ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 9aca0640-7191-11dc-924f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: place 19, person 14, org 3, work 3
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 249. ze
3 masthead
dne 12. září 1903.
4 title
Různé zprávy.
5 article
= Poměry řeckých lovců mořských hub. Z Athén píše nám přítel našeho listu: Truchlivé zprávy dochá- zejí od pobřeží berberského. Padesát lovců hub za- hynulo ve vlnách mořských a jest se obávati, že do konce lovu počet nešťastných, již naleznou hrob na březích afrických nebo na dně moře, šedesátku jako minulého roku překročí. Nikdo si nemůže před- staviti, kdo sám lovení hub neviděl, jak namáhavé, nebezpečné a hrozné jest to zaměstnání. Devadesát procent lovců padne mu za oběť. V posledních létech zaopatřili arci podnikatelé potápěcí stroje, ale ne- pracují s nimi s opatrností a svědomitostí, jaké vy- žadují, hledíce toliko potápěče do krajnosti využit- kovati. Potápěči pak ze ziskuchtivosti a neznalosti, nezřídka i z nouze, jelikož plat jejich sestává z ulove- ných hub, nedbají zdraví a vydávají se očividnému nebezpečí. Řecká vláda poslala arci válečnou loď na africké pobřeží, by zamezila vykořisťování potápěčův od podnikatelů a starala se o bezpečnost jejich, ale velitel lodi nemá žádných práv, by se mísil v osobní záležitosti lovců a podnikatelů a za panujících po- měrů způsobilo by mu každé spravedlivé zakročení ve prospěch lovců nepříjemnosti, neboť podnikatelé bohatší opírají se o své poslance, kteří z jejich milosti a pomocí jejich peněz byli zvoleni. Tím způsobem zůstanou veškeré snahy lidumilovné královny marny neboť jest cizinkou a řecký egoismus nesnese dobro- diní cizozemců, když z něho nemají ti, kdož rozho- dují, užitek a prospěch. Aby tolik lidí nepadlo za opět svému povolání, stačilo by, aby před potápěním byl každý lovec od lékaře důkladně prohlédnut, je-li ku
Atény
6 article
práci schopen, aby obmezena byla doba pobytu pod vodou a aby stroje, zásobující potápěče vzduchem, správně a pravidelně pracovaly. Avšak i tyto malé požadavky jsou pro řeckou lehkovážnost a lakotu obtížné. Neníť řecká vláda s to, zajistiti bezpečnost života svým poddaným v Řecku. V Thessalii řádí již dlouhý čas banda loupežníků a před několika dny zajali jednoho velkostatkáře, kterého, když nemohl zaplatiti výkupné, ukrutně zavraždili. V Elidě vládne jiný loupežník se svými druhy a zařídil si to tak po- hodlně, že bez násilí vybírá poplatky od sedláků, kteří nahlédnuvši, že by marně žádali pomoc od vlády, se mu podrobili a jej proti zřízencům státním podpo- rují. Za to, jak se proslýchá, chrání je lupič před vy- díráním úřadů. Řecká policie a četnictvo nemají nyní času, by se o takové maličkosti staraly, neboť jsou pod velením tureckého vyslanectva, jež jich potřebujek pronásledování bulharských Makedonců, Arménův a Mladoturků. Za to zavázala se turecká vláda, že, až potlačí povstání v Makedonii, zavede pořádek i v Ře- cku a postará se zde o veřejnou bezpečnost a řádnou finanční správu. Závazek tento jest prý jednou z hlav- ních podmínek tajné smlouvy obou vzorných států a jest největší vymožeností řecké diplomacie, nebot potom bude míti Evropa k Řecku větší důvěru a Řecko bude moci dělati nové dluhy. = Vražda na lodi. Parník »Jebla«, jenž těchto dnů přibyl do Liverpoolu, přivezl z Lagosu zprávu, že první důstojník anglického parníku »Egga«, mr. Moore, byl zavražděn. Mrtvola s podřezaným hrdlem a pobodanou hlavou nalezena ve přístavu lagosském
Makedonec Arménův Moor Řecko Makedonie Evropa Liverpool Lagos
7 article
Když mrtvola nalezena, zatčeni lodní tesař a vrchná člunař, jakož i plavec, jenž při zmizení prvního dů- stojníka byl na stráži. Všichni tři totiž tvrdili, že viděli, kterak Moore skočil s parníku do moře. Budou pohnáni před soud pro vraždu. = Vzpoura v trestnici. Ve státních dolech, neda- leko Birminghamu, Alabama, užívá se ku práci tre- stanců. Při této práci mají trestanci každodenně k dis- posici určité množství dynamitu, jehož se užívá k trhání skal. Z těchto zásob dynamitu podařilo se tre- stancům ponenáhlu částku odstranit a pokusiti se pak, dostat se z vězení. Pobořili dynamitem část vě- zeňské budovy a dostali se z vězení. Vězeňská stráž byla z počátku tak překvapena, že ničeho nepodnikla. Záhy však se dozorci vzpamatovali a zahájili za uprch- líky prudkou střelbu. Uprchlíci házeli na dozorce dy- namitové patrony, z nichž však na štěstí skorem žád- ná nevybuchla. Konečně byli trestanci, z nichž dva raněni těžce a dva lehce, přemoženi. Jednomu z tre- stanců podařilo se uprchnout. = Neštěstí při jízdě automobilem. Z Paříže se oznamuje: Soukromník pan Aber podnikl těchto dnů se svou manželkou a svou švekruší pí. Bellacciovou na automobilu výlet z letního sídla Soiry-sous-Etiol- les. Přejížděje po silnici přes potok Etiolles, shledal. že stroj nedá se již řídit. Pozbyl rozvahy a vje plnou silou na telegrafní tyč, jež tři metry nad zemí přeražena. Všichni tři pasažéři vrženi byli do silnič- ního příkopu; paní Aberová zůstala okamžitě mrtva s promáčknutým hrudníkem. Pan Aber a jeho švekruše, jak se zdálo, vyvázli s nepatrnými po- hmožděninami, ale odpoledne zemřela i paní Bellac- ciová za hrozných bolestí, neboť byla utržila vnitřní zranění. Jen s největším namáháním se podařilo, zabránit zoufajícímu panu Aberovi, aby neučinil ži- votu svému konec.
Moor Aber Aberová Bellac Birmingham Alaba Paříž Etiolle
8 article
= Želvy tahouny. »La Nature« oznamuje, že ja- kýs přítel sportu ve francouzském přístavu Ha-tien. v zátoce siamské, podnikl pokus, upotřebit obrovských želv jako tahounů. Koupil dvě želvy za 20 dollarů, dal pro ně zhotovit postroj, připevnil k lehkému člunu zdélí 51/2 metru voj a milé želvy zapřáhl. Zvířata táhla člun rychlostí muže jdoucího krokem, ale ne- dala se řídit uzdou, nýbrž zachovávala stále směn k širému moři, takže podnikavý sportsman, kdya se slunce nížilo k západu, musil svoji spřež i s po- strojem a vojí opustit, aby se pomocí vesel dostal ke břehu dříve, než nastane noc. = Krvavá srážka. Z Říma se oznamuje: V Torre del Annunziata blíže Neapole udála se těchto dnů krvavá srážka mezi sedláky a četníky. Ještě před několika lety nebylo tam nijakých moderních opa- tření zdravotnických při vyklizení žump a sedláciz okolí opatřovali takto z města hnojivo, což bylo sice sedlákům velmi vítáno, ale městské zastupitelstvo považovalo to za těžkou zdravotní závadu. Vyklizen stok pronajato tudíž jakés firmě, jež pracovala s mo- derními přístroji a zřídila za městem skladiště vý- kalů, odkud vydávala hnojivo za plat. Rozezleni touto novou dávkou přistoupili sedláci k socialistické dělnické komoře a utvořili »ligu«. Před nějakou dobou usnesla se liga, aby skladiště firmy bylo boy- kottováno. Onehdy však odpadl jakýsi sedlák, jenž potřeboval hnojivo, od ligy a koupil od firmy tři sta sudů výkalů. Když se zpráva o tom roznesla, byl
Řím Neapol Le Nature
9 article
statek obklíčen, aby sudy nemohly býti dováženy, avšak také policie učinila opatření, aby sudy mohly se za bezpečného průvodu dostat na místo. Ale již první zásilka napadena dvěma sty sedláků, ozbro- jených obušky a tou měrou bombardována kamením, že četníci musili ustoupit a hledat posilu. Když po- sila přišla, čítal dav sedláků již pět set mužů, kteří ihned počali četníky kamenovat a zranili těžce jed- noho policistu a dva četníky. Tím povzbuzeni sna- žili se sedláci ozbrojenou moc obklíčit. Padla také rána z revolveru, načež četníci nejprv vystřelili do davu a pak proti buřičům, z nichž čtyři usmrceni a více než tucet raněno. Brzy potom přibylo vojsko a obsadilo cesty k městu = Záhadné zmizení. Z Londýna se oznamujea: Zdejší policii bylo oznámeno, že na osobním parníku »Princesse Henriette«, jenž koná službu mezi Dove- rem a Ostendem, zmizela jakás dáma. Loď opustila Dover 27. srpna k 11. hodině večerní. Když byla vzdálena několik mil od pobřeží, zdálo se jednomu z důstojníků, že zpozoroval, kterak jakási dáma vrhla se do moře. Kapitán, jemuž to ihned oznámeno, da“ prohledat loď a tu zjištěno, že jedna z pasa- žérek chybí. Dáma měla s sebou toliko klobouk a slunečník, ale nijaká zavazadla. Klobouk a slunečník nalezeny v kajutě. Celkem bylo na parníku 47 pasa- žérů. Důstojník, jenž viděl dámu přicházet na palubu, nebyl dosti blízko, aby ji mohl podrobněji popsat. O její osobnosti nemohlo být ničeho zjištěno. Klo- bouk má jméno londýnské firmy, z čehož se soudí, že ona dáma byla Angličankou. Nemilým nedopatře- ním byly slunečník a klobouk odevzdány v kance- láři paroplavební společnosti v Ostende. Zdejší poli- cie přičinila se, aby důkladný popis obou předměto mohl býti co nejdříve uveřejněn.
Londýn Ostende Princess Henriette
10 article
= Jeden z nejpověstnějších dolinářů a bankov- ních zlodějů amerických, 66letý John Larney, byl onehdy zatčen v Baltimoru. Svým řemeslem získal nejméně 150.000 dollarů, za něž koupil pozemkyv Torontu v Kanadě a v Clevelandu. Larney narodil se na vystěhovalecké lodi uprostřed oceanu. Svoji kriminální kariéru počal ve třináctém roce v Novém Yorku. Přestrojen za děvče, prodával na ulicích sirky a když někdo u něho kupoval, vyprázdnil mu kapsy. Dle vlastního jeho doznání podařilo se mu mnohdy ukrást za jediný den dva tisíce dollarů. Za ob- čanské války »pracoval« s novým, ale rovněž úspěš- ným trikem. Dal se totiž najati jako dobrovolník, přijal závdavek a utekl s penězi. Takto dal se najati u neméně než 33 pluků. Ve svém 33. roce měl za sebou již jedenáct let vězení, odkud nejednou uprchl. Roku 1882, jedva propuštěn ze žaláře, oloupil Larney pomocí tří spoluvinníků o polednách banku v Hli- nois. Odsouzen na deset let do žaláře, podnikl roku 1893 nový kousek. Také tentokrát provedl bankovní loupež za bílého dne. Zatím co Larney vyjednával s pokladníkem banky a jeho spoluvinník zastíral úřadníku u pokladny přehled přes výplatní stůl, se- bral třetí bankovky v sumě 15.000 dollarů a prchl. Teprve teď po několika jiných bankovních loupežích a krádežích byl opět zatčen v Baltimoru. Na svých pozemcích v Kanadě hospodaří Larney pod jménem Solon. Dospělé jeho děti, řádní lidé, kteří nemají ani potuchy o zločinné kariéře svého otce, žijí tam rovněž.
Larney Baltimore Toronto Kanada Cleveland Nový York dollar Solon
11 article
oběť. Také tebe hledají; slyšíš divoký ryk: »Smrt tyra- novi?« Musíš zemříti; můžeš si zvoliti pouze způsob smrti. Chceš býti raději svrženým s věže nebo uškrceným, aby zkrvácená mrtvola tvá byla potom vláčena ulicemi? Což pak není lepší umříti dobrovolně a vykonati nad sebou svůj vlastní rozsudek smrti, jako byly ty, které bez váhání jsi podpisoval tolika nešťastníkům, přinášeje jev oběť své ctižádosti nebo pomstě? Zemři, šílenče! Slibuji ti, že uchráním tvou mrtvolu před potupením, ale pospěš si; hluk se blíží a já nebudu moci tě brániti, najdou-li tě ještě živého.« Šebna sklonil se k němu, podávaje mu pohár. Josef věděl, že stařec má pravdu; křiky se blížily. Zdálo se mu, že slyší již kroky vrahů na točitých scho- dech, vedoucích na věž. Jako stroj vystydlou rukou cho- pil se poháru, ale myšlenky mátly se v jeho hlavě, zá- hadná tesknota svírala jeho srdce a hrůza smrti dosud ho zdržovala. Tu Šebna vložil ruku na rameno Josefovo a pravil hluboce procítěným hlasem: »Zrození a smrt jsou největší tajemství, která dle usouzení má člověk poznati v každém životě. Z počátku zděšeně umírá pro život ducha, kdy plný vznětů a na- dějí jde vyplniti svou pozemskou zkoušku kterou sámsi volí k svému zdokonalení; potom duše jeho se chvěje, vracejíc se do neviditelných sfér, s plným vědomím vy- konaného dobra i zla. Pouze zbabělec leká se nezbytného!« Josef rychle přiložil pohár ke rtům a vyprázdnil ho jediným douškem. V prvním okamžiku jakoby oheň pro- jel mu žilami; potom všechno se mu před očima zatočilo a ztrativ vědomí, těžce dopadl na lavici. Šebna ho držel, při čemž klidně sledoval křečovité škubání umíra- jielho.
Josef Josefův
12 article
ranami nožů. Josef také vyskočil ze svého místa. Se zdě- šením spatřil, že všichni v sále přítomní Egypťané pokryli své hlavy červenými klafty, jež skrývali až dosud pod oblekem a seznav, že má co činiti se spiknutím dříve při- praveným, seskočil s tribuny a proklouznuv šíleným zá- stupem, zmizel v nejbližších dveřích. V sále strhl se pravý boj; všichni, kteří neměli čer- veného klaftu, byli pobiti rozzuřenou luzou: jedni, opo- jeni jsouce krví, vylévali si svou zlobu na Hyksech, druzí olupovali stoly, rvali se o pokrmy a nádoby, vyprazdňo- vali amfory a strhovali s těl raněných mužů i žen jejich šperky. Hišelat také vstala a křečovitě chytivši se lenochu křesla a ztuhnuvši hrůzou, stála zde nehybně jako socha bohyně. »Smrt ženě tyranově!« rozlehl se najednou hlas. »Ne, vhoďte do Nilu dceru Apopiho; přineseme královskou nevěstu v oběť posvátné řecel« Otrhaný zástup vrhl se na ni; hrubé ruce ji strhly, zdvihly ji nad hlavy a odnášely ji jako trofej. Hišelat ztratila vědomí. Ti, kteří nesli princeznu, když dostali se na břeh řeky, zmocnili se ozdobené loďky, která zde stála, čekajíe na své pány, vypluli do středu Nilu a s křikem: »Přijmi královskou nevěstu, posvátná řeko a buď jako dříve k nám milostivou!« vhodili Hišelat do vody. Studená voda při- vedla princeznu k vědomí; několik okamžiků držela se na povrchu, pohybujíc slabě rukama. Paprsky zapa- dajícího slunce pohrávaly na zlatě jejího obleku a obklo- pily ji čarovnou září. Potom najednou pohroužila se do Železný kancléř. 325 —
Josef Egypťan Hyksa Hišelat Nil královský nevěsta