z čeho plynuly by do státních po- kladeu jakékoliv nové příjmy, jsou téměř vše- chny vlády — maší ovšem vyjímaje — stejně dětinské. V Benátkách již před léty jsem viděl, že i cedulka na domě připevněná a hlásající v řeči Petarcově a Danteově, že „zde jest byt ku pronajmutí“, musí býti opatřena kolkem.
Benátky Cyprienny San Gěne
28 article
Zákon je zákon, ale rozšafní Benátčané od těch dob na domy připevňují, či za okna dávají čtvrt- ku jen prázdného, nepopsaného a nepotištěného papíru. A prázdná čtvrtka papíru dosud ani v Rak— pardon: v Italii kolku nepodléhá. A moudře přilepona na dům či umístěna z oknem vykonává tutéž službu, jakoby na ní bylo psáno či vytištěno: „Zde jest atd.“ Ach, ty ubohé, těžce pronásledované vlády, kterak na všech stranách zkracovány jsou zlobou ne- hodných občanů svých! Je-li personál hotelu schnán ze synů národo přemnohých, není mezi p. t. hosty jinak. Mne zajímalo především habešské poselstvo k sultá- novi. Starý, svrchovaně elegantní Habešan — však právě, černí ti pánové v bezvadných frako- vých náprsenkách byli krajany našich milých a vroucně milovaných Habešanů z letošní jubi- lejní, zapomenutelné výstavy — byl Excelencí a dokonalým gentlemanem, mladší jeho sekretář byl švihákem, jemuž pařížské velké boulevardy jistě nebyly půdou neznámou. Zajímalo mne, jak Jeho Blahorodí, vrchní číšník a vzor elegance, jenž, kdyby nebyl vrch- ním číšníkem, ihned by mohl být nejméně taj- ným radou, pokorně, aeh, tak pokorně stával před černou Excelencí... A černá Excelence v bílých vlasech, v bílém, krátce přistříženém plnovousu a s moneklem v oku blahosklonně přijímala poklony civilisovaného — bělocha . .. Jeho Excelence se svým tajemníkem plynně mluvila francouzsky i anglicky — nenápadně jsem si jich všímal, ale nepostřehl jsem ani jed- nou, že by byl jeden na druhého pokřikoval: „Na, na!“ Ani rukou nevztahovali pro bakšiš. A tak, kdož ví, snad ani nebyli žádný mi pravými — Habešany ... B. K.
Benátčan Habešan