Jmenoval zatímního učitele státního gymnasia v Ladškrouně dra. Karla Raaba skutečným učitelem pro tento ústav Zkoušející a přísedíci při přísných zkouškách lékařských a farmaceu- tických. Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Ministr kultu a vy učování ve srozumění s ministrem vnitra jme noval pro studijní rok 1903—1904 dle ustano- vení řádu o přísných zkouškách lékařských ze dne 15. dubna 1872 tyto zkušební komisaře zkoušející a přísedící: Na české universitě v Praze: vládním ko misařem zemského zdrav. referenta dv. r. dra. Hynka Pelce, zástupcem jeho zem. zdrav. insp. dra. Čeňka Slavíka; pro případ služebního zaneprázdnění tohoto zem. zdrav. insp. dra. Fr. Plzáka. Spoluzkoušejícími jmeno- váni byli při druhém lékařském rigorosu řádný univ. prof. dr. Gustav Kabrhel a jeho zá- stupcem řád. prof. dr. Karel Kuffner; při třetím rigorosu ř. univ. prof. dr. Vítězslav Ja- novský a jeho zástupcem univ. prof. dr. Emi- lian Kaufmann.

Dle řádu platného pro studium a zkoušky farmaceutické jmenoval ministr kultu a vyučování s ministrem vnitra tyto funkcionáře z předsedající, zkoušející a přísedící: Na české universitě v Praze: Při před- běžných zkouškách zkoušejícími z fy- siky řád. prof. dv. r. dra. Čeňka Strouhala. z botaniky řád. prof. dra. Josefa Velenov- ského, ze všeobecné chemie řád. prof. dra. Bohuslava Raýmana; jeo vládním komisařem při farmaceutickém ri- gorosu dv. r. dra. Hynka Pelce a zástupcem jeho zemsk. zdrav. insp. dra. Čeňka Slávíka zkoušejícími při rigorosu ze všeobecné a farmaceutické chemie řád. univ. prof. dra. Bohu- slava Braunera a mimoř. prof. dra. Augu- stina Bělohoubka; z farmakognosie řád.un. prof. dra. Karla Chodouns kého, jeho zá- stupcem univ. prof. dra. Aug. Bělohoubka; hosty při zkouškách lékárníky Jana Štěpá nka z Král. Vinohradů a Ottomara Pohla ze Smí- chova.

Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Frederie Passy přednášel včera večer o smírovém hnutí, jeho dosávadních výsledcích a jeho budoucnosti. Přednášející objevil se po boku spisovatelky Berty Suttnerové a byl posluchačstvem nadšeně přivítán. Z Pešti, 12. září. (C.-B.) Meškající zde členové interparlamentní konference sešli se včera večer v místnostech sadového klubu, kdež na jejich počest pořádána byla hostina. Značný počet vynikajících uherských parlamentárníků většína magnátů se jí zúčastníli. Hrabě Albert Apponyi oslovil hosty delší, všeobecným po- tleskem provázenou a francouzsky promluvenou řeči, v níž uvedl, že chauvinistické proudy Uhersku nejsou snahám po míru nijak na úkor a že jednomyslné působnosti všech národů na poli kultury nepřekážejí. Řečník srdečně pozdravil hosty, projeviv naději, že jim v zemi svobody bude volněji. Bývalý francouzský ministr námořnictví Lo croy vyslovil dík za tento pozdrav a projevil Uhrám sympatie veškerých hosti. Pak pronešeno ještě několik řečí. Také tajný rada Berze- viczy promluvil. Společnost setrvala v animo- vané zábavě do pozdních hodin. Z Petrohradu, 12. září. (C.-B.) Car, ca rovna a velkokniže následník trůnu přibyli do Mlodovy a odebrali se k maněvrům. Z Dessavy, 12. září. (C.-B.) Při včerejši užší volbě obdržel Schrader (svobodomyslná strana) 13.484 hlasy a byl zvolen říšským po- slancem. Sociální demokrat Käppler dosta 12.704 hlasy. Z Cařihradu, 12. září. (Č.-B.) Účelem vče- rejšího slyšení rakousko-uherského vyslance bar. Calice u sultána bylo tlumočení díků rakou- ského císařé za projevené blahopřání ke dni narozenin.

Hospodářské následky krise, ré velké krise, která uchvátila dnes celou mon- archii a od kteréž snad datovati se bude v její historii nová epocha, třeba že bylo v rozhodují- cích kruzích stále ještě pohodlným heslem — mouchy, štípejte mne ! — Třeba že depressi nelze zde pozorovati tak příliš v oněch papírech tohoto státu, na nichž založen jeho světový úvěr, třeba že ještě cizina, zvyklá na to, že v této říši nikdy nebylo pokoje, že »mlelo« se to zde neustále, nereaguje ještě příliš citelně na věci, kteréž se tu chystají, neb jež bez chystání silou dějinné logiky jistě se stanou, pozorovati lze přece jen v životě hospodářském, všude a ve všech oborech, ono zvláštní podezřelé uti- šení, jež dostavuje se zpravidla před velkou bouří, dříve než orkán zaburácí. V oboru pak oné práce, kterou od fluktuace hospodářské vždy v jisté odvislosti koná jednotlivec, pozorovati dnes ve všech oborech — úplnou stag- naci. Většina továren pracuje jen s polovi- nou, ba jen se třetinou dělníků a to ne plný čas, mnohé továrny nepracují vůbec. Kdo ně- jaký ten groš má, sedí na něm a střeží ho, neboť kdo by odvážil se dnes s měšcem na trh, kdo může dnes druhému věřit, kdo může domnívati se, že uloží-li v tom či onom podniku kapitál, nebude v několika měsících neb málo letech po něm? Jestiť dnešní období hospodář- ské horší než doba války, jež přináší s sebou aspoň v některých oborech činnost a mimo to jistou naději na dobu lepší, jakáž po válce vždy se dostavuje! Projděte velkoobchody, velkoprů myslové závody, pospěšte mezi velkokupce řemeslníky, vyhledejte dělníky, všude rozmrze- lost. Všude ubývá majetku a přibývá dluhů

Jest známo, že uherská polovina říše má pro náš obchod přes všechny emancipační snahy maďarské přece jen velký význam, a že nesmí se manipulovati heslem: »rozluka« či ne, jako s dýmkou tabáku, nacpat-li si ještě jednu aneb ne. Je ale té doby nejmenší naděje na uskutečnění rakousko-uherského vyrovnání? Jen šílenci mohli by se konejšiti touto nadějí. Máme čekati snad na to, až nám Maďaři i v prů- myslu přerostou přes hlavu jako v jiném Aneb jho, kterým nás spjali, setřást dříve Unisono ozývá se odevšad — pryč od Maďarů

Jakkoli ale naše stanovisko oproti Maďarům je jasné a vylučuje každou pochybnost, jakkoli nám nenapadá pomáhati radikálným stranám maďarským v ještě větším utiskování národností nemaďarských, nicméně na tom trváme, že ně- jaké rozhodné rozřešení nynějších zmatků z dů- vodů ekonomických, z ohledu na tu bídu, jakou má nynější politická nejistota v následek, bude mnohem výhodnější, i když nevypadne docela tak, jak bychom si ho přáli, než stav nynější, jenž práci a výrobu činí nemožnou, za to ale hltá kapitál, který se hladovci předkládá. Szel- lova formulka pro věčnost nestačí a proto tak či onak. Komu není život hospodářský lhostejný — a kdo by to byl! — přeje si co nej- rychlejšího zakončení nynější periody nejistoty přeje si, aby opět byla práce a výroba položeny na pevný ekonomický podklad. V ohledu národ- ním a jazykovém přejeme každému národu nej- větší volnosti a má každá národnost svoje právo usilovati o to, aby její hranice národní, ethno- grafické byly zároveň hranicemi státními. Kde. jako na př. u malých národů, z důvodu výdatné národní obrany to nejde, má smysl jen stát federativný, naprosto rovnoprávný v němž rovný žije vedle rovného a kde heslema »Jeden za všechny a všichni za jednoho!« Jen v takovém státě dařiti se může též prácia vzkvésti blahobyt. Tolik zároveň těm, kteří dnes nás podezřívají z tajných úmluv s maďarskou stranou neodvislosti, avšak sami před čtyřmi lety se s ní smlouvali v kuloarech vídeňského parla- mentu a ve smyslu těchto úmluv navrhovali též resoluce.

Denní zprávy. Německo-nacionální žalozpěvy. Ve vý- roční zprávé štyrského germanisačního spolku »Südmark«, sepsané jakýmsi Wastianem, pojed- nává se o pravých cílech Bismarkovy politikya praví se na tomto místě: »Sotva snad pět z tisíce (Němci v Rakousku) věř na tyto vznešené cíle naše takovým ohnivým zpu- sobem a pokouší se srdnatě přivésti je k výrazu že naše právo v tomto státě, svobodně a německy mysliti jest nezkratitelné svaté právo. Snad pět z tisíce je toho schopno, za toto dobré právo bo- jovati a v boji bez bázně život nasaditi. Nejmnožší z našich milých soukmenovců jsou, buď bohu ža- lováno, plni tuposti a nepozornosti, zploštělí blázní vezdejšího života, kteří trochu těch svých trpce zí- skaných grošů obětují mělkému požitku, švandě a gaudiu, aneb jsou to drzí, na pytlech peněz sedící nadutí velitelé sobeckým pudům světovým; obě strany jsou snad jen tenkráte lidovými, když se při tom dobře baví, anebo z toho něco mají. Tak stůně naše obranné hnutí u bohatých i chudých především lhostejností a lakotou oproti nejvážněj- ším otázkám našeho budoucího vývoje. Pokud bu- dou tisíce a statisíce Němců, kteří neplatí ani ten jeden povinný zlatý některému z obranných spolků německých, ačkoli si nemusí tím ukládati ani nej- menší újmy, bude to se správným uctěním Bis- marka a věrností Bismarkovi tuze špatně vypadati. dotud také musí býti připravení na další ztráty

moci a vlivu... Nikoli slavnostmi, kommersy, piv- ními lístky, chrpovými kyticemi a zbahnělým hej lováním smíme vystoupiti proti svému, dobře vy- zbrojenému nepříteli, nýbrž jedině a pouze vysokou mravní a duševní převahou... Dnes, kdy Slo- vanstvo těsně před branami rakou- skouherské říše celý svět uvádí v to- porný úžas, kdy sladká luza v Lublani a české pouliční bandy v Praze nedají minouti ani krátkému čtvrt roku, aniž by smrtel- nému záští oproti všemu německému barbarským způsobem popustily uzdu, dnes musíme se zajisté obávati, že se bývalá Ostmarka stane pohraničním náspem proti Německu . ..« Ten povinný německý zlatý t. zv. obran- ným spolkům je nejdůležitější, nejnapjatějšía nejtrapnější otázkou všech výročních a poklad- ních zpráv jejich. Také p. Wastian vyplňuje dlouhý odstavec svého pojednání obdivem české hmotné obětavosti na národní účely a jejími po- četnými příklady i plamennými slovy nabádá Němce k následování. S českou a německou obě- tavostí má se to podstatně jinak, než se spiso- vatelé jednacích zpráv německých a různí ti šriftlajtři němečtí domnívají, aneb doznati chtějí. Shledá-li chudý český národ každoročně statisíce na svě národní osvětové účely, státem lhostejně a zpupně opuštěné, na obranu své ne- ustálé třepící obruby jazykového územi, jest to obrana, je to námaha největšího napjetí sil v okamžiku nebezpečí smrti, kteréž stalo se systé- mem germanisačním u nás latentní. Život českých menšin, zvláště na jazykovém rozhraní podobá se neustálému autodafé národních českých existencí, Němci za to nikde neumírají smrtí národní.

Ježto jim nikde nejde o život, není příčiny, aby vyvíjeli mimořádnou hmotnou obětavost, zvláště když většinu germanisační práce za ně vyko- nává stát svým apparátem bezplatně a s nej- větší ochotou. Co Němci naši doma neseberou, to se jim vrchovatě nahradí zásilkami z říše a ku podivu, přes všechny nářky a obdiv naší obětavosti, Němci prý nenapodobitelné, ještě stále Němci stačí ničiti naši činnost obrannou velice výdatně. — Na paměť královského reskriptu ze dne 12. září 1871 pořádá rada městská na Král. Vinohradech dnes o 8. hodině večerní ve velkém sále Národního domu mani- festační přednášku »O českém státním právu«. Přednáší říšský a zemský po slanee pan JUDr. Josef Herold. Přednáška jest všemu občanstvu přístupna. — Kluby občanské. Novoměstský občanský klub v Praze koná dnes v sobotu v 8 hodin večer v sále Měšťanské besedy členskou schůzi s programem: 1. Před- náška předsedy klubu pana dra. Ed. Grégra »O královském reskriptu«. 2. Roz- hovor o příštích obecních vol- bách. Hosté jsou vítáni. — Oslava památky Riegrovy uspořádána bude ve Strakonicích v neděli dne 20. t. m. ve 2 hodiny odpol. ve spolkovém domě přičiněním sdru- žení dvacíti národních spolků. Protektorát převzaly městské rady obou měst strakonických. Přednášeti bude spisovatel Fr. A. Šubert. Přístup do schůze je zcela bezplatný.

— Osobní. Dnes ráno odjel z Prahy do Vídně president vrch. soudu ryt. Wessely. — Úmrtí Ve čtvrtek dne 10. t. m. zesnula po dlouhé a trapné chorobě ve věku 41 let paní Anna Pra žáková rozená Kadečkova, choť statkářev Hořeněvsi u Hradce Králové. Zesnulá byla miloua vzornou hospodyní, manželkou i matkou. Pohřeb koná se v neděli dne 13. t. m. na hřbitov v Hoře- něvsi. — Reskriptové schůze. Na paměť královského reskriptu z 12. září 1871 uspořádána bude v Opočně manifestační schůze občanstva celého okresu dne 27. září t. r. v sále Národního domu v Opočně. Po- drobný program schůze bude později oznámen. — Konfiskace. V pátek zabaven byl v Plzni ča- sopis strany národně sociální »Naše Snahy«. Závad- ným byl shledán článek, pojednávající o českém stát- ním právu a neochotě vlády vídeňské při odpomáhání nedostatku, vzniklého následkem živelních pohrom. Je to v poměrně krátké době již třetí konfiskace zmí- něného časopisu.

— Pamětní deska J. V. Slukovu. Komité pro po- stavení pamětní desky zasloužilému dramatickému umělci Jakubu Vojtovi Slukovu žádá všechny pří- znivce dramatického umění, aby laskavě přispěli pe- něžitou podporou k uskutečnění vytknutého cíle. Doufá, že nesčetní bývali přátelé a ctitelé zvěčně- lého Slukova rádi přispějí na důstojné označení rod- ného jeho domu. Jeť morální povinností, ryzí povahu Slukova uchovati poměrně nuzným a ještě ne dosti uvědomělým krajanům jeho jako povznášející vzo pravého vlastence a ryzího charakteru. Příspěvky buďtež až do odvolání zasílány členu komité M. Dvo- řákovi, techniku, t. č. v Drahově (p. p. Veselí n. Luž.). Každá podpora bude v denních i krajinských listech kvitována. — Vylidňování Šumavy. Z obce Březových La u Horní Vitavice, která čítala při posledním sčítání lidu jenom 130 obyvatelů, vystěhovalo se letošního roku již 14 osob do Ameriky. Podobné zprávy dochá-