1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 17. září 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přel, lácí sa:
v Praze v adintntstra
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškos
na maěníe
za čtvt tata . . . . 7 K 50k
ve flialkách-
k . . . . . . 2 K 80
P'oštoui
n čert leta . . . . 9 K o0
a dvejí zisilkes
na nořsle
Rvat v oie
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Dva návrhy.
Žádným královským reskriptem jako
kdy-, nýbrž toliko proslovem místodržitelo-
vým pověděla letošnímu novému sněmu krá
lovství českého vláda vídeňská opět cosi
svých úmyslech blahovolných pro rozkvět
mír naší vlasti. Ale řeč její nikoho neroze-
hřála, nikoho nadějí nenaplnila, naopak zá-
stupce národa českého důvodně rozladila
svou bezobsažnou, jalovou frázovitosti. Dnešní,
až nesnesitelně neblahé poměry v zemi české
vymáhaly věru jiného slova vlády ke sněmu
českému. Jediné určité vyjádření vlády
Beckovy týká se volební opravy a zálež
v tom, že vláda »z důvodů opětovně vylo-
žených« (sněmu českému?! Otázka red.)
chce ponechati system zájmo
vého zastoupení v další plat
nosti! — Vzpomeňme, co jsme se nabo-
jovali od proslulé řeči Palackého a Sladkov
ského v r. 1862 na sněmu českém a v žur
nalistice naší proti tomuto pověstnému
Schmerlingovu »interessenvertretungu« vy
myšlenému již od Stadiona a potíranému
naším Karlem Havlíčkem hned v prvním
čísle »Slovana«, jakožto obmyslné osidlo na
naše právo, aby se pomohlo Němcům
k umělé převaze — Nuž, hle, dnes ta »ne-
stranná spravedlivá« vláda páně Beckova,
jejíž ústa přetékají samou nestrannostía
spravedlností, ohlašuje nám hned na první
setkání na sněmu, že nedá na toto osidlo
nám sáhnout, že nedoporučí k sankci žád
nou opravu volební, než ve které zůstane
tento záškodný nám Schmerlingův systém
zájmového zastoupení z achován
jako nedotknutelná velebná svátost. Tedy
určité záporné stanovisko proti sta
rému programu národa našeho.
Beckův
Palacký
Schmerlingův
Havlíček
Slovan
Němec
Praha
6
article
Za to o druhé palčivé otázce — o ko-
nečném provedení rovnopráv no-
sti jazykové v úřadech státních
vláda páně Beckova nemá sněmu českému
ničeho více říci, nežli že »použije j a ko
dosud(l!) každé příležitosti, by jako pro-
středník zakročovala«, i bude prý
»neoblomně sledovati cíl, aby přede-
vším v jazykové otázce, v zájmu bez-
vadného provádění správy a konání práva
dospěla aspoň ku — předběžném
klidu«. Avšak ani slovem nenaznačuje
hlíže, kterak hodlá zjednati státnímu základ-
nímu zákonu o rovnoprávnosti průchod, vábu
a platnost proti revoltujícím německým úřad-
níkům, dbalým toliko ordonancí německého
»Volksratu«; ani slovem nenaznačuje, že
hodlá sněmu království českéh
předložiti vládní osnovu jazy-
kového zákona pro veškeré státní
úřady v Čechách.
Nuže, vůči této neupřímnosti, vůči to-
muto otálení vlády páně Beckovy poslanci
naši podnikli včera na sněmu českém včasný
a zdatný krok. JUDr. Schauer a soudruz
podali sněmu ůplně dopodrobna
vypracovaný jazykový zákon pro
veškeré státní úřady v králov-
ství českém, jejž níže sdělujeme.
Návrh ten správně a poctivě
provádí rovné právo obou zem
ských jazyků u všech státních
úřadů v celé zemi a to jak ve vněj-
šim, tak i ve vnitřním úřadování. Co
do vnějšího úřadování rozšiřuje
předpisy platného Stremayrova nařízení i na
Beckův
JUDr
Schauer
Čechy
7
article
úřady, ústavy a orgány administrační, f-
nanční, železniční, horní, poštovní, telegrafní
a telefonní. Všude tu platí zásada, že s ka-
ždým obyvatelem tohoto království má býti
u všech soudů a úřadů státních jeho ja-
zykem jednáno a každá záležitost že má
býti netoliko vyřízena, alébrž projednána
jazykem strany. — Otázku rovnoprávnosti
ve vnitřním úřadování řeší pak,
beze všeho rozhraničování a dělení země,
bystře těmito několika ustanoveními: § 18.
Pro jednání úřadní, která se nevzta-
hují na nějakou záležitost stran.
obzvláště pro všecka úřadní jed-
nání, opatření, dopisy a zprávy ve věcech
administračních, pokladních a
účetních, jakož i v záležitostech technických,
služebních a personálních, mají úřady
— (není-li nutno z ohledu účelnosti užiti
současně obou zemských jazyků) — u ží.
vati onoho z obou jazyků zem
ských, jenž vyhovuje jazyku osoby, které
se úřadní jednání týče, nebo podstat
věci, zejména jazyku většiny obyvatelstva
úřadního obvodu, na který se úřadní jednání
vztahuje.
8
article
Úřady nižší musejí vždy vyřízení svých
zpráv obdržeti od úřadů nadřízených v ja-
zyku, v jakém byla zpráva sepsána. Obez-
níky, které určeny jsou pro všecky úřady
v zemi, buďtež úřadům podřízeným sděleny
v obou zemských jazycích
§ 19. Zásad předchozích budiž také pro
všechna úřadní jednání v poštovní službě
manipulační, službě telegrafní a telefonn
jakož i železniční obdobné užíváno.
§ 21. V jazyku, ve kterém jes
vyhotoviti vyřízení, rozhodnut
nebo nějaké nařízení, budiž se-
psán také případný koncept, neb
přikaz o vyhotovení, koncept zastu
pující.
V tomtéž jazyku budiž také tol
vyřízení, rozhodnutí nebo nařízení podro-
beno potřebné kolegiální po-
radě.«
Jsme věru dychtivi, co řeknou —
vládní listy tomuto naskrze
spravedlivému, nestrannému ná-
vrhu, v němž ani drobnohledem nelze na-
lézti nějaké křivdy neb újmy, činěné národ-
nímu a jazykovému právu německé men-
šiny ? —
Nebude-li jim po chuti, pak aspoň víme.
zač stojí ten tajený Beckův návrh jazykového
zákona pro Čechy, jejž chce podati ne-
správně, přes naše protesty — parlamentu
vídeňskému.
Současně podali též Němci na sněmu
českém návrh na změnu zřízen
zemského.
Vizme pak ten rozdíl mezi duchem
obou těch návrhů.
Kdežto náš návrh nese se ku proveden
úplné rovnosti obou národů v jednotné spo-
lečné vlasti, německý návrh prof. Bachmanna
baží po rozdvojení země české o
okresův až do sněmu a zemského
výboru a tudíž po rozeklání celé zemské
správy. A jak roztomile rozumějí naši vezdy
dobří sůsedé rovnoprávnosti? Zemský výbor
království českého má po návrhu jejich čítati
nadale kromě nejv. maršálka zemského 10
členů, kteří se mají voliti nadále z národ-
ních kurií, na něž sněm český má býti
rozlišen a ze stavovské kurie vel ko-
statkářské. A sice má česká kurie před
stavující dle sčílání posledního na 4 miliony
Beckův
profesor
Bachmann
Čechy
9
article
duší národa českého voliti — 4 zemské vý
bory a německá kurie představující2
miliony Němců — také 4!
Velkostatkáři pak jsou povinni vy-
slati do zemského výboru ze své kurie j ed-
noho Němce a jednoho Čecha, takže
by sedělo v zemském výboru proti pěti Če-
chům pět Němcův. Nuž, to je přece vzor
rovnosti a slušnosti.
Když dělali Plener a Schmeyka
s Taaffem punktace vídeňské, navrhovali
také desítičlenný zemský výbor, ale české
kurii ponechávali 5 výborů, německé kurii
vyhražovali toliko 3, velkostatkářům pak
beze všeho obmezení 2 členy. — Patrně
tedy za těch prošlých šestnácte let Němcův
v Čechách o celý milion přibylo, nás aleo
celý milion ubylo a proto musil pan Bach-
mann tu Plenerovu zastaralou proporci ná-
ležitě opraviti v rovnoprávnou formulku
4: 41—
Mohlo by se za to míti, že jím takto
»upravený« zemský výbor pro jejich záměry
a choutky postačí. Leč nikoliv! On musí
býti nad to ješte národně rozdě
len na sekci českou a německo
a k vůli tomu musí býti rozdělena i ce lá
země »přesným ohraničením okresů dle
zřetele národního« — ve dví: na oblasť ně-
meckou a českou.
Avšak co počít — s Prahou, s
Plzní a Budějovicemi? Ty přece
nelze nápadně rozkrájet? A zůstavit je sekci
české? Bůh uchovej ! A proto, když půjde
o ně, sejdou se obě národní sekee
zemského výboru ke společné
schůzi, jakoby šlo o zájmy celé zemi
společné a pět německých přísedících bude
tu na stráži. — A pak, že s nimi není řeči
A ona z jejich návrhu sprave dlivost, dobrota
a láska k vlasti zrovna čiší ! . ..
Němec
Čecho
Němcův
Plener
Schmeyk
Taaff
Bach
Plenerův
Čechy
Praha
Plzeň
Budějovice
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
(Pivního zasedaní sehůze 2.)
V Praze, 16. září.
Dnešní schůze sněmu měla již obvyklý
všední ráz. Vlastní jednání bylo jen formální
byla schválena další řada mandátů. Poslance
jichž volby byly verifikovány, vzal pak nejvyšš
maršálek prine Ferdinand Lobkovie ve slib. Ně
kolik jich nebylo ve sněmovně přítomno, když
sněmovní sčkrětář dr. Ilašsz četl jejich jména
Skládáni slibu vyvolává vždy, zejména však
v novém sněmě, nejživější pozornost poslanců
poslanei stávají se tím způsobem známými dlo
jména, pokud se navzájem nepředstavili sou-
kromě. Také dnes obklopení byli slibující tako
vým množstvím svých kolegů, buď na vyvolán
svého jména čekajících, nebo obřad slibu ji
vykonavších, že každý vyvolaný musil se v pra
vém slova smyslu prodrati a protlačiti k nej
vyššímu maršálkovi, pod stolcem předsednickým
slib přijímajíeímu. Také úřadníci sněmovní kan
celáře byli vzati ve slib; tím dána je mlčky od
pověď na útočný proti nim včerejší dotaz po
slanců německých.
Předsednictvo sněmu bylo přímo zahrnuto
nejrůznějšími dotazy a návrhy. Některé z nieh
byly bezvýznamné, některé běžné a pravidelně
obnovované, jiným však náleží důležitost prvého
řádu. Do tohoto souboru zařaditi jest vynikajíeí
dotaz posl. dra. Schauera, jménem svobode-
myslných poslanců českých podaný o revoltě
chebských soudeů, pak téhož poslance osnova
zákona jazykového a vedle nich ústavní návra
německý, jméno prof. Bachmanna nesoucí. Jich
Ferdinand Lobkovie
doktor
Ilašsz
Schauer
Bachmann
Praha
11
article
rozboru věnována je dnošní úvodní slať „Národ
ních Listů“.
Svobodomyslní poslanci Krejčí, Krejčík
Němec, dr. Preiss a dr. Sohustor ujali se důleži
tého požadavku živnostnictva: živnostensk
rady. Podali návrh na její zřízení, znalecky pro
vedený. Tak obnoven je dřívější návrh téhož
klubu o téže věci. Poslanec dr. Preiss podal
ještě včasný a výstižně stylisovaný návth, týka
jící se nápravy zemských financí.
Včera ustavil se společný klub poslane
něměckých; k řízení jeho vyslala každá zúčast-
něná strana svého důvěrnika. Klub ten však
nezahájil patrně ještě svou činnost, neboť
bouřliv,ch událostech jihočeských podány byly
dnes neméně nežli čtyři německé interpelace
Jediný renlista na sněmě zasedající, posl
dr. Štemberka, počal dnes svoji parlamentárn
činnost: dotazem k nejvyššímu maršálkovi
vlastně netoliko dolazem, nýbrž zároveň podně-
tem, aby schůze sněmu začínaly již o 9. hodině
ranní. Nejvyšší maršálek nezamítl sice podnět
poslance obcí žambereckých, ale upozornil je
na fakt, že před sezením sněmu pracují komise
Zdá se, že dr. Štemberka toho dosud nevěděl
neboť jinak nebyl by se pokoušel zvrátiti dosa-
vadní obvyklost, vhodnou nejen feudálním p
nům, nýbrž více ještě poslancům opravdu n
sněmě pracujíeím.
Čeští agrárníci mají malou aféru. Proti šl
Stranskému padlo včera z levice, českými po
slanci obsazené, slovo dosti nevinné: „zelen
mládí“. Ve sněmovních referátech bylo zazna
menáno, že slova ta vykřikl posl. Dvořák. Ne
řekl-li mu nikdo nic horšího, mohl se p. šl
Stransky jen zasmát. Německo radskální zástup
ce pověsíného města Aše chce se však domáhat
zadostučinění. Tak — hledá se pachatel urážky
atsi domnělé nebo skutečné.
Krejčí
Krejčík
doktor
Preiss
Sohustor
Štemberk
Dvořák
Německo
Aš
12
article
Ale Dvořáků má sněmovna tré; jsou to ve-
směs agrárníci. Všichni společně vydali o věe
prohlášení; formou neobvyklou, totiž v edio
korespondenční kanceláře sěmovní. Na jich
intervenci byly do ní vloženy tyte řádky:
„Jsme dožádáni pány poslanci Františken
Dvolákem. Janem Dvořákem a Václavem Dvořá
kem konstatovati, že nepronesli v úterní schůzi vý
roku „Takové zelené mládě“ proli poslanci sl
Stránskému.
Podivná věc! Někdo přece vykřikl slova
o která povstal pak spor. Kdo tak učinil, mě
by nyní míti tolik odhodlanosti, otevřenosti
přimosti, aby se přihlásil sám. Je toho třeba
zájmu vážnosti jednoho každého poslance
českého, zvlášť i všech dohromady vůčí něme-
ckému odpůrei.
Galerie byly dnes obsazeny do posledního
místa.
Nejv. maržálek žemský princ Ferdinand Lob
kovic zahájil sezení o 11. hod. 15 min
U vládního stolu místodržitel v král. českém hn
Condenhove a místodrž. rada Kosina
Spisů došlých bylo 8 a obsahem ich většinou
zprávy o volbách.
Petic podáno bylo 120, mezi nimi posl. prol
Čelakovským pelice „Švatobora“ v Praze z
stálou roční subvenci zemskou, drem. Pacákem
měst. rady kutnohorské za zákonncu úpravu právníeh
a hmotných poměrů zřizenců okresních a obecních
drem. Škardou petice téhož obsahu z Ml. Bole-
slavi, posl. Laubem, Kubrem, drem. Schau-
erem petice léhož obsahu, posl. Anýžem., drem
Zimmerem a j. pelice prebystersfev školních
za vpočítání pětilelých přídavků do výslužného uči-
telům na soukr. školách evanzelických s právem
verejnosti, drem. Podlipným a drem. Srblem
řada petic měsla Prahy atd.
Dvořák
Dvořá
Stránský
Ferdinand lob
Kosina
Čelakovský
Švatobora
Pacák
Škarda
Bol
Laub
Kubr
Anýž
Zimmer
Podlipná
Praha
Františken Dvoláko
13
article
Sdělení předsednictva
14
article
Nejv. maršálek zemský sdělil, že minislerstve
orby předložilo vládní osnovu zákona o ochraně
ptáků, v zemědělství užitečných a jiných obecně pro
spěšných zvířat.
15
article
V drobném prouejlu
ranní číšlo o sobě . .
pdpsledni
. . . . za 2h
Ve flialkách na venkovi
rannt čislo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserá(
plati se hotevě napřed
Předplacení a inserty přijímá ndminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachůzejí se těž rrdskee
Uskárna a ezpažico „Fárodnich Lista“
Eukopisy se nevracsjí.
Fárodnich List
Eukopisa
16
article
Návrhy a dolavy.
Posl. Spiess (něm. agr) a spol. podali návrh
na poskytnutí pomoci obcím okresu topelského, po-
stiženým živelní pohromou.
Posl. Fr. Máša (čes. agr.) a soudr. podali návr
na předložení osnovy zákona o regulaci potoků By-
strého a Kotyšanky v okrese vlašimském
Posl. dr. Ulrich (nár. svob.) a soudr. podali ná-
vrh na zrízení obchodní a živnostenské
komory pro východní Čechy a na zvýšení do-
tace ku povznesení malých živností;
posl. Kropáček (čes. agr.) a soudr. na vydání zákona
zemského o zcelování pozemků; posl. Hucl (čes. agr.)
a spol. na změnu zákona o myslivesti.
Posl
Spiess
Máša
doktor
Ulrich
Kropáček
Hucl
živnostenský komora pro východní Čechy
17
article
Přeslavby pražských domů.
Posl. dr. Lad. Pinkas (nár. svob.) a soudr. po-
dali o povolení daňových úlev pro stavbya
přestavby domů ve starých částech král. hlav. mě-
sta Prahy tento návrh: Slavný sněme račiž se usné-
sti: C. k. vláda se vyzývá, aby po rozumu usnesení
sněmovního ze dne 22. prosince 1900 podala v do-
hodě se zemským výborem říšské radě osnovu zá-
kona, kterým rozšiřuje se na 20 let dočasné osvo-
bození od domovní daně nájemní pro nové stavbya
přeslavby na Malé straně a v jiných čáslech král.
hlav. města Prahy a předměstí, určí-li stavební úřad
pro tyto stavby a přestavby z důvodů estetických.
zvláště za účelem zachování a uplatnění starých pa-
mátek i dosavadního rázu nebo rozhledu, nebo z
účelem zjednání nových zajímavých prospektů menší
počet pafer, než jaký lze připustiti dle ustanovení
stavebního řádu bez ohledu na zájmy estetické
Stejné úlevy nechť platí pro vnitřní přestavby
domů umělecky neb historicky památných, jichž ze-
vnějšek má se zachovati.
Zemskému výboru se ukládá, aby po řádné
úvaze c. k vládě vyznačil ono území, pro které mělo
by býti dočasné osvobození povoleno.
Dále aby podal sněmu osnovu zákona, kterým
rovněž na 20 let osvobozují se zmíněné stavbya
přeslavby od přirážek zemských a obecních, bude-li
míti jednání zemského výboru s c. k. vládou klad-
ný výsledek.
Posl
doktor
Lada
Pinkas
Praha
18
article
Pro nápravu zemskýchi finanei
podal posl. dr. Jaroslav Preiss (nár. svob.) a spol.
tento návrhi
Slavný sněme království českého račiž se usná-
sti: Zvolena budiž z celého sněmu 15členná komise,
5 členů z každé kurie, jejímžto úkolem by bylo:1.
vypracovati návrh na přesně ohraničení berní moci
stštu a berní moci země; 2. vypracovati podrobnou
osnovu zákonů a zařízení, jimiž by zemské hospo-
dářství bylo postaveno na pevný základ, na fi-
nanění soustavě tátní nezávislýa
kterým by současně byla vytvořena taková sousta-
va berní zemských, která by úplně a ve všem
odpovídala rostoucím potřebám království českéhoa
jeho obyvalelstva. Komise talo budiž prohlášena za
stálou, takže pracovati bude i v době, kdy sněm
král. českého zasedati nebude. Komise budiž po-
vinna do lhůty jednoho roku přesné návrhy
sněmu království českého předložiti.
doktor
Preiss
19
article
Další návrliy.
20
article
Posl. dr Körner (nár. svob.) a spol. podali návrh
na úpravu služebních poměrů opatrovnického perso-
nálu v o. k. všeobecné nemocnici v Praze; posl. Fr.
Sojka (čes. agr.) a soudr. na poskytnutí státní a zem-
ské subvence pohořelému obyvatelstvu města Mýta
u Zbirova; posl. Švehla (čes. agr.) a soudr. podali
návrh, týkající se vydání říšského zákona proti kar-
tolům; posl. Šmirous (čes. agr.) a soudr. na zvý-
šení zemské dotace pro podporování poškozených
cest v král. českém; posl. Fr. Trojan (čes. agr. ) a
soudr. na poskytnutí zemské subvence na znovuzří-
zení komunikací v okresu rychnovském; posl. Stan.
Feltl (čes. agr.) a soudr. na poskytnuti zemské pod-
pory požárem postiženému obyvatelstvu v Kamenci
a P'oličce.
Posl. dr. Šubrt (nár. svob) a soudr podali ná-
vrh na zřízení stálých dobře kvalifikovaných revisorů
v zemské účtárně; posl. Švehla (čes. agr.) a soudr.
na zřízení zemské jubilejní pojišťovny na oslavu
panovnického jubilen císařova; přijetím návrhu má
býti zemskému výboru uloženo, by předložil vněmu
stanovy pojišťovny té. Základní jubslejní fond má
činili 2 miliony korun. Pojišťovacím odborům krupo-
bitpimu a dobytčímu má býti dána stálá dolace po
500.000 K. Vláda se vyzývá, aby zabezpečila vydat-
nou finanční podporu a úlevy poplatkové a berní.
Návzhi na ziízeňí šivnoslenské rady.
Poslanci dr. Jaroslav Praiss, Jos. Krejčík, d
V. Schuster, Petr F. Krejčí, V. Němec (nár. svob)
a spol. podali tento návrh na zřízení rady živnosten-
Posl
Körner
Sojka
Švehla
Šmirous
Trojan
Feltl
doktor
Šubrt
Praiss
Krejčík
V Schuster
Praha
Mýto
Jos
P ' olička
21
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, dne 16. září.
(V hotelu.) Dvacíti národů synové podá-
vají si váženého pana cizince z ručky do ručky
— pěče pěkterých o pohodli p. t. cestujícího
obecenstva je přímo pohnutliva. Chcete si na př
zapáliti doutník, hned se vyskytne ochotný slu
žebn, duch a rozžehne vám zájalku, aby se
Vaše Blahorodí samo nemusilo unavovati nama-
havou tou prací. A protože lidstvo dospělo ná-
zoru, že výhodným jest dělení práce, podá slu-
žebný duch číslo I. zápalku služebnému duchu
číslo II., ten ji shasne a podá třetímu, jenž ji
teprve odloží do popelníčku. Nárok na uznání
Vašeho Blahorodí za svou ochotu a za své při
činění mají všichni tři. Není-li jich při zapalo
vání velectěné Vaší cigarety či cigara zaměstnár
počet větší.
Praha
22
article
Úzký chodníček před Palace-hotelem i ve-
slibul hemží se průvodčími cizinců, zvláště židy
Ve vestibulu stojí chlapík v parádním černobor
ském kroji, po zuby krvelačně ozbrojený, ale
takto zcela mírumilovný a krotký: narodil se
proto, aby stál při vchodu a otvíral vcházejícím
a vycházejícím hostům skleněně dvéře — po
volání, k němuž nikterak není zapotřebí ducha
obzvláště junáckého. Nosič Kurd snese zava-
zadla s vozu, ve vestibulu ujme se jich opě
jiný jeho soukmenovec a třetí, stejně snaživý.
sálne si na ně a myslí, že nám taky pomohl
při stěhování. Ředitel Franeouz poukáže nám
číslo bytu, klíčník Švýcar s maskou Napo-
leona III. mluví německy a klíč našeho pokoje
vydá číšníku Vlachovi, jenž nás doprovodí, hoch
v turecké krátké kazajce a ve fézu vyjede s námi
zdviží nahoru, v pokoji uklízí sluha Armén a n
chodbách sluha Řek, číšníci při stole mluvi
francouzsky, anglicky, řecky, po obědě černou
kávu roznáší jako rak červený Albánes, holič
lázeňský a ještě bůh ví kdo, každý náleží národ
nosti jiné. Pravý mezinárodní kongres dome-
stiků sešel se tu pod střechou moderníhe, pěti-
patrového hotelu, jejž v Peře, cizinecké čtvrti
Vlach
Armén
Napa
Palace
23
article
Cařihradu, postavila rovněž mezinárodní Společ
nost spacích vagonů.
U všech tuto jmenovaných i nejmenovanýel
zástupců národů ať klasických, jakým byl Řek,
jenž uklízel na chodbách, ať posavad stojících
na nejnižších stupních kulturního vývoje, stejně
jest vyvinuta vášnivá, horoucí a srdečná l-
ska — k bakšiši. Pan cizinec přesvědčí seo
vroucnosti té lásky zejména v bolestné chvíl
loučení, při svém odchodu z hotelu. Zmíněná
láska manifestuje se tu způsobem až tklivým
a nejvýš dojemným. Váženého pana cizince vši-
cbni by láskou snědli: i flegmatický domorodee,
jenž, zdá se, narodil se jen proto, aby po celý
den melaneholicky si prohlížel sbírku kaloši,
jež vysoká šlechta a velectěné p. t. cestujíeí
obecenstvo odkládá ve vestibulu, i generálsky
vystrojený Albánec, i syn svobodného Švýcar-
ska, jenž, jak se zdá, velmi si zakládá na své
podobě s císařem Francouzů, i ubohý paria ze
kmene Kurdů — všichni o překot hrnou se
k panu cizinci, aby se s ním rozloučili. Všem
přirostl tou měrou k srdci, že se lítostí ani
trhnout od něho nemohou. A skutečně se ne-
odtrhnou dříve, pokud každému z nich alespoř
po nějakém drobném penízi nedá na památku.
Řek
Albánec
Francouz
Cařihrad
Kurd
24
article
Indové zobrazují kterébosi svého bůžk
asi se čtyřmi, ne-li s pěti páry rukou — když
člověk, tažné ptáče, stěhuje se z hotelu, jest
mimoděk náchylen uvěřiti tomu, že podnes
mimo indieké bájesloví skutečně existují takové
podivuhodně, mnohoruké bytosti... Člověk by
se málem zadušoval na to, že zcela jistě alospon
tři páry rukou má i ten, jehož poovoláním jest,
aby časem na některém stole v jídelně s tvář
nadmíru důležitou posurul slánku či parátka
o centimetr v levo a hnod zas o týž centimet
v pravo... Přijde a několik párů svých rukou
nastaví i ten, kdo včera při vycházení z před-
sině jídelny málem byl by vám podal deštník.
Nepodal sice, protože jste si deštník vzali sami.
ale dnes přijde a nastaví všechny své ruce, aby
vzal odměnu za včerejší svůj — dobrý úmysl.
Strašně dětinští jsou ti lidé!
Přijde si pro bakšiš i ten, kdo nepracuje
aniž přede, alébrž celý den lelkuje na chodníku
Ind
25
article
před hotelem. Týž, jenž onehdy ráno, když jste
prvně vyšli ven a když se vám zdálo, že po
prchává a vztáhli jste ruku, abyste se o tom
přesvědčili, rovněž ochotně a nezištně vztáhl
svou ruku a kýváním hlavy vás ubezpečil,že
skutečně poprchává... hodní, úslužní lidé! Při
jde si pro nějakou sebe menší relikvii z drahé
vaší ruky i ten, kdo náručního koně vašeho
fiakru vlidně, jinak ale zcela zbytečně poklepal
po krku. Dostaví se i jiný váš ctitel, jenž něžn
a s láskou téměř mateřskou dotknul se vašeho
kufříku, když velectěný ten kufřik proriášel
kol něho . ..
Božská prozřelelnost moudře to zařídila.
že i cizinec neznalý řečí všech národů, přece
jen se dorozumí se syny rodů lidských. Synové
tito nastaví jen dlaní svých, třeba jen němě
se na vás podívají, a ihned porozumíte řeči jich
a duše jejich leží před vámi jako otevřená kniha.
Mluví k vám řečí takto zcela nesrozumitelnou.
ale porozumite jim okamžitě a víte, oč jde: jde
o to, že synové lidští přejí si nějaké upomínky
na vás, nějaké relikvie vámi dotýkané, nejradě,
nějaké mince, dosud nevzatě z oběhu. Mýlka je
naprosto vyloučena.
26
article
Vím ale, že „dobrá rada nad zlato“ a proto
namístě mrzkého mamonu, chtěl jsem jednomu
ze zástupeů národů, v hotelu shromážděných,
udělit rady jistě moudré a užitečné, na př., aby
nikdy, chce-li mít opravdovou radost ze života,
nechodil do plesu v lakýrkách příliš těsných —
vida, nejevil valného potěšení z rady jiste
moudré a zlata cennější a ještě nastavoval ruce
— nevím již, mnoho-li rukou vlastně měl.
Viděl jsem tolik srdečnosti vůkol, i zaslzel
jsem. Nehanbím se za ty slzy mužné. A srdce
mé přetékalo laskavostí — srdce byl bych se
všemi rozdělil. Onomu, jenž laskavě, ač, jak
povídám, naprosto zbytečně popleskal koně na
krku, v uznání jeho lásky ku přirodě projevil
jsem ochotu, že, má-li doma ditě nevinné, radost
života svého, dceru spaniiou, milerád se jí pod.-
píšu do památníku, hezký cítát že riapíšu
s vlastnoručním podpisem, aby jen si bez osty-
chu památník přinesl.
Dlouho jsme se nemohli duhodnout pro růz
nost řečí svých mateřských. Na konec přece
jsme se dorozuměli — krčil rameny tak dlo
ho, až jsem pochopil, že dobrý muž není vlastn
sběratelem autogrufů. A na své dlani niakeosli
prstem druhé ruky dosti pravidelné kolečko n
znamení, že, prý, byl by mu nad autograf mi
lejší kulatý jakýsi peníz. Podivil jsem se tomu
kterak u všech těch synů lidských jest rozšířena
vášeň sběratelská. Ale, bohužel, velmo jedno
stranná: všichní jen mince sbírají, a jen minee
novější — neřekli byste, mnoho-li mezi hotelo
vým personálem jest až ku podivu náruživýel
a vášní zrovna posedlých numisma tiků!
27
article
Sběratelskou vášní, řeklo se mi, jsou za
chvácony i jiné kruhy cařihradské. Ve vestibulu
hotelu má vlastní svou skřínku pošta rakouská,
francouzská, anglická, ruská i německá. Zřízenei
těchto pošt sami přijdou vybrat obsah jednotl-
vých skřínek — psaní, důvěřivě svěřená pošt
domácí, s ottomanskou známkou, sotva, prý, by
adrosáta došla. Snad by i došla, ale zbavena
největší své okrasy, poštovní známky s repro
dukci sultánova jména. Praví se, že na tureckých
poštách jsou prý vášniví filatelisté, ale sbíraj
především známky, jež dosud nenesou viditel
ných stop razílka. Nedivím se jich sběratelsk
vášní — každý máme svého koníčka!
Nad poštovními skřínkami umistěna je v
vestibulu tabulka pro různá oznámení. Je tu
čtrnáct dní starý program „Cyprienny“, sehraný
francouzskou společností — aby těch francouz
ských hereček milý pánbůh netrestal za ty věč
né jejich Cyprienny! Což nemohou do svého
pro export určeného repertoiru zařadit něco mo
dernějšího, na př. „Madame Sans Gěne?
Program vyniká především tím, že je n
něm — přetištěný kolek. A vedle „Cyprienny
nalepen je dnešní program bioskopu, tištěný
francouzsky, turecky a řecky, rovněž s potiště
ným kolkem — jakékoliv tištěné oznámení, cen
surované tureckými úřady, musí být opatřeno
kolkem.
Na mém účtu z hotelu jsou hned kolky
dva. Jeden za účet, druhý za kvitanci. Ve vyna-
lézání toho, z čeho plynuly by do státních po-
kladeu jakékoliv nové příjmy, jsou téměř vše-
chny vlády — maší ovšem vyjímaje — stejně
dětinské. V Benátkách již před léty jsem viděl,
že i cedulka na domě připevněná a hlásající
v řeči Petarcově a Danteově, že „zde jest byt
ku pronajmutí“, musí býti opatřena kolkem.
Benátky
Cyprienny
San Gěne
28
article
Zákon je zákon, ale rozšafní Benátčané od těch
dob na domy připevňují, či za okna dávají čtvrt-
ku jen prázdného, nepopsaného a nepotištěného
papíru. A prázdná čtvrtka papíru dosud ani
v Rak— pardon: v Italii kolku nepodléhá.
A moudře přilepona na dům či umístěna z
oknem vykonává tutéž službu, jakoby na ní
bylo psáno či vytištěno: „Zde jest atd.“ Ach,
ty ubohé, těžce pronásledované vlády, kterak
na všech stranách zkracovány jsou zlobou ne-
hodných občanů svých!
Je-li personál hotelu schnán ze synů národo
přemnohých, není mezi p. t. hosty jinak. Mne
zajímalo především habešské poselstvo k sultá-
novi. Starý, svrchovaně elegantní Habešan —
však právě, černí ti pánové v bezvadných frako-
vých náprsenkách byli krajany našich milých
a vroucně milovaných Habešanů z letošní jubi-
lejní, zapomenutelné výstavy — byl Excelencí
a dokonalým gentlemanem, mladší jeho sekretář
byl švihákem, jemuž pařížské velké boulevardy
jistě nebyly půdou neznámou.
Zajímalo mne, jak Jeho Blahorodí, vrchní
číšník a vzor elegance, jenž, kdyby nebyl vrch-
ním číšníkem, ihned by mohl být nejméně taj-
ným radou, pokorně, aeh, tak pokorně stával
před černou Excelencí... A černá Excelence
v bílých vlasech, v bílém, krátce přistříženém
plnovousu a s moneklem v oku blahosklonně
přijímala poklony civilisovaného — bělocha . ..
Jeho Excelence se svým tajemníkem plynně
mluvila francouzsky i anglicky — nenápadně
jsem si jich všímal, ale nepostřehl jsem ani jed-
nou, že by byl jeden na druhého pokřikoval:
„Na, na!“ Ani rukou nevztahovali pro bakšiš.
A tak, kdož ví, snad ani nebyli žádný mi
pravými — Habešany ...
B. K.
Benátčan
Habešan