Strana 2. Číslo 260.

KATOLICKÉ

LISTY.

Dne 22. září 1900.

mozku Wolfově a ktetýž ostatní strany tak zv. ně- meckého souručenství, přijaly v nucené povinnosti za svůj. V Bukovině byla již jaksi úředně zpeče- těna roztržka mezi Mlado- a Staroru- muny. Vystoupil totiž zemský poslanec dr. Jan Flondar z rumunského sněmovního klubu. Druhý vůdce Mladorumunů, dr. Popovici, oznámil však rumunskému volebnímu ústřednímu výboru, že bude kandidovati do říšské rady. Aby mohlo býti proti Mladorumunům s úspěchem agitováno, založil nedávno baron Jiří Wassilko rumunsko-politický spolek »Unirea«, k němuž přistoupila většina rumunských politiků. Na mandát Zurkanův, který zadává řecko-východní konsistoř jako zástupkyně nábožen- ského fondu, reflektuje představený kláštera v Su- czavě Czuntuleak. Ve světském velkostatku jest opětné zvolení barona Wassilka a Stefano- viče zaručeno.

Zprávy politické. V Praze, 21. září. K situaci. Včera odpoledne o 3. hod. konána byla za předsednictví dra. šl. Körbra ministerská rada. Protože trvala déle, a protože se jí súčastnil také mi- nistr dr. Rezek, jenž schválně přijel k ní ze své do- volené v Jindřichově Hradci, není žádné pochybnosti, že rokováno bylo o politické situaci a přirozeně také o volebním ruchu a možném jeho výsledku. Němci a sněm království českého. Je známo, že Němci vydali heslo, že sněm království českého nesmí sejíti se po tak dlouho, pokud nestane se říšská rada dělnou. Nemůže-li býti prý ústavně vyřízen státní rozpočet, není třeba prý také, aby ústavně vyřízen a schválen byl rozpočet zemský. Do- kazují to nejen levičácké, nýbrž i zahraniční německé časopisy a dodávají, že česká obstrukce musí býti zlomena trpělivostí a vytrvalostí. Leží-li prý ozdra- vění zemských financí většině sněmu království če- ského, sestávající z Čechů a feudálů (!) tak velice na srdci, mohou prý Němci býti při tom docela klidni, a opatření, jež třeba učiniti na prospěch hlavně zemědělských potřeb země, a jež spadají do pravo- moci sněmovní, mohou prý odložena býti na tak dlouho, pokud nebudou provedena hospodářská a kul- turní opatření, kterých nevyhnutelně potřebuje říše, která však nemohou prý býti uskutečněna pro tvrdo- šijnost české obstrukce. Víme sice, že nynější pan předseda ministerstva dr. šl. Körber učinil německé levici po vůli mnoho a mnoho, ale pokud se týče svolání sněmu království českého, nevyhoví jejich po- žadavku snad přece. Není ovšem ani slechu, že by tento sněm svolán byl již v říjnu, ale jakož doví- dáme sa z pramene bezpečného, není lze dnes již takřka pochybovati o tom, že sněm králo vství českého sestoupí se v listopadu.

Koloman Tisza o poměrech v Rakou- sku. Jak nám oznámil včerejší telegram, mluvil Ko- loman Tisza ve schůzi svých voličů ve Vel. Varaž- díně také o poměrech v Rakousku. Vyjádřil se podle nových došlých zpráv takto: »Jenom s největší opa- trností mohu mluviti o událostech v Rakousku. Mám za to, že v celé zemi není jednoho myslícího člověka, který by s jakousi starostí nepozoroval, co děje se zde a tamo. Žijeme s Rakouskem pod společným pa- novníkem a jest hojně vztahů a poměrů, v nichž přímo jsme vzájemně na sebe poukázáni. Jsem pře- svědčen, že v této zemi není snad nikoho, neb žeje v ní jen málo lidí, kteří by si nepřáli, aby poměry v Rakousku tak brzy, jak jen možno uspořádány byly tak, by to odpovídalo zásadám ústav- nosti. Nemohu a nechci se ani nyní zříci naděje, že stane se to během nejkratší doby, ale záruky za to nemůže převzíti nikdo. Bylo by před- časné, ba směšné, mluviti o tom, co stane se pak, již dnes. Může nadejíti pravý opak toho, čeho my všichni si přejeme. Ale dvě věci jsou mi úplně jasné.

Ať již přimlouváno se bude za v Rakousku za jaké- koliv modality, zůstane naší povinností vůči našemu králi, abychom věrně plnili povinností, jež vyplývají vůči němu z pragmati- cké sankce. Druhá věc týká se otázek ho- spodářských. Jakmile vyjasní se poměry v Ra- kousku, bude na nás, rozhodnouti, co by dlužno bylo vykonati. Utváření se poměrů v Rakou- sku samo o sobě nemůže nám nikdy rozkazovati a předpisovati, abychom krá- čeli po nucené cestě. Možná, že většina země bude potom se domnívati, že samostatné celní území se srovnává se zájmy země. Bude-li však i potom jako nyní většina země souditi, že spo- lečné celní území bylo by hospodářsky pro- spěšnější, nic nás od něho neodvrátí, ať stane se co- koliv.« Lhostejnost, s jakou Koloman Tisza pohlíží na vývoj politických událostí v naší polovici říše, svědčí jen o tom, že Maďaři nemohou se již ani do- čkati onoho okamžiku, v němž mohli by z našich vnitřních zmatků těžiti pro sebe. Výsledek boje za

státní němčinu jest jim zrovna tak Ihostejný, jako výsledek boje za české státní právo. Majíť připravený svůj mlýn pro oba případy, ale nelze litovati ničeho více, nežli toho, že boje mezi Němci a Čechy jsou jim naň vodou dobrou a v síle takové, jakéž ani nepo- třebují. Maďaři netouží po ničem tak velice, jako po tom, aby mohli v celé říši rozkazovati a zdá se, že tato důkladně promyšlená jejich politika přivede je konečně také k jejich žádoucímu cíli. Sjezd německé soctální demokracie v Mohučí. Ve schůzi, konané včera, konstatoval poslanec říšského sněmu Antrick, že sjezdu súčastňuje se 198 delegátů, všech 5 členů předsta- venstva strany, všech 7 členů dozorčího výboru a 30 poslanců bez zvláštního mandátu pro delegáty, protože mají následkem svého veřejného mandátu na sjezdu strany místo i hlas. Mandáty byly schváleny; dva podané volební protesty byly zamítnuty jako neodů- vodněné. Pokud se týče květnové oslavy, navrhl Metzner z Berlína tuto resoluci: »Souhlasíc s usnešeními mezinárodního dělnického sjezdu v Pa- říži roku 1889, v Ravorsku 1891, v Curychu 1893 a v Londýně 1896 oslavuje německá sociální demo- kracie den 1. května jako svátek práce, věnovaný třídním požadavkům proletariátu, sbratření a míru světovému. Za nejdůstojnější oslavu dne 1. května považuje strana všeobecný pracovní klid. Sjezd proto ukládá dělníkům a dělnickým organisacím za povin- nost, aby kromě jiných projevů zastávali se všeobec- ného pracovního klidu o dni 1. května a všude tam, kde jest možný pracovní klid, aby dne 1. května o práce se odpočívalo.« — Resoluce tato byla přijata bez debaty, načež pokračováno bylo v přerušené de- batě o dopravní a obchodní politice.

Ruský car a německý císař do Paříže. »La Croix« oznamuje: Londýnský »Daily Telegraf« uveřejňuje tuto depeši z Kodaně: Je zde rozšířena v kruzích diplomatických pověsť, že před ukončením výstavy přijede car raský do Berlína navštíviti císaře Viléma a že oba se odeberou společně do Paříže. — Dopisovatel nechtěl této pověsti sám věřiti, ale při- pojuje, že osoba o situaci velmi dobře zpravená, jemu tvrdila, že zpráva tato zakládá se na vážných infor- macích. Banket pařížské obecní rady. »Ag. Hav.« rozeslala následující notu: »Jest naprosto nesprávné, že nejvyšší správní úřad zapověděl slavnosti, jež chy- stala pařížská obecní rada. Naopak byl zmocněn pan Bousard, jenž pověřen byl hlavním úřadem pořadatel- ským, aby převzal příslušné výdaje a kancelář obecní rady byla o tom vyrozuměna. Proti obvyklému obyčeji, podle kteréhož vycházejí v takovýchto pří- padech pozvání od obecní rady a prefektury spo- lečně, byla prefektura tentokráte úplně opomenuta. Jenom policejní prefekt obdržel dne 10. září pozvání.

Sekvanský prefekt neobdržel žádného pozvání, ačkoli byli pozváni jeho padřízení. Prefektura se obmezila pak na to, že vzala tuto nepravidelnost na vědomí, ale nezměnila na pokynech, daných panu Bouvardovi, ani zbla. Vzhledem k usnesení obecní pařížské rady usnesla se správa světové výstavy, že sama bude hra- diti náklad, jenom aby pařížské obyvatelstvo a ná- vštěvníci výstavní nebyli připraveni o požitek z chy- staných slavností. Další události jsou známy. Valný sjezd katolického duchovenstva v Bourges. Nový ruch šíří se ve francouzském du- chovenstvu, čehož je důkazem 1000 kněží, již sešli se ve městě uvedeném v marianském týdnu tohoto mě- síce. Kongres ten může býti označen jakožto počátek nové éry, jež znamená probuzení kněžstva k nové ča- sovější a praktičtější činnosti. Významné je, že směr Assumptionistů, jaký se sleduje v »La Croix«, dostal zde jakési votum nedůvěry. Řeči zde pronesené nesly se vesměs směrem jiným, jejž lze označiti lidovějším.

Byl zde shromážděn sice poměrně jen malý počet kněžstva, ale bylo jich přece do tisíce. Jedni tvrdí, že jich bylo pouze 800, jiní že 1000. Řečníci směrodatní nechávali ošumělé fráze o Dreyfusistech a o armádě úplně stranou. Republikánské listy vlastně nevěděly, co si mají se sjezdem tím počíti, do kterého systému jej zařaditi, a proto není divu, že každý list shromáž- děné kněžstvo reklamoval pro svůj směr. Ba některé do konce tvrdily, že kněží tam Syllabus Pia IX. roztrhali tím, že se na půdu obecného práva a mo- derních svobod postavili. Jiní opět tvrdili, že sjezd sledoval politiku vládní. Pravda je, že směr sjezdu jevil se přátelštějším ku vládě. Chceme nedo- rozumění mezi církví a nynější do- bou odstraniti — v tom rozumu řečnil gene- rální vikář Birot z Albi. Musíme se vyléčiti z věč- ného černohlídství, jež naší práci je na škodu. Mu- síme vlasť svou milovati jakou jest a nikoliv jakou by býti měla, stejně asi jako milujeme své matky, jaké jsou. V podstatě musíme za to míti, že Bůh řádu ny- nějšímu chce, a že musíme se s ním nějak vyrovnati.

Musíme vnikati k jádru nynějšího směru duchů, čímž ještě všecky jeho směry neuznáváme. Mnozí lidé vy- padají jako zločinci, jejichž zločiny ale s hlediska svě- domí jsou záslužnými. Kněz musí státi nad náruži- vostmi své doby a neplésti se do osobních sporů »Univers« neoznačuje všecky na sjezdě přednesené myšlénky za rovnocenné, avšak uznává dojem sjezdu za velikolepý. Následky prý budou se jeviti brzy. Abbé Hemmer vedl ostrou kritiku na pařížský Institut catholique, v němž prý se podpo- rují »devotions parasitaires« pobožnosti cizopasné (Chléb sv. Antonína), což setkalo se se vše- obecným souhlasem. Kdosi navrhoval, aby srdce P'áně bylo umístěno na prapory Francie, což ale nedošlo souhlasu. Kromě věcí všeobecných bylo na sjezdě ro- kováno též o zřizování Raiffeisenovek, o vyučování ji- nochů, obstarávání služeb, o pomocných ústavech pro chudé a pod. Farář jeden, jenž již na 50. rok pracuje na jedné faře, vykonal velmi mnoho dobrého založe- ním pokladny ku provdávání chudých dívek. Jiný farář líčil hospody se stanoviska psychologickéhoa sociálního a neoznačoval je žádnou měrou jakožto pe- leše všeho zlého. Rolník lne vůbec k hospodě. Zapo- vídati mu to, nevede prý k cíli. Spíše má se kněžstvo

starati, aby šenkýři svou živnost pořádně vedli, což prý se nedokáže tím, když kněží hospody budou dá- vati do klatby. Jeden farář dokonce vypravoval, jak prý kočující společnost divadelní získal tím, když sám do divadla chodil a tím zamezil představení oplzlá a protikněžská. Kněz prý musí časem mezi hříšníky choditi. Dále bylo vysloveno přání po jednotném ka- techismu pro celou Francii a to k vůli stěhovavému dělnictvu. Při křtech a oddavkách doporučovalo by se, aby kněží měli krátké proslovy a to z příčiny té, že mnozí snoubenci a rodiče kněze za celý život více nevidívají. I při pohřbech mělo by se krátce promlou- vati. Za to měly by se prý zbytečné pobožnosti výhradně pro modlivé sestry — z chrámu vyháněti. Vůbec jevil se na sjezdě nový kněží duch. — Něco podobného lze znamenati i u nás. Kéž by pro tento směr jevilo se též porozumění. Je v církevním životě doposud starého šlendriánu, jejž třeba odstraniti, čím dříve, tím lépe. Devátý kongres pro světový mír bude zahájen dne 30 t. m. v Paříži. Povážíme-li, že v na- šich dnech stihá válka válku a že většina těchto válek má svou příčinu jen v kořistivosti ba lupičství — Filippiny a Transvaal — zní to téměř neuvěři- telně, že scházejí se mužové usilující o to, aby válku nahradili právním, na bezpečném základě spočívajícím mírem. Ve výboru kongresu jsou m. j. Björnson, Tolstoj, Nansen, ale také reální p oitikové jako před- seda uherského ministerstva Šzell, předseda belgického ministerstva Beernaert, bývalý francouzský ministr Bourgeois atd.

Národní kongres francouzské dělnické strany zahájen byl včera ve městě Ivry, a sice ve dvoraně obecní radnice tohoto, na řece Sekvaně leží- cího města. Jednací pořádek sjezdový vykazuje před- měty dva: 1. Strana v zemi a ve sněmovně. 2 Mezi- národní pařížský kongres a všeobecný kongres sociali- stických sdružení ve Francii. Svolavatelé kongresu vydali ku francouzskému dělnictvu provolání, jež se- psali Jules Guesde a Paul Lafarge. Provolání to vrcholí ve vyzvání: »Buďte svorni a jednotni!« Přes to jest jen málo naděje, že by smířily se oba rozva- děné tábory francouzský a socialistů. Jeť právě mezi Guesdem a ministrem Millerandem až příliš veliká propast. Čím byla vyhloubena, napsali jsme před několika dny. Srbským vyslancem v Římě nestal se, jak bylo oznámeno, ani Gruič ani Mijatonič, nýbrž dosa- vadní srbský generální konsul v Pešti Jiří Bar- lovac. Týž započal svou diplomatickou dráhu jako příručí ve Vídni, načež stal se tajemníkem srbského vyslanectví v Berlíně. Později byl tajemníkem a ještě později jednatelem srbského vyslanectví ve Vídni, pak jednatelem v Athénách, načež konečně jmenován byl srbským generálním konsulem v Pešti, kteréžto místo zastával po plných šest posledních roků. Nové volby do anglického parlamentu vykonány budou tak, že první volby za města díti se budou ve dnech od 2. do 5. října, volby v hrab- stvích pak od 4. až do 15. října. Téměř všichni vůdcové politických stran opověděli již své voličské schůze. Chamberlain zaslal svým voličům list, v němž sděluje, že příčinou nových voleb jest upra- vení jihoafrických záležitostí. — Po vykonaných vol- bách dojde nejspíše na rekonstrukci kabinetu.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes je sv. Mořice, plukovníka thebajské legie 6000 mužů čítající, úplně křesťanské, která se zdráhala obětovati pohanským bohům v údolí Rhony na výpravě proti vzbouřencům v nynějším kantonu valliském a odpověděli ústy Mo- řicovými: »Známe velice dobře svoje povinnosti jako vojíni; chceme proti každému nepříteli táhnouti do pole a jsme hotovi pro císaře umříti, avšak jako kře- sťané, kterými všichni jsme, nemůžeme obětovati bohům; neboť jsme všichní služebníci jednoho, pra-