1
masthead
V Praze, v sobotu dne 12. září.
Praha
2
masthead
K číslu 249.
Čisto v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
5
article
LSII
LSII
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nar. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 12. září. »Neues W. Tag
blatt« dostal se zvláštní parlamentní strany
toto vylíčení situace: »Podobá se, že u nás
(v Cislajtanii) počítá se na blízké rozře-
šení uherské krise. Jakmile bude po
ní, musí sejíti se říšská rada. Čechové
však jsou rozhněváni. Rozprava Čechůs
Němci jest úžinou, kterou musí projíti par-
Iament, má-li se dostati k dělnosti. Čechové
však přidali k svým požadavkům ještě pád
kabinetu. Řeč předsedy českého klubu
dra. Pacáka, minulý pátek v Praze promlu-
vená, byla zřejmou a jasnou a nezůstavuje
žádného jiného výkladu. Tudíž: První meta
rozřešení krise uherské, druhá
meta svolání říšské rady a strašidlo
rakouské krise kabinetní za jas-
ného dne bude se bráti ulicemi vídeňskými
Nejmenovaný pisatel odvolává se na
výroky bývalého ministra dra. Rezka v pří-
čině dalšího chování se Čechů, kdyby mini-
sterstvo Körbrovo padlo.
Nevíme, zdali tento výrok dr. Rezek
učinil, ale také v positivním případě nebyl
by pro české poselstvo nijak závazným. Nikdo
neví — pokračuje nejmenovaný politik — jak
kabinetní krise skončí. Německé strany musí
se tou otázkou zabývati a svou taktiku tak
zaříditi, aby se nepraejudikovalo politice
příští. Mraky bouřlivé vyvstá v ají
na obzoru a jest nutno státi na stráži.
Ve chvíli, ve které bude uherská krise
skoncována koncessemi národně-
vojenskými, krise uherská bude
přeložena do Rakouska.
»Volkszeitung«, orgán německé strany
lidevé, uveřejňuje dlouhou rozmluvu s prvním
místopředsedou poslanecké sněmovny » prof.
Kaisrem, který hude svou starou melodii
»Hr na Čechy!«
»Vaterland« a národní strana
svobodomyslná.
Čecho
Němec
Pacák
Rezek
profesor
Kaiser
Nara
Vídeň
Praha
Rakousko
Hradec
Čechy
Neue W
poslanecký sněmovna
7
article
Z Vídně, 12. září. »Vaterland« za-
bývá se na čelném místě volbou, předevčírem
vykonanou na Pardubicku a Chrudimskua
konstatuje, že její výsledek usvěd čuje
z nepravdy všechny české a ně-
mecké sejčky, hlásající, že národní
strana svobodomyslná se nalezá v úpad ku.
Leccos, co se v poslední době stalo v klubu
národní strany svobodomyslné, mezi jeho
členy a »Národními Listy«, líbí se jmenova-
nému listu, dodává však, že česka strana
svobodomyslná by jednala rozumně, kdyby
zanechala obstrukce. Proti tomu budiž po-
dotčeno: Co národní strana svobodomyslná,
co »Národní Listy« činí anebo neučiní, stalo
se nebo nestalo se vděk vídeňskému »Vater-
landu« a lidem za ním stojícím, nýbrž jedině
na prospěch českého lidu. Totéž možno říc
také ve příčině taktiky.
Německé duchovenstvo proti če-
skému.
Z Vídně, 12. září. »Reichspost-
dovídá se, že 9. t. m. v Rumburku konala se
schůze duchovenstva hainspaš-
ského vikariátu. Přetřásány události
na českém sjezdu, konaném dne
27. srpna a přijata tato resoluce: Ducho-
venstvo vikariátu hainspašského lituje
obsahu i formy, v jaké bylo se strany
českého duchovenstva vystoupeno prot
biskupu Frindovi, k němuž chová
německé duchovenstvo úctu a bezměrnou
důvěru.
Vater
Frind
Vídeň
Pardubicko
Rumburk
Company národní strana
8
article
Duchovenstvo vikariátu hainspašského
diví se, že český sjezd duchovenstva se na-
lezal ve znamení národního tlaku a že více
než o zájmy stavovské staral se o požadavky
národní a vzbudil pozornost mimocírkevních
kruhů politickými záchvaty. Duchovenstvo
vikariátu hainspašského béře na vědomí ob-
sah výrokův, učiněných na českém sjezdu du-
chovenstva: že české duchovenstvo koná své
národní povinnosti nanejméně tak, jako
každý Čech; že toho jest důkazem činnost
českého duchovenstva v německém území;
že české duchovenstvo ve všech spolcích
bojovných a obranných se nalezá.
Naproti tomu bude povinností něme
ckého duchovenstva, co nejrozhodněji vystou-
piti proti české národní agitační činnosti.
Německý lid království českého musí se
takto církvi odcizovati vždy více českonárod-
ním duchovenstvem. Snaha po naprosté
národní rozluce podle obvodů
farních a diécesních byla by pro-
středkem k pevnému přimčení lidu k ducho-
venstvu a tudíž ke katolické církvi. Sjezd
duchovenstva vikariátu hainspašského uvítá
každý podnět, který vede k uskutečnění my-
šlenky té a spatřoval by zejmena ve zřízení
zemského svazu německého duchove nstva
počátek nadějné a zajisté zdárné práce.
Německá strana lidová a Ko-
šutovci.
Čechy
9
article
Z Vídně, 12. září. V příčině vyjed-
návání německé strany lidové
s maďarskou stranou neodvi slo-
sti uveřejňuje posl. prof. Stei ner, ktery
jak známo, nenáleží k zádné straně,v
»Zeitu« přípis, ve kterém konstatuje: Jest
pravda, že pan Polonyi měl příležitostv
našem klubu se sejíti se členy německé
strany lidové. Nezúčastnil jsem se porad,
jakkoli jsem byl v čele představenstva.
Setkal jsem se s Polonyem v hotelu »Impe-
rial.«
Jednalo se o to, zahájiti styky se stra-
nou neodvislosti, ale všechny pokusy byly
marny, poněvadž záhy posl. Polonyi objevil
své sympatie pro Čechy. Nevidím konečně,
proč bychom se měli omlouvati, že jsme se
politicky bavili s pány se strany neodvislosti.
Německo-lidová strana v Rakousku a neod-
vislá strana v Uhrách mají společnou snahu,
dostati se od sebe. Proč by se proto nemělo
debattovati? Nemusí to býti zrovna p. Po-
lonyi, se kterým se vyjednává.
Postavení knížete Ferdinanda.
Ze Sofie, 12. září. (»Lokalanzeiger.«)
Všechny vchody do Euxinogradu střehou se
co nejpřísněji. Osoby, do hradu vstupující,
jsou přísně prohledávány. Některé listy vy-
pravují, že vláda podle stambulov-
ské manýry sama nahání knížeti
strachu. Jest však zcela možno, že jsou
pro to věcné, skutečné důvody. Boj mezi kní-
žetem a Stankovci jitří jako v prvních do-
bách. Na přání knížete propuštěni byli četní
Stankovci ze státních služeb a tito navzájem
ho napadají ve svých listech proto, že roz-
pustil sobrání.
profesor
Stei
Polonyi
Ferdinand
Vídeň
Čechy
Rakousko
Uhry
Sofie
Euxinograd
10
article
Srbšti důsťojníci.
Z Bělehradu, 12. září. Zatýkánt
důstojníků jest již skončeno. Soud vo-
jenský v nejbližší době bude zasedati. Mini-
sterská rada zabývala se včera demon-
stracemi, které se budou prý opakovati
v neděli, kdy koná se schůze studentstva
vysokých škol. Jest vyhlášen boykot opposič-
ním listům. Vydavatelé jejich dostali vý-
hrůžné dopisy, že neděle bude pro
ně nocí bartolomějskou a že re-
dakce budou vyhozeny do po-
větří.
Zmařená půjčka pro krále.
Z Bělehradu, 12. září. Ujišťuje se,
že poslední pokusy, vymoci půjčku pro
krále Petra, se zmařily následkem udá-
lostí nišských.
Petro
Bělehrad
Min
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Jmenování.
Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Dnešní »W.
Zlg.« oznamuje: Ministr kultu a vyučování
W Zlg
Vídeň
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vzpomínka z mládí.
13
article
Jak řekla maminka: »Jděte si, drabanti, ně-
kam ven! Pořád mně tu překážíte!«, tu jako je-
leni jsme se vyřítili a volali: »Dědečku, dě-
dečku !«
Dědeček obyčejně sedával ve »výměnku«
u nízkých kamen a kouřil z krátké dýmčičky
»Pojďte s námi někam, dědečku!« žebronili jsme
a dědeček se usmíval a neříkal nic. Najednou
se vzehopil a řekl: »Tak pojďte!«
A šli jsme zadními dveřmi přes zahradu
Dědeček opatrně zavřel líhu, aby husy nevy
běhly a pak se rozhledl po obloze. Pšenice pra-
skala v palčivém žáru slunečním a vydávala
chlebovou vůni.
»Dnes půjdeme do lesa!« řekl dědeček
»třeba k »flašinetu«. My jsme zajásali, nebot
u »flašinetu« rostlo nejvíce jahod a nejlépe zpí-
vali ptáci.
Za nedlouho byli jsme u »flašinetu«.
»Flašinet« byl rozsáhlý močál. Na pokraj
rostlo rákosí, dále byla rašelina a ještě dále ze-
lenala se nepohyblivá massa vody. Na rašeli-
ništi často v noci třepetaly se bludičky a po-
věrčivý často zde v noci viděl prý »ohnivého
muže«.
Dědeček
Tako jít
14
article
Unaveni usedli jsme pod rozložitý habr. Na
levo táhlo se olšoví a mezi kmeny bylo husté
křoví.
Dědeček opřel hlavu o kolena, chvíli sedě
zadumán a najednou se zeptal: »Jestli pak dět
víte, proč se tento močál jmenuje »flašinet« ?
»Nevíme, dědečku«, odpověděl jsem za
všechny.
»Tak poslouchejte! Já vám to povím. Jed-
nou, když jsem byl tak velký jako vy, chodila
k nám do vsi stará flašinetářka Kovandová.
Každý čtvrtek k nám přišla do vsi, obešla
všechna stavení a zase odešla. Odkud byla, čím
byla, nikdo nevěděl. — Já jako malý kluk
vždycky jsem čekal na návsi a těšil se na » Ra-
deckého pochod«. Když přehrála, šel jsem
smutně domů a v duchu mně tanuly jednotlivé
akkordy z »marše«.
Jen jeden čtvrtek nepřišla. Bylo již poledne
a Kovandová nikde. Byl jsem smutný. Po obědě
pustil jsem se s několika hochy do lesa. Hoši
se rozprchli a já tu zůstal sám. V tom slyším
známý mně pochod. Běžím rychle, až jsem sta-
nul opodál tohoto buku. Kovandová zde stálaa
Nevím
Kovandová
15
article
tak rychle točila klikou, že pochod by se byl
musil běžet. Mezi melodii křičela: »Jen se toč,
toč . . . dnes už naposledy . . . rozejdeme
se!« »Já tu hanbu nepřežiji . . . ale bůh je
mocný!«
Najednou přestala, hrábla rukou do stroje
a vytrhla cosi podobného ježatému válci a da-
leko jej zahodila, sem do močálu.
Zůstal jsem ztrnulý.
Potom jsem zakryl tvář rukama a plakal
jsem. Nevím ani proč. Bylo mně Kovandové líto.
Asi za půl hodiny jsem povstal a rozhlédl
se kolem. Kovandové tu nebylo. Jenom kolo-
vrátek pod bukem byl převalený.
Popošel jsem blíže a leknutím ztrnula mi
krev v těle.
Kovandová ležela hlavou v rákosí.
Nečekal jsem na nic a pelášil jsem domů
Tam trhaně vše jsem povídal, co jsem viděl.
Kovandovou potom pochovali a teď k nám
chodí už jiný flašinetář bezruký, ale »marš«
tam nemá.
Dědeček umlkl.
Smrákalo se a vítr šuměl nám nad hlavou
a ševel listí mísil se do posledních akkordů
pozdních pěveů.
A. M.
Kovanda
Kovandův